Pražský hrad a archeologický výzkum

I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita

II. Keramika raného středověku na Pražském

hradě

I. Metropole českého státu jako archeologická lokalita

Charakteristika archeologického výzkumu

Specifika lokality

Historie výzkumu

Archeologický areál - III. nádvoří

Archeologie o počátky knížecí rezidence

Možnosti a meze archeologického výzkumu

• moderní výzkum (po r. 1925) spjat s rozsáhlými úpravami areálu pro sídlo TGM

• výzkum 1925 - dosud je výzkumem záchranným, vázaným na stavební a rekonstrukční práce

1. Pražský Hrad - charakter archeologického výzkumu

1. … charakter archeologického výzkumu vícegenerační výzkum

běžná bezprostřední návaznost na předchozí archeologické aktivity

(kontinuita výzkumu v nových podmínkách i možnost revize)

• harmonogram a intenzita výzkumu jsou závislé na stavebních aktivitách (stavební boom a jeho průvodní jevy na Pražském hradě již od 80. let 20. stol.)

1. … charakter archeologického výzkumu

1. … charakter archeologického výzkumu

• výzkum je permanentním a totálním (provází resp. předchází všechny aktivity spojené se zásahy do terénů a zkoumány jsou celé ohrožené plochy)

• t. č. útlum stavebních aktivit

1. … charakter archeologického výzkumu

• problém: zpracování, prezentace

a komplexní projekt výzkumu

2. Pražský hrad - specifika lokality

• Pražský hrad - politické, kulturní i církevní ústředí a rezidence

• Jeho vývoj byl a je těmito jeho funkcemi určován a je jim i v současnosti podřízen

• Pražský hrad je NKP č. 1

- tyto funkce se projevují v charakteru a proměnách

výjimečných hmotných pramenů nemovitého i movitého charakteru

- častá je vazba nálezu na známý historický kontext

2. … specifika lokality

Funkce historického ústředí a knížecí rezidence se odráží ve stavu, kvalitě a mocnosti kulturního souvrství.

Jeho hlavními znaky jsou:

• intenzivní obousměrné utváření archeologických struktur

dlouhodobá akumulace terénů výskyt mohutných konstrukcí (zvl. opevňovací systém) stopy intenzívního osídlení i přítomnost četných sídelních struktur

(rezidenční budovy, stavby profánního i sakrálního charakteru)

komplikované, opakovaně v narušované stratigrafie s hiáty i inverzním uložením vrstev (důsledky rozsáhlých terénních úprav a přestaveb)

• množství, různorodost a kvalita pramenů hmotné kultury movitého i nemovitého charakteru

intenzivní obousměrné utváření archeologických strukturpříklad severního traktu obousměrný nárůst stratigrafie značné mocnosti hiáty ve stratigrafii převrácené stratigrafie vazba na absolutní data nároky na metodiku zpracování a vyhodnocení

• množství, různorodost a vesměs mimořádaná kvalita pramenů hmotné kultury – příklady nálezů drobné hmotné kultury z různých historických období

- místo dotyku různých sociálních prostředí

v lokálním, regionálním i nadregionálním

měřítku

- nálezy výjimečných předmětů často mimo

původní kontext

3. Pražský hrad - historie výzkumu• prvé archeologické nálezy - konec

19. stol. - 20. léta 20. stol.

… historie výzkumu• 1925 - výzkum 3. nádvoří - J. Pasternak - prvý

moderně pojatý a dosud plošně nejrozsáhlejší archeologický výzkum v areálu Hradu

výzkumy I. Borkovského

3. nádvoří - nezpracovánokostel P. Marie – publikace a novodobá revizeklášter a bazilika sv. Jiří - publikaceokolí Černé věže - publikaceStarý palác - nezpracováno„západní předhradí“ - nezpracováno - 4. nádvoří - 2. nádvoří

severní trakt

Lobkovický palác

severní palácový dvorek

Jiřské nám.

… historie výzkumu

• 70. léta - Z. Smetánka - drobnější akce + několikasezónní výzkum pohřebiště „v Lumbeho zahradách“

• 80. a 90. léta 20. stol. - prudký nárůst stavebních aktivit - celoroční permanentní výzkum, často několik akcí v souběhu - týmový výzkum - J. Frolík, revizní výzkum

• od konce 90. let - dosud - sestupný trend terénní činnosti, větší prostor pro zpracovatelské projekty (III. nádvoří, fortifikační systém, georeliéf, sakrální architektura, pohřebiště, renesanční sklo)

… historie archeologického výzkumu

4. III. nádvoří Pražského hradu. Výzkum a nevyhlášená „archeologická rezervace“.

• a) charakteristika a význam areálu:

• iniciativa prof. Niederla, přímá podpora TGM

• unikátní příklad památkové péče a prezentace archeologických památek

… III. nádvoří

• komplikovaná stratigrafie a několika metrová mocnost historických terénů

• koncepce a forma prezentace areálu umožňují sledovat vývoj ústředí českého státu v nejstarších fázích její existence

• potencionálně trvalý zdroj archeologických pramenů v nejširším slova smyslu ( včetně využití nových metod a možnosti revize)

…III. nádvoří

• a) ad charakteristika a význam areálu: významná část Pražského hradu (umístěním i rozsahem)

• rozmanité typy archeologických struktur

• variabilita dochovaných materiálů

… III. nádvoří • b) témata - archeologické terény a struktury:

• georeliéf

• fortifikační systém a jeho vývoj (dřevohlinitá hradba, kvádříková hradba)

• konstrukční typy staveb, jejich vývoj (dřevěná a kamenná zástavba, profánní i sakrální architektura

• využití prostoru a jeho členění, úpravy povrchu terénu

• komunikační systém

• pohřbívání

… III. nádvoří • c) od počátků

archeologie středověku k interdisciplinární spolupráci

• prvý výzkum postihující komplikovaný nárůst archeologických terénů a konstrukcí a mapující kontexty jednotlivých nálezů

• dendrochronologie, archeobotanika, palynologie, průzkum materiálů a pojiv

5. Archeologie a počátky knížecí rezidence

... počátky

poč

átk

y…

dendrodata 908-917

… počátky

... počátky

… počátky

Vývojové horizonty Pražského hradu

lze členit podle základních etap vývoje fortifikace

A: středohradištní období – akropole vydělena jednoduchým předělem (pouze příkop?)

B: B1 přelom středohradištního a mladohradištního období - nejstarší známá dřevohlinitá hradbaB2 – mladohradištní starší fáze - následné fáze dřevohlinité hradby

C: mladohradištní období – mladší fázeC0 – zánik hradištního opevněníC1 – výstavba románské hradbyC2 – opravy románského opevnění

VS1 – počátky vrcholného středověku výstavba vícenásobné pevnostní linie před Pražským hradem

6. Možnosti (1) a meze (2) archeologického výzkumu Pražského hradu. Shrnutí.

• možnosti (1):

• a) prameny k historii lokality

• b) obecná problematika archeologie a historie

• meze (2):

• a) výlučnost lokality, její provoz, vazba na záchranný výzkum

• b) náročnost organizace permanentního vícegeneračního výzkumu archeologicky bohaté a stragraficky komplikované lokality