Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008 · Příloha 2-2008.doc Příloha č. 2...

Příloha 2-2008.doc

Příloha č. 2

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008

2

OBSAH strana

1 ÚVOD ………………………………………………………………… 3

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR ……………………… 4

2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 ……….. 4

2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 4

2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR ..……………………… 5

2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ……………… 7

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH ………….……………… 9

3.1 Pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích ………………………….. 10

3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích ………………... 10

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích ………………………………. 13

3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ……………………… 13

4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH (OKEČ) ………….. 18

4.1 Pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích ………………………. 18

4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích …………….. 19

4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích …………………………… 20

4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích ………………….. 22

5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2008 ……………….. 24

5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny v r. 2008 24

5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 ……………..…… 25

5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny …………………………………………… 26

5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů ………. 27

5.5 Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů…………………. 27

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH ……………. 28

7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ …………………………………. 30

8 PŘEHLED UKAZATELŮ……………………………………………. 32

8.1 Absolutní ukazatele………………………………………………….. 32

8.2 Relativní ukazatele…………………………………………………… 33

Zdroje dat……………………………………………………………….. 34

Tabulková část přílohy 2 …………………………..…………………… 35

3

1 ÚVOD

V roce 2008 došlo k výraznému poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Počet pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti poklesl rovněž, ale nepatrně.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2008 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty všech ukazatelů pracovní úrazovosti (kromě průměrné doby trvání jednoho případu) proti roku 2007 klesly.

V roce 2008 bylo statisticky vykázáno 174 smrtelných pracovních úrazů, což je o 14 případů méně než v roce 2007. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se meziročně snížila o 7,3 %.

V roce 2008 pokračoval dál pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti z let 2002 až 2006 přerušený nepříznivým rokem 2007. Příznivý vývoj byl zaznamenán v odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví, Stavebnictví, Doprava, skladování, spoje a Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj. Nepříznivý vývoj byl zaznamenán v odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků, Finanční zprostředkování a pojišťovnictví a Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení. V odvětví Těžba nerostných surovin nedošlo k žádné vážné důlní nehodě. Počet smrtelných pracovních úrazů stoupl zejména ve skupinách zdrojů úrazu: „Dopravní prostředky“, dále pak „Materiál, břemena, předměty (kontakt s osobou při manipulaci a pády na osobu)“ a také „Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob“. Naopak pokles případů byl zaznamenán ve skupinách zdrojů úrazu „Zdvihadla a dopravníky“, „Průmyslové škodliviny“, „Elektřina“ a „Lidé, zvířata, živly“.

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2007 o 7,7 %. Počet pojištěnců meziročně klesl jen nepatrně (o 2,2 %, tj. o 25 tisíc). To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů, pokles byl zaznamenán obdobný (o 7,1 %). Snížil se počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 1,7 %) a také průměrné procento pracovní neschopnosti (o 1,4 %).

Jediný relativní ukazatel, který dlouhodobě vykazuje trend pozvolného růstu, je průměrná doba trvání jednoho případu. V roce 2008 to bylo již 49,8 kalendářních dnů na jeden případ. Neboť počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl meziročně dynamičtěji než počet dnů této pracovní neschopnosti, došlo k rekordnímu nárůstu tohoto ukazatele a to již o 6,8 %.

Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy i v roce 2008 promítl pokračující technický vývoj a kontrolní činnost inspekce práce. Trend hospodářského oživení se koncem loňského roku zpomalil.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2008 skupina „Materiál, břemena a předměty“ (40 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob“ (34 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Dopravní prostředky“ (41 %).

Nejčastější příčinou pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2008 „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (80 %). U smrtelných pracovních úrazů to bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

4

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2008 vztahují ke 4,572 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2008 bylo v České republice nově hlášeno celkem 71 281 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 18 995 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,548 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2008 k významnému snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 5 952 případů) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 1,5 %.

Celkově 69 243 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem 28 650 pracovních úrazů.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2008 k velkému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,68 na hodnotu 1,56.

Také průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti roku 2007 kleslo z hodnoty 0,215 % na hodnotu 0,212 %.

V roce 2008 významně vzrostla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 46,62 na hodnotu 49,78 kalendářních dnů, tj. o 3,16 dne. To byl největší nárůst za posledních minimálně 20 let a překonal tím i nárůst z roku 1993 ve výši 2,99 dne.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 9 695 osob, o 170 osob méně než v roce 2007.

2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 V roce 2008 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) registrováno celkem 203 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování ČSÚ 174 případů vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ šetřeno:

• 191 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP), z nichž 164 případů podléhá statistickému zjišťování ČSÚ a

• 12 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá 10 případů.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 klesl proti roku 2007 o 14 případů (ze 188 na 174), což představuje pokles o 7,4 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,41 na 0,38. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (0,24 %) se proti předcházejícímu roku nezměnil.

5

2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2008, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1). Od roku 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3).

Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl o 7,7 % a vlivem mírného poklesu počtu pojištěnců se i pokles četnosti od této hodnoty příliš nelišil (7,1 %).

Graf č. 2.1 Pracovní úrazy, Česká republika

70

80

90

100

110

120

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t (v

tisíc

ích)

celkems pracovní neschopností

Graf č. 2.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností

1,5

1,6

1,7

1,8

1,9

2,0

2,1

2,2

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost n

a 10

0 po

jiště

nců

6

Došlo jen k mírnému poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 1,4 % z hodnoty 0,215 % na hodnotu 0,212 % (graf č. 2.3). Pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf č. 2.4). Tento trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí od roku 1999 postupně klesl o 41,7 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 13,0 dne na hodnotu 39,0 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 10,4 dne (tj. o 26,4 %) na průměrnou hodnotu 49,8 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

Graf č. 2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz

0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

prům

ěrné

pro

cent

o

Graf č 2.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz

394041424344454647484950

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

kale

ndář

ní d

ny

7

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2008 došlo k poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti, kromě průměrné doby trvání jednoho případu. Tento pokles je způsoben poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností a počtu dnů následné pracovní neschopnosti.

2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR Pokles absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) v roce 2008 se projevil i poklesem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7 a tabulka č. 2.4). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bázickými indexy. V roce 2008 klesla četnost smrtelné pracovní úrazovosti shodně s počtem případů, neboť počet pojištěnců téměř stagnoval (pokles jen o 0,5 %). V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů, zejména v letech 2000 a 2007.

Graf č. 2.6 Smrtelné pracovní úrazy v ČR

130

150

170

190

210

230

250

270

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t

Graf č. 2.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů s pracovní neschopností

70

80

90

100

110

120

130

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

inde

x (%

)

doba trvánípřípadu

průměrnéprocento

pojištěnci

počet dnůprac.neschopnostičetnost na 100pojištěnců

pracovní úrazy h

8

Graf č. 2.7 Četnost smrtelných pracovních úrazů

0,30

0,35

0,40

0,45

0,50

0,55

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost n

a 10

000

poj

iště

nců

Graf č. 2.9 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (PÚ s PN) a smrtelných pracovních úrazů

1,4

1,5

1,6

1,7

1,8

1,9

2,0

2,1

2,2

2,3

2,4

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost P

Ú s

PN

na

100

poj

iště

nců

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

četn

ost s

mrt

elný

ch P

Ú n

a 10

000

poj

iště

nců

PÚ s PN smrtelné PÚ

Graf č. 2.8 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů

70

75

80

85

90

95

100

105

110

115

120

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

inde

x (%

)

pojištěnci

četnost na10 000pojištěnců

početsmrtelnýchprac. úrazů

9

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2008 průměrně cca 326,6 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Graf 3 Struktura odvětví v krajích v roce 2008

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Hl.

měs

to P

raha

Stře

doče

ský

Vysoči

na

Jihoče

ský

Plzeňs

ký

Kar

lova

rský

Úst

ecký

Libe

reck

ý

Krá

lové

hrad

ecký

Pard

ubic

ký

Jiho

mor

avsk

ý

Zlín

ský

Olo

mou

cký

Mor

avsk

osle

zský

kraj

:

pojiš

těnc

i

ostatní kategorie OKEČZpracovatelský průmysl; těžba nerostných surovin (C, D)Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E)Doprava, skladování a spoje (I)Zemědělství, myslivost, lesnictví; rybolov (A, B)Stavebnictví (F)

10

3.1 Pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,56) vykázaly kraje: Plzeňský (2,34), Vysočina (2,17), Jihočeský (2,15), Královéhradecký (1,91), Karlovarský (1,82) Pardubický (1,78) a Liberecký (1,79),

• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Ústecký (1,71), Olomoucký (1,64), Středočeský (1,59) a Zlínský (1,57) a

• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (1,44), Jihomoravský (1,43) a hl. m. Praha (0,98), viz graf 3.3.2.

3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v krajích V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2008 (tabulka č. 3.2).

Graf č. 3.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopnostív krajích ČR v roce 2008

OIP pro: Zlínský5,2%

OIP pro hl. m. Prahu13,7%

OIP pro: Moravskoslezský

9,6%a Olomoucký

5,2%

a Královéhradecký5,8%

OIP pro: Liberecký4,1%

a Ústecký7,0% a Karlovarský

2,6%

OIP pro: Plzeňský7,7%

a Jihočeský7,5%

OIP pro: Pardubický5,2%

a Jihomoravský10,5%

OIP pro Středočeský9,9%

OIP pro: Vysočinu5,9%

11

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,38) vykázaly kraje: Ústecký (0,92), Pardubický (0,62), Jihočeský (0,60), Moravskoslezský (0,54),

• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Vysočina (0,36) Plzeňský (0,34), Jihomoravský (0,34), Olomoucký (0,31), Středočeský (0,31) Královéhradecký (0,28), hl. m. Praha (0,26) a

• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (0,19), Zlínský (0,13), Liberecký (0,12), viz graf 3.4.2.

Graf č. 3.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajíchv roce 2008




14,9%

a Olomoucký4,0%

a Královéhradecký3,4%

OIP pro: Liberecký1,1%

a Ústecký15,5%

a Karlovarský1,1%


a Jihočeský8,6%

OIP pro: Pardubický7,5%


OIP pro Středočeský8,0%

OIP pro: Vysočinu4,0%

Graf č. 3.3 Podíl počtu pojištěnců v krajích ČR v roce 2008




10,5%a Olomoucký

4,9%

a Královéhradecký

4,7%OIP pro:

Liberecký3,6%

a Ústecký6,4% a Karlovarský

2,3%


a Jihočeský5,4%

OIP pro: Pardubický

4,6%


OIP pro Středočeský

9,8%

OIP pro: Vysočin4,2%

12

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

13

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 7,7 %) se podílí všechny kraje ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 12,4 %), dále pak na Vysočině (o 11,1 %) a v kraji Středočeském (o 10,4 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 3,1 %).

