Dostupnost volnočasových aktivit

pro rodiny a děti v MČ Praha 7

Závěrečná výzkumná zpráva

Zpracovaly: L. Divoká, E. Kubíčková, K. Turková, M. Krommelová, D. Büchlerová

říjen – prosinec 2018

Olomouc/Praha

ObsahÚvod.....................................................................................................................................................Metodologie..........................................................................................................................................

Výzkumný tým........................................................................................................................7Nabídka volnočasových aktivit pro rodiny a děti v MČ Praha 7.........................................................

Organizace nabízející volnočasové aktivity pro děti a mládež v MČ Praha 7....................8Charakter poptávky po volnočasových aktivitách ze strany rodičů a dětí........................19

Bariéry ve využívání volnočasových aktivit pro rodiny a děti v Praze 7...........................................Nabídka aktivit pro nízkopříjmové a sociálně vyloučené rodiny.....................................42Poptávka po volnočasových aktivitách ze strany nízkopříjmových a sociálně vyloučených rodin.............................................................................................................48Bariéry, které brání rodinám využívat volnočasové aktivity pro rodiny a děti.................49

Doporučení pro zlepšení nabídky a dostupnosti volnočasových aktivit pro rodiny a děti.................Seznam tabulek a grafů......................................................................................................................

2

Úvod

Výzkumná zpráva „Dostupnost volnočasových aktivit pro rodiny a děti v MČ Praha 7“ vznikla

na zakázku Úřadu MČ Praha 7. Cílem výzkumu bylo jednak zmapovat nabídkovou, ale i

poptávkovou stranu v oblasti volnočasových aktivit pro děti, a dále se pak zaměřit na bariéry,

které komplikují přístup k využívání volnočasových aktivit rodinám z nízkopříjmových vrstev a

rodinám v situaci sociálního vyloučení.

Z hlediska prvního výzkumného cíle zadavatel reagoval na fakt, že Úřad městské části nemá k

dispozici zevrubný přehled situace v oblasti volnočasových aktivit v Praze 7, a to i přesto, že

sama městská část je zřizovatelem šesti základních škol (mimo území MČ Praha -Troja), které

organizují množství kroužků a dalších volnočasových aktivit. Dlouhodobým záměrem

zadavatele je přitom poskytovat občanům MČ Praha 7 co nejkomplexnější informační servis o

službách (včetně např. oblasti zdravotnictví či sociálních služeb) na území MČ Praha 7. Data

získaná v rámci tohoto výzkumu tedy budou sloužit k vytvoření přehledové databáze

volnočasových aktivit, která by měla občanům zpřehlednit orientaci v relativně

komplikovaném terénu.

Druhý výzkumný cíl doplňuje cíl první o sociální perspektivu. Jakkoli dosavadní povědomí o

situaci v oblasti volnočasových aktivit svědčí o tom, že nabídka je relativně široká a do velké

míry uspokojuje poptávku, větší neznámou je otázka, zdali se tato široká nabídka týká všech

sociálních vrstev občanů Prahy 7. Dostupnost jednotlivých typů aktivit může být různá v

závislosti na bariérách, které vyplývají z charakteristik nízkopříjmových sociálních skupin a

specifik daných aktivit. Při sběru dat týkajících se fungování jednotlivých volnočasových

aktivit je předvídatelné, že se výzkumnice setkají s bariérou finanční. Výzkum si klade za cíl

zjistit i další, možná ne tak očividné překážky přístupu některých občanů Prahy 7 k

volnočasovým aktivitám a možnosti jejich odstranění v duchu rovného přístupu ke vzdělání.

Součástí výzkumné zprávy jsou i doporučení pro zadavatele, která vyplynula z výzkumných

zjištění a směřují ke zlepšení nabídky a dostupnosti volnočasových aktivit pro rodiny a děti na

území MČ Praha 7.

3

MetodologieCílem výzkumné studie bylo zjistit nabídku a poptávku po volnočasových aktivitách pro rodiny

a děti v MČ Praha 7 (kromě území MČ Praha-Troja) a vypracovat doporučení pro zlepšení této

nabídky pro Radu MČ Praha 7. Součástí zadání studie bylo také zjistit, jaké jsou bariéry pro

nízkopříjmové a sociálně vyloučené rodiny ve využívání volnočasových aktivit v MČ Praha 7.

Dále dílčím cílem šetření bylo vytvořit podklady o organizacích a jimi nabízených

volnočasových aktivitách pro děti v Praze 7 pro budoucí internetovou mapu (katalog služeb),

jejímž prostřednictvím hodlá MČ Praha 7 informovat o např. i o sociálních, zdravotních a

navazujících službách v Praze 7. Šetření bylo provedeno v období od října 2018 do prosince

2018 a pro účely výzkumu bylo použito triangulace výzkumných technik a skupin

respondentů.

Pro tuto studii byly definovány následující hlavní a vedlejší výzkumné otázky:

1. Jaká je nynější nabídka volnočasových aktivit pro rodiny a děti v MČ Praha 7?

1.1 Jaké organizace v MČ Praha 7 nabízejí volnočasové aktivity?

1.2 Jaké volnočasové aktivity dané organizace nabízejí?

1.3 Jaké jsou podmínky pro využívání těchto aktivit?

1.4 Jaká je finanční náročnost pro využívání těchto aktivit?

1.5 Jaké jsou charakteristiky dětí a rodin, které nabízené volnočasové aktivity využívají

a které je nevyužívají?

2. Jaké jsou bariéry pro nízkopříjmové/sociálně vyloučené rodiny ve využívání

volnočasových aktivit pro rodiny a děti na MČ Praha 7?

2.1 Jaké volnočasové aktivity jsou určeny pro nízkopříjmové/sociálně vyloučené

rodiny?

2.2 V jaké míře využívají nízkopříjmové/sociálně vyloučené rodiny (veškeré) nabízené

volnočasové aktivity?

2.3 Jaké jsou překážky pro nízkopříjmové/sociálně vyloučené rodiny ve využívání

(veškerých) nabízených volnočasových aktivit?

4

2.4 Jak se může být dostupnost a nabídka volnočasových aktivit zlepšena s ohledem

na potřeby nízkopříjmových/sociálně vyloučených rodin?

Problematika využívání volnočasových aktivit na MČ Praha 7 je komplexní a zahrnuje mnoho

propojených subjektů a faktorů a z tohoto důvodu byla jako design výzkumu využita

případová studie. Za účelem získání informací bylo využito několik technik sběru dat a

zvláštní pozornost byla věnována triangulaci dat při analýze.

Pro tuto studii byly použity následující techniky sběru dat:

1. Desk research

Technikou desk research byly identifikovány organizace volnočasových aktivit v Praze

7 a dále zjištěny doplňující informace v rámci mapování nabídky volnočasových aktivit

v MČ Praha 7 (otázky 1.1, 1.2)

2. Dotazníková šetření

Dotazníkové šetření pro organizace nabízející volnočasové aktivity – cílem dotazníku

bylo zjistit podrobnější informace o organizacích nabízejících volnočasové aktivity a

jejich nabídce včetně zaměření poskytovaných aktivit, podmínek pro přijetí do

aktivity, finanční náročnosti a rozsahu aktivit zaměřených na nízkopříjmové/sociálně

vyloučené rodiny (otázky 1.1-4, 2.4). Osloveny byly všechny organizace volnočasových

aktivit pro děti v Praze 7, které byly identifikovány technikou desk research. Celkem

bylo elektronicky osloveno s prosbou o vyplnění dotazníku 137 organizací nabízejících

volnočasové aktivity v období října až poloviny listopadu 2018. V první fázi

odpovědělo 79 organizací, načež bylo 27 z nich osloveno dále pro vytipování dalších

organizací (například těch, co si pronajímají prostory pro realizaci volnočasových

aktivit). Na základě získaných informací bylo osloveno dalších 10 subjektů k vyplnění

dotazníku. Celkově byly získány odpovědi od 81 oslovených organizací. Za účelem

doplnění či vyjasnění informací z dotazníku byly některé organizace ještě následně

telefonicky dotazovány.

Dotazníkové šetření pro rodiče – cílem tohoto dotazníku bylo zmapovat poptávku po

volnočasových aktivitách. V dotazníkovém šetření se zjišťovalo, jaké volnočasové

aktivity rodiče využívají pro své děti, jak je to pro ně finančně náročné a jaké aktivity

5

jim v Praze 7 chybí (otázky 1.1-5, 2.1). Prostřednictvím vedení škol byli osloveni

všichni rodiče, jejichž děti chodí na některou ze základních škol, jejichž zřizovatelem je

MČ Praha 7 (mimo území MČ Praha-Troja). Jedná se o následující školy: ZŠ

Strossmayerovo náměstí, ZŠ Korunovační, ZŠ Fr. Plamínkové, ZŠ T. G. Masaryka, ZŠ

Tusarova, ZŠ Umělecká. Dotazníkové šetření proběhlo v prosinci 2018 a celkově

odpovědělo 503 rodičů. Respondenty dotazníkového šetření byli rodiče, jejichž děti

chodily z 53% na ZŠ Strossmayerovo náměstí, dále z ZŠ Fr. Plamínkové (30%) a ZŠ

Umělecké (15%). Ve výzkumném vzorku tedy chybí zastoupení rodičů dětí, které

navštěvují jiné základní školy v Městské části Praha 7 – konkrétně se jedná o ZŠ

Tusarova, ZŠ Korunovační, ZŠ T. G. Masaryka.

Dotazníkové šetření pro děti – cílem dotazníkového šetření bylo zjistit využívání

volného času a volnočasových aktivit mezi žáky vybrané školy (otázky 1.5, 2.3-4).

Vybrána byla ZŠ Tusarova, ve které je vyšší zastoupení dětí z nízkopříjmových a

sociálně vyloučených rodin než v ostatních školách. Elektronické dotazníkové šetření

bylo provedeno v listopadu 2018 a celkem se ho zúčastnilo 116 dětí z 5. a 6. tříd. Děti

z těchto tříd byly vybrány, protože spadají do kategorie dětí na druhém stupni, ale

zároveň dětí, které stále mají zájem o organizované volnočasové aktivity.

Dotazníkové šetření pro děti bylo původně plánováno jako součást service-learningu

pro zúčastněné děti. Obsahem-service learningu mělo být provedení dotazníkového

šetření na téma využívání volného času a volnočasových aktivit mezi žáky vybrané

školy. Pod metodologickým vedením členek výzkumného týmu měli žáci dané školy

vypracovat výzkumný projekt a tím se naučit základům výzkumné práce. Avšak po

dlouhé komunikaci s odpovědnou pracovnicí ze ZŠ Tusarova bylo dohodnuto, že

možné je pouze realizovat dotazníkové šetření bez významnějšího zapojení dětí do

výzkumného procesu.

3. Individuální a skupinové rozhovory

Témata rozhovorů se týkala zkušenosti organizací a jejich nabídky pro sociálně

vyloučené a nízkopříjmové rodiny, překážek pro využívání volnočasových aktivit a

možností pro zlepšení (1.5, 2.2-4).

Rozhovory byly provedeny s:

6

(1) relevantními pracovníky v organizacích volnočasových aktivit působících v Praze 7

(18 respondentů). Konkrétně se jednalo o pracovníky v nízkoprahových zařízeních a

klubech, představitele největších poskytovatelů volnočasových aktivit (DDM, ZUŠ, TJ

Slavoj), představiteli sociálního odboru a odboru menšin na Úřadu MČ Praha 7,

zástupce vybraných základních škol a pedogogicko-psychologické poradny, a dalších

pracovníků v neziskových organizacích poskytujících volnočasové aktivity pro děti.

