JAN NEUMAN

PM DEMOKRACIE POLITICK

SYSTM PRO 21. STOLET

DIPLOMOV PRCE

VEDOUC PRCE: doc. PhDr. VLADIMR PROROK, CSc.

PRAHA 2012

PROHLEN

estn prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracoval samostatn a

pouil jen uvedench pramen a literatury.

Souhlasm se zveejnnm prce v souladu s pslunmi

ustanovenmi zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch ve znn

pozdjch pedpis, zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o

prvech souvisejcch s prvem autorskm (autorsk zkon) ve znn

pozdjch pedpis a Studijnho a zkuebnho du Vysok koly

mezinrodnch a veejnch vztah Praha, o.p.s.

Podpis

V Praze dne

Rd bych tmto t vyjdil svou vdnost a podkovn vedoucmu m diplomov

prce, panu doc. PhDr. Vladimru Prorokovi, CSc., za as a sil, kter mi vnoval

po dobu studia i v prbhu sestavovn tto prce a zejmna za jeho velmi cenn

rady a pipomnky tkajc se jejho obsahu. Dkuji.

Anotace

V tto prci se zabvm pmou demokraci. Clem prce je prokzat vhodnost

tohoto politickho systmu a jeho vhody pro svt na potku 21. stolet. Zabvm

se historickmi souvislostmi pm demokracie a jej komparac v souasnm svt.

Hlavnm tmatem je snaha posoudit monost implementace pm demokracie do

eskho prosted jako nhradu za kritizovan systm zastupitelsk demokracie.

Z analzy a komparac vyplv, e zaveden prvk pm demokracie me poslit

demokracii a zjem oban o zen vc veejnch a odstranit tak mnoho negativnch

proces ve spolenosti. Inspirac pro pmou demokracii v esk republice me bt

model pouvan ve vcarsku i na lokln rovni v USA. Byla prokzna relnost

implementace pm demokracie pomoc malch krok s vyuitm monost

souasn stavy a uplatnn pedevm v mstn samosprv.

Annotation

The submitted diploma thesis deals with Direct Democracy in the 21st century.

The aim is to demonstrate the suitability of the political system and its benefits for

the world in the early 21st century. I deal with the historical context of Direct

Democracy and its comparisons in the contemporary world. The main issue is to

assess the possibility of implementing Direct Democracy in the Czech environment

as a replacement for the criticized system of representative democracy. The analysis

and comparison show that the introduction of Direct Democracy elements can

strengthen democracy and citizens' interest in governance and eliminate so many

negative processes in the society. The model used in Switzerland or at the local level

in the U.S. can serve as an inspiration for Direct Democracy in the Czech Republic.

The feasibility of implementing Direct Democracy was demonstrated through small

steps using the potential application of the present Constitution, especially at local

government level.

Obsah

VOD .......................................................................................................................................... 1

1 PM DEMOKRACIE HISTORICK SOUVISLOSTI ............................................................ 11

1.1 ANTICK ECKO ................................................................................................................. 12

1.2 HISTORIE PM DEMOKRACIE VE VCARSKU .......................................................................... 20

1.3 HISTORIE PM DEMOKRACIE V USA .................................................................................... 28

2 SOUASN STAV PM DEMOKRACIE VE SVT .............................................................. 34

2.1 NEJASTJ PRVKY PM DEMOKRACIE ................................................................................. 34

2.1.1 Iniciativa a referendum (I&R) ................................................................................... 34

2.1.2 Alternativn nvrh ..................................................................................................... 36

2.1.3 Odvolvn zastupitel recall ................................................................................ 36

2.1.4 Pm volba pedstavitel moci vkonn ................................................................. 37

2.2 VYUVN PRVK PM DEMOKRACIE V JEDNOTLIVCH STTECH ................................................ 38

2.2.1 vcarsko .................................................................................................................. 38

2.2.2 Prvky pm demokracie v USA ................................................................................. 44

2.2.3 Pm demokracie v Porto Alegre - Brazlie .............................................................. 48

2.2.4 Referendum v Nmecku ........................................................................................... 51

2.2.5 Referendum v Rakousku ........................................................................................... 52

3 NOV TECHNOLOGIE A PM DEMOKRACIE (INFORMAN SPOLENOST) ...................... 54

3.1 HLASOVN POMOC ELEKTRONICKHO ZAZEN POLL-SITE (ELECTRONIC) VOTE .......................... 56

3.2 ELEKTRONICK DRE SYSTMY .............................................................................................. 56

3.3 INTERNETOV HLASOVN .................................................................................................... 58

3.3.1 Vhody internetovho hlasovn .............................................................................. 61

3.3.2 Nevhody internetovho hlasovn .......................................................................... 64

4 MONOSTI PM DEMOKRACIE V R .............................................................................. 70

4.1 KOMPARACE PM DEMOKRACIE S DEMOKRACI ZASTUPITELSKOU ............................................... 70

4.2 SOUASN STAV ................................................................................................................ 77

4.3 RELN MONOSTI IMPLEMENTACE PM DEMOKRACIE V R .................................................... 80

4.3.1 Pm demokracie na celosttn rovni .................................................................... 80

4.3.2 Pm demokracie na lokln rovni ......................................................................... 82

4.3.3 Postup implementace pm demokracie. ................................................................ 85

ZVR ....................................................................................................................................... 88

SEZNAM POUIT LITERATURY A ZDROJ: ............................................................................................. 94

Strnka 1

vod

Stav spolenosti, nejen v esk republice, ale i v tm celm svt doshl

v souasnosti urit hranice. Nlady mezi obyvatelstvem jsou napjat a na sam

hranici klidnho vvoje. Je ctit urit sociln a politick napt, kter se postupn

neustle zvyuje tak, jak negativn nlady zpsoben rozarovnm z politiky a

z finann krize rostou. Cel rok 2011 byl provzen rstem spoleensk aktivity po

celm svt. Vzpomeme tzv. arabsk jaro, kter smetlo adu autoritskch reim

v islmskm svt, vzpomeme na rozshl obansk nepokoje v zpadnm svt,

jako napklad hnut Occupy Wall Street zamen proti nemorlnosti zisk

bank, kte dle aktivist zpsobili celosvtov finann problmy. Ve m jedno

spolen a to je nespokojenost se stvajcm stavem vc veejnch a tedy zejmna se

souasnou politikou.

Nespokojenost v tzv. zpadnm svt m svj zeteln dvod, a tm je

prohlubujc se finann, a tm pdem i navazujc ekonomick krize. V poslednch

mscch i spe letech se zd, e svtov finann krize, kter zapoala v USA, se

penesla do Evropy na krizi dluhovou, i jak nkte kaj, krizi jednotn mny

EURo. Po tm dokonanm (ale zatm neskonenm) krachu ecka se neustle

ohlauj krachy dalch zem Evropsk Unie. Ekonomov naznaili souvislost krize s

jednotnou mnou a odprci EU ji tm oslavuj pd EURa se slovy j to pece

kal a vehementn to na cel proces evropsk integrace. Konspirativn weby

nboenskch a ezoterickch fanatik ji po cel rok pravideln hls na kadou

nedli konec EURa a vyzvaj sv stoupence, aby nedvali penze do bank a sbrali

pouze EURobankovky srie E, nebo dle zaruench zprv z tajnch organizac

NWO jen tyto jedin pr krizi peij. Svtov ekonomov se pedhnj v nzorech

na to, co tuto krizi zpsobilo. Nepochybn jde takt o cyklick vkyv ekonomiky 1,

1 Kondratiev wave, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012]

Strnka 2

kter akceleruje nespokojenost obyvatelstva, nebo pokud kles ivotn rove,

hled se vink a vtinou nsleduj celospoleensk zmny.

J osobn se domnvm, e jeden z hlavnch problm svtov krize je mimo

ekonomickho selhvn v souasnosti velice rozen fenomn nezodpovdnho

jednn zvan morln hazard. Morlnm hazardem nazvme clen jednn,

kdy nsledky nenese ten, kdo pijal patn rozhodnut, ale nkdo jin. Bohuel

souasn celosvtov politicko-ekonomick systm k morlnmu hazardu pmo

nut. Je to dsledek systmovho selhn, kdy v zen subjektu jsou lid, kte

nenesou pmou zodpovdnost za vsledek sv prce. Souasn politik nen

zodpovdn za to, co jeho politika zpsobila, maximln trest me bt jeho

optovn nezvolen. Manaer dostaten velk spolenosti tak vtinou pouze

odejde ze svho msta a asto se zlatm padkem. Ani jeden vak neztrat nic ze

svho majetku.

V esk republice se zd, e nespokojenost s politickou reprezentac doshla

tm svho vrcholu. Po nadjnch volbch roku 2010 se zdlo, e bude ustanovena

siln proreformn vlda, ale poten entuziasmus se zmnil v obrovsk

rozarovn. Vldn koalice se tm od potku potcela v nejrznjch skandlech

a vzjemn rozpory vldnch stran doshly tm grotesknho stdia. Nicmn

souasn politick stav v esk republice je vsledkem dlouhodobho fungovn

uritho systmu.

Politicko-ekonomick rozloen moci je v R, jak je veobecn znmo, rozdleno

ji od dob opozin smlouvy 2, kdy sta olehan hrdinov velk transforman

vlky museli pepustit st vlivu spokojenm a obtloustlm smluvn opozinm

kabrkm 3 a to i z konkurenn strany. Nsledn obdob vldy levice se

vyznaovalo relativn spokojenou spoluprac mezi obma tbory a dlbou moci.

