Práce s věřícími a nevěřícími studenty na církevní škole

Práce s věřícími a nevěřícími studenty na církevní škole

Jabok – Centrum dalšího vzdělávání, 2009

Mgr. Michael Martinek, Th.D.

Práce s věřícími a nevěřícími studenty CDV Jabok 2009

2Michael Martinek

Cíl, metoda, struktura kurzu Cíl: „Na základě formulace vlastních zkušeností se pedagogové naučí rozlišovat

různé skupiny žáků a studentů z hlediska jejich religiozity. V diskusi budou hledat způsoby, jak těmto skupinám zprostředkovat základní hodnoty naší kultury, které vycházejí z křesťanské tradice (lidská práva, úcta k životu, demokracie apod.).“

Metoda: diskuse účastníků, přednáška s prezentací, stanovení závěrů společným dialogem.

Struktura: celkem 4 hodiny Úvod: cíl kurzu, obsah, struktura, metoda (10 min.) Vymezení pojmů: mládež, náboženství, spiritualita, pastorace mládeže (30 min.) Diskuse o zkušenostech účastníků: různé skupiny žáků/žákyň, učitelů/učitelek z

hlediska religiozity, jejich charakteristiky (40 min.) Shrnutí zkušeností s využitím výsledků sociologických výzkumů (20 min.) Zásady dialogu s mladými lidmi o duchovních a náboženských otázkách (20 min.) Diskuse o vybraných tématech dialogu (40 min.) Pastorace mládeže v křesťanských církvích: různé koncepce, instituce, které ji

vykonávají, možnosti spolupráce s církevními školami (20 min.) Školní kaplan a jeho místo v pastoraci mládeže na církevní škole (20 min.) Závěrečné shrnutí a zhodnocení (10 min.)


3Michael Martinek

Mládež Právně: 15 – 18 let mladiství, do 26 let sociální výhody. Psychologicky: pubescence (asi 11-15 let),

adolescence (asi 15-20 let), mladá (raná) dospělost (asi 20-30 let).

Sociologicky: od ukončení základní školní docházky (většinou 15 let) do převzetí všech rolí dospělých a získání plnohodnotného občanského statusu (ekonomická soběstačnost, manželství, příp. vlastní dítě), tj. asi 20 – 40 let. (Průměrný věk uzavírání prvního manželství se blíží u žen i mužů 30 rokům).

Pastoračně: od ukončení základní školní docházky do převzetí všech rolí dospělých (přibližně 15 – 30 let).

Pastorace mládeže: všechny aktivity církve, jejichž cílovou skupinou je mládež


4Michael Martinek

Pastorace mládeže Pojmy: pastorace mládeže = práce církve s mládeží, se

zaměřením více evangelizačním nebo více diakonickým (jako každá pastorace). PM je objekt zkoumání, věda (teorie o praxi) je spíše pastorální teologie mládeže (Lechner, Kaplánek).

Historie oboru: Jako samostatný podobor pastorální teologie existuje až od 60. let 20. století, dříve se pastorace mládeže chápala jako součást pastorace dětí.

Metoda stejná jako v celé pastorální teologii: zkoumání reality, kritická interpretace, stanovení kritérií, návrh změněné praxe.

Související obory: katechetika, pedagogika, psychologie; z teologie dogmatika (eklesiologie), morálka.


5Michael Martinek

Náboženství a spiritualita Náboženství: vztah člověka k transcendentnímu

posvátnu. Spiritualita: osobní způsob, jakým člověk zakouší nebo

reflektuje posvátno. Spiritualita v širším smyslu je přístupná všem lidem a

není závislá na žádném konkrétním náboženství. Spiritualita v úzkém smyslu je vázána na konkrétní

náboženství nebo konfesi. V případě křesťanství se explicitně vztahuje k Duchu svatému a k tomu, co Bůh prostřednictvím Ducha koná v člověku.

Religiozita: míra a způsob náboženského a duchovního myšlení, cítění i chování v populaci.


6Michael Martinek

Náboženská zkušenost Vnitřní prožitky různé intenzity, které ten, kdo je

zakouší, spojuje s mocnou skutečností mimo tento svět. Za jejich podstatný a rozlišující znak považuje vědomí nebo pocit posvátna. Odkazují k transcendentní rovině bytí, aniž by ovšem dovolovaly úplně ji proniknout a pochopit.

V širším slova smyslu: setkání s transcendentnem, které zůstává spíše na intuitivní a emocionální rovině a není spojováno se žádným náboženským systémem.