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů ve všech krajích ČR. Největší a nejmenší pokles byl zaznamenám ve stejných krajích jako pokles počtu pracovních úrazů (viz předchozí odstavec). Meziroční pokles četnosti v ČR byl zaznamenán o 7,1 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2007 a 2008 kleslo v ČR jen o 1,4 % (graf č. 3.3.3). V pěti krajích tento ukazatel vzrostl, nejvíce v kraji Karlovarském (o 5,4 %), a v osmi krajích naopak klesl, nejvíce v kraji Moravskoslezském (o 8,0 %). V kraji Jihomoravském tento ukazatel stagnoval.

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u všech krajů a tím i celkově v ČR (o 6,8 %). Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Zlínském (o 11,8 %), dále pak na Vysočině (o 10,4 %) a v kraji Středočeském (o 9,7 %). Nejmenší nárůst byl zaznamenám v kraji Moravskoslezském (o 1,1 %). Viz graf č. 3.3.4.

Hodnoty ukazatelů v letech 2004 – 2008 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve většině krajů (8) došlo k poklesu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců). Ve Středočeském kraji zůstali ukazatele na stejných hodnotách. Jen v pěti krajích došlo k nárůstu těchto ukazatelů; největší nárůst byl zaznamenán v kraji Ústeckém a to o 125 % (počet případů), který tím dosáhl svého osmiletého maxima. Celkově došlo v ČR k poklesu počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů.

Hodnoty ukazatelů v letech 2004 – 2008 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4

14

Graf č. 3.3.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností v krajích ČR

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t (v

tisíc

ích)

Hl. m. Praha

Středočeský

Vysočina

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Jihomoravský

Zlínský

Olomoucký

Moravskoslezský

Graf č. 3.3.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost n

a 10

0 po

jiště

nců

Hl. m. Praha

Středočeský

Vysočina

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Jihomoravský

Zlínský

Olomoucký

Moravskoslezský

ČR

15

Graf č. 3.3.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR

0,10

0,15

0,20

0,25

0,30

0,35

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

prům

ěrné

pro

cent

o

Hl. m. Praha

Středočeský

Vysočina

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Jihomoravský

Zlínský

Olomoucký

Moravskoslezský

ČR

Graf č. 3.3.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v krajích ČR

34

36

38

40

42

44

46

48

50

52

54

56

58

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

kale

ndář

ní d

ny

Hl. m. Praha

Středočeský

Vysočina

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Jihomoravský

Zlínský

Olomoucký

Moravskoslezský

ČR

16

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2000 - 2008

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Hl.m.Praha

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Středočeský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Vysočina Jihočeský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Plzeňský Karlovarský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Ústecký Liberecký

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Královéhradecký Pardubický

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Jihomoravský Zlínský

0

5

10

15

20

25

30

35

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

poče

t

Olomoucký Moravskoslezský

17

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2000 - 2008

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Hl.m .Praha ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Středočeský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Vysočina Jihočeský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Plzeňský Karlovarský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Ústecký Liberecký ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Královéhradecký Pardubický ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Jihomoravský Zlínský ČR

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

1,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost

Olomoucký Moravskoslezský ČR

18

4 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V ODVĚTVÍCH

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2008 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní kategorie) nebo byla vynechána, např: Rybolov a chov ryb (B), Ubytování a stravování (H), Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L), Vzdělávání (M) a Zdravotnictví, sociální péče a veterinární činnosti (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

4.1 Pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2008. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 46,0 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 28,5 % pojištěnců (viz graf č. 4.3). Viz tabulka č. 4.1.2.

Graf č. 4.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v kategoriích OKEČ v roce 2008

Výroba a rozvod el., plynu a vody "E"

0,5%

Stavebnictví "F"7,8%

Obchod, opravy motor. vozidel a

výrobků "G"10,6%

Zpracovatelský průmysl "D"

46,0%

Zemědělství, myslivost, lesnictví

"A"6,0%

Těžba nerostných surovin "C"

1,1%

Doprava, skladování a spoje "I"

8,4%

Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum a

vývoj "K"5,5%

ostatní kategorie: "B, H, J, L, M, N"

11,6%Ostatní veřejné a soc.

služby "O"2,7%

19

4.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2008 v odvětvích V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 v odvětvích (viz tabulka č. 4.4.1). Nejvíce případů (49, tj. 28,2 %) vzniklo v roce 2008 ve Zpracovatelském průmyslu (D). Protože v něm byl evidován i obdobný počet pojištěnců, byla četnost případů shodná s četností v ČR (0,38). Ve Stavebnictví (F) došlo jen ke 46 případům (tj. 26,4 %), ale toto odvětví mělo prvenství v četnosti případů (1,53) na 100 pojištěnců.

Graf č. 4.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazův kategoriích OKEČ v roce 2008

Výroba a rozvod el., plynu a vody "E"

0,6%Stavebnictví "F"26,4%


výrobků "G"7,5%


28,2%

Zemědělství, myslivost, lesnictví

"A"8,6%


2,9%

Doprava, skladování a spoje "I"

14,4%

Činnosti v obl. nemovitostí, výzkum

a vývoj "K"3,4%


4,0%

Ostatní veřejné a soc. služby "O"

4,0%

Graf č. 4.3 Podíl počtu pojištěnců v kategoriích OKEČv roce 2008

Výroba a rozvod el., plynu a vody

"E"1,1%

Stavebnictví "F"6,6%


výrobků "G"13,7%


28,5%

Zemědělství, lesní hospodářství "A"

3,6%


0,9%

Doprava, skladování a

spoje "I"7,5%

Činnosti v obl. nemovitostí,

výzkum a vývoj "K"

10,7%


24,3%

Ostatní veřejné a soc. služby "O"

3,7%

20

4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích

Graf č. 4.3.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností v odvětvích (OKEČ)

100

1 000

10 000

100 000

2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t příp

adů

Zpracovatelský průmysl"D"

Zemědělství, myslivost,lesnictví "A"

Doprava, skladování aspoje "I"

Obchod, opravy motor.vozidel a výrobků "G"

Stavebnictví "F"

Zdravotnictví, soc. péče,veterin. čin. "N"

Vzdělávání "M"

Těžba nerostnýchsurovin "C"

Ubytování a stravování"H"

Výroba a rozvod el.,plynu a vody "E"

Graf č. 4.3.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností v odvětvích (OKEČ)

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost n

a 10

0 po

jiště

nců

Zemědělství,myslivost, lesnictví "A"


Stavebnictví "F"

Zpracovatelskýprůmysl "D"



ČR



Zdravotnictví, soc.péče, veterin. čin. "N"

Vzdělávání "M"

21

Graf č. 4.3.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazv odvětvích (OKEČ)

0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

2004 2005 2006 2007 2008rok

prům

ěrné

pro

cent

o

Těžba nerostných surovin"C"


Stavebnictví "F"



ČR



Výroba a rozvod el., plynua vody "E"

Zdravotnictví, soc. péče,veterin. čin. "N"

Vzdělávání "M"

Graf č. 4.3.4 Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úrazv odvětvích (OKEČ)

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

85

90

95

100

105

2004 2005 2006 2007 2008rok

kale

ndář

ní d

ny




Stavebnictví "F"


ČR

Zdravotnictví, soc.péče, veterin. čin. "N"

Vzdělávání "M"

Zpracovatelskýprůmysl "D"



22

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti (2004 - 2008) v ČR ve vybraných odvětvích je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Za roky 2004 – 2007 byly použity hodnoty ukazatelů „korigované“, neboť jsou porovnatelné s hodnotami roku 2008, které uvádí ČSÚ (tabulka č. 4.3).

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Pokles byl zaznamenán ve všech významných odvětvích, tj. především ve Zpracovatelském průmyslu (D), dále pak v Obchodu a opravách motorových vozidel a výrobků (G), v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A), v Těžbě nerostných surovin (C), ve Stavebnictví (F) a ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E).

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně jako u počtu případů došlo i k poklesu četnosti v uvedených odvětvích.

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles byl zaznamenán zejména v odvětví Těžba nerostných surovin (C), v Dopravě, skladování a spojích (I), v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A), ve Stavebnictví (F) a ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E).

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst vykázala většina odvětví kromě Těžby nerostných surovin (C), Vzdělávání (M) a Výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E). Těžba nerostných surovin má však v tomto ukazateli dlouhodobě prvenství.

4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1. V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví.

Graf č. 4.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v odvětvích (OKEČ)

0

10

20

30

40

50

60

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t

Stavebnictví "F"







Činnosti v oblastinemovitostí, výzkum avývoj "K"Zdravotnictví, soc. péče,veterin. čin. "N"

23

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Zpracovatelský průmysl (D), Stavebnictví (F) a Doprava, skladování a spoje (I). V odvětvích Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G), Finanční zprostředkování a pojišťovníctví (J) a Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L) počet případů v roce 2008 významně vzrostl. Naproti tomu výrazný pokles byl zaznamenán v odvětvích: Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K), Doprava, skladování a spoje (I), Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) a Stavebnictví (F). Celkově v ČR počet smrtelných pracovních úrazů meziročně klesl.

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Stavebnictví (F), Těžba nerostných surovin (C), Zemědělství, myslivost a lesnictví (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Na smrtelných pracovních úrazech mají velký podíl dopravní prostředky (40,8 %). Smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo v souvislosti s dopravními prostředky, se vyskytly ve většině odvětví a nejvíce ovlivnily smrtelnou pracovní úrazovost v odvětvích Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J) (100 %) a Doprava, skladování a spoje (I) (88 %). V odvětvích Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L) a Ostatní veřejné, sociální a ostatní služby (O) bylo toto ovlivnění přibližně 50 %. V Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) nedošlo v souvislosti s dopravními prostředky k případu žádnému.

Graf č. 4.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v odvětvích (OKEČ)

0,10,30,50,70,91,11,31,51,71,92,12,32,52,72,93,13,33,53,73,9

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

četn

ost n

a 10

000

poj

iště

nců


Stavebnictví "F"




Činnosti v obl.nemovitostí, výzkum avývoj "K"


ČR


24

5 ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2008

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2008, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. Soubor dat z roku 2008 obsahoval data připravená ze 60 8611 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP2. Z toho bylo 1 083 pracovních úrazů závažných, tj. s hospitalizací nad 5 dní. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 191 případů, tj. včetně těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (12 případů) zahrnuty nebyly. V grafech č. 5.1, 5.0 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů.