Navenek to sice obas zajiskilo, ale v pozad ve klapalo jak m a finance proudily

obma smry dle dohodnutho kle. Je obrovsk mnostv indici, e podnikatelsk

sektor, kter chtl zskat njakou sttn zakzku, si zavazoval ob hlavn velk

politick strany. Toto relativn dlouh obdob bylo narueno a nstupem dvou

2 Opozin smlouva [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012]

3 Pouito vyjden Mirka Topolnka z projevu k vro 20 let existence ODS

Strnka 3

novch dravch skupin zevnit obou velkch stran (ODS a SSD), kterm nestailo

domluven status quo, ale kter chtly postupn tvrdm a nekompromisnm

zpsobem ovldnout cel politicko-ekonomick komplex.

Ob tyto skupiny se navenek prezentovaly jednoduchmi, ale agresivn-

primitivnmi vdci. S nimi pily do relativn pokojnho businessu i agresivn

podnikatelsk skupiny pedevm z regin. Star garda, kter se do t doby ctila

nedotknuteln, byla postupn nucena pepoutt vliv tmto skupinm. Stabilita, do t

doby zajitn, se zaala hroutit a nenasytnost obou skupin zpsobila i venkovn

nestabilitu systmu, nebo ob skupiny zaaly proti sob pouvat mocensk

prostedky sttn moci, co vedlo k provalen nejrznjch skandl a ke zvyovn

znechucenosti oban z politiky. Natst se star gard podailo sten obnovit

rovnovhu likvidac nejagresivnjch skupin a zapojenm ostatnch do systmu, by

si sta museli zejm leccos odept. Zdlo se, e se systm poda nakonec

stabilizovat.

Bohuel oslaben obou mocenskch center, jejich neschopnost zajistit stabilitu a

pedevm totln omezen podnikatelskch pleitost mimo okruh zasvcench,

vyvolal dv zkladn reakce. Prvn byl vznik tetho ekonomicko-politickho bloku,

kter nyn aspiruje na vedouc pozici na pravm politickm spektru. Tm druhm

bylo spojen nespokojench podnikatel se skupinou mladch lid a komunlnch

politik. Prnik novch subjekt do zavedenho systmu znamenal vyosten

konflikt mezi tmito subjekty. Na jedn stran se dky novm politikm v systmu

zaaly konen odhalovat a vyetovat ekonomick delikty z let minulch a na stran

druh ada tchto novch politik chtla za svj podl na politick moci i moc

ekonomickou. To vyvolalo pirozen konfliktn situace mezi nejrznjmi

mocenskmi centry a soupeen na vech stranch politickho spektra. Nesourod

slepenec navzjem protikladn psobcch idej plus (dky soupeen) neustle se

valc medializovan etz nejrznjch korupnch a kriminlnpolitickch kauz

vytvoil zatm nejvt pocit znechucen s politikou, jak esk republika za

poslednch 20 let poznala.

Za souasnou situaci, by to zn paradoxn, je teba podkovat. Byl toti odkryt

do t doby sice tuen, ale nikdy dve v takov me nemedializovan zkladn

Strnka 4

problm tzv. zastupitelsk demokracie. Byl odkryt systm, kter parazituje na

zkladech souasnho demokratickho systmu. Nikdy dve jsme nemli monost

sledovat hloubku propojen nejrznjch ekonomickch subjekt na orgny

zastupitelsk demokracie. Zd se, e souasn demokratick zastupitel nem tm

nic spolenho s reprezentac zjm svch voli. Cel systm je dokonale

manipulovn vlivovmi skupinami a pevn provzn na ekonomick zjmy nkolika

skupin.

Voli je od potku tzv. demokratickho procesu clen manipulovn a tm

vdeckmi metodami profesionlnch medilnch a Public Relation (PR) agentur i

profesionlnch medilnch poradc. Kad strana se sna do reklamy

investovanmi vysokmi stkami zskat na svoji stranu naivnho volie

pedvedenm nerelnch slib i mediln manipulac. Pedvolebn boj se

v souasnosti spe podob prodeji uritho vrobku i sluby, ne nabzenm

politickch idej. Kandidt na zastupitele i poslance mus bt lenem urit strany,

zde je vybrn nikoliv dle svch schopnost, ale zejmna a za prv kvli sv loajalit,

piem lkadlem mou bt znm tve placench populrnch politik i umlc,

kte pak psob jako lkadlo na volie, Pokud je kandidt zvolen, nem vtinou

anci na samostatnou prci. Dky systmm stranick prce, nap. tzv. klub, je

vtina hlasovn pedem domluvena dle stranickho kle, kter uruje povtinou

veden. Klov hlasovn, napklad u dleitch zkon, je pedjednno mezi

vedenm pslunch stran a tzv. lobbisty, co jsou styn osoby mezi politiky a

ekonomickmi subjekty. Ekonomick subjekt se sna ovlivnit zkony ve svj

prospch a za to poskytne pslun stran finann podporu na prci a volebn

kampa. Kruh se uzavr.

Jin, ne pedem vybran osoby, se do tohoto systmu nemaj anci dostat.

Kandidtky stran jsou schvalovny vedenm a to na voliteln msta umsuje pouze

loajln a zainteresovan kandidty. Dky stranickmu systmu nem anci dn

men subjekt bez finannho zzem. Pokud se do tohoto zavedenho kruhu pesto

dostane njak outsider, je nejdve vystaven pokusu o zkorumpovn. Je mu

nabdnuta dobe placen funkce s minimem prce, ppadn placen lenstv v njak

sprvn rad sttnho podniku. Pokud je tento zastupitel i potom nestupn a placen

Strnka 5

funkce vmnou za loajlnost odmtne, je vystaven denuncian kampani a

oerovn za pouit irok kly medilnch a zpravodajskch prostedk (v

nkterch ppadech i za vyuit sttnch orgn pod kontrolou t kter politick

strany), co povtin kon buto likvidac jeho dobr povsti (a jeho odstoupenm)

i v zvanjch ppadech i jeho kriminalizac i finann likvidac. Systm je tak

propracovan a nejrznj subjekty jsou zainteresovny na jeho fungovn, e nen

tm mon se mu vyhnout.

Dal innost tto klientelistick organizace je rozdlovn sttnch zakzek a

umisovn svch osob na klov msta ve sttn sprv. Napojen ekonomick

subjekt (v nemalm potu ppad je vlastnn vznamnm lenem t kter politick

strany pes prostednky i akcie na doruitele) zsk za pomoci klovch osob ve

sttn sprv sttn zakzku za pedem pipravenou cenu, kter je o destky procent

pedraena oproti reln cen. Urit procento ze zisku pak ekonomick subjekt

pevede na ern konta pslun strany, kter je vyuije opt na financovn svho

apartu a na financovn pedvolebn kampan.

Propojen ekonomick a politick moci ji doshlo dky selhn zastupitelsk

demokracie tak obrovskho rozsahu, e je mon hovoit o vytvoen nov

spoleensk vrstvy, kter profituje na tomto propojen. Existuj specializovan firmy,

kter za pslun obnos (provizi) zprostedkuj tm cokoliv ve vztahu ke sttn

sprv. Je mon napklad zskat jakkoliv povolen i naopak konkurenci povolen

znemonit, je mon zajistit zmnu zkon tak, aby byly vhodn pro platc subjekt,

je mon ovlivnit trestn a soudn zen s clem nkoho ochrnit ped trestn

odpovdnost, i nkoho jinho trestn odpovdnosti vystavit a tak ho odstranit. Tyto

firmy i osoby jsou ji tm nezvisl na tom, kter konkrtn strana je zrovna u

moci, nebo maj svj vliv rozprosten v celm politickm spektru. Jedin problm

tak me nastat, kdy se k moci dostane subjekt, kter nen pslunm zpsobem

navzn, co se e rozbitm tohoto subjektu a zkorumpovnm pozstalch len.

V tomto souasnm politickm systmu nejde ji v dnm ppad o politick

ideje. Jde pouze o ekonomicko-politickou moc. Proto je mon sledovat zdnliv

nepochopiteln nzorov obraty, kter neodpovdaj politickmu zamen t kter

strany. Takt je mono vysledovat, e mimo uritch populistickch in (jako

Strnka 6

napklad zven nkterch dvek i naopak snen nkterch dan) nedochz

k dn radiklnj zmn fungovn systmu, a u vyhraje jakkoliv

z univerzlnch stran z jakhokoliv politickho spektra. Jednodue systm ve sv

podstat vyhovuje vem (ovem s vjimkou oban).

Ve popsan systm pomrn dobe dokumentuje fungovn tzv. zastupitelsk

demokracie v tm vech sttech na, tzv. zpadn civilizaci (zem s krat i

neexistujc demokratickou tradic nebudu zmiovat, stejn tak nelze nae vnmn

demokracie pln uplatovat na zem jinch kulturn-civilizanch okruh jako nap.

zem Asie). Existuj samozejm mstn odchylky, nkde se sna udrovat zdn

demokracie lpe, jinde se o to skoro ji ani nesna. Fungovn v autoritativnch

reimech i v diktaturch ponechm stranou, tam by byli rdi oban i za

klientelistickou demokracii popisovanho typu, nebo nemaj ani ekonomick

svobody ani svobody obansk, kter zpadn svt stle vce i mn dodruje.

Vidme tedy urit selhvn systmu zastupitelsk demokracie a to dve i

pozdji tm vude, kde byla zavedena. Vsledkem je nejen odtren oban od

politiky a faktick nemonost ovlivovat vci veejn, ale t i ekonomick selhn a

nefunknost souasnho preferovanho sociln-trnho modelu ekonomiky.

