Právní předpisy na úseku vodního hospodářství prosinec...

10.12.2012

1

1

Právo ve vodním hospodá řství

prosinec 2012JUDr. Ludmila Žaludová

2

tzv. „zemské zákony“ z roku 1870návrh zákona o vodním právu

připravovaný v letech 1921 - 1937, který nebyl přijatzákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách a zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářstvívyhláška č. 144/1978 Sb.zákon č. 254/2001 Sb., o vodáchzákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacíchprováděcí předpisy k zákonu o vodách a k zákonu o vodovodech a kanalizacích

Z historie právní úpravy oblasti pé če o vody

3

Právní rámec

� Směrnice 2000/60/ES ze dne 23.10.2000 , která stanovuje rámec činnosti Společenství v oblasti vodní politiky

■ Plán hlavních povodí ČR, který je strategickým dokumentem státní politiky v oblasti vod; je součástí procesu plánování v oblasti vod, který klade důraz na komplexní řešení požadavků na využívání vodních zdrojů, na ochranu před škodlivými účinky vod, v souladu s environmentálními požadavky na ochranu vod a na ní vázaných ekosystémů s cílem ekonomicky a ekologicky udržitelného a vyváženého užívání vodních zdrojů

■ Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách , v platném znění (dále ZV)■ Vyhláška č. 293/2003 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod

povrchových■ Nař. vlády č. 61/2003 Sb., o limitech pro vypouštění odpadních vod do vod

povrchových■ Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla■ Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu,

v platném znění■ Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu,

v platném znění (dále jen ZVaK)■ Vyhláška č. 428/2001 Sb., k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích,

v platném znění■ Zákon 183/2006 Sb ., o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon ),

v platném znění■ Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

4

Další právní předpisy ve vodním hospodářství

� Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.

■ Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů

■ Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

■ Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

■ Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

■ Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

■ Zákon č. 123//1998 Sb., o informacích o životním prostředí

5

Další právní předpisy ve vodním hospodářství

■ Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

■ Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

■ Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.■ Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších

předpisů.■ Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

■ Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií■ Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě■ Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně■ Vyhláška č. 49/2008 Sb.,o požadavcích k zajištění bezpečného stavu

podzemních objektů■ Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky

přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

6

Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoníkZákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoníkZákoník práceZákon o veřejných zakázkáchKoncesní zákonŽivnostenský zákonZákon o ochraně veřejného zdravíZákon o střetu zájmůSprávní řád

Cca 40 zákon ů, 50 vyhlášek,10 na řízení vlády, 30 metodických pokyn ů

Další právní p ředpisy ve vodním hospodá řství

10.12.2012

2

7

Legislativa ve vodním hospodá řství

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

8

Hlavní cíle vodního zákona

Naplnění účelu vodního zákona stanoveného v § 1 odst. 1) VZ§ 1 Účel a předmět zákona■ Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit

podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.

A naplnění rámcových cílů vodního hospodářství dle Plánu hlavních povodí ČR, zejména:

1) Ochrana vod jako složky životního prostředí2) Udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodou pro zajištění

požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou a

3) Ochrana před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod (sucha)

9

Hlavní konkrétní cíle VZ

■ Transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu

■ Zachování stejné úrovně ochrany povrchových a podzemních vod ■ Snižování administrativní náročnosti a nákladů na povolovací řízení ■ Zlepšení účinnosti čištění a možnosti kontroly emisí z domovních čistíren■ Snížení znečištění a požadovaná ochrana povrchových a podzemních

vod při zohlednění nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, (BATy)

■ Řešení nakládání se srážkovými vodami■ Prověření dosavadních definic z hlediska jejich aplikace v praxi

- definice vodního díla, vymezení vodního díla ve vztahu k pozemku, na kterém je umístěno

■ Prověření nutnosti případného zavedení správy podzemních vod jako samostatného institutu vedle dnes zákonem zavedené správy vodních toků

■ Zvýšení bezpečnosti vodních děl■ Vyhodnocení stávajícího stavu ochrany před povodněmi

10

Hlavní konkrétní cíle VZ:

� Sladění vybraných ustanovení VZ s ostatními právními p ředpisy, nap ř.- vodoprávní řízení- správní trestání

■ Zjednodušení VZ a procesních pravidel jednotlivých řízení, např.- zjednodušení povolovacího řízení k vypouštění odpadních vod z malých zdrojů znečištění zavedením tzv. výrobkového přístupu pro domovní čistírny

■ Sjednocení přístupu k řízení v pochybnostech ve VZ■ Zhodnocení a odstranění problematických pojmů a právních institutů, např.

prodloužení povolení k nakládání s vodami■ Ochrana povrchových a podzemních vod■ Kvalitnější výkon státní správy – přesunutí vodoprávní agendy na obce s

rozšířenou působností (ORP)

Původní předpoklad účinnosti novely od 1.1.2009 prodloužení legislativního procesu, zákon č. 150/2010 účinný od 1.8.2010