5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2008

Z grafů č. 5.1 (tab. č. 5.1.1) a 5. 0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

• V. Materiál, břemena, předměty 39,8 %

• IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 28,2 %

• VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje 9,5 %

1 Podle stavu evidence k 16.4.2009. 2 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

Graf č. 5.1 Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny ve skupinách zdrojů úrazu v roce 2008

Pracovní, dopravní prostory (pády osob)

28,2%

Materiál, břemena, předměty

39,8%

Nářadí, nástroje9,5%

Stroje8,1%

Dopravní prostředky4,3%

Zdvihadla a dopravníky

0,8%Průmyslové škodliviny

4,1%

Lidé, zvířata, živly3,6% jiné zdroje, ap.

1,5%

25


• I. Dopravní prostředky 20,0 %


5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 Z grafu č. 5.2 (tab. č. 5.2.1) je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

• I. Dopravní prostředky 40,8 %



Graf č. 5.0 Podíl počtu závažných pracovních úrazůve skupinách zdrojů úrazů v roce 2008

jiné zdroje1,3%


33,5%


17,9%

Nářadí, nástroje1,9%

Stroje10,7%



3,9%

Průmyslové škodliviny

6,2%

Kotle0,4%

Lidé, zvířata, živly2,7%Elektřina

1,5%

Graf č. 5.2 Podíl počtu smrtelných pracovních úrazůve skupinách zdrojů úrazů v roce 2008


26,2%


14,7%

Průmyslové škodliviny

1,6%

Stroje7,9%



3,7%

Kotle0,5%

Elektřina2,6% jiné zdroje

1,0%

Lidé, zvířata, živly1,0%

26

5.3 Nejčastější podskupiny zdrojů pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu byly:

Ve skupině I. Dopravní prostředky:

• Motorové silniční dopravní prostředky ….……………………………………...…1,9 %

Ve skupině III. Stroje:

• Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno ……………….………………2,0 %

Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob:

• Vnitropodniková pracoviště …….…………………………………………………11,1 %

• Schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich …….……………………... 7,3 %

• Silnice, cesty ap, vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah

(pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru – pády osob na rovině ….…. 4,8 %

• Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob – nespec. ……... 3,2 %

• Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše .……………………. ……………. 1,3 %

Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty:

• Ostatní materiál, předměty, výrobky – pád předmětů …………………………..... 12,0 %

• Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny .…....11,0 %

• Materiál, předměty – působení ostrými hranami ….……………………………..... 8,7 %

• Materiál, břemena, předměty – nespecifikováno …….…..………………………....5,6 %

• Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší ………..…………………...2,2 %

Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení:

• Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí) ……….………………... 5,2 %

• Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací …….……………….... 2,1 %

• Ručně ovládané stroje a přístroje ……….…………………………………………. 1,4 %

Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny:

• Horké látky tekuté a plynné ……….………………………………………………..1,4 %

Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly:

• Zvířata ……….…………………………………………………………………….. 2,1 %

• Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou ….……………….1,2 %

Ostatní zdroje úrazů byly zastoupeny méně než 1,2 %.

27

5.4 Nejčastější podskupiny zdrojů smrtelných pracovních úrazů

Ve skupině I. Dopravní prostředky:

• Motorové silniční dopravní prostředky .…………………………………………… 30,4 %

Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob:

• Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše …………………………………… 23,0 %

Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty:

• Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny ..…… 5,8 %

Ostatní zdroje úrazu jsou uvedeny v tabulce č. 5.4.

5.5 Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti.

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných I. Dopravní prostředky měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 4,3 %, na závažných 20,0 % a na smrtelných 40,8 %.

IX Elektřina měla celkově malý podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 0 %, na závažných 1,5 % a na smrtelných 2,6 %.

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných V. Materiál, břemena, předměty měly podíl na případech:


VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 9,5 %, na závažných 1,5 % a na smrtelných 0 %.

X. Lidé, zvířata a přírodní živly měly podíl na případech:


Další zdroje IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob se podílely nejvíce na případech závažných, a to 33,5 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (26,2 % a 28,2 %).

III. Stroje se nacházely na čtvrtém místě ve všech typech pracovních úrazů a měly vyrovnaný podíl výskytu (od 7,9 % do 10,7 %).

28

6 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST ŽEN A MLADISTVÝCH

V posledním desetiletém období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2001 a 2002. Obdobně tomu bylo i s četností (tabulka č. 6.2). V letech 2004 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 1999 – 2008 dosahovala zhruba poloviční hodnoty než činil celorepublikový průměr. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve všech odvětvích měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, jenom v odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví ji měly vyšší. V rizikových odvětvích jako je Stavebnictví nebo Těžba nerostných surovin měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 60 861 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 16 071 (tj. 26,4 %) událo ženám.

Tato skupina úrazů obsahovala 1 083 (tj. 1,8 % z 60 861) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 151 přihodilo ženám. K největšímu počtu případů v roce 2008 došlo ve Zpracovatelském průmyslu (71).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 1999 – 2008 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl dokonce jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími častými úrazovými ději byly pády, vraždy a kontakt s živočichem. K největšímu počtu případů v roce 2008 došlo v odvětví Doprava, skladování a spoje.

Graf č. 6.1 Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, mladiství)

19 000

19 500

20 000

20 500

21 000

21 500

22 000

22 500

23 000

23 500

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008rok

poče

t

0

100

200

300

400

500

600ženy

mladiství

29

V letech 2001 - 2004 klesal absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto pojištěnců. Četnost v letech 2003 – 2006 nevykazovala žádný významný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců vzrostl (o 41 %).

Významný je pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 dosáhla svého minima (0,93). V roce 2008 došlo k mírmému vzestupu hodnoty tohoto ukazetele na 1,18.

Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, v posledních 10 letech nebyl zaznamenán žádný případ.

Graf č. 6.2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (ženy, muži, mladiství)

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

4,50

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

četn

ost n

a 10

0 po

jiště

nců

mužiČRMLADISTVÍŽENY

30

7 PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,1 % případů (tab. č. 7.1). Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (12,7 %). Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ (2,0 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží: „Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 1,6 %, „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 1,5 %, “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ – 1,4 %. Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí 0,1 % nebo méně. U 0,3 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna. Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za roky 2003 - 2007, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2007 byla zjištěna „Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ (35,5 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (17,0 %), nad ručním nářadím, popř. jím opracovávaným materiálem (8,5 %) nebo nad strojem (5,7 %). Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí s pádem (13,0 %), špatné došlápnutí bez pádu (10,0 %) a zachycení nebo odtažení těla zraněného (7,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím, zachycením nebo pádem činí 62,1 % případu z celku. U této skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny („Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Nedostatky osobních předpokladů…“), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 92,8 % případů. U 13,9 % nežádoucích událostí lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požárem, výbuchem, destrukcí materiálu, technickou závadou, únikem látek, napadením, apod.

31

Příčiny smrtelných pracovních úrazů Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ a to 21,5 %, Na druhém místě bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (20,9 % případů). Dále pak “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob)“, zde se jednalo převážně o dopravní nehody. Tato příčina je uváděna u 13,1 % případů. „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ byla jako příčina uvedena v 11,5 % případů. Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V dosud uzavřených případech (69) smrtelných pracovních úrazů byly předpisy porušeny následovně: Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů Z celkového počtu 174 smrtelných pracovních úrazů, byl nejčastěji porušován:

• zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ve 101 případech • zákon č. 309/2006 Sb. v 37 případech • NV č. 362/2005 Sb. v 11 případech

Další porušené předpisy: zákon č. 361/2000 Sb, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., nařízení vlády: č. 101/2005 Sb, 27/2002 Sb, 28/2002 Sb, 378/2001 Sb, 406/2004 Sb, 591/2006 Sb. Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 42 případů Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4) „zaměstnanec je povinen“ • písm. c) „dodržovat právní a ostatní předpisy…“ 15 případů • písm. d) „dodržovat při práci stanovené pracovní postupy…“ 10 případů • písm. e) „nepožívat alkoholické nápoje…“ 7 případů • písm. f) „oznamovat závady na pracovišti…“ 3 případy • „dbát o svou vlastní bezpečnost…“ 7 případů

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 59 případů § 101 „zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost…“ 11 případů § 102 „zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní prostředí…“ 27 případů § 103 „zaměstnavatel je povinen nepřipustit…“ 16 případů § 104 Osobní ochranné pracovní prostředky… 4 případy § 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech… 1 případ Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby/firmy Nejčastěji se jednalo o § 101, § 102, § 103 a §106.

32

8 PŘEHLED UKAZATELŮ V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok.

Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů.

8.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci)

Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145a až 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění.

Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností)

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle § 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo (§ 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny.

Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti)

Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti.

Počet smrtelných pracovních úrazů Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce roku 2001. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 494/2001 Sb.).

33

8.2 Relativní ukazatele Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu:

četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy s pracovní neschopností × 100 / pojištěnci

Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu)

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu:

průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy s pracovní neschopností

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti)

Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu:

průměrné procento = dny pracovní neschopnosti × 100 / (pojištěnci × 365)

nebo také: průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců × průměrná délka trvání případu /

počet kalendářních dnů ve vykazovaném období

Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných)

Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců = smrtelné úrazy × 10 000 / pojištěnci

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy × 100 / pracovní úrazy s pracovní neschopností

34

Zdroje dat

1. Databáze ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“ prováděného Českým statistickým úřadem.

Poznámka:

Vzhledem k tomu, že byly do zpracování dat ze státních pololetních výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Nem Úr 1-02 zařazeny i sumáře, které za malé podniky, které samy nevedou agendu nemocenského pojištění, předkládají okresní správy sociálního zabezpečení, a ve kterých nebyly podniky rozlišeny podle ekonomických činností, byla ve sledovaných letech 2004 - 2007 část pracovních úrazů s pracovní neschopností (16 - 18 %) zařazena do OKEČ zaměstnavatele označené „nezjištěno“. Tyto sumáře zahrnovaly podniky zaměstnávající v těchto letech 29 - 30 % pojištěnců. Proto byly v letech 2004 – 2007 pro účely zpracování pracovní úrazovosti údaje za malé podniky rozpočteny do ostatních odvětví. V roce 2008 se již rozpočtení neprovádělo, neboť data ČSÚ obsahovala i data za malé podniky.

Rozpočtení bylo provedeno podle zastoupení jednotlivých odvětví ve skupině podnikajících fyzických osob vč. samostatně hospodařících rolníků a ve skupině ekonomických subjektů s 1 až 25 zaměstnanci. Zdrojem údajů pro stanovení podílu zaměstnanců v malých podnicích a fyzických osob byly údaje z registru ekonomických subjektů (RES) a statistického šetření zaměstnanosti v ČR prováděného ČSÚ.