Selhvn zastupitelsk demokracie se toti vznamn podl na selhvn a

deformaci v souasnosti pevaujcho trnho principu ekonomiky. Nejene

podstatn st ekonomiky, zejmna ta interagujc se sttem, je postavena na zcela

jinch ekonomickch principech (co se samozejm pen i do sfry privtn), ale

dochz k obrovskmu zneuvn prostedk ze sttnho rozpotu. Dle nkterch

daj dochz v esk republice ron ke ztrt a 150 miliard kvli pedraen

sttnch zakzek dky korupci. Pedraen zakzek je vak jen jedna st korupce,

pm platky pak dal. Korupn klima houstne a mra vnmn korupce oproti roku

2006 vzrostla o 12 %. Vtina obyvatel a zejmna podnikatel si mysl, e dn

firma nezsk veejnou zakzku bez platku. Podle odbornch odhad stka

vyplacen na pm platky v R pesahuje 40 miliard korun ron, co odpovd

zhruba 2 % HDP 4.

4 M. BEDN, pstup esk veejnosti ke korupci, Diplomov prce, [online], [cit. 25.6.2012]

Strnka 7

Podobn situace je dle veho i v dalch zemch. Akoli na ekonomick rst

psob samozejm mnoho faktor, me jej korupce vn pokodit, zejmna pak

dostane-li se do stdia tzv. nekontrolovateln systematick korupce. Existuje siln

korelace mezi vvojem HDP na hlavu a korupc, jak dokazuje mnoho studi o

dopadech korupnho jednn. Existuje zde vcemn shoda, e korupce m na rst

negativn dopad zhoren o jeden bod na kle 0 10 vede piblin k poklesu

HDP na hlavu a o 2 % 5 .

Ekonomick nklady selhn zastupitelsk demokracie jsou jen jedna, sice

vrazn vnman, ale nikoliv ta nejzvanj poloka selhvn celho

demokratickho systmu. Nejhor dsledek tohoto selhn systmu zastupitelsk

demokracie je naprost ztrta dvry oban v politiku a v politiky veobecn.

Vsledkem je pak nejen narstn spoleenskch problm a negativnho chovn

v cel spolenosti, ale ve svm konci pak voln po vld siln ruky a s tm mon

riziko zniku celho demokratickho systmu.

Jak z tohoto ven? Je mon zachrnit demokracii a s tm i samotnou existenci na

kultury? Vyeen tto otzky se zd bt hlavnm kolem dneka a bude aktuln

zejm po cel 21. stolet. eenm tto otzky se t zabvalo mnoho myslitel,

filozof, spisovatel, umlc a politik ji v minulosti, nen to tedy jen zleitost

novodob. Cel historie lidstva je poznamenan hlednm nejlepho monho

politickho i sprvnho systmu. Existuje nespoetn mnostv literatury popisujc

nejrznj varianty spoleenskho uspodn. Kad systm m sv vhody a

nevhody, nenajdeme systm, kter by byl naprosto ideln pro vechny obyvatele

na zem. Mnoho odbornk zastv nzor, e je teba pro zchranu na civilizace

vymyslet nco pln novho. J se domnvm opak, e je mon pouit se

z historie, najt nco, co prokazateln fungovalo a ppadn to jen mrn

pizpsobit modernm podmnkm a monostem. Mnoho historickch pramen a

odborn literatury nm toti naznauje, e nen teba vymlet njak futuristick

vize komplikovanch spoleenskch projekt.

5 MAURO, P.: Corruption and Composition of Government Expenditure.

IMF Working Paper 96/98, 1996, published in Journal of Public Economics, No. 69, June 1999.

s. 263-279. ISSN 0047-2727.

Strnka 8

Pi analze dostupn literatury zjistme, e mon een existuje a je znmo

ji tm po celou existenci lidstva. Jedn se o pm zapojen oban do zen sv

zem a sv spolenosti. Toto een znamen petvoen souasn zastupitelsk

demokracie na demokratick systm, kde budou oban rozhodovat sami za sebe a

bez toho, aby delegovali svoje rozhodovn na nkoho jinho. Takov systm se

nazv pm demokracie. "Dmos" v etin znamen "spoleenstv" a "Kratos"

("moc") znamen " rozhodovn o druhch". "Dmos-kratia" tedy ve staroetin

znamen "spolen sly", neboli ve volnm vkladu "vichni oban rozhoduj o

vem". Chtl bych prokzat na zklad historickch souvislost a zkuenost, e tento

politick systm me bt postupn tm systmem, kter zajist rovnoprvn podlen

se na moci vem obanm nejen esk republiky ve 21. stolet. Celkovm clem a

hlavnm zmrem tto diplomov prce by mlo bt prokzn teze, e pm

demokracie je logickm vvojem souasn demokracie zastupitelsk a pin

vhody, kter umon dal rozvoj nejen esk republiky, ale zejmna rozvoj

celho svtovho spoleenstv ve 21. stolet. By ekonomika s politikou a

demokraci vznamn souvis, vzhledem k rozshlosti ekonomickch teori se

zmrn vnuji pouze politickmu systmu zen a nikoliv ekonomii i ekonomick

demokracii. Je nasnad, e demokratizace spolenosti se projev i na ekonomice (a

naopak), nicmn akoliv se jedn v zsad o spojen ndoby, clem tto prce je

pedevm prozkoumat monosti vt participace oban na politickm rozhodovn

a nikoliv na nutn reformy v ekonomick oblasti, kter by mly pirozen reformy

politick provzet.

V prvn kapitole tto prce popisuji systm pm demokracie, kter prokazateln

existoval ji ve starovkch Atnch asi ped 2500 lety a trval piblin 200 let.

V tto kapitole se takt dozvme, e v minulosti nebylo technicky mon, aby

miliony oban aplikovaly pmou demokracii, nebo neexistovala monost a

prostedky k tomu, aby miliony oban mohly navrhnout, projednat a hlasovat o

politickch nvrzch a nsledn pimen rychle spotat hlasy. Proto se vtina lid

pi obnov novodob demokracie shodla, e nkolik mlo jejich zvolench zstupc

bude rozhodovat za vechny obany. Tchto pr lid si nsledn uzurpovalo

politickou moc, zatmco vtin oban byla tato odprna.

Strnka 9

Ve druh kapitole tto prce popu nejastji pouvan prvky pm demokracie

a zamm se na existujc souasn formy pm demokracie ve svt. Na pkladech

z celho svta si ukeme funknost a praktinost tto formy politickho systmu.

Ve tet kapitole se pak zamm na technickou realizaci pm demokracie, kter

je umonna ve svm dsledku s nstupem novch technologi a informan

spolenosti veobecn. Je nutno zdraznit, e vechna rozebran tmata spolu zce

souvis.

Ve tvrt kapitole se pokusm srovnat pmou demokracii s demokraci

zastupitelskou. Pokusm se prokzat vhody pm demokracie a jej praktick

pnos. Z tto kapitoly by mlo bt zejm, e pm demokracie me odstranit

zkladn negativn vlastnosti zastupitelsk demokracie a umon tak dal rozvoj

celho spoleenstv. Dle se budu vnovat monostem pm demokracie v esk

republice a rozpracuji kroky, kter by mly umonit postupn pechod od

demokracie zastupitelsk k demokracii pm v naich podmnkch.

V rmci metodologickho apartu vyuiji metodu reere odborn literatury a

dokument jak v titn podob, tak zejmna v podob internetov. Pi vyuvn

informac pechzm do metody popisnho zkoumn a dedukce.

Pi zpracovn historickch variant pm demokracie pouvm zejmna

historick a djepisn prce i stat odbornch publikac vetn internetovch

encyklopedi zabvajc se pedevm obdobm antickho ecka a histori vcarsk

konfederace. Pi zpracovn konkrtnch pklad a variant modern pm

demokracie vychzm zejmna z internetovch strnek organizac zabvajcch se

prosazovnm pm demokracie a to hlavn eskho Hnut za pmou demokracii

6, americkho institutu Initiative & Referendum Institute 7 a strnek encyklopedie

Wikipedie. Z kninch publikac v eskm jazyce vychzm zejmna ze sbornku

Volby, demokracie, politick svobody 8, z knihy George Sagiho Teorie pm

demokracie 9 a z knih a lnk PhDr. Milana Valacha. Velice podntn je brourka

6 Strnky Hnut za pmou demokracii, [online], [cit. 25.6.2012]

7 Strnky Initiative & Referendum Institute, [online], [cit. 25.6.2012]

8 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, [Leges, prosinec 2010, ISBN:

978-80-87212-62-2] 9 Sagi George S.: Teorie pm demokracie. [Studio Contrast, 2002, ISBN 0-9682925-1-8]

Strnka 10

Hnut za Pmou demokracii nazvan Pm demokracie pro eskou republiku,

kter popisuje, jako jedna z mla, konkrtn kroky pro implementaci pm

demokracie v naich podmnkch. Dle vychzm z politologickch a odbornch

uebnic a publikac, kter se okrajov vnuj tmatu pm demokracie a to zejmna

v oblasti definic. Dal literatura v seznamu zdroj tkajc se pm demokracie je

vtinou pli obecn a historicky popisn, konkrtnm krokm se veobecn vnuje

pli mlo. Literatura tkajc se pm demokracie se a na vjimky zabv

pedevm kritikou souasn spolenosti bez pesnho nvodu, jak pmou

demokracii implementovat. Nvrhy reln implementace pm demokracie proto

budu konstruovat na zklad analzy ji fungujcch systm zejmna ve vcarsku

a USA s pihldnutm na zvyklosti v esk republice.

Strnka 11

1 Pm demokracie historick souvislosti

Pojem demokracie, jak ji bylo uvedeno v vodu, pochz sice ze staroetiny, ale

to co demokraci nazvme, existovalo nepochybn mnohem dve ne v antickm

ecku. Rozhodovn lovka sm za sebe pat dle veho k vbec prvnm lidskm

schopnostem od svitu lovho spoleenstv. Z dob prvobytn pospoln

spolenosti nemme pirozen dn psemn zznamy, ale na zklad vzkum

antropolog se meme domnvat, e ve spoleenstv prvnch lovc i sbra plodin

fungoval systm rozhodovn podobn pm demokracii.

