Preference volnočasových aktivit u mládeže v Hradci KrálovéJosefa Kasala Ph.D. a uvedla v...

Univerzita Hradec KrálovéPedagogická fakulta

Katedra sociální patologie a sociologie

Preference volnočasových aktivit u mládeže v Hradci Králové

Bakalářská práce

Autor: Šárka JorováStudijní program: B 7507 Specializace v pedagogiceStudijní obor: Sociální patologie a prevenceVedoucí práce: PhDr. Josef Kasal, Ph.D.

Hradec Králové 2015

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉPedagogická fakulta

Akademický rok: 2014/2015

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE(PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)

Jméno a příjmení: Šárka JorováOsobní číslo: P145Studijní program: B7507 Specializace v pedagogiceStudijní obor: Sociální patologie a prevence

Název tématu: Preference volnočasových aktivit u mládeže v Hradci Králové

Zadávající katedra: Katedra sociální patologie a sociologie

Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í:Bakalářská práce popisuje různá pojetí volného času, způsoby jeho trávení a zabývá se životním stylem současné mládeže. Práce mapuje volnočasové aktivity v Hradci Králové a zjišťuje, které volnočasové aktivity dnešní mládež upřednostňuje. Prostřednictvím anketního šetření zjistí míru informovanosti o možnostech volnočasových aktivit mládeže v Hradci Králové, úlohu volnočasových aktivit v životě mládeže a její postoj k návykovým látkám. Rozsah grafických prací:Rozsah pracovní zprávy:Forma zpracování diplomové práce: tištěná/elektronickáSeznam odborné literatury:

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Josef Kasal, Ph.D. Katedra sociální patologie a sociologieOponent bakalářské práce: Ing. Eva Šimková, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce: 13.12.2013Termín odevzdání diplomové práce: 22.4.2015

doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. PhDr. Václav Bělík, Ph.D. děkan vedoucí katedry

dne

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Josefa Kasala Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Hradci Králové dne ………………… ………………………………………Šárka Jorová

Poděkování

Děkuji PhDr. Josefu Kasalovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při psaní této práce a za pomoc při získávání studijních materiálů. Dále děkuji Mgr. Lukášovi Pakandlovi a Michalovi Urbanovi za přátelskou podporu a pomoc během tvorby této práce.

Anotace

JOROVÁ, Šárka. Preference volnočasových aktivit u mládeže v Hradci Králové. Hradec

Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 62 s. Bakalářská práce.

Bakalářská práce se zabývá problematikou trávení volného času mládeže v Hradci Králové. V

teoretické části vymezuje základní pojem volný čas, popisuje jeho funkce a vývoj, vymezuje

pojem mládež a zaměřuje se na některé významné faktory, ovlivňující mládež při výběru

způsobu trávení volného času. Dále se zabývá životním stylem mládeže a její hodnotovou

orientací. V souvislosti s tématem volného času popisuje základní rizikové faktory, které

ohrožují vývoj mládeže, a popisuje způsoby prevence negativních jevů v chování. V poslední

kapitole teoretické části mapuje možnosti trávení volného času mládeže na území města

Hradce Králové a stručně popisuje vybraná zařízení. Vlastní výzkumné šetření, má za úkol

zjistit jaké volnočasové aktivity mládež v Hradci Králové preferuje, zda je při výběru něčím

limitována a zda je spokojena s nabídkou volnočasových aktivit ve městě. Práce také zjišťuje,

co mládež při výběru aktivit ovlivňuje a jaké místo zaujímá v jejím volném čase konzumace

návykových látek. Cílem práce je zjistit jaké aktivity jsou pro mládež v Hradci Králové

nejpřitažlivější a do jaké míry ovlivňují její životní styl.

Klíčová slova: volný čas, životní styl, mládež, rizikové projevy chování, volnočasové aktivity

Annotation

JOROVÁ, Šárka. Preference of leisure activities for youth in Hradec Králové. Hradec

Králové: Pedagogical Faculty, University of Hradec Králové, 2015, 62 p. Bachelor Degree

Thesis.

Bachelor thesis examines problems of leisure time of youth in Hradec Králové. In theoretic

section it defines key concept of leisure time, the description of its function and development,

specifies the term of youth, and focuses on some important factors that influnce the youth in

their leisure time choice. Furthermore it is concerned with the youth lifestyle and their value

orientation. Basic risk factors, connected with the topic of free time, that threathen the

development of the youth are described and the preventive means of pathological behaviour

phenomenon are consequently mentioned. In the last chapter of the theoretical part the

possibilities of youth leisure time choices in the area of Hradec Králové are mapped and later

on selected free time facilities are described. The research inquiry is supposed to find out the

preferences of the Hradec Králové youth, as well as any possible limitations that could

influence their choice. Their satisfaction with the range of leisure time activities in the city is

covered, too. The thesis also surveys what young people are influenced by when choosing

their free time activities and what place the consumption of addictive subsances occupies in

their spare time. The aim of the thesis is to find out which activities are the most appealing for

the Hradec Králové youth and how much such activities affect their lifestyle.

Key words: leisure time, lifestyle, youth, hazardous behavior, leisure time activities

Úvod..........................................................................................................................................8

1.Volný čas............................................................................................................................10

1.1. Různá hlediska pojetí volného času.......................................................................10

1.2. Vývojové etapy volného času................................................................................12

1.3. Funkce volného času..............................................................................................12

1.4. Vztah mládeže a volného času a jeho specifika.....................................................12

1.4.1. Vymezení pojmu mládež.........................................................................13

1.5. Pedagogika volného času.......................................................................................14

2. Volnočasové aktivity.....................................................................................................15

2.1. Klasifikace způsobů trávení volného času a dělení volnočasových aktivit...........15

2.2. Výchova mimo vyučování.....................................................................................18

2.3. Činitelé a faktory ovlivňující trávení volného času mládeže a volbu

volnočasových aktivit....................................................................................................19

2.3.1 Vnitřní faktory ovlivňující jedince...........................................................19

2.3.2. Vnější faktory a jejich vliv......................................................................24

2.3.3. Vliv reklamy na výběr volnočasové aktivity...........................................24

3.Životní styl mládeže.......................................................................................................26

4.Volnočasové působení jako forma prevence rizikového chování..................28

4.1. Smysl a zásady prevence rizikových projevů chování mládeže............................28

4.1.1. Zásady efektivní primární prevence........................................................30

4.2. Rizikové chování u mládeže..................................................................................30

4.3. Zapojení volnočasových aktivit do prevence sociálně patologického jednání

mládeže.........................................................................................................................31

5.Přehled možností trávení volného času mládeže v Hradci Králové.............34

5.1. Dělení a přehled volnočasových organizací pro mládež v Hradci Králové...........34

6.Vlastní výzkumné šetření.............................................................................................40

6.1 Vyhodnocení a interpretace výsledků výzkumného šetření....................................42

6.2. Zhodnocení naplnění cíle výzkumného šetření......................................................52

Závěr.......................................................................................................................................55

Seznam použité literatury...............................................................................................57

Seznam tabulek...................................................................................................................61

Seznam příloh......................................................................................................................62

Úvod

Podmínky pro realizaci volného času se v průběhu dějin značně měnily a vyvíjely,

avšak jeho podstata a význam zůstávaly převážně stejné. Pro většinu lidí představuje pojem

volný čas něco pozitivního, zbaveného práce a povinností. To co nejčastěji slýcháme ve

spojení s pojmem volný čas, je jeho nedostatek. Většina lidí stále tvrdí, že má volného času

nedostatek, přesto od nich vzápětí slyšíme, že volným časem vlastně plýtvají a neumí s ním

naložit. Tento fakt je zejména v kontextu volného času mládeže velmi důležitý. Pokud někdo

s volným časem neumí správně naložit, může snadno dojít k jeho zneužití až dokonce k

sociálně patologickému jednání. Je proto velmi důležité se volným časem mládeže zabývat.

To, jaké aktivity jedinec v mládí provozuje, ho ovliňuje i v dospělosti a výzmnamě směruje

jeho bodoucnost.

Téma této práce jsem si vybrala z důvodu, že pro mě samotnou bylo zvolení

volnočasové aktivity velmi důležité. Nejprve sehrálo velkou roli to, že jsem s volnočasovou

aktivitou a smysluplnou náplní svého volného času vůbec začala, což mi pomohlo překonat,

zejména kolem 15 roku věku, těžké období spojené s rizikovým chováním i konzumací

návykových látek. Díky volnočasové aktivitě jsem se dostala z party, která mě k tomuto

chování přivedla. Z toho co jsem se později dozvídala, většina členů u rizikového chování

zůstala až do dospělosti s tím, že přibyly závažnější projevy tohoto jednání. Postupem času se

z mé volnočasové aktivity stal středobod mého života, aktivita mě pohltila a dnes už není jen

volnočasovou zábavou, ale poskytuje mi i profesionální možnosti. Z praxe z vlastního života

tak vidím, jakou moc mají volnočasové aktivity, které náš život provázejí a jak je důležité se

jim věnovat. Ukazuje to i na obrovskou schopnost volnočasových aktivit, působit jako účinná

forma prevence sociálně patologických jevů.

Cílem bakalářské práce je zjistit jaký je vztah mládeže v Hradci Králové k volnému

času, co pro ni volný čas představuje, jak a k čemu ho využívá a co by na svých

volnočasových aktivitách změnila. Analýzou zjištěných dat pak zjistit v kterých oblastech

volného času mládeže v Hradci Králové jsou prostory pro zlepšení a kterými je potřeba se

zabývat.

V první kapitole popisuji pojem volný čas, jak je na něj nahlíženo z různých hledisek,

jaké jsou jeho funkce a jeho vztah k mládeži. V další kapitole popisuji volnočasové aktivity,

provádím jejich klasifikaci a zaměřuji se především na činitele a faktory, které ovlivňují volný 8

čas mládeže. Ve třetí kapitole se zabývám životním stylem mládeže, její hodnotovou orientací

a vztahem volnočasových aktivit a životního způsobu mladých lidí. V kapitole čtvrté popisuju

různé formy prevence, zejména ve vztahu k cílové skupině mládeže a opět zmiňuji vztah

tématu k volnočasovým aktivitám. V páté kapitole teoretické části mapuji volnočasové

aktivity v Hradci Králové a uvádím přehled některých organizací zabývajících se volným

časem mládeže.

Výzkumné šetření je zaměřeno na zjištění spokojenosti mládeže v Hradci Králové s

jejich volným časem, jeho množstvím a náplní, zaměří se na postavení návštěv restauračních

zařízení s konzumací návykových látek v celkovém množství volného času a odraz náplně

volného času v životním způsobu mládeže v Hradci Králové.

9

1. Volný čas

Na základě analýzy definic a přístupů odborníků k pojmu volný čas, lze volný čas

vymezit jako dobu, která není naplněna povinnostmi. Je to doba kdy máme svobodnou volbu

činnosti, přinášející uspokojení a uvolnění. Je ukazatelem našeho životního stylu, hodnotové

orientace a míry naší aktivity.

Průcha označuje volný čas jako: „Čas, kterým člověk může nakládat podle svého

uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin po odečtení

času věnovanému práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně

spánku).“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1999, s. 238)

Pávková volný čas chápe jako: „ Opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své

činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit

uspokojení a uvolnění“

(Pávková, 1999, s. 15).

Různí autoři definují volný čas různými způsoby. Obecně lze pod pojmem volný čas

běžně zahrnout odpočinek, zábavu, zájmové činnosti, rekreaci, dobrovolné vzdělávání,

dobrovolnou společensky prospěšnou činnost, sport, kulturní činnosti atd.

1.1. Různá hlediska pojetí volného času

Stejně jako na každou jinou problematiku lze i na problematiku volného času nazírat z

několika hledisek. Pávková a kol. ve své knize Pedagogika volného času (2002) stanovuje pět

hledisek nazírání na volný čas.

• Ekonomické hledisko: Vyjadřuje, kolik finančních prostředků společnost investuje do

volného času, zda se nějaká část vrátí a jakým způsobem. Používá pojem průmysl

volného času a označuje ho za prosperující odvětví. Volný čas už není využíván pouze

pro výchovu a vzdělávací činnost, ale také jako prostředek zisku.

• Sociologické a sociálně psychologické hledisko: Tato hlediska ukazují na provázanost

trávení volného času s prostředím, ve kterém vyrůstáme. Na význam a role rodiny a

vrstevnických skupin jako pozitivních a negativních vzorů. Zabývá se také tím, jak

10

činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů.

• Politické hledisko: Řeší do jaké míry a jakým způsobem zasahuje stát do trávení

volného času obyvatelstva. Stát vytváří nejen soustavu škol, ale i zařízení ovlivňující

volný čas a tedy celou školskou a vzdělávací politiku. To jak se stát zainteresovaný ve

volném čase závisí především na možnosti přidělení peněz ze státního rozpočtu.

• Zdravotně-hygienické hledisko: Zabývá se souvislostí mezi správným využíváním

volného času a projevy ve zdravotním stavu člověka. Podporou zdravého tělesného i

duševního vývoje, uspořádáním režimu dne, hygienou prostředí i sociálních vztahů

jakožto faktorů ovlivňujících kvalitu života jedince.

• Pedagogické a psychologické hledisko: Tato hlediska se na volný čas dívají s ohledem

na věkové a konkrétní individuální zvláštnosti každého jedince. „Pedagogické

ovlivňování volného času by mělo podporovat aktivitu dětí a mládeže, poskytovat

prostor pro jejich spontaneitu, uspokojovat potřeby nových dojmů, seberealizace,

sociálních kontaktů, kladné citové odezvy, ale i poskytovat pocit bezpečí a jistoty“

(Pávková a kol., 2002, s. 17).

1.2. Vývojové etapy volného času

Pojem volný čas se používá přibližně posledních 200 let, jako jedna z kategorií náplně

lidského života je tu však již od starověku. Možnost využívat volný čas byla dříve dána

příslušností v elitní skupině společnosti. Volný čas mohli využívat pouze mocní a bohatí.

Teprve na přelomu 19. a 20. století se o pojmu volný čas mohlo začít hovořit tak jak ho známe

dnes. Společnost si ve 20. století začala uvědomovat, že je potřeba ovlivňovat volný čas

mládeže a dětí a začala postupně vznikat zařízení, která pro ně mohla vytvářet specifický

výukový prostor.

Pro nás je nejpodstatnější vývoj volného času po druhé světové válce, který lze

rozdělit do tří etap. Němec a kol. (2002) tyto tři etapy popisuje následovně:

• 50.-60. léta: Společnost v této etapě upřednostňovala práci a volný čas měl sloužit k

odpočinku potřebnému k načerpání nové pracovní síly. Významné postavení v oblasti

volného času dětí a mládeže měly sdružení dětí a mládeže. S rostoucím počtem dětí a

mládeže se rozvíjely organizované aktivity.

• 70.-80. léta: Volný čas již nesloužil pouze k odpočinku a rekreaci, ale také pro zábavu

11

a získání zážitků. Začalo vznikat velké množství zájmových kroužků, vznikla pedagogika

volného času a z ní vycházející obory např. pedagogika zážitku.

• 90. léta: V této etapě už lidé přestali využívat pouze stávajících nabídek možností

trávení volného času a začali uplatňovat své požadavky, na to co chtějí dělat ve svém

volném čase podle toho, co je baví a co potřebují. S otevřením hranic přišly nové

možnosti, poznání zahraničí, přístup k zahraniční literatuře. Zařízení pro volný čas se

začaly otevírat nový, cílovým skupinám (zdravotně postižení, sociálně handicapovaní

atd..). (Němec a kol., 2002)

1.3. Funkce volného času

Stejně jako všechno ostatní i volný čas má své funkce. Kvalitně strávený volný čas

podporuje mnohostranný rozvoj osobnosti jedince, má pozitivní vliv na jeho sociální vztahy,

čímž pozitivně působí na celou společnost. Bakalář (1978) například uvádí, že volnočasové

aktivity rozvíjejí a obnovují tělesné a duševní schopnosti, případně i tvůrčí síly člověka.

Za základní funkce volného času jsou v České republice, dle oficiálních vzdělávacích

dokumentů, považovány, funkce výchovná, vzdělávací, kulturní, zdravotní (regenerační a

relaxační), sociální a preventivní. (Bílá kniha, 2001)

Volný čas je pro jedince důležitý z hlediska formování osobnosti, jako kompenzace

učení a práce. Je příležitostí k poznávání různých druhů činností a oblastí života společnosti,

také je důležitý z hlediska profesní orientace a přípravy pro povolání i pro ostatní formy

účasti na životě společnosti. Pomáhá k návyku týmové práce, formování dovedností,

vědomostí a schopností, zájmů a v neposlední řadě vede k upevňování tělesného i duševního

zdraví. (Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT, 2002)

1.4. Vztah mládeže a volného času a jeho specifika

Obsahové naplnění sféry volného času dětí a mládeže má velký význam pro

celoživotní orientaci člověka. Sak (2002) uvádí, že jedinec v období dětství a mládí je

schopen se zajímat o velice široké spektrum zájmových aktivit. V žádném dalším životním

období již není schopen tak širokého záběru. Podle Pávkové (1999) je pro volný čas dětí a 12

mládeže z výchovných důvodů důležité pedagogické ovlivňování. Z důvodu nedostatku

zkušeností potřebují děti a mládež citlivé a zkušené vedení. To do jaké míry je volný čas dětí

a mládeže ovlivňován, závisí na podmínkách v rodině, věku a jejich mentální a sociální

vyspělosti. To jak děti a mládež tráví svůj volný čas je pro společnost velmi důležité. Je

prokázáno, že kvalitní výchova dětí a mládeže ve volném čase má výrazný preventivní

charakter a je v této oblasti mnohem účinnější než náprava chyb a převýchova.

1.4.1. Vymezení pojmu mládež

Pojem mládež označuje skupinu vymezenou věkem, jejíž oddělení od dětí a dospělých

se mění v historických i kulturních souvislostech. Obecně u nás v současné době řadíme do

skupiny mládeže jedince ve věku přibližně od 15 do 26 let. Je to období, kdy již jedinec má

vytvořeny vlastní názory a postoje vůči společnosti. Mládí je rozděleno do několika etap na

období studia, dále na vstup do výrobního a pracovního procesu a nakonec na ekonomické

osamostnění a založení rodiny. Průcha a kol. (2003) v pedagogickém slovníku charakterizuje

mládež: „Sociální skupina tvořená lidmi ve věku přibližně od 15 do 25 let, kteří již ve

společnosti neplní role dětí, avšak společnost jim ještě nepřiznává role dospělých. Má

charakteristický způsob chování a myšlení, jiný systém vzorů, norem a hodnot. Každá

generace mládeže reprodukuje některé kulturní hodnoty dané společnosti, jiné odmítá a

vytváří hodnoty nové. Proto vzniká v průběhu socializace mládeže určité napětí, vyvolané její

větší schopností prosazovat nové věci, ale menší ochotu společnosti tyto změny připustit.“

(Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 125-126). V souvislosti s pojmem mládež často slýcháme

o pojmu adolescent. Adolescent je charakterizován jako jedinec ve věku 15 až 20 let. V tomto

období dochází k velkému množství procesů po stránce fyzické, duševní, psychické a

výchovné. Jedná se o velmi citlivé období života z hlediska utváření postojů a ucelování

názorů na svět. Je to doba během, které se z dítěte stává dospělý člověk. Tyto přeměny však

probíhají u každého jedince odlišně a stejně tak záleží na pohlaví jedince.

Podle statistické ročenky České republiky (2008) žije na našem území z celkového

počtu obyvatel 30% dětí a mladistvých, jedná se tedy o podstatnou skupinu obyvatelstva. I

když mládež není považována za významnou nositelku sociálních rolí spojených s veřejným

či profesním životem, mnohokrát byla podstatným a významným dynamickým prvkem v

historii v oblasti společenských změn a změn poměrů ve společnosti.

13

1.5. Pedagogika volného času

Pedagogika volného času je dle Němce a kol. (2002) moderní vědeckou disciplínou,

jejíž poznatky se cíleně používají v rostoucím počtu oblastí a jednání. Pávková (1999) říká, že

pedagogika volného času se zabývá pojetím a cíli, obsahem a způsoby výchovného

zhodnocování volného času, organizacemi a institucemi, které tyto aktivity uskutečňují nebo

pro ně vytvářejí podmínky. Opaschowski (1976) označuje pedagogiku volného času za vědu,

která má umožnit uvažovat o uspořádání času (pracovní doba X volný čas), vidět volný čas

jako čas potřebný pro život (stejně jako práce a spánek), pochopit volný čas jako prostor pro

společenský rozvoj, čas kdy se můžeme podílet na pomoci druhým, uvažovat o společenském

významu konzumních volnočasových nabídek, přijmout volný čas jako prostor k rozšiřování

zkušeností, obzorů, zážitků, změně postojů, vnímání a jednání. Průcha (2006) vymezil 3

okruhy zájmu pedagogiky volného času: 1) obsah, formy a prostředky výchovných činností

pro kultivaci individuálně a společensky prospěšného trávení volného času dětí a mládeže 2)

činnosti školských a dalších zařízení, která zabezpečují výchovu ve volném čase 3) teorie a

výzkum toho, jak současná mládež tráví volný čas v podmínkách současného stavu

společnosti.

Volný čas je významnou součástí života dětí a mládeže a je potřeba ho naplňovat co

nejlepším a nejkvalitnějším obsahem. Mladí lidé potřebují, aby je jejich volný čas

obohacoval, dopřál jim zábavu i odpočinek, prostor pro vyjádření a formování jejich

osobnosti. Pedagogika volného času se snaží najít metody jak tyto požadavky splnit a zároveň

využít volný čas jako prostředek výchovy a učinit tak volný čas smysluplným. Jedním z úkolů

pedagogiky volného času je vytvářet programy, které by mládež naučily kvalitně trávit volný

čas a také jim tuto možnost poskytly. (Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT, 2002)

14

2. Volnočasové aktivity

Za volnočasové aktivity lze považovat takové činnosti, které si sami dobrovolně a

svobodně vybíráme jako prostředek odpočinku a to jak aktivního tak pasivního, rekreace,

relaxace, zábavy, zájmového vzdělávání a zájmových činností. Mohou být provozovány

pravidelně nebo naopak příležitostně a nahodile, skupinově i individuálně. Měly by mít na

jedince kladný vliv. Pohledy na konkrétní aktivity mohou být velmi subjektivní, to co je pro

jednoho příjemná volnočasová aktivita, může být pro druhého nepříjemná povinnost. Dle

Pávkové a kol. (2002) by měli volnočasové aktivity uspokojovat biologické i psychické

potřeby, přinášet nové dojmy, podporovat aktivitu, umožňovat seberealizaci, přinášet nové

sociální kontakty a zároveň respektovat individualitu a zvláštnosti každého jedince. Dále

Pávková a kol. (2002) uvádí, že základním cílem působení ve volném čase je osobnost a její

rozvoj, možnost spontaneity v chování a prožívání, rozvoj zájmů a koníčků, dovedností,

talentu a socializace jedince. Výchovné působení, které je součástí volnočasových aktivit

navíc plní významnou úlohu v oblasti prevence nežádoucích sociálně patologických jevů.

2.1. Klasifikace způsobů trávení volného času a dělení volnočasových aktivit

Způsoby trávení volného času a zvolené aktivity lze klasifikovat z mnoha aspektů.

Například Kraus a Poláčková (2001) dělí volnočasové aktivity na tvůrčí, kulturní, sportovní

(pozitivní činnosti) a konzumní (negativní způsoby trávení volného času).

Sak (2002) volnočasové aktivity rozlišuje dle jejich zaměření na kulturně orientované

(divadla, koncerty, četba knih, výtvarné tvoření), sportovně zaměřené (aktivní a pasivní

sport), extrovertní (návštěvy restauračních zařízení, schůzky s partnerem, setkávání s přáteli,

diskotéky), manuální (kutilství, chov zvířat) a introvertně konzumní (poslech hudby,

nicnedělání, sledování TV). Dále je dělí dle věku na aktivity s věkem rostoucí (četba novin a

časopisů, poslech rozhlasu, ruční práce), aktivity s věkem klesající (výtvarné aktivity, turistika,

hry, studium), aktivity s věkem rostoucí do určitého věku a pak klesající (návštěvy kin,

schůzky s partnerem, poslech hudby, diskotéky, nicnedělání) a aktivity s věkem klesající do

určitého věku a pak rostoucí (četba knih, domácí práce).

Pávková a kol. (2002) primárně dělí volnočasové aktivity na odpočinkové a rekreační

činnosti a zájmové činnosti. Odpočinkové činnosti by měli být velmi klidné, pohybově a 15

psychicky nenáročné. Patří mezi ně například stolní společenské hry, poslech hudby,

odpočinek v přírodě, vycházky, vyprávění ve skupině, četba, relaxační cvičení, návštěvy

kulturních akcí. Rekreační činnosti naopak představují vydatné pohybové aktivity nejlépe

venku, na vzduchu. Patří mezi ně tělovýchovné ale i manuálně pracovní aktivity. Vyžadují po

jedinci fyzický pohyb a jsou pohybově náročnější než odpočinkové. Řadíme mezi ně

pohybové hry, sezónní hry a zábavy, např. bruslení, lyžování, zdravotní a kondiční cvičení,

činnosti spojené s ochranou a tvorbou životního prostředí. Při výběru aktivit bychom měli

vycházet z faktu, že každý má odlišnou potřebu odpočinku a stejně tak i míru únavy. Roli

hraje také časové zařazení odpočinkových a rekreačních činností do celého dne. Mělo být

přihlíženo k předchozí náplni dne a v návaznosti na předchozí činnosti by měli být

odpočinkové a rekreační činnosti voleny. Zájmové činnosti Pávková a kol. (2002) chápe jako

cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a

schopností, které mají silný vliv na rozvoj osobnosti i na správnou společenskou orientaci.

Dělí je podle obsahu na společensko-vědní (studium cizích jazyků, sběratelství, výchova k

partnerství, k rodičovství a k vlastenectví), pracovně-technické (práce s různými materiály,

příprava jídel, modelářské práce), přírodovědně-ekologické (pozorování přírody, pěstitelské

práce, chovatelství, činnosti zaměřené na ochranu životního prostředí), esteticko-výchovné

(sborový zpěv, kresba, hra na hudební nástroj, četba, návštěvy kulturních zařízení,

modelování, poslech hudby), tělovýchovné, sportovní a turistické (akrobacie, atletika, tanec,

turistika, různé sporty). Zájmové činnosti jsou považovány za prostředek relaxace, fyzického

i duševního odpočinku a regenerace sil a plní v našem životě funkci jak výchovnou a

vzdělávací tak preventivní. (Pávková a kol., 2002)

Činnosti, kterými vyplňujeme svůj volný čas, lze také dělit podle naší aktivity na

aktivní a pasivní způsoby trávení volného času. (Volný čas a prevence u dětí a mládeže,

MŠMT, 2002)

Aktivní trávení volného času

Aktivní odpočinek patří mezi základní prvky zdravého životního stylu a pozitivně

působí v oblasti prevence. Pestrá nabídka a kvalitní náplň pro volný čas a šance, že může být

dítě v něčem úspěšné, nezaručují vše, ale významně zmenšují pravděpodobnost, že se bude

dopouštět sociálně negativních jevů, jako je ublížení na zdraví, ničení majetku, opíjení se či

užívání drog a dalších nežádoucích jevů. (Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT,

2002)16

Aby se volný čas a odpočinek staly aktivními, musí splňovat následující funkce:

• aktivní přístup dětí a mládeže k provádění dané činnosti

• kompenzace jednotvárné zátěže (při vyučování, dlouhém sezení, nerovnoměrném

zatěžování jednotlivých oblastí mozku a nervové soustavy apod.)

• posilování zdravého způsobu života a zdraví

Konkrétní formy aktivit u dětí a mládeže pak rozlišujeme takto:

• fyzická aktivita realizovaná organizovanou či neorganizovanou tělovýchovnou a

sportovní činností

• zájmová činnost s účastí na práci ve výtvarných, přírodovědeckých, technických,

hudebních kroužcích apod.

• pohyb na čerstvém vzduchu spojený s fyzickou aktivitou (turistika, práce na zahradě)

• společenská činnost, prováděná v co nejvyšší míře venku a v pohybové aktivitě

• zábava kompenzující duševní napětí a přispívající k rozvoji osobnosti

(Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT, 2002)

Pasivní trávení volného času

Sport a ostatní aktivní formy využívání volného času se pro velkou část mladých

stávají příliš namáhavé. Volnočasové aktivity dětí a mládeže, které nemají strukturu a nejsou

pro ně vytvářeny vhodné podmínky, neposkytují možnost pozitivní realizace, relaxace a

socializace dětí a mládeže. Absence kvalitní náplně trávení volného času pak často vede k

páchání sociálně negativních činností.(Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT, 2002)

Činnosti, které charakterizují pasivní trávení volného času lze rozdělit do dvou skupin

na aktivity spojené s médii (sledování televize, filmů, sledování počítačových her, práce na

PC) a aktivity spojené s partou (návštěvy restauračních zařízeních, bloudění po ulici,

nicnedělání).(Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT, 2002)

Mezi skupinu dětí a mladistvých trávící svůj volný čas pasivním způsobem patří:

• chroničtí sledovači televize, filmů a počítačových her

• mládež bloudící po ulicích a restauračních zařízeních a ubíjející nudu

• mládež vyhledávající dramatické a dobrodružné aktivity zástupným způsobem

(pomocí násilí, kriminality, drog, alkoholu apod.)


17

Dle publikace Volný čas a prevence u dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy (2002), není současné době vývoj volnočasových aktivit dětí a mládeže příliš

pozitivní a převládá spíše pasivita, konzumnost a nenáročnost aktivit. Osobně si však myslím,

že toto neplatí pro celou populaci české mládeže. Záleží na mnoha faktorech, které mohou mít

vliv na to, jak mládež naloží se svým volným časem a jakým způsobem se ho rozhodne trávit.

O tom, co může ovlivňovat mládež při výběru způsobů trávení volného času, se budu zabývat

v dalších částech práce. Pravdou však je, že především u dětí a mládeže je z hlediska

optimálního využití volného času důležité, aby aktivní činnosti převažovaly nad pasivními.

2.2. Výchova mimo vyučování

Výchovné působení na děti a mládež mimo vyučování významně ovlivňuje jejich

trávení volného času. Výchovu mimo vyučování lze vymezit jako činnost, která probíhá

mimo povinné vyučování, probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny, je institucionálně zajištěna

a uskutečňuje se převážně ve volném čase. (Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT,

2002)

Plní funkci výchovně vzdělávací, která se zaměřuje na rozvoj schopností dětí a

mládeže, na usměrňování, kultivaci a uspokojování jejich zájmů a potřeb, na formování

žádoucích postojů a morálních vlastností. Děti se prostřednictvím různých zajímavých aktivit

motivují k společensky žádoucímu využívání volného času, k získávání nových vědomostí,

dovedností i návyků a tím i k rozvoji poznávacích procesů a k celoživotnímu vzdělávání.


Další funkcí je funkce zdravotní, která pomáhá k usměrňování režimu dne tak, aby

vytvářel zdravý životní styl. Takový režim dne spočívá ve střídání činností různého charakteru

(duševní a tělesné činnosti, práce a odpočinku, činností organizovaných a spontánních). Velký

význam má podněcování k pohybovým aktivitám a pobytu na čerstvém vzduchu, který má

kompenzovat dlouhé sezení při vyučování ve škole. Zařízení, která mají k dispozici i

stravování, se podílejí i na tvoření zdravých stravovacích návyků a správné životosprávě.


Sociální funkce vyučování mimo výuku dává možnost alespoň v době mimo

vyučování vyrovnávat rozdíly mezi různými ekonomickými i psychologickými podmínkami v 18

různých rodinách, čímž pomáhá zejména dětem z méně podnětného či konfliktního prostředí.

Pomáhá při utváření sociálních vztahů. (Volný čas a prevence u dětí a mládeže, MŠMT, 2002)

Všechny volnočasové instituce a jejich zaměstnanci mají za úkol odpovědně plnit

svoji funkci, tedy vést děti a jejich volný čas tím správným směrem, a proto musí plnit

následující cíle:

• uspokojovat a kultivovat potřeby,

• seznamovat s možnými zájmovými aktivitami,

• uspokojovat, usměrňovat, formulovat a rozvíjet zájmy,

• pomáhat objevovat dispozice jedinců,

• rozvíjet specifické schopnosti na základě objevených dispozic,

• podporovat snahy o sebevýchovu,

• podporovat utváření žádoucích rysů osobnosti. (Pávková a kol., 2002, s. 29.)

2.3. Činitelé a faktory ovlivňující trávení volného času mládeže a volbu volnočasových

aktivit

Zájmy či oblíbené činnosti nejsou člověku nijak předem dané a nerodí se s nimi.

Chování při výběru náplně volného času je jednoznačně ovlivněno podmínkami, ve kterých

jedinec vyrůstá. Tento výběr je do jisté míry determinován materiálními a duchovními

podmínkami, ve kterých žijeme. Můžou jedince přivést k tělesně rozvíjejícím činnostem či

vzdělávání také k médiím a s nimi spojenými pasivními činnostmi, ale také i k vysoko

rizikovým oblastem jako jsou drogy a alkohol. Vše záleží na kvalitě a smysluplnosti trávení

volného času a to co jedince ovlivňuje při výběru jeho náplně je proto tak velmi důležité.

Na volbu aktivit a náplň volného času mají vliv různé faktory, které můžeme rozdělit

do dvou základních skupin, a to na faktory vnitřní mezi které patří věk, pohlaví, fyzická

kondice, zdravotní stav, psychická kondice a příslušnost ke společenské vrstvě a vnější, ke

kterým řadíme rodinu, školu, kulturu, vrstevnické skupiny a média.

2.3.1 Vnitřní faktory ovlivňující jedince

Jak jsem již uvedla, za vnitřní faktory je považován věk, pohlaví, fyzická kondice a

19

zdatnost a s tím spojený zdravotní stav, ale také psychická kondice a i to z jaké společenské

vrstvy jedinec pochází. Tvoří stav jedince, který mu je dán a který nemůže jedinec ovlivnit.

Některé faktory získá při narození (např. pohlaví) jiné získává během života. Některé jsou

proměnné v závislosti například na nakládání se zdravím či společenském postavení. Níže

jsou stručně popsány vnitřní faktory, které se nejvíce podílejí na výběru volnočasových aktivit

a rozhodují tedy o způsobu nakládání s volným časem. (Spousta 1994)

Věk

Volba volnočasových aktivit se s věkem výrazně liší. Jiné aktivity mají děti v

předškolním věku a jiné budou volit dospělí. S věkem se liší i nároky na množství volného

času. Mladí považují za volný čas většinou vše, co se odehrává mimo školní vyučování,

pracující dospělí mívají vedle práce ještě mnoho povinností a volného času zbývá málo nebo

žádný. Věkově blízcí jedinci mají na volnočasové aktivity většinou podobné požadavky a lze

tedy říci, že jednotlivé věkové skupiny tráví svůj volný čas většinou odlišnými činnostmi.

Nejedná se ovšem o všechny aktivity a i zde záleží na vztazích jedinců mezi danými

věkovými skupinami. (Spousta 1994)

Pohlaví jako faktor ovlivňující trávení volného č asu

Už na základních školách jsou žáci při tělesné výchově i dalších předmětech děleni

podle pohlaví. Existuje velké množství kroužků a oddílů kam jsou přijímáni buď pouze

chlapci, nebo pouze děvčata. Je to dáno i zvyklostmi a genderovými podmínkami v dané

zemi. Co platí u nás, nemusí platit v jiné zemi. Obecně platí, že chlapci dávají přednost

sportovním aktivitám zaměřeným na sílu a rychlost a technicky zaměřeným činnostem a

dívky zaměřeným na krásu, umění, tanec a praktické dovednosti. Nemusí to být ale pravidlem

a doufejme, že zažité představy o tom co je „pro kluky“ a co je „holčičí“ budou dál postupně

opadávat. (Spousta 1994)

Fyzická kondice a zdravotní stav

Fyzická kondice patří mezi limitující faktory při výběru způsobu trávení volného času

a závisí na ní jednotlivé možnosti jeho využívání. Určuje nám, zda je vhodné a možné

věnovat se sportovním aktivitám a v jaké míře, od rekreačního pohybu po závodní úroveň. Či

naopak pro jedince není vhodnější pasivnější aktivity například umělecká tvorba. Nízká

úroveň fyzické kondice naštěstí není neměnná a dává prostor ke stálému možnému a hlavně

viditelnému zlepšování. Bohužel v dnešní době děti a mládež tráví čím dál více času pasivně, 20

zejména u počítače a televize a dochází spíše ke zhoršování fyzické kondice, což v kombinaci

s nezdravým stravováním může vést i k obezitě a dalším zdravotním komplikacím. Proto by

již od útlého věku, měla být, nejen ze strany rodičů, ale i ze strany školy, věnována fyzické

kondici a aktivitě velká pozornost a to, ať už motivací ke sportovním aktivitám či pomoci při

osvojení zdravých stravovacích návyků. (Spousta 1994)

Psychické zdraví a psychická kondice

Jedná se o oblast duševního zdraví, která je podle mě nejdůležitějším faktorem

figurujícím ve všech oblastech života. Samozřejmě určuje i to jak budeme trávit svůj volný

čas. Volba vychází z našich potřeb, určuje, zda budeme při aktivitách využívat duševní síly či

naopak tělesné, aby si mysl „odpočinula“ nebo kombinaci obou. Tato oblast zahrnuje také

míru motivace k dané aktivitě, snahu a ochotu pro činnost něco obětovat a vytrvalost při

překonávání případných neúspěchů. (Spousta 1994)

Individuální ekonomická situace a příslušnost k společenské vrstvě

Stejně jako zdravotní stav mohou být dle názoru většiny, i finance limitujícím

faktorem při výběru volnočasových aktivit. Některé zájmové činnosti jsou finančně skutečně

náročné. Pokud není jedinec dobře finančně zabezpečen, záleží pak na jeho osobní motivaci,

zda se rozhodne od takové činnosti upustit a nechat si ji jen jako „nesplněný sen“ či se

rozhodne zapojit všechny své síly, nevzdat to a dokázat, že pevná vůle a silná motivace dokáží

překonat jakoukoliv zdánlivě nepřekonatelnou překážku, jako třeba extrémně vysokou cenu

dané aktivity. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že to lze a proto finanční náročnost neberu jako

limitující faktor, ale jako faktor „zkoušející“ naši motivaci a vytrvalost v hledání cest k

dosažení cíle. Vlivem finanční náročnosti na výběr volnočasových aktivit se zabývám i ve

výzkumné části a dotazníkovém šetření. (Spousta 1994)

Existují i další dělení vnitřních faktorů. Například Pávková (2002) skupinu vnitřních

faktorů dělí do dalších dvou podskupin, a to na faktory psychologické a biologické. Mezi

psychologické patří temperamentní založení, typ nervové soustavy, rozumové schopnosti,

vývoj osobnosti a další duševní vlastnosti. Faktory biologické zahrnují zdravotní omezení či

postižení, fyzickou kondici či předpoklady k určitým (především sportovním) činnostem.

21

2.3.2. Vnější faktory a jejich vliv

Vnější faktory tvoří soubor činitelů, kteří působí na jedince během celého jeho vývoje.

Mezi tyto socializační prvky patří především rodina a škola. Další významné vlivy působí ze

strany vrstevnické skupiny, ke které jedinec patří a kulturního prostředí ve kterém žije. Tyto

faktory jsou součástí sociálního prostředí, které jedince obklopuje. K vnějším faktorům patří

také hromadné sdělovací prostředky, zařízení pro volný čas, které jedinec navštěvuje a určitou

roli hraje také místo, ve kterém jedinec žije. (Pávková a kol., 2002)

Úloha a funkce rodiny při výběru způsobu trávení volného času

Vliv rodiny na trávení volného času je zvlášť silný, neboť rodiče slouží dětem jako

vzory a to ať už pozitivní nebo negativní a ať už chtěné, vědomé či nevědomé a to nejen při

výběru volnočasových aktivit, ale i v projevech chování a celkovému přístupu k životu.

Rodina, která je výchovně funkční, se zajímá o to, jakým způsobem a kde a s kým tráví dítě

svůj volný čas. Děti a mládež ze sociálně slabšího rodinného prostředí či z disfunkčních rodin

jsou vystaveny většímu riziku vzniku nežádoucího chování a to právě z důvodu nekvalitně

tráveného volného času či negativních vzorů ze strany rodičů. Rodina má tedy při výběru

způsobu trávení volného času zásadní úlohu. (Pávková a kol., 2002)

Úloha školy

Škola je jeden z nejvýznamnějších činitelů v oblasti výchovy. Provází člověka od

útlého věku až do dospělosti. Významně přispívá k osvojení si aktivního nebo pasivního

přístupu k trávení volného času a hlavně k optimální kvalitě volnočasových aktivit. Většina

škol nabízí možnosti aktivního trávení volného času formou nepovinných předmětů, kroužků

apod. Tyto aktivity by měly být orientovány tak, aby byly motivující a využitelné v dalším

životě a svým působením napomáhat k požadovanému rozvoji osobnosti jedince a pozitivně

ovlivňovat jeho zájmy. Škola by měla navazovat na výchovné působení rodiny a úzce s ní

spolupracovat nejen v případě výskytu negativních projevů chování. Případná prevence

rizikového chování ve školách však často naráží na nedostatek kvalifikovaného personálu a

učitelé nebývají připravováni na optimalizaci klimatu ve třídě a eliminování výskytu

rizikových projevů chování mládeže. (Pávková a kol., 2002)

Úloha a vliv vrstevnické skupiny

Vrstevnická skupina je v období dospívání unikátním a nezastupitelným výchovným

činitelem a má v životě jedince důležité místo. Můžeme ji v širším slova smyslu 22

charakterizovat jako skupinu složenou z jedinců stejného věku (vrstevníků), kteří žijí ve

stejné společenské atmosféře s podobnými postoji k životu. Často vznikají spontánně a jejich

členy spojuje zájem o určitou činnost, například sport, počítače, určitý hudební styl, ekologie

či stejné náboženské vyznání apod. Dle Pávkové a kol. (2002) příslušnost k vrstevnické

skupině rozhodujícím způsobem určuje náplň volného času jedince. Říká, že některé skupiny

sice představují riziko spojené s řadou sociálně patologických jevů, ale obecně je členství ve

vrstevnické skupině důležitým faktorem zdravého vývoje jedince. Na vstup do vrstevnické

skupiny mají velký vliv i rodiče, kteří určují kdy a do jakého typu vrstevnické skupiny se dítě

dostane. Každá vrstevnická skupina vytváří charakteristickou subkulturu, kterou se většinou

odlišuje od jiných vrstevnických skupin, případně od zbytku společnosti. Náplň volného času

jedince je pak často daná kolektivem a nemusí vždy jít o aktivity, které by si jedinec sám

zvolil. (Pávková a kol., 2002)

Média jako činitel výchovy

Významným činitelem při trávení volného času dětí a mládeže jsou hromadně

sdělovací prostředky, které v pozitivním i negativním smyslu ovlivňují celý život. Mezi

nejdůležitější média mající vliv na chování jedince patří tištěná média (noviny, časopisy),

televize, rozhlas (rádio) a velice a v dnešní době především internet, který působí i jako

významná forma komunikace. Veřejnoprávní i komerční média nabízí množství produktů a

programů cílených přímo na děti a mládež. Pokud jsou produkty vhodně zvolené, mají na

jedince bezpochyby pozitivní vliv a může se jejich prostřednictvím dozvědět mnoho

zajímavých a užitečných informací o přírodě, lidech, životě v jiných zemích apod. Hromadně

sdělovací prostředky, zejména televize a internet však nenabízejí pouze vhodný a výukový

obsah. Každodenní součástí zpravodajství i ostatních televizních programů, akčních filmů a

videoher se stalo násilí, bolest, agrese fyzická i verbální, sex a další prvky, které mohou na

jedince u určité míře negativně působit. Negativní vliv médií nemusí být pouze na duševní

rovině, ale i zdravotní. Častým sledováním médií může být poškozován jak pohybový aparát

a zrak, tak i oběhový systém, nervová soustava a jiné orgány. Média jsou pro vidění světa a

utvářením názorů důležitým faktorem. Jejich důležitost stoupá s rozvojem a rozšiřováním

telekomunikačních technologií. Média mají možnost oslovovat širokou veřejnost a v tom

spočívá jejich význam. Vše je však ovlivněno vhodným rozvržením programů a mírou jejich

sledování. Představují nástroj, který může mládež správně nasměrovat ke zdravému rozvoji a

pozitivním aktivitám zároveň jí ale můžou při nesprávném nasměrování způsobit trvalý strach

z okolního světa, úpadek kultury jazyka a duše i neschopnost přímé osobní komunikace tváří

v tvář. Obraz, který zprostředkovávají, může být značně zdeformovaný a tím vzdalovaný 23

reálnému životu. Média mohou mít na volný čas jedince vliv nejen ve smyslu volby aktivit

ovlivněných sledovaným obsahem, ale i ve smyslu sledování hromadných sdělovacích

prostředků jako aktivity samotné, tedy pasivní možnosti trávení volného času. Ať už na média

pohlížíme z kterékoliv strany, mají sílu měnit a utvářet názory jedinců a tím i ovlivňovat

jejich činnosti.(Pávková a kol., 2002)

Instituce pro výchovu mimo vyučování

Jedná se o zařízení, která doplňují výchovné působení rodiny, školy a dalších subjektů.

Aktivity v těchto zařízeních jsou většinou organizované a vedené a měli by mít pro mládež

pozitivní přínos. Jedná se například o občanská sdružení dětí a mládeže, tělovýchovné spolky,

nízkoprahové kluby, školní kluby, střediska pro volný čas základní umělecké školy a

komerční organizace (sportovní a kulturní). (Pávková a kol., 2002)

Způsob využívání volného času je hlavním ukazatelem životního stylu a aktivity, které

v něm děláme, ovlivňují celý náš život. Proto je také velmi důležité co, jak a do jaké míry nás

při jejich výběru ovlivňuje, ať už je to vliv rodiny, školy, party či významného vzoru na straně

vnějších faktorů a vliv ekonomické situace, pohlaví i momentálního psychického rozpoložení

na straně vnitřních. Všechny tyto činitelé hrají významnou roli v oblasti volby volnočasových

aktivit. Jedním z cílů této práce bylo zjistit, které faktory nejvíce ovlivňují volbu aktivit

mládeže v Hradci králové.

2.3.3. Vliv reklamy na výběr volnočasové aktivity

Kromě vnitřních a vnějších činitelů, ovlivňujících výběr našich volnočasových aktivit,

o kterých jsem se zmiňovala v předcházejících kapitolách, existují ještě další faktory, které

můžou mít vliv na to, co budeme ve svém volném čase dělat. Tyto faktory mají vliv nejen na

to, jakou aktivitu si zvolíme, ale i že se o dané možnosti vůbec dozvíme a jsou významným

prvkem nabídky. Za tyto významné faktory považuji reklamu.

Výzkumné šetření této práce zjišťuje, zda je oslovení reklamou účinným faktorem při

výběru volnočasových aktivit u mládeže v Hradci Králové a pokud ano, která forma reklamy

u mládeže zafungovala a stala se rozhodující. Mezi možnosti jsem zahrnula letáky po městě a

po škole, které považuji za účinné například při čekání na autobus či na začátek hodiny, dále

doporučení od učitelů, tam záleží na osobnosti učitele a jeho pozici před studenty. Neoblíbený

učitel těžko nadchne pro nějakou aktivitu, naopak oblíbený může studenty přivést k 24

činnostem, které by je třeba nikdy nenapadlo vyzkoušet. Další dvě možnosti se týkají

internetu. Dnes běžně funguje, že se Vám na prohlížečích a sociálních sítích zobrazují

konkrétní nabídky na aktivity spojené s Vámi nejčastěji navštěvovanými stránkami. Je tak

možné, že se Vám nabídne reklama na konkrétní zařízení nabízející aktivitu dle toho, co na

internetu nejčastěji hledáte a zadáváte. Pro mnohé je to, ale spíše obtěžující. Další mnou

nabízené možnosti v dotazníku jsou spojené s televizním a rádiovým vysíláním. Poslední

možnost jsem nechala otevřenou pro jinou formu, kterou respondent sám zadá.

25

3. Životní styl mládeže

Pojem životní styl s volným časem úzce souvisí. Souvisí s hodnotami a ideály jedince,

ale i s mravy, kulturou a politickou a ekonomickou situací celé společnosti. Pávková (1999)

uvádí jednu z mnoha definic, ta vymezuje životní styl „jako souhrn životních forem, které

jedinec aktivně prosazuje. Zahrnuje hodnotovou orientaci člověka, projevuje se v jeho

chování i ve způsobu využívání a ovlivňování materiálních i sociálních životních podmínek.“

Dále Pávková uvádí, že „každý člověk má svůj individuální systém hodnot, který se utváří

vlivem životních podmínek a aktivitou jedince“. (Pávková, 1999, s. 29)

Mezi ukazatele životního stylu patří způsob trávení volného času a to jaká mu je

přikládána hodnota. Dle ní lze lidi dělit na ty, pro které je nejdůležitější práce a volnému času

nepřikládají ve svém životě důležitost a ty, kteří naopak svůj volný čas a jeho náplň považují

za smysluplný a přinášející radost. Rozsáhlá studie P. Saka a K. Sakové (2004) odhaluje, že v

posledních letech stoupá v hodnotových orientacích význam majetku a činnosti, které

napomáhají k jeho získání. Roste tedy potřeba nabytí materiálních hodnot. O konzumním

způsobu života se zmiňuje také J. Čáp (1993). Označuje ho za způsob, který preferuje zábavu

a spotřebu, jehož cílem je ukázat okolí „že, na to mám“. Dále se zvyšuje potřeba uspokojit

smyslový život a získat prožitky, což je spojené s konzumací alkoholu a drog. Tento problém

do jisté míry souvisí i s vysokou tolerancí konzumace návykových látek v České republice.

Klesá naopak zájem o druhé lidi, činnosti vyžadující spolupráci a pomoc druhým.

Macek (2006) popisuje rozdíly v životním stylu mládeže v minulosti a dnes. Mládež

dnes po duševní i fyzické stránce dosahuje vyspělosti mnohem dříve, než jak tomu bylo v

minulosti. V možnostech, které dnešní společnost nabízí, vidí kromě výhod i nebezpečí v

podobě lehko dostupných drog, hazardních her, pouličních gangů apod. Vliv globalizace a

rozvoje komunikačních technologií vede k modernímu a svobodnému stylu života. Tento

postoj však směřuje k odkládání nebo úplnému odmítání dlouhodobých závazků a odkládání

povinností spojených se založením rodiny. Takový styl života je do jisté míry svobodný, je

však také doprovázen vyšší mírou osobní a sociální nejistoty. (Macek, 2006) V oblasti

vyspělosti a zrání jedince popisují životní styl také P. Sak a K. Saková (2004): „ Integrovanou

kategorií sociálního zrání je životní styl, do kterého se promítají všechny ostatní prvky a

procesy sociálního zrání. Jedná se o dynamizovaný a do sociálního časoprostoru promítnutý

hodnotový systém jedince. Je typický pro danou životní etapu, ale obsahuje základy

celoživotního stylu, který se podle jednotlivých životních etap dále modifikuje.“ (P. Sak, K. 26

Saková, 2004, s. 46)

Prostředí a sociální podmínky, ve kterých jedinec vyrůstá, mají na životní styl a

způsob života zásadní vliv. Roli hraje například i to, zda jedinec vyrůstá na vesnici či ve

městě, zda je z úplné či neúplné rodiny, zda má sourozence a mnoho dalších faktorů. Způsob

trávení volného času odráží životní styl rodiny. „Rodina předkládá rozhodující modely pro

budoucí život, usměrňuje profesionální orientaci dítěte, formuje zájmy a vytváří základy pro

budoucí život dítěte v jeho vlastní rodině.“ (Kulacsová, 2006, s. 62 – 63)

Dalšími faktory, které ovlivňují životní styl nejen mládeže, jsou trendy. Trendy, tedy

směřování k určité změně, příchází s dobou a vždy sebou nesou nějaký směr, zaměření ke

kterému ostatní spějí. Dnešní doba příchází například s trendem zdravého životního stylu.

Vegetariánství či veganství nejsou jenom zaležitostí zdraví či osobního přesvědčení a

správnosti vlastního rozhodnutí, dnes tyto pojmy více než se stravováním souvisí se životním

stylem. A takový vliv trendů pak samozřejmě ovlivňuje i výběr volnočasových aktivit, nejlépe

vhodných a souvisejících s daným stylem. Pro věkovou kategorii mládeže je typická potřeba

někam patřit, ale zároveň být vyjímečný. Trendy se od zažitého standardu odlišují, přesto nám

dávají prostor pro pomyslné začlenění do skupiny podobně smýšlejících lidí. Zejména mládež

je pak trendy často „strhávána“ a její životní styl jimi tak ovlivněn.

Výchova ke zdravému životnímu stylu je velmi důležitá. Úzce souvisí s pedagogickým

ovlivňováním volného času, jehož cílem má být vychovat člověka, který dokáže se svým

volným časem rozumně hospodařit, uvědomuje si jeho důležitost v životě a napomáhá k

navazování nových kvalitních vztahů mezi lidmi.(Němec, 2002) Zjistit, zda a jakým

způsobem, je volný čas pro životní styl a způsob života mládeže důležitý, je jedním z cílů této

práce.

27

4. Volnočasové působení jako forma prevence rizikového chování

Volný čas nám kromě celé řady možností jak se rozvíjet, vzdělávat, obohacovat sebe i

okolí a odpočívat tak aby byl čas strávený pozitivně a příjemně pro nás i společnost, přináší i

celou řadu hrozeb a nebezpečí spojených s jeho nesprávným využitím resp. „zneužitím“.

Volný čas nepředstavuje pouze „odměnu“ za práci a povinnosti, představuje i zodpovědnost

za to jak s ním naložíme a za důsledky, které naše konání přinese. Ať pozitivní či negativní.

Velký sociologický slovník (1996) definuje pojem sociálně patologické jevy jako:

„shrnující pojem pro nezdravé, nenormální, obecně nežádoucí společenské jevy, tzn.

společensky nebezpečné, negativně sankcionované formy deviantního chování“ (Velký

sociologický slovník, 1996, str. 466)

Jak už jsem zmínila, nesprávné nakládání s volným časem může vést až k rizikovému

chování a s ním spojenými sociálně patologickými jevy. Aby se tomuto předešlo, je potřeba

aktivity konané ve volném čase správně volit a jejich prostřednictví na mládež i preventivně

působit.

4.1. Smysl a zásady prevence rizikových projevů chování mládeže

Na pojem prevence sociálně patologických jevů lze nahlížet jako na soubor intervencí,

prostřednictvím kterých se snažíme zamezit nebo alespoň snížit výskyt a další šíření

rizikového chování. Nejčastěji se s pojmem prevence setkáme ve spojení s užíváním

návykových látek a právě toto spojení bylo příčinou vzniku a rozvoje preventivního působení

jako celku. (Miovský a kol., 2010). Samotnou prevenci jako takovou nejčastěji dělíme na

prevenci primární, sekundární a terciární. V rámci primární prevence se snažíme předejít

vzniku společensky nežádoucího chování u jedinců, u kterých se doposud toto chování ještě

nevyskytlo, např.: užívání návykových látek, záškoláctví, šikana, vandalismus aj. Primární

prevenci můžeme taky vymezit jako výchovu která vede ke zdravému životnímu stylu a k

pozitivnímu rozvoji sociálního chování, dále rozvoji psychosociálních schopností a

dovedností a zvládání těžkých životních situací. Sekundární prevence se snaží o předcházení

28

případnému vzniku, rozvoji a setrvávání rizikového chování u těch osob, které mohou být

takovým chováním ohroženi. Terciární prevence představuje předcházení vážnému či

trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození v důsledku rizikového chování. Terciární

prevencí se rozumí např.: resocializace, intervence aj. (www.adiktologie.cz)

Primární prevenci členíme na tzv. nespecifickou a specifickou primární prevenci.

Specifickou prevenci dále dělíme na všeobecnou, selektivní a indikovanou primární prevenci.

Stejně jako můžeme dělit i nespecifickou primární prevenci, a to na prevenci v rodině,

volnočasové aktivity či prevenci v komunitě. Dělení je blíže popsáno na internetovém portálu

Adiktologie.cz.

Nespecifická primární prevence

Nespecifickou prevencí rozumíme veškeré aktivity, které podporují zdravý životní styl

a dochází k osvojování sociálního chování v souvislosti se smysluplným využíváním a

organizováním volného času. Jedná se tedy o aktivity, které obecně napomáhají snižovat

riziko vzniku a rozvoje rizikových forem chování a zaměřují se spíše na protektivní faktory

vzniku takového chování. Spadají sem všechny zájmové, volnočasové, rekreační, sportovní a

jiné aktivity, které svou povahou vyžadují dodržování společenských pravidel, rozvíjejí

osobnost jedince a vedou k odpovědnosti za sebe a své chování a jednání. (Metodické

doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a

školských zařízeních, MŠMT, 2010)

Nespecifická primární prevence je tedy dle internetového portálu Adiktologie.cz

zaměřena na posílení osobnosti a schopností člověka, na dovednosti umět zvládat a řešit

problémy. Tato prevence vychází především potřeby každého jedince naplňovat vlastí potřeby,

nadání a současně vede jedince k přirozenému poznání „světa“, díky čemuž se jedince učí z

běžných životních situací, za podmínky, že je mu také poskytnuta pravdivá informace.

Nespecifická primární prevence nemusí mít vyhraněnou cílovou skupinu, definovaný časový

rámec ani se nezaměřuje na konkrétní téma. Nespecifická prevence se zabývá všemi druhy

aktivit, které vyplňují volný čas, ale zároveň se týká taky velmi úzce rodiny a školy.

Specifická primární prevence

Specifická primární prevence se zaměřuje na rozdíl od té nespecifické na konkrétní

formy rizikového chování, je zde jasně vydefinovaná cílová skupina a je časově i prostorově

ohraničena. Taková prevence má přímo za cíl a snaží se řešit způsob, jak předcházet výskytu 29

určité specifické formy takového chování. (www.adiktologie.cz)

4.1.1. Zásady efektivní primární prevence

Hlavním cílem efektivní primární prevence je předejít rizikovému chování u žáků

nebo takové chování posunout do co nejpozdějšího věku. Pokud k rizikovému chování již

dochází, snažíme se ho zastavit případně snížit zdravotní, sociální a další komplikace s ním

spojené.

Zásadami efektivní primární prevence rozumíme obecná kritéria, která jsou uváděna

pro oblast prevence užívání návykových látek. Mezi tyto zásady patří:

• Komplexnost a kombinace mnohočetných strategií;

• Kontinuita působení a systematičnost plánování;

• Cílenost a adekvátnost informací i forem působení;

• Včasný začátek preventivních aktivit, ideálně již v předškolním věku;

• Pozitivní orientace primární prevence a demonstrace konkrétních alternativ;

• Využití „KAB“ modelu;

• Využití „peer“ prvku, důraz na interakci a aktivní zapojení;

• Denormalizace;

• Podpora protektivních faktorů ve společnosti, vytváření podpůrného a pečujícího

prostředí;

• Nepoužívání neúčinných prostředků. (Miovský a kol., 2010)

Díky jejich obecnosti je však můžeme přenést také na další oblasti rizikového chování.

Každý konkrétní program či intervence související s rizikovým chováním by se pak měla

těmito kritérii řídit a vyžadovat, aby byla naplněna.(www.adiktologie.cz)

4.2. Rizikové chování u mládeže

Stejně jako na výběr volnočasové aktivity, mají rodina, škola, vrstevníci a média velký

přímý i nepřímý vliv na možný vznik rizikového chování. Dnešní vyžadující hektické

pracovní tempo a nasazení, často nedává velké části rodičů možnost kontroly nad trávením

volného času svých dětí. Pokud dítě samo neprojeví zájem o navštěvování určité organizace

30

zabývající se volnočasovými aktivitami, často se dostává vlivem nenaplněnosti volného času

kvalitním obsahem, do styku s různými skupinami a subkulturami. Objevuje se pak mnohem

větší riziko, že se dítě setká s drogami, alkoholem, patologickým hráčstvím a dalšími sociálně

patologickými jevy. S tím je spojena i větší potřeba finančních prostředků na získávání těchto

látek, která může přes drobné krádeže skončit až kriminálním jednáním.

Nejčastější projevy rizikového chování mládeže podle Světové zdravotnické

organizace WHO jsou: zneužívání návykových látek (nikotin, alkohol, drogy), negativní

chování v oblasti reprodukční (předčasný sex a s ním spojené střídání partnerů, riziko

pohlavních nemocí a předčasného otěhotnění), negativní psychosociální chování (poruchy

chování, agresivita až kriminalita, úrazy, deprese až sebevražedné jednání, poruchy školního

prospívání, nedokončení školní docházky, následná nezaměstnanost). Dále k těmto jevům

patří šikana, vandalismus, virtuální drogy, patologické hráčství, projevy xenofobie, rasismu,

intolerance a antisemitismu. Některé poznatky autorit v oblasti rizikového chování mládeže

nám ovšem říkají, že tento druh chování, v období dospívání je celkem běžný a hraje

důležitou roli v oblasti emocionálních potřeb, jako je například potřeba sebepotvrzení, potřeba

uznání vrstevnickou skupinou či potřeba nezávislosti. (www.adiktologie.cz)

4.3. Využití volnočasových aktivit jako prostředku primární prevence sociálně

patologického jednání mládeže

Sociálně a společensky nežádoucí jevy jsou zejména u dětí a mládeže výrazným

zdravotním, ekonomickým i společenským rizikem. Z celospolečenského hlediska je

předcházení negativním jevům v chování mládeže mnohem výhodnější než jejich náprava a

další zákroky proti poruchám již vzniklým. Za optimální se považuje posilování a

podporování pozitivních podmínek pro vývoj a výchovu jedince. Zapojení volnočasových

aktivit do prevence rizikového chování mládeže představuje účinný prostředek, který může

společnost využít. Zájmové činnosti, zejména sportovní aktivity nám dávají možnost, jak

cíleně avšak nenásilně vyplňovat volný čas dětí a mládeže a působit tak na jejich správný

vývoj. Pravidelná docházka do sportovního oddílu či volnočasové instituce vnáší do volného

času specifický systém a určitý řád. Volný čas se tak stává účelně stráveným časem a přispívá

k dalšímu rozvoji jedince. Samotný výkon aktivit preventivně působí na vznik sociálně

patologických jevů a aktivně podporuje a formuje zdravý životní styl člověka.

31

Dle Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a

studentů ve školách a školských zařízeních Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy by

měla být primární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže zaměřena na tyto

cíle:

a) předcházení rizikovým jevům v chování žáků, kterými jsou:

• záškoláctví,

• násilí, šikana,

• divácké násilí,

• delikvence, kriminalita, vandalismus,

• závislost na náboženském a politickém extremismu,

• xenofobie, rasismus,

• užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky),

• onemocnění HIV/AIDS a dalšími nemocemi šířícími se krevní cestou,

• různé poruchy příjmu potravy,

• patologické hráčství (gambling) a netolismus (virtuální drogy)

b) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména pokud se jedná o jevy jako:

• domácí násilí,

• týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání,

• ohrožování výchovy mládeže,

• poruchy příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie). (MŠMT, 2010)

Zájmovou činnost jako formu prevence lze také využít tam, kde už se jedinec sociálně

nežádoucího chování dopustil. Prostřednictvím volnočasových aktivit lze usilovat o jeho

nápravu a změnu jeho pohledu a dosavadních hodnot a následně se ho snažit zapojit do

normálního života. Jde o snahu naučit takové jedince určitému způsobu trávení volného času,

který na ně bude sám o sobě kladně působit.(MŠMT, 2010)

Kraus (1999) k tomu uvádí, že pro prevenci je zásadní „výchozí poměr projektivních

(láska, zájem o člověka) a rizikových (ohrožujících) faktorů ve výchovném procesu a v celém

působení prostředí. Neexistují žádné zaručené metody prevence, existují však mechanismy,

kterými je možné rizika alespoň zmenšovat“. (Kraus, str. 55, 1999)

Jedním z cílů výzkumné části této práce, je odhalit jestli existuje poměr mezi 32

množstvím volného času a frekvencí návštěv restauračních zařízení, spojených s konzumací

alkoholu tedy jestli větší množství volného času vede mládež v Hradci králové k většímu

množství násvštěv restauračních zařízení a dále zjistit, zdali jsou návštěvy restauračních

zařízení a konzumace návykových látek, pravidelnou součástí volného času mládeže v Hradci

Králové.

33

5. Přehled možností trávení volného času mládeže v Hradci Králové

Město Hradec Králové je statutárním městem na východě Čech a metropolí

Královéhradeckého kraje. Leží na soutoku řek Labe a Orlice. Město, které bylo věnným

městem českých královen, sloužilo do poloviny 19. století jako vojenská pevnost. Pevnost

byla zrušena po bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Dominantami města jsou gotická

katedrála sv. Ducha s Bílou věží a Starou radnicí na velkém náměstí. Na začátku 20. století

vypukla v Hradci Králové zlatá éra architektury a především díky stavbám Josefa Gočára a

Jana Kotěry se město začalo označovat jako „salon republiky“. Město Hradec Králové se

dlouhodobě řadí mezi města s vynikající kvalitou života a vysokou sociální situací.

(www.Wikipedia.org/Hradec Králové)

Hradec Králové je dnes též označován jako „univerzitní město“. Na území města se

nachází kromě místní Univerzity Hradec Králové, také některé fakulty Univerzity Karlovy a

Univerzity obrany. Pracoviště zde má také soukromá Metropolitní univerzita Praha. Pro moji

práci jsou důležité především střední školy, kterých je na území města dle internetových

zdrojů celkem 20. Působí zde 4 gymnázia, nejvýznamnější jsou Gymnázium J. K. Tyla a

Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína a Gymnázium Boženy Němcové, dále 14 středních

odborných škol a středních odborných učilišť a 2 speciální školy. Vzhledem k vysokému

počtu škol je na území města i vysoký počet zařízení poskytujících možnosti využití volného

času žáků a studentů z Hradce Králové. (www.stredniskoly.cz)

Následující kapitola obsahuje dělení organizací poskytující volnočasové aktivity

mládeži v Hradci Králové dle zaměření a přehled se stručnou charakteristikou vybraných

zařízení. Přehled neobsahuje možnosti volnočasových aktivit nabízené jednotlivými školami.

5.1. Dělení a přehled volnočasových organizací pro mládež v Hradci Králové

Jak už jsem zmínila, Hradec Králové má mnoho škol a s tím také mnoho žáků a

studentů, hledajících způsob, jak využít svůj volný čas. Aby tito jedinci nepřišli k páchání

sociálně patologických jevů a dalšího rizikového chování, je potřeba jim nabídnou kvalitní a

pestrou škálu možností, jak se svým volným časem naložit. Nejen z tohoto důvodu existují

mnohá volnočasová zařízení a organizace zabývající se volným časem, která tyto nabídky

nabízejí. Rozdělila bych tato zařízení do čtyř základních skupin na sportovně zaměřená 34

zařízení, zařízení spojená s kulturními a uměleckými aktivitami, zařízení nabízející kurzy

doplňující a rozšiřující vzdělání a další jiná všestranná sdružení mládeže. Samozřejmě

existuje velké množství organizací, které nabízejí aktivity například jak sportovní tak

umělecké či poznávací. Dále následuje stručný přehled vybraných zařízení a jejich základní

charakteristika. Zařízení jsou přiřazena vždy k dané skupině podle oblasti zaměření.

Sportovně zaměřená sdružení

Na území města funguje několik zařízení nabízejících všestranné sportovní vyžití.

Jedním z nich je například Dům dětí a mládeže Barák. DDM Barák byl založen 1989 a sídlí v

blízkosti historického centra města. Kromě pravidelných kurzů a kroužků, poskytuje i

víkendové programy a prázdninové akce. Z pravidelných sportovních aktivit nabízí například

aerobik, florbal, kurzy plavání, gymnastiky, střelecké kroužky, kurzy sebeobrany, karate a

dalších bojových umění, kroužek vodní turistiky, kurz posilovacího kondičního cvičení a

hodiny pilates. Kurzy jsou dětem a mládeži poskytovány od začátku základní školní docházky

až do ukončení středoškolské.(www.barak.cz/Kroužky)

Dalšími zařízení nabízející více možností sportovního vyžití je v Hradci Králové

například Tělocvičná jednota Sokol, Občanské sdružení TJ Slavia, TJ Sokol Pouchov a TJ

Montas. (www.Wikipedia.org/Hradec Králové)

Na území města dále funguje několik sportovních zařízení zaměřených na konkrétní

druh spotu. Existuje zde několik fotbalových klubů, například FC Olympia, FC Nový Hradec

Králové, TJ Sokol Třebeš či asi největší a nejznámější hradecký fotbalový klub FC Hradec

Králové, který trénuje mladé fotbalisty již od 6 let. Součástí klubu jsou i dívčí a ženská

družstva. (www.fchk.cz)

Velmi oblíbeným sportem v Hradci Králové je florbal. Pravidelný trénink se koná snad

na každé základní a střední škole ve městě. Kromě těchto menších družstev existuje ve městě

několik oficiálních florbalových týmů, patří zde například Florbalový klub FBC Hradec

Králové, Florbalový klub CSP Hradec králové, FB Sion Hradečtí lvi a IKB Hradec Králové.

(www.Wikipedia.org/Hradec Králové)

Jedním z, v současnosti nejoblíbenějších sportů v Hradci Králové, je lezení na umělé

stěně. Kromě individuálních návštěv lezecké stěny, existuje pod organizací StěnaHK i

horooddíl pořádající pravidelné lezecké výpravy na skály a přípravy na soutěže a zahraniční 35

výstupy.

Dalšími sporty, často provozovanými mládeží v Hradci Králové jsou basketbal např.

pod TJ Sokol HK, golf při Golf club Hradec Králové a Park golf klub, jízda na koni, kterou

lze provozovat v Hradeckém jezdeckém klubu nebo Jezdeckém centru Rusek. Oblíbený je i

hokej, trénovat lze již od útlého věku v HC VCES Hradec Králové. V Hradci Králové je také

možné věnovat se bojovým sportům (Aikido Hradec Králové Makoto dojo, Box club, SK

Karate Spartak Hradec Králové), vodním sportům (vodní pólo - Slavia Hradec Králové,

plavecký klub - PK Hradec Králové, kanoistický oddíl - TJ Sokol Hradec Králové, veslování

-DTJ-Hradecký klub veslařů) a dalším mnoha tradičním i netradičním sportům jako pozemní

hoje, cyklistika, volejbal, hokejbal, basketbal, rugby, krasobruslení, tenis, šerm, orientační

běh, triatlon, bowling i dokonce curling. (www.Wikipedia.cz/Hradec Králové)

Čistě sportovní vyžití nabízí také nově vzniklý aeroklub na letišti v Hradci Králové,

který poskytuje mládež od 15 let plachtařský výcvik na bezmotorových letadlech.

(www.fd.cvut.cz)

Většina těchto zařízení nabízí pravidelné organizované tréninky, ale i individuální

docházku a výuku, dle dohody a možností každého zájemce.

Sdružení spojená s kulturními a uměleckými aktivitami

Kulturní aktivity v Hradci Králové mají ve volnočasových zařízeních v Hradci

Králové velké zastoupení. Mládež bývá, především v nižším věku, ke kulturním aktivitám

často vedena rodiči. V mnohých případech tak bývá účast v hudebních, tanečních či

výtvarných a dalších kulturně zaměřených kroužcích, ukončena s rostoucím věkem jedince a

klesajícím vlivem rodičů. Je však i mnoho mladých lidí, kteří ke kulturním aktivitám rodiči

vedeni nebyli a jejich zájem o ně se projeví až poznáním vlastních zájmů a jejich zaměření.

Ať už je mládež přivedena ke kulturně zaměřeným aktivitám jakkoliv, existuje v Hradci

Králové mnoho zařízení, kde může tyto činnosti rozvíjet a zdokonalovat.

Kulturně a umělecky zaměřené aktivity můžou být provozovány i například formou

návštěv kulturních zařízení. Hradec Králové nabízí několik divadel, například Klicperovo

divadlo, Divadlo Drak, Adalberinum, Studio Beseda. Dále je zde několik kin, z nich například

multikino Cinestar, 3D kino, artkino Centrál a z dalších zařízení zde je filharmonie, Galerie

moderního umění, Muzeum východních Čech či Zahrádkářské muzeum.36

Samotné aktivní činnosti v oblasti kultury a umění, lze dělit na aktivity hudební,

výtvarné, taneční a dramatické. V Hradci Králové působí několik organizací poskytujících

více druhů kulturních a uměleckých aktivit a mnoho organizací, zaměřeních na konkrétní druh

těchto činností. Jednou z organizací, poskytujících aktivity z více směrů kultury a umění, je

například organizace Adalbertinum. Tato vzdělávací organizace, poskytující školení a kurzy,

se dělí na dvě menší organizace a to na centrum Adalbertinum, poskytující výuku hry na

keyboard, kytaru, klavír a hru na kytaru bez not a centrum Médium. Toto zařízení sídlící v

městské části Moravské Předměstí, nabízí hru na klavír, keyboard, kytaru, hru na kytaru bez

not, hru na zobcovou flétnu, klarinet. (www.adalbertinum.cz)

Dalšími zařízeními poskytujícími všestranně kulturní aktivity mládeži v Hradci

Králové, jsou základní umělecké školy. Tato zařízení lze navštěvovat od útlého dětství až do

dospělosti. V Hradci Králové působí dvě základní umělecké školy a to Základní umělecká

škola Habrmanova a Základní umělecká škola Na Střezině.

Základní umělecká škola Habrmanova nabízí tři oborová studia: hudební, taneční a

výtvarné. Hudební obor zájemcům poskytuje možnost výuky hry na kytaru, klavír, bicí

nástroje, smyčcové nástroje, elektronické klávesové nástroje, sborový či sólový zpěv, dechové

nástroje či akordeon. Výtvarný obor nabízí kroužky a výuku plošné a prostorové kresby,

keramiky, počítačové grafiky nebo řezbářství. Taneční obor nabízí kromě tanečních kurzů i

členství u Královéhradeckých mažoretek.(www.zus-habrmanova.cz)

Základní umělecká škola Na Střezině nabízí čtyři oborová studia a to: hudební,

taneční, výtvarné a literárně-dramatické. Hudební obor poskytuje základní studium na klavír,

kytaru, housle, violu, violoncello, akordeon, zobcovou flétnu, sólový zpěv, příčnou flétnu,

klarinet, saxofon, lesní roh, trubku, tenor, baryton, pozoun, hoboj, fagot, tubu, kontrabas,

basovou kytaru, el. kytaru, varhany a keyboard a dále bicí nástroje. Doporučený věk pro zápis

do prvního ročníku zpravidla bývá do 8 let věku, není to však podmínkou a výukou lze začít i

později. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit, je pak však potřeba počítat s horším

osvojováním některých praktických dovedností. Klasický a moderní tanec, step či lidové

tance a celkovou taneční průpravu nabízí taneční obor a výuku kresby, malby, grafiky,

modelování (keramiky), dekorativních prací, fotografování, textilního výtvarnictví a rozšířené

studium kamenosochařství, grafiky a počítačové grafiky nabízí obor výtvarný. Základní

umělecká škola Na Střezině má i literárně dramatický obor, kde pak probíhá výuka

činoherního herectví a loutkoherectví. (www.strezina.cz)37

Dalším zařízením je již zmíněný Dům dětí a mládeže Barák. Ten svým žákům nabízí

zájmové vzdělání v oboru hudebním (hra na zobcovou flétnu, kytaru, keybord a housle),

tanečním (orientální tanec) a výtvarném (keramická dílna, kreativní tvorba). Vzhledem k

cílové skupině této práce, jsem vybírala pouze některé aktivity. (www.barak.cz/Kroužky)

Z organizací, oborově zaměřených na hudbu bych zmínila hudební školu Roland, která

nabízí výuku v těchto oborech: keyboard, pop zpěv, akustická i elektrická kytara, baskytara,

flétna a hudba na PC (www.rolandskola.cz) a hudební školu Yamahu, která má ve městě

několik poboček a nabízí výuku zobcové flétny, akustické kytary, elektrické kytary, baskytary

a populárního zpěvu. (www.yamaha-skola.cz)

Kurzy a výuku tanečných dovedností v Hradci Králové nabízí například Taneční

divadlo Honzy Pokusila, T-BASS (streetdance), Bonstep, Orient centrum (orientální, africké,

moderní, výrazové, cikánské a indiánské tance), Taneční klub a taneční škola Krok a Taneční

škola manželů Francových.

Poslední kulturně vzdělávací organizací, kterou bych chtěla zmínit, je umělecká

agentura Ambrozia, která nabízí výuku v oblasti divadla, hudby, moderování a dramatu.

Několikrát do roka pořádá vícedenní školu tance, zpěvu, divadelního a filmového herectví a

moderování. (www.ambrozia.cz)

Zařízení nabízející kurzy doplňující a rozšiřující vzdělání

Jedná se o kurzy a kroužky zaměřené na prohlubování znalostí, ale i získávání

vzdělání v oblastech zcela nových. Mohou sem být zařazeny aktivity jazykové, technické,

rukodělné i čistě vědecké a poznávací. Mládeži mohou pomoci při studiu, přípravě na budoucí

povolání i jen jako odreagování a volnočasová zábava. Velkou škálu těchto aktivit nabízí již

zmiňované zařízení Dům dětí a mládeže Barák, který mládeži poskytuje kroužky Airsoft,

Pařanský kroužek, Geocaching, Rybáři, Klub přátel přírody, Letečtí modeláři, Plastikoví

modeláři, Lodní modeláři, Lodní modeláři, Automobilový kroužek-RC auta, Železniční

modeláři, Modelářský klub, Mladý elektronik, Radioklub OK1OHK, Mladý radioamatér,

Moderní meteorologie, Energie z přírody, Lego Dacta, Programování C#, Základy

programování, Obsluha PC, Počítačové grafiky a Digitální fotografie. Nabízí také pravidelnou

výuku angličtiny a němčiny. (www.barak.cz/Kroužky)

V Hradci Králové působí také velké množství jazykových škol, například Evropské 38

vzdělávací centrum, jazyková škola Gulliver či jazyková škola Lite. Je třeba zmínit i

autoškoly, které zejména kolem 17-19 roku života, jsou často mládeží využívány. Mládež má

v oblasti osobního i profesního rozvoje, možnost zapsat se také do kurzů několika hradeckých

leteckých škol, které poskytují výcvik od základních kurzů létání po výcvik obchodního a

dopravního pilota.

Další jiná všestranná sdružení mlá deže v Hradci Králové

Do této kategorie zařízení spadá například organizace Skaut, která má v Hradci

Králové několik středisek na různých místech ve městě. Střediska jsou dělena dle věku a

pohlaví na oddíly. (www.skauthk.cz) Dále se ve městě schází pionýrská skupina Mladost, jejíž

činnost je zaměřena na tábornickou dovednost, turistiku, pobyt v přírodě a brannou výchovu.

(www.eastnet.cz)

Náplň volného času nabízí rovněž občanské sdružení Salinger, které krom dalších

činností pořádá volnočasové aktivity pro mladé lidi z rizikového prostředí. Pro mládež zřizuje

dvě střediska a to středisko Modrý pomeranč a Klub Orange. (www.salinger.cz)

O volný čas mládeže se v Hradci králové stará také několik církví. Skupiny mládeže

jsou většinou vedeny staršími vedoucími z církve. Kromě aktuálních témat z života mladého

člověka se na setkáních řeší i církevní a náboženská témata. Kromě pravidelných týdenních

setkání jsou pro mládež pořádány i víkendové a prázdninové akce.

Prostřednictvím dotazníku ve výzkumné části zjišťuji, která z těchto oblastí je u

mládeže v Hradci Králové v současné době nejvíce využívaná a preferovaná. Zda jde o oblast

kulturní, sportovní, profesně rozvíjející a vzdělávací či zda mládež v Hradci Králové tráví

raději svůj volný čas individuálně a nevyužívá žádné z možností nabízených organizacemi

zabývajícími se volným časem. Respondenti budou mít také možnost v otevřených otázkách

do dotazníku doplnit, zda nějakou z činností provozovaných výše zmíněnými organizacemi

provozují.

39

6. Vlastní výzkumné šetření

Cílem orientačního šetření je zjistit jaká je obecná spokojenost mládeže v Hradci

Králové s trávením jejího volného času, jaké zaměření mají aktivity, které mládež preferuje,

kdo a co ji při výběru volnočasových aktivit nejvíce ovlivňuje a jak se volnočasové aktivity

projevují v životě mládeže v Hradci Králové.

Dílčí cíle

• Zjistit, zdali jsou návštěvy restauračních zařízení a konzumace návykových látek,

pravidelnou součástí volného času mládeže v Hradci Králové.

• Zjistit zda mládež považuje nabídku volnočasových aktivit v Hradci Králové za

dostatečnou a případně co jí z hlediska možností volnočasových aktivit chybí.

• Zjistit jak se volnočasové aktivity odráží ve způsobu života mládeže v Hradci Králové.

• Zjistit, kdo mládež při výběru volnočasových aktivit nejvíce ovlivňuje a kdo nejvíce

ovlivňuje způsob, kterým mládež v Hradci Králové tráví svůj volný čas.

Výzkumné otázky

• Považuje mládež svůj přehled o možnostech trávení volného času v Hradci Králové za

dostatečný a chybí jí zde z tohoto hlediska něco?

• Považuje mládež v Hradci Králové svůj volný čas za dostatečný?

• Je mládež v Hradci Králové spokojená s tím jak tráví svůj volný čas?

• Jakou část volného času mládeže zaujímají návštěvy restauračních zařízení?

• Jaký je vliv rodičů na způsob, kterým tráví mládež v Hradci Králové svůj volný čas?

• Jsou finance limitujícím faktorem při výběru volnočasové aktivity a kým jsou aktivity,

které mládež provozuje hrazeny?

Metoda šetření

K získání dat pro výzkum byla použita dotazníková metoda tedy kvantitativní metoda

šetření. Zvolená metoda je vhodná pro hromadné získávání údajů od mnoha odpovídajících.

(Gavora, 2000)

40

Dotazník byl zcela anonymní a osobně jsem se dotazování nezúčastnila, neboť jsem byla

domluvena s učiteli, že dotazníky žákům rozdají při vyučovacích hodinách.

Dotazník obsahuje celkem 20 otázek, 11 otázek polouzavřených s možností výběru a

doplnění, 3 otázky otevřené a 6 uzavřených. Otázky byly koncipovány s ohledem na věk a

vzdělání respondentů. Snažila jsem se, aby otázky byly snadno srozumitelné, ale aby přesto

přinesly potřebná data pro výzkum. Také jsem nechtěla dávat příliš mnoho otevřených otázek,

které by od vyplnění dotazníku odrazovaly. Přesto jsem do dotazníku zahrnula otázky, které od

respondentů vyžadovaly potřebné zamyšlení.

Otázky byly zaměřeny na způsoby trávení volného času, faktory, které ovlivňují a

limitující výběr volnočasových aktivit, vliv volnočasových aktivit na život respondenta, užívání

návykových látek, zda jsou respondenti spokojeni nabídkou i co jim případně v Hradci Králové

chybí.

Charakteristika zkoumaného souboru

Zkoumaný soubor tvořili žáci 3. a 4. ročníků Gymnázia Boženy Němcové v Hradci

Králové. Tuto skupinu dotazovaných jsem zvolila záměrným výběrem, neboť se jedná o žáky

gymnázia se všeobecným zaměřením a je tu proto velká rozmanitost v cílech a zájmech

respondentů. Pro potřeby výzkumného šetření bylo rozdáno celkem 132 dotazníků. Z tohoto

počtu bylo vráceno 117 vyplněných dotazníků. Ostatní zůstaly prázdné nebo se vůbec

nevrátily. 7 dotazníků bylo z hodnocení vyjmuto. 2 z důvodu nečitelnosti a zbylých 5

obsahovalo vulgarismy nebo bylo z části nevyplněno.

Tabulka 1 – Návratnost dotazníků

Celkový počet rozdaných dotazníků 132 100,00%Navrácené vyplněné dotazníky 117 88,64%Dotazníky vyjmuté z hodnocení 7 5,31%Celková návratnost vyplněných dotazníků 110 83,33%

41

6.1. Vyhodnocení a interpretace výsledků výzkumného šetření

Otázky 1 – 4 zjišťovaly, jak respondenti vnímají pojem volný čas a kolik svého času považují

za volný čas. Dále zjišťovaly nejčastější způsoby trávení volného času respondentů a s kým

svůj volný čas nejčastěji tráví.

Otázka č. 1 – Co si představujete pod pojmem „volný čas“? je otevřená a žáci měli

možnost uvést svůj vlastní názor. Některé odpovědi obsahovaly více bodů. Ze 110 dotazníků

bylo odpovězeno pouze v 98. Nejčastěji se mezi odpověďmi objevoval názor: „nemám

povinnosti, domácí práce (22,45 %), není škola a povinnosti spojené se školou (34,69 %),

můžu si dělat, co chci, co mě baví (45,92 %), odpočinek (19,39 %), čas s přáteli (13,27 %),

mám čas sám pro sebe (9,18 %), zábava (4,08 %) a nemusím do kroužku, na turnaj, na trénink

(4,08 %)“. Dále se objevovaly odpovědi jako: „čas, kdy nemusím myslet na povinnosti, když

můžu být na PC, když nemusím být s rodinou, můžu hrát hry“ atd. Někteří kladli v odpovědi

důraz na vlastní rozhodnutí o tom, co budu dělat. Zajímavý, z hlediska vnímání volného času

mládeží, je postoj k pojmu spánek. 5,1 % respondentů uvedlo, že za volný čas považují, když

můžou spát a 3,06 % naopak uvedlo, že za volný čas považují čas, když nespí. K nejčastějším

odpovědím se vztahuje tabulka č. 2

Tabulka 2 - Co si představujete pod pojmem „volný čas“?

Nemám povinnosti, domácí práce 22 22,45%Není škola a povinnosti spojené se školou 34 34,69%Můžu si dělat co chci, co mě baví 45 45,92%Odpočinek 19 19,39%Čas s přáteli 13 13,27%Mám čas sám pro sebe 9 9,18%Zábava 4 4,08%Nemusím do kroužku, na turnaj, na trénink 4 4,08%Spánek 5 5,10%Čas, kdy nespím 3 3,06%

Otázka č. 2 je otevřená a pro výzkum zjišťovala přibližný součet hodin v pracovním týdnu a

přibližný počet hodin o víkendu, který respondenti považují za svůj volný čas. Odpovědi byli

velmi rozdílné. Někdo uváděl jen jednu hodinu denně, tedy 5 hodin týdně a někdo zase vše

42

„po škole“ a celý víkend. Jednotlivé odpovědi (součty hodin) jsem podle hodnoty sloučila do

5 oblastí a sečetla vždy počet respondentů s odpovědí spadající do této oblasti. Odpovědi jsou

zaznamenány v tabulkách č. 3 a 4. Cílem této položky v dotazníku bylo zjistit, zda má mládež

v Hradci Králové dostatečné množství volného času. Z výsledků uvedených v tabulce číslo 3

vyplývá, že 16,36 % dotázaných považuje za svůj volný čas, všechen čas po příchodu ze

školy a 20% uvedlo součty hodin v rozmezí 20 – 25 hodin týdně. Z tabulky č. 4 lze vyčíst, že

32,73 % dotázaných považuje za svůj volný čas o víkendu celý víkend a 30 % dotázaných

uvedlo počty v rozmezí 20 – 25 hodin za víkend. Lze tedy říci, že většina mládeže má

dostatek volného času, objevilo se však i dost odpovědí s poměrně nízkými hodnotami a je

potřeba přihlížet k faktu, že vnímání volného času, jak vyplynulo z otázky č. 1, je velmi

subjektivní a co jeden považuje za volnočasovou aktivitou, může být pro druhého povinností.

Tabulka 3 – Přibližný součet hodin volného času v pracovním týdnu

Čas „po škole“ 18 16,36%20 – 25 hodin týdně 22 20,00%15 – 19 hodin týdně 24 21,82%10 – 14 hodin týdně 23 20,91%5 – 9 hodin týdně 23 20,91%

Tabulka 4 – Přibližný součet hodin volného času o víkendu

Celý víkend 36 32,73%20 – 25 hodin za víkend 33 30,00%15 – 19 hodin za víkend 21 19,09%10 – 14 hodin za víkend 10 9,09%5 – 9 hodin za víkend 10 9,09%

Otázka č. 3 je polouzavřená s možností výběru nebo doplnění. Měla zjistit, s kým

respondenti nejčastěji tráví svůj volný čas. Ačkoliv jsem v otázce použila slova „nejčastěji“ a

očekávala vždy jednu zaškrtnutou položku, označila většina respondentů více možností. Z

celkového počtu dotazovaných odpovědělo 47,27 %, že tráví svůj čas o samotě, 17,27 % s

rodinou, 55,45 % s vrstevníky, 32,73 % odpovědělo, že tráví svůj volný čas s lidmi

provozujícími stejnou volnočasovou aktivitu a 6,36 % označilo jinou možnost. Nejčastěji

doplňovanou možností bylo trávení volného času s partnerem, jeden respondent odpověděl, že

43

tráví svůj volný čas nejčastěji s koňmi. I přes to, že respondenti označili téměř vždy více

možností, lze z odpovědí vyčíst, že většina mládeže v Hradci Králové tráví svůj volný čas,

nejčastěji ve skupině svých vrstevníků. Odpovědi znázorňuje tabulka č. 5.

Tabulka 5 – S kým nejčastěji trávíte svůj volný čas?

Sám 52 47,27%S rodiči a rodinnými příslušníky 19 17,27%S vrstevníky 61 55,45%S lidmi provozujícími stejnou volnočasovou aktivitu 36 32,73%Jiná možnost 7 6,36%

Otázka č. 4 je polouzavřená a několika možnostmi a případným doplněním. Úkolem této

otázky bylo zjistit, jaké aktivity respondenti preferují a odhalit nejčastější zaměření

volnočasových aktivit mládeže v Hradci Králové. Možnost sledování televize uvedlo 16,36 %

dotazovaných, 56,36 % uvedlo jako nejčastější způsob trávení volného času možnost u

počítače, 31,82 % poslech hudby, 25,45 % čtení knih, možnost venku nebo po městě s

vrstevníky uvedlo 47,27 % respondentů, 17,27 % uvedlo hru na hudební nástroj, 54,55 %

uvedlo, že sportuje a 10,00 % výtvarnou činnost. Jinou činnost, než jaké byly nabízené,

uvedlo, že provozuje 9,09 %. Tito respondenti pak uvedli, že se jedná o aktivity, např.:

„modelářství, skaut, výlety se psem, geocaching, sledování filmů, pobyt po městě o samotě,

pobyt s rodinou, literárně dramatický kroužek“ atd. Z odpovědí vyplývá, že mládež v Hradci

Králové nejčastěji tráví svůj volný čas u počítače, s kamarády po městě a sportem. Čas

strávený u počítače patří k pasivním způsobům trávení volného času, sportovní aktivity mezi

aktivní a organizované. U pobytu s kamarády a partou po městě a mimo domov pak záleží na

konkrétních aktivitách, které tato skupina provozuje. Z odpovědí dále vyplývá, že kulturní,

výtvarné a hudební činnosti, zahrnující hru na nástroj a výtvarnou činnost, patří mezi méně

preferované vykonávané aktivity.

44

Tabulka 6 - Jakým způsobem nejčastěji trávíte svůj volný čas?

Sledování TV 18 16,36%U počítače 62 56,36%Poslech hudby 35 31,82%Čtení knih 28 25,45%Venku/po městě s vrstevníky (kamarádi, spolužáci, parta)

52 47,27%

Hra na hudební nástroj 19 17,27%Sport 60 54,55%Výtvarná činnost 11 10,00%Jiná činnost 10 9,09%

Otázky 5 – 8 se zaměřovaly na celkovou spokojenost s trávením volného času a s tím

zjišťovaly, zda může mládež vykonávat aktivity, které si přeje a pokud ne, jaké překážky jí v

tom brání. Dále se zaměřily na to, zda a jak se zvolené aktivity odráží ve způsobu života

respondentů a jejich postavení v životě jedince.

Otázka č. 5, polouzavřená s možností výběru a doplnění a zjišťovala, jestli existuje aktivita,

kterou by dotazovaní chtěli vykonávat, ale z nějakého důvodu nemůžou. V případě že ano,

doplňující otázka dále zjišťovala, o jakou aktivitu se jedná a jaké povahy je překážka ve

vykonávání této aktivity dotazovaným. 52,73 % dotazovaných odpovědělo, že taková aktivita

existuje, 47,27 % odpovědělo, že takovou aktivitu nemá. Nejčastěji se jednalo o aktivity

sportovní, hru na nástroj, výtvarnou činnost, speciálně zaměřený sport nebo tanec atd. Jako

nejčastější překážky v těchto aktivitách uváděli dotazovaní nedostatek financí, málo volného

času, zranění, chybějící příležitost a špatné podmínky pro danou aktivitu v Hradci Králové.

Otázka č. 6 je opět polouzavřená s možností doplnění a jejím cílem bylo zjistit, jakou úlohu

mají volnočasové aktivity v životě dotazovaných žáků. Zda se jedná pouze o výplň volného

času a jeho zpříjemnění či jestli mají dotázaní, se svými koníčky plány i mimo sféru volného

času a chtějí se jim věnovat profesionálně. Doplňující otázkou, pro kladnou odpověď, bylo

uvést, zda pro to něco dělají. Z dotázaných 56,36 % odpovědělo, že by si přálo, aby se jejich

volnočasová aktivita stala jejich povoláním, 48,64 % odpovědělo, že se jedná pouze o

„koníček“. Nejčastějšími odpověďmi na otázku, zda pro to něco dělají, bylo: „ dělám pro to

maximum, trénuju, věnuju tomu všechen svůj volný čas, snažím se v tom být nejlepší, půjdu

daný obor studovat, vzdělávám se v tom“ atd. Objevovaly se i konkrétní příklady, jako: 45

„ používám jazyky i mimo školu, hraju v divadle, trénuju plošnou kresbu, promýšlím si to –

píšu písničky“. Vyskytly se však i odpovědi jako: „ nedělám pro to nic, bohužel ne, nemůžu“.

Z odpovědí lze usoudit, že většina dotázaných by si přála, aby se svou volnočasovou aktivitou

mohli živit a poměrná část z nich pro to něco dělá. Lze i vyvodit, že většina dotázaných má i

představu o tom, jakou by v budoucnu chtěli mít profesi.

Otázka č. 7 je uzavřená a odhalovala, zda se zaměření volnočasových aktivit promítá do

způsobu života respondentů. 68,18 % respondentů odpovědělo, že se způsob, kterým tráví

svůj volný čas odráží ve způsobu jejich života. 31,82 % respondentů si to nemyslí. Ze

zjištěných dat vyplývá, že způsob, kterým tráví svůj volný čas mládež v Hradci Králové, má

vliv na způsob, kterým žijí. Pokud respondenti odpovídali, že ano, a zaměření jejich

volnočasových aktivit se promítá do způsobu jejich života, uváděli následující podoby tohoto

vlivu: „ mám dobrou náladu, větší radost ze života a energii, jsem trpělivý, nemám trému,

sportuju – dodržuju zdravý životní styl a mám dobrou fyzičku, jím zdravě, jsem introvert a

nemám chuť se seznamovat, nezbývá mi čas na sebe, lépe organizuju svůj čas, lépe jednám s

lidmi, dává mi nadhled, více nad sebou přemýšlím, chráním přírodu“ atd. Výsledky

zaznamenává tabulka č. 7.

Tabulka 7 – Promítá se zaměření Vašich volnočasových aktivit i do způsobu Vašeho

života?

Ano 75 68,18%Ne 35 31,82%

Otázka č. 8 pomáhá zjistit spokojenost mládeže v Hradci Králové s tím, jak tráví svůj volný

čas. Otázka je polouzavřená s možností doplnění důvodu nespokojenosti s volným časem.

Výsledky uvedené v tabulce č. 8 ukazují, že 80 % dotázaných je spokojeno s trávením svého

volného času, 20 % dotázaných uvedlo, že nikoliv. Mezi důvody nespokojenosti respondenti

nejčastěji uváděli: „málo volného času (6,36%), moc učení, moc času na mobilu, plýtvání a

špatné hospodaření s volným časem, nucení od rodičů do aktivit, které nechci dělat, moc času

na sociálních sítích, nedostatek financí na aktivity, které bych chtěl provozovat, zranění a

další zdravotní důvody, přátelé a kamarádi bydlí daleko.“ Většina respondentů je však dle

uvedených výsledků šetření, spokojena s tím jak tráví svůj volný čas.

46

Tabulka 8 – Jste spokojeni s tím, jak trávíte svůj volný čas?

Ano 88 80,00%Ne 22 20,00%

Otázky 9 – 11 měly za úkol zjistit frekvenci návštěv restauračních zařízení a míru konzumace

návykových látek. Zjištěné údaje měly v závěru porovnat celkové množství volného času s

frekvencí návštěv restauračních zařízení a konzumací návykových látek. Doplňující funkcí je,

jaká je míra konzumování návykových látek a návštěv restauračních zařízení u žáků 3. a 4.

ročníku gymnázia.

Otázka 9 je uzavřená s možností výběru. Žáci uváděli, jak často navštěvují restaurační

zařízení, s doplněním, že se jedná o hospody a bary. 44,54 % uvedlo, že navštěvují tato

zařízení 1x měsíčně, 32,73 % uvedlo 1x týdně, 10 % častěji než 2x týdně a 12,73 % žáků tato

zařízení nenavštěvuje. Z výsledků lze říci, že žáci restaurační zařízení charakteru baru nebo

hospody navštěvují a to v nejvíce případech 1x měsíčně.

Otázka 10 zjišťovala zda, jsou návštěvy restauračních zařízení spojeny s konzumací

alkoholu. Otázka je opět uzavřená s možností výběru. 22,73 % respondentů uvedlo, že jsou

jejich návštěvy těchto zařízení téměř vždy spojeny s konzumací alkoholu, 40,00 % uvedlo, že

občas a 37,27 % odpovědělo, že alkohol nepijí vůbec. Tato otázka mohla být i ovlivněna tím,

že v době konání dotazníkového šetření, nemuselo být všem žákům 3. ročníku gymnázia,

odpovídajícím na tuto otázku, 18 let, což je v České republice věková hranice pro konzumaci

alkoholu. Nejvíce respondentů uvedlo, že jsou jejich návštěvy restauračních zařízení občas

spojeny s konzumací alkoholu.

Otázka 11 se týkala užívání tabákových výrobků. Byla uzavřená a zjišťovala zda dotazovaní

kouří a konzumované množství. Na otázku „Kouříte cigarety?“ odpovědělo 7,27 %, že ano a

pravidelně, 16,36 %, že si příležitostně zapálí a 76,36 % dotazovaných uvedlo, že nekouří. Z

výsledků tedy vyplývá, že drtivá většina žáků nekouří.

Otázky 12 a 13 se zabývaly vlivem reklamy a poskytnutí prvotní informace o možnostech

způsobů trávení volného času a její formou.

Otázka 12 je uzavřená a měla za úkol zjistit, kolik z dotazovaných oslovila reklama při

47

výběru volnočasové aktivity. 14,54 % dotazovaných odpovědělo, že zvolilo volnočasovou

aktivitu poté, co je oslovila reklama. 82,73 % dotazovaných odpovědělo, že reklama neměla

vůbec žádný vliv na výběr jejich aktivit a 2,73% uvedlo, že nedělají žádnou aktivitu. Z

uvedených odpovědí vyplynulo, že při výběru volnočasové aktivity hraje reklama jen velmi

malou roli, oslovila pouze 14,54 % respondentů.

Tabulka 9 – Sehrála nabídka / reklama roli při výběru Vaší volnočasové aktivity?

Ano, volnočasovou aktivitu jsem zvolil/a poté co mě oslovila a zaujala reklama na danou aktivitu

16 14,54%

Ne, volnočasovou aktivitu jsem zvolil/a sám/sama na základě vlastní motivace a informace následně sám/sama vyhledal/a

91 82,73%

Žádnou volnočasovou aktivitu neprovozuji 3 2,73%

Otázka 13 je polouzavřená s možností doplnění. Jak vyplývá z předchozí položky č. 12,

reklama hraje při výběru aktivity u mládeže v Hradci Králové jen malou roli. Z těch co uvedli,

že se rozhodli pro zvolenou aktivitu po oslovení reklamou, uvedlo 3,64 %, že měla tato

reklama formu letáků po městě a po škole, 1,82 % uvedla, že se o aktivitě dozvěděli od

učitele, 1,82 % se o aktivitě dozvědělo na sociální síti a 1,82 % jinde na internetu. 5,45 %

uvedli jiný zdroj, zde se nejčastěji objevovala možnost od kamarádů, formou náboru ve třídě

nebo od rodičů. Nejúčinnější formou jsou tedy dle odpovědí letáky po městě a po škole.

Údaje jsou vypočítány z celkového počtu dotázaných.

Otázky 14 a 15 zjišťovaly, zda respondenti považují svůj přehled možností trávení volného

času v Hradci Králové za dostatečný a co jim na území města z hlediska trávení volného času

chybí.

Otázka 14 měla zjistit informovanost mládeže o možnostech trávení volného času v Hradci

Králové. Je uzavřená a respondenti měli označit, zda považují své znalosti možností trávení

volného času na území města za dostatečné, či ne. 79,09 % dotazovaných odpovědělo, že má

dostatečný přehled, 20,91 % svoji informovanost považuje za nedostatečnou. Většina

mládeže, tedy považuje svůj přehled o možnostech trávení volného času v Hradci králové, za

dostatečný, je zde však i prostor pro zlepšení poskytování informací o volnočasových

aktivitách v Hradci Králové.

48

Tabulka 10 – Myslíte si, že máte dostatečné informace o možnostech trávení volného

času v Hradci Králové?

Ano 87 79,09%Ne 23 20,91%

Otázka 15 je otevřená a žáci měli možnost vyjádřit svůj názor, zda jim v Hradci Králové z

hlediska možností využití jejich volného času něco chybí a napsat co zde postrádají. 8,18 %

dotazníků zůstalo u této položky nevyplněných, 9,01 % respondentů uvedlo, že jsou spokojeni

a nic jim zde nechybí a 16,36 % uvedlo, že neví. Nejčastější konkrétní odpovědí bylo „pláž a

moře“ (5,45 %), další často uváděnou odpovědí bylo „Starbucks coffe“ (4,55 %). Dále se

objevovaly odpovědi jako: „ více akcí pořádaných městem (2,73 %), více veganských kaváren

a restaurací (3,64 %), městský park více v přírodě (1,82 %), fotbalové hřiště s volným

přístupem (2,73 %), klidná místa pro individuální sport (2,73 %).“ Dále z jednotlivých

odpovědí uvádím: „oddíl krav maga, větší koupaliště, více welness zařízení, volné plochy s

rovným povrchem, klavíry na ulicích, lepší podmínky v DDM HK, prodejna železničního

modelářství, beachvolejbalové hřiště kryté přes zimu, více prostoru pro muzikanty, diskusní

kroužek, lepší běžecké cesty (ne asfalt), více výstav – podpora umění, techno kluby, více

laviček, krytá společenská místnost“ atd. Z odpovědí lze vyčíst, že pouze 16,36 % dotázaných

respondentů je spokojeno a nic jim z hlediska trávení volného času v Hradci Králové nechybí.

Ostatní se buď nevyjádřili, nebo uvedli konkrétní příklad, co jim zde chybí. Z názoru

dotázané mládeže je tedy v Hradci Králové prostor pro zlepšení, z hlediska možností využití

volného času.

Otázky 16 – 18 se týkaly konkrétních činitelů a zdrojů inspirace ovlivňujících výběr způsobu

trávení volného času.

Otázka 16 je polouzavřená s možností výběru a doplnění. Cílem této otázky bylo zjistit, zda

rodiče nutí respondenty do nějaké aktivity ve volném čase. V otázce bylo v závorce uvedeno,

že sem nespadají aktivity spojené se školou a studiem. 18,18 % dotázaných uvedlo, že jsou

nuceni rodiči do nějaké volnočasové aktivity, 81,82 % uvedlo, že je rodiče do žádné

volnočasové aktivity nenutí. V případě těch, co rodiče nutí do aktivity, kterou by si jinak

nevybrali, se jednalo nejčastěji o sportovní aktivity, hudební aktivity (hra na nástroj, zpěv) a

domácí práce. Mezi konkrétními odpověďmi zaznělo i tancování folkloru a „výtvarka v ZUŠ

„abych něco dělala““. Z výsledků je patrné, že většina respondentů není rodiči nucena do

49

aktivit, které by jinak nevykonávala.

Tabulka 11 – Nutí vás rodiče do nějaké volnočasové aktivity?

Ano 20 18,18%Ne 90 81,82%

Otázka 17 je uzavřená a zjišťovala, kdo je mládeži v Hradci Králové inspirací při výběru

volnočasové aktivity, tedy kdo je namotivoval si jimi provozovanou volnočasovou aktivitu

zvolit. Respondenti v mnoha případech označovali více možností. Tabulka č. 12 ukazuje, že

13,64 % se při výběru inspirovalo rodiči, 50 % svými kamarády, pouze 2,73 % inspirovali k

volnočasové aktivitě učitelé, 15,45 % sourozenec, 12,73 % uvedlo známou osobnost a 38,18

% se při výběru volnočasové aktivity neinspirovalo nikým. V šetření vyplívá, že 50 %

dotázaných se při výběru volnočasové aktivity inspirovalo kamarády. Nejmenší je zde

působení vlivu učitele.

Tabulka 12 – U koho se při výběru volnočasové aktivity inspirujete?

Rodiče 15 13,64%Kamarádi 55 50,00%Učitel 3 2,73%Sourozenec 17 15,45%Známá osobnost 14 12,73%Nikdo 42 38,18%

Otázka 18 zjišťovala, kdo má největší vliv na způsob, kterým žáci tráví svůj volný čas. Je

polouzavřená s možností doplnění údajů. Z tabulky č. 13 vyplývá, že 54,55 % žákům v

Hradci Králové, ovlivňují způsob trávení volného času kamarádi, u 16,36 % žáků je to

nejčastěji partner, 25,45 % rodiče a 21,82 % uvedlo, že někdo jiný. Nejčastěji doplněným

údajem u odpovědi „někdo jiný“ byla odpověď „ já sám“. Dále se objevovaly odpovědi jako:

„ moje vzory, počasí, sestra, youtubeři, úspěšní lidé v dané aktivitě“ atd. Způsob trávení

volného času mládeže v Hradci Králové je tedy dle respondentů, nejvíce ovlivněn jejich

kamarády.

50

Tabulka 13 - Kdo nejvíce ovlivňuje způsob, kterým trávíte svůj volný čas?

Kamarádi 60 54,55%Přítel/ přítelkyně 18 16,36%Rodiče 28 25,45%Někdo jiný 24 21,82%

Otázky 19 a 20 měly doplňující charakter a zabývaly se finanční náročností aktivit. Zjištěné

údaje měly pomoci při vyhodnocování celkové spokojenosti s trávením volného času a

postojem mládeže pro své volnočasové aktivity něco dělat.

Otázka 19 je polouzavřená s výběrem možností a prostorem pro doplnění odpovědi.

Zjišťovala, zda v životě mladých existuje aktivita, kterou nemohou vykonávat z důvodu

finanční náročnosti. 31,82 % uvedlo, že taková aktivita existuje, 68,18 % takovou aktivitu

nemá. V prostoru pro doplnění, o jako aktivitu se jedná, uváděli dotázaní: „ tenis, lukostřelba,

závodně tanec, airsoft, automobilové závody po okruhu, závodně sport, fotografování (chybí

peníze na pořízení zrcadlovky), jízda na koni, golf, studiové nahrávání, šerm.“ Nejčastěji

respondenti uváděli odpověď „cestování“ a několikrát zazněl i zájem o létání a skydiving.

Otázka 20 měla pomoci zjistit, kdo se podílí na financovaní volnočasových aktivit

respondentů. Respondenti označovali více možností. 91,82 % dotázaných žáků odpovědělo,

že jim aktivity hradí rodiče, 2,73 % označilo prarodiče, 20 % si hradí aktivity samo z brigády

a 4,55 % označilo možnost „ jiný způsob.“ Zde, pro doplnění zaznělo, že jim aktivity hradí

škola, stipendium, přítel nebo jsou hrazené z dotací. V nejvíce případech však, jak znázorňuje

tabulka č. 14, hradí dotázané mládeži volnočasové aktivity rodiče.

Tabulka 14 - Pokud je aktivita, kterou děláte hrazená, kdo Vám tuto aktivitu financuje?

Rodiče 101 91,82%Prarodiče 3 2,73%Sám/sama z brigády 22 20,00%Jiný způsob 5 4,55%

51

6.2. Zhodnocení naplnění cíle výzkumného šetření

Cílem šetření bylo zjistit jaká je obecná spokojenost mládeže v Hradci Králové s

trávením jejího volného času, jaké aktivity mládež preferuje, kdo a co ji při výběru

volnočasových aktivit ovlivňuje a jak se volnočasové aktivity projevují v životě mládeže v

Hradci Králové. Z tohoto cíle vycházelo několik dílčích cílů a výzkumných otázek.

Jedním z dílčích cílů bylo zjistit, kdo mládež při výběru volnočasových aktivit nejvíce

ovlivňuje a kdo nejvíce ovlivňuje způsob, kterým mládež v Hradci Králové tráví svůj volný

čas. K tomuto dílčímu cíli se vázaly výzkumné otázky, zda jsou finance limitujícím faktorem

při výběru volnočasové aktivity a kým jsou aktivity, které mládež provozuje hrazeny a jaký je

vliv rodičů na způsob, kterým tráví mládež v Hradci Králové svůj volný čas. Z výzkumného

šetření vyplynulo, že 54,55 % mládeže v Hradci Králové, nejvíce ovlivňují způsob volného

času kamarádi a 50 % se jich u kamarádů i inspiruje při výběru volnočasové aktivity. Souvisí

s tím i výsledky z položky číslo 3, že 55,45 % respondentů tráví svůj volný čas nejčastěji s

vrstevníky, tedy kamarády, partou a spolužáky. Z výsledků otázky číslo 12 lze vyčíst, že u 82,

73 % dotázané mládeže v Hradci Králové nehrálo při výběru aktivity žádnou roli seznámení s

aktivitou prostřednictvím reklamy. Z položky č. 19 vyplývá odpověď na výzkumnou otázku,

zda je mládež při výběru volnočasových aktivit limitována financemi. 68,18 % respondentů

odpovědělo, že neexistují aktivity, které si z finančního hlediska nemůžou dovolit, přesto, že

by je chtěli provozovat. Dále ze šetření vyplynulo, že 81,82 % respondentů není do

volnočasových aktivit nucena rodiči, ale v položce číslo 20 uvedlo 91,82 % dotázaných, že

jsou jejich volnočasové aktivity rodiči hrazeny. Z výzkumu dále vyplývá, že 25,45 % rodiče

ovlivňují způsob trávení volného času, 13,64 % se u rodičů inspiruje při výběru aktivity. Lze

tedy vyčíst, že rodiče mládeže v Hradci Králové, své děti do konkrétních volnočasových

aktivit nenutí, zvolené aktivity jim však hradí a u části respondentů má i určitou roli při

výběru způsobu trávení volného času. Zjištěná data dále ukázala, že na volný čas mládeže

mají největší vliv kamarádi a finanční náročnost aktivit a nabídka zprostředkovaná

prostřednictvím reklamy nehraje u většiny dotázaných rozhodující roli.

Dalším dílčím cílem bylo zjistit, zda mládež považuje nabídku volnočasových aktivit v

Hradci Králové za dostatečnou a případně co jí z hlediska možností volnočasových aktivit

chybí. Související výzkumnou otázkou bylo zjistit, zda považuje mládež svůj přehled o

možnostech trávení volného času v Hradci Králové za dostatečný a co jí z možností využití

volného času v Hradci Králové nejvíce chybí. K této části se vázaly položky v dotazníku číslo 52

14 a 15 a z odpovědí vyplývá, že 79,09 % respondentů považuje své informace o možnostech

trávení volného času v Hradci Králové za dostatečné, je zde však i poměrně velká část

respondentů (20,91 %), kteří svůj přehled za dostatečný nepovažují a je zde tedy prostor pro

zlepšení. Z odpovědí týkajících se absence některých volnočasových možností na území

města, 9,01 % respondentů odpovědělo, že jim v Hradci Králové nic nechybí a jsou spokojeni,

několika respondentům v Hradci Králové chybí moře a pláž, tento fakt je dán geografickými

podmínkami a bohužel ho nelze změnit, dále respondentům dle odpovědí chybí speciálně

zaměřená kavárenská a restaurační zařízení. Několik odpovědí obsahovalo požadavky na

aktivity a volnočasové příležitosti konané ze strany města. Tyto odpovědi se týkaly akcí

města, sportovišť, prostorů pro odpočinek a relaxaci i konkrétních zařízení zřizovaných

městem. Pouze 9,01% respondentů z řad mládeže v Hradci Králové, je zcela spokojeno s

možnostmi, které město Hradec Králové z hlediska volného času nabízí a 79,09 % považuje

svou informovanost v oblasti volnočasových aktivit v Hradci Králové, za dostatečnou. Z

opovědí se také podařilo zjistit, které konkrétní volnočasové možnosti mládeži v Hradci

Králové chybí.

Jedním z dílčích cílů práce bylo také vyzkoumat, zda je mládež v Hradci Králové

spokojená s tím jak tráví svůj volný čas. S tím souvisí otázky, zda se odráží volnočasové

aktivity ve způsobu života mládeže v Hradci Králové a zda považuje mládež v Hradci

Králové svůj volný čas za dostatečný. Těmito cíli se zabývaly dotazníkové položky číslo 1, 2,

5, 6, 7 a 8. Z uvedených hodnot v otázce č. 2 se podařilo zjistit, že mládež v Hradci králové

má poměrně velké množství času, který považuje za volný. Z odpovědí na otázku číslo 8,

však naopak vyplývá, že 6,36 % mládeže je nespokojeno s množstvím volného času. Názory

na množství volného času se od samotné mládeže velmi liší. Je to dáno tím, že nazírání na

pojem volný čas je velmi subjektivní, což se ukázalo v odpovědích na otázku číslo 1.

Spokojenost mládeže s volným časem odhalovaly další otázky v dotazníku. Přesto, že z

otázky číslo 5 vyplývá, že 52,73 % mládeže ví o aktivitě, kterou by chtělo vykonávat, ale z

nějakého důvodu to není možné, odpovědělo 80 % respondentů, že je spokojeno s tím jak

tráví svůj volný čas. Na otázku číslo 7 68,18 % respondentů odpovědělo, že se způsob,

kterým tráví svůj volný čas, odráží ve způsobu jejich života a 56,36 % v otázce číslo 6

dokonce odpovědělo, že by si přálo, aby se jejich volnočasová aktivita stala jejich povoláním.

Mnoho z nich pak v doplňující části uvedlo, že pro to něco již teď dělají. Objektivně lze tedy

vyvodit, že dle dotazníkového šetření má mládež v Hradci Králové dostatečný počet hodin

volného času, což se nemusí shodovat s jejich subjektivním vnímáním pojmu volný čas a 53

většina mládeže v Hradci Králové je spokojena se svým volným časem i přes překážky v

podobě chybějících některých volnočasových příležitostí a důvodů zabraňujícím některé

aktivity vykonávat.

Dílčím cílem práce bylo i zjistit, zdali jsou návštěvy restauračních zařízení a

konzumace návykových látek, pravidelnou součástí volného času mládeže v Hradci Králové.

K tomu to cíli se dále vázala výzkumná otázka zjištující jakou část volného času mládeže

zaujímají návštěvy restauračních zařízení. V dotazníkovém šetření se v podařilo zjistit, že

mládeže v Hradci Králové považuje poměrně velkou část svého celkového času za volný. Z

odpovědí na otázku číslo 9 vychází, že 44,54 % mládeže navštěvuje bary a restaurační

zařízení hospodského typu pouze 1x za měsíc. Vyplývá tedy, že z celkového množství

volného času mládeže v Hradci Králové, zabírají návštěvy restauračních zařízení pouze malou

část tohoto času. Otázky dále zjišťovaly, zda jsou tyto návštěvy spojeny s konzumací alkoholu

a zda mládež kouří cigarety. 22,73 % respondentů uvedlo, že jsou jejich návštěvy těchto

zařízení téměř vždy spojeny s konzumací alkoholu, 40,00 % uvedlo, že občas při nich alkohol

konzumují. Cigarety pravidelně kouří pouze 7,27 % dotázané mládež v Hradci Králové a

16,36 % si příležitostně zakouří. Překvapujícím zjištěním bylo, že dle odpovědí 37,27 %

dotázané mládeže vůbec nepije a 76,36 % nekouří.

Posledním dílčím cílem bylo pomocí šetření zjistit, jaké zaměření volnočasových

aktivit u mládeže v Hradci Králové převládá. Nejvíce respondentů označilo jako nejčastější

způsob trávení volného času, možnost „u počítače“ (56,36 %). Tato možnost představuje

individuální způsob trávení volného času, stejně jako pobyt venku a po městě s partou

kamarádů a vrstevníků (47,27 %), poslech hudby (31,82 %), sledování televize (16,36 %) a

čtení knih (25,45 %). Sportovním aktivitám se nejčastěji věnuje 54,55 % dotázaných, kulturně

zaměřeným, tedy výtvarným činnostem a hře na hudební nástroj, se věnuje 10 % a 17,27 %

dotázaných. S Vyhodnocením tohoto cíle souvisejí také odpovědi zaznamenané k otázce číslo

6, kde velká část dotázaných uvedla, že by se chtěla věnovat své volnočasové aktivitě

profesionálně a také pro to něco dělá, tedy se prostřednictvím volnočasové aktivity připravuje

na své budoucí povolání. U mládeže v Hradci králové, tedy převládá individuální zaměření

volnočasových aktivit následované zaměřením sportovním. Velká část mládeže se

prostřednictvím volnočasových aktivit připravuje na své budoucí povolání a kulturně

zaměřené aktivity, jako nejčastější možnost trávení volného času uvedlo nejméně

respondentů.

54

Závěr

Cílem bakalářské práce bylo popsat pojem volný čas v souvislostech s mládeží v

Hradci Králové a možnostmi, kterými ho naplňují. Popsat co pro mládež znamená, jak jí

může ovlivňovat a co pro ni znamená. Zjistit co má vliv na výber způsobů trávení volného

času mládeže v Hradci Králové a jak volný čas zasahuje do životního způsobu mládeže. Práce

také zjišťovala spokojenost mládeže s trávením svého volného času a co mládeži v Hradci

Králové chybí.

V teoretické části jsem se zaměřila na pojem popis pojmu volný čas, různá nahlížení

na tento pojem, jeho funkce a vztah k mládeži. Dále na samotné volnočasové aktivity, jejich

klasifikaci a faktory, které ovlivňují jejich volení. Přiblížila jsem životní styl mládeže, vztah

volného času a prevence u mládeže a zmapovala některé volnočasové aktivity v Hradci

Králové, které může využívat věková skupina mládeže.

Ve výzkumném šetření jsem se zaměřila na zjišťování spokojenosti mládeže se svým

volným časem a nabídkou volnočasových aktivita v Hradci Králové, dále na zjišťování vztahu

mezi náplní jejich volného času a jejich životním způsobem, zjišťování frekvence

návštěvnosti hospod a barů a konzumace návykových látek v porovnání s množstvím volného

času a odhalení faktorů, které nejvíce ovlivňují mládež v Hradci Králové při výběru

volnočasových aktivit.

Cíl práce byl naplněn tím, že se mi podařilo zmapovat volnočasové aktivity v Hradci

Králové, dále se mi podařilo zjistit spokojenost mládeže se svým volným časem, zjistila jsem,

že mládež v Hradci Králové považuje volnočasovou nabídku aktivit, za ne zcela dostatečnou a

je prostor vznik dalších volnočasových aktivit. Dále se mi podařilo prokázat, že mládež tráví

svůj volný čas, nejraději individuálními aktivitami, za volný čas považuje čas, kdy nemá

povinnosti, není ve škole a může si dělat co jí baví. Výzkum dále prokázal, že mládež

nejčasteji trávů svůj volný čas ve společnosti vrstevníků a kamarádů, kteří ji i nejvíce

ovlivňují při výběru aktivit. Rodiče pak u mládeže v Hradci Králové, nemají na výběr

volnočasových aktivit, příliš velký vliv, ovlivňují však způsob, kterým volný čas mládež tráví

a jsou pro mládež hlavním zdrojem financí při hrazení volnočasových aktivit. Podařilo se

zjistit, že má mládež v Hradci Králové dostatek volného času, avšak návštěvy barů a hospod

zaujímají v tomto čase pouze malou část. Z výzkuného šetření také vyplynulo, že většina

55

mládeže nekouří a velká část mládeže uvedla, že nepije alkohol.

Výzkumné šetření přispělo ke zmapování volnočasových aktivit v Hradci Králové se

zaměřením na středoškolskou mládež. Jednalo se konkrétně o studenty gymnázia, kteří

nepatří do ohrožené mládeže, přesto ale výzkum přinesl podstatné informace a odpovědi na

to, zda město Hradec Králové poskytuje mládeži dostatek smysluplných volnočasových

aktivit, které by u mládeže pomáhaly eliminovat sociálně patologické jevy a zároveň jim

přinést potřebný odpočinek a zábavu.

56

Seznam použité literatury

BAKALÁŘ, Eduard. Umění odpočívat. 1. vyd. Ilustrace Vladimír Jiránek. Praha: Práce, 1978,

208str.

ČÁP, Jan. Psychologie výchovy a vyučování. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1993, 415 s.

ISBN 80-7066-534-3.

HÁJEK, Bedřich, Břetislav HOFBAUER a Jiřina PÁVKOVÁ. Pedagogické ovlivňování

volného času: současné trendy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 239 s. ISBN 978-80-7367-473-1.

KRAUS, Blahoslav. Sociální aspekty výchovy. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999,

165 s. ISBN 80-7041-135-x.

KRAUS, Blahoslav a Věra POLÁČKOVÁ. Člověk - prostředí - výchova: k otázkám sociální

pedagogiky. Brno: Paido, 2001, 199 s. ISBN 80-7315-004-2.

KULASCOVÁ, Katarína. Limitujúce faktory osobnosti vzhľadom na voľný čas. Pedagogická

orientace 2006, č. 2, s. 60–67. ISSN 1211-4669.

MACEK, Petr. Adolescence. Vyd. 2., upr. Praha: Portál, 2003, 141 s. ISBN 80-7178-747-7

Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních[online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, odbor pro mládež, 2010. 11s.

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. Desátá

revize, MKN-10. Praha: BOMTON, 2008, 862 s. ISBN-13: 978-80-904259-0-3

MIOVSKY, Michal a kol., Primarni prevence rizikoveho chovani ve skolstvi. Vydani prvni.

Praha, 2010, 253 s. ISBN 978-808-7258-477.

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001, 98 s.

ISBN 80-211-0372-8.

57

NĚMEC, Jiří, a kol., Kapitoly z pedagogiky a pedagogiky volného času: pro doplňující

pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. 119 s. ISBN 80-7315-046-8.

OPASCHOWSKI, Horst W. Pädagogik der Freizeit: Grundlegung für Wissenschaft und

Praxis. Bad Heilbrunn/Obb.: J. Klinkhardt, 1976, 287 s.

PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní

výchovy a zařízení volného času. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 229 s. ISBN 80-7178-295-5.

PÁVKOVÁ, Jiřina., a kol. Pedagogika volného času. Vyd. 3., aktualiz. Praha: Portál, 2002,

231 s. ISBN 80-7178-711-6.

PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál,

2006, 271 s. ISBN 80-7178-944-5.

PRŮCHA, Jan, Jiří MAREŠ a Eliška WALTEROVÁ. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd.

Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-7178-772-8.

SAK, Petr. Proměny české mládeže: česká mládež v pohledu sociologických výzkumů. Vyd. 1.

Praha: Petrklíč, 2002, 291 s. ISBN 80-7229-042-8.

SAK, Petr, SAKOVÁ, Karolína. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení

mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Vyd. 1. Praha:

Svoboda Servis, 2004, 240 s. ISBN 80-86320-33-2.

SPOUSTA, Vladimír. Teoretické z áklady výchovy ve volném čase. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 1994, 183 s. ISBN 80-210-1007-x.

Školní statistická ročenka 2008. 1. vyd. Praha: ČSÚ, 2008, 189 s. ISBN 978-80-250-1728-9.

Velký sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80-7184-164-1.

Volný čas a prevence u dětí a mládeže [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a

tělovýchovy, odbor pro mládež, 2002. 48 s. [cit. 23-10-2014] Dostupný z

<http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/olnycas.pdf>58

Internetové zdroje:

Akademický aeroklub ČVUT [online]. [cit. 2015-1-22]. Dostupné

z:http://aa.fd.cvut.cz/aeroklub/

Ambrozia, umělecká agentura [online]. [cit. 2015-1-24]. Dostupné z: http://ambrozia.unas.cz/

Hradec Králové. Wikipedia, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2015-1-18]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9

Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, Adalbertinum [online]. [cit. 2015-1-23]. Dostupné

z: http://www.adalbertinum.cz/cs/o-nas.html

Hudební škola Roland [online]. [cit. 2015-1-23]. Dostupné z:

http://www.rolandskola.cz/index.html

Hudební škola Yamaha [online]. [cit. 2015-1-23]. Dostupné z: http://www.yamaha-skola.cz/?

menu=ucebny&vice=hk

Kroužky, DDM HK Barák [online]. [cit. 2015-1-22]. Dostupné z: http://www.barak.c z/krouzk

y/index.html

Pionýrská skupina Mladost [online]. [cit. 2015-1-22]. Dostupné z: http://www.eastnet.cz/

mladosthk/index1.php

Prevence: Rozdělení primární prevence. Klinika adiktologie [online]. [cit. 2014-12-12].

Dostupné z:http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/377/3073/Rozdeleniprimarniprevence

Salinger Hradec Králové [online]. [cit. 2015-1-22]. Dostupné z:http://www.salinger.cz

Skaut: Hradec Králové. [online]. [cit. 2015-1-24]. Dostupné z: http://www.skauthk.cz/

Střední školy: Hradec Králové, Střední školy [online]. [cit. 2015-1-21]. Dostupné z:

http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/kralovehradecky-kraj/hradec-kralove/

59

http://ambrozia.unas.cz/

FC Hradeck Králové [online]. [cit. 2015-1-22]. Dostupné z: http://fchk.cz/Akademie/O-

akademii.aspx

Základní umělecká škola Habrmanova [online]. [cit. 2015-1-21]. Dostupné z:http://www.zus-

habrmanova.cz/

Základní umělecká škola Na Střezině [online]. [cit. 2015-1-21]. Dostupné z:

http://www.strezina.cz/index.php/strezina

60

Seznam tabulek

Tabulka 1 – Návratnost dotazníků

Tabulka 2 – Co si představujete pod pojmem „volný čas“?

Tabulka 3 – Přibližný součet hodin volného času v pracovním týdnu

Tabulka 4 – Přibližný součet hodin volného času o víkendu

Tabulka 5 – S kým nejčastěji trávíte svůj volný čas?

Tabulka 6 – Jakým způsobem nejčastěji trávíte svůj volný čas?

Tabulka 7 – Promítá se zaměření Vašich volnočasových aktivit i do způsobu Vašeho života?

Tabulka 8 – Jste spokojeni s tím, jak trávíte svůj volný čas?

Tabulka 9 – Sehrála nabídka / reklama roli při výběru Vaší volnočasové aktivity?

Tabulka 10 – Myslíte si, že máte dostatečné informace o možnostech trávení volného času v

Hradci Králové?

Tabulka 11 – Nutí vás rodiče do nějaké volnočasové aktivity?

Tabulka 12 – U koho se při výběru volnočasové aktivity inspirujete?

Tabulka 13 – Kdo nejvíce ovlivňuje způsob, kterým trávíte svůj volný čas?

Tabulka 14 – Pokud je aktivita, kterou děláte hrazená, kdo Vám tuto aktivitu financuje?

61

Seznam příloh

Příloha A: Vzor dotazníku

Příloha B: Vypracovaný dotazník

62

Příloha A: Vzor dotazníku

63

Příloha B: Vypracovaný dotazník

64

Date post:	04-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

Preference volnočasových aktivit u mládeže v Hradci KrálovéJosefa Kasala Ph.D. a uvedla v...

Documents