Počet úrazů v těchto skupinách byl stanoven proporcionálně k četnostem úrazů v podnicích s 26 a více zaměstnanci.

2. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech.

3. Databáze z informačního systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech a o pracovních úrazech podle metodiky evropské statistiky o pracovních úrazech (ESAW).

Tabulka č. 8 Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2008 zdroj dat podniky pojištěnci PU bez PN PU s PN

do 3 dnů PU s PN

nad 3 dny smrtelné PU velikost podniku

SÚIP 17 tis. x x x 61 tis. 0,2 tis. všechny ČBÚ 0,1 tis. x x x 1 tis. 0,0 tis. všechny

ČSÚ 505 tis. 4 600 tis. 29 tis. 2 tis. 69 tis. 0,2 tis. všechny

35

Tabulková část přílohy č. 2 (rok 2008) - seznam tabulek:

číslo název v ČR v letech

str L

str P

2.3 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti (ČSÚ) 1999-2008 2 6.1 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti mladistvých (ČSÚ) 1999-2008 2 2.4 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (ČSÚ) 1999-2008 3 6.2 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti žen (ČSÚ) 1999-2008 3 3.1 Ukazatele pracovní úrazovosti v krajích (ČSÚ) 2008 4 3.2 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v krajích (ČSÚ, VÚBP) 2008 5 3.3 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti s pracovní neschopností v krajích

(ČSÚ) 2004-2008 6

3.4 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v krajích (VÚBP) 2004-2008 7 4.3 Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti s pracovní neschopností ve

vybraných odvětvích (OKEČ) (ČSÚ) 2004-2008 8

4.4.1 Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích (OKEČ) podléhající statistickému zjišťování NemÚr (SÚIP, ČBÚ)

2004-2008 9

4.1.2 Ukazatele pracovní úrazovosti v odvětvích (OKEČ) (ČSÚ) 2008 10 4.1.3 Ukazatele pracovní úrazovosti v odvětvích podrobně (oddíly OKEČ) (ČSÚ) 2008 11 6.3 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností žen (na 100 pojištěnců)

v odvětvích (OKEČ) (ČSÚ) 2005-2008 12

4.4.2 Smrtelné pracovní úrazy podléhající statistickému zjišťování NemÚr v odvětvích podrobně (oddíly OKEČ) (SÚIP, ČBÚ)

2004-2008 13

5.1.1 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než tři dny hlášené OIP v základních skupinách zdrojů úrazu a v krajích - počet případů (SÚIP)

2008 14 15

5.1.2 Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než tři dny hlášené OIP v základních skupinách zdrojů úrazu a v krajích - podíl počtu případů, %

2008 14 15

5.2.1 Smrtelné pracovní úrazy hlášené OIP v základních skupinách zdrojů úrazu a v krajích - počet případů (SÚIP)

2008 16 17

5.2.2 Smrtelné pracovní úrazy hlášené OIP v základních skupinách zdrojů úrazu a v krajích - podíl počtu případů, % (SÚIP)

2008 16 17

5.4 Smrtelné pracovní úrazy ve skupinách a podskupinách zdrojů úrazu hlášené OIP – počet případů/podíl počtu případů, % (SÚIP)

2007-2008 18

7.1 Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny podle klasifikačního schéma příčin úrazů (SÚIP)

2008 19

7.2 Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny podle typu nežádoucí události dle klasifikace ESAW (VÚBP)

2003-2007 19

7.3 Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny podle typu nežádoucí události dle klasifikace ESAW podrobně (VÚBP)

2007 20

36

Tabulka č. 2.3

Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v letech 1999 – 2008 (ČSÚ)

rok počet pojištěnců

počet prac. úrazů s prac. nesch..

počet dnů pracovní

nesch. pro prac. úrazy

četnost prac. úrazů s prac. nesch. na 100

pojištěnců

průměrné procento pracovní

neschop. pro pracovní úraz

prům. doba trvání případu

(kal. dny)

průměrný denní stav

práce neschop.

počet prac. úrazů bez pracovní neschop.

graf č. 2.5 graf č.2.1 graf č. 2.2 graf č. 2.3 graf č. 2.4 graf č. 2.1

1999 4 578 688 95 971 3 781 345 2,10 0,226 39,40 10 360 nezjištěno

2000 4 517 546 92 906 3 780 854 2,06 0,229 40,70 10 330 nezjištěno

2001 4 483 455 93 280 3 787 692 2,08 0,231 40,61 10 377 25 427

2002 4 466 699 90 867 3 788 076 2,03 0,232 41,69 10 378 28 451

2003 4 435 434 83 019 3 599 340 1,87 0,222 43,36 9 861 27 486

2004 4 389 251 81 688 3 565 634 1,86 0,222 43,65 9 742 27 555

2005 4 442 703 82 042 3 702 310 1,85 0,228 45,13 10 143 28 997

2006 4 497 033 82 296 3 766 313 1,83 0,229 45,77 10 319 29 243

2007 4 597 021 77 233 3 600 581 1,68 0,215 46,62 9 865 28 806

2008 4 572 443 71 281 3 548 355 1,56 0,212 49,78 9 695 28 650

Tabulka č. 6.1

Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti mladistvých v ČR v letech 1999 – 2008 (ČSÚ)

rok

průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých

procento mladistvých

z nemoc. pojištěných

počet prac. úrazů s

pracovní neschop.

četnost prac. úrazů s prac. nesch. na 100 pojištěných mladistvých

počet smrtelných pracovních

úrazů mladistvých

graf č. 6.1 graf č. 6.2

1999 14 436 0,32 586 4,06 0

2000 9 752 0,22 233 2,39 0

2001 9 837 0,22 271 2,75 0

2002 9 167 0,21 179 1,95 0

2003 7 067 0,16 103 1,46 0

2004 6 660 0,15 93 1,40 0

2005 7 059 0,16 98 1,39 0

2006 9 062 0,20 121 1,34 0

2007 12 758 0,28 119 0,93 0

2008 10 923 0,24 129 1,18 0

37

Tabulka č. 2.4

Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v letech 1999 – 2008 (ČSÚ)

rok počet pojištěnců

počet smrtelných pracovních

úrazů

četnost na 10 000

pojištěnců

procento z pracovních

úrazů s pracovní

neschopností

graf č. 2.8 graf č. 2.6 graf č. 2.7

1999 4 578 688 200 0,44 0,21

2000 4 517 546 223 0,49 0,24

2001 4 483 455 231 0,52 0,25

2002 4 466 699 206 0,46 0,23

2003 4 435 434 199 0,45 0,24

2004 4 389 251 187 0,43 0,23

2005 4 442 703 164 0,37 0,20

2006 4 497 033 152 0,34 0,18

2007 4 597 021 188 0,41 0,24

2008 4 572 443 174 0,38 0,24

Tabulka č. 6.2

Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti žen v ČR v letech 1999 – 2008 (ČSÚ)

rok průměrný počet

nemocensky pojištěných žen

procento žen z nemoc.

pojištěných

počet prac. úrazů s

pracovní neschop.

četnost prac. úrazů s prac. nesch. na 100

pojištěných žen

počet smrtelných pracovních úrazů žen


1999 2 147 476 46,9 21 507 1,00 9

2000 2 127 866 47,1 20 609 0,97 8

2001 2 110 015 47,1 22 214 1,05 9

2002 2 102 057 47,1 22 300 1,06 9

2003 2 064 880 46,6 20 735 1,00 10

2004 2 059 827 46,9 20 829 1,01 9

2005 2 081 003 46,8 21 173 1,02 13

2006 2 107 619 46,9 21 306 1,01 4

2007 2 161 912 47,0 19 922 0,92 11

2008 2 148 642 47,0 18 995 0,88 8

38

Tabulka č. 3.1 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v krajích v roce 2008 (ČSÚ)

kraj počet pojištěnců

počet pracov. úrazů

s pracovní neschop-

ností

dny pracovní neschop-

nosti

četnost případů na

100 pojištěnců

průměrné procento pracovní neschop-

nosti

průměrná doba trvání

případu


Hlavní město Praha 1 000 512 9 757 487 644 0,98 0,133 49,98 Středočeský 447 162 7 092 345 777 1,59 0,211 48,76 Vysočina 193 708 4 213 195 638 2,17 0,276 46,44 Jihočeský 248 313 5 329 254 944 2,15 0,281 47,84 Plzeňský 232 822 5 454 257 485 2,34 0,302 47,21 Karlovarský 103 707 1 887 80 786 1,82 0,213 42,81 Ústecký 292 244 5 004 243 739 1,71 0,228 48,71 Liberecký 163 376 2 921 130 873 1,79 0,219 44,80 Královéhradecký 216 033 4 117 205 186 1,91 0,260 49,84 Pardubický 210 317 3 734 180 259 1,78 0,234 48,28 Jihomoravský 525 754 7 514 387 037 1,43 0,201 51,51 Zlínský 236 169 3 703 189 029 1,57 0,219 51,05 Olomoucký 224 091 3 685 186 246 1,64 0,227 50,54 Moravskoslezský 478 235 6 871 403 712 1,44 0,231 58,76

ČR 4 572 443 71 281 3 548 355 1,56 0,212 49,78

39

Tabulka č. 3.2 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v krajích v roce 2008 (ČSÚ, VÚBP)

kraj počet

pojištěnců počet

smrtelných pracovních

úrazů

četnost smrtelných pracovních

úrazů na 10 000

pojištěnců

graf č. 3.3 graf č.3.2

Hlavní město Praha 1 000 512 26 0,26 Středočeský 447 162 14 0,31 Vysočina 193 708 7 0,36 Jihočeský 248 313 15 0,60 Plzeňský 232 822 8 0,34 Karlovarský 103 707 2 0,19 Ústecký 292 244 27 0,92 Liberecký 163 376 2 0,12 Královéhradecký 216 033 6 0,28 Pardubický 210 317 13 0,62 Jihomoravský 525 754 18 0,34 Zlínský 236 169 3 0,13 Olomoucký 224 091 7 0,31 Moravskoslezský 478 235 26 0,54

ČR 4 572 443 174 0,38

40

Tabulka č. 3.3 - Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti s pracovní neschopností v krajích ČR v letech 2004 – 2008 (ČSÚ)

počet pracovních úrazů s pracovní neschopností graf č. 3.3.1

četnost případů na 100 pojištěnců graf č. 3.3.2

1. kraj

2004 2005 2006 2007 2008 2004 2005 2006 2007 2008

Hl. m. Praha 9 555 10 225 10 766 10 074 9 757 1,11 1,13 1,14 1,01 0,98 Středočeský 8 330 8 397 8 477 7 917 7 092 1,92 1,91 1,92 1,77 1,59 Vysočina

