1

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: RUMUNSKO1 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze krulik@polac.cz 1. Základní údaje o zemi

Počet obyvatel: 21 537 563 (1. červenec 2007)2 Přinejmenším milion osob v produktivním věku v posledních deseti letech odešlo za prací do zahraničí.

Rozloha země: 238 391 km2.

Administrativní uspořádání: 42 okresů (respektive 41 + hlavní město Bukurešť, které se chápe jako samostatná jednotka).

Počet obcí:3 320 „střediskových obcí“, 2 856 sídel. 2. Bezpečnostní komunita země

Nejvýznamnější policejně-bezpečnostní platformou v zemi je Rumunská policie (Poliţia Română)4, podléhající Ministerstvu vnitra a reformy státní správy5 (Ministerul Internelor si Reformei Administrative), označovanému též jako Ministerstvo pro správu a vnitro.6 V minulých letech došlo ve sboru k řadě změn, které byly doporučeny Evropskou unií. Teprve od roku 2002 se například jedná o civilní sbor (jehož členové nejsou nositeli statusu vojenských osob).7 Specifickému postavení se těší policejní generální ředitelství Bukurešť,8 které je též označováno jako „Metropolitní policie“ (Politia Capitalei).9 Počet příslušníků sboru je podle různých údajů uváděn mezi 55 000 až 60 000 osobami ve služebním poměru (k čemuž je třeba připočíst přinejmenším 11 000 civilních zaměstnanců).

Četnictvo (Jandarmeria Română)10 je organisace s vojenským statutem, která ale rovněž podléhá Ministerstvu vnitra a reformy státní správy. V řadách Četnictva slouží přibližně 18 000 příslušníků.11

1 Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto

děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatisace bezpečnosti. 2 Institutul National de Statistica: Population <http://www.insse.ro/cms/files/pdf/en/cp2.pdf>.

3 Institutul National de Statistica: Geografie, Meteorologie Şi Mediu Înconjurător <http://www.insse.ro/cms/files/pdf/en/cp1.pdf>.

4 Jandarmeria Romana <http://www.jandarmeriaromana.ro/index.htm>.

Politia Româna <http://www.politiaromana.ro>. Wikipedia: Romanian Police <http://en.wikipedia.org/wiki/romanian_police> (encyklopedie Wikipedia o policii v Rumunsku). 5 Ministry of Administration and Interior <http://www.mira.gov.ro/engleza/home_eng/english.htm>.

6 Wikipedia: List of Romanian Ministers of the Interior <http://en.wikipedia.org/wiki/list_of_romanian_ministers_of_the_interior>.

7 Politia Româna: Directorate for Public Order Police <http://www.politiaromana.ro/engleza/directia_ordine_publica.htm>.

Politia Româna: Site-uri ale unităţilor teritoriale de poliţie <http://www.politiaromana.ro/site_judetean.htm>. 8 Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 685.

9 Bucharest Police <http://b.politiaromana.ro/index.php?option=com_content&task=section&id=27&itemid=1048>.

10 Association of the European and Mediterranean Police Forces and Gendarmeries with Military Status

<http://www.fiep-asso.org/ro/index.htm>. Jandarmeria Romana <http://www.jandarmeriaromana.ro/>. 11

Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 685. Wikipedia: Jandarmeria Romana <http://en.wikipedia.org/wiki/jandarmeria_romana>.

2

Pohraniční policie (Poliţia de Frontieră)12 provádí kontrolu na hraničních přechodech, včetně mezinárodních letišť a přístavů. Po vstupu Rumunska do Schengenského prostoru tato služba zřejmě zanikne a sloučí se s Rumunskou policií. Sbor podléhá rovněž Ministerstvu vnitra a reformy státní správy. Početní stavy personálu se autorovi nepodařilo zjistit.

Mezi nejvýznamnější „bezpečnostní projekty“, jejichž cílem je navázat kontakt s veřejností a transformovat její názory na bezpečnost do každodenní praxe patří tzv. Místní úřady veřejného pořádku, které jsou součástí místní samosprávy a ve kterých jsou zastoupeni občané, policisté, zástupci veřejných institucí a samosprávy, respektive tzv. Konzultativní výbory, jejichž věcná náplň je podobná, ale které jsou založeny na širší platformě.13

Profesionálních hasičů14 je v rámci Rumunska odhadem 32 900 (stav k roku 2008, ve 259 stanicích). Dobrovolných hasičů je okolo 140 000 (3 165 stanic).

Zpravodajská služba s vnější (rozvědnou) působností v rámci Rumunska se nazývá Služba pro vnější informace (Serviciul de Informaţii Externe, SIE).15 Kontrarozvědka se nazývá Informační služba Rumunska (Serviciului Român de Informaţii, SRI)16

Obecní/místní policie (Poliţia Comunitară, případně Poliţia Locală) je sborem, zřízeným obcí a podřízený představitelům obce. Tyto sbory zřídila řada obcí, konkrétně v rámci Bukurešti je zřejmá velká vzájemná autonomie několika místních sekcí. Z otevřených zdrojů lze vysledovat informace o všeobecné podpoře a pomoci „celostátním“ orgánům prosazování práva, potírání nedovoleného podnikání, vandalismu, zakládání nedovolených skládek, vzdělávání veřejnosti o pravidlech silničního provozu, odtahování autovraků, kontrola bezdomovců, kontrola a prosazování ustanovení legislativy o chovu zvířat a podobně. Problematiku upravuje zákon ze dne 20. IX. 2004 č. 371, o zřízení, organizaci a fungování komunitní policie.17

Armáda (Forţele Armate Române) zaměstnává asi 90 000 osob v činné službě (reservy tvoří okolo 104 000 osob).18