11

Nové právní p ředpisy

■ Občanský zákoník■ Novela zákona o vodovodech a kanalizacích■ Zákon o odpadech■ Zákon o ve řejných zakázkách■ Koncesní zákon■ Novela stavebního zákona a provád ěcích vyhlášek

Webové stránky MZe ČR – sekce vodní hospodá řstvíWebové stránky MŽP ČR – vodní hospodá řstvíWebové stránky MMR ČR – stavební řád

12

Účinnost VZ a ZVK

� Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, s ú činností od 1.1.2002� Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve řejnou

pot řebu, s ú činností od 1.1.2002,kterými byly zrušeny

� zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, a � zákon č. 130/1974 Sb., o státní správ ě ve vodním hospodá řství, � vyhláška č. 144/1978 Sb., o ve řejných vodovodech a kanalizacích

Důvody p řijetí nových právních p ředpis ů ve vodním hospodá řství

10.12.2012

3

13

Změny VZ a ZVK

Důvody p řijetí zákon ů, kterými se zákony m ění

Přímé novely – nap ř. zákon č. 150/2010 Sb.Nepřímé novely – nap ř. zákon č. 320/2002 Sb. – změny v souvislosti se zrušením okresů, nebo zákon č. 274/2003 Sb. –změny orgánů hygieny na orgány ochrany veřejného zdraví

PlatnostÚčinnost

14

Předmět a účel vodního zákona

§ 1(1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit

podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajišt ění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.

(2) Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návra tnosti náklad ů na vodohospodá řské služby, v četně náklad ů na související ochranu životního prost ředí a náklad ů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že zne čišťovatel platí.

15

Vymezení pojm ů, nakládání s povrchovými a podzemními vodami

§ 2, 2a

Základní pojmy:

povrchové vody, podzemní vody, vodní útvar, nakládání s vodami aj.

§ 3

Práva k vodám a právní povaha vod- Nakládat s nimi lze jen způsobem, který upravuje VZ- K nakládání s vodami zpravidla slouží vodní díla

16

Nakládání se srážkovými vodami

§ 5Při provádění staveb ve smyslu stavebního zákona nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odvád ěním, čišt ěním , popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvád ění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb.). Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby.

§ 20 odst. 5 vyhl. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění

17

Obecné nakládání s povrchovými vodami

Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod , narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opat řením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání (zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění) není tímto zákonem dotčena

18

Povolení k nakládání s vodami

Povolení § 8

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními v odamiPovolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen „povolení k nakládání s vodami“) je třeba

• jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi• k jejich odb ěru ,• k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,• k využívání jejich energetického potenciálu,• k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných

vodních živočichů, za účelem podnikání,• k jinému nakládání s nimi,

• jde-li o podzemní vody• k jejich odb ěru ,• k jejich akumulaci,• k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,• k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,• k jinému nakládání s nimi,

• k vypoušt ění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,• k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do

těchto vod za účelem získání tepelné energie,

10.12.2012

4

19


e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost provád ěnou na základ ě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní bá ňské správ ě (Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.),

f) k užívání d ůlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákon a (nap říklad zákon č. 44/1988 Sb., o ochran ě a využití nerostného bohatství, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů).

Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen „oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k ú čelu po dobu uvedenou v platném povolení

20


Povolení k nakládání s vodami není t řeba• k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při

průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,

• k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),

• k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,

• k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem.,

e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací (Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů).

(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní ú řad.

21


§ 9(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu . V povolení

k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a pop řípadě podmínky , za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak (Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů).

(2) Povolení k vypoušt ění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let , v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.

(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.

(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vodylze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy (Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.

22


(5) Povolení k nakládání s vodami , které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla , je možné vydat jen sou časně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami sou časně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemn ě podmi ňují ; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.

(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.

(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje

23


(8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.

(9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.

24


Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami § 12(1) Vodoprávní úřad může z moci ú řední povolení k nakládání s vodami změnit nebo

zrušit,a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu ((zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích,c) při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně.

(2) Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádostoprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.

(3) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší , a to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytnéa) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),c) ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3),d) pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodov odů a kanalizací(zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích).

10.12.2012

5

25

Stavební povolení § 15

(1) K provedení vodních d ěl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního ú řadu . Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.

(2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovod ů a kanalizací , pokud se nemění jejich trasa.

(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit p ředložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

26

Stavební povolení

(8) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.

(9) Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

(10)Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí příslušnému stavebnímu úřadu.

.

27

Ohlášení

Ohlášení vodních d ěl a vodohospodá řských úprav

(1) K provedení vodních d ěl určených pro čišt ění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu (§ 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.

(2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahujea) náležitosti podle stavebního zákona,b) kategorii výrobku označeného CE,c) projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů),d) způsob vypouštění odpadních vod,e) vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,f) stanovisko správce povodí,g) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních, ah) provozní řád.

28

Ohlášení

(3) Udržovací práce , které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnovavodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.

(4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému správci vodního toku.

29

Plánování v oblasti vod

Plány povodí § 24

(1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe , mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje .

(2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí “), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí “) a dílčí povodí.

(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.