5 188 5 095 5 270 4 740 4 213 2,61 2,60 2,67 2,40 2,17 Jihočeský

6 636 6 397 6 289 5 834 5 329 2,61 2,52 2,50 2,31 2,15 Plzeňský

6 251 6 359 6 082 5 871 5 454 2,72 2,72 2,60 2,47 2,34 Karlovarský

2 151 2 176 2 154 2 017 1 887 1,94 1,99 2,01 1,89 1,82 Ústecký

5 639 5 756 5 706 5 304 5 004 1,95 1,96 1,96 1,80 1,71 Liberecký

3 537 3 450 3 505 3 170 2 921 2,15 2,10 2,09 1,88 1,79 Královéhradecký

5 202 5 197 4 992 4 702 4 117 2,33 2,35 2,25 2,14 1,91 Pardubický

4 448 4 370 4 458 4 002 3 734 2,19 2,16 2,19 1,92 1,78 Jihomoravský

8 190 8 310 8 430 7 991 7 514 1,68 1,67 1,65 1,52 1,43 Zlínský

4 311 4 082 4 300 4 094 3 703 1,84 1,74 1,83 1,72 1,57 Olomoucký

4 149 4 252 4 091 4 031 3 685 1,86 1,89 1,85 1,80 1,64 Moravskoslezský

8 101 7 976 7 776 7 486 6 871 1,72 1,71 1,66 1,58 1,44

ČR 81 688 82 042 82 296 77 233 71 281 1,86 1,85 1,83 1,68 1,56

průměrné procento pracovní neschopnosti pro PÚ graf č. 3.3.3

průměrná doba trvání případu graf č. 3.3.4

2. kraj

2004 2005 2006 2007 2008 2004 2005 2006 2007 2008

Hl. m. Praha 0,131 0,140 0,140 0,130 0,133 43,40 45,21 44,98 47,21 49,98 Středočeský 0,218 0,218 0,230 0,215 0,211 41,64 41,73 43,71 44,46 48,76 Vysočina

0,303 0,292 0,302 0,277 0,276 42,42 41,04 44,21 42,06 46,44 Jihočeský

0,283 0,299 0,305 0,285 0,281 39,81 43,38 41,75 45,03 47,84 Plzeňský

0,315 0,306 0,298 0,295 0,302 42,50 41,11 41,90 43,54 47,21 Karlovarský

0,211 0,222 0,227 0,202 0,213 39,81 40,83 41,35 39,09 42,81 Ústecký

0,230 0,238 0,232 0,223 0,228 43,06 44,20 43,37 45,37 48,71 Liberecký

0,235 0,240 0,252 0,226 0,219 39,97 41,80 44,01 44,01 44,80 Královéhradecký

0,272 0,282 0,275 0,268 0,260 42,65 43,82 44,58 45,70 49,84 Pardubický

0,247 0,261 0,266 0,239 0,234 41,40 44,26 44,35 45,38 48,28 Jihomoravský

0,207 0,215 0,218 0,201 0,201 45,28 46,85 48,10 48,07 51,51 Zlínský

0,227 0,230 0,235 0,215 0,219 45,04 48,17 46,92 45,67 51,05 Olomoucký

0,224 0,239 0,238 0,237 0,227 44,06 46,06 46,93 48,06 50,54 Moravskoslezský

0,250 0,264 0,262 0,251 0,231 53,14 56,57 57,67 58,11 58,76

41

ČR 0,222 0,228 0,229 0,215 0,212 43,65 45,13 45,77 46,62 49,78

Tabulka č. 3.4 - Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v krajích ČR v letech 2004 – 2008 (VÚBP)

počet smrtelných pracovních úrazů

graf č. 3.4.1

četnost smrtelných prac. úrazů na 10 000 pojištěnců

graf č. 3.4.2

3. kraj

2004 2005 2006 2007 2008 2004 2005 2006 2007 2008

Hl. m. Praha 31 24 29 37 26 0,36 0,27 0,32 0,37 0,26 Středočeský 16 14 15 14 14 0,37 0,32 0,34 0,31 0,31 Vysočina 7 5 6 6 7 0,35 0,26 0,30 0,30 0,36 Jihočeský 7 4 2 11 15 0,27 0,16 0,07 0,44 0,60 Plzeňský 10 13 6 6 8 0,43 0,56 0,25 0,25 0,34 Karlovarský 4 5 6 4 2 0,36 0,46 0,54 0,37 0,19 Ústecký 19 17 10 12 27 0,66 0,58 0,34 0,41 0,92 Liberecký 8 8 4 9 2 0,49 0,49 0,24 0,53 0,12 Královéhradecký 12 10 3 10 6 0,54 0,45 0,13 0,45 0,28 Pardubický 9 8 13 9 13 0,44 0,39 0,64 0,43 0,62 Jihomoravský 18 18 20 22 18 0,37 0,36 0,40 0,42 0,34 Zlínský 9 9 7 12 3 0,38 0,38 0,29 0,50 0,13 Olomoucký 6 5 9 8 7 0,27 0,22 0,40 0,36 0,31 Moravskoslezský 31 24 22 28 26 0,66 0,51 0,47 0,59 0,54

ČR 187 164 152 188 174 0,43 0,37 0,34 0,41 0,38

42

Tabulka č. 4.3 - Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti s pracovní neschopností ve vybraných odvětvích (OKEČ) v ČR v letech 2004 – 2008 korigované (VÚBP, ČSÚ)

počet pracovních úrazů s pracovní neschopností

graf č. 4.3.1

četnost případů na 100 pojištěnců

graf č. 4.3.2

4. odvětví (OKEČ)

kromě B, J, K, L, O

2004 2005 2006 2007 2008 2004 2005 2006 2007 2008

Zemědělství, myslivost, lesnictví a souv. čin. (A)

6 723 6 281 5 872 5 077 4 270 4,04 3,91 3,86 3,64 1,98

Těžba nerostných surovin (C)

1 584 1 452 923 867 762 3,34 3,17 2,33 2,08 1,95

Zpracovatelský průmysl (D) 37 334 37 272 36 645 35 987 32 764 3,02 2,98 2,94 2,85 2,52

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E)

700 703 639 491 384 1,06 1,12 1,08 0,91 0,77

Stavebnictví (F) 7 278 6 928 6 789 6 134 5 537 2,60 2,46 2,47 2,27 1,85

Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků (G)

8 851 9 087 10 028 9 418 7 523 1,36 1,36 1,39 1,27 1,20

Ubytování a stravování (H) 1 362 1 328 1 422 1 467 1 803 1,33 1,29 1,32 1,31 1,14

Doprava, skladování a spoje (I)

5 777 6 205 6 713 5 886 5 980 1,86 2,03 2,22 1,91 1,75

Vzdělávání (M) 1 643 1 551 1 637 1 445 1 768 0,59 0,55 0,58 0,52 0,56

Zdravotnictví, soc. péče, veterinární činnosti (N)

2 448 2 569 2 620 2 353 2 419 0,95 0,97 0,99 0,88 0,81

ČR* 81 688 82 042 82 296 77 233 71 281 1,86 1,85 1,83 1,68 1,56 *) Údaje se vztahují ke všem odvětvím.

průměrné procento pracovní neschopnosti

graf č. 4.3.3

průměrná doba trvání případu

graf č. 4.3.4


kromě B, J, K, L, O

2004 2005 2006 2007 2008 2004 2005 2006 2007 2008


0,545 0,552 0,580 0,567 0,470 49,24 51,53 54,91 56,80 57,70


0,629 0,598 0,572 0,586 0,517 68,71 68,92 89,69 102,76 96,93

Zpracovatelský průmysl (D) 0,327 0,336 0,331 0,325 0,320 39,51 41,08 40,97 41,62 46,52


0,145 0,166 0,158 0,139 0,118 50,12 54,03 53,36 56,07 55,92

Stavebnictví (F) 0,369 0,358 0,365 0,343 0,289 51,83 53,01 53,99 55,18 57,41


0,154 0,157 0,164 0,153 0,149 41,32 42,16 43,10 43,90 45,42

Ubytování a stravování (H) 0,135 0,138 0,140 0,151 0,147 37,04 38,99 38,63 42,09 47,22


0,257 0,288 0,333 0,288 0,274 50,61 51,76 54,63 55,11 57,31

Vzdělávání (M) 0,066 0,071 0,072 0,069 0,071 40,99 46,58 45,15 48,48 46,60


0,111 0,120 0,125 0,120 0,111 42,40 44,98 46,08 49,76 50,50

ČR 0,222 0,228 0,229 0,215 0,212 43,65 45,13 45,77 46,62 49,78

43

Tabulka č. 4.4.1 - Časové řady ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích (OKEČ) v ČR v letech 2004 – 2008 podléhající statistickému zjišťování NemÚr (SÚIP, ČBÚ)

počet smrtelných pracovních úrazů

graf č. 4.4.1 a 4.2

četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, graf č. 4.4.2


2004 2005 2006 2007 2008 2004 2005 2006 2007 2008


19 18 12 18 15 1,14 1,12 1,05 1,29 1,05

Rybolov, chov ryb a související činnosti (B)

- - 2 - - - - 16,10 - -


18 6 3 6 5 3,80 1,31 0,78 1,44 1,28

Zpracovatelský průmysl (D) 29 48 29 48 49 0,23 0,38 0,27 0,38 0,38


14 1 1 1 1 2,12 0,16 0,18 0,18 0,20

Stavebnictví (F) 37 34 44 54 46 1,32 1,21 2,93 2,00 1,53


16 17 13 9 13 0,25 0,25 0,43 0,12 0,21

Ubytování a stravování (H) 1 - 2 - - 0,10 - 0,42 - -


24 21 27 34 25 0,77 0,69 1,04 1,10 0,73

Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J)

1 - - - 3 0,12 - - - 0,37

Činnosti v obl.nemovitostí, výzkum a vývoj (K)

16 8 9 9 6 0,34 0,16 0,32 0,15 0,12

Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp. (L)

2 1 3 1 4 0,08 0,04 0,14 0,04 0,17

Vzdělávání (M) 4 2 2 - - 0,14 0,07 0,08 - -


1 3 - 2 - 0,04 0,11 - 0,08 -

Ostatní veřejné, sociální a ostatní služby (O)