Je nanejv pravdpodobn, e existovalo nco jako snm vech len tlupy,

napklad u ohn, kde se rozhodovalo o vech podstatnch otzkch existence

pravkho spoleenstv. Prvo hlasovat mli nicmn zejm pouze platn lenov

spoleenstv, co byli vtinou mui schopn lovu i boje. Velmi pravdpodobn ale

existovaly i modely, kde prvo rozhodovat mly i eny, napklad v komunitch

zabvajcch se pevn sbrastvm plod. Pklady tohoto uspodn najdeme i

dnes u nkterch odlehlch kmen domorodc, kter doposud pily s na civilizac

do kontaktu pouze vjimen i vbec ne. Formy pm demokracie u nejrznjch

nrod dokldaj i dvj a historick prameny oitch svdk. Ze vech jmenujme

alespo knihu V indinskm zajet: ivot a pbhy Johna Tannera,10 kter

popisuje autobiografick pbh lovka, kter na pelomu 18. a 19. stol. il 30 let u

severoamerickch indin a seznamuje tene s formami pm demokracie u

nkterch kmen v tehdej dob.

S koncem neolitu a pechodem lidstva k usedlejmu zpsobu ivota a

k zemdlstv se ve nejen vznik prvnch mstskch stt a vznik psma, ale

pravdpodobn i konec pm demokracie. Jednm z dvod mohl zejm bt nrst

potu obyvatel jednotlivho spoleenstv a tm nrst problm jak toto spoleenstv

dit. Technicky prost nelo zajistit, aby kad len komunity mohl mluvit do zen

10 V indinskm zajet: ivot a pbhy Johna Tannera. ORBIS, 1959

Strnka 12

spolenosti. Jinm podstatnm dvodem byl pak zejm vznik spoleenskch td

a neochota vldnouc elity se o moc s nkm dlit.

Nicmn tyto skutenosti nevedly k zniku zkladn poteby lovka a tou je

svoboda rozhodovn. Je pravdpodobn, e poteba demokraticky se podlet na

rozhodovn o svm osudu je lovku njakm zpsobem dan a tud je mon, e

tu a tam bhem dlouhch let historie vznikly nejrznj spoleensk tvary a

skupiny pouvajc spn pmou demokracii mnoho destek i stovek let. Jakkoliv

konzervativn nzory tvrd opak, u jen fakt, e i v nejtotalitnjch systmech se

vdy objev nkdo, kdo opakovan pozved prapor lidsk svobody rozhodovat sm

o sob, hovo o hluboce zakoenn touze lovka po prav form demokracie.

1.1 Antick ecko

Existuj sice urit indicie, e demokracie v urit podob existovala i u prvnch

znmch civilizac v Mezopotmii11, ale prvn psemn potvrzen a doloen tto

poteby je vak demokracie atnsk, kter vznikla v ecku zhruba ped dva a pl

tisce lety a vcemn spn fungovala zhruba dv st let. Systm demokracie ve

starovkch Atnch byl v tehdej dob vjimen zejmna proto, e vichni

svobodn mui mohli pmo rozhodovat o smrovn a vvoji jejich msta. Systm se

netkal en (ty mly sv posln v rodin a vchov dt a dle tehdejho pohledu

nemly prvo mluvit do politickch zleitost) a otrok (co je pochopiteln, ti

nemli dn prva a byli majetkem svch vlastnk). Poet svobodnch atnskch

mu byl v t dob kolem dvaceti tisc a msto samotn bylo sprvn rozdleno do

padesti okres se zhruba tiscovkou obyvatel v kadm okresu. Atan navrhli

politick systm vldnut, kde kad oban ml jeden hlas a rozhodoval jen sm za

sebe co je hlavn atribut pm demokracie. Aby pekonali problmy s potem

hlasujcch, vymysleli Atan tak ji celkem sofistikovan a sloit pstroje pro

hlasovn a na stn hlas. Clem takovhoto systmu u v tehdej dob bylo, aby

11 Isakhan, B. and Stockwell, (2011). The Secret History of Democracy. London: Palgrave

Macmillan. Str.. 1959. ISBN 978-0-230-24421-4.

Strnka 13

dn oban nemohl rozhodovat za ostatn bez ohledu na jejich nzor a hlavn

odstrann politick korupce, zamezen konspirac i spiknut. Je zejm, e starovc

Atan museli zavat podobn projevy zneuit politick moci, jak zavme i my

dnes v dob modern.

Rozhodovn probhalo dky masov asti oban (svobodnch mu) na

veejnch debatch na nmstch i veejnch plochch. Masov debaty o politice ve

starovkch Atnch produkovaly nov mylenky v oblasti filozofie, nov divadeln

pojmy jako jsou tragdie i komedie, nov formy logickho uvaovn, kritickou

politologii, historii, soudn procesy ped porotou a dokonce i veejn diskuze o

vojensk strategii. Tyto inovace lidskho chovn byly charakteristick pro atnskou

demokracii, a i kdy byly vymyleny ped dvma a pl tisciletmi, stle se v tm

nezmnn podob pouvaj dodnes. Takt vtina naich souasnch politickch

koncepc byla objevena dky atnsk demokracii. Je tak pznan, e tehdy

v peloponskch vlkch nakonec vtzn (doasn) Sparta, vojensky centralizovan

ovldan dvma krli a bez svobodn veejn debaty o politice, zmizela nakonec

z djin bez vznamnho politickho ddictv uitenho pro nai souasnost.

Podobn bez vznamnho politickho odkazu zmizely i velk e jako Egypt,

Babylon, Indie nebo na.

Tehdej demokracie vymylen a praktikovan v Atnch ptho a tvrtho

stolet ped nam letopotem nemus bt z naeho souasnho pohledu dokonal.

Ani nen, svobodu politick diskuze nevyuvala vtina lidsk populace,

nezapomeme, e se jednalo o dobu otrokskou, ale kadopdn je to dle veho

z naeho pohledu tzv. zpadn civilizace nejlep znm vlda do t doby a

vynikajc vzhledem k tomu, jakm zpsobem il zbytek antickho svta, o cel

zemkouli ani nemluv. Nejvt podl na tehdej demokracii m dle dochovanch

pramen athnsk velmo Kleisthens, jeho politick reformy postupn zmnily

Athnsk politick systm z oligarchie (vlda nkolika bohatch) smrem k

demokracii (vld lidu).

Klem k atnsk demokracii byly Kleisthensovy reformy rozdlen sprvn-

politickch obvod zem Athn a poloostrova Attica. Kleisthens zruil Draknovu

a Solnovu organizaci obce podle ty tradinch rod (gen ) a tyto tyi oblasti

Strnka 14

nahradil deseti novmi oblastmi nazvanmi fle (phylae), kter byly dle rozdleny

na tetiny (trittyes). Kad z tchto tetin se elov nachz v rznch ze t oblast

Atticy tak, jak byly rozdleny v minulosti dle jejich prosperity a vnos. Jednalo se o

bohat centrum mst, pobe s rybolovem a nmonm obchodem a chud

vnitrozemsk, pevn zemdlsk oblasti zvolen tak, aby mezi flami nevznikly

velk sociln rozdly zpsoben nerovnovnm rozloenm bohatstv mezi tmito

oblastmi. Dle pak byly tyto trittyes rozdleny do sto tyiceti obc (demes) rznch

velikost. 12 Clem tohoto sprvnho dlen Kleisthens obrazn odvodnil pkladem

ze koly, kdy uitel uspodal zasedac podek tak, e vy a vai kamardi nebudete

sedt vedle sebe, abyste se nemohli navzjem dohadovat a ruit zbytek tdy. Toto

uspodn vm mlo pomoci se soustedit hlavn na uen a ne na sv ptele,

vysvtlil Kleisthens. Pro srovnn o jak poet obyvatelstva se jednalo uveme, e

ped zatkem Peloponsk vlky (roku 431 p. n. l.) ilo v Attice kolem 250 000

300 0000 dosplch jedinc, z toho bylo 25-30 000 svobodnch oban muskho

pohlav, 80 000 otrok a 25 000 cizinc (metoik).13

Shromdn, neboli ecclesia, bylo oteveno vem svobodnm a losem vybranm

obanm muskho pohlav (pesnji svobodnm mum, kte mohli nosit zbra a

byli star 21 let), po padesti z kad fli a svolvalo se tyikrt do msce, co s

deseti msci v atnskm kalendi vylo tyicetkrt do roka. Na shromdnch

byly projednvny dleit rozhodnut v oblasti zahranin politiky i legislativn

otzky a konen rozhodnut, neboli proclaimation, bylo nsledn vytesno do

kamene a tento kmen byl postaven na vznamnch mstech ve mst, jako bylo

napklad trit (Agora). Vzhledem k tomu, e se asto astnilo mnoho tisc osob,

byl tento parlament asto velice hlun a projednvan otzky neprchodn, co

vytvelo urit problmy. asto tedy bylo nutno vyeit citliv otzky a jen ti

nejlep enci mli odvahu nebo vokln schopnosti, aby tak uinili. Nkdy se

stvalo, e snm mohl bt ovlivnn ve svm rozhodovn vlivem velmi obratnch

enk a vdc (demagog). Aby se odvrtily pokusy o manipulaci snmu i

obstrukci, provdlo se jednou za rok hlasovn o tom, zda je nutn nkoho vyadit

12 P. Hraden aj., Djiny ecka. Praha: NLN 2007. ISBN 978-80-7106-192-2

13 Athenian democracy, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012]

Strnka 15

z rozhodovn anebo za njak vn provinn i z obansk spolenosti (z obce),

co bylo nazvno vyobcovn. Toto hlasovn probhalo tak, e lenov

shromdn napsali jmno osoby, kter m bt vyobcovna na kus stepu keramiky

i dladice. Stepy byly pak spotny a osoba s nejvtm potem hlas byla

nsledn vypovzena z Athn na deset let. Po deseti letech pak mohl vyobcovan

lovk zskat zptky svj majetek a sv obansk prva a byl pijat zpt mezi obany

msta. Jako prvn byli vyloueni hlasovnm ptel a pbuzn tyrana Pisistratuse.