V užším slova smyslu: náboženská zkušenost je naplněna konkrétním obsahem daného náboženství, je chápána v souvislosti s jeho posvátnými texty, liturgickými obřady a uznávanými autoritami..


7Michael Martinek

Sekulární religiozitaSekulární religiozita

Zážitky, které vykazují náboženské charakteristiky, v rámci dané Zážitky, které vykazují náboženské charakteristiky, v rámci dané kultury však nejsou považovány za náboženské. kultury však nejsou považovány za náboženské.

Ztráta skutečného náboženství vede člověka k hledání nové Ztráta skutečného náboženství vede člověka k hledání nové jednotnosti vzhledem k nepřehledné diferenciaci, a tím k hrozící jednotnosti vzhledem k nepřehledné diferenciaci, a tím k hrozící ztrátě individua. Souběžně s vytrácením sakrálních forem tradičního ztrátě individua. Souběžně s vytrácením sakrálních forem tradičního náboženství tak dochází k sakralizaci různých profánních objektů. náboženství tak dochází k sakralizaci různých profánních objektů. Lidé odmítají náboženské symboly, pravdy a rity, zároveň si však Lidé odmítají náboženské symboly, pravdy a rity, zároveň si však vytvářejí své vlastní symboly, pravdy a rity.vytvářejí své vlastní symboly, pravdy a rity.

Hudba, láska, sexualita, kult těla, konzum, média, úcta Hudba, láska, sexualita, kult těla, konzum, média, úcta k symbolickým předmětům (např. auto, počítač, oblečení), kult k symbolickým předmětům (např. auto, počítač, oblečení), kult celebrit (herci, sportovci, modelky apod.), nadhodnocení dílčích celebrit (herci, sportovci, modelky apod.), nadhodnocení dílčích životních cílů (úspěch, oblíbenost, vztah apod.), rituální chování, životních cílů (úspěch, oblíbenost, vztah apod.), rituální chování, bytostné vtažení do virtuálního světa (počítačová religiozita), bytostné vtažení do virtuálního světa (počítačová religiozita), adrenalinové zážitky a sporty apod.adrenalinové zážitky a sporty apod.


8Michael Martinek

Religiozita české mládeže

Asi 75 % mladých lidí se hlásí k ateismu, 20 % ke katolictví, 5 % k ostatním křesťanským církvím a k nekřesťanským náboženským směrům (Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001).

4 % mladých lidí hodnotí náboženství pro sebe jako velmi důležité.

Asi 5 % mladých lidí navštěvuje každý týden bohoslužby.

ateisté

katolíci

ostatní


9Michael Martinek

Ateismus české mládeže Není výsledkem osobního hledání

a svobodného rozhodnutí, ale spíše přesvědčením přejatým z rodiny a sociálního prostředí.

Mnozí mladí ateisté věří v různé podoby posmrtného života a připouští existenci nemateriálních jevů.

Spíše agnosticismus nebo náboženská lhostejnost.


10Michael Martinek

Spiritualita české mládeže

Asi 50 % mladých lidí věří v nějakou formu Asi 50 % mladých lidí věří v nějakou formu posmrtného životaposmrtného života. .

Téměř 30 % mladých lidí věří v existenci Téměř 30 % mladých lidí věří v existenci božské božské bytosti.bytosti.

14 % mladých lidí věří 14 % mladých lidí věří v osobního Boha, který v osobního Boha, který stvořil svět a zasahuje do jeho běhustvořil svět a zasahuje do jeho běhu. .

Za nejdůležitější projev duchovního života Za nejdůležitější projev duchovního života považují mladí lidé považují mladí lidé „uplatňování principu lásky“.„uplatňování principu lásky“.


11Michael Martinek

Nová religiozita Různé podoby nového zájmu o duchovní a

náboženské otázky – globální výbuch náboženské kreativity (od 60. let 20. století).

Ježíšovské hnutí (Jesus People): jedna z mnoha větví hnutí hippies, Kalifornie.

Příklon k východu: jóga, hinduismus, taoismus, zen-buddhismus a další směry.

Nově vznikající náboženské směry: většinou postaveny na atraktivních prvcích tradičních náboženství (synkretismus) – např. New Age.

Důsledek: náboženský supermarket.