(4) Národní plány povodí stanoví cíle:a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování

30

Plánování v oblasti vod

(5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.

(6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.

(7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.

(8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.

(9) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavce 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají.

(10)Národní plány povodí po řizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda .

10.12.2012

6

31

Plánování vod

(11)Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.

(12)Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.

(13)Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.

Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik § 25

Programy opatření § 26

32

Ochrana vodních zdroj ů

Ochranná pásma vodních zdroj ů § 30

(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdroj ů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opat řením obecné povahy . Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

(7) Do ochranného pásma I. stupn ě je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní ú řad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.

(8) V ochranném pásmu I. a II. stupn ě je zakázáno provád ět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezáv adnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opat ření obecné povahy o stanovení nebo zm ěně ochranného pásma.

(10)V opat ření obecné povahy o stanovení nebo zm ěně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní ú řad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavc e 12 (tj. vlastníci nebo stavebníci), popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.

33

Ochrana jakosti vod

Odpadní vody § 38

(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod . Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

(2) Vody z drenážních systém ů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladícívody užité na plavidlech a chladící vody pro vodní turbíny , u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty , a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle vodního zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z deš ťových odd ělovačů, pokud odd ělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní ú řad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je zne čišt ění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opat řeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích).

34

Ochrana jakosti vod

(3) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky p řijatelnýchpodmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

(4) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypoušt ěných vod a míru jejich zne čišt ění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“).

(5) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou sou částí je výrobek ozna čovaný CE , se nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.

35

Ochrana jakosti vod

(6) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce , je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškod ňování v souladu s tímto zákonem.

(7) Přímé vypoušt ění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno . Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.

(8) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením

36

Ochrana jakosti vod

(9) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřada) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů, ab) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.

(10) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.

(11) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.

10.12.2012

7

37

Ochrana jakosti vod

(12)Vodoprávní úřad může na základě žádosti zne čišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatel ů znečišt ění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 8 nebo podle § 31.

(13)V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

38

Vodní díla

Vodní dílaVodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména

• přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,• stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,• stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody,

kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

• stavby na ochranu před povodněmi,• stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,• stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich

březích,• stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,• stavby odkališť,• stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,• studny,• stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,• jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.

39

Vodní díla

(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.

(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.

(4) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

40

Povinnosti vlastník ů vodních d ěl

§591) Vlastník vodního díla je povinen

a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipula ční řád, a neprodlen ě oznamovat vodoprávnímu ú řadu změny mající vliv na obsah manipula čního řádu a p ředkládat vodoprávnímu ú řadu ke schválení návrh na úpravu manipula čního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipula čním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipula čních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zem ědělství vyhláškou.j) odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se nevztahuje zvláštní zákon (Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. s výjimkou případů, kdy se jedná o památné stromy nebo zvláště chráněné druhy rostlin. s výjimkou ochrany památných strom ů, zvlášt ě chrán ěných druh ů rostlin, zvlášt ě chrán ěných živo čichů a voln ě žijících pták ů, nevztahuje zákon o ochran ě přírody a krajiny14a). Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody.,

k) provád ět jedenkrát za dva roky prost řednictvím osoby odborn ě způsobilé pověřené Ministerstvem životního prost ředí, technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky t ěchto revizí p ředávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu ú řadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjišt ěné závady ve lh ůtě do 60 dn ů od provedení revize.

41


(2) Pověření k provád ění technické revize vodního díla ohlášeného podle §15a lze ud ělit osob ě, která má dostate čnou odbornou úrove ň, technické, administrativní a organiza ční zázemí a spl ňuje p ředpoklady pro kvalifikované provedení revize.

(3) Vodoprávní ú řad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a p ředložit mu ke schválení manipula ční řád vodního díla; m ůže též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá a lh ůtu k p ředložení nebo k p ředloženému manipula čnímu řádu uložit provést dopln ění nebo jiné úpravy. Dále m ůže uložit provést zm ěnu schváleného manipula čního řádu vodního díla a jeho p ředložení ke schválení. Manipula ční řád schvaluje vodoprávní ú řad na časově omezenou dobu.

(4) Ve výjime čných p řípadech m ůže vodoprávní ú řad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimo řádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipula čního řádu. V takovém p řípadě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávn ěnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nem ůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s ur čitými vlastnostmi.

42


Technickobezpe čnostní dohledVZ vlastníkům vodních děl vyžadujících technickobezpečnostní dohled je mj. ukládá:

(4) Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla vymezeného prováděcí vyhláškou, je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 9.

(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“). Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.

(10)Pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu výkonu činností podle odst. 9 věty první lze udělit pouze osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon technickobezpečnostního dohledu těchto činností.

10.12.2012

8

43

Poplatky

Poplatek za odebrané množství podzemní vody § 88

(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl (§ 8 zákona č. 274/2001 Sb. ) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.

(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů.

44

Poplatky

(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.

(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů

45

Poplatky

(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.

