1

PRAKTICKÁ OCHRANA OBOJŽIVELNÍK� Tereza Petrusková1,2 a Martin Šandera3

1 AOPK �R, Nuselská 34, 140 00 Praha 4 (tereza.petruskova@nature.cz) 2 Katedra ekologie P�F UK, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2 3 Laborato� pro výzkum biodiverzity, Kat. zoologie P�F UK, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2 (m.sandera@tiscali.cz) V uplynulých desetiletích došlo na území �R vlivem zem�d�lství, rybá�ství, lesního

hospodá�ství, pr�myslové výroby a dalších p�í�in k drastickému úbytku vodních ploch

vhodných pro život obojživelník� a vývoj jejich larválních stadií. Zejména menší vodní

nádrže, kterým v�tšina druh� dává p�ednost, byly z nejr�zn�jších d�vod� likvidovány, nebo

zanikly p�irozenou sukcesí. Odvod�ováním mok�ad� a p�em�nou luk na ornou p�du byl na

mnoha místech zni�en biotop pot�ebný pro terestrickou fázi života. N�kolikanásobn� se

zvýšila intenzita silni�ního provozu, což má za následek lokální oslabování populací

n�kterých druh�. Po�etní stavy všech obojživelník� zna�n� poklesly a v sou�asné dob� pat�í

všechnu naše druhy, krom� skokana hn�dého (Rana temporaria), na kterého se vztahuje

pouze obecná ochrana, mezi zvlášt� chrán�né druhy živo�ich�.

Ochraná�ské aktivity, které dnes probíhají na podporu obojživelník�, jsou v zásad�

dvojího typu. Do první skupiny pat�í vytvá�ení, údržba �i obnova vodních nádrží pro

rozmnožování obojživelník�. Tyto akce se obvykle nezam��ují na konkrétní druh, ale spíše na

veškerou batrachofaunu na p�íslušné lokalit�. Druhou formou pomoci obojživelník�m jsou

opat�ení b�hem jarního tahu k vod� (na místa rozmnožování), jež mají zabránit jejich úhynu

na frekventovaných komunikacích. �innost spo�ívá v zamezení vstupu obojživelník� na

vozovku vhodn� umíst�nými zábranami, jejich odchyt do padacích pastí a p�enesení na

druhou stranu nebo p�ímo na reproduk�ní stanovišt�. Cílovými druhy bývají nej�ast�ji

ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hn�dý (Rana temporaria).

Ob� výše uvedené aktivity lze spojit s osv�tovou �inností a jsou velmi vhodné pro

nevládní organizace i jednotlivce, kte�í mají zájem o ochranu obojživelník�. Jejich nedílnou

sou�ástí by m�lo být sledování výskytu populací našich obojživelník�, které však zatím

bohužel v �ad� p�ípad� chybí. Bez znalosti druh� obojživelník� a dlouhodobého sledování

jejich po�etností na lokalitách, kde dochází k zásah�m, lze jen t�žko hodnotit ú�innost

provedených opat�ení. Nevládní organizace, jež by cht�ly efektivn� pomáhat obojživelník�m,

by se m�ly soust�edit na následující �innosti (pro jednotlivce je vhodný zejména bod 1).

2

1) ZHOTOVENÍ �I OBNOVENÍ ROZMNOŽOVACÍCH NÁDRŽÍ

Každá i malá vodní plocha má význam pro zvýšení biodiverzity krajiny i v p�ípad�, že ji

obojživelníci nevyužijí. P�i zakládání �i obnovování nádrží je t�eba dodržet následující:

• nádrž musí mít správný sklon b�eh� – pozvolný, aby mohli metamorfovaní jedinci

vylézat na souš, schody jsou zcela nevhodné

• nádrž m�že být �áste�n� periodická, ale nesmí zcela vysychat, zejména ne v období

rozmnožování

• nesmí v ní žít ryby, které zlikvidují vají�ka i larvy obojživelník�; pokud se jedná o t��

propojenou se zarybn�ným tokem, je pot�eba zamezit pr�niku ryb do nádrže

(nap�íklad p�ehrazení pletivem)

• je nutné odstra�ovat náletové d�eviny, které p�íliš zasti�ují nádrž

• po zhotovení �i obnovení nádrže je t�eba dlouhodob� sledovat výskyt obojživelník� a

stav (nár�st, pokles) jejich populací na lokalit�

Podrobn�jší popis, jak postupovat p�i stavb� nádrže, naleznete v p�íloze 1: “Jak

„chovat“ naše obojživelníky”. Další informace o tom, jak postupovat p�i obnov� �i zhotovení

nádrže lze získat nap�íklad na:

• www.mpcr.cz • www.naturaservis.net • www.csop.cz • Ochrana obojživelník�. Metodická p�íru�ka �SOP (Mikátová B., Vlašín M.)