12Michael Martinek

Příslušnost mládeže k církvi aktivní členové církve aktivní členové církve

(asi 1 %)(asi 1 %) praktikující katolíci praktikující katolíci

(pravidelně navštěvují (pravidelně navštěvují bohoslužby – asi 4 %) bohoslužby – asi 4 %)

nepraktikující katolíci nepraktikující katolíci (nenavštěvují (nenavštěvují bohoslužby, ale hlásí se bohoslužby, ale hlásí se k církvi a souhlasí s její k církvi a souhlasí s její naukou – asi 20 %) naukou – asi 20 %)

kritičtí katolícikritičtí katolíci ekumeničtí křesťané ekumeničtí křesťané necírkevní křesťanénecírkevní křesťané

lidé nevěřící, ale lidé nevěřící, ale duchovním hodnotám duchovním hodnotám otevření otevření příslušníci jiných příslušníci jiných náboženských směrů náboženských směrů s různým vztahem ke s různým vztahem ke křesťanstvíkřesťanstvílidé k církvi i lidé k církvi i k náboženství lhostejník náboženství lhostejnípřesvědčení ateistépřesvědčení ateisté


13Michael Martinek

Změna funkce náboženství Dříve:

samozřejmost žitá skutečnost cíl života přijímání

náboženského systému jako celku

silná sounáležitost s náboženskou institucí (církví)

Dnes: problém vzdálenost od reality prostředek osobního

růstu vybírání jednotlivých

prvků z různých systémů

slabá sounáležitost s náboženskou institucí (církví)


14Michael Martinek

Církev a mládež „Vždyť v mnoha zemích světa představují mladí lidé

polovinu všeho obyvatelstva a často i polovinu všeho Božího lidu, který v těchto zemích žije. Už z toho hlediska jsou mladí lidé výjimečnou silou a pro budoucnost církve představují velkou výzvu. Církev spatřuje v mladých svou cestu do budoucnosti, v nich nachází obraz a připomínku radostného mládí, kterým ji Duch Kristův stále obohacuje. (…)

Církev má mnoho co říci mladým lidem a mladí lidé mají mnoho co říci církvi. Tento vzájemný dialog musí být velmi jasný, upřímný a odvážný; podporuje setkání generací a vzájemnou komunikaci mezi nimi a stává se pro církev i společnost zdrojem bohatství a mladosti.“ (ChL 46)


15Michael Martinek

Diskuse…Diskuse…

Jaká je religiozita/spiritualita/církevní zakotvení Jaká je religiozita/spiritualita/církevní zakotvení žáků/studentů naší školy? Jak se tyto rozdíly projevují v žáků/studentů naší školy? Jak se tyto rozdíly projevují v jednotlivých předmětech, v chování žáků/studentů mimo jednotlivých předmětech, v chování žáků/studentů mimo vyučování?vyučování?

Jaká je religiozita/spiritualita/církevní zakotvení učitelů Jaká je religiozita/spiritualita/církevní zakotvení učitelů naší školy? Jak se to projevuje ve vzájemné naší školy? Jak se to projevuje ve vzájemné komunikaci, při vytváření vzdělávacích programů, ve komunikaci, při vytváření vzdělávacích programů, ve výuce?výuce?

Má naše škola ve svých dokumentech formulovány Má naše škola ve svých dokumentech formulovány výchovné a vzdělávací cíle v náboženské oblasti? Jak výchovné a vzdělávací cíle v náboženské oblasti? Jak se nám daří je naplňovat vzhledem k různým skupinách se nám daří je naplňovat vzhledem k různým skupinách žáků/studentů?žáků/studentů?


16Michael Martinek

Spirituální dialog s mládeží „Misionářská povinnost nám nebrání vstupovat do dialogu jako vnitřně

otevřeným naslouchání. Vždyť velmi dobře víme, že tváří v tvář tajemství milosti, které má nekonečné množství různých dimenzí a které toho v sobě skrývá tolik pro život člověka a pro jeho dějiny, sama církev nikdy neskončí se svým zkoumáním, přičemž vždy počítá s pomocí Parakléta, Ducha pravdy (srov. Jan 14,17), jemuž přísluší, aby člověka přiváděl k plnosti pravdy (srov. Jan 16,13).

Tento princip představuje základ nejen ustavičného teologického prohlubování našeho vědomí ohledně křesťanské pravdy, ale také křesťanského dialogu s různými filozofiemi, kulturami a náboženstvími. Duch Boží, který vane, kam chce (sov. Jan 3,8), nezřídka probouzí v obecně lidské zkušenosti, navzdory jejím mnohočetným protikladům, znamení své přítomnosti, která pomáhají i Kristovým učedníkům, aby hlouběji porozuměli poselství, jehož jsou nositeli.

Nejednalo se snad o tuto pokornou a důvěryplnou otevřenost, s níž se Druhý vatikánský koncil zaměřil na zkoumání ,znamení času‘ (GS 4)? I když církev pracovitě a bděle usiluje o rozlišování, aby dokázala odhalovat ,pravé známky Boží přítomnosti nebo Božího záměru‘ (GS 11), uznává, že ne pouze dávala, ale také že ,přijala mnoho z dějin a vývoje lidstva‘ (GS 44).“ (NMI 56)


17Michael Martinek

Překážky dialogu

Ze strany církve: Uzavřenost Nedostatečná

kvalifikace církevních pracovníků

Neznalost kultury mládeže

Neznalost / nepochopení současných kulturních trendů

Ze strany mládeže: Odpor proti institucím Přesvědčení, že vše

je třeba řešit demokraticky – lidsky

Nedostatečná životní zkušenost

Převaha kritéria užitečnosti nad kritériem pravdivosti


18Michael Martinek

Inkulturace Inkulturace je pastorálně-teologický princip současné

církve, který vychází z inkarnace, používá metodu dialogu a směřuje k evangelizaci kultury.

Teologické východisko: jednání Boha s člověkem v události vtělení, která je základním Božím činem v dějinách spásy. Inkarnací se Bůh stává plně součástí lidského světa, aniž by narušil nebo změnil jeho vlastní identitu, zároveň však zůstává plně sám sebou a člověka a jeho svět proměňuje svou přítomností k vyšší kvalitě. Podobně také radostná zvěst o tomto Božím jednání může proniknout do jakékoli lidské kultury, aniž by narušila nebo změnila její identitu, a může ji proměnit svou přítomností k vyšší kvalitě.

Metoda: dialogický proces probíhající mezi evangeliem a kulturou.


19Michael Martinek

Náboženská zkušenost Vnitřní prožitky různé intenzity, které ten, kdo je

zakouší, spojuje s mocnou skutečností mimo tento svět. Za jejich podstatný a rozlišující znak považuje vědomí nebo pocit posvátna. Odkazují k transcendentní rovině bytí, aniž by ovšem dovolovaly úplně ji proniknout a pochopit.

V širším slova smyslu: setkání s transcendentnem, které zůstává spíše na intuitivní a emocionální rovině a není spojováno se žádným náboženským systémem.

V užším slova smyslu: náboženská zkušenost je naplněna konkrétním obsahem daného náboženství, je chápána v souvislosti s jeho posvátnými texty, liturgickými obřady a uznávanými autoritami..


20Michael Martinek

Sekulární religiozitaSekulární religiozita

Zážitky, které vykazují náboženské charakteristiky, v rámci dané Zážitky, které vykazují náboženské charakteristiky, v rámci dané kultury však nejsou považovány za náboženské. kultury však nejsou považovány za náboženské.

Ztráta skutečného náboženství vede člověka k hledání nové Ztráta skutečného náboženství vede člověka k hledání nové jednotnosti vzhledem k nepřehledné diferenciaci, a tím k hrozící jednotnosti vzhledem k nepřehledné diferenciaci, a tím k hrozící ztrátě individua. Souběžně s vytrácením sakrálních forem tradičního ztrátě individua. Souběžně s vytrácením sakrálních forem tradičního náboženství tak dochází k sakralizaci různých profánních objektů. náboženství tak dochází k sakralizaci různých profánních objektů. Lidé odmítají náboženské symboly, pravdy a rity, zároveň si však Lidé odmítají náboženské symboly, pravdy a rity, zároveň si však vytvářejí své vlastní symboly, pravdy a rity.vytvářejí své vlastní symboly, pravdy a rity.

Hudba, láska, sexualita, kult těla, konzum, média, úcta Hudba, láska, sexualita, kult těla, konzum, média, úcta k symbolickým předmětům (např. auto, počítač, oblečení), kult k symbolickým předmětům (např. auto, počítač, oblečení), kult celebrit (herci, sportovci, modelky apod.), nadhodnocení dílčích celebrit (herci, sportovci, modelky apod.), nadhodnocení dílčích životních cílů (úspěch, oblíbenost, vztah apod.), rituální chování, životních cílů (úspěch, oblíbenost, vztah apod.), rituální chování, bytostné vtažení do virtuálního světa (počítačová religiozita), bytostné vtažení do virtuálního světa (počítačová religiozita), adrenalinové zážitky a sporty apod.adrenalinové zážitky a sporty apod.


21Michael Martinek

Cesty komunikace

Naslouchat zkušenostem mladých lidí (včetně zkušeností sekulární religiozity).

Nabídka aktivit ze strany církve, které umožní mladým lidem prožít vlastní duchovní zkušenost.

Svědectví křesťanů o jejich duchovních zkušenostech.