46

Výše poplatku za vypoušt ění odpadních vod do vod povrchových

§ 90(6) Znečišťovatel m ůže pro ú čely výpo čtu poplatku pro jeden zdroj zne čišt ění

odečíst množství zne čišt ění obsažené v jím odebrané a použité vod ě nebo ve vod ě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu p ředává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškod ňování, od zjišt ěného celkového množství zne čišt ění ve vypoušt ěných odpadních vodách z daného zdroje zne čišt ění. Odečtené množství zne čišt ění odebrané vody doloží údaji o koncentracích zne čišt ění v odebrané vod ě podle p říslušných ukazatel ů znečišt ění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za kte rý je poplatek vypo čítáván. Za správnost údaj ů o množství zne čišt ění v odebrané vod ě odpovídá zne čišťovatel.

Prominutí části poplatk ů § 97

(1) Dodržel-li zne čišťovatel nebo ten, s kým zne čišťovatel uzav řel smlouvu o sdružení prost ředků, lhůtu k dokon čení stavby nebo jiného za řízení stanovenou v povolení České inspekce životního prost ředí a znečišt ění vypoušt ěných odpadních vod dosahuje úrovn ě stanovené v povolení České inspekce životního prost ředí vodoprávního ú řadu a podmínky stanovené v povolení k vypoušt ění odpadních vod, maximáln ě však úrovn ě stanovené zvláštním právním p ředpisem, promine Česká inspekce životního prost ředí znečišťovateli část poplatk ů ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního prost ředí odloženo.; prominutou část poplatk ů může Česká inspekce životního prost ředí v rozhodnutí o prominutí části poplatk ů označit za dotaci. (§ 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů)

47

Poplatek za povolené vypoušt ění odpadních vod do vod podzemních

§ 100Poplatek za povolené vypoušt ění odpadních vod do vod podzemních

(1) Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.

(2) Za vypoušt ění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuá lní rekreaci, se poplatek neplatí. Za vypoušt ění v ostatních p řípadech se stanoví poplatek ve výši 350 K č za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čišt ění odpadních vod za kalendá řní rok.

48

Platba k úhrad ě správy vodních tok ů a správy povodí

Platba k úhrad ě správy vodních tok ů a správy povodí § 101

(1) Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Oprávněný Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebír á povrchovou vodu prost řednictvím za řízení jiného oprávn ěného, který neplatí za odb ěry povrchové vody podle odstavce 4.

10.12.2012

9

49

Výkon státní správy

Výkon státní správy§ 104(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce

životního prostředí. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání (§ 34) provádí krajská hygienická stanice, pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné osobě.

(2) Vodoprávními úřady jsoua) obecní úřady,b) újezdní úřady (§ 35 zákona č. 222/1999 Sb.,na území vojenských újezdů,c) obecní ú řady obcí s rozší řenou p ůsobností ,d) krajské úřady,e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.

(9) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochran ě přírody a krajiny, horního zákona a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní bá ňské správ ě a dále p ři postupu podle stavebního zákona p ři umis ťování, povolování, užívání a odstra ňování staveb, lze vydat rozhodnutí nebo u činit jiný úkon jen na základ ě závazného stanoviska vodoprávního ú řadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona.

50


§ 107(1) Do působnosti Krajských úřadů patří mj.:

p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná, nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní,

w) schvalovat manipula ční řády vodních d ěl, která povoluje, v četně mimo řádných manipulací na nich a komplexní manipula ční řády, v p řípadě, že alespo ň jedno z vodních d ěl, na n ěž se komplexní manipula ční řád bude vztahovat, pat ří do jeho p ůsobnosti

(2) Krajské ú řady jsou dot čenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají závazné stanovisko ve v ěcech týkajících se jejich p ůsobnosti.

51


§ 109Pravomoci vodoprávního ú řadu p ři mimo řádných opat řeních(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek vody nebo je-li

ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odb ěru pitné vody z vodovodní sít ě v p řípadech záchranných prací p ři mimo řádných událostech, požárech a jiných živelních pohrom ách, zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České republiky , může vodoprávní úřad rozhodnutím nebo opat řením obecné povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolené povolená nakládání s vodami, popřípadě toto tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.

(2) Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.

52


§ 114Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní dozor

§ 114aOsob ě, která neumožní vodoprávnímu ú řadu nebo České inspekci životního prost ředí kontrolu podle § 114 tím, že neumožní vstup či vjezd na pozemek nebo vstup do objektu, neumožní odb ěr vzork ů, neposkytne požadované doklady, údaje a vysv ětlení, nebo v pot řebném rozsahu p ři provád ění kontroly nespolupracuje, lze uložit po řádkovou pokutu do 200 000 K č. Pořádková pokuta m ůže být uložena i opakovan ě. Úhrn takto uložených po řádkových pokut nesmí p řesáhnout částku 2 000 000 K č. Příjem z po řádkových pokut je příjmem rozpo čtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.

53

Vodoprávní řízení

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu (zákon č.500/2004 Sb.), podle stavebního zákona (zákon č. 183/2008 Sb.), jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodá řských úprav .