2) OPAT�ENÍ PRO JARNÍ TAHY

Hlavní a prvotní význam opat�ení na ochranu jarního tahu obojživelník� spo�ívá v záchran�

dosp�lých jedinc� p�ed reprodukcí. Aby pomoc m�la smysl, je t�eba nejprve zvážit, zda je

možné sehnat dostate�né množství dobrovolník� na dostate�n� dlouhou dobu, a to i z hlediska

budoucnosti – p�estane-li se transfer na lokalit� v dalších letech provád�t, p�ijde nazmar

p�edchozí vynaložené úsilí i finan�ní prost�edky. Proto by bylo na kritických lokalitách

vhodné usilovat o vybudování trvalých navád�cích bariér spojených s již existujícími

podchody (roury, vodote�e, mostky), p�ípadn� o vybudování nových podchod�.

Stavební úpravy umož�ující migraci obojživelník�:

Praktickou ochranou obojživelník� se dlouhodob� profesionáln� zabývá Roman Rozínek.

Jeho rady a informace o trvalých i p�enosných bariérách naleznete na: www.naturaservis.net

3

Záchranné transfery

V p�ípadech, kdy prozatím není možné trvalé bariéry a migra�ní koridory vybudovat a

je možné zajistit dobrovolníky a p�enosné bariéry, je nutné dodržet následující:

• seznámit se detailn� s metodikou instalace bariér a p�enášení obojživelník�

• správn� na�asovat umíst�ní bariér

• dostate�n� �asto kontrolovat odchycená zví�ata – minimáln� dvakrát denn� (ráno a

ve�er); optimální je nep�etržitá kontrola – jinak hrozí ztráty chycených obojživelník�

uma�káním �i umrznutím ve kbelících

Další informace o této problematice lze �erpat také na:

• www.csop.cz • Ochrana obojživelník�. Metodická p�íru�ka �SOP (Mikátová B., Vlašín M.) • Obojživelníci a doprava (Mikátová B., Vlašín M.):

http://www.veronica.cz/dokumenty/obojzivelnici_dopr.pdf

3) MAPOVÁNÍ A MONITORING

Mapování a následný monitoring populací všech druh� obojživelník� je základem pro veškeré

ochraná�ské aktivity. Jen dlouhodobý monitoring stávajících populací jednotlivých druh�

dokáže odhalit jejich sou�asný stav v naší p�írod� – zda dochází spíše k nár�stu nebo

k poklesu populací a dokáže sledovat i jejich p�ípadné ší�ení.

Metodika t�chto aktivit by m�la být jednotná, aby byla získaná data snadn�ji

zpracovatelná a lépe využitelná. V sou�asné dob� jsou celorepubliková data z mapování a

monitoringu obojživelník� shromaž�ována na AOPK �R v Praze. Nov� se rovn�ž rozbíhá

mapovací akce na www.biolib.cz ve spolupráci s �eskou herpetologickou spole�ností.

4) OSVTA

Nesmírn� d�ležitá je ale také prezentace a popularizace všech akcí. Velký výchovný význam

mají p�edevším záchranné transfery p�i jarních migracích, kde se ve�ejnost a zejména d�ti

mohou aktivn� zapojit. Lze logicky p�edpokládat, že �lov�k bude mít kladný vztah

k živo�ich�m, které pomáhal zachra�ovat. Bez zapojení dobrovolník� se záchranné transfery

neobejdou a z�stanou zatím pravd�podobn� hlavní metodou ochrany jarního tahu žab. Je ale

nezbytné dodržovat výše uvedené zásady. Navíc je nutné si uv�domit, že se jedná o

manipulace se zvlášt� chrán�nými druhy, na které je nezbytné vlastnit výjimku ze zákona o

ochran� p�írody a krajiny, p�id�lenou p�íslušnými orgány ochrany p�írody.

4

Další vhodnou formou osv�ty je rozmísování informa�ních tabulí nap�íklad u nov�

vytvo�ených t�ní tak, aby význam drobných vodních nádrží v krajin� vešel do pov�domí

široké ve�ejnosti a nebyly považovány pouze za líhe� komár�. V období jarních transfer� je

vhodné informovat obyvatele i návšt�vníky lokalit, kde záchranné akce probíhají, nap�íklad

pomocí propaga�ních leták�.

