Úpravy fotografií v programu GIMP · Do tohoto formátu můžete ukládat bitmapy používané v...

Úpravy fotografií v programu

GIMP

I. část

Přesná kopie tutoriálu na http://www.linuxsoft.cz

http://www.linuxsoft.cz/

Gimp - ÚVOD (1.) Gimp je grafický editor. Jedná se o alternativu k Adobe Photoshopu. V tomto seriálu se zaměříme především na jeho využití k úpravě fotografií. 16.6.2004 10:00 | Yippee | přečteno 5662x

Co je to Gimp? Gimp je bitmapový grafický editor s částečnou podporou vektorové grafiky, distribuovaný pod GPL. Lze s ním vytvářet grafiku pro web, upravovat fotografie a samozřejmností je i podpora práce s vrstvami. Čeští uživatelé ocení i jeho plnou lokalizaci.

Historie Gimpu Název Gimp byl původně akrynomem ze slov "General Image Manipulation Program". Historie Gimpu se začíná psát v roce 1995, kdy ho vytvořili jako školní projekt Spencer Kimbal a Peter Matis na univerzitě v Berkeley. (Zde je jejich původní oznámení o vzniku.)

Gimp si získal popularitu díky Larrymu Ewingovi, který v něm v roce 1996 vytvořil maskota Linuxu.

Od roku 1997, kdy se Gimp stal oficiální částí GNU projektu, se jeho název změnil na "GNU Image Manipulation Program".

Gimp byl první program s otevřeným zdrojovým kódem, který nebyl určen pro programátory, ale pro běžné uživatele. Díky jeho úspěšnosti začly vznikat další projekty s otevřeným kódem pro běžné uživatele, jako např. KDE, Gnome, Mozilla, Open Office a mnoho dalších.

Do verze 2.0 vývojový tým Gimpu vyvíjel jen pod Unix/Linux. Porty Gimpu pro ostatní OS (MS Windows, Apple OS X) byly vyvíjeny mimo hlavní proud, což vyvolávalo různé pochybnosti o jejich kvalitě a budoucnosti. Od verze 2 se ale vše změnilo a vývojový tým Gimpu vyvíjí Gimp již pro všechny OS, čímž je zajištěna jeho stejná funkčnost pod libovolným OS.

Přehled funkcí V našem seriálu budeme pracovat s nejnovějším Gimpem verze 2.x. V této verzi je radikálně přepracováno uživatelské rozhraní, čímž se ovládání a práce s Gimpem přiblížili současnému standardu (za ethalon se považuje Adobe PhotoShop).

Na následujících řádcích popíši jednotlivé funkce.

Základní operace

GIMP - Úpravy fotografií část I. 1/72

§ Otevření § Vytvoření nového § Ořezávání § Tisk § Uložení

Tyto základí funkce jsou samozřejmostí všech grafických programů. Gimp navíc umožnuje vytvořit nový obrázek sejmutím obrazovky tzn. vytvoří screenshot, který lze následně upravit.

Výběrové nástroje

§ Obdélníkový § Eliptický § Ruční (laso) § Spojitých oblastí (magická hůlka) § Podle barvy § Inteligentní nůžky § Bezierovy křivky

V Gimpu jako i v jiných grafických programech najdeme standardní nástroje pro výběr (obdélník, elipsu, laso, magickou hůlku), a mezi další patří: výběr pomocí Bezierových křivek či inteligentních nůžek. Nástroj Inteligent scissor (inteligentní nůžky) funguje jako nástroj laso, s tím rozdílem, že se snaží najít hranu vybíraného objektu.

Kreslící nástroje

§ Tužka § Štětec § Pero § Razítko § Rozprašovač § Výplň barvou či vzorem § Guma § Rozmazávač § Gradient § Výběr barvy § Pipeta § Text

Kreslit v Gimpu lze dvěma způsoby: od ruky pomocí rozličných nástrojů nebo za pomoci výběru. Mezi nástroje pro kreslení od ruky patří: pero, tužka, štětec a rozprašovač. Kromně tvarů štětce, kterých vám GIMP nabízí nepřeberné množství, je možné zvolit sílu, jakou na nástroj při psaní tlačíte. Pokud chcete kreslit pomocí Bezierových křivek (funkce známá z vektorových editorů), stačí použít příkaz pro obtahování hranice výběru aktuálním tvarem štětce. Pro kreslení za pomoci výběru lze použít: výplň barvou či vzorem, gradient, razítko. Razítko využívá nastavený tvar štětce, ale místo barvy použije obrázek ze zdrojového místa nebo texturu. Do obrázků je možné vkládat texty. Od verze 2 je nástroj pro práci s textem jen jeden, který integruje v sobě dva textové nástroje z předchozí verze a navíc umožňuje pozdější úpravy textu. U vkládaného textu můžete kromě typu písma pochopitelně nastavit i řez, velikost a barvu.


Transformační nástroje

§ Rotace § Změna velikosti § Naklánění

Všechny transformační nástroje lze aplikovat na obrázek, vrstvu, plovoucí výběr či pomocné čary.

Vrstvy

§ Velikost § Zarovnání § Režim krytí § Maska § Plovoucí výběry § Kanály § Cesty § Vektorový editor

U vrstev můžeme snadno měnit jejich pořadí, velikost, kopírovat a mazat. Lze je snadno slučovat do jedné. A pro každou vrstvu lze nastavit transparentnost atd.. Gimp také umožnuje pracovat s barevnými kanály, lze snadno přidávat vlastní kanály, do nichž je možné ukládat obrysy výběrů, které poslouží jako maska.

Barevné moduly

§ RGB § CMYK § HSV

Gimp dokáže pracovat s obrázky v maximální barevné hloubce (True Color) v RGB. Kromě toho umí pochopitelně pracovat i s indexovanými paletami a odstíny šedi. Nepříjemné je, že Gimp pracuje jen v barevném modelu RGB. Do verze 2 bylo nutné pro otevření obrázku uloženého v CMYKu mít nainstalovaný plugin, od verze 2 je alespoň částečná podpora CMYKu. Můžeme si tedy otevřít obrázek ve CMYKu, ale ten se okamžitě převede na RGB. Dobrá zpráva je, že CMYK bude podporovat další řada, tj. GIMP 3.0.. Do jiných modelů, které se používají především v tisku, umí obrázky exportovat. Vzhledem k tomu, že konverze není jednoznačná, občas se výsledek odlišuje od originálu.

Filtry a skripty

Zásoba filtrů, které v Gimpu naleznete, se zdá být téměř nekonečná. Naleznete mezi nimi jednak známé filtry, jednak velmi zajímavé kuriozity. Nemá cenu všechny jmenovat podrobněji se s nimi seznámíme v samostatném díle serialu.

Kromě filtrů obsahuje Gimp i takzvané script-fu.. Skripty lze rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny patří skripty fungující jako další zajímavé filtry. Druhou skupinu tvoří skripty, které dokáží obrázky přímo vytvářet. Stejně jako s filtry se i se skripty podrobně seznámíme v samostatném díle seriálu.


Závěr Pokud máte naistalovánu starší verzi Gimpu, doporučuji vám provést aktualizaci na verzi minimálně 2, jelikož obsahuje mnoho vylepšení. Pokud si chcete Gimp naistalovat můžete ho stáhnout odsud, nejnovejší verze je 2.0.2. vydaná dne 15.6.2004. V následujícím díle se podíváme na jednotlivé grafické formáty podporované Gimpem.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=195


Gimp - ÚVOD (2.) V tomto díle se podíváme na jednotlivé grafické formáty podporované Gimpem. 21.6.2004 10:00 | Yippee | přečteno 4306x

Grafické formáty podporované Gimpem Gimp podporuje prakticky všechny rastrové formáty: gif, jpg, png, xpm, tiff, tga, mpeg, ps, pdf, pcx, bmp atd. a mnoho vektorových. Navíc lze ukládat přímo do zkomprimovaných souborů gzip, bzip2. Funguje i otvírání takto zkomprimovaných souborů.

Formáty vhodné pro web:

• GIF • JPEG • PNG

Formáty vhodné pro fotografie:

• TIFF (neztrácí kvalitu, nekomprimovaný) • JPEG • XCF, PSD (fotomontáže složené z několika vrstev, určené pro další úpravu)

ASCII

ASCII text např. pro použití na BBS.

BMP

Do tohoto formátu můžete ukládat bitmapy používané v MS Windows. Tento formát není úsporný z hlediska objemu dat, protože data nejsou komprimovaná, a když už ano, pak jen primitivní metodou RLE (Run Length Encoding). Obrázky ve formátu BMP mohou mít 2, 16 ,256 anebo 16.7 milionů barev (Truecolor).

Bzip2

Soubory uložené v tomto formátu se automaticky komprimují. Ke komprimaci se využívá programu bzip2. Jméno souboru by mělo vypadat takto: nazev.pripona.bz2; pripona je přípona formátu komprimovaného obrázku. Formát se hodí pro ukládání velkých obrázků s mnoha vrstvami.

C-Source

Pro vkládání obrázku do zdrojového kódu jazyka C.


CEL

Je grafický formát pro KISS animační nástroje s podporou průhlednosti jedné barvy.

DICOM

Formát medicínských dat.

Fax G3

Obrazový formát, který používají faxy.

FITS

V 70-tých letech minulého století byl standardizován FITS formát, ve kterém jsou od té doby ukládána astronomická data (nejen například z CCD, ale třeba i z digitalizovaných fotek nebo radioastronomická). Tento formát je poměrně jednoduchý. Na začátku každého souboru je uvedena hlavička s datem a časem pozorování, objektem a obecnými údaji o pozorování. Může ale také obsahovat například transformace souřadnic ze snímku do rovníkových souřadnic. Za hlavičkou pak následují data tak jak byly změřeny. FITS formát není obvyklý počítačový formát. Gimp jej načte, ale není schopen obrázek vhodně zobrazit.

FLC, FLI

Formáty, které používají především starší animační programy.

GBR

Zkratka znamená Gimp Brush a Gimp si do tohoto formátu ukládá stopy štětců.

Glcon

Tato zkratka znamená Gimp Icon. Formát pro ukládání ikon pro paletu nástrojů.

GIF

GIF (The Graphics Interchange Format) byl vyvinut společností CompuServe v roce 1987 (označován jako GIF87). Spolu s formátem JPEG je dnes nejpoužívanějším formátem pro zobrazování webové grafiky. GIF se používá pro zobrazování takzvané bitmapové (rastrové) grafiky, která se skládá převážně z jednoduchých čárových objektů a ne příliš velkého počtu barev. Zjednodušeně řečeno, každý obrázek je určen množinou svých bodů a každý bod (pixel) je určen svou pozicí a barvou.

GIF umožňuje ukládat obrázky s maximální velikostí 16384 na 16384 pixelů s maximálně 256 barvami z palety 16,7 miliónu odstínů. Pro data je použita bezeztrátová LZW komprese s dobrým komprimačním poměrem. V obrázku se často používá tzv. transparentní barva (to je barva, která je průhledná a vidíme skrze ni pozadí, na kterém je obrázek umístěn). Formát GIF je výborný pro obrázky s menším počtem barev, ve kterých jsou plochy neměnné barvy, ideální je pro čárovou grafiku, bannery nebo ikony na www stránkách. Výhodné je při jeho


tvoření zvolit ukládání řádků prokládaně, potom se při pomalém natahování obrázek postupně vynořuje.

Nová verze Gimpu 2.0 už má podporu GIF souborů dodávanou přímo, předchozí verze ji kvůli patentu neměly.

GIH

Formát GIH umožňuje vytvářet animované stopy či stopy citlivé na směr pohybu štětce.

GPB

Formát, který Gimp používá pro ukládání stop. Původní formát GBR podporoval pouze stopy v odstínech šedi. Toto omezení již nemá formát GPB, který ukládá obrázky v režimu RGB.

gzip

Soubory uložené v tomto formátu se automaticky komprimují. Používá se program gzip. Jméno souboru by mělo vypadat takto: nazev.pripona.gz; pripona je přípona formátu komprimovaného obrázku. Formát se hodí pro ukládání velkých obrázků s mnoha vrstvami.

Header

Hlavičkový soubor pro jazyk C. Umožňuje vložit obrázek do programu. Lze do něho pouze uložit.

HRZ

RGB obrazový formát velikosti 256x240 bodů (Slow scan television).

HTML

Gimp umožňuje uložit soubor do formátu HTML. Výsledkem je tabulka, jejíž buňky mají barevné pozadí podle pixelu bitmapy.

JPEG

JPEG (vyvinut skupinou Joint Photographic Experts Group odtud tedy jeho název) je nejběžnějším formátem, který najdete téměř u všech digitálních fotoaparátů. Jde o speciální formát vyvinutý pro fotografie, a díky kompresi je poměrně malý.

Formát JPEG podporuje čtyřiadvacetibitovou grafiku, obrázek tedy může obsahovat až 16 777 216 barev. Formát JPEG ukládá všechny informace o jednotlivých barvách v RGB složkách, kdy každá barva je vyjádřena jako trojkombinace tří základních barev - červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue). Obrázky s ostrými hranami a jemnými detaily tento formát nezvládá. Pro ně je mnohem vhodnější formát GIF. Formát JPEG nepodporuje transparentní obrázky ani animace.


Používá ztrátovou kompresi, která zmenší velikost obrázku na úkor kvality. Pokud uložíte nějaký obrázek v souboru typu JPEG, znovu jej otevřete a zase uložíte, kvalita nového obrázku se podle zvoleného stupně komprese sníží, dojde ke ztrátě zobrazovaných dat.

MPEG

Populární video formát vyvinutý Motion Picture Experts Group.

MIFF

Magick Image File Format je nativním formátem aplikace ImageMagick. Formát podporuje jednoduché animace, takže můžete ukládat i vícevrstvé rastry. Hlavička formátu je tvořena čitelným textem v kódování ISO Latin 1. Vlastní rastr je pak v binární podobě.

PAT

Gimp si v něm ukládá vyplňované vzory. Jsou uloženy v adresáři patterns. Formát nepodporuje afla kanál.

PCX

PCX je bitmapový formát a původně byl vyvinut pro program Paintbrush. Vytvořila ho firma ZSoft. Každý obrázek obsahuje 128 bitovou hlavičku, a za ní následují komprimovaná data. PCX nabízí tři druhy komprimace, podle počtu barev, 16-barev, 256-barev a TrueColor. Je určen především pro DOSovské prostředí. Používá ho ovšem i program malování v MS windows.

PIX

24-bitový RGB RLE formát (Alias/Wavefront Power Animator).

PNG

(Portable Network Graphics) Tento formát je jediným oficiálním formátem pro bitmapovou grafiku na internetu. Ve srovnání s formátem GIF má lepší podporu barev (až dvaatřicet bitů, 2 - 16,7 miliónu barev), proto lze použít i na ukládání fotografií. Podporuje průhlednost obrázku a více typů prokládání, možnost postupného zobrazení. O proti formátu GIF, PNG podporuje alfa kanál. Znamená to, že u každého bodu obrázku může být určeno z kolika procent je průhledný. 100% průhledný bod je transparentní, stejně jako v GIFu. 0% průhledný bod je vlastně úplně neprůhledný.

PNG je postaveno na naprosté kompatibilitě na všech systémech a ve všech programech. Kompresní metody použité v PNG dosahují často lepších výsledků než GIF.

PNM

Je dočasný formát, určený pro konverzi řady méně známých formátů pomocí programu pbmplus.


PostScript

Byl vyvinut firmou Adobe. Jedná se vlastně o textový soubor. Uvnitř je popsán obrazový dokument. Můžete použit přímo Postscript, nebo postskriptový formát pro obrázky - EPS. Formát EPS je vhodný, chcete-li obrázek ještě dále zpracovávat (např. V TeXu). Postcriptu rozumí mnoho tiskáren a jiných výstupních zařízení. Při ukládání nastavujete velikost obrázku a jeho okraje.

PSD

Nativní formát Adobe Photoshopu. Gimp dokáže otevřít tento formát se vším všudy (vrstvy, kanály, průhlednost atd.). Samozřejmě je možné do PSD i ukládat.

PSP

Vrstvený formát programu Paint Shop Pro, který umí Gimp načíst.

SGI

SGI formát je primárně určen pro Silicon Graphics UNIX Workstations. Většina aplikací běžících na SGI strojích SGI formát podporuje. SGI formát umí ukládat v 24-bit hloubce (16.7 milionů barev).

SNP

Nativní formát animačního programu MicroEyes.

SUNRAS

Sun Raster je nativní bitmapový formát platformy Sun Unix. Sun formát ukládá v 24-bitové hloubce (16.7 milionů barev). Používá jednoduchou bezztrátovou kompresi, která se velmi rychle dekóduje, ale na úkor velikosti obrázku (hlavně v 24 bitech).

TDI

TDI Animation Software formát.

TGA

Formát se používá pro textury různých 3D modelovacích programů anebo pro hry. Podporuje osmi, šestnácti, čtyřiadvaceti a 32 bitovou barevnou hloubku a volitelně RLE kompresi.

Tiff

TIF, TIFF (Tag Image File Format) je formát vytvořený pro použití v typografii. Vyvinut byl především pro výměnu obrázků mezi různými aplikacemi. Můžete se s ním setkat u scannerů. V souboru je zapsáno, jaká komprese je pro data použita. Používá se Huffmanovo kódování, LZW a občas i JPEG. Formát TIFF pracuje v barevné hloubce 24 bitů a podporuje průhlednost.


URL

GIMP umožnuje otevřít grafický soubor přímo z internetu. Stačí napsat URL souboru jako v prohlížeči (http://cesta/soubor, nebo ftp://cesta/soubor).

XBM

Formát XBM je nejstarším používaným formátem, jeho význam postupně upadá. Používá se jen pro ikony či symboly. Obrázky ve formátu XBM nejsou komprimované.

XCF

XCF je nativním formátem Gimpu. Zachovává informaci o vrstvách, jejich vlastnostech a dalších nastavení obrázku. Proto je vhodné do tohoto formátu ukládat rozpracované dokumenty či archivní dokumenty pro pozdější úpravy.

Ocenitelnou vlastností je jeho relativní odolnost vůči poškození. V případě poškození obrázku s více vrstvami se Gimp pokusí otevřít, co může. I když je ztráta části obrazového materiálu žalostná, stále je to lepší než přijít o všechno.

XJT

Je také nativním formátem Gimpu, ale na rozdíl od XCF obsahuje ztrátovou JPEG kompresi, proto je výsledný obrázek menší.

Xpm

X Pixmap je formát, který se využívá pro X Window Manager ikony. Ukládá data předlohy ve formě ASCII textu formátovaného jako pole řetězce znaků jazyka C. Tento typ formátu dovoluje editovat soubory XPM jakýmkoliv textovým editorem, lze do něj na libovolné místo vkládat komentáře a může být vložen jako data do programu jazyka C a C++ .

XV Thumbnail

xvpic náhledy.

XWD

X Window Dump (XWD) formát využívají UNIXové pracovní stanice, které používají X Window. Slouží k ukládání a uchovávání snapshotů.

Přehled

Barevné režimy Název formátu Otevření Ukládání Vrstvy Odstíny šedé RGB Indexované

ASCII BMP


Bzip2 C-Source CEL DICOM Fax G3 FITS FLC, FLI GBR Glcon GIF GIH GPB gzip Header HRZ HTML JPEG MPEG MIFF PAT PCX PIX PNG PNM PostScript PSD PSP SGI SNP SUNRAS TDI TGA Tiff URL XBM XCF XJT Xpm


XV Thumbnail XWD

Legenda: podporuje; nepodporuje; není známo

Závěr Jak vidíte, Gimp podporuje velké množství grafických formátů. Pokud jste mezi nimi nenašli váš oblíbený formát, nemusíte zoufat, díky pluginům lze Gimp rozšířit o téměř libovolné grafické formáty.



Gimp - ÚVOD (3.) V dnešním díle se seznámíme s prostředím a ovládáním Gimpu. 28.6.2004 10:00 | Yippee | přečteno 4181x

Ovládání Gimpu Jak již bylo napsáno v prvním díle tohoto seriálu, doznalo uživatelské prostředí Gimpu od verze 2.0 velkých změn. Přepracované prostředí přiblížilo ovládání Gimpu jeho velkému rivalu Abobe Photoshopu. Tento díl by vás měl seznámit s novým prostředím.

Prostředí Gimpu

Na obrázku vidíte prostředí Gimpu.

Vlevo je hlavní okno programu, které se skládá z jednoduchého menu (obsahující jen tři položky), panelu nástrojů a vlastností nástrojů.

Uprostřed je okno obrázku s otevřenou fotografií. Ti z vás, kteří znají starší verze Gimpu, vidí první změnu prostředí: v okně nám přibyla nabídková lišta.

V pravo je okno obsahující panely: Vrstvy, Kanály, Cesty, Zpět, Stopy, Vzorky, Přechody. Toto okno zde popisovat nebudu, vrátíme se k němu v některém z následujících dílů.

Hlavní okno

Menu

Menu v hlavním okně obsahuje tři položky: Soubor, Rozš., Nápověda.

Položka Soubor obsahuje všechny příkazy pro práci se soubory. Jsou to: Nový, Otevřít, Otevřít nedávný, Získat, Předvolby, Dialogy, Ukončit.

Pod položkou Rozš. najdeme: Správce modulů (umožnuje vypínat/zapínat jednotlivé moduly Gimpu) Editor jednotek (lze nastavovat vlastnosti jednotlivých měrných jednotek a přidávat nové) Podrobnosti o modulech (zobrazuje informace o nainstalovaných modulech)


Prohlížeč DB (je určen hlavně vývojářům, získají tu užitečné informace) Skript-Fu, Python-Fu (zde najdete všechny skripty)

Pomocí položky Nápověda se můžeme dostat k funkcím Gimpu: Nápověda, Kontextová nápověda, Tip dne, O aplikaci, GIMP online. Pokud potřebujete zjistit jakou verzi Gimpu právě používáte, vyberte z tohoto menu položku "O aplikaci".

Panel nástrojů

Na tomto panelu najdeme všechny důležité nástroje potřebné pro běžnou práci. Příslušný nástroj vybereme kliknutím na ikonu (tohoto nástroje) a poté můžeme daný nástroj použít (aplikovat).

Pravoúhlý výběr Eliptický výběr Volný výběr (laso) Magická hůlka Výběr dle barvy Inteligentní nůžky

Bézierova křivka

Natažení barvy (pipeta)

Lupa Měření Přesun

Výřez

Překlopení

Rotace Škálování Naklánění

Perspektiva

Rozmazání nebo zaostření Rozmazávání

Změna jasu

Výplň barvou či vzorem

Výplň přechodem

Tužka

Štětec

Guma

Rozprašovač

Pero

Razítko

Vlastnosti nástrojů

Umožňuje nastavit jednotlivé vlastnosti vybraného nástroje. U kreslících nástrojů je možné vybrat velikost, barvu a tvar stopy atd. U výběrových

nástojů přesnost výběru apod. .


Nastavení barvy se provádí pomocí nástroje Barva popředí a pozadí. Tento nástroj, jak je vidět z vedlejšího obrázku, umožnuje vybrat příslušnou barvu několika způsoby. První záložka umožnuje vybrat barvu v režimu RGB. Lze ji vybrat kliknutím na příslušnou barvu v barevném čterci. Barvu lze také nastavit pomocí posuvníků jednotlivých barevných složek R (červená;red), G (zelená;green), B (modrá;blue), H (odstín;hue), S (sytost;saturation), O (jas;value). Pro vybrání barvy pomocí barevného trojůhelníka lze použít druhou záložku a na třetí záložce můžeme nastavit barvu v režimu CMYK pomocí posuvníků jednotlivých složek. Gimp umožnuje uložit si vámi nastavené barvy.

Okno obrázku

Okno obrázku obsahuje právě editovaný obrázek a menu aplikace. Menu je tu ve formě nabídkové lišty (novinka od verze 2.0), která je běžná ve všech grafických editorech, a také ve formě kontextové nabídky, na kterou jsme zvyklí z předcházejících verzí Gimpu.

Nabídková lišta

Nabídková lišta obsahuje všechny položky, které jsou součástí kontextové nabídky. Právě kontextová nabídka byla jedním z důvodů, proč spousta lidí tvrdila, že má Gimp složité a nelogické ovládání. Proto vývojáři přidali od verze 2 do horní části okna obrázku nabídkovou lištu.

Nabíková lišta, kontextová nabídka obsahují:

Soubor

Položka obsahuje vše, co je potřebné pro práci se soubory tzn. otevření, uložení, tisk atd.

Úpravy

Osahuje standardní příkazy pro úpravy, které znáte z ostatních aplikací.

Výběr

Zahrnuje nástroje pro vytváření a práci s výběry.

Zobrazení

Pokud chcete změnit chování a vzhled okna obrázku, jděte do této nabídky.

Obrázek

Nástroje pro práci s obrázkem např. otočení, převrácení, oříznutí, barevné režimy, velikost atd..


Vrstva

Vše potřebné pro práci s vrstvami.

Nástroje

Osahuje stejné pracovní nástroje, které jsou na panelu nástrojů, a navíc pár dalších.

Dialogy

Umožnuje zobrazovat jednotlivá dialogová okna.

Filtry

Tato položka obsahuje jednotlivé filtry pro úpravy obrázků.

Python-Fu

Rozširující skripty napsané v Pythonu.

Script-Fu

Obsahuje rozširující skripty napsané pomocí jazyka Script-Fu. Script-Fu vychází z programovacího jazyka Scheme, což je varianta jazyka LISPu (jěž používá EMACS).

Závěr

Tímto dílem končí čast seriálu věnovaná seznámení s Gimpem. V následujících několika dílech se budeme zabývat úpravou fotografií.

Download Gimpu

Na konci dnešního dílu uvádím linky na downlody gimpu verze 2.x pro nejpoužívanější distribuce. Debian testing (deb) http://mars.iti.pk.edu.pl/~jakub/ Debian unstable (deb) http://packages.debian.org/unstable/graphics/gimp Mandrake http://mandrake.contactel.cz/Mandrakelinux/devel/cooker/i586/Mandrake/RPMS/gimp2_0-2.0.2-1mdk.i586.rpm Fedora Core 1 (RPM) ftp://ftp.gimp.org/pub/users/drc/ Fedora Core 2 (RPM) http://people.ecsc.co.uk/~matt/downloads/rpms/gimp/2.0.1/RPMS/ SuSE 9.0 (RPM) http://www.usr-local-bin.org/gimp.php Gentoo Portage http://packages.gentoo.org/packages/?category=media-gfx;name=gimp Slackware 9.1 http://www.linuxpackages.net/search_view.php?by=name&name=gimp&ver=9.1 source ftp://ftp.gimp.org/pub/gimp/v2.0/ Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=216


Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (1.) - Základní úpravy Počínaje tímto dílem se začneme věnovat úpravám fotografií v Gimpu. Dnes se podíváme na změnu velikosti, oříznutí a zmíníme se o optimalizaci fotografie. 5.7.2004 10:00 | Yippee | přečteno 4589x

Změna rozměrů obrázku Velikost fotografie závisí na nastavené kvalitě při focení, anebo pokud obrázek přenášíte do počítače skenováním, tak poté na nastavené kvalitě při skenování. Ale ať použijete jakýkoliv způsob, vždy je obrázek většinou rozměrově velmi veliký. Archivace nevyžaduje zmenšovat fotky rozměrově ani velikostně, a ani při dnešních gigabajtových místech na harddiscích to není nutností. Ovšem pokud budeme fotografii publikovat na webu nebo například posílat mailem, musíme o změně rozměrů obrázku uvažovat. Na webu se můžeme také setkat s tzv. thumbnaily, což jsou malinkaté náhledy fotografií, a pokud na některý z nich klikneme, tak se nám objeví příslušná fotografie ve větším rozměru (v původní velikosti).

Změna rozměru jde provést v Gimpu velmi snadno. Obrázek musíme nejdříve najít a poté ho otevřít. Z hlavního okna programu Gimp (okno s nástroji) nebo z nabídkové lišty okna obrázek vyvoláme dialog pro načtení obrázku: Soubor -> Otevřít... . V okně Načtení obrázku projdeme strukturou adresářů, najdeme hledaný soubor a otevřeme ho.

Teď už máme obrázek otevřený a můžeme přistoupit k jeho zmenšení.

Pozn.: Zvětšování obrázku se příliš často nepoužívá, protože je pak vykreslen méně kvalitně.

Najedeme na nabídku: Obrázek -> Velikost obrázku. Otevře se nám dialogové okno "Velikost obrázku".

V okně "Velikost obrázku" zadáme požadovanou šířku nebo výšku do příslušné kolonky. Pokud máme zamknutý poměr stran, stačí vyplnit pouze jeden údaj (výšku nebo šířku) a druhá hodnota bude automaticky dopočtena tak, aby nedošlo ke zkreslení obrázku.

Standardně použité jednotky jsou pixely (px). Pokud chcete, aby měl obrázek podobnou velikost jako fotografie, změňte jednotky na milimetry (mm) a zadejte výšku nebo šířku obrázku v těchto jednotkách. Jinou možností je změnit velikost obrázku relativně v procentech k původnímu.


Oříznutí obrázku

Pokud nechceme kraje fotografie, můžeme obrázek oříznout nebo vyříznout detail obrázku. Ovšem pozor! Oříznutí se provádí přes všechny vrstvy!

Pro oříznutí slouží nástroj Ořez (tlačítko se skalpelem), který lze vyvolat i klávesovou zkratkou SHIFT + C .

Volbou nástroje se změní vzhled kurzoru. V této chvíli stačí kliknout na místo, kde chceme mít pravý horní roh a tažením vybíráme část obrázku k oříznutí.

Rozměry vybraného výřezu můžete změnit pomocí úchytků (černých čtverečků) v rozích výřezu. Horní pravý a dolní levý čtvereček slouží k přesunu. Horní levý a dolní pravý čtvereček umožní změnit rozměr.

Při použití nástroje ořez se automaticky otevře dialogové okno Ořezání a rozměry. Pokud jste s výběrem spokojeni, oříznutí provedete pomocí tlačítka Ořezat. Přesnější výřez můžete provést číselně ve vámi zvolených jednotkách. Výsledek vidíte ihned při jakékoliv změně.

Pokud se vám nedaří oříznout přesně co chcete, možná že vám přijde vhod i jiný postup, který zde vyložím. Nejdříve si nástrojem obdélníkový výběr označíme plochu pro oříznutí a pokud jsme s výběrem spokojeni, vybereme z nabídkové lišty volbu Obrázek --> Ořezat obrázek a výběr se ořízne. Může se však stát, že výběr není dokonalý a chceme ho ještě upravit. Pro tento účel použijeme nástroj Škálování vrstvy nebo výběru (nástroj s malým a velkým obdélníkem) nebo použijeme klávesovou zkratku SHIFT + T a u vlastností nástroje zaškrtneme v části Ovlivnit políčko transformovat výběr . Z výběru se stane průhledná mřížka, kterou můžeme zvětšit nebo zmenšit, a tím současně měníme výběr jako takový. Pro dokončení zmáčkneme tlačítko Škálovat , které se nachází v okně škálování. Nakonec použijeme známou volbu: Obrázek --> Ořezat obrázek .


Zmenšení obrázku

Velikost obrázku v kB, nikoliv jeho rozměry v px, ovlivňuje dobu načítání obrázku z Internetu a také dobu jeho odesílání / přijímání pomocí e-mailu. Postup přípravy fotografií pro web (e-mail) se tedy může skládat z těchto kroků:

1. úprava rozměrů 2. ořez 3. uložení obrázku se sníženou kvalitou

Pro názornost si vše ukážeme na příkladu. Mějme obrázek těchto vlastností: Původní rozměr: 1984 x 1488 px Rozlišení: 72 dpi Původní velikost v kB: 634,1 (zkomprimovaný jpeg) Velikost nezkomprimovaného obrázku můžete zjistit v titulkové liště v okně obrázek.V našem případě je to 22,6 MB. Nejdříve ořízneme naši fotografii.

Oříznutím se nemění jen rozměr ale i velikost v kB. Po uložení je velikost jpeg obrázku: 328,1 kB při uložení v 85% kvalitě Rozměr po oříznutí se změnil na hodnoty: 1641 x 1335 px


Posledním krokem optimalizace je zmenšení obrázku na příslušnou velikost. Nový rozměr: 800 x 651 px (při zachování proporcí) A takto zmenšený obrázek uložíme tak, aby byl co nejlepší a zároveň neztrácel na kvalitě. V plné kvalitě by měl obrázek velikost 383,8 kB.

Postup: z menu vybereme Soubor --> Uložit jako. Otevře se dialogové okno Zapsat obrázek. Zadejte nové jméno souboru do pole Jméno souboru a typ souboru nastavte na JPEG. Je to právě tento formát, který se pro náš účel hodí nejvíce. Pokračujte tlačítkem OK. Otevře se dialogové okno Zapsat jako JPEG.

V poli Náhled obrázku zaškrtněte políčko Náhled (v okně obrázku). Pak v poli Nastavení parametrů posuvníkem postupně snižujte parametr Kvalita. Výsledek vizuálně kontrolujte v okně obrázku, velikost přímo v dialogovém okně Zapsat jako JPEG - pole Náhled obrázku - Velikost v bajtech.

Po dosažení optimálního výsledku, tj. nejmenší velikosti obrázku v kB při dostatečně kvalitním vzhledu, potvrďte svoji práci tlačítkem OK.

V našem příkladě se velikost zmenšila na 41,9 kB.

Pro ukázku zde uvádím fotografii uloženou v různé kvalitě (s různě velkou JPEG kompresí). Ani jedna z fotografií nebyla optimalizována pro www, proto se mohou některé z fotografií načítat trochu déle.

kvalita 100 % velikost 384,4 kB kvalita 50 % velikost 52,3 kB kvalita 33 % velikost 41,6 kB kvalita 10 % velikost 21,8 kB



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (2.) - Transformace V dnešním díle se podíváme na transformaci fotografií. 20.7.2004 08:00 | Yippee | přečteno 3130x

Nástroj T R A N S F O R M A C E nabízí několik nastavení: Rotace (Shift+R), Škálování (Shift+T), Naklonění (Shift+S), Perspektiva (Shift+P) a Překlopení (Shift+F). U všech z režimů je možné zapnout volbu Převzorkování (u této volby si je možné vybrat jakým způsobem má Gimp provést interpolaci bodů), která odstraňuje efekt aliasingu a volbu Oříznout výsledek, jež odstraní oblasti vrstvy přesahující rozměr obrázku.

Rotace (Shift+R) Nástroj rotace nám umožňuje otočit obrázek.

• Tažení levým tlačítkem myši otáčí výběr volně • CTRL a tažení myší otáčí výběr po 15° skocích

Popis obrázků: vlevo originál , vpravo otočený

U nástrojů transformace se budeme muset spokojit s pomocnou mříží, místo náhledu, který je běžný v ostatních grafických programech. Hustotu mříže je možné nastavit přímo na hlavním panelu ve vlastnostech nástroje. Nástroj rotace najdeme na panelu nástrojů (ikona s otáčejícím se obdélníkem) nebo v okně obrázku menu: Nástroje --> Nástroje transformace --> Rotace. Pokud chceme otáčet obrázek o 90, 180 nebo 270 stupňů, musíme použít nabídku: Obrázek --> Transformace --> Rotovat o ...... . Mříž se zobrazí až po klepnutí myší do obrázku. Režim rotace navíc zobrazí v náhledu i malou tečku, podle které Gimp otáčí s objektem. Tečku je možné přesunout a tím změnit střed rotace. Pokud zmáčknete klávesu CTRL, budete otáčet s objektem po 15ti stupních.

Překlopení (Shift+F) Někdy je potřeba obrázek horizontálně či vertikálně převrátit. Je to jednoduché, stačí použít nástroj Překlopení.


• Levé tlačítko myši = vodorovné převrácení • CTRL + levé tlačítko myši = svislé převrácení

Popis obrázků: první originál , druhý vodorovně převrácený, třetí svisle převrácený

Nástroj převrácení najdeme na panelu nástrojů (ikona s převracejícím se obdélníkem) nebo v okně obrázku menu: Nástroje --> Nástroje transformace --> Překlopení. Přepínat mezi svislým a vodorovným překlápěním lze výše popsaným způsobem nebo pomocí volby Typu převrácení ve vlastnostech nástroje.

Změna velikosti (Shift+T) Tento druh transformace nelze srovnávat s algoritmem pro zmenšování celého obrázku, jelikož není tak kvalitní.

• Tažení L Myší mění velikost • s CTRL pouze svislá změna velikosti • s SHIFT pouze vodorovná změna velikosti • s CTRL a SHIFT se zachovává poměr stran


Popis obrázků: vlevo originál , vpravo zmenšený

Nástroj pro změnu velikosti najdeme na panelu nástrojů (ikona se zmenšujícím se obdélníkem) nebo v okně obrázku menu: Nástroje --> Nástroje transformace --> Škálování. Zachování proporcí při změně velikosti lze výše popsaným způsobem nebo pomocí volby Omezení ve vlastnostech nástroje.

Naklápění (Shift+S) Naklápění je známé spíše jako deformace smykem.

• Tažení L Myší vlevo/vpravo - naklápění vodorovně • Tažení L Myší nahoru/dolu - naklápění svisle

Popis obrázků: vlevo originál , vpravo naklopený

Nástroj naklápění najdeme na panelu nástrojů (ikona s naklánějícím se obdélníkem) nebo v okně obrázku menu: Nástroje --> Nástroje transformace --> Naklonění.

Perspektiva (Shift+P) Perspektiva představuje simulaci perspektivního promítání. Při používání tohoto nástroje je potřeba počítat s určitým zkreslením, takže raději zmenšujte předimenzovaný obrázek než naopak.


Posunem hraničních bodů upravíte tvar plochy do kýženého stavu. Při použití toho nástroje vzniká nepříjemné moiré. Jediným způsobem minimalizace (odstranění) moiré je práce ve větším rozlišení a následné zmenšení celého obrázku.

Popis obrázků: vlevo originál , vpravo v perspektivě

Závěr V příštím díle se podíváme na to jak narovnat (napřímit) křivě vyfocenou fotografii.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (3.) - Rovnání křivě nafocených fotografií Asi každému se někdy stalo, že musel vyfotit objekt nakřivo z důvodu, aby se celý vešel na fotografií nebo musel fotit objekt z vyšší nebo nižší roviny a tím se vlastně trochu zdeformoval. Dnes si ukážeme, jak takto pokažené fotografie narovnat. 27.7.2004 08:00 | Yippee | přečteno 3345x

U nástroje Transformace můžeme změnit jeho chování, a sice použít režim Korektivní, což znamená provádět inverzní operaci k vybranému nástroji.

Srovnání horizontu U režimu Rotace dochází k opačnému otočení, než které jsme nastavili. Nástroj je proto velmi dobrým pomocníkem při úpravě křivě nafocených fotografií. Přece jen při fotografování s sebou nenosíme pravítko s ryskou, a vše si důkladně neproměřujeme. Bez náhledu bychom mohli zkoušet narovnat obrázek hodiny, ale pokud zaškrtneme ve vlastnostech nástroje volbu Zpět (Korektivní), jsme hotovi v podstatě ihned.

Originál; Otočení mřížky; Oříznutí obrázku

Zkusme narovnat výše uvedenou fotografii s vilkou. Vybereme nástroj Rotace, a u něho ve vlastnostech zaškrtneme volbu Zpět (Korektivní). Klikneme do obrázku a mříž natočíme do úhlu, ve kterém je obrázek křivě, mříž by tedy měla být rovnoběžná se šikmou linií obrázku, podle které chceme obrázek narovnat.

Po zmáčknutí tlačítka Rotovat, se nám fotografie narovná. Teď už jen ořízneme fotografii, a práce je hotova.


Výsledný narovnaný obrázek

Při použití popisované techniky narovnání, je třeba počítat s tím, že na výsledném obrázku bude chybět část okrajů z originálního obrázku. Ve většině případů to nevadí, protože na fotografi málo kdy zabírá focený oběkt celou plochu.

Srovnání kácejících se línií (kolinearita) Může se stát, že fotíme objekt, který není ve stejné rovině, v jaké stojíme. Ať už fotíme ze shora nebo naopak ze zdola, fotoaparát musíme naklopit, abysme vyfotili celý objekt, bez chybějícího kousku.

Často jsme nuceni takto fotografovat budovu, která je dost vysoká a my nemůžeme popojít dál od objektu, aby se nám celý vešel na fotografii. V tomto případě je jediná možnost vyfotit budovu ze vzdálenosti, ze které můžeme, od země. Foťák směřuje nahoru a výsledek můžeme vypadat podobně, jako na fotografii v ukázce.

I s touto fotografií si umíme poradit. K vyrovnání této tzv. kolinearity, použijeme nástroj Perspektiva - režim Korektivní. Nejčastěji budeme tuto techniku používat k narovnání vyfocené architektonické památky. Ale nástroj je vhodný i pro pravoúhlé narovnání dokumentů focených z tištěných předloh.

Originál

Nejprve si ukážeme použití tohoto nástroje u fotografie horní poloviny chrámu sv. Víta (viz. nahoře). Naším úkolem je narovnat fotografii.


Vybereme nástroj Perspektiva a zapneme režim Zpět (Korektivní). Klikneme do obrázku a nakloníme mřížku, tak aby směřovala do stejného pomyslného bodu, jako budova na fotografii.

Narovnání; Výsledný obrázek

Ukázali jsme si jednoduchý příklad, a nyní přejdeme ještě k jednomu, u kterého ovšem budeme muset provést několik kroků, než dostaneme očekávaný výsledek a použít oba dva popisované nástroje.

Originál (nesprávná kolinearita); Rotace; Srovnaný horizont

Zkusme narovnat fotografii okna s kočkami. Nejprve srovnáme horizont (viz. výklad výše), a až poté použijeme nástroj Perspektiva - režim Korektivní.


Srovnání kolinearity; Po narovnání; Oříznutí; Mezivýsledek

Objeví se nám známá mřížka, necháme dolní šířku mřížky stejnou, a pouze změníme její perspektivu pomocí bílých úchytků nahoře (měníme vertikální perspektivu). K dokončení zmáčkneme tlačítko Transformace a vidíme téměř dokonalé okno. Ovšem má to jeden háček, nahoře vidíme, že fotografie (okno) není rovná, proto musíme použít znovu nástroj perspektiva, ale napodruhé budeme měnit úhel horní linie (měníme horizontální perspektivu).Vše je zdokumentováno na obrázcích pod tímto odstavcem. Finální úpravou je oříznutí fotografie.

Změna horizontální perspektivy; Výsledek

Příklad pro Vás Obrázky ke cvičení můžete stáhnout zde. Zkuste si sami fotografii upravit a porovnat ji s následujícími obrázky:


Výsledek cvičení 1; Výsledek cvičení 2

Závěr Jak jste poznali na předcházejících řádcích i křivě nafocená fotografie se nemusí vyhazovat. Jelikož Gimp má řadu mocných nástrojů pro její narovnání.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (4.) - Výběry I. Dnes se podíváme na výběry, kterými se budeme zabývat i příště. 3.8.2004 08:00 | Yippee | přečteno 3287x

Výběry hrajou velmi důležitou roli při práci s digitálními fotografiemi. Umožňují rozdělit obrázek do "dvou" částí: do jedné, s kterou nebudeme pracovat a do druhé, na které budeme provádět úpravy. Pomocí výběru můžeme měnit pouze určitý detail ve fotografii.

Dále se nám výběrové nástroje mohou hodit pro fotokompozici (fotomontáž), při kopírování či přenášení určité části jedné fotografie do druhé.

Nebude nám stačit pouze jeden článek pro popsání tohoto mocného nástroje, proto věnuji výběrům i další díl našeho seriálu. V dalším z dílů se zaměříme na masku (maskování), což má k výběru blízko, a často se tyto dva nástroje bez sebe neobejdou.

Výběry jsou speciální kanály, nezávislé na vrstvě obrázku, a u něhož se efekt aplikuje pouze na aktuální vrstvu. Pokud máme ovšem vybranou volbu Sloučený vzorek, je výběr platný na všechny vrstvy. S vrstvami se seznámíme podrobněni později. V tuto chvíli nám bude stačit přirovnání vrstev k průhledným fóliím, na kterých jsou nakreslené časti obrázků, naskládaných na sobě.

Výběrových nástrojů je celkem sedm. Postupně si zde jednotlivé nástroje podrobně popíšeme a začneme hezky popořádku, dle obrázku (tzn. zleva doprava).

Obdélníkový a eliptický výběr

První dva nástroje můžeme popisovat dohromady, neboť se chovají stejně. Pomocí prvního vybíráme obdélník nebo čtverec (klávesa R) a pomocí druhého kruh nebo elipsu (klávesa E). Výběr provedeme kliknutím do obrázku, a dále tažením levého tlačítka myši na požadovanou velikost. Výběr se provede po uvolnění tlačítka myši. Po dokončení se výběr zobrazí jako

pohybující se pomlčky (tzv. pochodující mravenci).

Pokud chceme dostat čtverec nebo pravidelný kruh, musíme použít klávesu SHIFT, která se musí přidržovat až do uvolnění tlačítka myši.

Výběry se vytahují (kreslí) po úhlopříčce, z jednoho rohu do druhého, my ale můžeme výběr nakreslit také od středu, pokud stiskneme tlačítko CTRL, které


držíme až do uvolnění levého tlačítka myši.

Nyní přejdeme k vlastnostem nástrojů: U nástroje můžeme zaškrtnout volbu Zaoblení hran, a pomocí posuvníku definujeme velikost. Zaoblení určuje, jak ostrá bude hranice výběru. Nula znamená, že vše bude neprůhledné, a čím hodnotu více zvětšujeme, tím se stávají okraje výběru více průhledné. Zaoblení hran najdeme téměř u všech výběrových nástrojů.

Při tvorbě výběru můžeme zvolit jednu z těchto tří voleb: Volný výběr, Pevná velikost, Pevný poměr stran. Pokud máme zaškrtnutou volbu Volný výběr můžeme nakreslit libovolně velký čtverec/obdélník (elipsu/kruh), při aktivní volbě Pevný poměr stran lze kreslit objekt dle definovaného poměru šířky a výšky a poslední volba: Pevná velikost nakreslí objekt ve velikosti, kterou si sami nastavíme. Další velmi užitečnou volbou těchto nástrojů je Vyhlazení, která umožňuje kompenzovat nevýhodu bitmapových křivek, tedy vyhlazuje jejich zubatost.

Laso (Volný výběr/ ruční výběr oblastí)

Pomocí tohoto nástroje (klávesa F) můžeme vybrat jakýkoliv i nepravidelný tvar. Výběr provádíme sami ručně, takže výsledek závisí na naší přesnosti a zručnosti. Málokdy se stane, že neuhneme z cesty, a vybereme přesně, to co chceme, proto se tento nástroj využívá samostatně zřídka, a spíše se kombinuje s dalšími. Křivka, kterou kreslíme, se sama uzavře po uvolnění tlačítka myši.

Jelikož levé tlačítko myši držíte po celou dobu výběru, využívá se tento nástroj spíše pro výběry menšího rozsahu.

Zde jsou na ukázku dva obrázky kosa. K výběru jsem použila Lasso, ale první je obtažen s nulovou hodnotou zaoblení a druhý s hodnotou zaoblení 100.

Výběr spojitých oblastí (Magická hůlka)

Pokud klikneme tímto nástrojem (klávesa Z) do obrázku, vybere se daný bod, a navíc celá souvislá oblast pixelů, které se mu barvou podobají. Ve vlastnostech nástroje můžeme nastavit míru tolerance: Práh. Čím vyšší hodnotu nastavíme, tím větší plocha bude vybrána. Pokud máme zaškrtnutou volbu Sloučený vzorek výběr vyhodnocuje barvy všech vrstev, jinak pracujete pouze na aktivní vrstvě.


U tohoto nástroje je nejdůležitější vybrat barevný pixel, podle kterého se výběr vytvoří.

Pro ukázku zde uvádím dva obrázky, u nichž byla nastavena stejná míra tolerance, ale jiný barevný pixel, podle kterého se provedl výběr (žlutý kruh označuje oblast, kam jsem klikla):

Výběr oblastí podle barvy

Vybírá stejný popř. podobný odstín barvy v celém obrázku. Narozdíl od magické hůlky, zde lze vybrat i nespojité oblasti. Na příkladu můžete vidět, že je skutečně vybrána oblast, která není spojitá (Levý obrázek = výběr; pravý obrázek = výběr vyplněn zelenou barvou).

Na další dva zbývající výběrové nástroje se podíváme v dalším díle.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (5.) - Výběry II. Dnes dokončíme všechny výběrové nástroje. 10.8.2004 08:00 | Yippee | přečteno 2774x

Inteligentní nůžky

Tento nástroj funguje obdobně jako nástroj laso, s tím rozdílem, že při použití inteligentních nůžek se jednotlivé sousední body křivky nepropojují přímkou, ale propojují se křivkou, která kopíruje ostrou barevnou hranicí ( přichytí se na nejbližší kontrastní přechod), tzn.snaží se odhadnout, co chcete vybrat.

Způsob práce s tímto nástrojem je následující: nejdříve rozmístíme jednotlivé kotevní body, poslední kotevní bod je potřeba umístit do stejného místa jako je první kotevní bod, kliknutím uvnitř vybíraného objektu vytvoříme výběr.

Tento nástroj není moc používaný, i vývojáři Gimpu ve své konferenci vedli vášnivé diskuze kolem tohoto nástroje.

Bezierovy křivky

Přestože se vetšina začátečníků tomuto nástroji brání, jedná se o nejužitečnější a nejmocnější nástroj pro výběr. Tento nástroj umožňuje vytvářet výběry ohraničené libovolně tvarovanou hladkou křivkou. Kreslení pomocí Bezierových křivek je jednou ze základních technik kreslení ve vektorových editorech.

Práce s tímto nástrojem je obdobná jako s lasem. Kliknutím levým tlačítkem myši umístíme jednotlivé kotevní body, které se propojí přímkou. Uzavření provedeme kliknutím na první kotvící bod za současného stisknutí klávesy Ctrl (u kurzoru se objeví otočené U). Kotevní body jsou označeny kruhem, editační body čtvercem.


Kliknutím levého tlačítka na bod a tažením jej přesouváme. Pokud kliknete na některý z bodů, objeví se dva editační body, tažením těchto bodů můžete tvarovat křivku mezi sousedními body. Chceme-li přidat další kotevní bod, stačí kliknout na křivku v místě, kde ho chceme umístit při současném držení klávesy Ctrl. Křivku lze také tvarovat kliknutím na ni a přetažením (vytvarováním). Pokud při předcházející operaci přidržíte klávusu Shift, bude se křivka tvarovat proporcionálně.

Převedení oblasti, vybrané pomocí nástroje "bezierova selekce", na "pochodující mravence", tedy výběr, provedeme kliknutím na tlačítkoVytvořit výběr z cesty ve vlastnostech nástroje. Jak vidíte, tímto nástrojem můžete vytvořit dokonalý výběr.

Práce s výběrem


Tímto jsme probrali všech 7 výběrových nástrojů. Dále se budeme zabývat výběrem jako takovým.

Pro výběr celého obrázku, použijte volbu Výběr --> Vše nebo CTRL + A. S takto vybranou vrstvou můžeme provádět jakýkoliv úpravy. Pokud chcete výběr zrušit, poslouží vám nabídka Výběr --> Nic nebo použít klávesovou zkratku SHIFT + CTRL + A. Další velmi užitečnou volbou je možnost výběr invertovat (Výběr --> Invertovat či CTRL + I). Neznamená to nic jiného, než to, že aktuální výběr se odstraní, a vybere se vše ostatní, co nebylo vybráno. Pokud chceme výběr po celém obvodu o nějaký ten pixel zvětšit či zmenšit, můžeme to provést pomocí volby Výběr --> Zmenšit resp. Výběr --> Zvětšit, v dialogovém okně stačí napsat o kolik pixelů chceme výběr změnit. Někdy budeme potřebovat použít jen okraj výběru (u kruhového výběru se tomu říká mezikruží) i pro toto najdeme v gimpu funkci, jmenuje se obvod (Výběr --> Obvod). Stačí nastavit jen počet pixelů, které mají tvořit obvod a gimp udělá vše za nás.

Pro další možnosti práce s výběry, jako kopírování, přesouvání atd., je potřeba vědět, co je to vrstva a jak s ní pracovat. Proto si tyto možnosti práce s výběrem necháme na později, a v příštím díle se budeme zabývat vrstvami.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (6.) - Vrstvy Vrstvy jsou velmi užitečným nástrojem při editaci či tvorbě fotomontáží. A jsou používány v celé řadě technik určených pro úpravu a vylepšení fotografií. 17.8.2004 08:00 | Yippee | přečteno 2857x

Co jsou vrstvy?

Vrstvy si můžete představit jako průhledné fólie naskládané na sebe. Každá vrstva může být libovolně upravována, překreslována a přemisťována nezávisle na dalších vrstvách. Obsah vrstvy se tedy chová jako samostatný obrázek. Čím více vrstev je v dokumentu, tím větší velikost daný soubor má.

Rozpracované obrázky s vrstvami vždy ukládejte ve formátu XCF (nativním formátu Gimpu), protože v takto uloženém obrázku se zachovávají jednotlivé vrstvy, a lze je znovu upravovat.

Obrázek nám ukazuje, jak se na sebe skládají vrstvy. Pro lepší orientaci, je dobré jednotlivé vrstvy pojmenovávat.


Pokud nemáte dialog s vrstvami zapnutý, můžete to udělat pomocí volby: Dialogy-->Vrstvy nebo pomocí klávesové zkratky CTRL + L .

Na záložce vrstvy vidíte jednotlivé vrstvy (jejich miniatury), jména, a indikační oko, které informuje, zda je vrstva zapnutá nebo vypnutá. Velikost miniatur můžete změnit ve vlastnostech: Soubor --> Předvolby --> rozhraní --> v oblasti Náhled .

Po vytvoření nového dokumentu (Soubor --> Nový) je automaticky vytvořena vrstva Pozadí, která je vyplněna bílou barvou, barvou pozadí/popředí, nebo je její obsah transparentní, což ovlivňujeme při vytváření nového dokumentu volbou Typu vyplňování .

Do jaké míry bude vrstva vidět, určuje jak "vysoko" se nalézá v okně VRSTVY. Dá se to i libovolně měnit pouhým přetažením vrstvy výše nebo níže. A také použitím šipek na spodní hraně panelu vrstvy.

Zapínání a vypínání vrstev


V panelu vrstvy na záložce vrstvy, vidíme několik vrstev. Ikonka oko určuje, že je příslušná vrstva zapnutá (tedy viditelná). Zneviditelnění vrstvy lze provést kliknutím na indikační oko. Opětovným kliknutím myší na místo, kde by tato ikonka oka měla být, vrstvu zviditelní. Kliknete-li na ikonku oka se stlačenou klávesou Shift, vypnou se všechny ostatní vrstvy. Opětovným kliknutím s klávesou Shift se všechny vrstvy zapnou.

Aktivní vrstva

Vrstva, která je zvýrazněna, odlišena jinou barvou, se nazývá aktivní vrstva. Pokud použijete jakýkoliv nástroj, nebo provedete jakékoliv jiné úpravy, vše se bude aplikovat na aktuální vrstvu. Proto mějte při práci s obrázkem, který obsahuje více vrstev, vždy otevřené okno vrstev, abyste stále měli přehled, s jakou vrstvou pracujete. Vrstvu aktivujete kliknutím na její název nebo ikonku s náhledem v okně vrstev. Aktivní může být pouze jedna vrstva. Pokud kliknete přímo v obrázku nástrojem Přesun na objekt, označí se automaticky ta vrstva, která v daném bodě do obrázku nejvíce přispívá.

Přesouvání vrstev

Přesun provádíme nástrojem Přesun vrstev a výběrů. Klikněte na objekt v obrázku (vrstva se automaticky vybere), tlačítko myši stále držte, a táhněte ji na požadovanou pozici. Pro přesun můžete použít i klávesnici. Po kliknutí nástrojem přesun vrstev do obrázku, stačí mačkat kurzorové šipky. Každé stlačení posune vrstvu o jeden bod v příslušném směru.

Pokud se vám nedaří vybrat tímto způsobem vrstvu, kterou chcete (ať z důvodu, že se nemůžete strefit, nebo proto, že je vrstva s objektem průhledná), musíte si vrstvu nejdříve aktivovat ručně v okně vrstev, a pak použít nástroj Přesun vrstev a výběrů spolu se stlačením klávesy Shift. Automatická aktivace vrstvy se tak dočasně vypne.

Ikona spojeného řetězu znamená, že jsou vrstvy navzájem svázány (klikli jsme na místo mezi ikonkou oka a malým náhledem vrstvy). Svázaná vrstva bude posouvána ikdyž není aktivní. V našem obrázku jsou svázány dvě vrstvy (svejk a slunce). Pokud budeme posouvat jednu z nich, zároveň s ní se bude automaticky posouvat vrstva(y) s ní svázána(y). Pokud znovu kliknete na ikonku kousku řetězu, ikonka zmizí, a propojení vrstev se zruší.

Změna pořadí vrstev

Vrstvy, které jsou v seznamu nahoře, překrývají ty, které se nachází pod nimi. Pokud chcete změnit pořadí vrstev (například vrstvu, která je v pořadí třetí, přesunout až nahoru), aktivujte nejprve příslušnou vrstvu. Dole v okně vrstev je řada tlačítek. Na druhém a třetím z nich jsou šipky (ve tvaru trojúhelníku) – nahoru a dolů. Klikáním na tato tlačítka vrstvu přesouváte o pozici výš nebo níž. Kliknete-li se stlačenou klávesou Shift, vrstva se přesune až úplně nahoru nebo dolů. Nebo jednoduše můžete vrstvu přesunout tažením se stisknutým levým tlačítkem.


Mazání vrstev

Smazat vrstvu, kterou již nebudete potřebovat, lze velmi snadno. Aktivujte ji a klikněte na ikonku Odpadkového koše, poslední v dolní řadě ikonek v okně vrstev. Nebo takto označenou vrstvu stačí přetáhnout na ikonku koše. Či použít pravé tlačítko myši a v menu vybrat položku Odstranit vrstvu.

Vytvoření nové vrstvy

Novou vrstvu vytvoříte kliknutím na ikonku znázorňující čistý list papíru v okně vrstev (první v dolní řadě ikonek). Při současném stisku klávesy SHIFT se vyvolá dialogové okno, ve kterém můžete pojmenovat právě tvořenou vrstvu, zvolit její velikost, a typ výplně. Velikost vrstvy je zobrazena žluto-černým lemováním, zrušíme pomocí volby Zobrazení --> Zobrazovat hranici vrstvy.

Nová vrstva se vloží nad momentálně aktivní vrstvu, a sama se stane aktivní. Nyní lze do ní přesouvat či kopírovat objekty, malovat atd. Vrstvu lze také duplikovat, kliknutím na ikonku s dvěma listy papíru (čtvrtá v řadě ikonek v okně vrstev). To udělá kopii označené vrstvy, která se nazve stejně a přidá se "přípona" (v české verzi kopie). Což se hodí v situaci, kdy budete dělat upravy na vrstvě, a nechcete abyste si původní vrstvu přepsali.

Sloučení vrstev

Sloučení si lze představit jako slepení dvou průhledných fólií, tím vznikne vrstva pouze jedna jediná. Volba Sloučit dolů, kterou najdeme pod volbou Vrstva v nabídkové liště, nebo vyvoláním místní nabídky pomocí pravého tlačítka myši, sloučí aktivní vrstvu s vrstvou pod ní. Pokud ovšem vybereme Sloučit viditelné vrstvy, nástroj sloučí všechny viditelné vrstvy do jedné. Zploštit obrázek sloučí úplně všechny vrstvy do jedné.

Velikost vrstvy


Velikost vrstvy lze nastavit pomocí volby:Vrstva --> Škálovat vrstvu, nebo použít nástroj pro škálování. Pokud zvolíme Vrstva --> Velikost vrstvy dle obrázku, velikost vrstvy se změní na stejnou velikost, jako je největší rozměr obrázku na libovolné vrstvě.

Závěr

V následujícím díle se seznámíme s dalšími možnostmi práce s vrstvami.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (7.) - Prolínání vrstev Pokud dvě vrstvy smícháme dohromady a nastavíme nějaký režim prolnutí, můžeme dostat efekt, o kterém se nám snilo. 26.8.2004 08:00 | Yippee | přečteno 2828x

U vrstev můžeme nastavit jakým způsobem se budou překrývat (režim prolnutí). Celkem je těchto režimů patnáct a my si je alespoň trochu přiblížíme. Ukážeme si výsledek na obrázku, který se skládá ze dvou vrstev. První vrstva nazvaná barvy obsahuje uprostřed obdélník, který je vyplněn přechodem jdoucí z černé do průhledné. Dále po všech stranách můžeme vidět barvy (bílou, černou, červenou, modrou a zelenou). Druhá vrstva je obyčejná fotografie stromů.

Kromě pouhého nastavení režimu prolnutí, můžeme ještě zvolit krytí v procentech. Budeme uvádět dva obrázky: první bude zobrazovat vrstvy v prolnutí daného typu o 100% krytí a druhý prolnutí o 50% krytí.

Nastavení prolínání vrstev

Klikneme v okně Vrstvy na rozbalovací nabídku režimů, kde si můžeme vybrat z několika typů prolnutí níže popsaných.

Normální

Vrstvy jsou naskládány jedna přes druhou, a má-li horní vrstva nějaké body průhledné, je v těchto bodech obrázku vidět vrstva spodní. V našem vzorovém obrázku je obdélník uprostřed vyplněn přechodem jdoucí do průhledné barvy, a tudíž je obrázek pod vrstvou vidět. Pokud bychom převrátili pořadí vrstev, viděli bychom pouze vrstvu stromy. Stupeň krytí lze ovlivnit posuvníkem Krytí v okně vrstev.

Rozpouštění

Výslednou barvou pixelu se stává buď barva podkladu nebo barva vrstvy. Výsledkem je barevný šum (zrnitý či tečkovaný vzhled).


U prvního obrázku můžeme pozorovat, že jasné syté barvy, které mají 100% krytí, zůstávají neměnné. Avšak místa, která jsou částečně průhledná, již zasažena jsou. Ovšem pokud změníme krytí vrstev na 50%, je možné vidět nepravidelné rozrušení na celé ploše. Tento režim pracuje pouze na vrstvě, která obsahuje nějakou transparenci.

Násobení

V rámci každého kanálu je podkladová barva vynásobena barvou vrstvy. Černá barva má za výsledek vždy černou, avšak bílá podkladovou barvu vůbec neovlivní. V konečném efektu se obrázek trochu ztmaví.

V našem obrázku si můžeme všimnout, že dole černý pruh zůstal skutečně černý, nahoře bílá plocha obrázek nechala v původní barvě, a přechod uprostřed navádí také přechod, ale trošku ztmavený. I červená, modrá a zelená barva změnily odstín a jsou trošku tmavší.

Dělení

Režim dělení obrázek zesvětluje. Je vlastně inverzní k režimu násobení. To má za následek i obrácené chování černé a bílé barvy. Bílá barva neovlivňuje spodní vrstvu, černá naopak vrstvu zesvětlí.

U našeho vzorového obrázku vidíme, že nahoře bílý pruh zobrazil vrstvu pod ním ve skutečné podobě, a naopak černý pruh dole, barvy vrstvy pod ní výrazně zesvětlil.

Obraz

Bílá barva v tomto režimu plně kryje vrstvu pod ní, černá barva obraz nijak neovlivní. Barvy zde fungují jako v aditivním modelu RGB: pokud bychom měli v jedné vrstvě barvu žlutou a v druhé purpurovou, daly by dohromady barvu bílou.


U našeho příkladu bílá barva zůstala bílou, a přechod černé do průhledné nám zobrazil fotografii v obdélníku, tak že černá, která je úplně nahoře nechala obrázek beze změny.

Překrytí

Toto prolnutí odráží ve vrstvě všechna světla a stíny pozadí. Využívá k tomu dvou předchozích prolnutí: Násobení a Obraz. Středně šedá barva je brána jako průhledná. Pracuje s vrstvou pozadí i s vrstvou, na kterou je aplikován.

Dost často pomocí tohoto efektu dostanete křiklavé barvy. Pozadí vrstvou značně prostupuje, a to jak u světlých, tak tmavých barev. S efektem se můžeme setkat u barevným koláží. Fotografii tak můžete tónovat do libovolného odstínu, jako vidíte na této fotografii, jež je tónována do odstínu šedomodré barvy.

Zesvětlování

V rámci každého kanálu zjasní podkladovou barvu tak, aby odrážela barvu aktivní vrstvy. Černá barva nezanechává na podkladové barvě žádnou stopu. Toto prolnutí výrazně projasní celý obrázek.

Zde nás zajímá, která z barev je světlejší. Ta pak "vyhrává" a je viditelná. Pokud je aktivní vrstva tmavší než vrstva pod ní, tak GIMP vrstvu pod aktivní vrstvou zcela upřednostní.


Tmavnutí

V rámci každého kanálu ztmaví podkladovou barvu tak, aby odrážela barvu aktivní vrstvy. Bílá barva nezanechává na podkladové barvě žádnou stopu. Toto prolnutí výrazně ztmaví celý obrázek.

V našem obrázku černá zůstane černou, jelikož již nejde ztmavit.

Osté světlo

Toto prolnutí pracuje v závislosti na hodnotě barev vrstvy vůči šedé barvě. Ostré světlo využívá principu prolnutí Násobení a Obraz.

Mírné světlo

Pokud je barva vrstvy světlejší než 50% černá (tedy šedá barva), jsou barvy zesvětleny. V opačném případě je výsledná barva tmavší.

To je takové to světlo, jaké můžete zažít když je mlha.

Extrakce zrnitosti

Je režim prolnutí, který dokáže vytáhnout a zobrazit zrnitost. Tento režim je podle vývojářů Gimpu odrazovým můstkem pro vznik nástroje na opravu starých fotografií.


Sloučení zrnitosti

Je režim, který přidává do obrázku zrnitost a simuluje tím vzhled staré fotografie. Režim, který provede sloučení vrstvy s jejím zrnitým obrazem.

Odlišnost

Jedná se o jednoduchý režim krytí, při kterém se obrázky v jednotlivých vrstvách od sebe odečítají. Pokud je v jedné vrstě hodně tmavý (černý) pixel, zobrazí se ve výsledku jako světlý (bílý) pixel. Je potřeba si ale uvědomit, že pojmy bílá a černá jsou relativní, jelikož tento nástroj pracuje s každým barevným kanálem samostatně.

Součet

Režim sčítá hodnoty RGB pozadí i popředí. Výsledek je světlejší a méně kontrastní. V RGB modelu odpovídá minimální hodnotě černá barva. Jelikož se jedná o součet, nezáleží proto na pořadí vrstev.

Rozdíl

Tento režim je opakem předcházející volby prolnutí. Odečítá barvu aktivní vrstvy od vrstvy pod ní. Pokud použijeme na spodní vrstvu bílou barvu (RGB hodnota= 255,255,255) a barvu


aktivní vrstvy nastavíme na červenou (RGB hodnota = 255,255,0) dostaneme barvu purpurovou (RGB hodnota = 0,255,255). Výsledkem je spíše tmavší obrázek.

Pouze ztmavení

Tento režim se snaží barvy ztmavit. Je důležité, která barva (podkladová nebo barva vrstvy) je tmavší. Ta se pak stává výslednou barvou. Bere tedy nižší hodnotu RGB. Podobný režimu násobení, ovšem celkový obrázek se stane tmavším.

Pouze zesvětlení

Zde kontroluje barvu aktivní vrstvy a vrstvy pod ní, výslednou barvu pixelu vybere tu, která je z obou dvou vrstev světlejší. Výsledek je obdobný jako u režimu součet nebo obraz s tím rozdílem, že je o něco tmavší.

Odstín

Odstín používá odstín aktivní vrstvy, a smíchá ho se světlostí a sytostí základní barvy.

Výsledek je ovlivněn pouze odstínem aktuální vrstvy. Na odstín šedé barvy nemá režim vliv.

Sytost


Používá hodnoty sytosti aktivní vrstvy, a míchá ji se světlostí a odstínem základní barvy.

Barva

Barva používá jas spodního obrazu, a kombinuje ho s odstínem a sytostí aktivní vrstvy.

Je to dobrý způsob ke kolorování černobílých obrazů, protože se zachovají úrovně šedi v obraze.

Jas

Jas zachovává jas aktivní barvy, a míchá ji s odstínem a sytostí barev vrstvy pod ní. Tento režim vytváří opačný efekt než režim Barva.

Závěr

Tak, a jsme u konce. Pokud máte alespoň rámcovou představu o tom, co je prolínání vrstev, jak pracuje, pak tento článek splnil svůj učel. Vím, že se vám jednotlivá prolnutí v hlavě nyní asi pletou, ale to je celkem pochopitelné. Zapamatujete si je časem, když s nimi budete pracovat. Proto se prolínání vrstev nevyhýbejte, a nebojte se experimentovat, neboť právě v tom tkví tajemství úspěšného zvládnutí této problematiky.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (8.) - Barvy I. Dnes se podíváme na základní úpravy fotografií, a sice na vyvážení barev. 31.8.2004 08:00 | Yippee | přečteno 2496x

Odstín-sytost Chceme-li změnit odstín, sytost a světlost barev ve fotografii, musíme z nabídkové lišty vybrat: Nástroje --> Nástroje barev --> Odstín-sytost. V okně, které se otevře, nastavujeme odstín, světlost a sytost barev. Je možné měnit vlastnosti jedné ze základních barev či měnit vlastnosti všech základních barev naráz. Samozřejmostí je režim náhledu, který nám umožnuje vidět prováděné změny ihned v upravované fotografii. Tlačítkem "Budiž" provedené změny potvrdíme, tlačítkem "Obnovit" můžeme změny vrátit.

Tento nástroj nám tedy umožňuje upravit celý obraz nebo jednotlivé barevné složky v obraze. Je to skvělý nástroj pro změnu barev objektů. Lze ho také použít pokud chcete přidat více sytosti matným digitálním fotkám. Není obvykle používán pro korekci barev.

Pojďme si ve stručnosti nastínit jednotlivé volby nacházející se v dialogovém okně:

Sytost můžeme nazvat jako čistotu barvy nebo můžeme říci, že udává čistotu barvy světla. Čím je vyšší, tím je rozsah barevných frekvencí uzší.

příklad:

základní barvy

různé tóny,sytost nastavena na hodnotu -60

stejný tón, různá sytost

Světlost

velikost achromatické složky ve světle s určitou dominantní frekvencí

příklad:

základní barvy





Odstín

Odstín (tón) je vlastně celkový barevný nádech fotografie. Například můžeme fotografii změnit do modravého odstínu atd.

příklad:

základní barvy


různé tóny,sytost nastavena na hodnotu +80


Jas-kontrast Mezi základní techniky úpravy barevného podání fotografie patří vyladění jasu a kontrastu, které můžeme měnit pomocí nabídky: Nástroje --> Nástroje barev --> Jas-Kontrast. Pomocí posuvníků upravujeme jas a kontrast.

Příkaz Jas a kontrast nabízí jeden posuvník pro jas a jeden pro kontrast. Jednoduchost tohoto příkazu může být na obtíž: jelikož tento příkaz provádí stejné nastavení pro všechny obrazové body, což může způsobit ztrátu detailů v obraze.

Naše ukázková fotografie je trošku přeexponovaná. Ubereme tedy u ní Jas a trošku přidáme Kontrast, abychom fotografii vylepšili.Toto je jednoduchá verze úpravy jasu a kontrastu.


Pokud skutečně bazírujete na skvělých výsledcích, je dobré při změně jasu a kontrastu, nejdříve vytvořit kopii našeho obrázku, nastavením režimu prolnutí těchto vrstev upravíme jas a kontrast fotografie a poté lze nastavit hodnotu krytí pro dokonalost této techniky.

Postup je následující: Zduplikujeme vrstvu s fotografií, a na horní vrstvě nastavíme režim prolnutí na Násobení. Tmavé plochy v obrázcích se znásobí (tzn. ztmavnou) a světlé plochy se naopak ještě více zesvětlí. Nakonec nastavíme vhodný režim krytí pro naše dvě vrstvy (v příkladu bylo nastaveno 60%), a můžeme vše sloučit dohromady a vesele fotografii uložit pro další použití.

Pokud bychom takto chtěli upravit černobílou fotografii, je potřeba místo režimu Násobení použít režim Překrytí a nastavit opět krytí. V ukázce bylo použito krytí 50%.


Jas určuje podíl světla v barvě (intenzitu světla). Čím vyšší, tím je světlo jasnější. Není vhodnou volbou pro korekci, protože může způsobit ztrátu detailů v obraze.

příklad:

základní barvy

různé tóny,jas nastaven na hodnotu -127

různé tóny,jas nastaven na hodnotu +127

stejný tón, různý jas

různá míra jasu bez tónu

Kontrast reguluje způsob, jakým se na obrázku interpretuje rozdíl mezi jasy a stíny. Právě u digitálních fotoaparátu je kontrast obvykle menší než kdybychom stejný objekt vyfotili klasickým fotoaparátem.

příklad:

základní barvy

různé tóny, kontrast nastaven na hodnotu -100

stejný tón, různý kontrast

Závěr Myslím si, že nových informací bylo pro dnešek již dost. V následujících dílech se budeme také zabývat prací s barvami.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (9.) - Barvy II. Úrovně jsou velmi mocným nástrojem při úpravě fotografií, mnoho toho umí a hodně nám napoví, a proto jsme si nástroj nechali do samostatného článku. 7.9.2004 08:00 | Yippee | přečteno 2358x

Histogram Než začneme upravovat barevné podání obrázku pomocí nástroje Úrovně, musíme si vysvětlit pojem Histogram. Histogram je graf, udávající rozložení jednotlivých barevných hodnot v obrázku. Pro práci s digitálními fotografiemi a naskenovanými obrázky se jedná o velmi důležitý graf, který na snímek mnohé prozrazuje. Proto u některých dražších digitálních zrcadlovek je možnost nechat si zobrazovat histogram pro vyfocené fotografie, a tím získat rychlý přehled o stavu fotografie. Co vlastně tedy histogram poskytuje za informace? Především zobrazuje zastoupení jednotlivých odstínů "šedé" na snímku. Jak tedy s histogramem pracovat? Dole pod křivkou je stupnice šedé, vertikální hodnota je pak úměrná počtu pixelů na obrázku, které mají daný odstín. Pokud se jedná o zašedivělý obrázek chybí zastoupení absolutně černé a absolutně bílé, což se na histogamu projeví tím, že křivka "kopeček" nezačíná nebo nekončí hned u okraje.

Z histogramu našeho ukázkového snímku je vidět, že v něm převažuje tmavě-šedivá barva. Černé barvy je v našem obrázku po skromnu, bílá barva je v obrázku o něco více zastoupená. Pokud si chceme zobrazit pouze onen histogram, a nechceme ho upravovat, můžeme ho vyvolat z menu Dialogy --> Histogram.

Úrovně Co dělá funkce Úrovně? Umožňuje nastavit světla a stíny na fotografii, čímž je možné maximalizovat dynamický rozsah fotografie. Pojďme se na ni podívat blíže. V Gimpu ji najdeme v menu Nástroje -> Nástroje Barev -> Úrovně. Po jejím zvolení nad obrázek vyskočí manipulační okénko, které obsahuje histogram snímku. Jak již víme, čím vyšší úsečka histogramu, tím více pixelů dané hodnoty je v obrázku - vlevo jsou stíny, vpravo jsou světlé hodnoty.


Nástroj urovně nám umožnuje sledovat rozložení jasu ve společném (RGB) kanále, nebo v jednotlivých složkách daného barevného modelu (tzn. samostatně v R,G,B). Jak je zřejmé z histogramů našeho obrázku, ve všech kanálech je naprostá nepřítomnost tmavé barvy a nedostatek bílé barvy. To způsobuje, že náš obrázek vypadá jako plochý a s malou hloubkou.

Podíváme se, co nám nástroj Úrovně nabízí a jak s jeho pomocí naší fotografii vylepšit. První, co v okně uvidíme, jsou tzv. vstupní úrovně. Jejich hodnota se dá změnit buď nastavením trojúhelníčků pod histogramem anebo změnou jejich číselné hodnoty v kolonkách pod trojúhelníčky. Posunutím trojúhelníčků provedete přeškálování jednotlivých hodnot pixelů v obrázku podle následujícího jednoduchého pravidla - Gimp změní hodnotu pixelu označeného černým trojúhelníčkem na absolutně černou (0) a hodnotu pixelu označeného bílým trojúhelníčkem na absolutně bílou (255). To znamená, že v naší fotografii rozšíříme spektrum jednotlivých odstínů na maximální možný rozsah (z nejtmavšího bodu uděláme černou a z nejsvětlejšího bílou), tzn. v případě osmibitové barevné hloubky bude tento rozsah 256 odstínů.

V našem obrázku nastavíme černý trojúhelníček na hodnotu 71 a bílý na 242, přesně podle následujícího obrázku. Pokud se vám nechce nastavovat nejsvětlejší a nejtmavší bod obrázku pomocí posouvání trojúhelníčků, je možné použít pipety. Vedle čísel nejtmavšího (nejsvětlejšího) bodu najdete černou (bílou) pipetu, kterou stačí v obrázku kliknout na nejtmavší (nejsvětlejší) bod, čím provedeme nastavení.

Upravený obrázek vypadá takto, společně s ním jsem přiložila i jeho histogram.


Při posouvání trojúhelníčků je potřeba mít na paměti, že bychom je neměli příliš přibližovat k sobě, protože tím se větší počet pixelů přemapuje na jednu hodnotu, a dojde ke slití odstínů, tudíž ke ztrátě kresby. Dost často se stává, že obrázek je správně obohacen o tmavé a světlé tóny, nicméně působí poněkud "tmavým" dojmem. K odstranění použijeme třetí prostřední trojúhleníček, označený šedou barvou. Jeho posunem (doleva nebo doprava) můžeme převést střední tóny na světlejší nebo tmavší. Je důležité poznamenat, že výsledný efekt se viditelně liší, od toho který bychom dostali prostým použitím jednoduché funkce Jas a kontrast.

Úrovně lze napravit také pro každý RGB kanál zvlášť. Postup i princip je totožný s úpravou úrovní ve všech kanálech naráz. K dispozici máme ještě přednastavený automatický režim nastavení úrovní, který se pokusí vygenerovat barevně co možná nejvěrnější obrázek. Většinou obrázek upravený automatickým režimem je mnohem kontrastnější než ručne upravovaný. Je to způsobeno automatickým vyrovnáním každého z kanálů (R,G,B) samostatně.

Dále v okně nástroje Úrovně najdeme tzv. výstupní úrovně, které slouží k nastavení hodnoty černého a bílého bodu na výstupu. Které se ale nehodí k vylepšení fotografie, proto doporučuji nechat černou na nule a bílou na 255.

Pozorný čtenář si jistě všiml, že v histogramu upravené fotografie jsou "vykousané" některé odstíny. Pokud jich není hodně lidské oko rozdíl nezpozoruje. Pokud je však takto vykousnutých odstínů velké množství, chybí na fotografii plynulé přechody mezi tóny, a snímek pak působí jako textura (jsou na něm viditelné "mapy"). Dochází k tomu nejčastěji při několikátém použití nástroje Úrovně na jednom snímku, proto i zde platí "všeho s mírou".

Závěr Doporučila bych vám naučit se používat Úrovně, jelikož s jejich pomocí můžete dosáhnout mnohem lepších výsledků než při použití nástroje Jas a kontrast.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (10.) - Barvy III. I v tomto díle se budeme zabývat nástroji pro barevnou korekci. 14.9.2004 09:00 | Yippee | přečteno 2250x

Křivky Některé nafocené fotografie a většina naskenovaných fotografií potřebuje dodatečnou úpravu barevného tónu a kontrastu. Pokud si pro tyto úpravy vystačíte s příkazy Úrovně a Jas a Kontrast, je vše v pořádku, ale profesionálové dávají přednost nastavení pomocí Křivek. Jelikož umožňují přesnější kontrolu nad tónovým rozsahem než jen provádění úprav s použitím světla, stínů, středních tónů.

S příkazem Křivky lze, stejně jako s příkazem Úrovně, nastavit celkový tónový rozsah obrazu. Místo jen tří proměnných (světla, stíny, střední tóny), nám Křivky nabízejí možnost provádět barevnou korekci u většího počtu bodů. Pomocí křivek můžeme nastavovat pouze ty úrovně, které potřebujeme, aniž bychom tím ovlivnili rozložení světel a stínů v celém obrázku.

Nyní si ukážeme použití křivek na výše uvedeném obrázku vyvřeliny s otiskem rostliny. Fotografie vypadá jako kdyby byla focena v mlze, ale není tomu tak. Je focena přes sklo vitrýny v muzeu bez možnosti použití blesku. Na následujícím obrázku vidíte dialogové okno přikazu Křivky, které vyvoláte pomocí Nástroje --> Nástroje barev --> Křivky.

V dialogovém okně vidíme čtvercové pole, které protíná přímka s dvěma koncovými body. Jde o diagram poměru jasu na vstupu a výstupu. Osa X představuje vstup a osa Y výstup. Tvar přímky lze snadno změnit, kliknutím na ní přidáme další bod, který je možné posunovat


(chování tohoto bodu je obdobné jako chování bodů u Bezierových křivek) a tím tvarovat křivku. Pokud posouváme křivku v dolní části (tedy u tmavších stínů) směrem nahoru, obrázek tím zesvětlujeme. Na levé dolní straně jsou stíny, uprostřed stupnice polotóny a vpravo nahoře je oblast světel.

S jedním bodem nejsou změny tak výrazné, ale již dva body výslednou křivku (potažno obrázek) výrazně ovlivňují. Pohybovat je samozřejmě možné i s koncovými body přímky (křivky), ale dosáhneme tím většinou nežádoucího efektu ořezání některé tonální úrovně.

Stejně jako u nástroje Úrovně lze si i u Křivek vybrat kanál, se kterým budeme provádět úpravy. Výběr kanálu provedeme v horní části okna. Je možné si vybrat jeden z těchto kanálů: jas, červená, zelená, modrá.

Pokud se nám nepodaří nastavit křivku pomocí vkládaných bodů, můžeme použít volbu volná ruka. Tato volba nám umožňuje nakreslit tvar křivky ručně. Volbu je možné zapnout kliknutím na tlačítko volná ruka v pravém dolním rohu okna v sekci Typ křivky. Po nakreslení křivky je možné opětovné přepnutí do standardního režimu a doladit příslušné body.

Pomocí křivek se dají dělat pravá kouzla třeba tím, že zcela odfiltrujeme některou z tonálních úrovní. Ukázku můžete vidět na následujícím obrázku.


Závěr Tímto dílem jsme probrali všechny podstatné nástroje sloužící k barevným úpravám fotografií. V následujícím díle se podíváme na poslední tři nástroje, které Gimp nabízí k úpravě barev.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (11.) - Barvy IV. Dnes se podíváme na poslední tři nástroje pro práci s barvami. 1.10.2004 10:00 | Yippee | přečteno 2018x

Posterizace Tento nástroj je správnou volbou, pokud chcete vytvořit obrázek s indexovanými barvami, který nebude mít barvy vycházející z obrázku, ale takové, které je možné vytvořit jako kombinace RGB kanálů. Množství kombinací vychází z hodnoty, kterou zadáte v dialogovém okně funkce.

Tento nástroj najdeme v menu Nástroje --> Nástroje barev --> Posterizace. Jeho dialogové okno vypadá jako na následujícím obrázku.

Pro obrázky v odstínech šedé je princip Posterizace jednoduchý. Pro úrovně posterizace 0,1,2 je obrázek tvořen jen minimem možných barev tzn. bílou a černou. Pro každou další úroveň se přidá další odstín šedé. Při úrovni posterizace 4 bude náš obrázek obsahovat 4 odstíny šedé. Úroveň 16 nám tedy poskytuje 16 barevných odstínů šedé.


Na předcházejících obrázcích je ukázka použití posterizace pro černobílý obrázek. První z nich je originál, dále je obrázek úrovně posterizace 2, 3 a 10.

Pro RGB obrázky se při úrovni posterizace 4 vytvoří 4 barevné odstíny v každém barevném kanále. Tato úroveň tedy vytvoří 4x4x4, tedy 64 barev. Těchto 64 barev je vybráno takto: jednotlivé kanály se rozdělí na čtyři části, to znamená vytvoří se jen barvy, které budou obsahovat 0, 85, 170, 255 konkrétní barevné složky.

Většinou takto vytvořené barvy nejsou shodné s barvami v originálním obrázku, a málo z nich je přímo zastoupeno v obrázku. Fotografie upravené posterizací nejsou přesným zástupcem původní, ale jsou více umělecké něž indexované obrázky vytvořené z barev obrázku.

Na předcházejících obrázcích je ukázka použití posterizace pro barevný obrázek. První z nich je originál, dále je obrázek standardně převedený na indexované barvy, a poslední je obrázek úroveň posterizace 4.

Práh Pokud spustíme funkci Práh (Nástroje --> Nástroje barev --> Práh) otevře se nám následující dialogové okno s histogramem obrázku.


V tomto dialogovém okně máme možnost nastavení práhu. Nastavení lze provést pomocí přímého označení v histogramu pomocí myši anebo číselně dole pod histogramem. V obrázku se zobrazí jen barvy, které jsou součástí prahového intervalu.

Práh lze použít k tvobě černobílých kreslených obrázků. S úspěchem lze prách použít také k výběru oblastí se stejnými barvami. Tento výběr se provádí za pomoci alfa kanálu (používáním alfa kanálu se budeme zabývat v nějakém z dalších dílů seriálu).

Na předcházejících obrázcích je ukázka použití funkce Práh. První z nich je originál, další je dialogové okno s nastaveným prahem, poslední je výsledný obrázek.

Obarvit Tato funkce nám umožňuje dát fotografii barevný nádech. Tuto funkci najdeme v menu Nástroje --> Nástroje barev --> Obarvit. Po spuštění tohoto nástroje se objeví dialogové okno se třemi posuvníky (Odstín, Sytost, Světlost). Pomocí těchto posuvníků lze dát fotografi potřebný barevný nádech, popřípadě je možné zbavit obrázek barevného nádechu.


Na předcházejících obrázcích je ukázka použití funkce Obarvit. První z nich je originál, další tři jsou obrázky s přidaným barevným nádechem a uprostřed je dialogové okno funkce Obarvit.

Barevná korekce fotografií Gimp nám nabízí velké množství nástrojů umožňující provádět barevné korekce ve fotografiích. Asi nejtěžší věcí při provádění barevné korekce je vybrat nejvhodnější nástroj. Pokusím se zde uvést pár pravidel, která by vám měla tento výběr zjednodušit.

Odstín-sytost tímto nástrojem lze přidat více sytosti matným digitálním fotkám, a také ho lze použít k přebarvení objektů. (viz díl Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (8.) - Barvy I.)

Jas-kontrast po tomto nástroji sáhneme ve chvíli, kdy bude náš obrázek podexponováný (přeexponovaný), jedná se o nejjednodušší a nejčastěji používaný nastroj pro barevné korekce. (viz díl Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (8.) - Barvy I.)

Histogram nejedná se o žádný nástroj na úpravu barevného podání fotografie, ale prozradí nám hodně o barvách v obrázku. Jde o pomocníka díky kterému můžeme jednoduše zjistit, co fotografii chybí. (viz díl Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (9.) - Barvy II.)

Úrovně tento nástroj nám umožňuje nastavit maximální dynamický rozsah fotografie. Jedná se o mocnější variantu "Jasu a kontrastu". (viz díl Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (9.) - Barvy II.)

Křivky jde o nástroj, který umožňuje přesnou úpravu barevného tónu a kontrastu fotografie. (viz díl Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (10.) - Barvy III.)

Obarvit pomocí tohoto nástroje lze dát fotografii barevný nádech. (viz dnešní díl)

Závěr Dnešním dílem jsme dokončili vše, co souvisí s barvou.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (12.) - Retuše Obsahuje vaše fotografie nějakou část či objekt, které jste původně na fotografii nechtěli mít? Nevadí, jednoduše je odstraníme, a ptáte se čím či jak? Více se dozvíte v dnešním článku. 6.10.2004 08:00 | Yippee | přečteno 2627x

Pro retušování fotografií je nejvhodnějším nástrojem klonovací razítko, které se nachází v panelu nástrojů. Můžeme ho ale také vyvolat pomocí volby: Nástroje --> Nástroje kreslení --> Klonování či pouze pokud stiskneme klávesu c v aktivním obrázku. Razítko je nástroj pomocí, kterého můžeme zkopírovat zdrojovou oblast do jiné části obrázku. Zdrojovou oblast můžeme vzít z obrázku nebo jím může být vzorek. Na obrázku dole si můžete prohlédnout jaké volby nám nástroj nabízí. Postupně se s možnostmi nástroje seznámíme v tomto článku.

Práce s razítkem je jednoduchá. Nejdříme musíme umístit kurzor nad oblast, kterou budeme chtít kopírovat, a pomocí klávesy CTRL a (současného) stisku levého tlačítka myši si nadefinujeme požadovanou oblast. Nyní stačí kreslit kdekoliv v obrázku a bude se nám tam kopírovat oblast, kterou jsme si určili. Oblast se nám bude kopírovat na místo po takovou dobu, po kterou budeme mít stisknuté levé tlačítko myši a budeme kreslit. Pokud levé tlačítko myši uvolníme a klikneme do jiné části obrázku, kopie se bude objevovat v té části, do které jsme klikli.

Při tzv. klonování si dále můžeme vybrat stopu. Nejčastěji se používá stopa ve tvaru kruhu a to buď s rozmazaným nebo ostrým krajem. Doporučuji při práci používat lupu a obrázek si zvětšovat, abyste dosáhli lepších výsledků, při kterých nebude obrázek vypadat uměle.

Když přidržíme klávesu shift při současném stisknutí levého tlačítka nástroj bude připraven kopírovat celou oblast jako přímku. Kombinace Shift + Ctrl způsobí posun přímky vždy o 15 stupňů, takže nemusíte mít obavy, že nenakreslíte přímku rovně, tak jak potřebujete.

Možnosti nástroje

Krytí

Nastavuje úroveň překrytí s vrstvami, které se nacházejí pod aktivní vrstvou. Čím nižší hodnotu nastavíme, tím bude překrývající režim štětce více průhledný.

Režim prolnutí


Ještě před výběrem zdrojové oblasti můžeme nastavit režim prolnutí. Najdete zde v podstatě stejné režimy, které se nachází u vrstvy.

Stopa

Vybraný typ štětce určuje stopu kopírování. Pokud u této rozbalovací nabídky vybereme vpravo úplně dole ikonku štětce, otevře se nám další menší dialogové okénko, kde si můžeme všechny stopy prohlédnout, anebo si dokonce můžeme jednoduchou stopu vytvořit. Stačí kliknout na ikonku nové stopy.

Vzorek

Nemusíme kopírovat zdrojovou oblast přímo z obrázku, ale můžeme si zvolit místo toho vzorek. Na začátku je proto nutné kliknout na přepínač, který se nazývá Zdroj vzorku, poté si vybrat vzorek, kterým chceme do obrázku kreslit, a nakonec do obrázku vzorkem něco nakreslíme.

Ostré hrany

Tato volba, jak již z názvu vyplývá, způsobí, že budeme kreslit nebo kopírovat oblast, která bude mít zřetelně ostré hrany. Nástroj se chová podobně jako tužka, v tom smyslu, že neprovádí anti-aliasing, a pixely jsou představovány cestou.

Režim

Režim nastavuje jak je zdrojová pozice relativně vzdálena od každého nakresleného klonu. Z názorných obrázků můžete vidět, jak se každý režim chová.


Nesledující: Po kliknutí do obrázku se klonuje oblast, kterou jsme označili jako zdroj.

Sledující: Po kliknutí do obrázku se klonuje oblast, kterou jsme označili jako zdroj, ovšem zde když klikneme opětovně do obrázku a začneme klonovat nebude se klonovat vše od začátku, ale relativně ve vzdálenosti od zdrojové oblasti.

Registrující: Tento režim lze využít při klonování do jiného obrázku. Pokud jsou velikosti obrázků rozdílné, provádí se klonování od vztažného bodu (kterým je levý horní roh) zdrojové fotografie.

Doběhy

s touto volbou se štětec ztratí do průhlednosti ve vzdálenosti, kterou nadefinujeme v pixelích.

Citlivost na tlak

Nastavuje, jestli krytí, tvrdost nebo velikost budou ovlivňěny stiskem tlačítka myši.

Další pomocné nástroje

Hodí se především pro vylepšení ostře naklonovaných oblastí, či pro jejich vylepšení.

Ostrost

Pomocí tohoto nástroje můžete určité oblasti rozoostřít či zaostřit. Pro přepínání mezi jednotlivými režimy stačí použít klávesu CTRL.

Zesvětlení/Ztmavení

Tímto nástrojem můžete změnit jas obrazu. Můžete zde nastavit, jakou část světla nástrojem ovlivníte. Ukážeme si jak s ním pracovat při tvorbě panoramatických fotografií.

Rozmazání


Slouží, jak název napovídá, k rozmazání částí obrazu. Pokud použijeme nástroj razítko, může se stát, že kraje budou ostré. V tomto případě je vhodné použít nástroj pro rozmazání.

Názorný příklad na fotografii

Pro tento tutoriál jsem si vybrala fotografii, na které jsou vyfoceny kromě objektu také dráty elektrického napětí a ještě dole auta. S touto ozdobou se vám fotografie jistě nelíbí, proto se zde naučíme, jak postupovat a nehezké objekty kazící fotografii odstranit.

Otevřeli jsme si fotografii a vybrali nástroj klonování. Vidíme, že dráty elektrického napětí jsou docela rovné, proto je můžeme zkusit vymazat jako přímku tzn. s použitím klávesy SHIFT. Nejdříve vybereme oblast, z které chceme zdroj použít. Já jsem klikla mezi oba dva dráty. Poté levým tlačítkem klikneme na začátek přímky, stiskneme klávesu SHIFT a můžeme již táhnout myší tak, abychom vytvořili přímku, která bude přesně krýt náš drát. Tento postup bude nutné použít na všechny dráty, a někdy je vhodné jej aplikovat opakovaně na části drátu. Je to z toho důvodu, že typ štětce tedy jeho tloušťka se nemusí shodovat s tloušťkou drátu po celé jeho délce. Je nutné tedy měnit i štětec, zdroj. Snažte se kliknout levým tlačítkem myši do stejné vertikální vzdálenosti, jako jste klikli, když jste vybírali zdroj. Výsledek, kterého byste mohli dosáhnout je patrný z následujícího ukázkového obrázku.

V dalším kroku můžeme stejným způsobem vymazat i sloupy, které na fotografii vidíme. Zkuste experimentovat a použít různé typy štětců, a různé zdrojové oblasti. Po této hrubé úpravě, budeme připraveni k samotnému klonování, nebudeme již klonovat celé přímky.


Teď začíná náročnější část práce. Vybereme rozostřený štětec, a mažeme jednotlivé další části, které nemají na obrázku, co dělat. Při tomto kroku je dobré si některé detaily zvětšit pomocí lupy a pracovat ve zvětšeném náhledu. Dalšími vhodnými nástroji, kterými můžeme vylepšit příslušné části obrázku jsou nástroje: Ostrost, Zesvětlení/Ztmavení a Rozmazání. Pokud jsou naklonované části příliš ostré a vynikají, zkuste některé z těchto nástrojů použít. Po několika minutové práci můžete dostat podobný obrázek, kde už bude zbývat vymazat pouze auta.

Po odstranění všech objektů, které fotografii kazí, můžeme dále upravit barevné ladění fotografie, případně ji oříznout podle potřeby nebo použít pro fotomontáž.

Závěr

Jak je zřejmé z předcházejícího textu, klonovací razítko je mocným nástrojem pro retušování fotografií a doufám, že i pro vás se stane neodmyslitelným pomocníkem.



Gimp - ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ (13.) - Kanály Kanály se mohou jevit jako nepotřebný nástroj při úpravě obrázků. Pokusím se vás přesvědčit, že se mýlíte. Ukáži vám pár příkladů, kde vám použití kanálu zjednoduší práci. 12.10.2004 08:00 | Yippee | přečteno 2239x

Kanály najdete jako druhou záložku v okně Vrstvy, Kanály, Cesty, Zpět . Pokud jste si omylem okno zavřeli, můžete si záložku opětovně vyvolat pomocí volby: Soubor --> Dialogy --> Kanály nebo kliknout v okně Vrstev na malou šipku směřující doleva, a zde vybrat Přidat odrážku --> kanály.

Kanály souvisí s barevným režimem obrázku. V každém obrázku najdete kanály jednotlivých barev RGB modelu (červený, zelený, modrý). Nemůžeme je ovlivnit a vytvoří se podle zastoupení jednotlivých barev. Miniatura kanálu je zakreslena v odstínech šedi, kde černá barva znamená 100%tní zastoupení příslušné složky barvy a bílá naopak nulové zastoupení dané barvy. Kliknutím na ikonku oka vedle kanálu, příslušný kanál zneviditelníte. Takto si můžete nechat zobrazit obrázek pouze z jedné, ze dvou nebo ze tří barev. Dalším typem kanálů je Alfa kanál, který už pro nás bude znamenat více. Můžeme do něho ukládat výběry, upravovat jejich hranice a ty znovu použít.

Alfa kanál popisuje hodnotu průhlednosti ve všech pixelích. Pozadí neobsahuje žádnou alfa hodnotu, ale pokud byste do obrázku přidali novou vrstvu, již se vám alfa kanál objeví v záložce kanály.

Záložka Kanály vypadá, tak jak vidíte na obrázku, tzn. skládá se ze tří barevných kanálů.

Pokud bychom tedy vypustili například zelenou a modrou barvu, obrázek by vypadal takto:


Základní operace s kanály

Vytvoření nového kanálu Nový kanál můžeme vytvořit, pokud klikneme pravým tlačítkem myši do oblasti, kde jsou jednotlivé kanály a vybereme nabídku Nový kanál nebo klepnutím na ikonku Nový kanál, která je umístěna v dolní části okna (druhá zleva). Nový kanál lze vytvořít také tak, že uložíte výběr jako kanál z nabídky: Výběr --> Uložit do kanálu .

Přejmenování Nově vytvořený kanál si můžete pojmenovat tím, že poklepáte na stávající název kanálu.

Kopírování Pokud máme nějaký kanál vytvořen, můžeme udělat jeho kopii pomocí příkazu Duplikovat kanál, který se nachází v místní nabídce nebo dole v okně vrstev jako pátý v pořadí.

Odstranění kanálu Kanál vymažeme tak, že ho přesuneme nad ikonku koše nebo stačí mít kanál označen a kliknout na ikonku koše. Další variantou odstranění kanálu je opět volba Odstranit kanál, kterou naleznete v místní nabídce, pokud kliknete pravým tlačítkem myši na příslušný kanál, který chcete vymazat.

Samotná práce s kanály

Důležité je uvědomit si, že kanály ovlivňují celý obrázek, tím se zásadně liší od vrstev, ovšem lze pracovat s více kanály najednou. Jistě jste si všimli, že pozadí označeného kanálu je barevné. Takto můžeme označit více kanálu nebo pouze jeden jediný.

Na jednotlivé kanály můžete aplikovat jakýkoliv efekty. Vybírejte ovšem jen takové, které ovlivňují černou nebo bílou barvu a odstíny šedé.

Skutečným důvodem proč bychom měli používat kanály je schopnost ukládat a editovat výběry v kanálu masky výběru. Kdykoliv vytvoříte výběr, který je o něco trochu komplexnější než čtverec či kruh, měli byste si ho uložit do kanálu pro pozdější využití.

Pokud klikneme na ikonku Nový kanál, objeví se nám v druhé části založky Kanály prázdný kanál, který si můžeme přejmenovat. Tím máme vytvořen nový kanál. Přepneme se na záložku Vrstvy a vybereme si například nástroj Štětec a něco nakreslíme do našeho obrázku (nesnažte si označit vrstvu, nefungovalo by vám to a kreslili byste do obrázku vybranou barvou). Kreslíme-li bílou barvou odkrýváme obrázek, a naopak černá barva ho zakrývá. Po


nakreslení jakýhokoliv tvaru se znovu přepněte na záložku Kanály, abyste se přesvědčili, že se nám maska kanálu změnila podle našeho kreslení.

Klikněme dvakrát na ikonku obrysu kanálu. Otevře se dialogové okno vlastnosti kanálu, kde můžeme nastavit hodnotu průhlednosti. Defaultně je tato hodnota padesát procent. Pro názornost uvádím, jak by obrázek vypadal, kdyby byla hodnota sedmdesátpět a sto procent. Čím vyšší hodnota, tím menší průhlednost okolní plochy masky kanálu. Bílá - 100%tní průhlednost, černá neprůhlednost.

Ve vlastnostech kanálu můžeme nastavit také jeho barvu, pokud klikneme na barevný obdélník v tomto okně

Můžeme postupovat ovšem i obráceně, tzn. nejdříve si vytvoříme nějakým nástrojem výběr, který uložíme do kanálu, pomocí volby: Výběr --> Uložit do kanálu. Takto vytvořený výběr můžeme ještě doupravit, tzn. změnit krytí, barvu.


Složitější příklad

Otevřeme si fotografii a vytvoříme si výběr pomocí libovolného výběrového nástroje (v tomto příkladu zvolím například nástroj bezierův výběr). Vytvořený výběr si uložme do kanálu a nazveme si ho oramovani. Výběr zmenšíme pomocí nabídky: Výběr --> Zmenšit asi tak o 25 bodů, a poté ho ještě zaoblíme s použitím nabídky Výběr --> Zaoblení a zde použijeme hodnotu 20. Takto změněný výběr si uložíme do kanálu, který si pojmenujeme oramovani2.

Teď bychom měli mít dva nové kanály, které si můžeme zviditelnit tak, že klikneme do sloupce malých oček a řádku příslušející k danému kanálu. Na obrázek se přehodí fólie s nakresleným kanálem.

U prvního kanálu (tedy oramovani) nastavíme krytí na 100 a krytí druhého kanálu necháme beze změny. Takto můžeme být s úpravou obrázku spokojeni. Ovšem můžeme pokračovat dále.

Označíme si kanál s názvem oramovani a z místní nabídky vybereme volbu Kanál do výběru, aby se výběr vrátil do obrázku. Označíme si kanál oramovani2 a z místní nabídky vybereme volbu: Ubrat z výběru. V obrázku se objeví zbytek. Dále můžeme třeba výběr změnšit nebo provést něco jiného. Úpravy --> Kopírovat (uložíme do schránky včetně veškerých informací).

Po zkopírování rozdílů obou kanálů se přepneme do vrstev, a vybereme Úpravy --> vložit, přibude nový plovoucí výběr. A tím vznikl rámeček okolo našeho objektu na fotografii. Objekt, který jsme takto orámovali je jakoby za sklem.


Tímto můžeme s prací skončit. Většinou se ale s obrázkem provádí ještě další úpravy, jako například vyplnění pozadí okolo našeho objektu barvou, jak je zřejmé z následujícího obrázku.

Pokud bychom chtěli aby iluze rámečku byla dokonalá můžeme oblast, která jej tvoří vyplnit nějakou texturou. Postup je následující: vybereme oblast rámečku, v okně nástrojů si vybereme příslušný vzorek a poté pomocí příkazu Úpravy --> Vyplnit vzorkem jej vyplníme tímto vzorkem.

Vyplněný rámeček může vypadat jako na následujícím obrázku.


Aby pozadí obrázku nepůsobilo rušivě, je možné jej opět překrýt texturou. K výběru oblasti, kterou budeme chtít vyplnit texturou, použijeme opět námi vytvořený kanál orámování. Z kontextové nabídky tohoto kanálu použijeme volbu Kanál do výběru. Poté se přepneme na vrstvy, zaktivujeme vrstvu pozadí, a zde zinvertujeme výběr, který následně vyplníme požadovaným vzorkem (postup byl popsán výše). Na prvním z následujících obrázků je vidět, jak bude vypadat obrázek s takto upraveným pozadím. Druhý z obrázků je již finální obrázek, který vznikl složením rámečku vyplněného texturou a předcházejícího obrázku.

S kanály můžete experimentovat, a zkoušet vytvářet různé efekty, jejichž většinu byste klasickými nástroji nedokázali.

Závěr

Tím jsme ukončili dnešní díl, a v příštím díle se těšte na další téma, kterým budou masky.



Date post:	23-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Úpravy fotografií v programu GIMP · Do tohoto formátu můžete ukládat bitmapy používané v...

Documents