5 5 5 6 7 0,27 0,27 0,48 0,33 0,42

nezařazeno - - - - - - - - - -

ČR 187 164 152 188 174 0,43 0,37 0,34 0,41 0,38

44

Tabulka č. 4.1.2 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 v odvětvích (OKEČ) (ČSÚ)

odvětví (OKEČ) počet pojištěnců

počet pracov. úrazů

s pracovní neschop-

ností

dny pracovní neschop-

nosti

četnost případů na

100 pojištěnců

průměrné procento pracovní neschop-

nosti

průměrná doba trvání

případu


Zemědělství, myslivost, lesnictví a souv. čin. (A) 143 138 4 270 246 377 1,98 0,470 57,70

Rybolov, chov ryb a související činnosti (B) 1 626 43 1 669 2,64 0,280 38,81

Těžba nerostných surovin (C) 39 016 762 73 858 1,95 0,517 96,93

Zpracovatelský průmysl (D) 1 302 742 32 764 1 524 199 2,52 0,320 46,52

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 49 635 384 21 474 0,77 0,118 55,92

Stavebnictví (F) 300 081 5 537 317 878 1,85 0,289 57,41

Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků (G) 628 623 7 523 341 691 1,20 0,149 45,42

Ubytování a stravování (H) 158 448 1 803 85 141 1,14 0,147 47,22

Doprava, skladování a spoje (I) 341 249 5 980 342 702 1,75 0,274 57,31

Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J) 80 730 197 9 684 0,24 0,033 49,16

Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum, vývoj (K) 491 146 3 895 185 893 0,79 0,103 47,73

Veřejná správa a obrana, sociální zabezp. (L) 240 843 1 944 87 829 0,81 0,100 45,18

Vzdělávání (M) 315 912 1 768 82 388 0,56 0,071 46,60

Zdravotnictví a sociální péče, veterinární čin. (N) 299 912 2 419 122 163 0,81 0,111 50,50

Ostatní veřejné, sociální a ost. služby (O) 167 496 1 917 99 011 1,14 0,162 51,65

Činnosti domácností; ostatní; nezjištěno 11 846 75 6 398 0,63 0,148 85,31

ČR 4 572 443 71 281 3 548 355 1,56 0,212 49,78

45

Tabulka č. 4.1.3 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008 v odvětvích podrobně (ČSÚ)

odvětví podrobně (oddíly OKEČ)

č. počet


pracovních úrazů s PN

dny pracovní neschop.

četnost prac.úrazů s

PN

průměrné procento

prac. nesch.

prům. doba trvání

případuZemědělství, myslivost a souv. činnosti A 01 120 259 3 649 208 051 3,03 0,473 57,02 Lesnictví a související činnosti A 02 22 879 621 38 326 2,71 0,458 61,72 Rybolov, chov ryb a související činnosti B 05 1 626 43 1 669 2,64 0,280 38,81 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny C 10 28 853 554 61 372 1,92 0,581 110,78 Těžba ropy, zemního plynu a souv. činnosti C 11 1 107 12 1 097 1,08 0,271 91,42 Těžba a úprava uranových a thor. rud C 12 3 022 43 3 480 1,42 0,315 80,93 Těžba a úprava ostatních rud C 13 10 - - - 0,000 0,00 Těžba a úprava ostatních nerost. surovin C 14 6 024 153 7 909 2,54 0,359 51,69 Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výr. D 15 124 518 3 226 163 314 2,59 0,358 50,62 Výroba textilií a textilních výrobků D 17 36 563 935 48 688 2,56 0,364 52,07 Výroba oděvů, zprac. a barvení kožešin D 18 24 575 292 16 441 1,19 0,183 56,30 Činění a úprava usní, výroba braš. a sedl. výr. D 19 8 312 123 5 023 1,48 0,165 40,84 Zpracování dřeva, výroba… kromě nábytku D 20 52 398 1 630 84 634 3,11 0,441 51,92 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru D 21 19 139 511 26 023 2,67 0,371 50,93 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahr. nosičů D 22 38 302 428 19 424 1,12 0,139 45,38 Výraba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy D 23 2 888 14 1 137 0,48 0,108 81,21 Výroba chem. látek, přípravků, léčiv a vláken D 24 42 379 504 23 802 1,19 0,153 47,23 Výroba pryžových a plastových výrobků D 25 88 158 2 302 107 397 2,61 0,333 46,65 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků D 26 69 430 2 144 104 416 3,09 0,411 48,70 Výroba základních kovů a hutních výrobků D 27 57 630 2 124 100 627 3,69 0,477 47,38 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. D 28 164 447 5 323 240 317 3,24 0,399 45,15 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. D 29 167 240 5 005 215 743 2,99 0,352 43,11 Výroba kancelářských strojů a počítačů D 30 12 958 79 3 705 0,61 0,078 46,90 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. D 31 111 036 2 037 91 281 1,83 0,225 44,81 Výroba radiových, televizních a spoj. zařízení D 32 35 130 356 14 003 1,01 0,109 39,33 Výroba zdrav., přesných, optických a čas.přís. D 33 35 246 401 17 655 1,14 0,137 44,03 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) D 34 126 551 3 166 142 097 2,50 0,307 44,88 Výroba ost. dopravních prostředků a zařízení D 35 21 893 556 23 566 2,54 0,294 42,38 Výroba nábytku, zpracovatelský průmysl j. n. D 36 57 890 1 439 65 986 2,49 0,311 45,86 Recyklace druhotných surovin D 37 6 059 169 8 920 2,79 0,402 52,78 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody E 40 32 061 186 10 004 0,58 0,085 53,78 Shromažďování, úprava a rozvod vody E 41 17 574 198 11 470 1,13 0,178 57,93 Stavebnictví F 45 300 081 5 537 317 878 1,85 0,289 57,41 Obchod, úpravy a údržba motorových vozidel G 50 74 722 884 37 628 1,18 0,138 42,57 Velkoobchod a zprostř. (kromě mot. vozidel) G 51 246 530 2 318 110 942 0,94 0,123 47,86 Maloobchod kromě mot. vozidel, opravy výr. G 52 307 371 4 321 193 121 1,41 0,172 44,69 Ubytování a stravování H 55 158 448 1 803 85 141 1,14 0,147 47,22 Pozemní a potrubní doprava I 60 199 142 3 765 225 510 1,89 0,309 59,90 Vodní doprava I 61 639 15 1 127 2,35 0,482 75,13 Letecká a kosmická doprava I 62 6 254 125 6 243 2,00 0,273 49,94 Vedlejší a pomocné čin. v dopravě, cest.kanc. I 63 62 669 853 47 133 1,36 0,205 55,26 Spoje I 64 72 545 1 222 62 689 1,68 0,236 51,30 Finanční zpr. kromě pojišťovnictví a penz. fin. J 65 52 288 98 3 662 0,19 0,019 37,37 Pojišťovnictví a penz. fin. kromě soc. zabezp. J 66 16 678 40 3 312 0,24 0,054 82,80 Pomocné činnosti související s fin. zprostř. J 67 11 764 59 2 710 0,50 0,063 45,93 Činnost v oblasti nemovitostí K 70 72 198 532 25 480 0,74 0,096 47,89 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, … K 71 6 933 59 3 257 0,85 0,128 55,20 Činnosti v oblasti výpočetní techniky K 72 55 011 136 5 513 0,25 0,027 40,54 Výzkum a vývoj K 73 19 567 88 4 198 0,45 0,059 47,70 Ostatní podnikatelské činnosti K 74 337 437 3 080 147 445 0,91 0,119 47,87 Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení L 75 240 843 1 944 87 829 0,81 0,100 45,18 Vzdělávání M 80 315 912 1 768 82 388 0,56 0,071 46,60 Zdravotnictví a soc. péče, veterinární činnosti N 85 299 912 2 419 122 163 0,81 0,111 50,50 Odstraň. odpad. vod a odpadů, čištění města O 90 34 553 1 027 53 945 2,97 0,427 52,53 Činnosti odborových, profesních ap. organiz. O 91 34 420 168 8 214 0,49 0,065 48,89 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti O 92 75 054 510 24 917 0,68 0,091 48,86 Ostatní činnsoti O 93 23 469 212 11 935 0,90 0,139 56,30 Ostatní a nezjištěno 99 11 846 75 6 398 0,63 0,148 85,31

46

odvětví podrobně (oddíly OKEČ)

č. počet


pracovních úrazů s PN

dny pracovní neschop.

četnost prac.úrazů s

PN

průměrné procento

prac. nesch.

prům. doba trvání

případuČR 4 572 443 71 281 3 548 355 1,56 0,212 49,78

Tabulka č. 6.3 - Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností žen (na 100 pojištěnců) v ČR v odvětvích (OKEČ) v roce 2008 (ČSÚ)

odvětví (OKEČ) ženy všichni

Zemědělství, myslivost, lesnictví a souv. čin. (A) 2,40 1,98

Rybolov, chov ryb a související činnosti (B) 1,26 2,64

Těžba nerostných surovin (C) 0,50 1,95

Zpracovatelský průmysl (D) 1,43 2,52

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (E) 0,32 0,77

Stavebnictví (F) 0,42 1,85

Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků (G) 0,87 1,20

Ubytování a stravování (H) 0,72 1,14

Doprava, skladování a spoje (I) 1,15 1,75

Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J) 0,20 0,24

Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum, vývoj (K) 0,52 0,79

Veřejná správa a obrana, sociální zabezp. (L) 0,40 0,81

Vzdělávání (M) 0,50 0,56

Zdravotnictví a sociální péče, veterinární čin. (N) 0,73 0,81

Ostatní veřejné, sociální a ost. služby (O) 0,52 1,14

Činnosti domácností; ostatní; nezjištěno 0,41 0,63

ČR 0,88 1,56

47

Tabulka č. 4.4.2 - Smrtelné pracovní úrazy podléhající statistickému zjišťování NemÚr v odvětvích podrobně (oddíly OKEČ) v ČR v letech 2004 – 2008 (SÚIP, ČBÚ)

kód odvětví podrobně (oddíly OKEČ) 2004 2005 2006 2007 2008

A 01 Zemědělství, myslivost a souv. činnosti 13 9 4 8 9 A 02 Lesnictví a související činnosti 6 9 8 10 6 B 05 Rybolov, chov ryb a související činnosti - - 2 - - C 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny 17 6 3 5 5 C 12 Těžba a úprava uranových a thor. rud - - - - - C 14 Těžba a úprava ostatních nerost. surovin 1 - - 1 -