Nezastupitelnou roli mají ur�it� také besedy a exkurze na lokality s výskytem

obojživelník�. Jejich zajišt�ní na dostate�né odborné úrovni, a již pro ve�ejnost nebo pro

školy, je další vhodnou �inností pro nevládní neziskové organizace, které cht�jí pomoci

ochran� obojživelník�.

Literatura:

Mikátová, B., Roth, P., Vlašín, M., Piálek, J. (1991): Ochrana obojživelník�. ÚVR �SOP, Praha. 94 pp.

Mikátová B. et Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelník�. EkoCentrum Brno, 138 pp.

Mikátová B. et Vlašín M., 2002: Ochrana obojživelník�. EkoCentrum Brno, 140 pp.

Kolman P. (2005): Rešerše a hodnocení realizovaných a probíhajících projekt� aktivní ochrany obojživelník�

(Amphibia) v �eské republice (in Kumstátová T., Nová P. a Marhoul P. (eds.) Hodnocení projekt� aktivní

podpory ohrožených živo�ich� v �eské republice, Praha: 159 – 186.

Šandera M., 2005: Um�lé zahradní jezírko pro chov obojživelník�. Akvárium terárium 48 (3): 34 – 35.

Šandera M., 2006: Známe, kde je máme? – Mapování výskytu obojživelník� a plaz� v �R on line.

Herpetologické informace 5 (1): 24 – 25.

5

P�ÍLOHA I. – Jak „chovat“ naše obojživelníky

Mgr. Martin Šandera

Muzeum p�írody �eský ráj, Prachov 37, 506 01 Ji�ín �eská herpetologická spole�nost, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2 Laborato� pro výzkum biodiverzity, katedra zoologie P�F UK, Vini�ná 7, 128 44 Praha 2

Tém�� všechny druhy obojživelník� žijící v �R jsou chrán�né (zvlášt� chrán�né) podle

zákona (Zákon �. 114/1992 Sb., o ochran� p�írody a krajiny). Není dovoleno je zabíjet, rušit,

manipulovat s nimi a chovat je bez povolení. Jediným druhem, který není zvlášt� chrán�ný, je

skokan hn�dý (Rana temporaria). Podle zmi�ovaného zákona se však t�ší obecné ochran�,

aby nedošlo k jeho ohrožení.

Ale i kdyby se �lov�k rozhodl povolení získat, je v�bec schopen vytvo�it doma

odpovídající podmínky pro chov? Z tohoto pohledu je valná v�tšina našich obojživelník�

nechovatelná. Druhy mírného pásma vyžadují dlouhodobé zimování, kolísání teplot

v pr�b�hu sezóny a v neposlední �ad� širší potravní spektrum než jim lze nabídnout v zajetí.

Nejjednodušším zp�sobem, jak naše obojživelníky „chovat“, je vybudovat jim vodní

nádrž vhodnou pro jejich rozmnožování. �ada druh� se spokojí i s malým zahradním

jezírkem. P�edpokladem je, že se obojživelníci v okolí vyskytují. Pak si najdou cestu k jezírku

sami. V žádném p�ípad� obojživelníky nep�enášíme, ani z blízkého okolí, protože t�žko

dop�edu posoudíme, zda ur�itému druhu bude nádrž vyhovovat. Už v�bec je nevozíme

z jiných oblastí (m�že dojít ke zk�ížení s místní populací, k narušení lokáln� p�izp�sobené

genetické výbavy a nakonec k vyhynutí populace).

Nejrychlejší a nejjednodušší zp�sob, jak si po�ídit zahradní jezírko je koupit si hotový

plastový bazének. Pak už sta�í jen zapustit jej do zem�. Nevýhodou je, že v�tší (více jak

metrové) bazénky jsou dražší, mají p�edem stanovené tvar a hloubku, chybí jim plynulý

p�echod mezi r�znými hloubkami a p�íkré b�ehy nejsou ideální pro výstup metamorfovaných

obojživelník� z vody. Další možností je betonová nádrž. Tvar si lze zvolit a p�izp�sobit

požadavk�m jednotlivých druh� obojživelník�, ale t�žkosti spojené s budováním a údržbou

tento zp�sob diskvalifikují dop�edu (Papworth 2003) a i po�izovací cena je nakonec nemalá.