(2) rodiči, jejichž dětí využívají volnočasové aktivity (3 respondenti)

(3) rodiči z nízkopříjmových skupin, jejichž děti nevyužívají volnočasové aktivity (2

respondenti)

4. Fokusní skupiny

Fokusní skupiny byly provedeny s mladšími a staršími dětmi (6 a 6 respondentů)

z nízkoprahové organizace v Praze 7, jichž se týká problematika volnočasových aktivit.

Další fokusní skupina byla provedena s pracovníky DDM Praha 7 (otázky 2.2-4).

Výzkumný tým

Zapsaný polek EvetData sdružuje výzkumníky a výzkumnice zaměřené na výzkum a evaluace

v sociální, rozvojové a humanitární oblasti.

Členkami výzkumného týmu pro tuto studii byly:

PhDr. Mgr. Eva Kubíčková, vedoucí týmu, odpovědná za definování rozsahu, metod a technik

výzkumné studie, rozdělování dílčích úkolů, analýzu dat, psaní výzkumné zprávy, koordinaci

týmu a komunikaci se zadavatelem.

Lenka Divoká, PhD, metodoložka, odpovědná za nastavení metodologie výzkumného šetření,

přípravu výzkumného designu, komunikaci s výzkumným týmem, analýzu dat a psaní

evaluační zprávy.

Mgr. et Mgr. Daniela Büchlerová, Mgr. Markéta Krommelová, Mgr. Kateřina Turková,

výzkumnice, které měly na starost organizaci a realizaci sběru dat včetně provádění

rozhovorů a fokusních skupin, a analýzu dat.

7

Nabídka volnočasových aktivit pro rodiny a děti v MČ Praha 7Na základě dotazníkových šetření byly zjištěny základní charakteristiky poskytovatelů

volnočasových aktivit pro děti a mládež v městské části Praha 7 a zároveň vlastnosti poptávky

po volnočasových aktivitách ze strany rodičů a dětí. Na závěr této části jsou uvedena

doporučení rodičů a dětí s ohledem na vylepšení nabídky volnočasových aktivit v městské

části Praha 7.

Organizace nabízející volnočasové aktivity pro děti a mládež v MČ Praha 7

Následující mapa slouží k ilustraci geografické distribuce volnočasových aktivit a celkově

rozsahu dané problematiky. Na mapě jsou znázorněné jednak základní školy zřizované MČ

Praha 7 (kromě území MČ Praha-Troja) a dále organizace, které poskytují volnočasové aktivity

na území MČ Praha 7. Z rozmístění jednotlivých poskytovatelů aktivit na mapě lze

konstatovat relativně vyšší koncentraci těchto poskytovatelů spíše na území Letné a západní

části území Prahy 7.

Mapa 1 Rozložení organizací nabízejících volnočasové aktivity na území MČ Praha 7 a

základních škol

Níže uvedené informace vycházejí z výsledků dotazníkového šetření o nabídce volnočasových

aktivit v městské části Praha 7, kterého se zúčastnilo celkem 81 organizací. Základními typy

8

organizací, které poskytují volnočasové aktivity, jsou komerční subjekty, příspěvkové

organizace a nestátní neziskové organizace. Všechny typy organizací jsou téměř rovnoměrně

zastoupené v městské části Praha 7. Největší nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež

poskytují komerční subjekty (36%), dále nestátní neziskové organizace (34%) a pak

příspěvkové organizace (30%).

Tabulka 1 Typ organizací

Typ organizace Počet Podíl

komerční subjekt 29 36%

příspěvková organizace 24 30%

nestátní nezisková organizace 28 34%

Celkem 81 100%

Poskytovatelé volnočasových aktivit nejvíce aktivit zaměřují na dětí předškolního věku (3-5

let), děti mladšího školního věku (6-9 let) a staršího školního věku (10-14 let). Z celkového

počtu nabízených aktivit se jedná o 27,7% aktivit pro předškolní děti, 25,4% pro děti na

prvním školním stupni a 23,5% na druhém školním stupni. Poměr aktivit zaměřených na

mládež ve věku 15 – 18 let je 18% z celkové nabídky. Nejmenší je pak nabídka pro kojence a

batolata v poměru 5,4%. Nabídka aktivit odpovídá běžné poptávce po volnočasových

aktivitách pro děti rozdílných věkových skupin, která vychází ze zájmů a potřeb dítěte v

určitém věku a jejich rodičů. Typický je například nižší zájem mládeže o organizovanou formu

trávení volného času, čemuž odpovídá i nižší nabídka cílená na tuto věkovou skupinu. Téměř

89% organizací nabízí tedy aktivity pro předškolní děti, kdežto jenom 58% pro mládež a 17,3%

pro kojence a batolata.

Tabulka 2 Rozložení nabídky volnočasových aktivit dle věkové skupiny dětí

Věkové skupiny dětí Počet Podíl z celkového počtu Podíl organizací

0 – 2 (kojenci a batolata) 14 5,4 % 17,3 %

3 – 5 (předškolní věk) 72 27,7 % 88,9 %

6 – 9 (mladší školní věk) 66 25,4 % 81,5 %

9

10 – 14 (starší školní věk) 61 23,5% 75,3 %

15 – 18 (mládež) 47 18 % 58 %

Graf 1 Rozložení nabídky volnočasových aktivit dle věkové skupiny dětí (zaokrouhleně)

Největší podíl nabízených aktivit tvoří sportovně a pohybově zaměřené aktivity, které

představují 26,5% z celkové nabídky. Z celkového počtu organizací tedy až 65,4% organizací

nabízí tento typ aktivit. Druhé největší zastoupení mezi aktivitami (16,5%) mají vzdělávací

aktivity, jako jsou například jazykové kurzy, doučování nebo příprava na přijímací zkoušky.

Další významné zastoupení v nabídce mají aktivity spadající do kategorie výtvarná výchovy a

tvoření (14,5%) - například keramika, výtvarné tvoření, modelářství - a hudební a divadelní

aktivity (12,5%) - například zpěv, hra na hudební nástroj, dramatická výchova - či taneční

aktivy (12%). V menší míře se nabízejí přírodovědné aktivity (6%) - například chovatelství,

pěstitelství, pozorování přírody, vědecké pokusy - a herní aktivity (5%), včetně šachů, lega a

deskových her. Nejmenší podíl nabídky tvoří aktivity zaměřené na techniku (3,5%), jako je

například programování, tvorba webu, grafika či fotografování, a volnočasové aktivity (3,5%),

jejichž náplň je vyskládána z více různorodých aktivit - například skaut, mateřská centra nebo

nízkoprahové kluby. Rozložení navštěvovaných volnočasových aktivit (viz tabulky 10 a 11) a

žádané aktivity ze strany dětí (viz Tabulka 17) vypovídají o velkém zájmu o sportovní a

pohybové aktivy. Poptávka po těchto sportovních a pohybových aktivitách dokonce

převyšuje momentální nabídku organizací (viz Tabulka 8). Zajímavé je, že mezi dětmi existuje i

10

vyšší poptávka po technicky zaměřených aktivitách, kteréžto oblasti se nyní věnuje pouze

8,6% organizací.

Tabulka 3 Rozložení aktivit dle jejich zaměření

Typ volnočasové aktivity Počet Podíl z celkového počtu Podíl organizací

sportovní/pohybové 53 26,5 % 65,4 %

hudba/divadlo 25 12,5% 30,9 %

taneční 24 12% 29,6%

výtvarná výchova/tvoření 29 14,5 % 35,8 %

přírodověda 12 6 % 14,8 %

vzdělávací 33 16,5 % 40,7 %

herní 10 5 % 12,4 %

technika 7 3,5 % 8,6 %

souběh výše uvedených aktivit 7 3,5% 8,6 %

Graf 2 Rozložení aktivit dle jejich zaměření (zaokrouhleno)

V dotazníkovém šetření měly organizace odhadnout, v jakém zastoupení jsou na jejich

volnočasových aktivitách přítomné děti z Prahy 7, děti z jiných městských částí Prahy a děti

11

mimopražské. 40% z celkového počtu organizací odhadovalo, že děti z Prahy tvoří 76 až 100%

účastníků jejich aktivit. 28% organizací podíl dětí z Prahy 7 odhadovalo na 51 až 75% ze všech

dětí. U třetiny organizací se zastoupení dětí z Prahy 7 pohybovalo mezi 1 až 50%. Téměř

polovinu organizací navštěvuje do 25% dětí z jiných městských částí Prahy a u třetiny z nich se

jedná o podíl mezi 26 až 50%. Dětí mimopražských je v 97% organizací méně než 25% z

celkového počtu dětí na nabízených volnočasových aktivitách. Z výsledků tedy vyplývá, že

volnočasové aktivity v městské části Praha 7 navštěvuje významná část dětí z jiných

městských částí Prahy. Tato skutečnost může být připisována kombinaci faktorů, podle

kterých se rodiče z jiných městských částí rozhodují při výběru volnočasových aktivit pro své

děti v městské části Praha 7 – zaměření aktivit, dostupnost/blízkost aktivit, časování aktivit a

jejich finanční náročnost (viz Graf 14 a Tabulka 12).

Tabulka 4 Podíl dětí navštěvujících volnočasové aktivity podle místa bydliště

Podíl dětí

Podíl organizací s

daným podílem dětí z

Prahy 7

Podíl organizací s daným

podílem dětí z jiné části

Prahy

Podíl organizací s daným

podílem dětí

mimopražských

žádné - 7% 36%

1-25% 16% 47% 60%

26-50% 16% 30% 2%

51-75% 28% 14 % -

76-100% 40% 2% 1%

Celkem 100% 100% 100%

S ohledem na kritéria pro přijetí dítěte do volnočasové aktivity 46% organizací uvedlo, že

žádná kritéria pro přijetí nemají. 26% organizací má pro přijetí požadavky určité úrovně, což

se ve většině týká hudebních aktivit a některých sportovních či tanečních aktivit. Kritérium

spádovosti a podmínka návštěvy dítěte dané základní nebo mateřské školy se v některých

případech kombinovaly a jednalo se především právě o základní školy v Praze 7, které

organizují mimoškolní volnočasové aktivity pro děti a mládež. Příklad dalšího kritéria byla

12

například bezinfekčnost dětí. Rodiče se v dotazníkovém šetření nezmínili o žádném problému

s kritérii pro přijetí dětí do volnočasových aktivit. Nicméně vyjádřili zájem o aktivity, na

kterých není kladen přílišný důraz na výkonnost. Jedná se o alternativu aktivit k aktivitám

hudebním a sportovním, které v tomto případě většinou vyžadují určitou počáteční úroveň

dovedností.

Graf 3 Kritéria pro přijetí dítěte do volnočasové aktivity (zaokrouhleno)

Ve většině případů (58%) organizace vyžadují úhradu za volnočasové aktivity v pololetním

režimu. V rozhovorech bylo poukazováno na toto nastavení s ohledem na skutečnost, že pro

rodiče to většinou znamená pravidelné větší finanční výdaje na začátku školního roku a na

začátku kalendářního roku. Tato období jsou všeobecně finančně náročnější především kvůli

pořizování vybavení do školy a pak povánoční finanční situaci. Dalším způsobem placení jsou

platby za rok, za měsíc, čtvrtletně a za jednotlivou účast, což se v každém případě pohybuje

mezi 6-11% z celkové nabídky možností úhrady, které organizace nabízejí. 5% organizací

nabízí aktivity pouze zadarmo, jedná se například o muzea nebo nízkoprahové organizace.

Jenom 3% organizací nabízí plátci výběr způsobu platby za volnočasovou aktivitu. V pěti

případech organizace kombinují různé způsoby platby většinou dle charakteru nabízených

aktivit. Je však nutné dodat, že většina klíčových organizací působících v městské části Praha

7 (například DDM, ZUŠ, TJ, základní školy) vychází vstříc rodičům, kteří mají finanční problémy

se zaplacením volnočasové aktivity, buďto poskytnutím varianty zaplacení dle splátkového

kalendáře nebo slevy či jiné finanční asistence.

