Atmosféra

Eva Chocholoušová

7.tř.

Složení atmosféryZemská atmosféra je tvořena plynným obalem, který obklopuje zemský

povrch. Tento obal sahá přibližně do vzdálenosti 560 km, nicméně naprostá většina plynné hmoty (co do hmotnosti) se nachází v její nejspodnější vrstvě. Přibližně 50% celkové hmoty je obsaženo do výšky 5 500 m.  V horních vrstvách atmosféry, ve kterých se pohybuje většina umělých družic, je koncentrace částic zcela minimální.    Hmotnost plynu při povrchu není lidským organizmem vnímána. Je to dáno přenosem venkovního tlaku na hmotu uvnitř těla, jehož následkem se vytváří tlak totožný s venkovním. Částečně zle tlak pozorovat při rychlém vertikálním pohybu např. seskok padákem, jízda autem po kopcích a pod. Pro přesnější představu celkové hmotnosti vzduchového sloupce nad námi, lze využít dostupnějšího mechanizmu - je jím volné potápění (na nádech, nikoliv s automatikou která dorovnává okolní tlak) do hloubky 10 m. Za těchto podmínek působí na m2 tlak odpovídající hmotnosti přibližně 10 tun (povrch lidského těla je cca 2 m2), což je přibližně stejný tlak (přetlak) jako

atmosférický tlak na povrchu.Vzácné plyny v

atmosféře

1.Dusík 2.Kyslík3.Vzácné plyny

Průměrná výška: 11km

Troposféra sahá od země do výšky asi 8 km nad

póly a 17 km nad rovníkem.

Projevy počasí (vítr, oblaky, déšť, sníh…) mají

původ v troposféře, probíhá zde většina dějů, které

označujeme jako počasí.

Je tenká vrstva, ale její hmotnost je asi 3/4

hmotnosti celé atmosféry.

Troposféra

Teplota vzduchu v troposféře v dlouhodobém průměru klesá s

rostoucí výškou asi o 6 °C/km (0,6 °C na 100 m).

V létě bývá pokles intenzivnější (až kolem 1 °C na 100 m), v

zimě se pokles teploty v průměru zmenšuje až o polovinu.

Na horní hranici troposféry (kterou tvoří tenká vrstva zvaná

tropopauza) je tedy obvykle teplota kolem -80 °C nad rovníkem

a kolem -50 °C nad póly. Jednou z příčin poklesu teploty při vzrůstající výšce je, že

vzduch není přímo ohříván slunečním zářením, ale až

druhotně, od zemského povrchu ohřívaného slunečními

paprsky.

Stratosféra

Dosahuje výšky 50km.

Vzduch ve stratosféře je velmi řídký.

Obloha je fialová až téměř černá.

Je tam velmi málo páry.

Netvoří se v ní téměř vůbec žádné oblaky, sníh

nebo déšť. Zato tam vane zpravidla velmi silný vítr

rychlostí až 300 km/h.

Obsahuje ozonovou vrstvu.

Stratosféra obsahuje ozon, který absorbuje velké

množství ultrafialového záření dopadajícího na Zemi a umožňuje tím život na Zemi.Stratosféra je od další vrstvy oddělena stratopauzou. Až do 30 km je v ní stálá teplota od -45 do -75 °C (podle zeměpisné šířky). V horní vrstvě stratosféry teplota s výškou stoupá

až na +20 °C. Vrstva stratosféry mezi 25 až 35 km se nazývá ozonosféra, protože obsahuje vysokou koncentraci

ozonu (O3).

Molekuly ozónu pohlcují krátkovlnné, především ultrafialové záření, které má zhoubný vliv na tkáně živých

organismů. Díky ozónové vrstvě se k povrchu Země dostává jen asi 1% ultrafialového záření, přicházejícího ze Slunce.Ozónová vrstva se při tom zahřívá. Tím si vysvětlujeme zvýšenou teplotu v horní vrstvě stratosféry. Ozón vzniká tak, že fotony slunečního záření

rozbijí molekuly dikyslíku a vzniklé atomy O se slučují s molekulami O2 na molekuly O

3.