(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je žadatel o rozhodnutí třeba p ředložit k žádosti o rozhodnutí, kolauda ční souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního zdr oje, nebo vyjádření k ohlášení nebo oznámení užívání povinen předložit, jakož i náležitosti rozhodnutí, opat ření obecné povahy, povolení, souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem.

(6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovan ě.

(7) Občanské sdružení má postavení ú častníka řízení vedeného podle tohoto zákona, jestliže písemn ě požádá o postavení ú častníka řízení do 8 dn ů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sd ělení informace o zahájení řízení se rozumí den doru čení jejího písemného vyhotovení nebo první den její ho zveřejnění na ú řední desce správního orgánu a sou časně způsobem umožňujícím dálkový p řístup.

54

Vodoprávní řízení

(8) Vodoprávní ú řad v písemnosti, kterou na řizuje termín a p ředmět ústního jednání, upozorní ú častníky řízení a dot čené orgány nejmén ě 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, pop řípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozd ěji p ři ústním jednání, jinak k nim nebude p řihlédnuto. Upustí-li vodoprávní ú řad od ústního jednání, ur čí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dot čené orgány uplatnit závazná stanoviska a ú častníci řízení své námitky, pop řípadě důkazy. O ur čení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních d ěl, postupuje se podle stavebního zákona.

(10) V jednoduchých v ěcech, zejména lze-li rozhodnout na podklad ě doklad ů předložených ú častníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní ú řad bezodkladn ě; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí a jde-li o řízení z moci ú řední, rozhodnutí m ůže být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dn ů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvláš ť složitých p řípadech nejdéle do 3 m ěsíců.

(14)Na vydání, zm ěnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobn ě.

(15)Účastníkem řízení o povolení k odb ěru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavc ů 4 a 7. Účastníky řízení o ur čení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce dro bného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní to k protéká. K vydání rozhodnutí se vyjad řují p říslušné vodoprávní ú řady (§ 106 odst. 1).

10.12.2012

10

55

Opatření obecné povahy

§ 115aOpatření obecné povahy(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 n abývají ú činnosti,

pokud vodoprávní ú řad nestanoví jinak, p řed jejich projednáním, a to dnem vyvěšení ve řejné vyhlášky, kterou se opat ření obecné povahy oznamuje. O vydání opat ření obecné povahy uv ědomí vodoprávní ú řad dot čené osoby vhodným v míst ě obvyklým zp ůsobem.

(2) Pokud vodoprávní ú řad nestanoví ve ve řejné vyhlášce podle odstavce 1 jinak, je projednání opat ření obecné povahy ve řejné a koná se v den, který vodoprávní ú řad ve vyhlášce uvede; ve řejné projednání se nem ůže konat d říve než 5 dnů po vyv ěšení vyhlášky.

(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v p řípadě vydávání opat ření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a § 109 odst. 1 nepoužije.

(4) Vypo řádání p řipomínek nebo námitek zve řejní vodoprávní ú řad na své ú řední desce.

(5) V případě změny nebo zrušení opat ření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 4 obdobn ě.

56

Správní delikty

Přestupky fyzických osob § 116 - 125Správní delikty právnických osob nebo podnikajících fyzických osob §125a) –125k)

Společná ustanovení ke správním delikt ům§ 125l(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jes tliže prokáže, že vynaložila

veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby poruše ní právní povinnosti zabránila .

(2) Při určení vým ěry pokuty právnické osob ě se p řihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke zp ůsobu jeho spáchání a jeho následk ům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Česká inspekce životního prost ředí nebo obecní ú řad obce s rozší řenou působností m ůže na návrh pachatele správního deliktu zastavit sprá vní řízení, jestliže pachatel správního deliktu p říjme faktická opat ření k odstran ění následk ů porušení povinnosti, jakož i opat ření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení pokut y by vzhledem k náklad ům na u činěná opat ření vedlo k nep řiměřené tvrdosti. Z d ůvodu provád ění opat ření zamezujícímu vzniku dalších nep říznivých následk ů lze řízení o správním deliktu p řerušit.

(4) Odpov ědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestl iže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o n ěm dozv ěděl, nejpozd ěji však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 K č, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovan ě. Správní delikt je spáchán opakovan ě, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní m oci, neuplynul 1 rok.

57

Správní delikty

(6) Při stanovení výše pokuty za správní delikt spáchaný v ypoušt ěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ní m, p řihlédne orgán ukládající pokutu zejména k mí ře překro čení podmínek povolení k vypoušt ění těchto vod, k mí ře ovlivn ění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dot čeného území a k p říčině nedovoleného vypoušt ění vod.

(7) Správní delikt podle § 125j v prvním stupni projed nává Česká inspekce životního prost ředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm. c) a d) a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni Stá tní plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupn i obecní ú řad obce s rozší řenou p ůsobností nebo Česká inspekce životního prost ředí. Správní delikt projedná ten z p říslušných správních orgán ů, který d říve zahájil řízení nebo, bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní ú řad obce s rozší řenou působností.

(8) Za porušení povinností stanovených stavebními p ředpisy a týkajících se vodních d ěl ukládají obecní ú řady obcí s rozší řenou p ůsobností pokuty podle zvláštního zákona.

(9) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prost ředí a Státní plavební správou vybírá a vymáhá p říslušný celní ú řad. Pokuta je splatná do 15 dn ů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(10)Pokuty uložené Českou inspekcí životního prost ředí obcím a Státní plavební správou jsou p říjmem Státního fondu životního prost ředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prost ředí jsou z 50 % p říjmem rozpo čtu obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt spác hán, a z 50 % p říjmem Státního fondu životního prost ředí České republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozší řenou p ůsobností jsou p říjmem obce s rozší řenou působností.

58

Správní delikty

(11)Na odpov ědnost za jednání, k n ěmuž došlo p ři podnikání fyzické osoby nebo (§2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ění pozd ějších předpis ů) v p římé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o postihu právnické osoby.

59

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

Předmět úpravy § 1

1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavb ě a provozu vodovod ů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

3) Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce nižší než 10 m3, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci nižší než 50, na vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod. Tento zákon se dále nevztahuje na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň jeden odběratel.

4) Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené výše v odst.3.

60

Základní pojmy

■ Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem. Prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb., ve znění vyhl.č. 146/2004 Sb., a vyhl. č. 515/2006 Sb., upravuje další pojmy ve vodním hospodářství. K vodovodu se vztahují pojmy, např. přiváděcí řady, vodovodní řady, rozvodná vodovodní síť

■ Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace se vodním dílem.I v případě kanalizace prováděcí vyhláška stanoví další pojmy, např. kanalizační stoka, přiváděcí stoka.

10.12.2012

11

61

Základní pojmy

■ Provozování vodovod ů a kanalizací je souhrnem činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů, kanalizačních řádů, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.

■ Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6 zákona.

62

Základní pojmy

■ Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků.

■ Vnit řní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem.

■ Vnit řní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace není vodním dílem.

63

Přípojky

■ Vodovodní p řípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu.

■ Kanaliza ční přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě.

■ Přípojky nejsou vodním dílem.■ Vlastníkem p řípojky je odběratel, neprokáže-li se opak, příp. ten, kdo

přípojku zřídil.■ Údržbu a opravy přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné

prostranství zajišťuje provozovatel na své náklady.■ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, stanoví, že veřejným

prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

■ Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

64

Sdružené p řípojky

■ V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.

■ Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad rozhodne o změně vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovod nebo kanalizaci provozně související. Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí podle tohoto odstavce ustanovení vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu.

■ Stavební úřad rozhodne o změně části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.

65

Oprávn ění k provozování (povolení)

Podmínky pro získání povolení k provozování

■ živnost „Provozování vodovodů a kanalizace“

■ je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo uzavřela s vlastníkem smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace

■ splňuje požadovanou kvalifikaci

- požadovaná kvalifikace dosud rozdělená do tří kategorií se zpřísňuje a osoba nebo její zástupce, které má být vydáno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace musí splňovat kvalifikaci podle počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace:- do 5 000 získal-li střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace.- nad 5 000 získal-li vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace.

66

Práva a povinnosti p ři výstavb ě, údržb ě a provozování vodovodu nebo kanalizace

■ Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržovat dobrý stavební stav vodovodu nebo kanalizace je oprávněn vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

■ Provozovatel vodovodu nebo kanalizace za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace je oprávněn vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

■ Stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat tabulky s označením uložení vodovodu nebo kanalizace.

■ Stavebník, vlastník nebo provozovatel jsou povinni dbát práv vlastníka pozemku nebo stavby , jsou povinni vypořádat zákonné nároky vlastníka pozemku nebo stavby, zejména jsou povinni vstup na pozemek nebo stavbu předem oznámit a po skončení prací vše uvést do předchozího stavu, vypořádat zákonné nároky vlastníka pozemku nebo stavby

10.12.2012

12

67

Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanaliza ce

■ Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit plynulé a bezpe čné provozování.

■ Pokud nechce nebo nemůže provozovat vodovod nebo kanalizaci, je povinen uzavřít smlouvu o provozování .

■ Vlastníci stávajících vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících jsou povinni upravit dohodou vzájemná práva a povinnosti . Nedojde-li k dohodě, rozhodne o úpravě vztahů mezi těmito vlastníky Ministerstvo zemědělství ČR.

■ Vlastníci vodovodů nebo kanalizací jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizacejiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky.

■ Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodupodle odstavce 3. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním jednorázových poplatků nebo obdobných úhrad. Úhrada za realizaci napojení může být upravena smluvně, popřípadě i promítnuta do vodného nebo stočného.

■ Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel vodovodu nebo kanalizace, pokud je k tomu jejich vlastníkem zmocněn, povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost připojení nesmí být podmiňována vyžadováním jednorázových poplatků nebo obdobných úhrad. Úhrada za realizaci připojení může být upravena smluvně, jinak ji hradí ten, komu bylo umožněno napojení.

68


Vlastník, případně provozovatel, je povinen uzav řít písemnou smlouvu s odb ěratelem – náležitosti smlouvy jsou stanoveny vyhláškou č. 428/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. takto:

Smlouva o dodávce vody obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti:a) určení místa stavby nebo pozemku připojených přípojkou na vodovod,b) limit množství dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky,c) způsob zjišťování množství odebírané vody, včetně požadavků na odběratele z toho vyplývajících (např. požadavky na umístění vodoměru, osobní účast při odečtu),d) jakost dodávané vody,e) způsob stanovení ceny a způsob jejího vyhlášení,f) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb,g) v případě, že vlastník vodovodu je odlišný od provozovatele, rozsah jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona,h) dobu plnění.

69


Smlouva o odvád ění vypoušt ěných odpadních vod obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti:a) určení místa stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci,b) přípustné míry množství a znečištění vypouštěné odpadní vody,c) výpočet množství srážkové vody,d) způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod,e) možnost uplatnění snížení množství odváděných odpadních vod, včetně dodavatelem uplatňovaného způsobu výpočtu snížení (§ 19 odst. 7 zákona),f) míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod,g) způsob stanovení ceny a způsob jejího vyhlášení,h) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb,i) v případě, že vlastník kanalizace je odlišný od provozovatele, specifikaci jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona,j) dobu plnění.

70


Vlastník vodovodu nebo kanalizace je ■ oprávněn zasahovat do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím

projednání s provozovatelem.■ povinen umožnit kontrolu oprávněným osobám.■ povinen umožnit přístup k vodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám

požární ochrany při likvidaci požáru.■ povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo

kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška, zejména příloha č. 18).

■ je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém stavu jeho vodovodů nebo kanalizací. Vlastník, popřípadě stavebník nových vodovodů nebo kanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodů nebo kanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvěministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo obnovovaných vodovodů nebo kanalizací, včetně specifikace nákladů na jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit

■ Vlastníkovi vyplývá nárok na vodné a stočné■ Vlastníkovi vyplývá nárok na náhradu ztráty vzniklé neoprávněným odběrem vody

nebo neoprávněným vypouštěním odpadních vod; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí vyhláška.

71

Práva a povinnosti provozovatele

Provozovatel je povinen■ provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy,

kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými rozhodnutím správních orgánů, příp.smlouvu s vlastníkem

■ dodržovat podmínky zasahování do vodovodu nebo kanalizace-provozovatel může zasahovat do vodovodu nebo kanalizace pouze se souhlasem vlastníka

■ na žádost obce jí předat přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání;

■ vydávat stanoviska k p řeložkám vodovodu nebo kanalizace ve 30 denní lhůtě od doručení žádosti

■ dodržovat zákonné podmínky pro p řerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod

■ přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod oznamovat stanoveným subjektům včetně odběratelů

■ neprodleně odstra ňovat p říčiny přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod

■ zajišťovat náhradní zásobování vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod

72


Přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod je provozovatel oprávněnbez předchozího upozorn ění v případech

živelní pohromy, při havárii vodovodu či kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí či majetku; v takových případech je provozovatel přerušení nebo omezení dodávek vody povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.

10.12.2012

13

73


K p řerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod po předchozím oznámení :

■ z důvodu na stran ě provozovatele – provozovatel je povinen přerušení nebo omezení oznámit alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních pracía) při provád ění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích ,

■ z důvodů na stran ě odb ěratele – provozovatel je povinen oznámit odběrateli přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod alespo ň tři dny p ředemb) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku, c) neumožní-li odběratel provozovateli přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace podle podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,d) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebog) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

■ V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo z důvodů na straně odběratele, hradí náklady s tím spojené odběratel.

74

Neoprávn ěný odb ěr vody, neoprávn ěné vypoušt ění odpadních vod

■ Neoprávn ěný odb ěr vody z vodovodu je odběra) před vodoměrem,b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr

nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběrskutečný, nebo

d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil předpoškozením.

■ Neoprávn ěné vypoušt ění odpadních vod do kanalizace je vypouštěnía) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod,b) v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, neboc) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.

■ Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele;

75

Dodávka vody a m ěření

Dodávka vody

Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody.

Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé - nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu, - při přerušení dodávky elektrické energie, - při nedostatku vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit .

76


■ Množství dodané vody měří provozovatel vodom ěrem , který je stanoveným měřidlem v souladu se zvláštními právními předpisy. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

■ Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 1.1.2002 se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.

■ Osazení, údržbu a vým ěnu vodoměru provádí provozovatel.■ Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných

výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

77


■ Dle nového ustanovení § 15 odst. 4 má odběratel právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem,21) vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).

■ Odběratel je povinen dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, příp. provozovatelem vodovodu. Také je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu provozovatele upozornit na závady v měření. Bez souhlasu provozovatele nesmí do vodoměru zasahovat a provozovatel je oprávněn zajistit vodoměr proti neoprávněné manipulaci.

■ Vodoměr podléhá úřednímu ověření v souladu se zákonem o metrologii.

78

Odvádění odpadních vod a m ěření

■ Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace .

■ Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanaliza čním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

■ Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.

■ Kanaliza ční řád platí pro celé povodí kanalizace včetně čistírny odpadních vod a příp. dalších objektů. Jakékoliv vypouštění odpadních vod včetně míst na čistírně odpadních vod se řídí kanalizačním řádem. Kanalizační řád neplatí jen pro stoky, ale pro všechny stavby a zařízení, bez ohledu na jejich vlastníka či provozovatele.

■ Náležitosti kanaliza čního řádu jsou stanoveny vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, v platném znění.

10.12.2012

14

79

Odvádění odpadních vod a m ěření

■ Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřícího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřícího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zákona o metrologii a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřícího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřícímu zařízení.

■ Není-li množství vypouštěných odpadních vod možné měřit, předpokládá se, že množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace se rovná množství odebrané vody z vodovodu případně s připočtením vody z jiných zdrojů.

■ Množství srážkových vod, pokud není měřeno, se vypočte způsobem stanoveným prováděcí vyhláškou.

■ Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje např. ve výrobním procesu, v provozovně – restaurační zařízení, kadeřnictví, zahradnictví, aniž by ho vypustil do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 ročně, zjistí se množství odváděné odpadní vody do kanalizace buď měřením nebo odborným výpočtem podle technických propočtů, pokud se předem, tj. v písemné smlouvě, odběratel s provozovatelem nedohodli jinak.

80

Vodné a sto čné

■ Vodné a sto čné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu: ■ Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů, dle

zákona č. 526/1990 Sb., v platném znění, a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod .

■ Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky, nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis. Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí vyhláška.

■ Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

■ Je-li voda dodávána vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného vlastník tohoto vodovodu.

81

Vodné a sto čné

Osvobození Ust. § 20 odst. 6 Osvobození od povinnosti platit stočné za odvádění srážkových vodPovinnost platit za odvádění srážkových vod se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany při požárním zásahu.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné

82

Krizová situace dle ust. § 21 zákonaPodmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení.Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování pitnou vodou.

Povinnost ve řejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace (§ 22) zákona

Povinnost veřejné služby je povinnost, kterou může uložit orgán veřejné správy provozovateli, který má k jejímu výkonu vytvořeny potřebné podmínky; jde činnost provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, kterápřesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, majetku a veřejného pořádku, nebo vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.Lze ji uložit na dobu určitou nejdéle na dobu 6 měsíců.

83

Ochrana vodovodních řadů a kanaliza čních stok

Ochranné pásmo K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma").Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle vodního zákona tímto nejsou dotčena.

Vymezení ochranných pásemOchranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranua) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm vč. 1,5 m,b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m.,c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm včetně, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmen a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

Výjimku z ochranného pásma uvedeného výše může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešenípři současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

84


Omezení činností v ochranných pásmech V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lzea) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná

zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

b) vysazovat trvalé porosty,c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,d) provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace,popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v předchozím odstavci , souhlas podle tohoto odstavce, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.

Při porušení povinnosti stanovené v odstavci výše nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů u činností uvedených pod písmeny a), c) a d).

10.12.2012

15

85


Povinnosti vlastníka nebo provozovatele poskytovat informace k ochranně vodovodů nebo kanalizací

■ Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném st řetu jeho zám ěru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona.

■ Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

86

Přeložky vodovod ů a kanalizací

■ Práva a povinnosti stavebníka přeložky■ Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky

nemění.

87

Ochrana odb ěratele

Právo odběratele na uzavření písemné smlouvy

Povinnost vlastníka nebo provozovatele před a při uzavírání smlouvy s odběrateli

Povinnost podávat informace přísl. úřadu v místě provozování vodovodů nebo kanalizací

88

Vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích aj.

Vztah mezi vodním zákonem, zákonem o vodovodech a kanalizacích a stavebním zákonem

Pokud vodní zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle správního řádu , popřípadě podle stavebního zákona , jde-li o rozhodování týkající se vodních děl.Stejně platí, že nestanoví-li zákon o vodovodech a kanalizacích jinak, postupují správní orgány podle správního řádu.O stavbách vodovodů a kanalizací, které jsou vodním dílem, rozhodují vodoprávní úřady jako speciální stavební úřady dle § 15 SZO stavbách přípojek rozhodují obecné stavební úřady, resp. přípojky patří mezi stavby, k nimž není třeba ani ohlášení ani stavební povolení (rozhoduje délka přípojky, je-li delší než 50 m, je třeba stavebního ohlášení), je však nutné územní rozhodnutí, resp. územní souhlas

89

Děkuji za pozornost

JUDr. Ludmila Žaludová[email protected]

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.Tel. č.: 267194276

Date post:	14-Mar-2019
Category:	Documents
Upload:	vukhuong
View:	219 times
Download:	0 times

Právní předpisy na úseku vodního hospodářství prosinec...

Documents