Pestoe vyobcovn je skoro nejvce znmo z opaten atnsk demokracie, v

praxi bylo zaznamenno jen o nco vce ne dvanct osob, kte byli vyobcovni

z Atn. Nicmn mezi nimi jsou historicky vznamn jmna jako napklad

Aristeids, Kimn, Themistokls, Thucydides, Alcibiades i Hyperbolus (kter byl

posledn z vyobcovanch). Toto opaten ale splnilo svj el, protoe strach

z vyobcovn snioval u osob s vysokmi spoleenskmi aspiracemi plinou

agresivitu. Negativum tohoto systmu, jak je vidt na jmnech historicky

vznamnch osob, mohlo bt nejen vyazen monch dikttor, ale i vyazen osob,

kte se odliovali svmi schopnostmi a nzory od vtiny populace.

Jakmsi pedsednictvem snmu byla tzv. boule neboli rada sloen z pti set

mu, po deseti z kadch deseti fl Atn a ti rozhodovali o tom, co by shromdn

mlo prodiskutovat i rozsoudit. lenov rady byli voleni svmi obcemi (demes) a

po uplynut termnu jejich sluby nemohli bti optovn vybrni bhem

nsledujcch deseti let. Rad pedsedal jej pedseda, kter byl volen kad den

losem a nikomu nebylo umonno zastvat tuto funkci dle ne jeden den v ivot.

Jeho kolem bylo dit jednn tak, aby ve probhalo v souladu s pravidly a pokud

mono bez problm. Parlament v souasnch Atnch se dodnes nazv Bouli.

Hlavnm pedstavitelem mstskho sttu byl primtor, kter byl nazvn archon

(slovo anarchie znamen bez archona), kter nahradil v podstat krle. Jeho

odpovdnost spovala mimo funkce oficiln hlavy sttu (msta) pedevm

v dohledu nad provdnm prva, byl zodpovdn za ochranu sirotk a en bez

rodiny a jmenoval do funkce organiztora nboenskch slavnost (choregos). ad

archon zastval pouze jeden rok a tento rok byl tak po nm pojmenovn. Samotn

archon byl vybrn a jmenovn do funkce radou starch, co byli ti, co zastvali tuto

Strnka 16

funkci dve. Volen byl t tzv. ceremoniln kancl (archon basileus) poven

sprvou nboenskch zleitost vetn obtovn bohm a pod jeho jurisdikci

spadalo t trestn vrad, nebo bran ivota bylo v Atnch povaovno za zloin

pmo proti bohm, jeliko lidsk ivot darovali lidem oni a tud byl tak posvtn.

Dle byl volen vojensk velitel (polemarcha), kter ml na starosti armdu a ochranu

hranic. Skuten vkonn vojensk moc vak byla v rukou deseti stratg (generl),

kte byli zvoleni po jednom z kad fli. Polemarcha ml tedy pedevm soudn

pravomoci a byl tak zodpovdn za dohled nad zahraninmi dlnky v Atnch

(metoik).

Vechny ostatn ady a pozice byly v Atnch vybrny losem. To zahrnovalo

mimo jin vbr dan nebo ekvivalentu dnen obchodn inspekce, kte hldali

trit proti nekalm obchodnm praktikm.

Soudn moc reprezentoval v Atnch lidov soud (heliaia) sloen ze esti tisc

volench soudc znmch jako thesmothetae, kte ale nemli soudn moc ve smyslu

soudce dnenho, protoe Atan vili, e soudn rozhodnut by mli provdt

hlasovnm samotn oban. Proto byl v Atnch zaveden institut poroty neboli

hlasovn o vin i nevin pmo tmito obany a tito soudci byli tedy spe porotci

v tom smyslu, jak jej znm z dnench USA. Pokud byla v Atnch rozhodovna

soukrom soudn pe, tedy jednoho obana proti druhmu, byla porota sloena

z ptiset jednoho porotce - soudce. Soudn jednn, kter zahrnovalo napklad

ednky sttu, bylo rozhodovno pak porotou tisce a jednoho obana a nejvnj

obvinn ze zrady byli souzeni porotou jednohotisce ptiset jednoho porotce. m

dleitj spor byl souzen, tm vce porotc bylo teba k rozsouzen. Porotce byl

volen tajnm hlasovnm a byl placen za tuto slubu zhruba stejn jako bn dlnk

za den.

Z ve uvedenho je mono vidt, e atnsk demokracie byla propracovan

koncept politickho a sprvnho systmu zaloen na institutu pmho zastoupen

oban, kter by mohl v podstat ihned fungovat tm kdekoliv v souasnosti.

Atnsk demokracie mla ovem kritiky a to u i ve sv dob. Kritika samozejm

nesmovala povtin smrem k rozen demokracie, ale spe k jejmu omezen.

Nikdo ale nekritizoval omezen demokracie na svobodn mue a fakt, e ostatnch

Strnka 17

lid (en, otrok) se demokracie netkala. Byl zde sice napklad urit program

sttn vchovy pro dvky a eny, otroci v Atnch povali jaksi ochrany a byli t

reprezentovni svmi majiteli, nicmn zkladn prva na zen sttu jim nebyla

piznvna a v t dob toto nikdo nekritizoval.

Je zajmav, e v dochovanch pramenech nenajdeme dn rozpracovan

fundamentln zklady demokratick politick teorie. Naprost vtina dochovanch

dl atnskch politickch filozof a publicist obsahuje vce i mn nklonnost

k uritmu stupni oligarchie. 14 Napklad autor pamfletu Atnsk stava, kter se

dochoval mezi Xenofnovmi pracemi, je velice neptelsk vi demokracii 15.

Takt Sokrates, pokud meme vysledovat z prac Xenofna a Platna, byl

minimln kritick vi demokracii. Proti svmu rodnmu mstu je velice kritick

t Isocrates a to v prci svho pozdnho vku. Aristoteles je sice kritick, ale

zvauje plusy a mnusy a pouze Herodotus je demokrat 16.

Nejznmj kritikou atnsk demokracie je ale Platnv pohled dochovan

v jeho dle stava. Platn zde obhajuje, dle nho, nejlep zzen a tm je

aristokracie, respektive timokracie, kde vldnou pouze nejestnj a

nejvenj. Tato forma ale podle Platna degeneruje k horm formm vldy jako

je oligarchie a nakonec demokracie. Platn demokracii charakterizuje zejmna

neomezenou svobodou uspodat si ivot tak, jak se komu lb. 17 Tato svoboda

pak usmruje chovn jednotlivc. Jestlie, dle Platna, oban ijc v systmu

oligarchie byl stdm a sv poteby jednostrann smoval ve prospch jedinho cle

a to shromaovn bohatstv, tak naopak lovk ijc v demokracii smuje sv

konn vhradn k dennmu poten, nechce uspokojovn svch poteb odkldat za

dnou cenu, a by toto bylo poznn, est nebo bohatstv. Dle Platna pak tento

princip svobody pinese demokratickmu zzen konec. Dochz tmto toti k

zhroucen autority veden a k vzrstu anarchistickch tendenc. Respekt a autorita se

oslab nejen v poltick sfe, ale tak v rodin, vchov, v oblasti mezilidskch

14 The Athenian Democracy and its Critics, By A.H.M. Jones. Cambridge hitorical journal 1952

15 GRANT, Michael. Klasick ecko. Praha : BB/art, 2006. ISBN 80-7341-919-X. Kapitola 30

16 R,Tth, S.Krno, P.Kulaik: Strun politologick slovnk, UNIAPRESS, 1991. ISBN 80-85313-

18-9 17

Platn stava. Praha (1993):, Svoboda, str. 378

Strnka 18

vztah a dokonce i v pomru lid ke zvatm. Nsledn tmto, dle Platna

demokratick systm zanik a rod se nov forma zzen - tyranie.

Platn tvrdil, e Nejvt slabinou demokracie je to, e hlavn slovo a moc

zskv skupina demagog trubc. Ti dle autora stavy reprezentuj tu hlavn a

vd elitu kad demokracie:.jej dravj st en a jedn, kdeto zbytek sed

kolem enickch tribun, bzu a nesnese, mluv-li nkdo nco jinho, take v

takovm stavnm zzen je vechno, s vjimkou neho mla, spravovno prv

takovmi lidmi.18

Platn dle upesuje systm demokracie, kdy trubci vykoisuj bohat za

pomoci hlasu lidu tedy dle naeho pojet za pomoci demagogickch slib vtin

spolenosti. Toto vnm Platn jako nejvt nebezpe demokracie, kdy nsledn

ohroen bohat trubci zvol jednoho vyvolenho ochrnce, kter si zkonit

uzurpuje nakonec vekerou moc a tm se demokracie zmn v tyranii.

Platnovu kritiku demokracie tedy meme shrnout do dvou bod:

a) Demokracie ze sv podstaty nen ochotna respektovat nadazenost nkterch

jedinc a zpsob ivota nad druhmi.

b) Demokracie m v sob zakdovn pln na sebeznien.

