PsychologieSpánek a snění
Mgr. et Mgr. Martin Zielina, Ph.D.
Spánek
Podtitul (rozdělovací snímek mezi částmi)
Spánek Spánek je přirozený psychosomatický stav provázený značným
snížením psychické i tělesné aktivity, zejména motorických a senzorických systémů. Dochází k „odpojení“ mozku a psychického dění od vnější reality.
Ono „odpojení“ nicméně není úplné: dokážeme si zadat na noc úkol (probuď se v 7:00) nebo diferencovat podněty (matka rozliší pláč od hluku)
Proč spíme?
Cyklus bdění a spánku
Většina lidí střídavě cca 16 hodin bdí a 8 hodin spí.
Cirkadiánní cyklus je tendence k pravidelnému střídání větší a menší fyziologické, behaviorální a mentální aktivity.
monofázový vs. polyfázový spánek
Bez údajů o střídání dne a noci se jeden cyklus zpravidla prodlouží na 25 hodin.
Ranní ptáčata a noční ptáci
Přechod z bdělého do spánkového stavu
velké tělesné pohyby a změny polohy těla
prohloubené dýchání a pomalé zavírání očí
hypnagogický stav (usínání, dřímota)
I. stadium spánku. Někdy svalové křeče provázené škubnutí celého těla. Motorické impulzy z nižších mozkových center.
Objev rychlých pohybů očních
rapid eye movements – REM
Fyziolog Nathaniel Kleitman (1895-1999) prováděl počátkem 50. let 20. století výzkum spánku.
Jeho student Eugene Aserinsky (1921-1998) zpozoroval u spících dětí rychlé, koordinované pohyby obou očí pod zavřenými víčky –REM spánek.
80 % osob probuzených v REM fázi udává sen
V non-REM spánku pouze 20 % osob.
Elektroencefalografie (EEG) Bdělost a čilost - beta vlny 14-30 Hz. Hz (hertz) je jednotka
kmitočtu - jeden cyklus za vteřinu
Relaxace - alfa vlny 8-13 Hz
Stádia spánku I. stadium - usínání (hypnagogické) - theta vlny
II. stadium – lehký spánek. Spánková vřetena- shluk rychlých vln s frekvencí 15 Hz. K-komplexy – velké, pomalé a ostré vlny.
III. stadium - hluboký spánek, pomalé vlny s frekvencí 1-2 Hz, tvoří 20-50 % EEG záznamu.
IV. stadium – hluboký spánek. Delta vlny tvoří víc jak 50 % záznamu.
Jedinec se pak vrací do III. a II. stadia spánku, teprve pak
V. Stadium spánku – REM spánek
REM-fáze spánku
Těžký a nepravidelná dech
EEG záznam je podobný záznamu v bdělém stavu (beta a theta vlny)
Svalové ochromení – s výjimkou srdce, bránice, okohybných svalů a hladké svaloviny.
U mužů erekce u žen prokrvení vaginální oblasti.
Michel Jouvet – paradoxní spánek, třetí stav existence
Měření spánku
Spánková a snová deprivace
Spánková deprivace – pokusná zvířata – kočky – po 15 dnech bdění hynou na celkové vyčerpání.
Jsou známy případy, kdy lidé nespali 100 hodin, nejvíce narušena koncentrace pozornosti.
Mikrospánky (hypnagogická fáze- usínání) – dopravní nehody.
William Dement – pokusy se snovou deprivací. Dobrovolníci byli v noci buzeni ihned po přechodu do REM spánku. Již během 3, 4 noci, až 30 buzení. Po 10 dnech nebylo možné pokračovat. Po skončení pokusů se délka REM fáze při nerušeném spánku prodloužila o 60 až 160 % nad obvyklý stav.
Teorie psychické potřeby snu.
Poruchy spánku Noční můry se řadí mezi poruchy REM fáze spánku.
Objevují se v dětství (3.-6. rok) i později v dospělém věku (cca 10-50 %), častěji ženy (v 1/2 noci).
Noční děsy (pavor nocturnus) jsou záležitostí dětského věku (4-12 let) i dospělého (20-30 let) a řadí se mezi poruchy NREM spánku (cca 1 % a v 2/2 noci).
Náměsíčnictví(somnambulismus) –hluboký NREM spánek (v 1/3 noci).
Nespavost.
Snění
Podtitul (rozdělovací snímek mezi částmi)
Hypnagogické představy -pseudohalucinace
Ve stavu dřímoty se vynořují odlesky jednotvárné denní činnosti (trhání třešní, borůvek, hrabání listí)
Uchováno testování reality
Herbert Silberer – transformace abstraktních obsahů v představy
Sny
Snové představy, obvykle zrakové, méně často sluchové, jsou tak živé, že je spící nedokáže odlišit od vjemů.
Je narušeno testování reality.
Lucidní snění – během snu si člověk uvědomí, že sní.
Sny mívají výrazné citové zbarvení, často spíše záporné, zejména úzkostné.
Noční můra – Henry Fuseli
Teorie snění
Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) „O spánku, snech a stavech příbuzných“.
Osvěžující a léčivá funkce snu
Fyziologické teorie
Robert W. M. Carley, J. Allan Hobson
Hypotéza aktivace syntéza
Před započetím REM fáze se spící mozek sám „zapne“.
Impulzy přicházejí z retikulární formace mozkového kmene. Vnitřní aktivace probíhá automaticky každých 90. minut.
V syntetickém stadiu aktivovaný mozek (kůra frontálních laloků) náhodné nervové signály interpretuje.
Kognitivní hledisko
Sny jako zpracování informací
Christopher Evans – sny jsou bezesmyslný šum, vedlejší produkt zpracování informací.
Zpracování pamětních obsahů v REM spánku (vybavování i zapomínání).
Řešení problémů.
Psychodynamické hledisko
Sigmund Freud – „Výklad snů“ (1900).
Sny jsou královskou cestou do nevědomí
Latentní a manifestní snový obsah
Snová cenzura
Snová práce – důležitým mechanismem je symbolizace.
Sen je kompromisem mezi pudovými silami a cenzurou.
Jungova interpretace snů
Sen je spontánní sebezobrazení aktuálního stavu nevědomí v symbolické formě.
Kompenzační funkce snu.
Výklad snu na rovině objektu a subjektu.
Archetypické snové obrazy
Děkuji za pozornost