3. Kriminalita v Rumunsku

Rumunsko se, stejně jako ostatní postsocialistické státy Evropy, potýkalo s nárůstem kriminality v průběhu 90. let XX. století. Poslední vlna expanze trestné činnosti je pozorována na počátku XXI. století (roku 2001 se jednalo o více než 340 000 případů). V souvislosti s ambicí Rumunska stát se členským státem Unie, začal být boj proti kriminalitě jednou z politických priorit, což zapříčinilo (mimo jiné) relativně znatelný úbytek zjištěné trestné činnosti:

12

Poliţia de Frontieră <http://www.politiadefrontiera.ro/>. 13

Das, D., K.; Palmitto, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 687. 14

CTIF: Main Fire Statistics in Rumania <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-rumania>. 15

Foreign Intelligence Service <http://www.sie.ro/en/index_e.html>. 16

Serviciului Român de Informaţii <http://www.sri.ro>. 17

Legea politiei comunitare <http://www.avocatnet.ro/content/articles/id_1106/legea/politiei/comunitare.html>. Politia Locala Sector 6 <http://www.politia6.ro/> (Bukurešť, okrsek 6) Politia Locala Sector 2 <http://www.politiacomunitara2.ro/> (Bukurešť, okrsek 2) Politia Comunitara Timisoara <http://www.polcomtim.ro/> (Timosquara) 18

Ministry of National Defence <http://english.mapn.ro/>.

3

Počet registrovaných trestných činů v Rumunsku:19

rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

počet trestných činů 312 204 276 841 231 637 208 239 232 658 281 457 289 331

V Rumunsku je například ročně zjištěno respektive hlášeno méně než 600

vražd (nedávným vrcholem byl rok 2002 s 563 případy), asi 7 000 násilných trestných činů, z toho okolo 3 000 – 4 000 loupežných přepadení (v období let 2002 až 2008 vždy o něco méně, než v mnohem méně lidnaté České republice), respektive okolo přibližně 1 100 krádeží motorových vozidel. Asi třetina veškeré zjištěné trestné činnosti je spáchána v hlavním městě Bukurešti.20 Například v roce 2007 zde bylo celkem registrováno přes 82 000 trestných činů. Celková objasněnost zjištěné trestné činnosti se v Rumunsku stabilně pohybuje okolo 40 %.21 Přestože počet trestných činů na obyvatele nevyznívá pro Rumunsko nikterak znepokojivě, v Evropské unii zaznívají hlasy, které označují tuto zemi (zejména po jejím vstupu do Unie) za zdroj kriminálních aktivit, „prosakujících“ i do dalších členských států.22 4. Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti

Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí:

Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb23

Zákon ze dne 8. VII. 2003, č. 333, o bezpečnosti institucí, osob a zboží.24

Nařízení vlády č. 1010/2004, o schvalování metodologických norem pro aplikaci zákona č. 333/2003.25

Nařízení o licenčních procedurách pro soukromé bezpečnostní služby, 25. VI. 2004.26

Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace

Ministerstvo vnitra a reformy státní správy.

Generální ředitelství policejního sboru (odbor pro dozor nad bezpečnostními společnostmi a strážními systémy).

Oblasti pokryté regulací

Ostraha a ochrana budov, zboží a jiného majetku.

Přeprava peněz a cenností.

Ochrana osob (bodyguarding).

Distribuce a servis elektronických systémů ochrany.

Expertní konsultace na výše uvedená témata (poradenství, odborná příprava personálu).

19

Eurostat: Crimes Recorded by the Police – Total Crime, 2002-2008 <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=file:crimes_recorded_by_the_police_-_total_crime,_2002-2008.png&filetimestamp=20110120145657>. 20

Directia Generala de Politie a Municipiului Bucuresti <http://b.politiaromana.ro>. 21

Wikipedia: Crime in Bucharest <http://en.wikipedia.org/wiki/crime_in_bucharest>. 22

Wikipedia: Romanian Crime in Europe <http://en.wikipedia.org/wiki/romanian_crime_in_europe>. 23

Právní rámec stanoví i povinnosti majitelů střežených institucí (ve vlastní režii stavět ploty, mříže, respektive používat bezpečnostní zámky a bezpečnostní osvětlení). Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Romania <http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3A238.164>. 24 Law Regarding the Safety and Security of Sites, Persons and Goods, 8. VII. 2003, č. 333. <http://www.arisonline.ro/index.php?id=90&nume_categ=law%20333/2003;%20chapters%20i%20-%20iii>. 25 Government Decision No. 1010/2004 Regarding the Approval of the Methodological Norms of Application of Law No. 333/2003 <http://www.arisonline.ro/index.php?id=67&nume_categ=%20legal%20norms%201010/2004;%20annex%201>. 26 Decision on Licensing Procedures for Private Security Services, 25. VI. 2004 <http://www.privatesecurityregulation.net/files/romanianprivatesecuritylaw.pdf>.

4

Požadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby

Splnění náležitostí nutných pro každou právnickou osobu (ustavení v souladu s právním řádem, zveřejněná formální vlastnická struktura).

Držení příslušné obnovitelné licence pro poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti (vydávané na období 3 let policejním sborem Rumunska.

Vedení společnosti (majitelé, vedení a nejbližší rodinní příslušníci) musí být bez záznamu v trestním rejstříku a musí dosáhnout uspokojivé výsledky v rámci prověrky Rumunské zpravodajské služby. Zpravodajská služba může svůj souhlas s udělením licence kdykoli odvolat. Tímto okamžikem daná firma (osoba) ztrácí právo podnikat (pracovat) v sektoru.

Majitelé firmy musí prokázat dostatečnou finanční sílu, nutnou ke zvládání financování logistiky firmy.