D 15+16 Výroba potravin. výr. a nápojů, tabák. výr. 2 9 - 4 1 D 17 Výroba textilií a textilních výrobků 1 - 1 1 - D 18 Výroba oděvů, zprac. a barvení kožešin 1 - - - - D 19 Činění a úprava usní, výroba braš. a sedl. výr. - - - - - D 20 Zpracování dřeva, výroba… kromě nábytku 1 5 4 5 5 D 21 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru 1 1 1 - 2 D 22 Vydavatelství, tisk a rozmnož. nahr. nosičů 1 - - - - D 23 Výraba koksu, jader. paliv, raf. zprac. ropy - - - 1 - D 24 Výroba chem. látek, přípravků, léčiv a vláken 1 3 2 3 1 D 25 Výroba pryžových a plastových výrobků 2 - - 3 1 D 26 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 2 3 5 3 3 D 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků 2 3 3 2 3 D 28 Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výr. 7 9 6 10 14 D 29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. 2 5 1 8 9 D 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů - - - - - D 31 Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. 1 8 3 4 3 D 32 Výroba radiových, televizních a spoj. zařízení - - - - - D 33 Výroba zdrav., přesných, optických a čas.přís. 1 - 1 1 - D 34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) 4 - - 2 2 D 35 Výroba ost. dopravních prostředků a zařízení - - - - 2 D 36 Výroba nábytku, zpracovatelský průmysl j. n. - - 2 - 2 D 37 Recyklace druhotných surovin - 2 - 1 1 E 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 10 - 1 1 1 E 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody 4 1 - - - F 45 Stavebnictví 37 34 44 54 46 G 50 Obchod, úpravy a údržba motorových vozidel 3 2 3 1 1 G 51 Velkoobchod a zprostř. (kromě mot. vozidel) 10 14 5 7 9 G 52 Maloobchod kromě mot. vozidel, opravy výr. 3 1 5 1 3 H 55 Ubytování a stravování 1 - 2 - - I 60 Pozemní a potrubní doprava 20 16 22 27 18 I 61 Vodní doprava - - - - - I 62 Letecká a kosmická doprava - - - 1 - I 63 Vedlejší a pomocné čin. v dopravě, cest.kanc. 3 3 3 4 3 I 64 Spoje 1 2 2 2 4 J 65 Finanční zpr. kromě pojišťovnictví a penz. fin. 1 - - - 2 J 66 Pojišťovnictví a penz. fin. kromě soc. zabezp. - - - - 1 J 67 Pomocné činnosti související s fin. zprostř. - - - - - K 70 Činnost v oblasti nemovitostí 1 - - 2 - K 71 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, … 1 - - - 1 K 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 1 - - 1 - K 73 Výzkum a vývoj - - - 1 - K 74 Ostatní podnikatelské činnosti 13 8 9 5 5 L 75 Veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení 2 1 3 1 4 M 80 Vzdělávání 4 2 2 - - N 85 Zdravotnictví a soc. péče, veterinární činnosti 1 3 - 2 - O 90 Odstraň. odpad. vod a odpadů, čištění města 4 3 4 3 6 O 91 Činnosti odborových, profesních ap. organiz. 1 2 - - - O 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti - - - 3 1 O 93 Ostatní činnosti - - 1 - - 99 Ostatní a nezjištěno - - - - -

ČR 187 164 152 188 174

48

Tabulka č. 5.1.1 - Pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny hlášené OIP

kraj

kód

TABULKA č. 5.1.1 – počet případů

skupina zdrojů úrazu hl. m. Praha Středo-

český Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovar-

ský

I. Dopravní prostředky 816 269 94 118 194 93

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 67 126 47 35 32 7

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní) 529 462 347 273 238 94

IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob) 3 869 1 343 925 1 253 1 259 439

V. Materiál, břemena, předměty 3 801 2 262 1 375 1 824 2 120 611

VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení 832 625 383 441 630 210

VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny 661 219 131 147 161 66

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem - - 2 1 - -

IX. Elektřina 11 3 1 5 8 4

X. Lidé, zvířata a přírodní živly 468 224 207 223 138 36

XI. Jiné zdroje 129 243 26 20 14 1

neuvedeno 5 6 - - - -

celkem (SÚIP) 11 188 5 782 3 538 4 340 4 794 1 561

Tabulka č. 5.1.2 – podíl počtu případů (%)

kraj

kód

TABULKA č. 5.1.2



ský

I. Dopravní prostředky 7,3 4,7 2,7 2,7 4,0 6,0

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 0,6 2,2 1,3 0,8 0,7 0,4

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní) 4,7 8,0 9,8 6,3 5,0 6,0

IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob) 34,6 23,2 26,1 28,9 26,3 28,1

V. Materiál, břemena, předměty 34,0 39,0 38,9 42,0 44,1 39,1

VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení 7,4 10,8 10,8 10,2 13,1 13,5

VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny 5,9 3,8 3,7 3,4 3,4 4,2

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem - - 0,1 - - -

IX. Elektřina 0,1 0,1 - 0,1 0,2 0,3

X. Lidé, zvířata a přírodní živly 4,2 3,9 5,9 5,1 2,9 2,3

XI. Jiné zdroje 1,2 4,2 0,7 0,5 0,3 0,1

neuvedeno - 0,1 - - - -

49

celkem (SÚIP) 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

v základních skupinách zdrojů úrazu a v krajích ČR v roce 2008 (SÚIP) kraj

kód

Ústecký Liberecký Králové-hradecký

Pardubic-ký

Jihomorav-ský

Zlínský Olomouc-ký

Moravsko-slezský

neuvede-no

celkem

graf č. 5.1

I. 93 51 97 113 318 147 71 151 3 2 627

II. 3 4 22 20 53 27 10 31 - 484

III. 429 289 360 286 599 325 308 373 5 4 917

IV. 1 205 635 860 794 1 677 732 803 1 373 24 17 192

V. 1 657 876 1 302 1 093 2 405 1 210 1 496 2 181 22 24 235

VI. 401 206 230 234 696 413 212 285 2 5 800

VII. 148 95 131 121 214 96 113 204 2 2 509

VIII. - - 2 2 4 2 - 4 - 17

IX. 5 1 5 2 8 5 3 11 - 72

X. 76 39 136 170 195 65 82 137 - 2 196

XI. 7 6 66 78 75 36 34 52 - 787

5 2 4 1 2 - - - - 25

4 029 2 204 3 215 2 914 6 246 3 058 3 132 4 802 58 60 861

– podíl počtu případů (%)

kraj

kód Ústecký Liberecký Králové-

hradecký Pardubic-

ký Jihomorav-

ský Zlínský Olomouc-

ký Moravsko-

slezský neuvede-no

celkem

graf č. 5.1

I. 2,3 2,3 3,0 3,9 5,1 4,8 2,3 3,1 5,2 4,3

II. 0,1 0,2 0,7 0,7 0,8 0,9 0,3 0,6 - 0,8

III. 10,6 13,1 11,2 9,8 9,6 10,6 9,8 7,8 8,6 8,1

IV. 29,9 28,8 26,7 27,2 26,8 23,9 25,6 28,6 41,4 28,2

V. 41,1 39,8 40,4 37,5 38,7 39,6 47,8 45,6 38,0 39,8

VI. 10,0 9,3 7,2 8,0 11,1 13,5 6,8 5,9 3,4 9,5

VII. 3,7 4,3 4,1 4,2 3,4 3,1 3,6 4,2 3,4 4,1

VIII. - - 0,1 0,1 0,1 0,1 - - - -

IX. 0,1 - 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 0,2 - 0,1

X. 1,9 1,8 4,2 5,8 3,1 2,1 2,6 2,9 - 3,6

50

XI. 0,2 0,3 2,1 2,7 1,2 1,2 1,1 1,1 - 1,5

0,1 0,1 0,1 - - - - - - -

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

Tabulka č. 5.2.1 – Smrtelné pracovní úrazy hlášené OIP v základních skupinách zdrojů úrazu

kraj

kód

TABULKA č. 5.2.1 – počet případů



ský

I. Dopravní prostředky 22 7 2 6 2 -

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky - 1 1 - - -

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní) 3 2 1 2 2 -

IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob) 12 1 3 3 - -

V. Materiál, břemena, předměty 3 3 1 4 2 1

VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení - - - - - -

VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny 1 - - - - -

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem - - - - - -

IX. Elektřina - - - - - 1

X. Lidé, zvířata a přírodní živly - - 1 - - -

XI. Jiné zdroje - 1 - - 1 -

neuvedeno

celkem 41 15 9 15 7 2

Tabulka č. 5.2.2 – podíl počtu případů (%)

kraj

kód

TABULKA č. 5.2.2



ský

I. Dopravní prostředky 53,7 46,6 22,2 40,0 28,6 -

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky - 6,7 11,1 - - -

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní) 7,3 13,3 11,1 13,3 28,6 -

IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob) 29,3 6,7 33,4 20,0 - -

V. Materiál, břemena, předměty 7,3 20,0 11,1 26,7 28,6 50,0

VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení - - - - - -

VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny 2,4 - - - - -

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem - - - - - -

51

IX. Elektřina - - - - - 50,0

X. Lidé, zvířata a přírodní živly - - 11,1 - - -

XI. Jiné zdroje - 6,7 - - 14,2 -

neuvedeno

celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

a v krajích ČR v roce 2008 (SÚIP) kraj

kód Ústecký Liberecký Královéhra-

decký Pardubický Jihomorav-

ský Zlínský Olomoucký Moravsko-

slezský

celkem

graf č. 5.2

I. 16 - 2 1 10 2 4 4 78

II. 1 - 1 - - - - 3 7

III. 2 - - - 1 1 - 1 15

IV. 5 2 2 9 2 1 4 6 50

V. 3 - 1 1 5 - 1 3 28

VI. - - - - - - - - -

VII. 1 - - - 1 - - - 3

VIII. - - - - - - - 1 1

IX. - - - - 3 - 1 5

X. - - - 1 - - - - 2

XI. - - - - - - - - 2

28 2 6 12 22 4 9 19 191

– podíl počtu případů (%)

kraj

kód Ústecký Liberecký Královéhra-

decký Pardubický Jihomorav-

ský Zlínský Olomoucký Moravsko-

slezský

celkem

graf č. 5.2

I. 57,1 - 33,3 8,3 45,6 50,0 44,4 21,1 40,8

II. 3,6 - 16,7 - - - - 15,8 3,7

III. 7,1 - - - 4,5 25,0 - 5,3 7,9

IV. 17,9 100,0 33,3 75,1 9,1 25,0 44,4 31,4 26,2

V. 10,7 - 16,7 8,3 22,7 - 11,2 15,8 14,7

VI. - - - - - - - - -

52

VII. 3,6 - - - 4,5 - - - 1,6

VIII. - - - - - - - 5,3 0,5

IX. - - - - 13,6 - - 5,3 2,6

X. - - - 8,3 - - - - 1,0

XI. - - - - - - - - 1,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

Tabulka č. 5.4 - Smrtelné pracovní úrazy v ČR ve skupinách a podskupinách zdrojů úrazu hlášené OIP v letech 2007 a 2008 (SÚIP)

kód základní skupina / podskupina zdrojů úrazu 2007 2008 rozdíl %

I. Dopravní prostředky 69 78 9 40,800 dopravní prostředky - nespecifikováno 4 4 - 2,101 motorové i nemotorové dopravní prostředky vodní - 1 1 0,502 motorové silniční dopravní prostředky 56 58 2 30,403 železniční dopravní prostředky vč. pouličních drah a neveř.dopr. po koleji 4 9 5 4,704 nemotorové dopravní prostředky silniční 1 - -1 -05 motorové dopravní prostředky vnitropodnikové 4 6 2 3,1

II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky 12 7 -5 3,700 zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky - nespecifikováno 2 1 -1 0,508 jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu 3 2 -1 1,009 výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla 3 2 -1 1,010 dopravníky (transportéry) vč. vnitropodnikových visutých drah 1 1 - 0,511 zvedací a dopravní zařízení – pomůcky 3 1 -2 0,5

III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) 13 15 2 7,900 stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) – nespecifikováno 1 1 - 0,512 stabilní hnací stroje, motory, generátory, 1 - -1 -15 okružní, rámové a jiné pily na dřevo 2 1 -1 0,521 soustruhy kovů 1 1 - 0,523 pily, frézy a stroje protahovací a hoblovací - 1 1 0,531 stroje zdrobňovací, drtící a třídící - 1 1 0,534 stroje stavební a pro úpravu terénu 4 6 2 3,136 zvláštní stroje plynárenské, chem. a gum. průmyslu 1 - -1 -39 zvláštní stroje textilní a oděvnické 1 - -1 -40 zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu 1 - -1 -41 zvláštní stroje zemědělské 1 4 3 2,1

IV. Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 44 50 6 26,243 silnice, cesty ap. vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah - 1 1 0,544 vnitropodniková pracoviště 1 - -1 -45 schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich 2 3 1 1,646 ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše 37 44 7 23,047 prohlubně, jámy, nezakryté otvory – pády osob do hloubky 4 2 -2 1,0

V. Materiál, břemena, předměty 24 28 4 14,700 materiál, břemena, předměty – nespecifikováno 6 1 -5 0,548 zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál – pád předmětů 7 9 2 4,749 ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení – pád předmětů 5 6 1 3,150 břemena (materiál, předměty přemisťované a jinak manipulované – úr.břemeny) 5 11 6 5,851 materiál, předměty - působení ostrými hranami 1 - -1 -52 drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší - 1 1 0,5

VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení 1 - -1 -

53

VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny 8 3 -5 1,661 látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny 3 2 -1 1,063 látky horké - tekuté i plynné (páry) 2 - -2 -65 látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny a oheň 2 1 -1 0,566 výbušniny (trhaviny, třaskaviny) 1 - -1 -

VIII. Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem - 1 1 0,5IX. Elektřina 9 5 -4 2,6

69 elektřina vysokého napětí (nad 300 V) 6 2 -4 1,070 elektřina středního a nízkého napětí (do 300 V) 3 3 - 1,6

X. Lidé, zvířata a přírodní živly 6 2 -4 1,071 zvířata 2 2 - 1,072 úmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní pohromy a přír. vlivy 4 - -4 -

XI. Jiné zdroje 6 2 -4 1,0 celkem 192 191 -1 100 %

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny v ČR:

Tabulka č. 7.1 - podle klasifikačního schéma příčin úrazů v roce 2008 (SÚIP)

kód příčina počet úrazů %

0 Nezjištěné příčiny 169 0,3 1 Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) 918 1,5 2 Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízenI a zajištění 89 0,1 3 Chybějící (nepřidělené), nedostatečně nebo nevhodné osobní ochranně pracovní prostředky 6 0,0 4 Nepříznivý stav nebo vadně uspořádáni pracoviště, popř. komunikace (i když je pracoviště

zdrojem úrazu) 89 0,1 5 Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivě vlivy hluku,otřesů a vadného ovzduší na

pracovišti (na komunikaci) 2 0,0 6 Nesprávná organizace práce 55 0,1 7 Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace

(teoretických znalostí, dovednosti, zácviku, přizpůsobení apod.) 10 0,0 8 Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti

zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 960 1,6 9 Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření 24 0,010 Nepoužívání (nesprávně používání) předepsaných a přidělených osobních ochranných

pracovních prostředků (přístrojů) 86 0,111 Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či

nebezpečná jednáni druhých osob) 853 1,412 Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné

předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce 7 692 12,7

13 Ohrožení zvířaty a přírodními živly 1 203 2,014 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 48 705 80,1

celkem 60 861 100 %

Tabulka č. 7.2

- podle typu nežádoucí události dle klasifikace ESAW v letech 2003 - 2007 (VÚBP)

kód nežádoucí událost 2003 2004 2005 2006 2007 00 Bez informací 5,5 1,9 1,1 4,5 2,6

10 Problémy s elektřinou, výbuchem, požárem 0,2 0,7 0,3 0,4 0,3

20 Přeplnění, převrácení, únik, výtok, odpaření, emise 3,1 3,2 1,7 3,4 2,2

30 Zlomení, prasknutí, rozštípnutí, sklouznutí, pád, destrukce materiálu 8,1 5,4 2,7 8,4 9,7

40 Neovladatelnost, ztráta kontroly (částečná, úplná) strojů, dopravních

manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat 36,5 46,6 55,5 36,5 35,5

54

50 Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob 17,7 17,9 19,4 20,7 17,7

60 Pohyb těla bez fyzického zatížení (vedoucí k vnějšímu zranění) 14,5 9,5 5,2 12,0 15,6

70 Pohyb těla pod/s fyzickým zatížením (vedoucí k vnitřnímu zranění) 11,4 12,3 12,3 12,4 14,6

80 Šok, úlek, násilí, napadení, hrozba, přítomnost 2,6 2,2 1,6 1,6 1,7

90 Ostatní příčiny 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1

celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %(Data roku 2008 zatím nejsou k dispozici.)

55

Tabulka č. 7.3 - podle typu nežádoucí události dle klasifikace ESAW v roce 2007 - podrobně

kód nežádoucí událost - podrobně %0 Bez informací o příčině 2,6 1 Problémy s elektřinou, výbuchem, požárem 0,3 12 Problémy s elektřinou, vedoucí k přímému dotyku 0,1 13 Výbuch 0,1 14 Požár, vzplanutí 0,1 2 Přeplnění, převrácení, únik, výtok, odpaření, emise 2,2 21 Pevné skupenství – přeplnění, převrácení 0,0 22 Kapalné skupenství – únik netěsnostmi, výtok, vyšplíchnutí, rozlití 1,3 23 Plynné skupenství – vypařování, vznik aerosolu, vznik plynů 0,2 24 Prach – vytváření kouře, prachové částice ve vzduchu, emise prachových částic 0,6 29 Ostatní příčiny typu 20 výše neuvedené 0,1 3 Zlomení, prasknutí, rozštípnutí, sklouznutí, pád, destrukce materiálu 9,7 31 Zlomení materiálu ve spoji, sváru, švu 0,3 32 Zlomení, prasknutí – vytváření třísek, střepin (dřevo, sklo, kov, kámen, plasty, ostatní) 2,1 33 Sklouznutí, pád, zhroucení materiálu – z výšky (pád na oběť) 4,7 34 Sklouznutí, pád, zhroucení materiálu – zespodu (stažení oběti dolů) 0,2 35 Sklouznutí, pád, zhroucení materiálu – ve stejné úrovni 1,9 39 Ostatní příčiny typu 30, výše neuvedené 0,5

4 Neovladatelnost, ztráta kontroly (částečná, úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat 35,5

40 Neovladatelnost, ztráta kontroly: strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat - nespecifikováno 0,1

41 Neovladatelnost, ztráta kontroly – stroje (vč. nechtěného spuštění) nebo jím oprac. materiálu 5,7 42 Neovladatelnost – dopravních a manipulačních prostředků (ne-/poháněných) 3,0 43 Ztráta kontroly – ručního nářadí (ne-/poháněného) nebo jím opracovávaného materiálu 8,5 44 Ztráta kontroly – předmětů (manipulováných, vezených, přemisťováných) 17,0 45 Ztráta kontroly – nad zvířaty 1,2 5 Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob 17,7 50 Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob – nespecifikováno 0,0 51 Pád osoby (na nižší úroveň) 4,7 52 Uklouznutí, klopýtnutí pád osoby na stejné úrovni 13,0 6 Pohyb těla bez fyzického zatížení (všeobecně vedoucí k vnějšímu poranění) 15,6 61 Šlápnutí na ostrý předmět 0,5 62 Kleknutí, sednutí na, naklonění se proti 0,2 63 Zachycení, odtažení 7,9 64 Nekoordinované pohyby, rušivé nebo nevhodné jednání 6,9 69 Ostatní příčiny typu 60, výše neuvedené 0,1 7 Pohyb těla pod nebo s fyzickým zatížením (všeobecně vedoucí k vnitřnímu zranění) 14,6 70 Pohyb těla pod nebo s fyzickým zatížením (vedoucí k vnitřnímu zranění) - nespecifikováno 0,0 71 Zvedání, nesení, ukládání 3,5 72 Tlačení, tažení 0,5 73 Pokládání, ohýbání se 0,1 74 Kroucení, otáčení 0,3 75 Špatné došlápnutí, zkroucení nohy či kotníku, uklouznutí bez pádu 10,0 79 Ostatní příčiny typu 70, výše neuvedené 0,2 8 Šok, úlek, násilí, napadení, hrozba, přítomnost 1,7 82 Násilí, napadení, vyhrožování mezi spoluzaměstnanci podřízenými pravomoci zaměstnavatele 0,1 83 Násilí, napadení, vyhrožování lidmi mimo podnik směrem k obětem vykonávajícím povinnosti 0,9 84 Napadení zvířetem 0,6 85 Přítomnost zraněného nebo třetí osoby tam, kde je nějaké nebezpečí (sobě nebo ostatním) 0,1 9 Ostatní příčiny, neuvedené v tomto třídníku 0,1

celkem 100 %

56

Date post:	22-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008 · Příloha 2-2008.doc Příloha č. 2...

Documents