22Michael Martinek

Metoda spirituálního dialogu První fáze: naslouchat svědectví mladých lidí a evidovat prvky

v kultuře mládeže, které lze chápat jako duchovní otázky či zkušenosti. Přitom hledat, jaké významy jim přisuzují sami mladí lidé.

Druhá fáze: podrobit zjištěné skutečnosti kritickému zkoumání – porovnat jejich hodnotovou úroveň s duchovními hodnotami křesťanství. Kritické zkoumání nesmí skončit u subjektivního názoru, ale musí brát v úvahu současné magisterium i výsledky teologického bádání.

Třetí fáze: nabídnout teologicky zpracovanou odpověď – jejím obsahem může být buď dobře zdůvodněné odmítnutí (pokud zkušenosti a názory, které uvedl, jsou v zásadním rozporu s hodnotami evangelia), nebo naopak sdělení, že jeho názory či zkušenosti jsou totožné s tím, jak věc chápe a prožívá církev. Nejčastěji se však budeme pohybovat v prostoru mezi těmito krajními možnostmi. Z takového dialogu pak mohou vyplynout nové pohledy pro obě strany.


23Michael Martinek

Témata a cíle dialogu

Témata: Hudba Posvátnost vztahu Hledání smyslu života Posmrtný život Konání dobra Spiritualita stvoření Imanentní spiritualita Úcta k odlišnosti Mystika

Cíle: Pomoc mladým

lidem k nalezení jejich duchovní identity

Evangelizace kultury Obnova církve


24Michael Martinek

Hudba Extatické stavy při hudbě a tanci: Co při nich mladí lidé prožívají, jak to ovlivňuje

jejich život – jde pouze o relaxaci, nebo to má vliv na jejich myšlení a chování? Uvědomují si pocit posvátna, smyslu? Reflektují to jako náboženskou zkušenost? Proč?

Negativní doprovodné jevy (promiskuitní sex, drogy, alkohol): Patří k hudbě podstatně, nebo se jim lze vyhnout? Může jejich propojení s hudbou rozšířit vědomí a uvolnit prostor pro náboženskou zkušenost?

Kult hvězd a rituál rockových koncertů: Co má společného s křesťanskou liturgií a uctíváním svatých? V čem může být nebezpečný a škodlivý?

Inkulturace v liturgické hudbě: Lze využívat hudebního cítění a tvořivosti mládeže k prezentaci na církevních akcích? Neznamená to snížení důstojnosti liturgických obřadů? Je možné tvořit takovou hudbu na odpovídající umělecké úrovni?

Konkrétní autoři, interpreti, skladby: Podle jakých kritérií rozlišovat jejich lidskou, uměleckou a duchovní kvalitu a hloubku? Znamená jejich případný nemorální život vždy úplnou diskvalifikaci pro duchovní poselství?

Hudba jako doprovod meditace: Může poslech hudby podpořit modlitbu a náboženskou meditaci? Jaká hudba je k tomu vhodná? Jaké mohou být výhody nebo nebezpečí některých podob explicitně meditativní hudby (např. gregoriánský chorál nebo esoterická hudba)?

Klasická hudba: Zájem o ni není ze strany mladých lidí zanedbatelný (35 %) – jsou schopni ji vnímat? Říká jim něco jiného než starší generaci? Jaké duchovní poselství v ní mohou nalézt? Jakými cestami jim ji lze více zpřístupnit?


25Michael Martinek

Posvátnost vztahu Prožitek partnerské lásky: Co jim dává? Pocit jednoty, naplnění,

smyslu? Zapomenutí na svět? Rozplynutí se ve druhém? Motivaci k obětavosti a službě? Reflektují to jako duchovní zkušenosti? Uvědomují si analogii se vztahem k Bohu?

Zklamání v lásce nebo v přátelství: Prožívají ho často? Lze mu předcházet, např. odpovědnějším rozhodováním před navázáním vztahu? Lze v něm najít něco pozitivního? Jaký duchovní smysl má zklamání, ztráta, bolest?

Morálně konfliktní situace: K jakému řešení se v nich mladí lidé přiklánějí? Proč často nejednají podle církevních norem? Nezajímají se o ně? Mají vůči nim odůvodněné výhrady? Chtějí provokovat? Rádi by je plnili, ale nemají na to sílu a mrzí je to? Jak je lze motivovat k jejich dodržení? Kdy je vhodnější spíše tolerovat jejich řešení?

Život kněží a řeholníků v celibátu: Jaký má smysl? Pomáhá jim žít a milovat, nebo je spíše deformuje samotou a blokováním blízkých vztahů? Lze prožívat vztahové duchovní zkušenosti v řeholní komunitě? Jak motivovat mladé lidi pro tento způsob života?


26Michael Martinek

Hledání smyslu života Ztráta (nenaplnění, zklamání) blízkého cíle (vzdělání, zaměstnání, rodina): Jak se

s ní vyrovnat? Na jaký jiný cíl se přeorientovat? Jaký hlubší smysl v tom hledat? Může mít život smysl i tehdy, když se člověku nedaří naplňovat žádné blízké cíle?

Smysl života mimo člověka: Existuje? Je možné ho najít? Může ho pochopit člověk, který nemá víru? Jakými argumenty ho lze přiblížit věřícímu? Může jeho nalezení člověku pomoci kvalitněji žít? Jak reagovat na rozšířené přesvědčení o jeho neexistenci?

Osobní povolání a Boží vůle: Jak chápou mladí lidé Boží vůli? Jako autoritativní rozhodnutí Boha, které je třeba poslechnout, nebo jako vzájemný dialog v oboustranné odpovědnosti a svobodě?

Možnost celoživotního rozhodnutí: Do jaké míry je platná teze, že postmoderní člověk ztrácí schopnost rozhodovat se s definitivní platností (např. k celoživotnímu závazku manželství nebo kněžských či řeholních slibů)? Jak ho motivovat k takovým rozhodnutím? Nebo to není nutné a je třeba přijmout tuto neschopnost jako psychologickou danost současné doby? Jaké alternativy může církev nabídnout těm, kteří se chtějí věnovat službě druhým, ale nemají odvahu zavázat se k tomu na celý život?

Existenciální frustrace: Jak častá a jak hluboká bývá deprese z nesmyslnosti života u mladých lidí? Z čeho vzniká? Co při ní člověk prožívá? Dá se mu nějak pomoci? Dá se vzniku takové úzkosti preventivně zabránit? Jakou roli zde hraje náboženství? Jakou roli zde má osobní náboženská zkušenost a spiritualita člověka?


27Michael Martinek

Posmrtný život Osobní zkušenost: Je možné už v tomto životě zakusit

věčnost, setkat se s dušemi mrtvých, poznat minulou nebo budoucí formu své existence?

Reinkarnace: Co na ní mladé lidi fascinuje? Proč? Jak se vyrovnat s nabízenými důkazy, které budí zdání věrohodnosti? Jak může křesťanská teologie a pastorační praxe věrohodně reagovat na reinkarnační pojetí posmrtného života?

Nebe jako odměna: Není egoistické žít morálně kvůli budoucí odměně (ateisté jsou nezištní)? Lze si nebe nějak představit? Je srovnatelné s nějakou duchovní zkušeností?

Možnost smrtelného provinění a trestu: Jak lze chápat křesťanskou nauku o pekle? Je Bůh – Láska ochoten tak tvrdě trestat? Není to ve vzájemném rozporu?


28Michael Martinek

Konání dobra Agapická láska jako duchovní zkušenost: Jaké konkrétní zážitky

a zkušenosti mají mladí lidé s vlastním projevováním nezištné a obětavé lásky? Jak velkou hodnotu pro ně má taková zkušenost? Považují ji za zkušenost náboženskou?

Dobrovolná služba lásky: Jsou mladí lidé ochotni angažovat se nezištně v sociální nebo pastorační službě? Co je k tomu vede? Vychází jejich motivace z víry, nebo z humanistického altruismu? Kolik času, energie, peněz jsou ochotni pro to obětovat? Byli by ochotni i k delšímu dobrovolnictví, např. ročnímu? Třeba i v rozvojovém světě? Pokud už mají takovou zkušenost, jak ji hodnotí?

Výzva k hrdinství: Do jaké míry je vhodné vyzývat mladé lidi k hrdinské obětavosti – v nezištné službě, v dodržování morálních zásad apod.? Jakou s tím mají zkušenost oni? Ve kterém životním období to na ně působilo pozitivně, a kdy to naopak chápali jako neúnosné přetížení?

Rozdíl mezi nesouhlasem a neschopností: Do jaké míry jsou mladí lidé schopni dostát svým vlastním morálním nárokům v praktickém životě? Neztrácí postupně své mravní ideály? Pokud ano, proč?

Problém autority: V čem je rozdílný postoj mládeže a církve? Jak se stavět k vnější autoritě (třeba i církevní), jejíž názor odůvodněně nemohu ve svědomí přijmout? V čem se může teologie a praxe církve přiblížit stanoviskům mládeže a v čem by to mělo být naopak?


29Michael Martinek

Spiritualita stvoření Spirituální rozměr stvořeného světa: Jak ho prožívají a

reflektují mladí lidé? Je pro ně příroda posvátnou? Jsou schopni záměrně vyhledávat zážitky mimořádné přírodní krásy, aby se přiblížili k duchovním hodnotám?

Odstupňování hodnoty různých duchovních aktivit: Má zkušenost přírody větší či menší hodnotu než klasické duchovní aktivity, jako např. modlitba, četba Bible, liturgie? Má ještě smysl takové odstupňování? Jak to prožívají mladí lidé?

Ekologické aktivity: Jaký mají smysl? Zapojují se do nich mladí lidé? Co je k tomu motivuje? Je vhodné, aby se do těchto aktivit více zapojovaly institucionální složky církve? Aby měla církev své vlastní ekologické aktivity? Jsou mladí lidé ochotni zapojit se do projektu ekologicky příznivého způsobu života? Chápou to jako spirituální záležitost?


30Michael Martinek

Imanentní spiritualita Bůh ve mně: V jakých situacích se mladí

lidé setkávají s Bohem? Co přitom prožívají? Proč jim nejsou tak blízké jiné cesty k setkání s Bohem?

Bůh a svět: Kde všude lze prožít zkušenost Boha? Jak může být Bůh přítomen ve světě, kde se lidé nenávidí a vraždí?


31Michael Martinek

Úcta k odlišnosti Pochopení jinakosti: Do jaké míry jsou mladí lidé otevřeni k ovlivnění novými

pohledy? Hledají spíše vlastní uzavřenou jistotu, nebo se nebojí znejistění setkáním s odlišnými názory? Neznamená toto setkání nebezpečí pro jejich dosavadní víru? Je třeba napřed mít jasný obraz vlastního přesvědčení, a pak se teprve otvírat jiným možnostem, nebo je možné hledat své vlastní přesvědčení konfrontací různých názorů a výběrem z nich?

Jinakost Boha: Jaký obraz Boha mají mladí lidé? Odpovídá spíše tradičním představám jejich rodičů, nebo je blízký pojetí východních náboženství, nebo si vytváří vlastní představu podle osobních životních zkušeností? Jsou připraveni tuto představu měnit na základě nového poznání? Uvědomují si, že Boha nelze vměstnat do lidských kategorií, a že proto každá představa bude jen částečná?

Rozdílnost kultur: Setkávají se mladí lidé s jinými kulturami? Jak se vyrovnávají s „kulturním šokem“ při svých dlouhodobých cestách do vzdáleného zahraničí? Je pro ně rozdílnost kultur obohacením, nebo ji vnímají spíše jako ohrožení vlastních jistot? Jsou schopni rozlišovat, co je pro ně v jiných kulturách přínosem a co by mohlo být ohrožením?

Odlišnost muže a ženy: Reflektují mladí lidé tuto odlišnost jako vzájemné obohacení, nebo se uzavírají do schémat svého pohlaví a u opačného cítí spíše nepochopení? Jsou schopni empatie a pochopení postojů druhého i tehdy, když by sami vnímali věc zcela jinak? Chápou druhé vždy jako tajemství, které nebudou nikdy schopni zcela proniknout? Uvědomují si, že jde o analogii se vztahem k Bohu?


32Michael Martinek

Mystika Mystická zkušenost: Prožívají mladí lidé mystické

zkušenosti? Jsou schopni je reflektovat a mluvit o nich? Zajímají se o ně, i když je osobně neprožívají? Je pro ně téma mystika atraktivní? Hledají jednotlivce a společenství, kteří by je vedli mystickou cestou, třeba i v nekřesťanských náboženstvích, nebo volí raději individuální cestu?

Instantní mystika: Prožívají mladí lidé zkušenosti s instantní mystikou? V jaké podobě – drogy, meditační techniky, guru…? Kdo je k takovým zkušenostem přivedl? Mají k němu důvěru? Jak vnímají takové mystické zkušenosti? Jaký vliv mají dlouhodobě na jejich život? Znají kritéria k rozlišování autentické a instantní mystiky? Mají zájem tato kritéria použít a chovat se odpovědně?


33Michael Martinek

Školní kaplan Kaplanství: pastorační služba duchovních (profesionálů/dobrovolníků, z různých církví) ve specifických zařízeních, většinou necírkevních (armáda, věznice, nemocnice, hospice, domovy důchodců, školy, lodě, zařízení pro migranty, řeholní domy apod.)