Ideálním zp�sobem je použití r�zných fólií. Tvar, hloubku a sklon st�n lze volit dle

libosti. Nabízeny jsou r�zné materiály (nej�ast�ji PE a PVC) o r�zné tloušce, n�které fólie je

možné i „sva�ovat“ (nap�. Aquaplast) a vytvo�it tak i rozm�rn�jší zahradní jezírko (Kodym in

verb.). V�tšinu b�žn� nabízených fólií je nutné podkládat geotextilií, �ímž stoupají po�izovací

6

náklady. Podkládaní však není nutné nap�íklad u folie Junifol PE-HD (www.naturaservis.net).

Další její výhoda spo�ívá v odolnosti v��i prošlápnutí, ultrafialovému zá�ení a p�dním

kyselinám. Menší nevýhodou je nepoddajnost a tudíž složit�jší vytvarování st�n u jezírka

s nepravidelným p�dorysem. Geotextilií, v podob� 30 – 50 cm širokých pruh�, je v každém

p�ípad� žádoucí pokrýt alespo� p�echod mezi souší a vodou. Zakryje se tak obnažená fólie,

p�echod lépe zar�stají rostliny a obojživelníci mohou snadn�ji vylézat z vody.

Fóliová jezírka je možné budovat po celý rok. Zimní období je však mén� vhodné,

jednak z hlediska teploty, ale navíc hrozí i vykopání zimujících živo�ich�. Nádrž napouštíme

vodou z vodovodu �i studn�, je však dobré vždy p�ilít alespo� kbelík odstáté vody z rybníka,

aby se rychleji namnožili prvoci, �asy a další organismy tvo�ící potravu larev obojživelník�.

Na dno nádrže je pot�eba umístit kameny, ko�eny �i v�tve jako úkryty a nahrnout zeminu

(n�kte�í obojživelníci zimují ve vod� v bahn�). Pokud nádrž spl�uje základní podmínky,

obojživelníci si ji d�íve �i pozd�ji najdou. Chce to trp�livost, minimáln� po�kat jednu zimu po

zhotovení nádrže. N�kterým druh�m trvá déle (více jak 2 roky), než novou nádrž najdou.

Fóliová zahradní jezírka se dají využít nap�. pro chov vodních želv nebo exotických

obojživelník�. Nutností pak je zabezpe�ení proti úniku chovaných druh�. „Oplocení“ jezírka

by m�lo zamezit také p�ístupu tuzemských obojživelník�, jež by jinak mohli být sežráni.

Jezírko již máme, ale to není všechno. Je d�ležité vybudovat v blízkosti ješt�

zimovišt�. Jednoduché zimovišt� m�že vypadat nap�íklad tak, že na nepodmá�eném míst�

vyhloubíme menší jámu (0,5 – 1 m hlubokou), naházíme do ní menší klády, v�tve, kameny a

p�ihrneme zeminou tak, aby vznikla menší �i v�tší hromada. V�tve �i kameny na povrchu je

dobré nechat alespo� z �ásti odhrnuté, aby skulinami podél nich mohli r�zní živo�ichové

pronikat do úkryt�. Navíc takové hromady využívají i ješt�rky – obnažené klády a kameny

jako místo ke slun�ní, hromadu hlíny jako úkryt �i snáškové místo. Zimovišt� m�že být

vybudováno i „luxusn�ji“, s drenáží a možností kontroly vnit�ního prostoru (Rozínek in

Mikátová et Vlašín 1998).

Na záv�r je pot�eba uvést, že v jezírku ur�eném pro rozmnožování obojživelník� není

dobré chovat ryby. I menší druhy ryb jsou potravní konkurenti a �asto i predáto�i larev

obojživelník�.

Literatura:

Mikátová B. et Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelník�. EkoCentrum Brno, 138 pp.

Papworth D., 2003: Zahradní jezírka. Slovart, 118 pp.

7

Postup budování zahradního jezírka pro obojživelníky z „nepr�šlapné“ fólie Junifol PE-HD v zahrad� Muzea p�írody �eský ráj v Prachov�:

1. Vykopanou jámu není pot�eba vykládat

geotextilií p�i použití nepr�šlapné fólie.

2. Použití „nepr�šlapné“ fólie.

3. Okraje fólie je pot�eba nejprve zatížit a

jezírko pomalu p�erušovan� napoušt�t a tvarovat nepravidelnosti.

4. Jezírko krátce po napušt�ní v dubnu

2002 (konference �eské herpetologické spole�nosti).

5. Pruhy geotextilie na p�echodu vody a souše umož�ují snadn�jší zar�stání b�ehu rostlinami

a výstup obojživelník� z vody. Na obrázku první obyvatel – skokan hn�dý (Rana temporaria).