Mezosféra

Výška asi 80 km.

Teplota prudce klesá až k hodnotám

-70 stupňů až -90 stupňů.

Většina meteorů a kusů hornin shoří

právě v této vrstvě.Vrstva se nachází příliš vysoko nad

oblastmi, kde létají letadla (až 27 km) a

příliš nízko pro kosmické družice, tak je

její průzkum poměrně složitý a

komplikovaný, což má za následek, že

lidstvo rozumí jen velmi málo

procesům, které zde probíhají.

Teplota zde s přibývající vzdáleností od

zemského povrchu klesá, asi o 3 °C na 1

km, až na cca –100 °C. Nacházejí se zde

také tzv. polární mezosférická oblaka

Polární mezosférický oblak.

TermosféraDo výšky 600 km

Velké množství iontů a volných elektronů

Teplota se zvyšuje

150 km – teplota 150 °C

600 km – teplota nad 1 500 °C

Na přelomu mezi mezisférou

a termosférou

dochází k ionizaci plynů, což

umožňuje šíření radiových vln,

které nám umožňují

poslech rádia,

sledování televize atd.

Termosféra je vrstva zemské atmosféry, která se nachází nad mezosférou, dosahuje až do výšky 500 km, ale někteří autoři jí umísťují až do výšky okolo 700 km. Teplota zde díky slunečnímu záření s přibývající vzdáleností od zemského povrchu stoupá až na cca 1 400 °C.Vzhledem k relativně nepatrné hustotě vzduchu ve vyšších výškách, zde nelze měřit teplotu vzduchu tradičními termometrickými metodami, ale určuje se na základě střední velikosti kinetické energie pohybu jednotlivých molekul. V termosféře se vyskytuje polární záře.

Exosféra

Nejvyšší a nejřidší vrstva

20 000 až 35 000 kilometrů

nad ZemíPřechází do meziplanetárního

prostoru.Převládá zde vodík a

pozorujeme polární záři.

V této oblasti se nacházejí převážně volné atomy vodíku a helia, na které již nepůsobí takovou silou gravitace, což má za následek, že částice mohou uniknout do okolního volného prostoru a vymanit se z gravitačního sevření planety.Země tak za sebou táhne závoj unikajících vodíkových částic, čímž se tak ochuzuje o tento prvek.Obecně se považuje konec exosféry tam, kde poklesne výskyt částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře nebo tam, kde vzduchové částice ještě rotují se Zemí.

Atmosferický tlak Atmosférický tlak je fyzikální veličina, kterou značíme pa Vzniká v důsledku působení horních vrstev atmosféry na spodní

Atmosférický tlak se stoupající nadmořskou výškou klesá Na témže místě se atmosférický tlak mění v důsledku změn počasí Normální atmosférický tlak byl stanoven dohodou na 101 325 Pa (přesně).

V meteorologii měříme tlak nejčastěji pomocí

rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů.

V meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje

nejčastěji jednotkou hektopascal (hPa). Při

použití rtuťových barometrů se stále užívá

jednotka torr (milimetr rtuťového sloupce),

která se dále přepočítává na hektopascaly.

Freony, aerosoly, stavby obrovských přehradních nádrží, kácení deštných pralesů (ovlivňují přirozený koloběh vody), znečišťování vodních ploch , havárie tankerů (ohrožení života živočichů). Rostoucí automobilová doprava (výfukové plny, havárie při převozu chemicky nebezpečných látek),..

Vliv člověka na atmosféru

Zdroje

http://cs.wikipedia.org

http://www.zsdubina.cz/nove/download/4.2_Atmosfera_Zeme_a_jeji_slozeni.ppt

http://www.prezentace-fyzika-chemie.wz.cz/fyzikasedm/atmosfera_zeme.ppt

http://dum.rvp.cz/materialy/stahnout.html?s=herrnojs

http://www.zskomenda.cz/starnet/media/fyzika/7x11,12,13.ppt