V případě obnovování licence je třeba dokázat, že firma v mezidobí náležitě plnila své daňové povinnosti vůči státu a že i v další periodě jí zůstali „věrní“ alespoň někteří zákazníci.

Vedení a management společnosti musí prokázat svou dostatečnou kvalifikaci pro podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti, stejně jako předpoklady co se týče fyzického a duševního zdraví.

Mezi potřebnou dokumentaci, kterou musí žadatel o udělení příslušné licence předložit, patří:27

Statut podnikatelského subjektu.

Rozhodnutí o vzniku podnikatelského subjektu podle zákona.

Žádost o zapsání do rejstříku obchodní a průmyslové komory.

Potvrzení o registraci na finančním úřadu.

Stvrzenka o zaplacení poplatku za posouzení žádosti.

Posudek místně odpovědného policejního orgánu na osobu, která nese osobní odpovědnost za prováděné činnosti při ochraně osob a majetku.

Požadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby

Občanství členského státu Evropské unie a věk alespoň 18 let.

Osvědčení o kvalifikaci (s výjimkou osob, které do sektoru přešly z řad armádních nebo policejních struktur).

Zdravotní fyzická a psychická zdatnost, osvědčená místně příslušným pověřeným lékařem.

Po absolvování kurzu žadatel obdrží od policejních orgánů příslušné osvědčení.

Omezení pro vstup na trh

Nesmí se jednat o osobu se záznamem v trestním rejstříku.

Nesmí se jednat o osobu s „dluhy vůči státu“ (zejména daňovými nedoplatky).

Nesmí se jednat o osobu s „nevyhovujícím morálním profilem“ (tento aspekt je neupřesněným způsobem zjišťován policejními složkami).

27

Novák, F., Důvěra a kapitál zatím chybí (rumunské bezpečnostní služby); in: Policista, 11/2002, s. 20-22.

5

Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy)

Každá agentura používá jiný design uniforem (na základě vyhraného soudního sporu proti státu, který požadoval jednotný design pro všechny agentury).

Design uniformy nicméně schvalují policejní orgány, a to tak, aby nehrozila její záměna s uniformami, používanými libovolnými státními orgány.

Existují dva typy uniforem: pochůzková a ochranná/zásahová.

Uniforma může být nošena pouze v průběhu výkonu pracovní činnosti.

Identifikační karta pracovníka (jejíž nošení je zřejmě povinné) obsahuje jeho jméno, příjmení a název firmy, pro kterou pracuje.

Střelné zbraně Aktuální rámec – zákon o zbraních a střelivu, přijatý v červnu 2004 a zveřejněný v Úředním věstníku dne 30. června 2004 – postrádá v zemích Evropské unie obdoby.

Soukromé bezpečnostní služby nesmí samy vlastnit střelné zbraně, ale musí je pronajímat od místně příslušné policejní součásti28 (nebo od jiného neupřesněného autorizovaného poskytovatele). Na tento rámec většina agentur rezignuje a omezí se na používání plynovek, obušků a chemických sprayů.

Pokud agentura o střelné zbraně přesto usiluje, musí prokázat, že jejich držení (a to i včetně automatických) je nezbytné pro výkon její činnosti (přeprava peněz a cenností, ostraha bank, jaderných provozů, vojenských zařízení a nebezpečných látek).

Povolení pro firmu používat při výkonu své činnosti zbraně vydává místně příslušné policejní pracoviště.

Schvalování (výslovné policejní licenci) podléhají i typy a počty používaných zbraní a munice. Konkrétní agentura nesmí (zřejmě se rozumí na úrovni okresu) disponovat větším množstvím zbraní, než místně příslušné policejní pracoviště.

Kromě toho musí firma prokázat, že disponuje zázemím pro bezpečné uložení zbraní, které aktuálně neslouží k výkonu její činnosti29 (držení střelné zbraně u jednotlivých pracovníků v rámci jejich bydliště není povoleno).

Osoby, které by v rámci agentury zbraně používaly, musí být – jako jednotlivci – držiteli příslušných oprávnění (zbrojní průkaz) a musí absolvovat povinný dodatečný výcvik na střelnici (ale zdravotnicko-psychologické vyšetření), opravňující k zacházení se střelnou zbraní v rámci soukromé bezpečnostní agentury.

Zbraně musí personál nosit viditelně. Skryté nošení zbraní není povoleno.

Psi Využívání psů soukromými bezpečnostními agenturami je podmíněno blíže neupřesněným (až 2 měsíce trvajícím) certifikovaným výcvikem psa i psovoda (nařízení L. 60/2003 o nebezpečných psech). Psi musejí být registrováni ze strany policejního sboru a asociace chovatelů.

28

Proto policejní složky a soukromé bezpečnostní služby používají tejné modely zbraní. 29

Zákon z roku 1996: Ocelové skříně v areálu firmy, skladování munice je třeba provádět v oddělených prostorách. Za poplatek je možné zbraně a munici skladovat v prostorách místně příslušné policejní součásti.

6

Služby pro orgány veřejného sektoru

Tvoří zhruba 10 % objemu aktivit firem (zbytek představují služby pro soukromé subjekty či fyzické osoby). Některé (údajně zvláště pečlivě vybrané) firmy (a jejich zvláště pečlivě vybraný personál) se angažují při ostraze vojenských objektů a při ostraze zařízení polostátní železniční společnosti CRF Marfă.

Sankce Administrativní sankce: pokuty, pozastavení nebo odejmutí licence.

Trestní sankce: Zákaz výkonu činnosti v oblasti poskytování licencovaných služeb bezpečnosti.

Výcvik Pohled na tuto problematiku může být dvojí: Existují hlasy, že hloubka výcviku je v Rumunsku nadstandardně vysoká. Budoucí strážce (uchazeč) musí na vlastní náklady (v cenách mezi zhruba 120 až 150 eur) absolvovat kurs (v době trvání, podle různých údajů, mezi 360 a 520 hodinami, rozloženými do 3 měsíců, z čehož 1/3 tvoří teorie a 2/3 praxe). Součástí kursu jsou i otázky první pomoci a techniky sebeobrany. Po absolvování kursu následuje zkouška před komisí složenou ze zástupců policejního sboru a Ministerstva práce. Úspěšní uchazeči obdrží kvalifikační osvědčení (certifikát) a jsou následně povinni se účastnit dalšího průběžného vzdělávání (strážci – 4 hodiny měsíčně, management – 4 hodiny čtvrtletně, personál vybavený střelnými zbraněmi – 15 minut denně + přezkoušení na střelnici jednou za 6 měsíců). Kursy organizují součásti policejního sboru nebo četnictva, případně jiné, pro tento účel licencované subjekty. Stejně tak se je možné dozvědět, že i takto dlouhé kursy mohou být formální, jejich standard nízký a že u řady strážců nakonec stejně rozhoduje fyzická síla a zastrašování. Vzdělávací kursy přitom neobsahují aktuální aspekty problematiky, jako je například dovednost komunikace s veřejností (ve snaze zabránit vyhrocení konkrétní modelové situace). Vzdělávací programy určené pro vlastníky a manažery firem buďto údajně vůbec neexistují, nebo je jejich přidaná hodnota jen zanedbatelná.

Pravomoci Omezené pravomoci v oblasti prohledání osob a zabavení jimi nelegálně vynášeného majetku.

Pravomoc zabránit vstupu nepovolaným osobám do střežených prostor.

Pravomoc zastavit a identifikovat „podezřele“ vypadající osoby nebo osoby, u kterých je možné důvodně předpokládat, že na ně bylo vyhlášeno pátrání.

V případě zjevné trestné činnosti pravomoc zadržet osobu do příchodu/příjezdu policejních sil.

Přitom je výslovně uváděno, že soukromé bezpečnostní služby nesmí ohrozit základní práva osob, jako je fyzická nedotknutelnost, svoboda pohybu a právo na shromažďování. Zároveň je agentura povinna dodržovat ustanovení zákona o ochraně osobních údajů.

7

Pracovní doba Standardní pracovní doba je stanovena na 8 hodin denně.

Týdenní maximum pak na 48 hodin (6 pracovních dnů po 8 hodinách nebo 5 pracovních dnů po 8 hodinách a maximálně 8 hodin týdně přesčasu). Minimální dovolená pro pracovníka v rámci sektoru je aktuálně stanovena na 21 dní ročně.

Na každého pracovníka mohou měsíčně připadat nanejvýš 4 víkendové nebo noční služby. Pracovní pohotovost v mimopracovní době se může týkat dvou dnů týdně.

Mzdy a příplatky Mzdy v rámci sektoru v poslední době mírně vzrostly, a to i s ohledem na zákonem stanovenou minimální mzdu, která nyní činí v přepočtu asi 0,98 eura na hodinu:30 strážce (neozbrojený) – cca 250 eur měsíčně; ozbrojený strážce – okolo 300 eur; manager objektu – okolo 600 eur; přeprava peněz a cenností – okolo 370 eur; techničtí experti – cca 400 až 500 eur měsíčně atd. Mzdy se mohou lišit jak podle regionu, tak v závislosti na typu klienta (VIP, renomovaná nadnárodní banka atd.). Při střežení státních objektů je přitom konkrétní garantována mzda ve výši alespoň zhruba 1,5 eura na hodinu. Společnosti, které se ucházejí o veřejné zakázky s nižší avizovanou cenou lidské práce, jsou údajně automaticky vyřazeny (pro podezření z „optimalizace daní“ či nelegálního zaměstnávání). Pro Rumunsko je – i v neutěšené ekonomické situaci – pro zaměstnávání v rámci soukromých bezpečnostních služeb údajně typický převis poptávky nad nabídkou. Fluktuace v rámci sektoru činí okolo 45 % personálu ročně. Některé firmy proto dokonce načerno „dováží“ personál z Ukrajiny, Ruské federace či Vietnamu.

Počet firem V současné době (rok 2011) počet soukromých bezpečnostních firem v Rumunsku převyšuje 1 200 (roku 2008 to bylo 1 099 a roku 2006 877 firem, je tu tedy zřejmý růst počtu subjektů).

Tento poct však může být zavádějící, protože zdaleka ne všechny registrované firmy vyvíjejí reálnou činnost (podle některých odhadů až 70 % firem nevyvíjí žádnou, nebo jen velmi sporadickou činnost).

To koresponduje s odhadem (rok 2007), že asi 66 % firem disponuje méně než 10 zaměstnanci.

Vedení zhruba 40 % firem sídlí v Bukurešti nebo v jejím bezprostředním okolí.31

Některé firmy se neomezují jen na „bezpečnostní“ služby. Zákon firmám umožňuje paralelně podnikat i v jiných oblastech, jako je například poskytování zdravotnických služeb.

Zhruba 90 % firem disponuje povolením k podnikání v oblasti přepravy peněz a cenností a 91 % z nich (obě množiny se nemusí plně překrývat) oprávněním pro poradenskou činnost v oblasti bezpečnosti.32

30 Okolo roku 2002 se přitom jednalo mzdy zhruba o 40 % nižší. Mzda strážců často nepřekračovala 150 eur měsíčně. 31

Následuje Timisqara a Constanta. Dalšími oblastmi růstu se jeví být Craiova, Baia Mare, Ploiesti, Braśov, Arad a Prahova. 32

Haley, K.; Ene, T., E., D., Private Security in Eastern Europe: Romania – A Case Study; in: Annual Meeting of the Academy of Criminal Justice Sciences, 13. – 17. III. 2007, Seattle

8

Zaměstnané osoby Pro rok 2010 CoESS uvádí údaj 107 000 osob (tedy podstatně více než 92 000 osob z roku 2008).

„Řadoví strážci“ z toho tvoří asi 90 % (zbytek představuje management a podpůrný či technický personál).

Meziroční fluktuace v sektoru je odhadována na 40 až 45 %.

Okolo 70 % zaměstnanců v rámci sektoru spadá do věkové kohorty 25 až 45 let (15 % tvoří osoby mladší a 15 % osoby starší).

Většina personálu – na úrovni strážců – deklaruje základní vzdělání.

Zhruba 70 % představují osoby na plný a 30 % na částečný úvazek. Okolo 90 % osoby zaměstnané na dobu neurčitou nebo na dlouhodobý kontrakt, zbytek osoby s krátkodobým kontraktem.

Zaměstnávání žen v rámci sektoru souvisí s konkrétní „politickou firmy“. Ačkoli ženy celkově tvoří asi 12 % sil v rámci odvětví, některé firmy je „z principu“ do strážních aktivit takřka nezapojují.

Obrat Meziroční růst trhu v rámci sektoru je odhadován na 10, ale klidně až na více než 30 % (v souvislosti s omezováním aktivit „státních“ bezpečnostních sborů).

Informace o obratu v rámci odvětví se propastně rozcházejí. CoESS pro rok 2007 uvádí více než 40 milionů eur, jiné zdroje operují s údajem 100 nebo dokonce 350 milionů eur.

Mnoho transferů je znejasněno s ohledem na daňové úniky (optimalizaci), neboť zisk soukromých bezpečnostních agentur v Rumunsku údajně nepřesahuje 7 % z obratu (přičemž unijní průměr je 12 až 17 %). Toto rozpětí je jen obtížně možné chápat jako důsledek tuhé konkurence.

Rovnost příležitostí Otázku v obecných rysech pokrývá zákoník práce.

Odbory a sektor soukromé bezpečnosti:

Úroveň ochrany zaměstnanců je relativně nízká, sociální dialog de facto neexistuje. Odborové platformy se zaměřují na boj proti tomu, aby v rámci pracovních smluv byly zakotveny neetické či přímo nelegální aspekty, koncipované v neprospěch zaměstnanců.

<http://conservativejusticedigest.blogspot.com/2007/03/private-security-in-eastern-europe.html>.

9

Milníky ve vývoji oblasti soukromé bezpečnosti v Rumunsku33 I. etapa: Iniciativu při budování sektoru na počátku roku 1990 logicky převzaly „zkušené kádry“ z řad „starých struktur“. Zákon č. 31/1990, který tuto oblast v této době upravoval, byl možné vykládat velmi pružně.34 Neobsahoval žádná ustanovení o nutné kvalifikaci personálu, spektru možných nabízených služeb nebo o regulaci sektoru veřejnými institucemi. Pouze samoregulace však sektor korigovat nedokázala. Řada firem, které si najaly soukromé bezpečnostní agentury na svou ochranu, se záhy staly jejich „rukojmími“ a byly jimi de facto vydrancovány. II. etapa: Zákon č. 18/1996 stanovil poněkud jasnější pravidla, za kterých je možné poskytovat služby v oblasti soukromé bezpečnosti. Kultivace sektoru je dávána do souvislosti se založením asociace, dnes nazývané Patrosec, která od počátku sdružovala rozhodující aktéry v rámci sektoru. V jeho čele stojí od jeho počátků dodnes Ion Popescu, „neutrální“ osoba, někdejší policejní ředitel Bukurešti, který není výslovně spojován se žádnou konkrétní agenturou. III. etapa: V období let 2001 až 2005 v Rumunsku dramaticky poklesly některé druhy zjištěné kriminality. Příčiny tohoto jevu jsou komplexní, včetně demografických trendů (úbytek podílu mladých mužů na populaci, relativně klesající nezaměstnanost, rostoucí příjmy veřejnosti). Další vývoj v této oblasti znamená alespoň dočasný „export“ „obvyklých podezřelých“ do jiných členských států Evropské unie po lednu 2007 (několik tisíc Romů a dalších osob z Rumunska mířilo do Itálie a Francie)35. Ačkoli není možné klást rovnítko mezi využívání služeb soukromých bezpečnostních agentur a vyšší míru bezpečnosti firem, firmy, které si soukromé bezpečnostní agentury najaly, obecně hlásí menší množství vloupání. Asociace, nyní již pod jménem Patrosec, se v této době zapojila se do oficiálního dialogu s vládou o podobě právních předpisů, týkajících se poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti. Lze údajně hovořit o skoku vpřed pro profesionalizaci soukromých bezpečnostních v Rumunsku. V roce 2005 vstoupil v platnost zákon, který neumožňuje vydání licence subjektu, který neuhradil všechny své závazky vůči státu (daně atd.). To dopadlo na do zhruba 300 firem v rámci sektoru. Ty buďto zanikly, nebo se „transformovaly“ (se zhruba stejnými osobami ve vedení, skoro stejným názvem, stejnými zaměstnanci a zákazníky), sdružily s jinými firmami nebo do nich vstoupil zahraniční investor. IV. etapa (po roce 2007): Současné ekonomické výkyvy s sebou nesou řadu trendů, které v konečném důsledku vedou k vyšší poptávce po službách soukromých bezpečnostních agentur:

Státní složky „vyklízejí“ řadu oblastí (včetně ostrahy státních a polostátních institucí a firem – jaderné elektrárny, velvyslanectví, letiště, přeprava nadměrných nákladů a doprovod nebezpečných odpadů, včetně vyhořelého jaderného paliva). Okolo 80 % národního bohatství střeží soukromé bezpečnostní agentury.

33

Haley, K.; Ene, T., E., D., Private Security in Eastern Europe: Romania – A Case Study; in: Annual Meeting of the Academy of Criminal Justice Sciences, 13. – 17. III. 2007, Seattle <http://conservativejusticedigest.blogspot.com/2007/03/private-security-in-eastern-europe.html>. 34

Zákon například obsahoval ustanovení, že podmínkou pro získání práce v rámci soukromé bezpečnostní služby je absolvování preseční vojenské služby. V praxi e však toto sporné ustanovení uplatňovalo jen ve vztahu k mužům. Ženy přitom mohly v soukromých bezpečnostních pracovat bez předchozích vojenských zkušeností. 35

Charter, D., Romania Prepares for Crime Wave with Exodus; in: The Australian, 4. IX. 2010 <http://www.theaustralian.com.au/news/world/romania-prepares-for-crime-wave-with-exodus/story-e6frg6so-1225913998384>.

10

„Privatizována“ byla i přeprava vězňů, provoz věznic a ochranu svědků, ochrana justičních budov a dodržování pořádku v soudní síni. Justiční stráž v pravém smyslu slova v Rumunsku de facto neexistuje.

Perspektivním zákazníkem jsou obce (hlídání parkovišť, pořadatelská služba na větších veřejných akcích).

Ruku v ruce s tím kráčí nedůvěra v policejné složky a justici (pokud se stanu obětí zločinu, pachatel nebude stejně odhalen nebo odsouzen – proto je třeba se starat, abyste se obětí zločinu nestali). Nejvíce perspektivní zákazníky jsou zpravidla banky, ropný průmysl (Petrom) a realitní společnosti.

Polarizace ve společnosti vede k větší poptávce po ochraně ze strany movitějších klientů.

Vyšší konkurence s sebou nese zlevnění řady služeb, zejména technické povahy (alarmy, kamerové systémy: kde o zákazníka zápasí asi 1 000 firem). Cena za připojení na pult ochrany činí jednorázový poplatek za instalaci a pak v přepočtu okolo 14-20 euro za měsíc. Banky, směnárny, hotely, kasina, ale i menší obchody a restaurace si mohou dovolit instalovat vlastní kamerové monitorovací systémy (s očekávanou návratností „do šesti měsíců“).

Komplikace a výzvy v rámci sektoru soukromé bezpečnosti v Rumunsku36 Z řady komentářů je možné vybrat následující upozornění na nejčastější potenciální slabiny či kritizovatelné aspekty sektoru:

Nejasná vlastnická struktura řady firem (osoby původem z komunistické tajné policie Securitate a dalších režimních represivních složek37; osoby spojované s podsvětím – a to včetně zahraničního, nejčastěji postsovětského).

I mezi řadovými zaměstnanci některých firem nechybí osoby s pochybnou minulostí a/nebo nízkým vzděláním, využitelné „na špinavou práci“.

Některé firmy jsou součástí komplikovaných „bratrstev“, sahajících i do prostředí celostátní či lokální politiky nebo justice (a mohou být využívány k zastrašování, „špehování“ respektive vydírání – kompromitování – oponentů nebo konkurentů). Spřátelení policisté či soudci pak případné vyšetřování vedou do ztracena nebo se přímo zapojí do zastrašování (včetně napojení na speciální/zásahové jednotky policejního sboru, četnictva či armády).

Transparentnost řady firem je obecně nízká, jen několik společností je kotováno na burze.

Mnohé hlasy volají po jasném vymezení „hranic“ a spolupráce mezi „státním“ a nestátním sektorem v oblasti bezpečnosti (včetně víceletého odhadu vývoje a spolupráce).

Existuje údajně předpoklad pro korupční jednání, zejména pokud se jedná o udělování licencí a získání povolení pro jednotlivé zaměstnance (respektive kontroly ze strany policejních sil a zpravodajské komunity).

Není snadné rozlišit hranici mezi legálními aktivitami (business intelligence) a nekalými konkurenčními praktikami nebo porušováním legislativy o ochraně osobních údajů (tento fenomén je zejména na vzestupu v bankovním a petrochemickém sektoru).

36

Toba, F., Securitate Natioanala <http://www.securitatenationala.ro/news.php>. 37

Údajně však nikoli apriori jako vlastníci nebo top management, ale spíše jako střední provozní management nebo manažeři objektů.

11

Zřejmě vůbec nijak není regulováno působení firem z Rumunska v zahraničí (například jako „kontraktoři“ v Iráku).

Výjimkou nejsou ani případy, kdy se personál soukromých agentur sám zapojuje do nelegálních aktivit. Ilustrativní je případ ropné firmy Petrotrans. Ta najala neupřesněnou soukromou agenturu k ostraze svých ropovodů v okolí obce Buftea (nedaleko Bukurešti). Pracovníci agentury však se zločinci, kteří naftu z potrubí odčerpávali, začali spolupracovat. Petrotrans proto veškerou spolupráci s nimi přerušil a obrátil se na „státní“ policii. Policisté však „nebyli o nic lepší“. Celkem 24 policistů bylo brzy pro krádeže rovněž zadrženo.38 Personál agentury Protektor International39 je spojován s přinejmenším dvěma nepřiměřenými útoky na romské sběrače kovů a odpadního uhlí, které skončily ublížením na zdraví s následkem smrti (v listopadu 2003 a v březnu 2004).40

Údajnou „šedou eminencí“ soukromé bezpečnosti v Rumunsku je „kmotr“

Dumitru „Mitica“ Venicius Iliescu.41 Ten ještě na konci roku 1989 velel silám, které rozháněly demonstranty v centru Bukurešti, ale pak pochopil trend změn a stal se boduguardem nového presidenta lluiesca (donedávna pravé ruky diktátora Ceaucesca). Formálně byl systemizován v armádě, kde to posupně dotáhl na generála. Zapletl se i do pasování zboží do Srbska, ale nebyl nikdy souzen. Roku 1997 Iliescu založil dvě firmy: GIPP Ltd. (ve které sehrával významnou roli poslanec Catalin Voicu) a AIPP Ltd. (ve které sehrával významnou roli někdejší zpravodajec Dumitru Ciobanu).42 Zlé jazyky tvrdí, že obě firmy – disponující specializovaným personálem a technikou – pro Illesca fungovaly jako „soukromé armády a zpravodajské služby“ a jako na běžícím páse vydíraly řadu podnikatelů, politiků a soudců. Jednou z údajných oblíbených metod boje proti jeho protivníkům byla vykonstruovaná obvinění (a zatčení podplacenými policisty). Za poplatek či protislužbu se pak mohla zájmová osoba dostat na svobodu. Na počátku XXI. století Iliescu postupně přímo či nepřímo ovládl řadu dalších, navzájem úzce provázaných firem (nejen co se týče oblasti bezpečnosti, ale i úklidové či dopravní služby):

Jeho neteř Alina Bontea řídila či řídí přinejmenším pět dalších společností, včetně Security Agency Romania Ltd. Jeho dcera Ana-Maria Iliescu řídí firmu Arcadia Ltd. Jeho sestra řídí firmy Army Group Ltd. a Army Powers Group Ltd.

Jeho blízký spolupracovník Viorel Gasca (občan Moldávie s údajnými vazbami na zločinecké skupiny ze zemí bývalého Sovětského svazu) je v čele firmy BIP Security, která se specializuje na ostrahu majetku firem z postsovětského prostoru, podnikajících v Rumunsku (Lukoil, Lada Niva atd.).

Řada dalších jemu blízkých osob řídí či řídilo další firmy (Security Group Bucharest Ltd., Black Wolf Consulting (dnes Black Wolf Global43), Russec Investigatii44 a podobně).

Do jeho konsorcia patřila i firma Dragon Star, kterou jako svou akvizici v Rumunsku koupila nadnárodní firma Prosegur.

38

V Rumunsku zatčeno dalších 14 policistů za spolupráci s mafií; in: ČTK, 18. VII. 2003. 39

Protector International <http://www.protectorinternational.ro/>. 40

Například viz: Romanian Private Security Firm Involved in Second Romani Death in Four Months; in: European Roma Rights Centre, 28. V. 2004 <http://www.errc.org/cikk.php?cikk=1878>. 41

Prisacariu, C., Romania: New System, Same Players; in: OCCRP 2010 <http://www.reportingproject.net/security/index.php/stories/7-romania>. 42 Ve firmách se údajně etablovaly i tělesné tresty, kdy pobočníci vedení bili personál, který „nepodával adekvátní výkon“. 43

Black Wolf Global <http://www.bw-sc.ro/>. 44

Russec Investigatii: Doign Business Romania <http://www.doingbusiness.ro/financial/report/1443304/russec-investigatii-srl/>.

12

Žebříček největších soukromých bezpečnostních služeb Rumunska (rok 2006):45

společnost sídlo ústředí počet zaměstnanců

roku 2006 výnos (zisk) roku 2006

(v USD)

Group 4 Falck Valahia Bucuresti 2 500 5 723 304

Cobra Security Bucuresti 1 500 3 951 679

Prima Guard Security46

Bucuresti 1 200 1 889 628

Bidepa Security Bucuresti 750 2 100 000

Guard One Alarm Systems Bucuresti 370 nezjištěno

Bartguard Services Bucuresti 161 941 454

Roval Group Bucuresti 100 nezjištěno International CPI Security Bucuresti 720 nezjištěno

Bronec Protection Bucuresti 510 370 000

Watchman Security Timisoara nezjištěno nezjištěno dohromady - více než 7 811 více než 14 976 064

Asociace soukromých firem aktivních v oblasti soukromé bezepčnosti v Rumunsku

Situace v této oblasti je relativně nepřehledná, řada platforem se označuje za mluvčí celého sektoru v zemi. Nejvíce je možné slyšet o následujících uskupeních:

Rumunské sdružení bezpečnostního průmyslu Asociatia Romana a Industriei de Securitate Str. Piata Alba Iulia 3, bl. I2, scara A, etj 7, ap 32, sector 3 Bucuresti – Romania Tel.: 00 403 744 308 790 E-mail: office@arisonline.ro; presedinte@arisonline.ro http://www.arisonline.ro/

Asociace soukromých bezpečnostních služeb Rumunska Patronatul Societatilor de Securitate (PSS, Patrosec)

47

Str. Matei Basarab 106, bl. 73, Apartment 3, Sector 3 030679 Bucuresti – Romania Tel./fax: 00 403 132 629 50 E-mail: contact@patrosec.ro http://www.patrosec.ro

Rumunská asociace pro zabezpečovací technologie48

Asociaţia Română pentru Tehnica de Securitate (ARTS) Splaiul Independentei 319, O. B. 152 Scara A, Etaj 2, Incinta Sema Parc Sector 6, Bucuresti – Romania Tel.: 00 403 140 564 02; 00 407 717 597 53; 00 407 580 562 26 Fax: 00 403 140 564 01 E-mail: office@arts.org.ro http://www.revista-alarma.ro; http://www.arts.org.ro

45

Haley, K.; Ene, T., E., D., Private Security in Eastern Europe: Romania – A Case Study; in: Annual Meeting of the Academy of Criminal Justice Sciences, 13. – 17. III. 2007, Seattle. 46

Vedení firmy se rekrutuje z řad bývalých vojáků, v menší míře i policistů a zpravodajců. Úzká je vazba firmy na Policejní akademii a Vojenskou akademii Rumunska. Holding „Prima Guard Security“ zahrnuje součásti jako Prima Guard International, Prima Guard Security Services a Prima Guard Fire and Private Detective Company. Holding určitým způsobem operuje v zemích jako Maďarsko, Moldavsko, Řecko (během Olympiády roku 2000), Itálie a Izrael. V prostředí Rumunska často koordinuje zapojení menších firem do větších aktivit (prostřednictvím dílčích kontraktů). V roce 2005 se – ve spolupráci s bezpečnostními experty z USA a Itálie – firma neúspěšně pokoušela vytvořit Evropský institut pro bezpečnost, který by byl akreditován i k udělování bakalářských titulů v oboru „Bezpečnostní služby“. 47

Platforma vznikla v roce 2003. Členové (podle různých údajů 50 až 130 firem, s údajně až s celkem 50 000 zaměstnanci) se dělí do dvou kategorií: plnoprávní (platí v přepočtu okolo 860 USD ročně) a přidružení (bez možnosti vetovat rozhodnutí Asociace a kandidovat do vedoucích funkcí, platí okolo 260 USD). 48

Platforma zastupuje zájmy firem, podnikajících v oblasti technologií (kamerové systémy, elektronická zabezpečovací zařízení).

13

Tyto tři výše uvedené subjekty dohromady tvoří „asociaci asociací“ nazvanou Federace bezpečnostních služeb Rumunska (Federaţia Serviciilor de Securitate din România). Kontaktní údaje jsou stejné jako v případě ARTS (navíc e-mail: office@fss.org.ro a internetové stránky http://www.fss.org.ro).

Vedle výše uvedených uskupení jsou však v Rumunsku aktivní i další platformy:

Asociace bezpečnostních profesionállů a společností Asociaţia Profesională a Companiilor de Securitate (APCS) Strada Londra 32, etaj 1, sector 1

Bucuresti – Romania Tel./Fax: 00 403 212 304 124 E-mail: office@apcs.ro http://www.apcs.ro

Mezinárodní asociace osobní ochrany a bezpečnostních služeb – pobočka Rumunsko / Asociaţia Internaţională de Escortă şi Servicii de Securitate din România (IBSSA-RO) Stefan Augustin Doinaş 14-16 210016 Arad Tel.: 00 403 257 254 329 Fax: 00 403 257 254 340 E-mail: info@ibssa.ro http://www.ibssa.ro

Nadnárodní společnosti v Rumunsku Co se týče nadnárodních akvisic v rámci Rumunska, stěžejní je trojice firem:

Group4Falck (G4S, Group 4 Securicor s vedením v Dánsku) roku 2002 koupila firmu Valachia a učinila z ní součást svého nadnárodního konsorcia. Růst v rámci desítek procent obratu údajně provází každou ze tří divizí této firmy: G4S Cash Services (transport cenností); G4S Security Services (ostraha, ochrana osob, zásahové jednotky) a G4S Security Systems (instalace bezpečnostních systémů).49

Prosegur: Firma se základnou ve Španělsku roku 2006 koupila firmu Dragon Star Security, kterou přejmenovala na Rosegur.50

Securitas AB (se sídlem ve Švédsku) koupila v květnu 2007 55 % akcií firmy CPI Sesurity (za sumu 1 740 000 eur), jejímž prostřednictvím zaměstnává asi 2 000 osob a pokrývá asi 7 až 8 % sektoru soukromé bezpečnosti v Rumunsku. S ohledem na silné konkurenční tlaky a údajnou nízkou ziskovost této akvizice existují úvahy o odchodu Securitas z Rumunska.51

Naopak některé firmy z Rumunska (vedle již zmíněného holdingu Prima Guard) působí samy v zahraničí – například společnost Bidepa, která je aktivní v Afghánistánu a patrně i v Iráku.52

49

G4S Romania <http://www.g4s.ro/ro-ro/>. 50

Rosegur <http://www.rosegur.ro/> (zřejmě nefunkční odkaz). Prosegur: International Presence <http://www.prosegur.com/comen/acercadeprosegur/unagranempresa/presenciainternacional/index.htm>. 51

Securitas: Services Romania <https://www.securitas.com/ro/en/>. 52

Bidepa <http://www.bidepa.com/>. Bidepa Mission in Afghanistan: Everything is under Control <http://www.bidepa.com/mission.htm>.

14

Chcete vědět víc?

Detailně strukturované diskusní fórum k problematice soukromých bezpečnostních služeb v Rumunsku (od legislativy, přes nejlepší praxi nebo aktuální lokální bezpečnostní výzvy, až po osobní vzkazy).53

Rozcestník na řadu firem podnikajících ve sledované oblasti v Rumunsku (ostraha, bezpečnostní systémy).54

Ilustrace:

Firma Bidepa a její angažmá v Afghánistánu.55

53

Forum Romanian Private Security <http://romaniansecurity.aceboard.com/>. 54

Romania On-Line: Private Security <http://romania-on-line.net/business/security.htm>. 55

Bidepa Mission in Afghanistan: Everything is under Control <http://www.bidepa.com/mission.htm>.