Co se te bodu a), vychz z Platnova politickho nzoru a je za nj kritizovn a

tento nzor je v souasnosti zcela vyvrcen modernm pojetm humanismu a

rovnosti. Na druh stran pi formulovn bodu b) Platn zejm vychzel z jeho

souasnch zkuenost a popisuje tedy skuten chovn systmu t doby a m

znan pesah i do na ptomnosti. Stoj tedy za to se nad bodem b) zamyslet.

Ne vichni anti-demokrat vidli v demokracii jen slab strnky. Jedna neobvykl

kritika je od atnskho spisovatele, kterho znme pouze pod familirnm jmnem

star oligarcha. Asi to byl oligarcha, ale jestli byl star i ne, nememe dnes ji

ci, nicmn v jeho krtk brource vydan pravdpodobn nkdy kolem roku 420

p. n. l., tedy bhem prvnho desetilet peloponsk vlky se pe: demokracie je

dsiv, protoe pedstavuje vldu chudch, neznalch, nestlch, hloupch a

vtinou sociln a intelektuln podadnch mas lid. Svt se obrtil vzhru

18 Platn stava. Praha (1993):, Svoboda, str. 390

Strnka 19

nohama.19 Zde je ale zajmav propojen. Autorovi jist neuniklo, e v dob vydn

tto brourky byly Atny nejvt mocnost v celm ecku a jej sla spovala

v jejm lostvu. A lostvo pohnlo nic jinho ne pae nejchudch vrstev atnsk

populace. Je mono se domnvat, e atnsk pm demokracie tedy byla nco jako

politick reie nmon sly tohoto mstskho sttu.

Tehdej kritika atnskho demokratickho systmu tedy vychz ze soudobch

zkuenost a z filozofickch nzor jejich hlasatel. K negativnmu hodnocen

demokracie, a na vjimky, zejm takt pisply (by doasn) vojensk spchy

vojensky centralizovanch a oligarchickch mstskch stt ecka, jako byla

napklad Sparta.

Pokud se podvme na atnskou pmou demokracii v kontextu sv doby, byl to

bezpochyby asn spch, kter pedstavil koncept rovnch prv, vytvoil koncepci

odpovdnosti a kontroly sttnch ednk a zavedl systm sprvy vc veejnch,

kde dn osoba nebo skupina nemohla bt pli siln a zskat tak pli mnoho

moci. Takt je mono ci, e byla pmo revolun idea atnsk demokracie a toti

to, e prvoadou funkc vldy bylo zajistit spravedlnost lidem v Atnch.

Je teba ale zdraznit jednu zsadn vc o atnsk demokracii a to skutenost, e

se jednalo o prci tm na pln vazek. Pouze lid s mnostvm volnho asu

mohli vnovat svoji energii tomuto systmu, co ns pivd k otzce otroctv. Bez

otrok a otrokstv by nebylo atnsk demokracie, nebo alespo ne tak, jak ji

znme. Skutenost, e i relativn chud atnsk oban si mohl jet dovolit nechat si

svm otrokem zorat pole anebo ho nechat pracovat v dln, zatmco on na

shromdn projednval zkony je to, co atnskou demokracii zpstupnilo vem

obanm (pokud ovem definujeme obana jako svobodnho atnskho mue).

Kdyby toti jen atnsk aristokracie i bohi mli as na projednvn zkon, pak

by samozejm atnsk prvo vypadalo jinak a nesporn by favorizovalo pouze tento

stav. To neznamen schvalovn otroctv, ale pouze konstatovn, e v tto konkrtn

dob otroctv de-fakto demokracii umonilo.

19 Professor Paul Cartledge, Critics and Critiques of Athenian Democracy, [online], BBC [cit. 25.6.2012]

Strnka 20

1.2 Historie pm demokracie ve vcarsku

Zatek pm demokracie ve vcarsku bychom mohli datovat do roku 1291

vznikem tzv. Bundesbriefu , tedy prvn federln stavy, kter sjednotila kantony

Schwyz, Uri a Unterwalden v obrannou alianci (tzv. Vnou alianci, kter mla plnit

obrannou funkci proti vnjm vlivm)20. V roce 1332 se pipojil k alianci kanton

Lucerne a v 50. let 14. stolet byla konfederace rozena o Zrich, Bern, Glarus a

Zug. Akoli modern populrn publicistika nkdy charakterizuje tuto prvn

vcarskou alianci jako idylickou horskou demokracii, reln historie pedkld

mn utopick pohled na vc. Stejn jako jinde ve stedovku v Evrop, vcarsk

kantony ovldaly mstn oligarchov i feudlov bn povajc stedovk

standard tvrdho pstupu pi jednn s rolnictvem. Nicmn vcart rolnci mli

dky vjimenm podmnkm obecn ir rozsah prv a svobod ne byl bn ve

vtin evropskch zem. Jednoznanou roli, mimo dobrch obrannch podmnek v

horskch dolch, hrla i skutenost, e populace byla ozbrojen a zkuen v boji za

samostatnost, co nepochybn pomohlo mrnit represivn instinkty vcarskch

vldc. Impozantn sled udlost ve 14. stolet a vojensk vtzstv nad Habsburky

pekonala skepsi ohledn bojovch schopnost bnho alpskho rolnictva. Text

Bundesbriefu, kter popisuje spojen "mu Urie, Schwyz a obc dolnch dol

Unterwalden", naznauje jistou mru dobrovolnosti a naden pi zapojen do

formovn aliance. Dal klovou udlost pro rozvoj pm demokracie ve

vcarsku byl Landsgemeinde, ron suvernn shromdn vech oban, je

bylo potebn pro volby. Tuto starovkou formu ideln demokracie meme

vysledovat do 13. stolet, kdy nachzme zznam o prvnm doloenm jednn

Landsgemeinde konanm v kantonu Schwyz roku 1294. Do zatku trnctho

stolet byla Landsgemeinde dobe zavedenou tradic ve tech aliannch kantonech

vetn nkolika dalch horskch kanton. Vichni zpsobil oban byli povinni se

zastnit kadoronch setkn pod irm nebem a hlasovat o zkonech a vyhlkch

tkajcch se zen kanton. Hlasovn probhalo aklamac, tedy veejnm

20 Schweizer Geschichte, [online], Djiny vcarska [cit. 25.6.2012]

Strnka 21

hlasovnm. Z hlediska velikosti byla tato shromdn psobiv, nejmen se

skldalo z mn ne 1000 lid a ty nejvt zahrnovala vce ne 10.000 lid. Nicmn

Landsgemeinde lze historicky nalzt pouze v nmecky mluvc sti vcarska

(Uri, Schwyz, Obwalden a Nidwalden) a dodnes se zde napklad zachovalo

pravidlo, e valn hromada je kad rok svolna na posledn nedli v dubnu nebo

prvn nedli v kvtnu. Landsgemeinde je jednm ze t historicky zdokumentovanch

instituc pm vldy na svt, dal je ji popsan starovk atnsk ecclesia a tzv.

Town meeting v Nov Anglii. Nebude to pehnan, kdy napi, e Landsgemeinde

byl skuten mimodn projekt a to zvlt v prvnch stoletch sv existence.

Zatmco zbytek Evropy trpl despotickou formou feudln vldy a absolutismem,

ideln forma demokracie vzkvtala tm bez povimnut v horskch dolch

vcarskch kanton. Ale nepedbhejme, o pmou formu demokracie v relativn

velkm mtku musel Landsgemeinde jet soupeit tm dalch sedm stolet.

Krtce po zaveden Landsgemeinde v centrlnch horskch kantonech se

soubn vyvjela na vchod republika t spojench lig (Gotteshausbund, Grau

Bund a Zehngerichtebund) v to, co je dnes kanton Graubnden. Do zatku 15.

stolet byla zavedena v tto republice ran forma obanskho referenda a tento

pstup umonil diskuzi a posouzen vekerch vldnch nvrh obany kad obce

ped tm, ne bylo rozhodnut pijato na rovni ligy i republiky. Referendum se

stalo hlavnm nstrojem pro rozhodovn o zkonech mezi republikou a ligou,

stejn tak jako pi rozhodovn mezi politiky a volii v obcch kad ligy. Nebyl to

tak "pm" proces jako Landsgemeinde, ale byl zaloen na stejnm nzoru a na tom,

e legitimita rozhodnut spovala v souhlasu lid. Tato vzjemn oddanost pm

demokracii prohlubovala jednotu mezi temi ligami i pes jazykov rozdly a

geografick bariry.

Mstsk kantony ale nsledovaly jinou cestu politickho vvoje. Ve 13. stolet

vtinu mst dila oligarchick rada. Nicmn vlna nepokoj ve mstech v 30. letech

14. stolet vedla nsledn i zde k rozen okruhu nositel politick moci. Vytvoen

velkch shromdn i rad, jako byla nap. roku 1336 luzernsk "Rada t set,

nabdla obanm vce prv ve vld nad mstem. Kantonln spolky tak dostaly

novou autoritu a slu s plnou ast ve vld nkter kanton. 14. stolet t vedlo k

Strnka 22

poslen cechovnch spolk, co bylo dalm impulsem k upevovn

demokratickch proces, protoe vtina cech byla vnitn demokratick.

Samozejm, e vyjden nzoru cechy byla rozdln forma demokracie od

venkovsk pm demokracie formou Landsgemeinden, ale v mstskch kantonech

15. a 16. stolet a co je nejvce pozoruhodn, tak pedevm v Bernu, byla asn

forma referenda zavedenou prax, v n vichni svobodn mui souhlasili s

kantonlnm rozhodnutm. Nicmn tento proces byl asto nakonec ukonen

absolutistickm zsahem lechty i vldnouc oligarchie. dcm orgnem v kadm

mst se stala Rada dvou set (Rada t set v Bernu a Lucernu) a tzv. velk

shromdn. asem ale i tyto orgny ztratily moc vi menm radm. Ob zmnn

rady byly vdy zeny buto cechy, nebo nkolika silnmi rodinami. Msta Bern,

Luzern, Fribourg a Solothurn se nsledn v podstat stala feudlnmi a stava v

Basileji, Curychu a Schaffhausenu byla jen o nco mlo demokratitj. Nicmn,

po tzv. vbsk vlce v roce 1499 byla ustanovena autonomie vcarskch kanton a

jejich osvobozen od habsbursk kontroly, Tinct kanton Konfederace roku 1513

zavedlo politiku pijmn centrlnch rozhodnut zpt pomoc komunlnho

referenda.

Ve spojeneck republice kanton Graubnden a Valais byl touto prax dn

smyslupln demokratick obsah, nebo svobodn oban mli monost posoudit

usnesen jejich vldnoucch rad. Graubnden, v souladu se svmi tradicemi, byl

zvlt naden z tto pm demokracie. Podle nkterch historik21 kanton proel

experimentem totln demokracie, nepetrit revoluce a anarchismu ". Bohuel

instituce pm demokracie v Graubnden byly suovny vlc lechtou, nsilm na

lidech a zastraovnm. Nicmn vra, e politick legitimita spov v pmm

souhlasu lid, zstala pevn zakoenna.

Ke konci roku 1797 revolun Francie zahjila vojenskou invazi do vcarska.

Zminka osvobodit vcarsko od jeho zastaralho politickho du jen st

zakrvala francouzsk plny na zskn kontroly nad strategickmi prchody

centrlnch Alp a na zcizen bohatstv bernskch bank a obchodnk. Francouzsk

21 Christopher Hughes, Federalism and Confederacy: Defined, Compared and Analysed.[PDF]

Staeno z

Strnka 23

vojska vpochodovala nejprve do pohranin oblasti Jura a nsledn v lednu 1798, po

vyprovokovn menho pohraninho incidentu, zatoili Francouzi pod zminkou

dodren jaksi star smlouvy na vcarsk kanton Vaud s clem ovldnout hlavn

msto Lausanne silou. Bernt politici a vojci vdli, e budou zejm nsledovat

dal toky, ale dostali se do sporu o to, zda maj vyjednvat nebo bojovat. Klovou

otzkou bylo, zda Bern by mohl potat s pomoc ostatnch kanton. Kantony sice

sloily Psahu z Aargau, kde slibovali jednotnou vcarskou obranu tv v tv

ciz invazi, ale tato dohoda se rozpadla pi setkn se zatm neporaenou

francouzskou vojenskou moc. Nejenom, e francouzsk armda byla pli siln a

kladla velk odpor, ale jej revolun sliby o osvobozen byly pro mnoho lid pli

lkav, ne aby mohly bt ignorovny. Vzdlan lid, mimo ddinch oligarch,

chtli zejmna ve mstech pod vlivem francouzskch revolunch idej svrhnout

star mocensk struktury a tak msto Basilej pebhlo od konfederace k Francouzm

v lednu 1798 a krtce pot i Aargau a Thurgau. Odtren kantony se nabzely samy

jako voln zem v oekvn pchodu francouzskch vojsk. Nakonec zstal Bern

jako jedin mstsk kanton, kter se postavil na odpor francouzskm tonkm.

Dne 5. bezna se pokusilo 24 000 vojk Bernu, podporovanch pouze 4.900 mui z

jinch kanton, odvrtit tok francouzsk armdy tm dvojnsobn velikosti.

Bhem dne bylo msto dobyvateli obsazeno.

S porkou Bernu se star reim vcarska skuten zhroutil, ale oslaben

domc sly, kter usilovaly pouze o osvobozen od aristokratick vldy takt.

Francouzt vojci s sebou tedy pinesli nov politick d. Narychlo svolan stavn

shromdn v Aargau v dubnu 1798 prezentovalo nvrh stavy, kter vybavila

vcarsko vemi vymoenostmi modernho nrodnho sttu, byla vyhlena ada

zkladnch svobod, stejn jako zsada politick rovnosti. Stejn dleit pak bylo

vytvoen jednotnho vcarskho sttu bez hranic mezi kantony, kter byly do

roku1798 prakticky suvernnmi sttnmi tvary. Francouzi vnucen stava se

setkala s rznmi reakcemi v rznch kantonech, ale tento francouzsk politick

systm vytvoil nejvt vzdor v horskch kantonech. Velk vtina mu v tchto

kantonech povala francouzskch dajn revolunch prv a svobod lovka ji vce

ne 500 let. Pm demokracie v podob Landsgemeinde jim bezesporu nabzela

Strnka 24

mnohem vt kontrolu nad svmi vlastnmi zleitostmi, ne se kdy obanm ve

Francii snvalo. V dalch letech se obyvatel horskch kanton nkolikrt vzbouili

proti francouzsk nadvld, ale akoliv byl tm kad horsk statek pemnn

v pevnost, nsledovala porka. I v dalch letech bylo obyvatelstvo demoralizovan

a pokraovaly potyky s francouzskmi, ruskmi a rakouskmi vojky, nsledovala

krize finann a nespokojenost rostla i v kantonech Francouzm naklonnch, co

ohroovalo cel nov systm.

Bylo rozhodnuto reformovat zaveden francouzsk systm a tak v roce 1802 byla

na zklad tradic nov stava pedloena lidu ke schvlen a vcarsko vidlo jeho

prvn celosttn referendum. Bohuel toto prvn referendum bylo t prvnm

pkladem, jak lze pmou demokracii vyut k potvrzen nedemokratickch praktik,

v tomto ppad ve prospch Napoleona. (Napoleon sm pouval ve Francii

referenda od konce 18. stol. k legitimizaci uzurpovn moci) 22. V ervnu 1802 bylo

toti pedem veejn oznmeno, e zdren se hlasovn bude povaovno za souhlas

s nvrhem, e vichni apatit, ambivalentn a znevhodnn se budou potat jako

zastnci novho reimu. Nov stava byla pirozen pijata, pesto, e 92 500 hlas

bylo proti a pouhch 72 500 hlas pro, jeliko se 167 000 voli zdrelo hlasovn.

Reakc na tuto nespravedlnost bylo to, e stoupenci starho reimu spolen se

vcarskmi vojky provedli povstn, kter mlo svrhnout profrancouzskou vldu

jednou provdy. Napoleon odpovdl tak, e znovu pithl s armdou, ale osobn se

angaoval jako meditor. Nsledn dolo k vytvoen nov stavy, kter

obnovovala svrchovanost kanton ve federlnm systmu a kter nastavila kantonln

hranice, kter trvaj dodnes. stava helvetsk republiky vytvoila zjednoduen a

silnj Federln Shromdn a pedevm respektovala tradin vcarskou pmou

demokracii. stava z roku1803 fungovala spolehliv a byla obecn velmi dobe

pijmna, nicmn po porce Napoleona u Waterloo (1815) se francouzsk podpora

tto stavn struktury zhroutila a v nsledujc dob bez mocenskch vliv bylo

vcarsku ponechno prvo urit si svj vlastn politick systm. Byly posleny

pravomoci jednotlivch kanton a toto obdob se stalo znm jako znovuzzen. V

22 BERAMENDI, Virginia, et al. Direct Democracy: The International IDEA Handbook.,

Intenational Institute for Democracy and Electoral Asistance, 2008. S. 54 (PDF verze).

Strnka 25

roce 1830 tak referenda ve vcarsku zskala nov vznam. Ovlivnni reform

orientovanou ervnovou revoluc v Pai, liberlov v ad kanton uinili nkolik

spnch tah. Vlna demokratickch reforem nsledovala v tzv. liberln

regeneraci. Vichni plynule pevzali a akceptovali liberalismus a krom toho nov

veden zdilo zvazn stavn referendum (projednn navrhovan zmny zkona v

lidovm hlasovn) na rovni kantonu. Tmto krokem dolo k tomu, e navrhovan

zmny byly projednny a potvrzeny lidovm hlasovnm, kantonln vldy pepsaly

sv stavy a zapracovaly tam nov politick struktury pmou demokracii. Ve

stejn dob se tak osvdilo zaveden dodatenho referenda, kter umonilo

obanm napadnout bn zkony pomoc petic, co umonilo nov lidov

hlasovn o spornch a problematickch otzkch. Po roce 1848 se legislativn

dodaten referendum rychle rozilo ve vech zbvajcch kantonech. Navc velk

poet kanton vyhlsil prvo oban poadovat stavn iniciativu pro celkovou

revizi, co umonilo lidem v tchto kantonech poadovat pepracovn kantonlnch

zkladnch zkon a prv. Prvn revize zkon byla vyhlena v roce 1830 a nkter

instituce to vidly zpotku jako nebezpen a destabilizujc, nicmn v revolunm

roce 1848 to bylo obecn povaovno za innou pojistku proti revolunmu nsil v

tom, e smrovalo veejnou nespokojenost do tvorby reforem.

Udlosti vedouc k zaloen kantonlnch referend a iniciativ v obdob 1830-1833

prokzaly, do jak mry popularita pm demokracie pramen z vudyptomn

nespokojenosti s kantonlnm vedenm. Konzervativn federalist toti zali pli

daleko v omezovn prv po Napoleonov porce, a vcarsko pli pipomnalo

star reim a mnoho kantonlnch vldc se stalo doslova lechtici i oligarchy a

zradili demokratickho ducha t doby. Podobn veejn nesouhlas inspiroval druh

nrst zizovn referend, kter nastal v roce 1848. Referendum bylo nejen odpovd

na nedemokratickou tendenci mezi vedenm kanton, ale bylo tak vhodnou

nhradou za komunln pm shromdn a kantonln Landsgemeinden, kter rst

populace uinil organizan tce realizovatelnm.

enevsk rodk Jean-Jacques Rousseau prohlsil: demokratick vlda vyhovuje

malm sttm, kde je mon lid snadno shromdit, a kde kad oban me snadno

znt vechny ostatn." Z Rousseauova hlediska mohou pouze drobn stty, napklad

Strnka 26

ve vcarskch horskch kantonech, zachovat pmou demokracii ve sv ideln

podob: "Kdy vechny vci peliv promlm, nevm, jak bude pro vldce

mon nadle mezi lidmi, jako jsme my, udret vkon svch prv, pokud je

republika velmi mal. " (voln peklad)23. Kdyby il dalch 70 let, vidl by

referenda a iniciativy veobecn pijat ve sv vlasti jako odpov na tento problm.

V nkterch kantonech, nap. Schwyz a Zug v roce 1848 bylo nahrazen

Landsgemeinde referendem tm okamit a pm, ostatn kantony zachovaly

sv obansk shromdn vedle modernch parlament. To je tak ppad pti

kanton, kter si zachovvaj svj Landsgemeinden, a to Obwalden, Nidwalden,

Appenzell-Inner Rhodes, Appenzell-Outer Rhodes a Glarus.

Tak ale dal okolnost pispla k zaveden referend a lidovch iniciativ v

kantonech a to ambice podnikavch politik. Nestranci, kte se chtli dostat k moci

a nemohli i nechtli prochzet zkoutmi partajnch kulor toti zjistili, e mohou

vstoupit do vysok politiky, pokud budou vneseni na rukou lidu. Ti, kte usilovali

o veden v kantonech asto iniciovali pijet rznch nazen i zkon

v referendech, aby nsledn vyhrvali volby dky masivn podpoe veejnosti. Jak

uvd Hughes, tm kad kanton ml dominantn osobnost, kter byla povena do

federlnho adu pomoc zskn volisk zkladny v referendech. 24

V roce 1839 byl pmo ve vcarsku objeven dleit jev. I kdy liberlov

zskali vliv v mnoha kantonech dky volnm o zzen referenda, konzervativci

zjistili, e i oni mohou tit a to z prbhu referenda. Po osvobozen od aristokracie

se zde toti objevila masa prmrnch oban dve nevoli. Tento potencionln

elektort ml ale v podstat konzervativn politick nzory se silnm nboenskm

podtextem. Pravice si tehdy uvdomila, e v ppad rozen volebnho prva by

mohla tyto nzory vyut a dostat se tak k moci. V dsledku toho se protestantt a

katolit konzervativci stali vnivmi zastnci roziovn franzy a rozen

psobnosti referenda. Tento algoritmus, ve kterm pokrokov sly volaj po

referendu a demokracii jen aby nsledn vidly konzervativce sklzet plody

23 Jean Jacques Rousseau (1762) , The Social Contract. BOOK III [online], [cit. 25.6.2012]

24

Hughes, Christopher, Switzerland (London, 1975) PDF verze.

Strnka 27

hlasovn, byl opakovn mnohokrt nejen ve vcarsku, ale i v mnoha jinch

zemch. en kantonln pm demokracie v roce 1830 bylo podporovno zjmy

vcarskch katolk i z jinho dvodu. A konzervativn povahy, katolick

komunita byla politicky velice aktivn a snaila se upevnit svou pozici ve vld, jak

jen to bylo mon. Proto se katolick politick sly staly velkmi obhjci

decentralizovanho orgnu, kantonln suverenity a populrnch hlasovacch prv v

referendech. Referendum bylo povaovno za zsadn prostedek k zajitn moci v

kantonech s katolickou vtinou.

I kdy v 19. stolet politit oportunist obas vyuili referendum pro svj vlastn

rozmach, pravdpodobn tak nemohli uinit bez politick kultury naklonn k

pouit pm demokracie. Dopad asto nekontrolovanho referenda v systmu bez

tto tradice me bt proto velmi odlin. vcart tzv. radiklov ve 30. letech 19.

stolet byli prvn, kte pouili pmou demokracii jako meninov veto proti

vldnouc vtin, neboli jako zpsob otevrn dve k moci. Radiklov se tak

postupn stali sttn dominantn stranou a od 19. stolet do souasnosti zstali ve

vld. Vnmn uitenosti referenda radikly se odpovdajcm zpsobem snilo

pot, co od roku 1839 konzervativn sly a katolick skupiny zaaly pouvat

referendum jako efektivn brzdu radikln sly. Tento proces doshl svho vrcholu v

roce 1870, kdy katolicky veden referendum tm pivedlo radikln vldu na

kolena. V pozdnch 80. letech 19. stolet katolit konzervativci zskali pro sebe

trval msto na federln rad prostednictvm efektivnho vyuit referenda. Po roce

1900 byli na ad sociln demokrat. Bojovali prvnmi pedpisy vldnoucch

buroaznch stran s fakultativnm referendem a byli prvn ze skupiny, kte spn

zmnili strukturu politickho systmu prostednictvm stavn iniciativy. Tlak

vznikajc kampanmi referend vedl pmo k zaazen ty hlavnch stran do velk

koalin vldy.

Po dokonen vcarsk Konkordanzdemokratie 25 (konsocian demokracie) v

roce 1959 jako zzrakem nebyly dn hlavn politick strany vyloueny z vldy.

Referendum a obansk iniciativa se ale i nadle pouvaly na podkopn pozice tch

25 Konkordanzdemokratie, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012]

Strnka 28

zrovna u moci. Dokonce i konsensuln systm jako je vcarsk, neme doshnout

naprost shody mezi vemi zainteresovanmi stranami v kad politick otzce.

Zjmov skupiny, kter maj pocit, e jejich poteby nejsou naplnny stvajcm

politickm konsensem, mohou tak vyuvat referenda nebo iniciativy. Neoblben

strany jako zelen, auto strana a anti-cizineckch demokrat vyuvaj prostedky

pm demokracie stejn tak, jak to katolci a sociln demokrat dlali v minulosti.

Po roce1959 by mohlo bt fakultativn referendum ve vcarsku vykldno jako

ukazatel nespnch pokus o dosaen konsensu. Vtin zkon, kter se mus

vyrovnvat s referendem, se nepodailo zskat souhlas vznamn sti voli. Tedy,

kdy napklad jen 25 % voli v referendu se 40% ast odmtne njak zkon,

bude to jen okolo 450.000 oban (ze vech oprvnnch voli ze 4,5 milinu.),

kte oficiln vyjd svj nesouhlas. Frekvence etnosti referend ve vcarsku tak

znamen, e i velmi konsensuln politick zzen neme vdy vyhovt zkm

zjmovm skupinm a dalm politickm meninm, aby byly jejich nzory ptomny

u jednacho stolu. Pesto ale pm demokracie ve vcarsku hrla a hraje dleitou

roli pi kompenzaci selhn politickho systmu tto zem.

1.3 Historie pm demokracie v USA

V USA existuje pm demokracie alespo v njak form, ji tm od potku

vlastn historie a to minimln od roku 1600. Ji prvn osadnci Nov Anglie

vyuvali institut shromdn oban msta tzv. Town meetings 26. Na tomto

setkn vech lid oprvnnch hlasovat se dle plnu veejnho projednvn

diskutovalo o vyhlkch, zkonech a podobnch tmatech. Radnice svolvala tato

veejn shromdn, kde se hlasovalo o dleitch opatench dotkajcch se vech

oban a tm zaloila precedent, kter nsledn vedl k vytvoen legislativnho

referenda procesu, v nm mli poven oban ratifikovat zkony a navrhnout

zmnu svch zvolench ednk.

26 Town meeting, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012]

Strnka 29

Thomas Jefferson, jeden z prvnch otc zakladatel (Founding fathers), navrhl

osobn legislativu pro referendum, kdy obhajoval stavu sttu Virginia (1775).

Protoe se prv astnil zasedn kontinentlnho Kongresu, nebyl bohuel

ptomen, aby zajistil, e jeho poadavek bude pidn k stav vlastnho sttu 27).

Jeho vrazn podpora pro zzen procesu obansk iniciativy a referenda, neboli

I&R (Iniciativa a referendum aj. Initiative and referendum) byla zaloena na

pesvden, e lid jsou suvernn a mli by bt tmi, kte souhlas a schvaluj

veker zmny tohoto dokumentu, stavy, kter diktovala zkony, podle nich budou

lid muset t. Nicmn James Madison to pravdpodobn vyjdil nejlpe v List

federalist 28: Jeliko lid jsou jedinm prvoplatnm zdrojem moci a pochz od

nich stava, kter zplnomocuje nkolik orgn vldy, zd se pln v souladu s

republiknskou teori navracet se k tto pvodn autorit kdykoliv je nutn rozit,

zmenit nebo peformulovat pravomoci vldy. (voln peklad)

V roce 1776 se delegti z Georgie seli v Savannahu kvli nvrhu nov stavy.

Jednou ze zmn, ke kter mlo dojt, byl poadavek, aby nov stava mohla bt

zmnna pouze na zklad petice, kterou podepe vtina voli v kadm stt.

Akoliv tento postup nebyl nikdy pouit a nakonec tato st byla z stavy vyjmuta,

byla to prvn snaha o postup potvrzujc pravdu o svrchovanosti lidu pi kontrole

stavy. 29

Prvn americk stt, kter uspodal celosttn referendum pro sv obany k

ratifikaci stavy, byl stt Massachusetts v roce 1778. