Přehled současně používaných vkládacích stélek v ...

Přehled současně používaných vkládacích stélek v obuvnickém průmyslu

Kateřina Ondrová

Bakalářská práce 2011

***nascannované zadání s. 1***

***nascannované zadání s. 2***

ABSTRAKT

Tato práce zaměřuje svou pozornost zejména na specifikaci vkládacích stélek obu-

vi, z dŧvodŧ, ţe o funkčních vlastnostech a technických poţadavcích vkládacích stélek je v

současné době poměrně málo poznatkŧ i přes to, ţe obuvnické stélky jsou dnes jiţ nedíl-

nou součástí většiny prodávané obuvi. Práce se také zabývá popisem dolní končetiny, noţ-

ních deformit a pouţitých materiálŧ pro výrobu vkládacích stélek obuvi.

Jedním z cílŧ práce je vytvořit základní přehled obuvnických stélek, jejich bliţší

popis a v neposlední řadě jsou v bakalářské práci zmíněny současně prováděné světové

výzkumy s nosnou tématikou vkládacích stélek obuvi.

Klíčová slova: Vkládací stélky, vlepovací stélka, obuvnické materiály, spodkové dílce

obuvi.

ABSTRACT

This bachelor thesis is focused mainly on the specification of shoe insoles that the

properties of the stiffeners is currently little evidence, despite the fact that shoe insoles are

now an integral part of most shoes. The thesis also deals with the description of the foot,

foot deformities and materials used for making shoe stiffeners.

One of our goals is to create a basic overview of shoe insoles, their detailed descrip-

tion and the thesis also discussed the global research conducted with the basic topic of shoe

insoles.

Keywords: Insole, adhezive insole, shoe materials, bottom shoe parts.

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Radimovi Kocourkovi za veškeré připomínky, podněty a

společné konzultace, které mi velmi přispěly k psaní mé bakalářské práce. Dále mé podě-

kování patří odbornému lékaři ortopedie a traumatologie MUDr. Milanu Krejčímu, který

mi objasnil mnohé o vkládacích stélkách.

OBSAH

ÚVOD .............................................................................................................................. 8

I TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 9

1 HISTORIE OBOUVÁNÍ ..................................................................................... 10

1.1 HISTORIE STÉLEK ............................................................................................. 11

1.1.1 Pouţívané materiály ................................................................................. 11

2 FYZIOLOGIE CHŮZE ....................................................................................... 13

2.1 BIOMECHANIKA DOLNÍ KONČETINY ................................................................... 13

2.1.1 Funkce nohy ............................................................................................. 14

2.2 STATICKÁ A DYNAMICKÁ FUNKCE NOHY ........................................................... 14

2.3 STATICKÝ TROJÚHELNÍK ................................................................................... 14

2.3.1 Existence statického šestiúhelníku ............................................................ 15

2.4 POSTAVENÍ PATNÍ KOSTI ................................................................................... 15

2.5 TYPY NOHOU.................................................................................................... 16

2.6 DĚTSKÁ NOHA A JEJÍ VÝVOJ .............................................................................. 17

2.7 DŦLEŢITOST STOP NOHOU ................................................................................. 18

3 VADY NOHOU .................................................................................................... 19

3.1 ZÍSKANÉ DEFORMITY NOHOU ............................................................................ 19

3.2 ZÍSKANÉ DEFORMITY PRSTŦ A PATY .................................................................. 20

3.3 AKTIVNÍ CVIČENÍ PROTI PLOCHÝM NOHÁM ........................................................ 20

3.4 DIABETES ........................................................................................................ 21

3.4.1 Konstrukční poţadavky preventivní obuvi pro diabetiky ........................... 22 3.4.2 Diabetická profylaktická obuv .................................................................. 22

3.4.3 Profylaktická vkládací stélka .................................................................... 23 3.4.4 Diabetes 1. a 2. typu ................................................................................. 23

4 SLOŢENÍ SVRŠKU A SPODKOVÝCH DÍLCŮ ............................................... 24

4.1 VKLÁDACÍ STÉLKA ........................................................................................... 25

4.1.1 Funkce vkládací stélky.............................................................................. 26

4.1.2 Obecné zásady péče o stélku ..................................................................... 27 4.1.3 Značky a informace na obuvi .................................................................... 27

4.1.4 Typy obuvnických stélek .......................................................................... 28 4.1.5 Typy vkládacích stélek ............................................................................. 29

4.1.5.1 Latexová stélka ................................................................................. 30 4.1.5.2 Usňová stélka ................................................................................... 30

4.1.5.3 Korková stélka.................................................................................. 31 4.1.5.4 Antibakteriální stélka ........................................................................ 32

4.1.5.5 Gelová – antišoková stélka ............................................................... 32 4.1.5.6 Metatarzální pelota ........................................................................... 32

4.1.5.7 Podpatěnka ....................................................................................... 33 4.1.5.8 Podpatěnka asymetrická ................................................................... 33

4.1.6 Pouţívané základní materiály.................................................................... 34 4.1.7 Měření nohou ........................................................................................... 34

4.1.8 Konstrukce vkládacích stélek .................................................................... 35 4.1.9 Vztah stélek k obuvnickému kopytu ......................................................... 35

4.1.10 Hlavní délkové velikostní systémy ............................................................ 36

4.1.11 Měření šířky chodidla ............................................................................... 36

II PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 38

5 VÝVOJ VKLÁDACÍCH STÉLEK ..................................................................... 39

5.1 PŘEHLED AKTUÁLNÍCH VÝZKUMŦ ..................................................................... 39

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 49

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................................... 51

SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 53

SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 54

UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 8

ÚVOD

Vkládací stélka je dnes jedním z nepostradatelných prvkŧ v obuvi. Kupujeme-li si

obuv, hned po designu zjišťujeme, jaké má tato obuv vlastnosti. Z jakého je tvořena mate-

riálu, jak pevný je podešev, jak je obuv tuhá či snadno poddajná. Poté si obuv vyzkoušíme,

abychom zjistili, jak na noze sedí. Tento pocit je ovlivněn nemalou částí, právě stélkou,

která se v obuvi nachází. Ta dodává uţivateli pocit pohodlnosti, jasného ukotvení nohy v

obuvi, ale také pocit měkkosti či naopak přílišné tvrdosti došlapu. Zjednodušené lze říci, ţe

vkládací stélka má prvotní funkci komfortu a rozloţení plantárních tlakŧ, vznikajících při

chŧzi, běhu či stání.

Vzhledem k současné nabídce trhu, kdy většina obuvi je z dovozu a to převáţně

z Číny, je komfort obuvi často sniţován na úkor ceny. To také souvisí s cenou. Produkty

z Číny jsou mnohdy podstatně levnější, neţ z jiných státŧ, vzhledem k levné pracovní síle.

O moc lépe na tom nejsou ani pouţité materiály. Vyuţívá se textilních nebo polymerních

materiálŧ, které noze ne vţdy svědčí. Gumová obuv navíc ještě zapáchá, coţ jistě není je-

jím kladným přínosem. A co se týče stélky uvnitř obuvi, platí dnes jiţ pravidlo, ţe součas-

ně s botou kupujeme i novou vkládací stélku z kvalitnějších pouţitých materiálŧ, neţ

z jakých je vyrobena pŧvodní vkládací stélka obuvi. Lze se setkat ovšem i s obuví značko-

vou pŧvodem z Číny, kde jsou pouţity poměrně kvalitní materiály a výsledná obuv je pou-

ţitými materiály funkčností i vzhledem v pořádku. Běţné vkládací stélky i stélky pro dia-

betiky jsou také součástí světových výzkumŧ, které jsou stručně popsány v závěru práce.

Je nutno zmínit, ţe bez odborných výzkumŧ obuvnických materiálŧ a jednotlivých dílcŧ

obuvi se obuvnický prŧmysl nebude pozitivně ve srovnání s jinými prŧmyslovými odvět-

vími vyvíjet.


I. TEORETICKÁ ČÁST


1 HISTORIE OBOUVÁNÍ

Historie obouvání sahá přibliţně do antického Řecka, či starověkého Egypta. Jiţ na

nástěnných reliéfech si mŧţeme povšimnout kreseb tehdejších válečníkŧ, kteří mají na

nohou zobrazenu páskovou sandálovou obuv. Bylo prokázáno, ţe nejstarší nalezená sandá-

lová obuv (Obr. 1) pochází z doby před 9000 lety, coţ umoţnilo rozvoj našich znalostí

z doby pravěku o zpŧsobu tehdejšího primitivního ţivota. Jeden z nejstarších nálezŧ byl

objeven v Jeskyni Fort Rock v Oregonu, přesněji v oblasti Northen Great Basin. Úplně

první osídlení v této jeskyni se datuje aţ do doby před 13 200 lety. [1]

Tyto boty byly vyrobeny ručním tkaním čistě z přírodních materiálŧ, tedy konkrétně z

pelyňkového lýčí. Samotná konstrukce sandálŧ byla tvořena podešví a částí zakrývající

nárt. Některé dochované nálezy měli oblast prstŧ protrţenou, mŧţeme se domnívat, ţe

úmyslně odstraněnou, zřejmě pro potřeby tehdejších lidí. [1]

Obuv dochována z chladnějších oblastí, např. z obydlí indiánŧ a eskymákŧ, zakrývala

nohu po kotníky nebo zakrývala celé lýtko. Stačil k tomu kus koţešiny, který se upnul

k lýtku koţenými pásky.

Velmi významný objev velmi zachovalého pravěkého muţe, který zahynul před 5300

lety, nastal v roce 1991. Byl nalezen v Ötztalských Alpách poblíţ rakousko-italských hra-

nic a v této souvislosti byl pojmenován jménem Ötzi. V příloze PI si mŧţeme povšimnout,

jakým zpŧsobem si chránil dolní končetiny. Jedná se o návleky z koţešiny sešívané zvíře-

cími šlachami, podešev byla pravděpodobně z kŧţe provlečen silnými řemínky. Ötzi je

uchován a vystaven v archeologickém muzeu v italském městě Bozen. (příloha PI) Po ví-

tězství v konkurzu a za pomoci V. Gřešáka, který vytvořil repliky této přírodní obuvi, zde

měl moţnost tuto obuv zkoumat děkan Fakulty technologické doc. Ing. Petr Hlaváček Csc.

Zjistil, ţe originální Ötziho obuv byla opravována a navíc ušita velmi rovnoměrným ste-

hem. Vkládka ze sena byla z tzv. medvědí trávy, která se po uschnutí neláme. V roce 2001

provedl doc. Ing. Petr Hlaváček Csc. výšlap v těchto replikách přímo do Alp, kde se svými

přáteli vystoupil do výšky 3210 metrŧ nad mořem. Dorazil tak aţ do místa, kde byl Ötzi

objeven. Potvrdil tak, ţe tato obuv i v mrazivém počasí dovede nohu po celou dobu chrá-

nit. [2], [3]


1.1 Historie stélek

První obuvnické stélky se začaly přibliţně objevovat aţ někdy v polovině 19. století,

kdy byla poprvé vynaloţena snaha o pohodlnější a zdravější obouvání, neţ bylo do té do-

by. Toto století je spojeno s první módou, která se mezi lidmi začala vytvářet. Do této

chvíle byla obuv vyráběna ve stejném tvaru na pravou i levou nohu. To znamená, ţe byla

obuv na obě nohy naprosto stejná, symetrická. Obuv však nepatřila mezi pohodlné a zdra-

votně nezávadné, o coţ se brzy začali zajímat první lékařští odborníci. [4]

Na konci 18. století přišel na chybu doposud zhotovované obuvi formou symetric-

kých kopyt Bernhard Christoph Faust a poprvé uvedl, ţe správně anatomicky tvarovaná

obuv by se měla začít vyrábět pro kaţdou nohu zvláště, na kopytech asymetrických.

S touto myšlenkou se ztotoţnil v r. 1858 anatom Hermann von Meyer. Vytvořil konstrukci

stélky podle osy jdoucí středem paty a středem palce nohy. V přední části je značně široká

a má hranatou špici, která měla podpořit anatomický tvar nohou a potřebný prostor pro

prsty. Tato stélka se brzy rozšířila do Anglie a Ameriky. [5]

Bota uţ nebyla jen nutným ochranným prvkem proti nerovnostem povrchu, ostrým

předmětŧm a třeba i nepříjemně chladné zemi, ale měla vyjadřovat i kulturu, ve které lidé

ţili, či určité společenské postavení.

Uvedeme-li si Ötziho obuv, respektive její vycpávku, mŧţeme ji svým zpŧsobem de-

finovat jako vnitřní stélku obuvi. Byla pohodlná, aby se v ní dalo chodit na dlouhé vzdále-

nosti, dostatečně izolovala proti okolním mrazŧm. Nohu udrţovala v teple, pohlcovala pot

a nikde netlačila.

1.1.1 Pouţívané materiály

V této době se vyuţívaly pouze přírodní materiály. Jiţ zmiňované pelyňkové lýčí

bylo v nejdávnějších dobách pouţíváno i k výrobě prvního ošacení. Vhodné byly i traviny,

rŧzné listy, ale také kŧra stromŧ. V chladných oblastech byla upotřebena kŧţe z jelenŧ,

bizonŧ, sobŧ a amerických losŧ či koţešiny z medvědŧ. Návlek nebo-li dřívější bota byla

spojena například zvířecími šlachami nebo travnatými provázky. [6]


Obr. 1 – Pravěké sandály z USA.


2 FYZIOLOGIE CHŮZE

Člověk prošel velice zdlouhavým vývojem postoje těla při chŧzi, který ho dovedl aţ

do vzpřímené polohy. Tento vzpřímený postoj je značně ovlivňován pŧsobením vnitřních i

vnějších faktorŧ. Znamená to také, ţe naše psychické rozpoloţení či fyzické zdatnosti nebo

abnormality se v určité míře mohou odrazit ve stylu chŧze kaţdého z nás. Střídáním dol-

ních končetin a ostatních částí těla dochází k pohybu člověka, k chŧzi. [7]

Centrální nervový systém reaguje na rŧzné hybné děje, které jsou vţdy reflexní pova-

hy. Stále se opakující sloţitý pohyb nutí člověka vytvořit si tzv. fixaci, která představuje

zafixování si jistého dynamického motorického stereotypu. Tyto vnější podnětové stereo-

typy dávají vznik vnitřním stereotypŧm v mozkové kŧře. S jejich změnou se mozková kŧra

opět adaptuje, coţ má za následek přizpŧsobovat se novým vnějším podmínkám. [7]

2.1 Biomechanika dolní končetiny

Dostatečnou pevnost nohy při pohybu zajišťují drobné klouby nohy, které jsou spo-

jeny pevnými vazy. Dále podélná a příčná klenba skládající se z 5 podélných paprskŧ, kte-

ré zapříčiňují nejdokonalejší přizpŧsobení nohy tvaru podloţky. Ta tvoří další dŧleţitý

faktor, díky němuţ se noha dovede odvíjet při kroku, coţ je podstatou chŧze. Kyčelní

kloub, bez kterého by chŧze nebyla moţná, zajišťuje střídání krokŧ dolních končetin. To

vše ještě podporují aktivní svalové síly. Mezi ty patří krátké svaly plosky nohy a přední

sval kosti holenní. Je-li svalová tkáň dostatečně funkčně zdatná a vyvinutá, zajišťuje tak

dynamiku a statiku nohou. Díky tomu všemu dochází k přenášení hmotnosti těla z jedné

nohy na druhou. Na Obr. 2 mŧţeme vidět kostru chodidla, svalový a šlachový aparát, dor-

siflektory, evertory chodidla a invertory chodidla. [7]

Obr. 2 – Anatomie nohy.


2.1.1 Funkce nohy

Abychom mohli definovat funkci nohy, musíme rozlišit pohyb lidského těla pomocí

podloţky. Přenášíme-li váhu těla na podloţku, hovoříme o funkci statické. Při této funkci

dochází k přenosu poloviny váhy těla. Přenos váhy probíhá z bérce na zadní třetinu nohy.

Správnost statické funkce umoţňuje funkci dynamickou. Tou se rozumí pohyb po podloţce

– chŧze. Je tvořena ze tří částí: zahajovací, cyklická a fáze ukončovací. Zahajovací fáze

začíná kontaktem paty s podloţkou, následuje postupné zatěţování aţ po úplné poloţení

celé plosky nohy. Druhá noha nastupuje do období švihu, k přenosu poloviny váhy lidské-

ho těla a dopadu na podloţku stejným zpŧsobem. V tomto okamţiku se první noha odráţí

od podloţky v oblasti špičky a koná cyklický pohyb, jehoţ závěrem je krok.

2.2 Statická a dynamická funkce nohy

Základní zpŧsob lidské lokomoce je bipedální chŧze, tedy chŧze po dvou končeti-

nách. Pohyb po podloţce je tvořen ze tří fází: zahajovací, cyklická a fáze ukončovací. Cyk-

lickou fází rozumíme střídavé a opakované pohyby dolní končetiny, které se skládají

z oporné a švihové fáze. Tento děj se nazývá krokovým cyklem. [8]

Kontaktem paty a postupným zatěţováním plosky nohy aţ do úplného poloţení

označujeme opornou fázi. Fáze střední opory, která následuje, končí odpojením paty od

povrchu. Fází aktivního odrazu dochází k pohybu vpřed, fází pasivního odpojení končí

zvednutím špičky. [8]

Fáze švihová je zahájena švihem dolní končetiny, následuje střední švih a závěrem je

jeho ukončení. Jednotlivé krokové cykly rozeznáváme fází dvojí opory a fází jedné opory.

[8]

2.3 Statický trojúhelník

Jednou ze zjednodušených teorií, se kterou se mŧţeme doposud setkávat, je teorie

statického trojúhelníku, který představuje podepření ve 3 bodech na ploše nohy, mezi kte-

rými se nachází těţiště tělesa. Tyto 3 body (na Obr. 3) jsou tvořeny hrbolem kosti patní,

hlavicí I. kosti nártní a hlavicí V. kosti nártní. Vlastní chŧze zdravě klenuté nohy tedy vy-

padá takto: patní část nohy se dotýká podloţky, postupně se přehupuje k podloţce vnější

hrana nohy k hlavičce V. kosti nártní. V této fázi se noha překlápí na vnitřní hranu aţ se

hlavička I. kosti nártní dotkne podloţky. Noha se tedy dotýká podloţky ve statickém trojú-


helníku a u druhé nohy dochází k opakování všech těchto fází. Výsledkem je anatomický

krok, kdy se noha odráţí od podloţky v určitém rytmu a dochází k chŧzi. [7]

Obr. 3 – Statický trojúhelník.

2.3.1 Existence statického šestiúhelníku

V dřívějších dobách, a dnes uţ jen v našem raném věku, se ovšem jednalo o „sta-

tický šestiúhelník“. To znamená, ţe zdravá lidská noha byla podepřena pŧvodně aţ v šesti

bodech. Povrch, po kterém se člověk pohyboval, byl pouze přírodní, noha se tedy dotýkala

převáţně měkkých materiálŧ. Ať uţ je řeč o písku, trávě, hlíně nebo i blátě, noha na tom

byla daleko lépe, co se týče rovnováhy a stability.

Vlivem moderních technologií, zaváděním zprvu kamenitých, posléze dnešních as-

faltových cest, byla společnost nucena se těmto podmínkám „zdravě“ ubránit a začala éra

ochrany nohou pomocí obutí.

2.4 Postavení patní kosti

Rotace chodidla a kotníku směrem dovnitř nebo ven po dopadu na podloţku je dŧleţi-

tým prvkem zdravého postavení nohy (příloha PII). Toto postavení lze ovlivnit správnou

obuví a stélkou uvnitř.

Pronace – jedná se o postavení nohy na vnitřní (palcovou) hranu, tedy postavení

vybočené, varosní. Hlezenní kloub se oddaluje a spodní část patní kosti se přibliţu-

je. Vnější hrana nohy je zatíţena, vnitřní podélná klenba je odlehčená a špičky prs-

tŧ míří dovnitř.


Supinace – vbočené postavení nohy na zevní (malíkovou) hranu, tedy postavení

valgosní, dochází k přiblíţení hlezenních kloubŧ k sobě, dolní části patních kostí se

oddalují.

Neutrální – střední pronace, patní kost je kolmá k podloţce.

2.5 Typy nohou

Nohy jsou stále ještě ve většině případŧ velmi podceňovanou částí těla, přitom se

jedná po srdci o druhý nejvíce zatěţovaný orgán lidského těla. V současné době jsou dolní

končetiny z dŧvodŧ spěchu spíše opomíjeny. Je potřeba brát na zřetel, ţe mnohdy právě na

našich nohou dochází k odrazu našeho zdravotního stavu, dojdeme k myšlence, proč se

v dnešní době právě péče o nohy tolik zanedbává. Jako i v mnoha jiných případech, se věci

neboli spíše potíţe začnou řešit, aţ na tom nejsou příliš dobře. Správnější ovšem je, aby-

chom těmto problémŧm nebo nedostatkŧm předcházely. Nohy potřebujeme zdravé. Jsou

nepřehlédnutelným symbolem naší rovnováhy, umoţňují nám pohyb a právě z těchto dŧ-

vodŧ je nutné, aby byly silné, měly dokonalý tvar, pruţné vazy, výkonné svalstvo, správný

krevní oběh, spolehlivé cévní zásobení a bezpečný pevný kryt. [9]

Typy nohou mŧţeme definovat několika zpŧsoby, které byly během několika pokusŧ

vytvořeny. Jsou známy především tři hlavní typologické metody. Nejznámější antropolo-

gická typologie vypovídá velmi málo o funkci a samotné anatomii nohy. Klinická typologie

se opírá pouze o anatomickou stavbu nohy, avšak o její funkci nikoliv. Další, tedy Rootova

typologie se řadí mezi nejvíce propracovanou typologii současnosti, nicméně u nás je tato

metoda takřka neznámá.

Antropologické typy nohou se vyjadřují pomocí tzv. digitální formule. Ta vychází

z délky prstŧ, jejichţ pojmenování vychází z uměleckých děl.

Egyptská noha – vyskytující se na egyptských sochách faraonŧ, patří mezi obyčej-

ný a nejčastěji vyskytovaný typ u většiny evropské populace. Digitální formulí se

označuje 1˃2˃3˃4˃5 a znamená to, ţe I. paprsek je nejdelší a ostatní paprsky se

postupně zmenšují. Tato anatomická stavba prstŧ má typický sklon ke vzniku vad

jako jsou hallux valgus (vbočený palec) a hallux rigidus (ztuhlý palec nohy).

Řecká noha – zobrazující tvar nohou u řeckých soch, taktéţ často označován jako

neandertálský či atavistický, popsán digitální formulí 1˂2˃3˃4˃5 (Obr. 4) coţ


znamená, ţe I. paprsek nohy je menší, II. paprsek je největší a ostatní paprsky se

sniţují.

Polynéská noha – méně častý typ, digitální formulí je vyjadřována 1=2˃3˃4˃5

nebo také 1=2=3=4˃5, coţ znamená, ţe první dva aţ čtyři paprsky jsou stejně vel-

ké.

Obr. 4 – Typy nohou.

2.6 Dětská noha a její vývoj

Dětskou nohu nelze chápat jako jakousi miniaturu nohy dospělého člověka. Kostra

dětské nohy je tvořena hlavně chrupavčitou tkání. Je také mnohem baculatější, coţ zpŧso-

bují tukové polštáře, které vymizí přibliţně v 6-7 letech ţivota jedince. Prsty jsou více od-

dáleny od sebe a patní kost ještě není dokonale vyvinutá, proto je daleko útlejšího tvaru.

Zhodnotíme-li plosku dětské nohy po narození, pokud nemá dítě nějakou poruchu, uvidíme

zdravě vyvinuté vytvarování podélné i příčné klenby. Avšak protoţe je noha tvořena pro-

zatím z chrupavek s rŧstovými loţisky kostí, je noha velmi málo odolná vŧči zatíţení. Tu-

kové polštářky tak zastávají funkci přirozené ortopedické stélky, které nohu chrání. Tato

funkce funguje do doby, neţ jsou dokonale vyvinuty všechny krátké svaly nohy, které po-

sléze zatíţení nohy zastanou. Po dobu kostnatění je tedy velmi podstatné procvičovat tyto

krátké svaloviny nohou. Normální tvar dětské nohy je patrný mezi druhým aţ čtvrtým

rokem ţivota, kdy dítě chodí jiţ vzpřímenou chŧzí. Teprve nyní se noha začíná opírat o

statický trojúhelník. Při výrobě dětské obuvi je nutné splňovat všechny tzv. minimální lé-

kařské poţadavky. Bota dítěte nesmí nohu omezovat, nijak tlačit, ale zároveň nesmí být

příliš volná. Měla by mít co nejměkčí podešev, aby nohu ochránila a zároveň dopřála při-

rozenému pohybu v obuvi. [8]


2.7 Důleţitost stop nohou

Chŧze, běh anebo skok nejsou dŧleţité jen z hlediska našeho přemisťování.

Z pohledu kriminalistiky je toto jednou z podstatných prvkŧ identifikace osob. Tím se za-

bývá vědní obor trasologie. Coţ je kriminalistická technika, pomocí které je moţné vyhle-

dávat, zajišťovat a zkoumat stopy jak bosých, tak i obutých nohou v případě, ţe jsou v nich

zaneseny znaky vnější struktury objektu. To znamená, obsahují-li informace určitého bio-

mechanického obsahu stop. [10]

K individuální identifikaci osob mohou vést stopy bosých nohou. To je však úspěšné

pouze vzácně vzhledem k tomu, ţe naše noha nese jen málo identifikačních znakŧ. Přesto-

ţe z ní lze vyčíst typ nohou, deformity nebo také zpŧsob chŧze, k přesné identifikaci člo-

věka to úplně nestačí. Nicméně délka chodidla mŧţe napomoci k odhadu tělesné výšky.

[10]

Mnohem úspěšnější jsou stopy obuvi. V kriminalistických událostech, kdy lze zajistit

stopy pěší chŧze, je moţné získat daleko podstatnější informace. Vyhotovením sádrového

odlitku, popřípadě zajištěním stopy vyfotografováním dostáváme kresbu podešve a pod-

patku, které je moţné vyhledat v katalogu obuvi. Ten rozděluje podešve podle technologie

výroby. [10]

Taktéţ stopy v obuvi, respektive jejich opotřebení ve stélce prozradí mnoho. Prací

soudního znalce je určit, zda měla noha správnou velikost obuvi podle vtlačených otiskŧ

prstŧ nebo jestli obsahovala nějaký prstní nadměrek. Všechny tyto jednotlivé vlastnosti

udávají nejen tvar nohy, zpŧsob chŧze, ale také například nemoci, kterými člověk, jeţ se

má identifikovat, trpí. [10]


3 VADY NOHOU

Rŧzné deformity nohou jsou nemalým problémem souvisejícím s nevhodným nebo

nekvalitním obouváním. Noha během dne prochází nerovnoměrnému zatíţení a tak je nu-

cena se neustále přizpŧsobovat. Tím si deformity buď sama vytváří, nebo dovoluje vroze-

ným vadám, aby se snáze a rychleji projevily.

Je dŧleţité si říci, ţe přestoţe se 99 % dětí rodí se zdravými nohami, jde jich uţ 30

% do školy s rŧzně poškozenými nohami. Je zřejmé, ţe tento problém vzniká v dŧsledku

malé pozornosti dětským nohám a jejich nekvalitnímu obouvání. Abychom se těmto pro-

blémŧm vyvarovali, je nutné obzvláště dětské nohy velmi šetrně chránit a zabezpečovat

jejich zdravý vývoj takovým směrem, aby bylo jejich kvalitní obouvání velkou prioritou

pro jejich rodiče. [7]

Níţe jsou uvedeny základní deformit nohou, které nejenţe znepříjemňují chŧzi sa-

motnou, ale také ovlivňují výběr vhodné obuvi. Jinými slovy běţná konfekční bota uţ není

vhodná, ale je potřeba si ji buď nechat zakázkově upravit, popřípadě doplnit takovými prv-

ky, které by tyto deformity pomalu odstranily.

3.1 Získané deformity nohou

Jak jiţ bylo řečeno, jsou to tedy ty vady nohou, které jsme si vytvořili sami chŧzí v ne-

správné obuvi. Noha je nepřiměřeně zatíţena a nerovnoměrně rozloţena po celé stélce.

Podélně plochá noha (pes planovalgus) – dochází zde k poklesu podélné klenby

nohy vlivem obezity, uvolněním vazŧ nebo nadměrným namáháním. Plochost no-

hou rozdělujeme podle stupňovitosti do tří skupin (viz Obr. 4). Jako podpora se do-

poručuje ortopedická vkládací stélka nebo dílec pro podporu podélné klenby noţní,

který podélně plochou nohu podporuje. [11]

Příčně plochá noha (pes transversoplanus) – vzniká častým chozením v obuvi

s vysokými podpatky, kde dochází ke zborcení příčné klenby a přední část nohy je

kvŧli stabilitě nucena se rozšířit. Pro tuto deformitu jsou vhodná tzv. srdíčka, která

se pouze přilepí na pŧvodní stélku a napomáhá tak podporovat příčnou klenbu noţ-

ní. Metatarzální srdíčka mohou být také součásti stélky. U těchto ortopedických

dílcŧ rozlišujeme rŧzné velikosti, u kterých je dŧleţité přesné individuální umístění

podle příslušného chodidla. [11]


Vysoká noha (pes excavatus) – výrazná podélná klenba nohy, prsty zaujímají drá-

povité postavení. Stejně jako u ploché nohy je vysoká noha rozdělována třemi

stupni (viz Obr. 5). U výskytu vysoké nohy je vhodné pouţívat obuv s uzavíráním

šněrovadly s dostatečně velkým nártním prostorem. [11]

Obr. 5 – Stupňovitost deformit nohou

3.2 Získané deformity prstů a paty

Vbočený palec (hallux valgus) – vzniká nošením prostorově nevhodné obuvi, těsné

s vysokými podpatky. Palec je vychýlen ze své osy směrem ke druhému prstu.

Podporu zajišťuje nošení ortopedických stélek či vkládání korektorŧ palce. Účinné

je však aktivní cvičení, popřípadě operace. [11]

Kladívkové prsty (digitus malleus) – typické kladívkové postavení vzniká, jsou-li

prsty v základním metatarzofalangovém kloubu v dorzální flexi a v prvním mezi-

článkovém kloubu ve flexi. Nad tímto mezičlánkovým kloubem se současně obje-

vují bolestivé burzitidy a kuří oka, otlaky. Nejčastěji je postiţen druhý prst. [11]

Patní ostruha (calcar calcanei) – objevuje se mezi 40. a 60. rokem, vzniká kalcifi-

kací a osifikací zánětlivých změn v úponu krátkých svalŧ a plantární aponeurózy na

hrbolu patní kosti. Mŧţe být vnitřní či vnější. Nejčastěji se projevuje se jako bolest

ve středu nášlapné plochy paty. Doporučuje se odlehčování paty pomocí speciální

vloţky – podpatěnky s odlehčením v místě ostruhy. [11]

3.3 Aktivní cvičení proti plochým nohám

Aby u nohou nedocházelo ke vzniku a rozvoji plochých nohou, jsou doporučována

aktivní cvičení (Příloha P VII). To předchází ochabnutí vazŧ a svalstva nohy. Ochabnutí je

zpŧsobeno nedostatečnou péčí o nohy, ale také nesprávnou obuví.


V ortopedické praxi, při zjištění plochého chodidla, bývá pacient zařazen do zdra-

votního programu péče o ploché nohy pro děti a dospělé. Zde lékaři stanovují věkové i

profesní zjištění stavu chodidel, jejich diagnózu, typ a stupeň plochého chodidla. Poté lékař

navrhne individuální ortopedické stélky.

3.4 Diabetes

Cukrovka (diabetes mellitus) je definována jako souhrn chronických onemocnění,

která se projevují poruchou látkové výměny sacharidŧ. Tato choroba je spojena ve většině

případŧ s nadváhou a obezitou. Aţ 90 % obézních lidí tedy trpí cukrovkou.

Vezmeme-li to z globálního pohledu, je obezita často nazývána jako epidemie 3. tisí-

ciletí. V roce 1995 se odhadoval celosvětový počet obézních lidí ve světě na 200 mil. oby-

vatel. Kdeţto uţ za pět let, tedy v roce 2000, toto číslo vzrostlo na 300 mil. obyvatel trpící

obezitou. Největší podíl na tom má nepochybně Amerika. Z evropských státŧ však zaujímá

Česká republika první příčky. Vyskytuje se zde zhruba 800 tisíc diabetikŧ. Tento problém

stále narŧstá s moderním ţivotním stylem. Ve vyspělých zemích lidé uţ netrpí hladem,

jako tomu bylo dříve a tak se často stává, ţe nejíme, aţ máme hlad, ale po jídle sáhneme

daleko dříve. [12]

U diabetikŧ se objevuje postiţení dolních končetin, tzv. syndrom diabetické nohy. To

zpŧsobuje aţ z 80 % nevhodná obuv. Mezi hlavní a nepřehlédnutelné poruchy diabetické

nohy patří především ztráta citlivosti na dotek, bolest, teplo a tlak. Roste tedy riziko snad-

ného poranění nohou. V případě poranění se noha velmi pomalu hojí, jelikoţ trpí poruchou

regulace prokrvení. Dalším projevem je ztráta potivosti nohy, takţe dochází k vysychavosti

pokoţky, tvorbě prasklin a k onemocnění plísněmi kŧţe a prstŧ. Noha má větší sklon

k deformitám, mění se její tvar – zvětšuje se a častěji otéká jak uţ během dne, tak i v noci.

Asi 1/5 diabetikŧ se musí kaţdoročně podrobit amputaci. [13]

Na diabetickou obuv jsou kladeny zvláštní poţadavky převáţně kvŧli tomu, ţe na je-

jich nohách dochází neustále k pozvolným změnám. Je prokázáno, ţe diabetická noha je o

1-2 cm větší, neţ noha normálního zdravého člověka. Maximální dŧraz je směřován k po-

hodlnosti nošení a prakticky k nemoţnosti se zranit. Konstrukční poţadavky a kritéria,

které musí preventivní obuv pro diabetiky splňovat, jsou stanoveny ČSN 79 5600, technic-

ké poţadavky jsou stanoveny Nařízením vlády č. 336/2004 Sb. [14]


3.4.1 Konstrukční poţadavky preventivní obuvi pro diabetiky

Tvar obuvi – odvíjí se od proporcionálního rozměru nohou

Větší šířka – diabetická noha je širší, má tendenci otékat, proto se musí vyrábět ve

větších šířkách neţ klasická konfekční obuv

Uzavřený střih – obuv musí být pevná, dostatečně ji chránit, proto musí být uza-

vřeného střihu na šněrování nebo suchý zip

Funčkní švy – nárt svršku nesmí obsahovat ţádné funkční švy, musí být tedy zho-

toven z jednoho dílce

Bandážované límečky – horní obvodové okraje svršku musí být měkké

Protiplísňová úprava – usňový svršek i podšívka musí mít protiplísňovou úpravu

Tužinka – vyztuţení špice nesmí nijak poškozovat nohu

Správná opora a stabilita – obuv musí zajišťovat oporu paty a stabilitu během chŧ-

ze

Vkládací diabetická stélka – v obuvi musí být dostatek prostoru pro vloţení tvaro-

vané vkládací stélky, ta však nesmí obsahovat „srdíčka“ a masáţní výstupky, vklá-

dá se do profylaktické obuvi

Podešev – nášlapné síly musí být dobře tlumeny podešví s protiskluznou vlastností

Podpatek – jeho správné rozměry a tvar zaručují stabilitu obuvi

Výška podpatku – u pánské obuvi mŧţe být max. 2 cm, u dámské 2,5 cm

3.4.2 Diabetická profylaktická obuv

Pojem profylaktická obuv znamená obuv zamezující nákaze, slouţí noze především

jako ochrana a cílená prevence. Diabetická obuv nesmí být příliš volná a dovolovat pohyb

nohy v obuvi a zároveň nesmí být k noze těsná a tlačit na prsty. Otevřená obuv, jako jsou

nazouváky a sandály či obuv s masáţními výstupky mŧţe zpŧsobit poranění prstŧ a nohy.

Obuv přesouvající váhu těla do oblastní prstních kloubŧ, tj. s vysokými podpatky, mŧţe

nohu poranit a poničit její tkáně. Vzhledem k náchylnosti k mnoţení plísní nejsou vhodné

vlasové materiály či syntetická kŧţe pro podšívku. [14]

Velká opatrnost se doporučuje v podstatě před kaţdým nasazením obuvi na diabetic-

kou nohu. U neuropatické nohy (sníţená citlivost) je potřeba zkontrolovat, zda v obuvi

nejsou zapadlé předměty, které by tak nohu mohli poranit. Diabetik by taktéţ neměl chodit

celý den v jedné obuvi, ale měl by ji střídat. [14]


3.4.3 Profylaktická vkládací stélka

Diabetická stélka by měla mít korekční a profylaktické účinky, tedy nohu především

chránit a zamezovat její nákaze vŧči plísním a bakteriím. Na obrázku (Obr. 6) je stélka

vyrobená firmou Baťa, která zlepšuje stabilitu při chŧzi díky vyztuţení v patní části. Je

opatřena antimykózní i antibakteriální úpravou, coţ noze dopřává pocit příznivého mikro-

klimatu v obuvi. Minimalizuje obtíţe při cévních, neuropatických a ortopedických kompli-

kacích nohou u člověka s cukrovkou. Zde je dŧleţité říci, ţe se na tomto vývoji podílela

také Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně – Fakulta technologická v čele s doc. Ing. Petrem

Hlaváčkem Csc. [15]

Obr. 6 – Profylaktická vkládací stélka.

3.4.4 Diabetes 1. a 2. typu

Cukrovka 1. typu se vyskytuje zejména v dětství či v období puberty. Dochází

k úplnému zničení buněk slinivky břišní produkující inzulín. Takto nemocní lidé si musí

pravidelně píchat dávku inzulínu, zpravidla aţ do konce ţivota. [16]

U cukrovky 2. typu dochází ve středním aţ starším věku a trpí jím zhruba 85 % všech

diabetikŧ. To je doprovázeno současně ve většině také obezitou. Hladiny inzulínu jsou

sníţené a tělo nedokáţe inzulín vyuţívat. Jako řešení se doporučují diety, perorální tablet-

ky či injekce. [17]


4 SLOŢENÍ SVRŠKU A SPODKOVÝCH DÍLCŮ

Svršek obuvi, tedy horní část obuvi, se zhotovuje z vrchových materiálŧ. Ty mohou

být ještě doplněny podšívkovými a ztuţovacími materiály pro zlepšení vlastností obuvi.

Pro tyto účely vyuţíváme především usňové materiály, poromery, koţenky, textil, ale také

plasty a kaučukové směsi. Pro podšívkové materiály vybíráme mezi usní, textilem, koţen-

kami anebo také poromery. [5]

Skládá se z (popsané na Obr. 7) :

Nárt - je přední částí obuvi a má podstatný vliv na její vzhled. Vzniká napínáním

svršku před kopyto. Při výrobě, ale i chŧzi, je to nejvíce namáhaná část, jelikoţ je

na ni neustále vyvíjen tlak zevnitř obuvi.

Zadní dílec svršku - je méně namáhán neţ nárt.

Patička svršku - při chŧzi není namáhána, ani jinak ohýbána.

Obsázka - tak jako u nártu jde o namáhaný dílec.

Zadní dílec - zakrývá spojovací švy vrchních dílcŧ, díky čemuţ tento spoj chrání a

zpevňuje. Tato část je jinak hodně namáhána a rychle se opotřebovává. Stává se cit-

livým místem zejména při obouvání a vyzouvání.

Jazyk - slouţí k ochraně nohy před otlačením od šněrování, v nártové části zakrývá

ponoţky či punčochy a tím je chrání před rŧznými nečistotami, kterým je noha při

chŧzi vystavována. [18]

Podle druhu obuvi a účelu pouţití se tyto jednotlivé části mění svým střihem a zpŧsobem

spojování.

Obr. 7 – Základní dílce obuvi.


Spodek obuvi (na Obr. 8) je tvořen spodní sestavou obuvi, na kterou se pouţívají

spodkové materiály. Spodkové dílce lze rozdělit dle nosné části: napínací stélka, našívací

stélka a klenek. Dle vnitřní nebo také výplňové části: půdování, platforma, mezipodešev,

mezipodrážka. A nášlapnou část, která je tvořena: podešev, podrážka, podpatek, výplň

podpatku, patník a krček. Dalšími spodkovými dílci jsou vlepovací (vkládací) stélka, na

kterou se zaměříme, podpatěnka, nálepek, okolek, lemovka, našívací rám a ošívací rám. [5]

Podešev – je těsně nad podráţkou, tlumí a absorbuje nárazy

Mezipodešev – nachází se nad podešví, tlumí nárazy a zpevňuje obuv

Vkládací stélka – je vloţena uvnitř obuvi, dodává komfort a pohodlí při nošení,

tlumí nárazy, absorbuje pot a propouští vodní páry

Podpatek – jeho maximální výška byla stanovena na 4 cm u dámské obuvi, jelikoţ

patní kost je uzpŧsobena k většímu zatěţování, neţ dochází při vysokých podpat-

cích, u pánské obuvi by neměl přesahovat 2,5 cm a u dětí nesmí přesáhnout 0,5 cm

pro jejich správný vývoj

Obr. 8 – Spodkové dílce obuvi.

Obr. č. 7 – 1. Napínací stélka, 2. Půdování, 3. Mezipodešev, 4. Podešev, 5. Podrážka, 6.

Klenek, 7. Podpatek, 8. Patník.

4.1 Vkládací stélka

Vkládací stélka je doplňující, vloţkový prvek obuvi. Je sloţena obvykle z několika

vrstev podle druhu pouţití a materiálu. Obvykle bývá opatřena povlakem usňovým či tex-

tilním, který zakrývá jednotlivé prvky, slouţící k podpoře nohou. Tento povlak je dále rŧz-

ně upravován impregnací, která mŧţe být antibakteriální, proti zápachu nebo barevně


uzpŧsobena tak, aby synchronizovala ve stejném barevném provedení s obuví samotnou.

Současná obuv ne vţdy splňuje zásady zdravotní nezávadnosti obouvání a proto je právě

vkládací stélka prvním prvkem, který není na botě dostačující. Vloţku je vhodné vybírat

podle toho, jakou deformitou nohou trpíme, jak často obuv nosíme a jaký materiál se

k těmto účelŧm doporučuje.

4.1.1 Funkce vkládací stélky

V minulosti by jediným účelem vkládací stélky byla krycí schopnost. Ta se uplatňo-

vala k zakrytí všech neestetických prvkŧ vnitřní části obuvi. Dnešním úkolem vkládací

stélky je zvyšovat pohodlnost nošené obuvi, změkčit došlap, který konáme při chŧzi nebo

běhu a správně rozloţit plantární tlaky na plosce nohy. Velký počet lidí nenosí dostatečně

kvalitní obuv, kterou ani sebelepší vkládací stélka nenahradí. Její výběr je individuální,

vyrábějí se v měkkém nebo tvrdém provedení. Vkládací stélka mŧţe předcházet zdravot-

ním deformitám nohou. U rŧzných druhŧ vkládacích stélek uvádějí výrobci rŧzná tvrzení o

léčebných účincích jejich výrobkŧ, především z obchodních dŧvodŧ. Pro taková tvrzení

často chybí odborné studie, které by zmiňované účinky potvrzovaly.

Tlumící schopnost – v případech, kdy podešev obuvi není natolik vyztuţena, je

jednou z hlavních funkcí vkládací stélky tlumení nárazŧ při chŧzi. Nohy jsou neu-

stále vystaveny dopadu na tvrdý povrch, coţ se mŧţe s časovým odstupem projevit

opotřebením kloubŧ, kostí a kloubních chrupavek na dolních končetinách.

Pohltivost a propustnost – jedna z nejdŧleţitějších funkcí je pohltivost potu, který

noha při chŧzi vyloučí. Odborníci udávají prŧměrnou produkci potu jedné nohy na

3 g/ hod, zvýšením námahy na mírnou zátěţ aţ na 5 g/ hod a při velké fyzické ná-

maze aţ 15 g/ hod. Propustnost pro vodní páry a vyrovnávání teplotních rozdílŧ

v obuvi vnímající jako mikroklima v obuvi mŧţe zabezpečit kvalitní vkládací stél-

ka. [7]

Komfort – součtem všech vlastností stélky je komfort obuvi, který při chŧzi pociťu-

jeme.

Dokonalé padnutí a pohodlí – v tomto případě se jedná o velmi subjektivní pocit

kaţdého člověka, proto všechny stélky nemohou vyhovovat kaţdému. Proto je do-

konalé padnutí a pohodlí při chŧzi individuální záleţitostí.


4.1.2 Obecné zásady péče o stélku

Vzhledem k tomu, ţe ţádný materiál není věčný, je nutné dodrţovat několik základ-

ních pravidel, abychom takto zvýšili ţivotnost vkládací stélky. Ta je neustále vystavována

tření, zátěţi těla, potu, zápachu a mnohdy i vysoké či příliš nízké teplotě.

Fixování obuvi - stélka je vystavena daleko většímu namáhání, neupneme-li obuv

k noze správně. Je proto dŧleţité obuv pevně zavázat šněrovadly nebo zapínacími

pásky na nohu tak, aby obuv neškrtila, ale zároveň nedopřála noze volnému

klouzání uvnitř boty.

Vyschnutí – po dlouhodobém nošení mŧţe být stélka vystavena větší produkci po-

tu, v případě textilní obuvi mŧţe dojít i k jejímu promočení v dešti. V tomto přípa-

dě se doporučuje nechat stélku vyschnout mimo dosah tepelného zdroje (topení).

Při promočení mŧţe docházet k deformaci stélky, poškození povrchové úpravy,

pouštění barevné úpravy apod. Nedostatečné vysušení zpŧsobuje nadměrné a rychlé

opotřebí stélky.

Výměna stélky – jak jiţ bylo řečeno, stélka čelí nemalé zátěţi. Její častá kontrola

stavu, opotřebení, rŧzné odlepování povrchu stélky, prošlapání, jiţ nedobrá poho-

dlnost napoví, kdy je vhodná doba na její výměnu.

4.1.3 Značky a informace na obuvi

Pro snadnější orientaci o kvalitě obuvi je spotřebitel informován pomocí značení

obuvi, které však u všech druhŧ obuvi nejsou povinné. Vybíráme-li mezi obuví vycházko-

vou, domácí, sportovní nebo rekreační, je značení pomocí piktogramŧ na krabici či uvnitř

obuvi vytištěné nebo raţené na stélce jiţ povinné. Takové značení nese název piktogramy.

Tyto piktogramy udávají pouţité materiály (Obr. 10) v hlavních částech obuvi (Obr. 9).

Obr. 9 – Materiál v hlavních částech obuvi.

Usňový materiál – hladká useň, lakovaná useň, nubuk, velur (semiš), spod-

ková useň.


Povrstvená useň – zpravidla se jedná o štípanou useň, na jejíţ povrch je na-

nesena vrstva o tloušťce menší neţ je třetina celkové tloušťky usně, ale větší

neţ 0,15 mm.

Syntetické materiály – koţenka, poromery, PVC, PUR, kombinované materi-

ály.

Textilní materiály – tkané i netkané materiály, strečové materiály, které se

pouţívají na letní nebo domácí obuv.

Speciální piktogramy – označují specifické vlastnosti obuvi, ve většině pří-

padŧ pouţívaných u pracovní obuvi (Příloha PV).

Obr. 10 – Vysvětlení piktogramŧ.

4.1.4 Typy obuvnických stélek

Rozlišujeme základní obuvnické stélky, z jejichţ součástí svrchní části obuvi je vle-

povací stélka – ta je umístěna na napínací stélku. Vkládací stélku mŧţeme rozlišovat podle

velikosti na vlepovací pŧlstélku nebo vlepovací patičku. [19]

Napínací stélka slouţí jako pomocný nosný spodkový dílec, který slouţí při spoje-

ní svršku obuvi se spodkem obuvi. Z konstrukce této stélky vychází i stélka vlepo-

vací, která je po celém obvodu menší o 1,5-2 mm.

Vlepovací stélka se mŧţe ozdobně perforovat z dŧvodu větší prodyšnosti, nebo se

mŧţe ozdobně prošívat z estetických dŧvodŧ. Nalepuje se na napínací stélku.

V patní části mŧţe být stélka označena svou velikostí, piktogramem či logem nebo


názvem daného výrobce. V současnosti se ovšem běţně nalepuje našívací etiketa

obsahující všechny potřebné informace i s logem firmy. Patičky z molitanu nebo

šlehaného latexu, popřípadě jiné masáţní části se nalepují ke spodní straně. To

znamená, ţe vlepovací půlstélka je stejné konstrukce jako vlepovací stélka, je však

zkrácená – sahá ke spojnici palcového a malíkového kloubu. Zakončení přední části

bývá řešeno rozmanitými tvary. Pouţívá se tehdy, jsou-li svršky ve špici i po stra-

nách napínány lepením. V případě, kdy je svršek ve špici i po stranách napínám le-

pením, avšak pata pomocí hřebíkŧ, pouţívá se vlepovací patička. Ta je opět kon-

struována z vlepovací stélky, tvar přední části je libovolný a délka přesahuje plo-

chu, kterou hřebíky napínají. [19]

Stélka vkládací se vyuţívá především u uzavřených typŧ obuvi a v dnešní době je

sloţena např. z vylisovaného lehčeného plastu. Podrobují se anatomickému tvaro-

vání a pro další zpevnění, zlepšení jejich fyzikálních vlastností a pro zvýšení odol-

nosti jsou polepeny usňovým nebo textilním podšívkovým materiálem. Mohou být

také ozdobně prošity v kraji. Konstrukce vychází z konstrukce stélky vlepovací pro

uzavřené střihy, ale od 2 mm menší. [19]

4.1.5 Typy vkládacích stélek

Vkládací stélky jsou rozděleny do několika druhŧ, ale jejich podstatou je ortopedická

podpora nohy. Mohou být sestaveny individuálně podle potřeby zákazníka, respektive va-

dy nohou. Jsou dostupné ve specializovaných lékárnách jako sportovní, anatomické, krátké

i diabetické stélky. Speciální a originální stélky na míru vznikají při odebrání sádrového

odlitku nohy, kdy lékař doplní nedostatky a rŧzné úpravy pro vyhotovení konkrétní stélky.

Běžná, prevenční stélka – do této skupiny mohou být přiřazeny většinou stélky

rovného tvaru, v některých případech mohou obsahovat náznaky základní anato-

mie, nebo např. odlehčení pro palcový kloub. Měly by se pouţívat např. u dětí ko-

lem 9-10 věku ţivota. Takové vkládací stélky pojišťovna nehradí. Stélky lze běţně

zakoupit bez doporučení odborného lékaře.

Ortopedická vkládací stélka - stélky obsahují podpory deformit, kterými mohou

být např. patní miska fixující patu, supinační klín, podpory podélné i příčné klenby.

Ještě před třemi lety, byla-li tato stélka předepsána lékařem, přispívala pojišťovna

na tuto stélku 100 Kč. Dnes jiţ pojišťovna na tyto stélky nepřispívá.


Speciální vkládací stélka – do této skupiny patří vkládací stélky pro těţké deformi-

ty, které jsou i např. doplněny poúrazovými stavy, např. amputace jednoho z prstŧ

nohy. Stélky jsou zhotoveny individuálně, přesně pro dané chodidle. Vyšetření ob-

sahuje např. rentgenový snímek dolní končetiny, hodnotí se opotřebení kloubŧ a

vazŧ. V úvahu je brán také stav kŧţe chodidla. Po celkovém vyšetření je doporučen

vhodný materiál pro výrobu daných korektorŧ a podpŧrných dílcŧ. Pro vrchový

materiál stélky, který přichází do přímého kontaktu s pokoţkou je často doporučo-

vána useň. Po vypsání receptu a vyrobení speciální stélky uhradí pojišťovna 80 %

ceny výrobku a zbývajících 20 % hradí pacient.

4.1.5.1 Latexová stélka

Latexová pěna zajišťuje prodyšnost pro vodní páry a absorpci potu zejména je-li per-

forovaná. Bývá potaţena hygienickým bavlněným textilem. Pouţívá se k běţnému kaţdo-

dennímu nošení v obuvi s nedostatečnou měkkostí a tvarováním.

Obr. 11 – Latexová stélka: A – latexová pěna, B – bavlněná vrstva.

4.1.5.2 Usňová stélka

Stélka z usně má poměrně dobré absorpční vlastnosti pro pot či vodní páry, je dosta-

tečně pevná, dobře se přizpŧsobuje noze. Udrţuje pocit suchých nohou. Na obrázku (Obr.

12) je vloţka se zvýšeným vnitřním okrajem v patě, coţ pomŧţe vyrovnat dolní končetiny

do správného osového postavení, podepře podélnou klenbu a zajistí stabilitu uloţením paty

do anatomicky tvarovaného lŧţka. Spodní část je tvořena z kokrfantu – směs lehké pryţe a

drceného korku pro dostatečně pevnou podporu.


Obr. 12 – Usňová stélka: A – usňová vrstva, B – tvarovaný kokrfant.

4.1.5.3 Korková stélka

Korkové stélky jsou ekologické, nejsou-li do směsi přimíchávány další plniva, mohou být

podle dané směsi flexibilní a lehké. Na obrázku (Obr. 13) je stélka z korku a vinitolu.

V místě palcového kloubu se nachází prohlubeň, v patní části chodidla je sníţení.

V dŧsledku toho dochází k vypínání šlach od palce a prstŧ k podélné a příčné klenbě i vazy

kotníku, lýtkové a holenní kosti. Stélka je označována jako běţná či preventivní, tedy pro

normální aţ mírně deformovanou nohu. Při výskytu deformací nohou (hallux valgus, plo-

chánoha a pod) je pouţití stélky nevhodné. Daný pacient s deformitou, by měl vyhledat

odborného lékaře, který po vyšetření stanoví diagnózu a medikaci.

Obr. 13 – Korková stélka.


4.1.5.4 Antibakteriální stélka

Arneplant je materiál, který díky své vysoké savosti dokáţe absorbovat větší mnoţ-

ství potu. Vydrţí 6x déle suché neţ běţné vloţky. Stélka je v patní části je odlehčená, na

prŧsečíku podélné a příčné osy se nachází metatarzální pelota (srdíčko) ke korekci příčně

ploché nohy. Rovněţ osa patní kosti je upevněna v misce. [20]

Obr. 14 – Antibakteriální stélka.

4.1.5.5 Gelová – antišoková stélka

Gelová stélka podepírá podélnou a příčnou klenbu. Je vhodná pro změkčení došlapu

chodidla, zmírňuje následky nadměrného zatíţení nohou. Nejvíce pŧsobí u nohou přiroze-

ně slabých a v případech zmenšené svalové hmoty. [21]

Obr. 15 – Gelová – antišoková stélka.

4.1.5.6 Metatarzální pelota

Samolepící srdíčka pro podporu příčné klenby z latexového odlitku pokrytého usní.

Vyrábí se pravou i levou nohu. Anatomicky tvarované (Příloha P VI).


Obr. 16 – Metatarzální pelota pravá.

4.1.5.7 Podpatěnka

Minimalizují zatíţení kotníku, kyčelního kloubu a páteře. Vhodná i při zkrácené do l-

ní končetině, kdy zabraňuje jednostrannému zatěţování kratší končetiny. Mohou být ko-

rečkní či odlehčené pro patní ostruhu. Na obrázku (Obr. 17) v patní části odlehčená

v nejčastějším výskytu patní ostruhy. Z pevného polyuretanu vydrţí i vyšší zatíţení.

Obr. 17 – Podpatěnka pro patní ostruhu.

4.1.5.8 Podpatěnka asymetrická

Slouţí k vyrovnání osového postavení dolní končetiny. Samolepící upevnění, lze po-

uţit pro vbočené i vybočené vychýlení osy dolní končetiny.


Obr. 18 – Asymetrická podpatěnka.

4.1.6 Pouţívané základní materiály

Useň - tradičním materiálem je usňový materiál. Je dostatečně pruţný, pevný a v určitém

rozmezí i poddajný. Dobře vyrovnává teplotní nerovnoměrnost i vlhkost.

Korek - slouţí k zajištění stálé teploty chodidla, jakou má tělo a chrání plosky nohy před

otlaky. Tento materiál je povaţován za vysoce zdravotně nezávadný. Pro výrobu stélek

obuvi se vyuţívá korková kŧra ortopedická.

Vinital zdravotně nezávadný, který je odolný proti vlhkosti.

Latex – mŧţe být buď syntetický, nebo přírodní. Přírodní kaučuk je disperze obsahující

kaučukové částice ve vodném prostředí. Jeho pozitivní vlastností je nepropustnost vody.

Syntetický kaučuk je tvořen elastomery, je odolný vŧči vysokým i nízkým teplotám. Jeho

výhodou je odolnost vŧči stárnutí.

Polyuretan – udrţuje teplotu a je dobrý izolant, je odolný vŧči stárnutí, ovšem pŧsobením

UV záření degraduje, ale má menší tvarovou stálost, je spíše měkký. PUR vzniká polyadicí

diizokyanátŧ a dvoj- nebo vícesytných alkoholŧ za vzniku uretanové vazby. Při výrobě

polyuretanové pěny je dŧleţité uvolňování oxidu uhličitého.

4.1.7 Měření nohou

Měření nohou probíhá na několika dŧleţitých místech dolní končetiny obuvnickým

měřidlem. Měření se provádí chronologicky v postupném pořadí obvodových rozměrŧ, aby

nedošlo k omylu. Pro přesnost se zhotoví otisk chodidla, který udává jak tvar nohy, tak její

délku. [4]


Délka obuvi – měříme vţdy ve stoje, metr přidrţíme u středu paty v místě, kde pata

co nejvíce vyčnívá a vedeme jej přes horní plochu kloubu palce aţ k jeho špici. Při

tomto je třeba dát pozor na to, jaký typ nohy měříme. V případě řeckého typu ne-

měříme pouze po konec palce, ale přidáme do délky tolik, aby druhý prst při chŧzi

nebyl nijak omezován. [4]

Obvod prstních kloubů – v místě hlavic kostí zánártních od kloubu palcového po

malíkový obepínáme nohu metrem. Jedná se o podstatný rozměr, proto je dŧleţité

vést metr přesně po obvodu, aby hotový výrobek nebyl příliš těsný. [4]

Obvod nártu – toho místo se nachází v polovině délky chodidla. Metr vedeme přes

první kost klínovou přes kost malíkovou. Tento rozměr má vliv na obvod paty na

kopytě, je tedy nutné vést metr správně a trochu jej utáhnout. [4]

Obvod paty – je měřen z bodu valchy přes nejvystouplejší spodní část paty. Bod

valchy představuje přechod nártové části v holeň. [4]

Obvod nad kotníkem – v nejslabším místě kotníku vedeme metr tak, ţe obepíná

kost holenní a lýtkovou. Tento rozměr udává, kde obuv končí. [4]

Šířka chodidla je nemalým problémem obouvání. Většina konfekční obuvi není do-

statečně široká a tak se v tomto setkáváme v podstatě s nedostatkovým zboţím. To zpŧso-

buje těsnost obuvi a získávání postupných deformit nohou, převáţně otlakŧ.

4.1.8 Konstrukce vkládacích stélek

Pro Českou republiku udává konstrukci stélek PN 79 5023 Obuvnická kopyta. Šablo-

na stélky kopyta. Konstrukce. Základními konstrukčními rozměry stélky vychází z šířky

otisku paty, šířky otisku zevní hrany nohy, šířku v prostoru palcového a malíkového klou-

bu. Rozhodujícími rozměry jsou tedy přímá délka chodidla a obvod prstních kloubŧ.

Na narýsovanou podélnou osu stélky se přenášejí délkové rozměry chodidla. Na je-

jím spodním okraji se určí bod A0, od kterého se dále měří další délkové proporční rozmě-

ry (příloha PIII). Avšak pro jiné národy platí jiné podmínky a normy, např. pro Polsko,

Německo i Čínu.

4.1.9 Vztah stélek k obuvnickému kopytu

Stélka kopyta nesmí nepříznivě ovlivňovat funkci a tvar kopyta, především v přední

prstové části. Ta má sklony k deformaci a jako první podléhá módním poţadavkŧm. Proto

musí mít dostatečně velký prstní nadměrek. Správná délka stélky kopyta musí vycházet


z prodlouţení nohy při chŧzi, kdy v dŧsledku pohybu nohy dochází k poklesu podélné

klenby po námaze a zatíţení. Základní délka stélky kopyta musí být tedy větší, neţ samot-

ná délka nohy. Proto uţ při konstrukci stélky kopyta je nutné dbát těchto pravidel.

V zakázkové a těţké ortopedické obuvi je zapotřebí odebrat otisk (plantogram) a obrys

chodidla. Oproti tomu v sériové výrobě se vyuţívají statisticky zpracované měření rozsáhlé

populace.

Ze stélky tvaru stélky kopyta vychází vkládací nebo vlepovací stélka. Podle střihu či

výrobního zpŧsobu obuvi určujeme rozměry a samotnou výrobu vkládací stélky.

V některých místech je většinou zmenšena po svém obvodu v rŧzných místech o 1- 5 mm.

4.1.10 Hlavní délkové velikostní systémy

První měrný systém pro kopyta a obuv splňující všechny kritéria byl zaveden v roce

1880 Edwardem P. Simpsonem z New Yorku. Mezi nejčastěji pouţívané délkové velikost-

ní systémy patří anglický systém, francouzský systém a metrický systém centimetrový a

milimetrový, tzv. „MONDOPOINT“. Nejdŧleţitější však je převést velikost jednoho sys-

tému do druhého, coţ není jednoduché a proto byla zavedena norma NS 1008 Převodní

tabulky čísel velikostí obuvi. Převodní tabulka systému viz Příloha P IV.

Anglický systém – je zaloţen na stupňování po 1/3 palce, coţ odpovídá 8,46 mm.

Francouzský systém – vychází z tzv. „paříţského stehu“, který odpovídá 2/3 cm,

tedy délce 6,66 mm. Tento systém nemá pŧlčísla a je vhodný pro dětskou obuv.

Metrický systém – zaloţen na principu stanovení čísla velikosti obuvi podle délky

nohy v cm plus nadměrek 1 cm.

MONDOPOINT – byl zaloţen pro zjednodušení a sjednocení rozměrŧ mezi světo-

vými obuvníky, vychází ze systému metrického, avšak je udáváno v milimetrech

bez připočteného prstního nadměrku.

4.1.11 Měření šířky chodidla

Vedle délky chodidla, udávající velikost obuvi, je rozhodující veličinou šířka chodi-

dla. Ta udává, jak by měla být bota široká podle obvodu prstních kloubŧ. Tyto jednotlivé

šířky jsou vyjadřovány vybranými písmeny abecedy ve vzdálenostech po 6 mm.

Určit správnost šířky obuvi při jejím výběru není tak jednoduché, jako kdyţ zjišťu-

jeme její délku prohmatáním špičky obuvi. Je proto dŧleţité vyzkoušet celý pár obuvi pří-

mo na prodejně a vyzkoušet v něm chŧzi.


Šířka obuvi je označována písmeny E, F, G, H, CH, K. Prostor uvnitř obuvi je moţné

měřit pomocí měřidla + 12 nebo pomocí speciálního plantoskopu či 3D skeneru. Ten je

vedle plantoskopu velmi účinný.

Velmi úzké chodidlo – zapadá do kategorie po písmeno F

Klasická šířka chodidla – označována písmenem G, u nás nejrozšířenější šíř-

ka obuvi

Široká noha – od písmene H a dále, vyskytuje se u diabetikŧ nebo u zimní

obuvi

Výpočet obvodové skupiny:

Fš = ( OPK / 7 ) – Vč

kde:

OPK – obvod prstních kloubŧ v mm (v zatíţeném stavu)

Vč – metrické velikostní číslo v cm (délka chodidla vč. velikostního nadměrku)


II. PRAKTICKÁ ČÁST


5 VÝVOJ VKLÁDACÍCH STÉLEK

V současné době neexistují a je velmi obtíţné stanovit přesná, závazná pravidla, či normy

pro přesnou specifikaci vkládacích obuvnických stélek. Je to dáno sloţitostí funkčnosti a

účelovosti vkládacích stélek.

Pro vývoj vkládacích stélek je dŧleţitý jejich popis a specifikace oproti pŧvodním typŧm.

S vývojem nových vkládacích stélek souvisí také jejich výzkum. To vede ke zlepšenému

komfortu obouvání konečného uţivatele. Také je dŧleţité sledovat celosvětový vývoj v

dané problematice, proto je v praktické části uveden stručný přehled aktuálních výzkumŧ

se zaměřením na vkládací stélky obuvi.

5.1 Přehled aktuálních výzkumů

V následující části jsou uvedeny výzkumy s nosnou tématikou vkládacích stélek obuvi. Do

přehledu bylo vybráno přibliţně 50 článkŧ z odborných celosvětových impaktovaných

periodik. Jako vyhledávací nástroj byl pouţit internetový server Web of Science. Pro pře-

hlednost bylo zvoleno z prvotního výběru 10 článkŧ s větším zaměřením na sledovanou

problematiku vkládacích stélek.

1) Zjišťování plantárního tlaku nohy: experimentální a numerické analýzy.

(Investigation of foot plantar pressure: experimental and numerical analysis)

Klíčová slova: Foot biomechanics, Plantar pressure, Experimental testing, Finite element

analysis

Autoři: Natali, A. N., Forestiero, A., Carniel, E. L., Pavan, P. G., Dal Zovo, C.

Abstrakt: Analýza interakce jevŧ mezi plantární oblastí nohou a stélkou byla studována s

vyuţitím kombinovaného experimentálně-numerického přístupu. Experimentální údaje o

plantárním tlaku na běţícím pásu chodícího modelu byly získány pomocí systému Pedar.

Výsledný plantární tlak byl sledován při chŧzi a přijal definované podmínky pro zatíţení

následné statické numerické analýzy. Geometrické konfigurace nohy modelu jsou posky-


továny na základě biomedicínských obrazŧ. Vzhledem k tomu, ţe mechanické chování

tukové tkáně a plantární fascie je určujícím faktorem ovlivňující cesty plantárního tlaku,

byla zvláštní pozornost věnována vymezení vhodného konstitučního modelu pro tyto tká-

ně. Numerický model zahrnoval jedinou stélku, kterou se stanovily podmínky tření kontak-

tu mezi nohou a stélkou. Dvě rŧzné numerické analýzy byly provedeny s ohledem na rŧzné

podmínky zatíţení během cyklu chŧze. Plantární tlak špičky předpovídal numerickému

modelu pro dvě podmínky nakládky 0,16 a 0,12 MPa a 0,09 a 0,12 MPa v zadní a přední

oblasti nohy, resp. tyto hodnoty jsou ve shodě s experimentálními dŧkazy, prokazující

vhodnost navrhovaného modelu. [22]

Publikace: SPRINGER HEIDELBERG, TIERGARTENSTRASSE 17, D-69121

HEIDELBERG, GERMANY, IDS Number: 687MA, IS SN: 0140-0118

2) Plantární koţní smyslové stimulace zlepšující jednotlivé končetiny za čas, a

EMG aktivace vzoru mezi jedinci s Parkinsonovou chorobou.

(Plantar cutaneous sensory stimulation improves single-limb support time, and EMG

activation patterns among individuals with Parkinson’s dinase)

Klíčová slova: Parkinson’s Dinase, Gait, Kinematics, EMG, Facilitatory Insole

Autoři: Jenkins M.E., Almeida Q.J., Spaulding S.J., van Oostveen R.B., Holmes J.D.,

Johnson A.M., Perry S.D.

Abstrakt: Parkinsonova choroba je chronické neurologické onemocnění, které se projevuje

jako neschopnost kontrolovat svŧj pohyb a drţení těla. Existuje stále více dŧkazŧ, ţe toto

motorické poškození mŧţe být částečně zpŧsobeno nedostatky ve smyslovém systému. V

této studii byl účinek facilitační stélky, která poskytuje zvýšenou plantární smyslovou sti-

mulaci, vyhodnocují během chŧze, ve skupině osob s Parkinsonovou nemocí ve srovnání

se zdravými člověkem. Prostorově-časové parametry chŧze byly hodnoceny pomocí pří-

strojové podloţky, a vzory svalové aktivace byly vyhodnoceny pomocí povrchových

EMG. Všichni účastníci byly testovány jak s facilitační stélkou, tak s konvenční stélkou při

http://apps.isiknowledge.com/DaisyOneClickSearch.do?product=WOS&search_mode=DaisyOneClickSearch&db_id=&SID=S2ejeM1Ni7BN@5kN4NF&name=Jenkins%20ME&ut=000272073300016&pos=1

http://apps.isiknowledge.com/DaisyOneClickSearch.do?product=WOS&search_mode=DaisyOneClickSearch&db_id=&SID=S2ejeM1Ni7BN@5kN4NF&name=Almeida%20QJ&ut=000272073300016&pos=2

http://apps.isiknowledge.com/DaisyOneClickSearch.do?product=WOS&search_mode=DaisyOneClickSearch&db_id=&SID=S2ejeM1Ni7BN@5kN4NF&name=Spaulding%20SJ&ut=000272073300016&pos=3

http://apps.isiknowledge.com/DaisyOneClickSearch.do?product=WOS&search_mode=DaisyOneClickSearch&db_id=&SID=S2ejeM1Ni7BN@5kN4NF&name=van%20Oostveen%20RB&ut=000272073300016&pos=4

http://apps.isiknowledge.com/DaisyOneClickSearch.do?product=WOS&search_mode=DaisyOneClickSearch&db_id=&SID=S2ejeM1Ni7BN@5kN4NF&name=Holmes%20JD&ut=000272073300016&pos=5

http://apps.isiknowledge.com/DaisyOneClickSearch.do?product=WOS&search_mode=DaisyOneClickSearch&db_id=&SID=S2ejeM1Ni7BN@5kN4NF&name=Johnson%20AM&ut=000272073300016&pos=6

http://apps.isiknowledge.com/DaisyOneClickSearch.do?product=WOS&search_mode=DaisyOneClickSearch&db_id=&SID=S2ejeM1Ni7BN@5kN4NF&name=Perry%20SD&ut=000272073300016&pos=7


chŧzi 20 stop. Výsledky ukázaly, ţe pouţití facilitační stélky vytvoří významný nárŧst ak-

tivit v jednotlivých končetinách během určité doby. Dále svalové aktivační sekvence tibia-

lis anterior normalizovaly facilitační stélku v době počátečního kontaktu se zemí. Tyto

změny mohou vést k celkovému zlepšení chŧze a stability, a naznačují, ţe pouţití tohoto

typu facilitační stélky mŧţe být uţitečnou strategií léčby pro zlepšení chŧze osob s Parkin-

sonovou chorobou. To také poskytuje podporu pro vnímání smyslového systému a při

zlepšování výkonu motoriky u osob s Parkinsonovou chorobou. [22]

Publikace: ELSEVIER SCI LTD, THE BOULEVARD, LANGFORD LANE,

KIDLINGTON, OXFORD OX5 1GB, OXON, ENGLAND, IDS Number: 523KY, IS SN:

1353-8020

3) Prostorová synchronizace stélky se systémem rozloţení tlaku s 3D systému pro

analýzu pohybu těţiště.

(Spatial synchronization of an insole pressure distribution systém with a 3D motion ana-

lysis system for center of pressure measurements)

Klíčová slova: Center of Pressure, Foot Pressure, Gait Analysis , Pressure Insoles , 3D

Analysis

Autoři: Laetitia Fradet, Johannes Siegel, Marieke Dahl, Merkur Alimusaj , Sebastian I.

Wolf

Abstrakt: Stélky se systémem tlaku jsou často vhodnější, neţ síla platformy pro analýzu

centra tlaku – těţiště (COP), protoţe jsou flexibilnější při pouţití a ukazují pozici KoP,

který charakterizuje kontakt nohy s botou při chŧzi v obuvi. Nicméně tyto systémy nejsou

synchronizovány s 3D systémy analýzy pohybu. Tato práce navrhuje přímou metodu, která

nevyţaduje sílu platformy pro synchronizaci stélky se systémem tlaku s 3D systémem ana-

lýzy pohybu. Rozestup mezi 24 rŧznými kopiemi (CoPs measured optically) měřené optic-

ky a jejich ekvivalenty měřené vloţky tvořil globální souřadnicový systém, který nebyl

větší neţ 2 mm, coţ potvrzuje vhodnost navrţené metody. Navíc během statického jednot-

ného postoje končetiny byl menší neţ 7 mm a korelace vyšší neţ 0,94, vzdálenosti byly


nalezeny mezi trajektorií COP měřící stélku a sílu platformy. Podobné měření bylo prove-

deno při chŧzi k dokreslení charakteristiky KoP měření s kaţdým systémem. Vzdálenost

mezi dvěma kopiemi byla niţší neţ 19 mm a koeficient opoţdění nad 0,86. Navrţená me-

toda nabízí moţnost provést nové experimenty, jako je vyšetřování propriocepce v chŧzi

po schodech nebo v přítomnosti překáţek. [22]

Publikace: SPRINGER HEIDELBERG, TIERGARTENSTRASSE 17, D-69121

HEIDELBERG, GERMANY, IDS Number: 394WK, IS SN: 0140-0118

4) Vývoj polyuretanu - na vrstvy metodou inverze fází pro terapeutickou obuv

Pouţití: syntéza, výroba a charakterizace.

(Development of Polyurethane-Based Sheets by Phase Inversion Method for Therapeu-

tic Footwear Applications:Synthesis, Fabrication, and Characterization)

Klíčová slova: block copolymers; polyurethanes; viscoelastic polymers; therapeutic foo-

twear; phase inversion method

Autoři: G. Saraswathy, Gautham Gopalakrishna,B. N. Das, Ganga Radhakrishnan, S. Pal

Abstrakt: Bylo prokázáno, ţe polyuretanová (PUR) pěna a viskoelastický PU nabízejí lepší

odpruţení a tlumení rázŧ, neţ jiné materiály, například pěnové gumy, polyethylen, ethylen

vinyl acetát, a PVC, které se pouţívají v současné době jako vloţkové materiály v terapeu-

tické obuvi pro diabetiky a orthopedické pacienty pro zbavení nebo potřebu vysokého tlaku

pod nohama. Cílem této výzkumné práce byla příprava viskoelastických materiálŧ na bázi

PUR s nejvyšším stupněm fáze, která vzniká pro elastomerní povahy těchto polymerŧ. Po-

lymerní struktura s vysokou koncentrací amidové skupiny mŧţe být tvořena s přidáním

hydrazinu nebo diacidovému hydrazinu na diisokyanátu. Připravili jsme rŧzné PUR řetězce

rozšiřující izokyanáty končící polymerem s tereftalovým dihydrazinem, 5-hydroxy isofta-

lovým dihydrazinem a 1,4-butanem. Polymery byly vyvinuty do vstev metodou inverze

fází pomocí dimethylformamidu jako sol a voda jako rozpouštědlo. Pro zlepšení mecha-

nických vlastností PU vrstev roztoku polymeru byl s příměsí polyesteru zaloţen PUR

Desmopan 8078 (CPU) v poměru 1:1 a konečná směs byla vyvinuta na vstvu stejnou me-

todou. Další PUR vrstvy na základě pouze CPU byly také vyvinuty s rŧznou koncentrací


PUR. Syntetizovaný PUR a jejich směsi s CPU byly charakterizované infračervenou spekt-

roskopií, diferenční skenovací kalorimetrií, tepelnou gravimetrickou analýzou, gelovou

permeační chromatografií a dynamicky mechanickou analýzou. Ekologický stav hydro-

morfologické charakteristiky PUR vrstev byly studovány skenovací elektronovou mikro-

skopií. [22]

Publikace: JOHN WILEY & SONS INC, 111 RIVER ST, HOBOKEN, NJ 07030 USA,

IDS Number: 392SQ, IS SN: 0021-8995

5) Piezoelektrické polymerní filmy jako výkonové měniče pro lidskou chůzi.

(Piezoelectric polymer films as power converters for human powered electronics)

Klíčová slova: block copolymers; polyurethanes; viscoelastic polymers; therapeutic foo-

twear; phase inversion method

Autor: Ewa Klimiec, Wiesław Zaraska, Krzysztof Zaraska, Kazimierz P.G.˛Siorski, Tade-

usz Sadowski, Michał Pajda

Abstrakt: Piezoelektrický polymerní film materiálu umoţňuje přeměnu mechanické ener-

gie na elektrickou energii, které mohou být pouţity pro napájení elektronických zařízení.

Zatímco tato metoda neumoţňuje získat velké uţitečné energie, nedávné pokroky v elek-

tronické technologii, zejména široká dostupnost submikronových procesŧ minimálně po-

hánět CMOS, dělali proveditelnou myšlenku pomocí piezoelektrických polymerŧ jako vý-

konové měniče pro lidský pohon elektroniky. Tato koncepce umoţňuje překonat nezbyt-

nost pouţití baterie jako zdroj energie, který je jedním z hlavních překáţek k rozšířenému

přijetí nositelných výpočetních zařízení. Zvláštního zájmu je sběr energie z procházky,

které lze dosáhnout pomocí piezoelektrických kopolymerŧ. V tomto článku maximálního

výkonu bylo vypočteno, ţe lze vyvodit z chŧze energii v dŧsledku pouţití kopolymeru po-

lyethylen-polypropylen (PE-PP) jako vloţku v obuvi. Mnoţství elektrické energie získané

z PE-PP fólie o tloušťce 11 m a jednoho kroku v délce 1 s - to je ekvivalentní k frekvenci 1

Hz - činí aţ 340 NJ. [22]


Publikace: PERGAMON-ELSEVIER SCIENCE LTD, THE BOULEVARD,

LANGFORD LANE, KIDLINGTON, OXFORD OX5 1GB, ENGLAND, IDS Number:

331YX, IS SN: 0026-2714

6) Pomocí optimalizačního přístupu designu stélky ke sníţení napětí plantárního

tlaku.

(Using an Optimization Approach to Design an Insole for Lowering Plantar Fascia

Stress—A Finite Element Study)

Klíčová slova: Plantar fascia, Finite element method, Insole, Optimization, Biomechanics.

Autoři: Yu-Chun HSU, Yih-Wen Gung, Shih-Liang Shih, Chi-Kuang Feng, Shun-Hwa Wei,

Chung-Huang Yu, Chen-Sheng Chen

Abstrakt: Plantární bolest paty je běţně se vyskytující ortopedický problém a je nejčastěji

zpŧsoben plantárním tlakem na tkáňovou patní vrstvu. V posledních letech, kdy mají stélky

rŧzné tvary, byly pouţívány ke zmenšení plantárního tlaku. Nicméně malý prŧzkum byl

zaměřen na napětí mezi plantárním tlakem chodidla a patní kostí, při rŧzných tvarech stél-

ky. Proto si tato studie dala za cíl zpracovat na konečných prvcích (FE) metody, aby pro-

zkoumala vztah mezi rŧznými tvary stélky proti namáhání, a proto navrhneme optimální

stélky, které méně namáhají oblast paty. Detailní 3D model FE nohy byl vytvořen pomocí

ANSYS 9.0. Výpočet Modelu FE byl v porovnání s přístroji Pedar měřen k ověření modelu

FE. Po ověření modelu FE, tato studie provedla parametrickou analýzu šesti rŧzných stélek

za pouţití optimalizace analýzy pro stanovení optimální stélky, která minimalizuje napětí

mezi plantární fascie a patní kostí. Tato analýza zjistila, ţe FE plantární fascie napětí a

maximální tlak při pouţití optimální stélka byly niţší o 14% aţ 38,9%, neţ ty, které byly

při pouţití ploché stélky. Kromě toho bylo namáhání změněno při spojení s rŧznými tvary

stélek. [22]

Publikace: SPRINGER, 233 SPRING ST, NEW YORK, NY 10013 USA, IDS Number:

332DH, IS SN: 0090-6964


7) Biomechanické účinky zatíţení pěny vloţky na přední část chodidla při pohy-

bu na vysokém podpatku.

(Biomechanical Effects of Foam Inserts on Forefoot load During the High-heeled Gait:

a Pilot Study)

Klíčová slova: : Pressure reliéf, Foot, Walking, Design, Redistribution, Insoles, Height,

Shoes

Autoři: Li, J. S., Gu, Y. D. , Ren, X. J., Lake, M. J., Zeng, Y. J.

Abstrakt: Tato pilotní studie analyzovala zatíţení na střední přednoţí (MF) při chŧzi v

obuvi na vysokém podpatku. Osm zdravých dobrovolných ţen se zúčastnilo této studie,

přičemţ se pata výšky pohybovaly v rozmezí od 0 cm (ţádná), 4,5 cm (nízká), a 8,5 cm

(vysoká). Výsledky ukázaly, ţe zatíţení MF se zvýšila s výškou podpatku a velikost zátěţe

by se mohla efektivně sníţit pouţitím stélky z pěny. Srovnávací studie pěny s rŧznou tvr-

dostí a tloušťkou ukázaly, ţe silnější měkké pěny měly výraznou výhodu oproti pěně tenčí

a tvrdé (P <0,05) při sniţování maximálního tlaky. Optimální podmínky s hustou, měkkou

vkládací stélkou obuvi by mohlo sníţit MF tlak o 26%, rázová síla o 27%, a síla integrální-

ho času o 20% oproti stavu bez vloţky. [22]

Publikace: WORLD SCIENTIFIC PUBL CO PTE LTD, 5 TOH TUCK LINK,

SINGAPORE 596224, SINGAPORE, IDS Number: : 732WW, IS SN: 0219-5194

8) Plantární tlak s pouţitím a bez pouţití vkládací stélky u běţných typů nohou.

(Plantar Pressure With and Without Custom Insoles i Patients With Common Foot

Complaints)

Klíčová slova: : Rheumatoid-Arthritis, Diabetis-Patients, Risk-Factors, Orthoses, Pain,

Trial, Redistribution, Metatarsalgia, Disability, Reduction


Autoři: Stolwijk, Niki M., Louwerens, Jan Willem K., Nienhuis, Bart, Duysens, Jacques,

Keijsers, Noel L. W.

Abstrakt: I kdyţ mnoho pacientŧ s potíţemi nohou pouţívají vlastní vkládací stélky do

obuvi, mŧţe být volba vkládací stélky do značné míry ovlivněna názory mezi odborníky.

Vyšetřované řady stélek a vzorŧ pouţívaných v kaţdodenní praxi, design stélky a její vliv

na plantární rozloţení tlaku, byly zkoumány u velké skupiny pacientŧ. Materiály a metody:

střední a maximální tlak v integrálním čase byly měřeny snímačem u 204 pacientŧ, který

během procházky byly vystaveni snímání plantárních tlakŧ pomocí systému RS scan Inter-

national. Kaţdá stélka byla snímána dvakrát (precision3D), poté byla vypočtena výška

stélky podél podélného a příčného prŧřezu. Stélky byly rozděleny do podskupin na základě

stíţností k mediální výšce oblouku. Data byla analyzována pro celou skupinu a pro jednot-

livé podskupiny (přední noha s bolestí paty a ploché, normální nebo vysoké postavení

klenby). Výsledky experimentu: Prŧměrný tlak v oblasti středonoţí a paty poklesl zejména

v oblasti metatarzální. Při pouţití stélky bylo zvýšení tlaku signifikační (p <0,0045).

Nicméně podobné přerozdělovací vzory byly nalezeny pro rŧzné potíţe s výškou oblouku.

Tam byl nepatrný rozdíl v designu stélky mezi podskupinami, pata byla výrazně vyšší a

niţší podpora klenby pro skupinu s bolestí paty v porovnání se skupinou s bolestí v přední

části chodidla. Podpora klenby byla nejniţší u plochého oblouku v porovnání s vysokou a

normální výškou oblouku (p <0,05). Závěr: I kdyţ stélka měla specifický tvar pro daný

druh nohy, potíţe s výškou oblouku a rozdíly v tvaru byly velmi malé a plantární tlak pře-

rozdělení byl podobny pro všechny skupiny. Klinický význam: Tato studie naznačuje, ţe

by to mohlo být postačující pro vytvoření základní vkládací stélky pro určité skupiny paci-

entŧ. [22]

Publikace: AMER ORTHOPAEDIC FOOT & ANKLE SOC, INC, 2517 EASTLAKE

AVE EAST, STE 200, SEATTLE, WA 98102 USA, IDS Number: : 703NR, IS SN: 1071-

1007


9) Sken nohy - tlak stélky, přesnost, spolehlivost, síla, měření tlaku v provozu.

(Footscan pressure insoles Accuracy and reliability of force and pressure measurements

in running)

Klíčová slova: : Pressure; Force; Accuracy; Reliability; Insole

Autoři: Low, D. C., Dixon, S. J.

Abstrakt: V současném šetření byla zkoumána přesnost a spolehlivost u dvou párŧ otiskŧ

nohou tlakem na vloţku (500 Hz RSscan Belgie). Toto bylo hodnoceno čtyřmi ţenami (pár

1) a čtyřmi muţi (pár 2). Účastníci kaţdého výkonu provádí 16 zkoušek (3 8 m / s + / -

5%). Mezitřídní korelační koeficient (ICC) ukázal, ţe spolehlivost síly a tlaku byla data

obecně výborná (ICC> 0 75) ve srovnání s údaji dopadu hnací síly sbírané souběţně s

deskou síly (AMTI 500 Hz) na vloţku. Údaje byly výrazně niţší (p <0 05). Proto i přes

vynikající spolehlivost měření na přesnost dopadu hnací síly vzaté z otisku nohy tlakem na

stélku je nízký. Je k závěru, ţe údaje shromáţděné bez potřeby kalibrace by měly být pou-

ţívány s opatrností, zejména v případě, kdy je cílem, aby tyto údaje byly pouţity pro srov-

nání absolutní platnosti tlaku a velikosti na kritérium hodnot. [22]

Publikace: ELSEVIER IRELAND LTD, ELSEVIER HOUSE, BROOKVALE PLAZA,

EAST PARK SHANNON, CO, CLARE, 00000, IRELAND , IDS Number: : 693PF, IS

SN: 0966-6362

10) Ambulantní posouzení 3D síly pozemní reakce pomocí plantárního rozloţení

tlaku

(Ambulatory assessment of 3D ground reaction force using plantar pressure distributi-

on)

Klíčová slova: : Foot kinematics; Gait; Simulations; Networks; Insoles; Walking; Model

Autoři: Rouhani, H., Favre J., Crevoisier X., Aminian K.


Abstrakt: Tato studie je zaměřená na pouţití plantárního tlaku stélky pro odhad tří-

dimenzionálního uloţení reakční síly (GRF), stejně jako třecí moment (TF) při chŧzi. Je-

denáct subjektŧ, šest zdravých a pět pacientŧ s onemocněním kotníku se podíleli na studii

při nošení tlakových stélek během několika pokusech při chŧzi. Plantární rozloţení tlaku

bylo analyzováno u 10 hlavních komponent, 24 regionálních hodnot tlaku s postojem

v procentech času (STP) bylo povaţováno za GRF a TF odhad. Oba lineární a nelineární

aproximátory byly pouţity pro odhad GRF a TF na základě dvou strategií pomocí vnitřní-

ho a vnějšího předmětu subjekty stélek. Byla vypočtena chyba RMS a korelační koeficient

mezi aproximátory a aktuálními vzory získanými z platných podkladŧ. Výsledky ukázaly

lepší výkon na nelineární aproximace, obzvláště kdyţ byl STP povaţován za vstup.

Nejméně chyb bylo pozorováno u vertikální síly (4%), u přední-zadní síly (7,3%), zatímco

střední-boční síly (11,3%) a třecí moment (14,7%) měli vyšší chyby.

Výsledek získaný u pacientŧ prokázal vyšší chyby, nicméně údaje téhoţ pacienta byly po-

uţívány pro studium, kde byly výsledky lepší, a obecně byly pozorovány nepatrné rozdíly

se zdravými jedinci. Závěr této studie ukázal, ţe ambulantní tlak stélky s normalizací dat,

optimální volbou vstupŧ a s dŧkladným cvičením nelineární mapovací funkce lze odhad-

nout efektivně trojrozměrným uloţením reakční síly a třecí moment v po sobě jdoucím

cyklu chŧze bez nutnosti síla stélky. [22]

Publikace: SPRINGER, 233 SPRING ST, NEW YORK, NY 10013 USA, IDS Number:

332DH, IS SN: 0090-6964


ZÁVĚR

V bakalářské práci s názvem: „Přehled současně pouţívaných vkládacích stélek

v obuvnickém prŧmyslu“, byla zaměřena pozornost na popis vkládacích stélek. Například

z hlediska jejich pouţití, materiálu a rozdělení. V práci byl zmíněn i popis dolní končetiny,

deformity nohou, čemuţ přikládám velký význam z hlediska obouvání, vzhledem k tomu,

ţe jen malé procento lidí má dolní končetiny v naprostém pořádku. Je to dáno zpŧsobem,

jakým ţijeme, a obuv v noze se tomuto odráţí. Nelze nosit jeden pár obuvi celý den, kdy

nohu takto velmi přetěţujeme a nedáváme jí prostor „vydechnout“.

V první kapitole jsou uvedeny historické poznatky, které je jistě zajímavé připome-

nout. A to nejen proto, ţe historická obuv ani zdaleka nebyla tak primitivní všimneme-li si

zpŧsobu zhotovení, ale také proto, ţe na tomto historickém zkoumání se významně podílel

i současný děkan Fakulty technologické doc. Ing. Petr Hlaváček Csc.

Ve druhé kapitole vysvětluji fyziologii chŧze, coţ je nezanedbatelná kapitola k po-

chopení lidské nohy, její funkce a vývoje. Zde bych ráda zmínila, ţe největší problém ví-

dám u zdravotního obouvání dětí. V rámci své práce jsem pozorovala (avšak pouhým

okem) fyziologii chŧze dětí a samozřejmě jejich obouvání ve svém okolí. Bohuţel jsem

nebyla příliš spokojená s tím, jak rodiče své děti vnímají při výběru vhodné obuvi.

Třetí kapitola je věnována vadám nohou, kterým vlastně vkládací stélky slouţí z hle-

diska podpory chodidel. Nemalé procento deformit vzniká nejen nesprávnou délkou obuvi,

ale také její nevhodnou šířkou. Není to jen otázkou nesprávného výběru v obchodech, ale

nedostatkem dostatečně široké obuvi vŧbec.

V poslední teoretické kapitole se zabývám veškerým rozdělením vkládacích stélek,

její funkci a dŧleţitosti v obuvi. Vzhledem k tomu, ţe jsem se o dostupnost vkládacích

stélek zajímala ve svém okolí, zjistila jsem, ţe sehnat konkrétní podpŧrnou ortopedickou

vkládací stélku se občas mŧţe objevit jako problém. V obchodech s obuví je tato rozmani-

tost asi nejhorší. Největší výběr zde nabízí převáţně latexových, popřípadě usňových sté-

lek, avšak v klasickém, beztvarém provedení. Tyto stélky tedy na noze v podstatě nic ne-

podporují. Nabízí se nákup vkládacích stélek obuvi v lékárnách, kde jsou více zaměřeni na

širší nabídku sortimentu vkládacích stélek. Tyto stélky mohou být dokonce i zjednodušeně

pro zákazníka popsány k čemu a jak se mají pouţívat. Jelikoţ mám zkušenost s patní

ostruhou, bylo pro mne překvapením, ţe ne všechny lékárny podpatěnku pro patní ostruhu


mají vţdy v nabídce. Nutno ovšem podotknout, ţe v lékárnách není odborně školený per-

sonál pro prodej obuvi a obuvnických dílcŧ.

Nabídku vkládacích stélek je moţno sledovat i na internetových obchodech, které v

současné době zaţívají velký rozmach, a lze předpokládat, ţe jejich nabídka bude stále

větší, a potenciálními zákazníky více vyuţívanějšími. Je ovšem dŧleţité brát na vědomí, ţe

stélky obuvi i obuv samotnou je potřeba vybírat na dané chodidlo a univerzální stélka či

obuv, by neměla být masově doporučována jako perfektí a zázračný prostředek pro kaţdou

nohu.

V praktické části jsou uvedeny aktuální světové výzkumy zaměřeny na tématiku

vkládacích stélek obuvi, které jsou zajímavé nejen svými závěry, ale dávají prostor dalšímu

rozvoji a vyuţití do praxe, coţ je vítaným jevem.


SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

[1] PŦLPÁNOVÁ, Hana. Antropometrická studie nálezu a popis nejstarší zachované

obuvi nalezené v Oregonu. Zlín, 2000. 49 s. Diplomová práce. Vysoké učení

technické v Brně, Fakulta technologická ve Zlíně.

[2] Obuv v historii = : The shoes in history: sborník materiálů ze III. mezinárodní

konference 25. - 27. Září 2000. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy, 2001. 234 s.

[3] FUKSA, Aleš. Zkoumal boty Valdštejna, Ötziho i terakotové armády. Právo. 23.

dubna 2011, no. 16, s. 8-13.

[4] BUDIL Václav. Obuvnické modelářství. Praha: Státní nakladatelství technické

literatury, 1958. 212 s.

[5] ŘIHOVSKÝ, Rostislav. Anatomie a fyziologie : ruka a noha ve vztahu k odívání a

obouvání. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, 1975. 100 s.

[6] PETRLÍKOVÁ, Jitka. Obuv severoamerických Indiánů ve sbírkách českých muzeí

a galerií. Zlín, 1995. 114 s. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně,

Fakulta technologická se sídlem ve Zlíně.

[7] ŠŤASTNÁ Pavla. Zdravotně nezávadné obouvání a biomechanika bosé a obuté

nohy. Zlín, 2005. Interní studijní text. FT UTB Zlín.

[8] VAŘEKA, Ivan; VAŘEKOVÁ, Renata. Kineziologie nohy. 1. vydání. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 189 p. ISBN 978-80-244-2432-3.

[9] KUBÁT, Rudolf. Péče o nohy. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství,

1985. 124 s.

[10] MUSIL, J., KONRÁD, Z., SUCHÁNEK, J. Kriminalistika. 2. Přepracované a

doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 215-221 s.

[11] SOSNA, Antonín. Základy ortopedie. Vyd. 1. V Praze : Triton, 2001. 175 s. ISBN

80-7254-202-8.

[12] Obezita v ČR a ve světě. [online]. [citace 28. 4. 2011]. Dostupný z WWW:

˂http://www.hubnuti4you.cz/187-obezita-v-cr-a-ve-svete.html˃

[23] Péče o nohy: diabetická noha [online]. [citace 28. 4. 2011]. Dostupný z WWW:

˂http://www.medi-shoes.cz/index.php/pece-o-nohy-diabeticka-noha˃

[34] Péče o nohy: obouvání diabetikŧ [online]. [citace 28. 4. 2011]. Dostupný

z WWW:

http://www.hubnuti4you.cz/187-obezita-v-cr-a-ve-svete.html


˂http://www.medi-shoes.cz/index.php/pece-o-nohy-obouvani-diabetiku˃

[15] Diabetická stélka. [online]. [citace 16. 5. 2011]. Dostupný z WWW:

˂http://www.medi-shoes.cz/index.php/produkty-stelky-a-doplnky˃

[46] Diabetes 1. typu. [online]. [citace 28. 4. 2011] Dostupný z WWW:

˂http://www.mte.cz/diabetes-typu-1.htm˃

[57] Diabetes 2. typu. [online]. [citace 28. 4. 2011]. Dostupný z WWW:

˂http://www.mte.cz/diabetes-typu-2.htm˃

[18] LUKÁČ, Gustav; HÁJEK, Ludvík. Vysekávač usní: technologie pro 1. ročník

odborných učilišť a učňovských škol. 4. přepracované vyd. Praha: Státní naklada-

telství technické literatury, 1970. 111 s.

[19] LEČÍK František. Obuvnické modelářství II (Konstrukce svršků obuvi). Zlín,

2010. Interní studijní text. Fakulta multimediálních komunikací UTB Zlín.

[20] Antibakteriální stélka. [online]. [citace 28. 4. 2011]. Dostupný z WWW:

˂http://www.ortopedicke-pomucky.eu/svorto-plocha-noha/vlozky-skelet-

antibacterial˃

[21] Antišoková gelová stélka. [online]. [citace 28. 4. 2011]. Dostupný z WWW:

˂http://www.ortopedicke-pomucky.eu/svorto-plocha-noha/vlozky-gelove-

antisokove˃

[22] ISI Web of Knowledge. [online]. [citace 16. 4. 2011]. Dostupný z WWW:

˂apps.isiknowledge.com˃

http://www.medi-shoes.cz/index.php/pece-o-nohy-obouvani-diabetiku

http://www.mte.cz/diabetes-typu-1.htm

http://apps.isiknowledge.com/


SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 – Pravěké sandály z USA. ..................................................................................... 12

Obr. 2 – Anatomie nohy. ................................................................................................. 13

Obr. 3 – Statický trojúhelník. ........................................................................................... 15

Obr. 4 – Typy nohou. ...................................................................................................... 17

Obr. 5 – Stupňovitost deformit nohou .............................................................................. 20

Obr. 6 – Profylaktická vkládací stélka. ............................................................................ 23

Obr. 7 – Základní dílce obuvi. ......................................................................................... 24

Obr. 8 – Spodkové dílce obuvi......................................................................................... 25

Obr. 9 – Materiál v hlavních částech obuvi. ..................................................................... 27

Obr. 10 – Vysvětlení piktogramŧ. .................................................................................... 28

Obr. 11 – Latexová stélka: A – latexová pěna, B – bavlněná vrstva. ................................ 30

Obr. 12 – Usňová stélka: A – usňová vrstva, B – tvarovaný kokrfant. .............................. 31

Obr. 13 – Korková stélka. ................................................................................................ 31

Obr. 14 – Antibakteriální stélka. ...................................................................................... 32

Obr. 15 – Gelová – antišoková stélka. .............................................................................. 32

Obr. 16 – Metatarzální pelota pravá. ................................................................................ 33

Obr. 17 – Podpatěnka pro patní ostruhu. .......................................................................... 33

Obr. 18 – Asymetrická podpatěnka. ................................................................................. 34


SEZNAM PŘÍLOH

Příloha P I: Nejnovější podoba Ötziho

Příloha P II: Pronace, supinace, neutrální

Příloha P III: Popisy aktivního cvičení

Příloha P IV: Speciální piktogramy

Příloha P V: Latexové odlitky pelot

Příloha P VI: Konstrukce stélky

Příloha P VII: Převodní tabulka systémŧ

PŘÍLOHA P I: NEJNOVĚJŠÍ PODOBA ÖTZIHO

PŘÍLOHA P II: PRONACE, SUPINACE, NEUTRÁLNÍ

PŘÍLOHA P III: POPIS AKTIVNÍHO CVIČENÍ

PŘÍLOHA P IV: SPECIÁLNÍ PIKTOGRAMY

Obuv s ocelovou tuţinkou

Antistatická obuv

Absorbce energie v oblasti paty

Odolnost vŧči chemikáliím

Odolnost proti chladu

Odolnost proti pohonným látkám

Podešev odolná vŧči propíchnutí

Protiskluzná podešev

Obuv s podešví odolávající kontaktnímu teplu do 300°C

Odolnost proti pŧsobení a prŧniku vody do obuvi

Obuv s membránovou podšívkou

Obuv s ochrannou PU špicí svršku

Obuv s ochrannou proti pořezu motorovou pilou

PŘÍLOHA P V: LATEXOVÉ ODLITKY PELOT

PŘÍLOHA P VI: KONSTRUKCE STÉLKY

PŘÍLOHA P IV: PŘEVODNÍ TABULKA SYSTÉMŮ

Date post:	27-Feb-2022
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Přehled současně používaných vkládacích stélek v ...

Documents