CIC kán. 564: „Kaplan je kněz, jemuž je natrvalo alespoň z části svěřena pastorační péče o některé společenství nebo zvláštní skupinu křesťanů.“

Kán. 568: „Pokud je to možné, ustanovují se kaplani pro ty osoby, kterým se vzhledem k jejich životním podmínkám nemůže dostat řádné péče farářů, jako migrujícím, vyhnancům, uprchlíkům, nomádům, plavícím se na moři.“

Role školního kaplana není v české legislativě ani v církevních dokumentech vymezena.


34Michael Martinek

Sekce pro mládež České biskupské konference

Vznik 1990, Statut 1993, Pastorační plán 2002 Cíl: koordinace aktivit církve s mládeží, prodloužená ruka biskupů a

biskupské konference, vytváření společenství v církvi, formace aktivních jedinců.

Struktura: Sekretariát a jeho vedoucí, diecézní centra mládeže, diecézní centra života mládeže.

Aktivity: organizace světových setkání mládeže s papežem, národních a diecézních setkání mládeže, v DCŽM společný život, formace animátorů pro farní společenství

Cílová skupina: primárně věřící katolická mládež. Základní zaměření: především evangelizační a katechizační. Koncepce: spiritualita podle dokumentů papeže – bohatý mladík,

svatost, společenství, odvaha k pravdě i proti proudu.


35Michael Martinek

Salesiánský model pastorace mládeže Cílová skupina: děti a mládež

především ze sociálně slabšího prostředí, ohrožená, problémová věřící i nevěřící

Cíl: pomoci mladým lidem ke kvalitnímu životu – primárně diakonický; ukázat jim víru a duchovní hodnoty takovým způsobem, aby pro ně byly přijatelné a proměňovaly jejich život.

Cesta: preventivní systém Dona Boska aplikovaný na současnou situaci.

Rozšíření celosvětové, zvláště v románských a rozvojových zemích, výjimkou je západní a střední Evropa – v rámci postmoderní kultury tento koncept funguje méně.


36Michael Martinek

Salesiánská díla Oratoř – středisko mládeže: základní struktura navazující na salesiánskou

tradici, dnes nízkoprahová střediska s činností zájmovou – skupinovou a zcela otevřenou. Často jsou záchytným bodem sociální sítě pro mládež (napojení na telefonní i osobní poradenství, krizovou intervenci, chráněné bydlení atd.) podle sociálních potřeb místa.

Školy: hlavně střední a učňovské, pak základní, dnes i vyšší a vysoké (IUS). Charakteristika: odborná kvalita, výchovné prostředí, sociální pomoc jednotlivcům.

Farnosti: většinou spojeny se školou nebo oratoří nebo obojím, široká nabídka zájmové, evangelizační a katechizační činnosti pro mládež, živá společenství.

Sdělovací prostředky: v duchu DB, který realizoval apoštolát tisku, dnes se salesiáni snaží využívat všech prostředků s cílem oslovit mládež a skupiny, které s mládeží pracují. Nakladatelství (Portál), televizní stanice nebo nahrávací studia (Telepace, TV Noe), rozhlasové stanice, Internet.

Nová sociální díla: pro bezdomovce, emigranty, vězně, drogově závislé apod.


37Michael Martinek

Pastorace mládeže v budoucnosti Vztahová: Pro mladého člověka je důležitější člověk, který s ním

mluví, než poselství, které mu sděluje. Věrohodnost poselství je odvozena od věrohodnosti posla.

Spirituální: Pro mladého člověka je důležitější konkrétní spirituální zkušenost než splnění rituálního a liturgického požadavku. Hodnotu této zkušenosti neposuzuje podle toho, zda je pravdivá, ale podle toho, zda mu pomáhá žít.

Eschatologická: Pro mladého člověka je důležité pokračování života za hranicí smrti. Čím více se současná kultura tématu smrti vyhýbá, tím více potřebuje mladý člověk slyšet poselství o eschatologických skutečnostech.

Mystická: mladý člověk hledá extatické zážitky a zkušenosti v nejrůznějších podobách. Pastorace, která ho doprovodí k autentickému zážitku nejhlubší mystiky, dosáhne vrcholu svých možností.

Krásná: mladý člověk hledá krásu v přírodě, v umění, ve tváři partnera. Pastorace, která mu zpřístupní také největší krásu – krásu Boha, bude zároveň naplněním jeho nejhlubších tužeb.

Date post:	30-Dec-2015
Category:	Documents
Upload:	uma-sanford
View:	38 times
Download:	0 times

Práce s věřícími a nevěřícími studenty na církevní škole

Documents