13

Graf 4 Frekvence placení za volnočasové aktivity (zaokrouhleně)

Zhruba čtvrtina organizací nabízí pravidelné aktivity v několika cenových skupinách. Ze

získaného přehledu bylo zjištěno, že čtvrtina nabízených pravidelných volnočasových aktivit

stojí více než 3000 Kč za pololetí. Téměř 24% nabízených aktivit stojí v rozmezí od 100 do

1000 Kč za pololetí a o něco menší je podíl aktivit v ceně 1001-2000 za pololetí. Z celkového

počtu pravidelných aktivit je 12% nabízených zadarmo.

Graf 5 Cenová skupina pravidelných aktivit za pololetí (zaokrouhleně)

Nabízené jednorázové akce jako jsou například výlety, exkurze, kulturní vystoupení, sportovní

dny, workshopy, soustředění jsou v 32% zadarmo. V 39% případů je pak cenová skupina za

tento typ akcí 50 až 300 Kč. Pouze v 18% jednorázových akcí je cena vyšší než 500 Kč.

Výsledky rozhovorů s pracovníky v rámci volnočasových aktivit ukázaly, že mimoškolní

jednorázové akce jsou oblíbené také u dětí ze sociálně vyloučených rodin oproti pravidelným

14

volnočasovým aktivitám, které tyto děti převážně nenavštěvují. Proto je v nabídce

volnočasových aktivit velmi důležitá role právě jednorázových akcí, které jsou zadarmo či za

nižší finanční částku.

Graf 6 Cenová skupina za jednorázové akce (zaokrouhleně)

Volnočasové aktivity většinou vyžadují další finanční náklady na výdaje spojené s aktivitou,

například náklady na sportovní vybavení, výtvarný materiál, hudební nástroj, účast na

soutěžích. V 41% se organizace vyjádřily, že nabízené volnočasové aktivity nejsou spojené

s žádnými vedlejšími náklady. Do 300 Kč vedlejších nákladů se vejde 14% volnočasových

aktivit, a další každá cenová skupina vedlejších nákladů je zastoupena v rozmezí 9-13%. Tento

přehled poukazuje na velké rozpětí finanční náročnosti za vedlejší náklady spojené

s volnočasovými aktivitami, což zvyšuje důležitost informovanosti rodičů o výši vedlejších

nákladů spojených s danou volnočasovou aktivitou a popřípadě o nabídce alternativních

volnočasových aktivit s nižší finanční náročností. Některé organizace upozornily, že výše

vedlejších nákladů záleží i na tom, „co rodina už doma má“, v tom smyslu, že náklady mohou

být nižší, zdědí-li dítě například sportovní vybavení od staršího sourozence.

Graf 7 Cenová skupina vedlejších nákladů (zaokrouhleno)

15

Organizace byly dotazovány, zda nabízejí nějakou formu slev na cenu nabízených

volnočasových aktivit. V 25% organizace slevu neposkytují, zato další čtvrtina organizací

nabízí několik forem slev. Nejčastější formou (32%) je sourozenecká sleva v případě

navštěvování organizace více dětmi z rodiny. Další častá forma slev jsou věrnostní slevy (21%),

které především nabízejí komerční subjekty. 14% nabízených slev je zaměřených na platební

zvýhodnění pro nízkopříjmové rodiny, což představuje 17% organizací nabízejících tento typ

slev. Avšak je nutné zmínit, že podle zkušenosti pracovníků v oblasti volnočasových aktivit, je

většina organizací ochotná nabídnout nějakou formu asistence či slevy v případě žádosti

rodiče o pomoc při finančních problémech s placením volnočasových aktivit. Avšak ne

všechny organizace tuto možnost vyloženě propagují.

Graf 8 Možnost slev (zaokrouhleno)

16

Dle informací poskytnutých organizacemi 42% z nich naplní většinou aktivitu do počtu

nabízených míst. 16% organizací se potýká s převisem zájmu, kdy musí zájemce odmítat.

Jedná se často o hudební a sportovní aktivity, kde je požadavek předchozí úrovně určité

dovednosti. Jak bylo zmíněno výše, toto je reflektováno v odpovědích rodičů, kteří by uvítali

větší nabídku těchto typů aktivit avšak s menší mírou orientace na výkonnost. Přehled míry

zájmu ukazuje na skutečnost, že všechny typy organizací deklarují velký zájem o jimi

nabízené volnočasové aktivity a žádná se nepotýká s velkým nezájmem.

Tabulka 5 Míra zájmu

Zájem Počet Komerční

subjekty

Příspěvkové

organizace

Neziskové

organizace

převis zájmu 13 0 5 8

aktivity se většinou naplní do

počtu nabízených míst34 11 15 8

zůstává malý počet neobsazených

míst oproti možné kapacitě19 13 1 5

zůstává velký počet neobsazených

míst oproti možné kapacitě0 0 0 0

17

míra naplnění se u jednotlivých

aktivit výrazně liší15 5 3 7

Celkem 81 29 24 28

Graf 9 Míra zájmu (zaokrouhleno)

Všechny organizace využívají několik způsobů pro předání informací o své nabídce. Nejvíce

organizací využívá pro propagaci svých volnočasových aktivit své webové stránky. 32%

informací o volnočasových aktivitách se tedy nachází na webových stránkách organizací a

dalších 24% na jejich facebooku. Přes polovina organizací také využívá pro svou propagaci

letáčky ve školách a různé propagační akce jako jsou například dny otevřených dveří či účast

na komunitních dnech. Pětina organizací přímo oslovuje potenciální zájemce ve školách či na

ulici. Pro rodiče je významným zdrojem informací internet (viz Tabulka 14), avšak z rozhovorů

se ukázalo, že velmi důležitým zdrojem informací pro výběr volnočasové aktivity je sdílení

informací mezi rodiči.

Tabulka 6 Způsob informování

Způsoby Počet Podíl z celkového počtu Podíl organizací

facebook 58 24% 72%

webové stránky 78 32% 96%

letáčky ve škole 44 18% 54%

18

propagační akce 47 19% 58%

přímé oslovování

potenciálních klientů 18 7% 22%

Graf 10 Způsob informování

Charakter poptávky po volnočasových aktivitách ze strany rodičů a dětí

Charakter poptávky a využívání volnočasových aktivit byly vyhodnoceny na základě výsledků

dvou dotazníkových šetření: (1) dotazníkové šetření pro rodiče, kterého ze zúčastnilo 503

rodičů dětí ze základních škol v Městské části Praha 7, a (2) dotazníkové šetření pro děti,

kterého ze zúčastnilo celkem 116 dětí převážně z 5. a 6. tříd na Základní škole Tusarova. Jak

bylo zmíněno v popisu metodologie, ve výzkumném šetření nebyl použit náhodný výběr

výzkumného vzorku, a proto je nutné výsledky dotazníkových šetření interpretovat s ohledem

na charakteristiky vzorku respondentů. V případě dotazníkového šetření pro rodiče se jedná

o vysoký podíl rodičů, jejichž děti chodí do ZŠ Strossmayerovo náměstí. Na této škole se

všeobecně vyskytuje méně dětí z rodin s finančními či sociálními problémy, které se naopak

relativně více vyskytují na ZŠ Tusarova. Proto výsledky dotazníkového šetření pro děti, které

bylo realizované na této škole, dokreslují zjišťování poptávky po volnočasových aktivitách

v městské části Praha 7.

19

Ve výzkumném vzorku bylo tedy 503 rodičů, kteří měli celkový počet 691 dětí, které

navštěvují níže uvedené základní školy v městské části Praha 7. Z celkového počtu má 65,4%

rodičů pouze jedno dítě na základní škole, 32,2% mají dvě děti, dále u 11 rodičů chodí do

základní školy tři děti a jedné rodině pět dětí. Dále bylo zjištěno, že 69% dětí chodí do tříd na

prvním stupni základní školy a 39% dětí chodí na druhý stupeň školy.

Tabulka 7 Dotazníkové šetření pro rodiče: počet dětí na základní škole v Praze 7

Počet dětí na rodinu Počet rodin

Podíl z celkového

počtu

Celkem

dětí

1 dítě 329 65,4% 329

2 děti 162 32,2% 324

3 děti 11 2,2% 33

4 děti 0 0 0

5 dětí 1 0,2% 5

Celkem 503 100% 691

Respondenty dotazníkového šetření byli rodiče, jejichž děti chodily z 53% na ZŠ

Strossmayerovo náměstí, dále děti 30% z respondentů navštěvovaly ZŠ Fr. Plamínkové a 15%

ZŠ Umělecká. Ve výzkumném vzorku tedy chybí zastoupení rodičů dětí, které navštěvují jiné

základní školy v Městské části Praha 7 – konkrétně se jedná o ZŠ Tusarova, ZŠ Korunovační a

naopak převažují rodiče ze ZŠ Strossmayerovo náměstí.

Pro přehlednost uvádíme rozložení dětí navštěvujících státní základní školy v Praze 7 na

základě dat z let 2016 – 2018: ZŠ T. G. Masaryka – 14,2%, ZŠ Tusarova - 15,2%, ZŠ Umělecká -

18,3%, ZŠ Korunovační - 14,1%, ZŠ Fr. Plamínkové - 15,1%, ZŠ Strossmayerovo náměstí -

23,1%.

Graf 11 Dotazníkové šetření pro rodiče: zastoupení základních škol ve výzkumném vzorku

20

53%

15%

0%

30%

2%

ZŠ Strossmayerovo nám. ZŠ PedF UK Umělecká ZŠ Korunovační ZŠ Fr. Plamínkové ZŠ T. G. Masaryka, Or-tenovo nám.

Zastoupení nízkopříjmové skupiny domácností ve vzorku respondentů je 8%, což je spíše

nižší než normální zastoupení v české společnosti. Odhaduje se, že v české společnosti je

9,1% ohroženo příjmovou chudobou.1 Zastoupení domácností se středním příjmem v šetření

(80%) odpovídá průměrnému podílu této skupiny domácností v měřítku ČR, avšak

vysokopříjmové rodiny tvoří ve výzkumném vzorku vyšší podíl než v běžné populaci.

Graf 12 Rozložení rodin respondentů dle příjmu

Bydliště dětí dotazovaných rodičů je z 86,6% Praha 7. Pouze 4% dětí mají bydliště v Praze 8 a

3,2% na Praze 9. Zbývajících 6,2% dětí bydlí v ostatních částech Prahy. Podobné rozložení

místa bydliště bylo i u respondentů dotazníkového šetření pro žáky 5. a 6. tříd na ZŠ Tusarova,

kde 84% dětí odpovědělo, že bydlí v Praze 7, a 16% z nich pak má bydliště mimo Prahu 7.

1 Český statistický úřad, Příjmová chudoba ohrožuje 9,1% Čechů, 2018.

21

S ohledem na skutečnost, že jenom ve 40% organizací, které zajišťují volnočasové aktivity, je

76-100% dětí z Prahy 7, a v ostatních organizacích je tento poměr méně než 75% (viz Tabulka

4), lze shrnout, že značná část dětí navštěvujících základní školu v městské části Praha 7

navštěvuje volnočasové aktivity v jiných městských částech. A zároveň to také znamená, že

volnočasové aktivity v Praze 7 využívá významná část dětí, které zde nemají bydliště.

Toto se také potvrdilo z odpovědí rodičů na dotazy, zda jejich děti navštěvují volnočasové

aktivity mimo Prahu 7 a pokud ano, z jakého důvodu. Výsledky ukázaly, že 51% dětí chodí na

jednu až dvě aktivity mimo Prahu 7 a 5% dětí na tři a více aktivit. Nejčastějším důvodem

(41%) pro toto rozhodnutí rodičů je časová výhodnost volnočasové aktivity (například později

odpoledne, kdy rodiče nemají problém dítě z aktivity vyzvednout). Druhým nejčastějším

důvodem (36%) je to, že takové volnočasové aktivity se v Praze 7 nenabízí. Dalšími důvody

jsou vhodné umístění (10%), což může být relevantní pro rodiny bydlící v dobré dopravní

dostupnosti do jiné městské části. Mezi méně významné důvody patří to, že aktivitu

navštěvuje kamarád, kamarádka či sourozenec dítěte nebo že kvalita dané volnočasové

aktivity je vyšší. Finanční výhodnost aktivit mimo Prahu 7 byla důvodem pro jejich využívání

jenom ze 2%.

Graf 13 Využívání volnočasových aktivit mimo území Prahy 7

Graf 14 Důvody pro využívání volnočasových aktivit mimo Prahu 7 (zaokrouhleno)

22

Rodiče se v tomto směru vyjadřovali i k tomu, jaké volnočasové aktivity pro děti a mládež jim

v Praze 7 chybí. Nejedná se primárně o aktivity, které jejich děti navštěvují mimo Prahu 7, ale

může se jednat o některé z nich. Primárně rodiče žádají více sportovních aktivit, které by byly

(1) v blízkosti školy, (2) organizované později odpoledne, (3) kolektivní, (4) ve venkovních

prostorách, (5) zaměřené na starší děti, a především (6) nezaměřené na výkon a vyhrávání,

ale spíše na radost ze sportu a pohyb. Byly uváděny konkrétní sportovní aktivity, které rodiče

v Praze 7 postrádají – volejbal/plážový volejbal, atletika, basketbal, plavání,

bruslení/skateboard/parkour. Dále rodiče z 12% zmiňovali hudební aktivity včetně tance

(moderní tanec, breakdance, hiphop, streetdance - i pro chlapce). Rodičům také přijde

nedostatečná nabídka v oblasti jazykových kroužků (7%), které by byly například zaměřené na

jiné jazyky než je angličtina.

Je však nutné uvést, že mnoho rodičů na závěr dotazníkového šetření vyjádřilo velkou

spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit v Praze 7. Podobná hodnocení zazněla i v

rozhovoru s rodiči. Například rodiče tří dětí uvedli, že nabídku považují za dostačující a že

každé jejich dítě má tři až čtyři různé volnočasové aktivity, všechny v Praze 7, a každý den

chodí na nějaký z těchto kroužků.

Tabulka 8 Aktivity, které v Praze 7 chybějí (zaokrouhleno)

Aktivita Počet Podíl

sportovní/pohybové 53 38%

23

hudební 16 12%

volejbal včetně beach volejbalu 13 9%

atletika 12 9%

basketbal 10 7%

jazykové 10 7%

plavání 7 5%

technické kroužky (včetně počítačových) 5 méně než 5%

skateboard 3 méně než 5%

parkour 2 méně než 5%

bruslení 2 méně než 5%

skaut 3 méně než 5%

dramatický kroužek 2 méně než 5%

Rodiče byli nejprve dotazováni, zda jejich děti navštěvují školní kroužky. V případě 58,4%

rodin děti školní kroužky navštěvují, z toho 33,3% navštěvuje několik kroužků a 25,1%

navštěvuje jeden školní kroužek. Naopak 41,5% respondentů odpovědělo, že jejich děti školní

kroužky nenavštěvují, a hlavním důvodem (42%) je nevyhovující nabídka kroužků. Dalšími

významnými důvody je nevyhovující časování kroužků (30%) a preference mimoškolních

aktivit (14%). V menší míře jsou dalšími důvody i vysoká finanční náročnost (6%), nedostatek

času (6%) a omezená kapacita školních kroužků (2%). V komentáři rodiče odkazují na

omezenou nabídku sportovních aktivit v rámci školních kroužků a nedostatečnou nabídku

kroužků pro starší děti obecně.

Tabulka 9 Návštěva školních kroužků

Návštěva Počet Podíl

Ano, několik 167 33,3%

Ano, jeden 126 25,1%

Ne 208 41,5%

24

Neodpověděli 2 -

Celkem 503 100,0%

Graf 15 Důvody, proč děti nenavštěvují školní kroužky (zaokrouhleno)

Rodiče byli dotazováni, na jaký typ volnočasových aktivit jejich děti chodí v Praze 7.

Z výsledků vyplývá, že téměř 11% rodin neposílá své děti na žádné volnočasové aktivity

probíhající v městské části Praha 7. Z toho děti z 26 rodin nechodí na volnočasové aktivity ani

do jiné městské části, což představuje 5% rodin z celkového počtu.

Děti, které chodí na volnočasové aktivity v Praze 7, nejčastěji (39,5%) navštěvují sportovní či

pohybové aktivity. Dalšími nejoblíbenějšími aktivitami jsou aktivity hudební či divadelní

(18,3%) a výtvarné (12,9%). Podíl ostatních navštěvovaných aktivit je nižší než 10%.

Porovnáme-li navštěvované aktivity s nabídkou organizací (viz Graf 2) lze pozorovat jistý

nepoměr v tom, že z celkového spektra nabízených aktivit tvoří sportovní kroužky 26%,

kdežto děti navštěvují aktivity sportovního zaměření v 39% ze všech navštěvovaných aktivit.

Tabulka 10 Rozložení navštěvovaných volnočasových aktivit dle zaměření podle rodičů

Zaměření aktivity Počet

Podíl z celkového

počtu navštěvovaných

aktivit Podíl rodin

25

sportovní/pohybová 308 39,4% 61,2%

herní 29 3,7% 5,7%

tanec 68 8,7% 13,5%

více zaměřených aktivit (nízkoprahový klub,

skaut) 34 4,4% 6,7%

hudba/divadlo 143 18,3% 28,4%

vzdělávací 59 7,6% 11,7%

výtvarná výchova/tvoření 101 12,9% 20%

přírodověda 37 4,7% 7,3%

žádný 55 - 10,9%

neodpověděli 6 - 1,2%

Graf 16 Rozložení navštěvovaných volnočasových aktivit dle zaměření podle rodičů

(zaokrouhleno)

Děti v dotazníkovém šetření uvedly velmi podobné rozložení aktivit, které navštěvují.

Sportovní aktivity představují 41,7% z celkových využívaných aktivit, a dalšími

26

nejnavštěvovanějšími aktivitami jsou tanec, hudební a divadelní aktivity a vzdělávací kurzy.

Avšak 16-23% dětí z 5. a 6. tříd ZŠ Tusarova žádné volnočasové aktivity nenavštěvuje

(odpovědi dětí se lišily v několika otázkách).

Tabulka 11 Rozložení navštěvovaných volnočasových aktivit dle zaměření podle dětí

Zaměření aktivity Počet Podíl

sportovní 71 41,7%

tanec 21 12,3%

vzdělávací (doučování, jazykové kurzy, příprava na

přijímačky) 20 11,7%

hudba/divadlo 19 11,1%

výtvarná výchova/tvoření 14 8,2%

technika (programování, grafika, fotografie) 12 7%

herní (šachy, deskové hry) 9 5,2%

obecně zaměřená aktivita (klub, skaut, turistický

oddíl, vodácký oddíl) 4 2,3%

Rodiče měli vybrat tři nejzásadnější faktory pro výběr volnočasových aktivit pro své děti

v městské části Praha 7 a jako tři nejvýznamnější faktory se jeví (1) zaměření volnočasové

aktivity, (2) kvalita vedení aktivity, a (3) vyhovující časování. Z dat tedy vyplývá, že 76% rodičů

se rozhoduje především podle zaměření volnočasové aktivity, a jenom 26% rodičů se

rozhoduje také podle ceny volnočasové aktivity.

Přestože faktor místa aktivity je až čtvrtý v pořadí v důležitosti faktorů pro výběr volnočasové

aktivity, byl tento faktor velmi často zmiňován dále v dotazníku i v rozhovorech s rodiči. Pro

rodiče je místo aktivity důležité s ohledem na jejich možnosti dopravy a doprovodu dětí. Jak

uvádí rodiče v rozhovoru, kroužek by ideálně neměl být dále než do dojezdové vzdálenosti 15

minut od bydliště či školy (kolo, pěšky, MHD). Přesuny mladších dětí do volnočasových aktivit

27

jsou náročné na doprovod, pro který rodiče někdy využívají prarodiče nebo se domlouvají

vzájemně s ostatními rodiči.

Tabulka 12 Faktory pro výběr volnočasové aktivity

Faktory Počet Podíl z celkového počtu Podíl rodičů

zaměření volnočasové aktivity 383 28% 76%

cena volnočasové aktivity 131 10% 26%

vyhovující časování 285 21% 57%

místo aktivity 235 17% 47%

kvalita vedení aktivity 294 22% 59%

neodpověděli 16 1% 3%

Graf 17 Podíl rodičů, kteří považují daný faktor za zásadní

Děti v dotazníku uvedly, že v polovině případů vybírají konkrétní volnočasové aktivity, protože

to chtějí rodiče. Dalším významným důvodem bylo, že tam chodí kamarád či kamarádka

(18%). I z odpovědí rodičů vyplývá, že volnočasové aktivity vybírají společně s dětmi a velký

vliv má to, kam chodí nebo chtějí chodit kamarádi dítěte. Méně významnými důvody dle dětí

jsou to, že jsou volnočasové aktivity blízko jejich bydlišti či škole a že daný kroužek potřebují

kvůli škole. V této otázce odpovědělo 23% dětí, že nechodí na žádné kroužky.

28

Graf 18 Faktory pro výběr volnočasových aktivit dle dětí (zaokrouhleno)

Mezi tři nejčastější důvody, proč rodiče nepřihlásí své dítě na volnočasovou aktivitu v Praze 7,

o kterou mají zájem, patří (1) omezené možnosti zajištění doprovodu dítěte na vybranou

aktivitu, (2) aktivita je příliš vzdálená či nevhodně umístěná, a (3) aktivita je již naplněná a

není místo pro další zájemce. Téměř polovinu rodičů, kteří odpověděli, v tomto případě trápí

právě limitované možnosti zajištění doprovodu dítěte. Z finančních důvodů dítě na vybranou

aktivitu nepřihlásí 33,4% rodičů, kteří odpověděli (jedná se o 25% z celkového počtu rodičů).

27,5% rodičů uvádí jako důvod příliš vysokou cenu za kurz a 5,9% rodičů uvádí příliš vysokou

cenu za vybavení pro aktivitu.

Tabulka 13 Důvody pro nepřihlášení do vybrané aktivity

DůvodyPočet

Podíl z celkového

počtu

Podíl rodičů, kteří

odpověděli (n374)

není místo 150 19% 40,1%

cena je příliš vysoká 103 13% 27,5%

cena za vybavení pro aktivitu je příliš

vysoká22 3% 5,9%

je to příliš časově náročné 121 16% 3,2%

jsou vysoké nároky na schopnosti 39 5% 10,4%

29

dítěte pro vstup do aktivity

nemám možnost zajištění doprovodu

dítěte na aktivitu/z aktivity184 24% 49,1%

aktivita je příliš vzdálená/nevhodné

umístění159 20% 42,5%

žádné/neodpověděli 129

Výsledky ukazují, že 26% rodičů se často setkává se situací, kdy volnočasové aktivity v Praze 7,

o které mají zájem, jsou již naplněné, a až 40% rodičů se s tím někdy setkalo. Z předchozích

výsledků lze shrnout, že se jedná především o sportovní a hudební aktivity, u kterých je

poptávka vyšší než nabídka.

Graf 19 Četnost situace, kdy vybrané volnočasové aktivity v Praze 7 jsou již naplněné

(zaokrouhleno)

O volnočasových aktivitách se rodiče dozvídají především z webových stránek organizací

(34%) a od známých a přátel (33%). 78% rodičů tedy vyhledává informace na internetu a

podobný počet získává informace od známých, dále 39% má informace od dětí. 18% rodičů

pak využívá pro informace o volnočasových aktivitách v Městské části Praha 7 Hobulet.

V rozhovorech rodiče uváděli jako užitečný zdroj informací náborové plakáty umístěné na

nástěnkách před družinou.

30

Tabulka 14 Zdroj informací

Zdroj Počet Podíl z celkového počtu Podíl rodičů

Webové stránky organizace 393 34% 78%

Známí a přátelé 383 33% 76%

Letáčky 98 8% 20%

Informace od dětí 193 17% 39%

Hobulet 89 8% 18%

Zhruba polovina rodičů (55%) uvedla, že placení volnočasových aktivit pro děti a další výdaje

s nimi spojené jsou pro ně středně finančně náročné. Pro 38% rodičů tyto výdaje nejsou

finančně náročné a jenom pro 7% rodičů jsou volnočasové aktivity pro jejich děti velmi

finančně náročné. Volnočasové aktivity jsou finančně velmi náročné pro 24

středněpříjmových a 10 nízkopříjmových rodičů z výzkumného vzorku. Tento výsledek je však

nutné chápat s ohledem na příjmové rozložení výzkumného vzorku, které je posunuté k

vyšším hodnotám než rozložení v ČR a dá se předpokládat i v Praze 7. Je tedy velmi

pravděpodobné, že podíl rodičů, pro které jsou výdaje na volnočasové aktivity velmi náročné,

je vyšší než 7%.

Graf 20 Finanční náročnost volnočasových aktivit

Toto se dá ilustrovat i na výsledcích dotazníkového šetření mezi dětmi. Když byly děti

dotazovány na důvody, proč nechodí na další volnočasové aktivity, o které mají zájem, 14

z nich odpovědělo, že je kroužek moc drahý. Tedy finanční náročnost volnočasové aktivity je

31

pro 15% dětí z vybraných tříd ZŠ Tusarova důvodem, proč nechodí na kroužek, o který mají

zájem. Nejvýznamnějším důvodem však zůstává skutečnost, že na další volnočasové aktivity

děti nemají čas (63%).

Graf 21 Důvody, pro které děti nechodí na další volnočasové aktivity

V dotazníkovém šetření děti také odpovídaly na otázku, jak často se stává, že se nemohou

z finančních důvodů zúčastnit školních akcí (výlety, exkurze, škola v přírodě). Většině dětí

(56%) se nestalo, že by na podobné školní aktivity nemohli jet z finančních důvodů a 31% dětí

se to stane výjimečně. Ale již 8% dětí se tato situace stane asi v polovině případů a 5% se

neúčastní školních aktivit, protože takřka vždy na to nemají finanční prostředky. Podle

rozhovorů s pracovníky v rámci volnočasových aktivit se některé školní aktivity přizpůsobují

právě tak, aby nebyly příliš finančně náročné a mohlo se jich zúčastnit co nejvíce dětí. Dále na

školách fungují tzv. solidární fondy, ze kterých je možno zaplatit výdaje na školní aktivity pro

děti, pro které tyto aktivity mohou být finančně náročné. Respondenti potvrdili, že finanční

výdaje na školní aktivity jsou problémem pro některé rodiče, ale že jsou vždy možnosti, jak

takové situace řešit. Problém však představuje buďto nezájem a neaktivita rodičů, kteří

nepovažují školní akce za důležité, nebo ostych rodičů si o finanční asistenci žádat.

Graf 22 Finanční důvody pro neúčast na školních akcích

32

Rodiče byli požádáni, aby vypsali volnočasové aktivity, na které jejich děti chodí ve škole, a

napsali k jednotlivým aktivitám průměrnou cenu za pololetí. Na tuto otázku odpovědělo 163

rodičů z celkem 293 rodičů, kteří volnočasové aktivity ve škole využívají. Níže je prezentován

přehled udávající četnost kroužků, na které děti ve škole chodí a ceny v průměru a

v mediánu, které rodiče za aktivitu za pololetí zaplatí. Z přehledu lze vyčíst, že nejčastěji

zmiňovanými aktivitami byly (1) angličtina, (2) gymnastika, (3) keramika, (4) výtvarná

výchova či ateliér a (5) míčové hry. V cenách za anglické kurzy byly velké rozdíly, proto je

lepší uvést mediánovou cenu, která je 1 470 Kč za pololetí. Mezi dražší volnočasové aktivity

patří gymnastika, lezení a tenis, za které rodiče v průměru platí okolo 3000 Kč za pololetí.

Naopak za méně nákladné lze považovat míčové sporty, florbal, výtvarnou výchovu a

flétnu, které rodiče stojí okolo 500-600 Kč za pololetí.

Tabulka 15 Finanční výdaje na volnočasové aktivity ve škole za pololetí

Aktivita Počet Průměr v Kč Medián v Kč

angličtina 52 2281 1470

gymnastika 30 3240 3000

keramika 13 886 1000

výtvarná výchova 12 567 600

míčové hry 11 567 550

tanec 8 2340 1295

lego 8 1650 1700

33

fotbal 8 1950 1950

šachy 7 1042 1000

sbor/zpěv 7 1000 1000

lezení 6 3000 3000

florbal 6 458 450

logopedie 5 900 900

jóga 3 1400 1400

programování 3 1350 1350

tenis 3 3000 3000

flétna 3 650 650

Dále byli rodiče požádáni, aby uvedli volnočasové aktivity svých dětí, které se konají mimo

školu, včetně ceny za pololetí. Na tuto otázku odpovědělo již 381 respondentů. V přehledu

níže v (Tabulce 16) jsou uvedeny hlavní zmiňované aktivity. Přehled tedy neobsahuje celý

výčet aktivit, o kterých se rodiče zmiňovali. Mezi nejčastěji uváděné aktivity patří (1) plavání,

(2) tanec, (3) klavír a návštěva ZUŠ všeobecně, (4) sbor, (5) skaut, (6) atletika, (7) gymnastika

a (8) fotbal. Z uváděných částek vyplývá, že průměrný výdaj za volnočasovou aktivitu je 2813

Kč za pololetí. Nejnižší platby se pohybují okolo 600 až 900 Kč například za skauta, kroužky

v DDM, florbal nebo karate. Nejvyšší částky mezi 3300 a 4500 Kč rodiče platí za lezení či

bouldering, tenis, baseball, balet a hokej. Volnočasové aktivity mimo školu jsou podle

uváděných částek o 20-40% dražší než stejné volnočasové aktivity ve škole.

Tabulka 16 Finanční výdaje na volnočasové aktivity mimo školu za pololetí

Aktivita Počet Průměr v Kč Medián v Kč

plavání 51 3342 3000

tanec 40 3260 3000

klavír 40 3056 2000

34

sbor 39 1790 1500

skaut 38 732 600

ZUŠ 38 1968 2000

atletika 35 1664 1800

gymnastika 33 3171 2900

fotbal 30 2393 2500

DDM 26 897 850

lezení 25 3415 3325

sokol 21 1381 1500

výtvarka 21 2143 1500

bouldering 20 4329 3350

karate 20 2100 900

tenis 18 4817 4000

balet 17 4802 4400

florbal 12 970 750

basket 8 3250 3250

baseball 7 3890 4000

šachy 6 2263 1075

hokej 4 6250 4500

Je pozitivní, že děti z 5. a 6. třídy na ZŠ Tusarova vyjádřily v naprosté většině spokojenost

s trávením svého volného času. 95% dětí vyhodnotilo, že je spokojeno se svým volným

časem a jenom 5% dětí se cítí nespokojeno. Dětem byla položena otázka, jak tráví svůj volný

čas po vyučování. Z odpovědí se ukázalo, že 63% dětí chodí na kroužky každý den většinou

nebo často, kdežto 17% dětí občas a 20% dětí odpovědělo, že nechodí na kroužky.

Volnočasové kluby využívá pravidelně 17% dětí. Venku na hřišti/sportovišti či jen tak venku

35

je často až každý den okolo 35% dětí. Doma sám nebo s kamarády tráví často až každý den

dle odpovědí 39-42% dětí. Z výsledků lze také vyčíst, že z 24 dětí, které nechodí na žádné

kroužky, jenom 4 z nich chodí pravidelně do klubu, 14 z nich je jen tak venku nebo venku na

hřišti často až každý den, 17 z nich je často až každý den celé odpoledne doma, a 9 z nich je

doma s kamarády. Děti, které nechodí na kroužky, tedy celkem logicky významně více času

tráví doma nebo venku než děti, které na kroužky chodí.

Graf 23 Způsoby trávení volného času po vyučování

Dále 51 dětí se vyjádřilo, že by chtělo chodit na více kroužků, a 65 dětí, že už nechce chodit

na více kroužků, z toho bylo 5 dětí, které na kroužky vůbec nechodí. Děti dostaly otázku, na

jakou aktivitu by chtěly ještě chodit, a z níže uvedené tabulky lze shrnout, že jejich přání

jsou velmi individuální. Celkem bylo formulováno 80 přání rozpadajících se do 44 různých

aktivit. Nejčastěji s počtem 7 přání byl zmiňovaný fotbal. Jedno dítě napsalo: „Nechci chodit

na zpívání a chci chodit na fotbal“. Není tedy zřejmé, že by děti cítily, že by jim v okolí chyběla

nějaká konkrétní aktivita, již by se více dětí nemohlo zúčastnit.

Tabulka 17 Aktivity, na které by děti ještě chtěly chodit

Aktivita Počet

fotbal 7

lezení na stěnu 4

dramatický kroužek 4

36

airsoft 4

latinskoamerické tance 3

klavír, piano 3

florbal 3

parkour 3

chovatelský kroužek 3

programování 2

výtvarná výchova/tvoření 2

plavání 2

robotika 2

gymnastika 2

badminton 2

basketbal 2

tenis 2

vodácký oddíl 2

street dance 2

rc modelář 2

létání 1

bojové sporty 1

vzdušná akrobacie 1

jóga pro teenagery 1

fotografování 1

kytara 1

keramika 1

37

šerm 1

baseball 1

mažoretky 1

malování 1

střílení 1

box 1

vaření 1

doučování 1

capoira 1

varhany 1

sokol 1

futsal 1

laser game 1

driftování s autíčkama na ovládání 1

lukostřelba 1

historické procházky 1

akrobacie 1

Celkem 80

Rodiče navrhovali také způsoby, jak vylepšit nabídku volnočasových aktivit v městské části

Praha 7. Je nutné zmínit, že v mnoha případech rodiče vyjádřili spokojenost s nabídkou a

psali poděkování MČ Praha 7 za podporu a organizaci nabídky volnočasových aktivit pro děti

a mládež v Praze 7. Návrhy rodičů se týkaly především těchto oblastí:

1) Podopora prostor pro sportovní aktivity (především pro starší děti)

38

Rodiče upozorňovali na to, že starší děti nemají v Praze 7 příliš možností, kde si mohou

neorganizovaně zasportovat. Hřiště a parky starší děti často sdílí s matkami s velmi malými

dětmi, což není vždy ideální kombinace. Další (nežádoucí) možností je pak to, že se starší děti

scházejí v místech, kde jsou méně na očích veřejnosti. Konkrétně se jedná o Stromovku,

hřiště v Kostelní ulici, Ortenovo náměstí, dvorky u ZŠ Tusarova, místo naproti McDonaldu na

nádraží Holešovice naproti ZŠ Bratrská (kde je údajně mnoho odhozených injekčních

stříkaček). Rodiče proto navrhují zřídit sportovní prostory, kde by starší děti mohly trávit

volný čas po škole. Často byl uváděn příklad sportovního areálu Gutovka.

„ Dětských hřišť je na Pha 7 již dost (více dětí stejně již nebude), psích hřišt a parků je

také dost, ale co chybí, jsou veřejně-aktivní místa pro starší školáky a mládež

středních škol (park pro skejťáky, lezecká stěna, inline plocha na hokej, bruslení,

míčové hry ...). Něco jak je na Gutovce (vyřádí se tam všechny věkové kategorie i

rodiče).“

„Starší děti nemají kde trávit volný čas po škole mimo kroužky. Chybí sportovní

prostory, kam si mohou jít zahrát nebo místa pro setkání a posezení. Také chybí

venkovní koupání.“

Dále rodiče navrhovali provést rekonstrukci a úpravu stávajících sportovních hřišť a

zpřístupnění sportovních prostor.

„Rekonstrukce stávajících hřišť - např. měkký povrch nikoli asfalt na hřišti v ulici

Kostelní.“

„V Praze 7 jsou pouhá 2 veřejná fotbalová/basketbalová hřišťátka (Kaštánek a

Kostelní)...z toho jedno je asfaltové :-( ... obě sportoviště jsou stále plná... přimlouval

bych se za zpřístupnění hřiště Stross během víkendu (hlídaného správcem...jako tomu

je i na obou stávajících hřištích).“

„Ideální by bylo sportoviště, které by bylo ve správě MČ Praha 7.“

Jeden z rodičů navrhuje dále podporovat stávající sportovní oddíly v Praze 7 z důvodu jejich

kvalitního fungování. I další rodiče se vyjádřili velmi pozitivně v souvislosti s nynější nabídkou

39

a proto se zdá jako důležité pokračovat v již nastavené podpoře organizací poskytujících

volnočasové aktivity.

„Doporučuji podpořit co funguje, tedy existující sportovní oddíly v Praze 7. Současná

podpora bohužel nestačí. Ideální je pokud děti sportují a netráví čas doma u tabletů. V

současnosti bohužel trenéři musí dělat práci téměř zadarmo :(. Více peněz tímto směrem

je lepší něž vymýšlet něco nového. Podpořte kluby které se starají o děti a zároveň nehrotí

vrcholové výkony, např. Loko Vltavín, Sabat Troja, apod. Děkuji moc!“

2) Podpora volnočasových aktivit na školách

Rodiče by rádi využívali větší nabídku volnočasových aktivit na školách. Jejich návrhy se

týkaly (1) poskytnutí prostor škol pro neorganizované volnočasové aktivity, a (2) větší

nabídku starším dětem a celkovou nabídku. Jak rodiče zdůrazňovali, volnočasové aktivity ve

škole mají několik výhod a to menší nároky na časové vytížení rodičů s ohledem na

doprovod, přemisťování dětí a známý kolektiv pro děti.

„klubovna na škole, místo kde by se mohli setkávat bez organizované činnosti, školní

knihovna s čitárnou, šachový stul na chodbě, ping pong“

„Nabídka na školách včetně hudební školy, více sportu a tance, kvalitní lektoři a

zápasy v rámci škol.“

„Nabízet kroužky ve škole i starším dětem (nikoli jen 1.-4.třída v rámci družiny).“

„Za nejdůležitější považuji soustředit se na kroužky ve školách (hl. v rámci družiny).

Pro rodiče taková nabídka představuje nejmenší organizační, časovou (a nezřídka i

finanční) zátěž. Děti se kroužků mohou účastnit společně se svými spolužáky a

kamarády, je zde větší šance, že se podaří podchytit i děti z rodin, v nichž se

mimoškolní aktivity dětí příliš nepodporují či neřeší. Bohužel řada těchto školních

kroužků bývá obsazena hned první den zápisu - rodiče, kteří se v situaci hůře orientují,

pak v zásadě nemají šanci dítě do kroužku umístit, což opět dle mého názoru

znevýhodňuje určitou sociální skupinu dětí. Poměrně často se vyskytuje, že rodiče

nakonec družinový kroužek za přihlášené dítě nezaplatí - v případě finanční náročnosti

pro rodinu by zde byla na místě podpora na způsob obědového konta.“

3) Finanční asistence a informovanost

40

Někteří rodiče by uvítali ucelenější či jednotnější informační zdroj o nabídkách

volnočasových aktivit pro děti a mládež, nejlépe na webových stránkách. Dále jeden z rodičů

upozorňuje na to, že platby za volnočasové aktivity se koncentrují ve dvou časových

obdobích – září a lednu, což může být finančně náročné pro některé rodiny. Proto, uvažuje-li

se o finanční asistenci rodinám na podporu volnočasových aktivit, je vhodné ji mířit právě do

těchto náročných období.

„Finanční náročnost je hlavně v nárazovosti: platba většiny kroužků v jednom časovém

období (září/leden).“

„Lepší prezentace nabídek všech kroužku. Nejlépe na jednom webu.“

Další důležitou oblastí, které je nutné věnovat pozornost podle rodičů ale i pracovníků

v oblasti volnočasových aktivit, je podpora asistentů a speciálních pedagogů pro vedení

volnočasových aktivit. Podle rodičů a pracovníků je v oblasti volnočasových aktivit zapotřebí

přítomnosti více profesionálních pracovníků, kteří se mohou věnovat dětem se speciálními

vzdělávacími potřebami nebo problémovým chováním. Ze zkušenosti oslovených pracovníků

lze říci, že pokud se těmto dětem asistenti nebo pedagogové věnují v rámci aktivity, tak

zvyšují spokojenost podporovaného dítěte, ale i celé skupiny dětí a hlavního vedoucího dané

aktivity. Pracovníci se v některých případech setkávají s tím, že rodiče o speciálních

potřebách či problémech chování dětí vedoucí kroužků neinformují a potom je náročnější

pro vedoucí či pracovníky děti ve skupině vést.

41

Bariéry ve dostupnosti volnočasových aktivit pro rodiny a děti v Praze 7Druhá část zprávy se zabývá bariérami, které brání nízkopříjmovým a sociálně vyloučeným

rodinám ve využívání volnočasových aktivit na Městské části Praha 7. Prezentovány jsou

výsledky získané z rozhovorů a fokusních skupin s rodiči, specializovanými pracovníky na

školách a z volnočasových organizací a s dětmi.

Výzkumné šetření se zaměřilo na (1) nabídku aktivit, které jsou přímo určeny pro

nízkopříjmové a sociálně vyloučené rodiny, (2) poptávku po volnočasových aktivitách ze

strany těchto rodin, (3) bariéry, které brání rodinám volnočasové aktivity využívat, a (4)

možnosti pro zlepšení nabídky volnočasových aktivit s ohledem na potřeby nízkopříjmových a

sociálně vyloučených rodin.

S ohledem na různé charakteristiky a tím pádem i potřeby kategorií nízkopříjmových a

sociálně vyloučených rodin, je nutné vymezit mezi nimi hlavní rozdíly, jakkoli se v některých

případech obě kategorie mohou překrývat. V souladu s definicí zákona č. 108/2006 Sb., o

sociálních službách, chápeme sociální vyloučení jako proces „vyčlenění osoby mimo běžný

život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace “, a tím

pádem jako širší pojem než chudobu či problematiku nízkých příjmů. V tomto ohledu lze

odkázat na vymezení rozdílu mezi chudobou a sociálním vyloučením ve třech bodech podle

Spickera, Leguizamona a Gordona, obsažené v Analýze sociálně vyloučených lokalit v ČR2

(GAC, 2015): „(1) zatímco chudoba se týká pouze ekonomických podmínek, problematika

sociálního vyloučení reflektuje širší podmínky života jedinců, domácností a komunit (sociální

vyloučení vždy obsahuje dimenzi chudoby, nicméně mohou být chudí, kteří nejsou sociálně

vyloučení); (2) chudoba je vnímána jako statický fenomén v určitém časovém okamžiku,

zatímco sociální vyloučení je bráno jako dynamický koncept, pomocí něhož jsou studovány

faktory, které ovlivňují propad do sociálního vyloučení, včetně chudoby; (3) sociální vyloučení

představuje extrémní formu chudoby.“

Nabídka aktivit pro nízkopříjmové a sociálně vyloučené rodiny

Rozdílné potřeby sociálně vyloučených a nízkopříjmových rodin a relevantní podpora

2 Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR. Gabal Analysis & Consulting. Praha, 2015.

42

Z výsledků rozhovorů lze shrnout, že je velmi důležité rozlišovat mezi rodinami, jejichž

členové mají charakter sociálně vyloučených osob, a rodinami, které mají nízké příjmy, ale

nevykazují jiné znaky sociálního vyloučení. Obě tyto skupiny rodin mají určité bariéry ve

využívání volnočasových aktivit, ale liší se v (1) přístupu k využívání volného času pro rozvoj

svých dětí, (2) potřebách, které mají s ohledem na zajištění volnočasových aktivit pro své

děti, a (3) míře a způsobech využívání nabízené pomoci.

Rodiče dětí ze sociálně vyloučených rodin mají často nižší motivaci organizovat volný čas

svých dětí za účelem jejich rozvoje. Podle respondentů je typické, že se tito rodiče:

méně zajímají o možnosti nabídky volnočasových aktivit,

nepřikládají velký význam volnočasovým aktivitám,

jsou méně ochotní věnovat se organizaci dětí, aby mohly chodit na volnočasové

aktivity (např.: zajištění finanční asistence, přinést potvrzení od doktora, doprovod

dětí, pomoc dětem s docházkou ve stanovený čas na určité místo a s přípravou).

Někteří respondenti poukazovali na vliv generačního chování v souvislosti s problémem

nízkého zájmu sociálně vyloučených rodin o volnočasové aktivity. Často sami rodiče dětí

nechodili na volnočasové aktivity. Jak jeden respondent poznamenal: „Rodiče nemohou

dětem dát víc, než sami dostali.“

V mnoha případech se pracovníci v oblasti volnočasových aktivit setkali se situací, kdy rodiče

ze sociálně vyloučené skupiny nevyužili nabízenou pomoc pro zajištění volnočasových aktivit

pro své děti. Podle výpovědí pracovníků je proto nejdříve nutné pracovat s motivací rodičů,

v tom smyslu že v rámci péče o své děti shledají také význam a přínos účasti svých dětí na

volnočasových aktivitách. V tomto směru je vhodné tento typ rodičů intenzivně a adresně

informovat, protože mohou mít omezený přístup k informacím, a dále vzít v úvahu náročnost

potřebné logistiky pro docházku dětí do volnočasové aktivity.

Podle pracovníků v oblasti volnočasových aktivit děti ze sociálně vyloučených rodin (1)

upřednostňují jednorázové aktivity (jako jsou workshopy, koncerty, sportovní dny) více než

pravidelné aktivity, u kterých je nutné být v určený čas na daném místě, (2) upřednostňují

méně organizované aktivity, ve kterých mají větší volnost a možnost výběru různých aktivit

43

(například v režimu nízkoprahových zařízení nebo klubů), (3) potřebují mít velkou důvěru

v lektora/vedoucí osobu/sociálního pracovníka, a (4) potřebují se cítit bezpečně v prostorách

volnočasové aktivity (stálost organizace).

Sociálně vyloučené rodiny jsou většinou již nějakým způsobem zachycené v sociálním

systému, například tím, že jsou příjemci hmotné nouze nebo klienty oddělení sociálně-právní

ochrany dětí. Proto je přístup k této skupině ze strany institucí snazší v tom smyslu, že

mohou dostávat z konkrétní instituce cílené informace o možnostech podpory pro využívání

volnočasových aktivit. Samotné oddělení sociálně-právní ochrany dětí většinou spolupracuje

s neziskovou organizací v rámci organizace letních táborů pro děti z rodin, se kterými OSPOD

pracuje.

Podobné chování a vztah k volnočasovým aktivitám pro děti jako sociálně vyloučené rodiny

mají i rodiny některých cizinců většinou z východních zemí, ve kterých není zvykem

významně organizovat volný čas dětí. Výrazný nižší zájem rodičů cizinců a ze sociálně

vyloučené skupiny je o školní pobytové akce (například škola v přírodě či lyžařské kurzy).

Kromě finančních důvodů se také jedná o to, že tyto rodiny nejsou zvyklé posílat děti mimo

svůj domov nebo že mají nižší zájem o zimní sport jako je lyžování. Některé školy například

upravují formu školských akcí a místo pobytových akcí volí aktivity, na které děti mohou

docházet, a to proto, aby to vyhovovalo širší škále dětí.

V případě nízkopříjmových rodin se většinou jedná o rodiny, které nepobírají dávky hmotné

nouze (přestože by na některé dávky mohly mít nárok) a spadají spíše do kategorie nižší

střední třída a rodiny v pásmu ohrožení chudobou. V některých případech se může jednat o

rodiče samoživitele nebo rodiny s exekucemi. Rodiče dětí z těchto rodin vidí význam a přínos

v tom, že se jejich děti účastní volnočasových aktivit, a mají o ně zájem. Mají většinou

přehled o nabídce a podmínkách volnočasových aktivit pro děti ve svém okolí. Největší

překážkou ve využívání těchto aktivit je pro ně finanční náročnost volnočasových aktivit.

Podle respondentů výzkumného šetření tito rodiče jenom v malé míře využívají adresnou

finanční asistenci organizátorů volnočasových aktivit a škol a jiných institucí zaměřenou na

rodiče s finančními problémy, jakou je například finanční příspěvek, splátkový kalendář, nebo

dávka mimořádné okamžité pomoci. Na druhou stranu často využívají nabídek neadresné

44

plošné podpory, jakými jsou například příspěvek od pojišťoven na volnočasové aktivity, slevy

na sourozence nebo finanční příspěvek na volnočasové aktivity ze strany MČ Praha 7.

Přestože neexistují souhrnné informace o příjmech rodičů, kteří na podzim 2018 využili

jednorázového finančního příspěvku od MČ Praha 7 na podporu využívání volnočasových

aktivit pro děti, podle zainteresovaných respondentů byla většina příjemců příspěvku právě

z kategorie nízkopříjmových rodin, nikoli sociálně vyloučených rodin.

Nicméně, ve využívání finanční podpory také hraje roli osobní přístup k přijímání pomoci.

Někteří rodiče nemají problém o podporu zažádat a jiní se velmi ostýchají. Jak uvedl jeden

respondent: „Jsou lidé, kteří si nebojí říct o pomoc, a když ji nabídneme, nechají si proplatit

třeba golf, a pak jsou i tací, které musíte přemlouvat, aby si vůbec žádost podali.“

Každopádně v obou případech sociálně vyloučených i nízkopříjmových rodin se může jednat

o problém stigmatizace, žádají-li o adresnou pomoc pro rodiče s finančními problémy. Podle

pracovníků v oblasti volnočasových aktivit se mnoho rodičů opravdu ostýchá žádat o finanční

pomoc, která je přímo určená pro ty, kteří trpí finančním nedostatkem. Určité stigma

související s příjmem finanční podpory mohou prožívat i děti, které se takto mohou lišit od

ostatních dětí. Na tyto skutečnosti je nutné brát ohled při nastavování systému podpory.

Problém s identifikací dětí a rodiny z cílové skupiny

Podle účastníků výzkumného šetření je často obtížné pro organizátory volnočasových aktivit

identifikovat děti či rodiny, které potřebují finanční nebo jinou podporu. Jak bylo výše

zmíněno, dle zkušenosti pracovníků velmi málo rodičů přijde s žádostí o pomoc v tomto

směru a přehled o sociálních a finančních poměrech dítěte pozná většinou vedoucí aktivit,

lektor nebo učitel, kteří s dítětem stráví více času. Identifikace nízkopříjmových a sociálně

vyloučených rodin je důležitá proto, aby je mohly organizace cíleně informovat a oslovovat

s nabídkou volnočasových aktivit pro ně a aby jim byla nabídnuta finanční asistence pro

zaplacení volnočasových aktivit.

Jak bylo již popsáno, je snadnější získat přehled a oslovovat sociálně vyloučené rodiny,

protože jsou již „zachyceny“ v nějakém systému sociální podpory (sociální dávky, sociálně-

právní ochrana dětí), kdežto nízkopříjmové rodiny nejsou podchyceny a záleží na tom, zda o

pomoc zažádají nebo je osloví lektor či učitel na základě znalosti poměrů v rodině dítěte.

45

Finanční asistence

Většina organizací a škol má nastavený nějaký systém podpory pro děti a rodiny, které mají

finanční problémy s placením volnočasových aktivit nebo školních akcí. Podpora může mít

formu:

finančních příspěvků (například z tzv. solidárního fondu škol a organizací),

slev,

splátkového kalendáře,

hrazení vstupného na tréninky,

informací o možnostech získání další finanční asistence (příspěvky na sport a prevenci

zdravotních pojišťoven, dávka mimořádně okamžité pomoci vyplácená Úřadem práce

určená pro rodiny v hmotné nouzi, které nezvládají pokrýt výdaje spojené se

vzděláváním nezaopatřených dětí, příspěvek z Humanitárního fondu vedeného MČ

Praha 7 pro pomoc při řešení akutních situací občanů),

příspěvku na pomůcky,

půjčování vybavení.

Dle pracovníků i některých rodičů, kteří se výzkumu účastnili, jsou tyto možnosti pomoci

aktivně předávány rodičům jak plošně, tak i přímým oslovováním konkrétních rodičů

většinou právě lektory a učiteli, kteří mají na základě vztahu s dítětem větší přehled o tom,

kdo by takovouto pomoc potřeboval.

Je nutné zdůraznit, že podle názorů pracovníků v oblasti volnočasových aktivit je vždy

možné řešit situaci, kdy mají rodiče finanční problémy se zaplacením vybrané volnočasové

aktivity. Systém finanční podpory existuje, a jestliže nedokáže pomoci samotná škola či

organizace volnočasových aktivit, je možné se obrátit s žádostí o pomoc na sociální komisi

MČ Praha 7 nebo příslušný Úřad práce. Podle jednoho respondenta v některých případech

dokonce pomohli i rodiče dětí, kteří chodí do stejného kroužku jako dítě s finančním

problémem. Každopádně finanční problémy rodin se zaplacením volnočasových aktivit lze

vždy řešit a ve většině případů škol a organizací informace o možnostech pomoci jsou

rodičům předávány (i když zde je vždy prostor pro zlepšování způsobů informování).

46

Využívání pomoci však záleží na tom, aby rodiče o tuto pomoc požádali, což se v některých

případech nestává buďto z důvodu nezájmu nebo ostychu. Respondentka výzkumu také

uvedla, že někteří rodiče se bojí žádat o pomoc úřady jako je sociální odbor MČ Praha 7 nebo

Úřad práce z obavy, že by to ukazovalo na jejich snížené schopnosti pečovat o své dítě.

Aktivity pro děti z nízkopříjmových a sociálně vyloučených rodin

Školy a některé organizace volnočasových aktivit přímo nabízejí aktivity pro děti ze sociálně

vyloučených a nízkopříjmových rodin. Jedná se o aktivity, které jsou (1) zdarma nebo (2)

nízkonákladové, ale také (3) aktivity, které odpovídají dalším speciálním potřebám dětí

z těchto rodin (viz popis výše).

Některé aktivity jsou nabízeny zcela zdarma. Jsou to například jednorázové akce typu

sportovních dnů, workshopů, muzikálů, poutí, kulturních akcí, čtenářských dnů, ale i

pravidelných aktivit v rámci klubů a nízkoprahových zařízení.

Kluby jsou většinou provozované příspěvkovými organizacemi jako jsou základní školy nebo

Dům dětí a mládeže (DDM). Kluby jsou většinou zdarma, hrazené z nějaké formy státní

podpory jako je například nyní projekt MŠMT v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a

vzdělávání, tzv. Šablony, a zaměřují se na nějaký typ aktivit jako je například klub Lega, herní a

počítačový klub, klub automodelář. Kluby jsou cílené na děti z finančně a sociálně slabých

rodin.

Další formou bezplatných aktivit zaměřených spíše na děti ze sociálně vyloučených rodin jsou

nízkoprahová zařízení neziskových organizací (jako jsou například nízkoprahový klub Dixie –

YMCA Praha, či nízkoprahové aktivity PS Omega). Jestliže jsou kluby registrované jako sociální

služba, tak poskytují i sociální práci za účelem řešení problémů sociálního charakteru dětí a

jejich širšího okolí.

Význam klubů a nízkoprahových zařízení nespočívá pouze v tom, že jsou zdarma, ale také

v jejich nastavení pro práci s dětmi. V těchto typech aktivit je většinou časová volnost

ohledně doby příchodu a odchodu dětí. Dále k návštěvě nízkoprahových zařízení děti nemusí

mít souhlas rodičů a tak je to tedy na nich, jestli se rozhodnou do klubu chodit. Dále je

výhodou, že nízkoprahové kluby bývají otevřené především v odpoledních nebo i večerních

hodinách, což vyhovuje především starším dětem. V klubech jsou nastavená pravidla chování

47

pro děti, ale nikdo děti nenutí se zapojit do organizovaných aktivit a děti v klubech se mohou

jenom bavit s kamarády nebo „být na mobilu“. Děti většinou oceňují, že v klubech se

pracovnice a pracovníci snaží získat důvěru dětí a že je zde atmosféra bezpečí. Většinou do

klubu děti chodí pravidelně, dlouhodobě, se svými kamarády a to třeba i po 18 roce věku.

Důležité je, že tento typ zařízení nabízí kvalitní trávení volného času dětem, které nejsou

zvyklé chodit na jiné volnočasové aktivity. Je však nutné poznamenat, že v MČ Praha 7

existuje pouze jeden nízkoprahový klub registrovaný jako sociální služba (NZDM Dixie), což

nemusí pokrývat potřeby této cílové skupiny v celém rozsahu.

Dále některé organizace a školy nabízejí nízkonákladové volnočasové aktivity. Jak lze vyčíst

z přehledu plateb rodičů za volnočasové aktivity ve škole a mimo školu (viz Tabulky 15 a 16),

aktivity nabízené ve škole jsou ve většině případů levnější než externě poskytované aktivity.

Dále školy nabízejí do čtvrté třídy aktivity v družinách, a podle některých pracovníků

pracujících ve školských zařízeních jsou to jen ojedinělé případy, kdy rodiče nevyužívají

družinu z finančních důvodů.

Například DDM nabízí celou škálu aktivit včetně příměstských táborů za záměrně nižší ceny.

Například cena za sportovní karate je několikanásobně nižší než v jiných organizacích, a to

proto, aby si to mohly dovolit právě děti i z nízkopříjmových rodin. Nízkonákladové

volnočasové aktivity si mohou dovolit nabízet pouze organizace, které mají možnost nějaké

formy veřejné finanční podpory, tedy většinou školská zařízení, jiné příspěvkové organizace,

sociální služby. Předpokládá se, že organizace reagují na poptávku po nízkonákladových

aktivitách ze strany rodičů a dětí, a právě tyto organizace hrají důležitou roli ve sledování a

informování o míře zájmu o tyto aktivity.

Poptávka po volnočasových aktivitách ze strany nízkopříjmových a sociálně vyloučených rodin

Z výše uvedeného lze o poptávce po volnočasových aktivitách ze strany nízkopříjmových a

sociálně vyloučených rodin shrnout následující zjištění:

V případě nízkopříjmových rodin je poptávka po volnočasových aktivitách pro děti

stejná jako ve většině případů dalších kategorií rodin a to vzhledem k zaměření a

rozsahu volnočasových aktivit. Jejich poptávku pouze ovlivňují finanční možnosti

48

rodin a proto cena volnočasové aktivity je důležitým faktorem při výběru kroužku pro

dítě/děti.

V případě sociálně vyloučených rodin je poptávka po volnočasových aktivitách pro

děti nižší než ve většině případů dalších kategorií rodin a také se liší v tom, jaký typ

volnočasových aktivit tyto rodiny upřednostňují (nízkonákladové, jednorázové,

nenáročné na specifické časy docházení, nízká náročnost na organizaci, vyšší volnost

při participaci na aktivitě, vysoká důvěra k pracovníkovi, známé prostředí).

Poptávka po volnočasových aktivitách pro rodiny a děti v MČ Praha 7 se liší podle

struktury rodin (sociálně vyloučených, nízkopříjmových, středněpříjmových,

vysokopříjmových) v rámci geografických oblastí v Praze 7. Respondenti výzkumu

upozorňovali, že se tato struktura mění, ale obecně lze konstatovat, že více sociálně

vyloučených a nízkopříjmových rodin je v okolí ZŠ T. G. Masaryka a ZŠ Tusarova, a

méně se jich naopak nachází v okolí ZŠ na Strossmayerově náměstí.

Starší děti spíše upřednostňují méně organizovaných volnočasových aktivit a preferují

trávit volný čas s vrstevníky venku nebo tam, kde se necítí rušeni (učiteli, rodiči,

mladšími dětmi), kde je připojení na internet (například před McDonaldem nebo ve 4.

patře azylového domu). Chodí-li na doučování, chodí nepravidelně.

Co se týče zaměření volnočasových aktivit, tak zájem dětí z nízkopříjmových i sociálně

vyloučených rodin je podobný zájmu většiny dětí z dalších kategorií. Děti by

především rády chodily na organizované sportovní aktivity nebo na sportoviště, kde

mohou sportovat neorganizovaně.

Bariéry, které brání rodinám využívat volnočasové aktivity pro rodiny a děti

Na základě výzkumného šetření byly ohledně překážek, které brání rodinám využívat

volnočasové aktivity, zjištěny níže popsané skutečnosti.

Bariéry na straně rodičů/dětí:

Nízkopříjmovým rodinám brání využívat volnočasové aktivity ve větší míře jejich

omezené finanční možnosti a také ostych žádat o finanční asistenci adresovanou

rodinám s finančními problémy.

49

U sociálně vyloučených rodin finanční možnosti také hrají roli, ale neméně významná

je také skutečnost, že rodiče nemají o volnočasové aktivity svých dětí takový zájem,

jaký je běžný mezi rodiči z dalších kategorií. Chybí jim tedy motivace volný čas dětí

aktivně organizovat.

Rodiče a děti z rodin sociálně vyloučených preferují jiný typ volnočasových aktivit než

ty, které jsou v běžné nabídce (nízkonákladové, jednorázové, nenáročné na specifické

docházení, nízká náročnost na organizaci, vyšší volnost při participaci na aktivitě,

vysoká důvěra k pracovníkovi, známé prostředí). Nabídka takovýchto aktivit sice

existuje a zároveň se vytváří v závislosti na aktuálních potřebách dětí a rodin, ale je

nutné sledovat, zda dostatečně pokrývá potřeby dětí a rodin v rámci celé MČ Praha

7.

Ve většině případů je pro rodiče a děti stigmatizující, když žádají a přijímají nějakou

formu (finanční) asistence přímo určené pro děti a rodiče, které mají finanční

problémy s uhrazením volnočasových aktivit. Odlišují se tak od ostatních dětí a rodin.

Bariéry na straně organizací volnočasových aktivit (včetně škol):

Organizace nabízejí několik forem pomoci pro rodiče, kteří mají finanční problémy s

uhrazením volnočasových aktivit (viz výše). Pracovníci v oblasti volnočasových aktivit

jsou tedy toho názoru, že v případě finančních problémů rodičů je lze vyřešit a existují

na ně nástroje a prostředky. Avšak z rozhovorů s respondenty se také ukázalo, že

rodiče spíše než adresnou pomoc preferují neadresnou podporu, tedy tu, která není

přímo určena pro „rodiče s finančními problémy“. Rodiče například využívají

nabízených slev organizací, příspěvků od pojišťovny, jednorázového finančního

příspěvku MČ Praha 7. Jedná se tedy o formu pomoci, která má méně stigmatizující

dopad.

Chybí informační zdroj, kde by se nacházely informace o volnočasových aktivitách na

jednom místě v jednoduché, ucelené a přehledné formě. Rodiče by z tohoto zdroje

(nejlépe webového) mohli získat zásadní informace o nabízených volnočasových

aktivitách včetně jejich ceny a možností slev či dalších finančních výhod. Měly by zde

být také uvedené další možnosti, které rodiče mohou využít při hledání finanční

50

pomoci pro zaplacení volnočasové aktivity. Ale mohou zde být i třeba možnosti

týkající se půjčování vybavení či pomůcek a služeb pro doprovod a vyzvedávání dětí.

Na druhou stranu je stejně důležité, aby tyto informace předávaly samotné

organizace volnočasových aktivit a školská zařízení, především skrze vedoucí a

učitele, kteří mají s dětmi přímý kontakt.

Rodiče také uváděli, že volnočasové aktivity je nutné zajišťovat včas, a to především

ty, které se konají ve škole. Zajištění volnočasových aktivit pro děti potřebuje tedy

jistou dovednost time managementu ze strany rodičů a zároveň včasné a důrazné

informování ze strany organizací.

Důvodem pro nevyužívání některých aktivit je také omezená nabídka žádaných aktivit

v městské části Praha 7. Jak bylo výše popsáno, jedná se především o organizované

sportovní aktivity nebo prostory pro neorganizované sportovní vyžití.

51

Doporučení pro zlepšení nabídky a dostupnosti volnočasových aktivit pro rodiny a dětiRespondenti výzkumného šetření navrhli několik konkrétních způsobů, jak vylepšit nabídku

volnočasových aktivit pro děti ze sociálně vyloučených a nízkopříjmových rodin, ale i

všeobecnou nabídku těchto aktivit. Zároveň další možnosti pro zlepšení vyplývají z výše

popsané situace nabídky, poptávky a bariér pro využívání volnočasových aktivit.

Jedná se tedy o následující doporučení adresovaná těm, kdo se podílejí na vytváření systému

volnočasových aktivit pro rodiny a děti v MČ Praha 7:

Zvýšit podporu přítomnosti (školních) asistentů či speciálních pedagogů ve

volnočasových aktivitách, aby mohli pracovat s náročnějšími dětmi.

Podporovat jednorázové aktivity, které nevyžadují pravidelnou docházku.

Podporovat kluby a nízkoprahová zařízení, která odpovídají potřebám dětí ze sociálně

vyloučených rodin.

Zřídit webovou stránku s komplexním přehledem aktivit, filtrem podle cenové

kategorie, a informacemi o možnostech finanční i nefinanční podpory (půjčovny,

doprovod).

O možnostech jednorázových finančních příspěvků (typu podzimní akce MČ Praha 7)

informovat včas a informovat také prostřednictvím organizací, které mají o

poměrech dětí dobrý přehled.

Finanční asistenci koncentrovat do období náročnějších na platby – září a leden.

Pracovat s motivací rodičů dětí ze sociálně vyloučených rodin a ukázat přínos

volnočasových aktivit pro děti.

V některých případech je výhodou, když účast volnočasových aktivit nezávisí na

souhlasu či podpoře rodičů. To znamená, že mají-li děti o volnočasovou aktivitu

zájem, mohou si účast zařídit bez intervence rodičů. Na tomto principu fungují

nízkoprahová zařízení, ale i v rámci školy by mohlo být možné, aby dítě převzalo větší

odpovědnost za své zapojení do volnočasových aktivit (samozřejmě s nastavenými

pravidly).

52

Nabízet neadresné formy finanční podpory například ve formě slev či příspěvků pro

zájemce. Tyto formy podpory nevytvářejí stigma pro děti a rodiče.

Pokračovat v podpoře stávajících fungujících volnočasových aktivit (od

sportovních/volnočasových/předškolních klubů po nízkoprahové kluby).

Spolupracovat s poskytovateli volnočasových aktivit na sledování potřeb dětí a rodin

a v rámci komunikace s nimi.

Podporovat dostupné organizované sportovní aktivity včetně těch, které nejsou

zaměřeny na výkon dítěte.

Vytvořit venkovní prostory pro neorganizované sportovní aktivity dětí a rodin.

Vytvořit prostor pro starší děti, kde se mohou setkávat a být na wifi.

Zabývat se návazností volnočasových aktivit na družinu či vyučování, možností služeb

doprovodu pro děti, nabídky aktivit v pozdějších odpoledních hodinách (což vyhovuje

starším dětem a pracujícím rodičům).

53

Seznam tabulek a grafůMapaMapa 1 Rozložení organizací nabízejících volnočasové aktivity na území MČ Praha 7 a základních škol

TabulkyTabulka 1 Typ organizací Tabulka 2 Rozložení nabídky volnočasových aktivit dle věkové skupiny dětíTabulka 3 Rozložení aktivit dle jejich zaměřeníTabulka 4 Podíl dětí navštěvujících volnočasové aktivity podle místa bydlištěTabulka 5 Míra zájmuTabulka 6 Způsob informováníTabulka 7 Dotazníkové šetření pro rodiče: počet dětí na základní škole v Praze 7Tabulka 8 Aktivity, které v Praze 7 chybějí (zaokrouhleně)Tabulka 9 Návštěva školních kroužkůTabulka 10 Rozložení navštěvovaných volnočasových aktivit dle zaměření podle rodičůTabulka 11 Rozložení navštěvovaných volnočasových aktivit dle zaměření podle dětíTabulka 12 Faktory pro výběr volnočasové aktivityTabulka 13 Důvody pro nepřihlášení do vybrané aktivityTabulka 14 Zdroj informací Tabulka 15 Finanční výdaje na volnočasové aktivity ve škole za pololetíTabulka 16 Finanční výdaje na volnočasové aktivity mimo školu za pololetíTabulka 17 Aktivity, na které by děti ještě chtěly chodit

GrafyGraf 1 Rozložení nabídky volnočasových aktivit dle věkové skupiny dětí (zaokrouhleně)Graf 2 Rozložení aktivit dle jejich zaměření (zaokrouhleno)Graf 3 Kritéria pro přijetí dítěte do volnočasové aktivity (zaokrouhleno)Graf 4 Frekvence placení za volnočasové aktivity (zaokrouhleně)Graf 5 Cenová skupina pravidelných aktivit za pololetí (zaokrouhleně)Graf 6 Cenová skupina za jednorázové akce (zaokrouhleně)Graf 7 Cenová skupina vedlejších nákladůGraf 8 Možnost slev (zaokrouhleno)Graf 9 Míra zájmu (zaokrouhleno)Graf 10 Způsob informování Graf 11 Dotazníkové šetření pro rodiče: zastoupení základních škol ve výzkumném vzorkuGraf 12 Rozložení rodin respondentů dle příjmuGraf 13 Využívání volnočasových aktivit mimo území Prahy 7Graf 14 Důvody pro využívání volnočasových aktivit mimo Prahu 7Graf 15 Důvody, proč děti nenavštěvují školní kroužky (zaokrouhleno)Graf 16 Rozložení navštěvovaných volnočasových aktivit dle zaměření podle rodičů (zaokrouhleno)Graf 17 Podíl rodičů, kteří považují daný faktor za zásadníGraf 18 Faktory pro výběr volnočasových aktivit dle dětí (zaokrouhleno)Graf 19 Četnost situace, kdy vybrané volnočasové aktivity v Praze 7 jsou již naplněné

54

Graf 20 Finanční náročnost volnočasových aktivit Graf 21 Důvody, pro které děti nechodí na další volnočasové aktivityGraf 22 Finanční důvody pro neúčast na školních akcíchGraf 23 Způsoby trávení volného času po vyučování

55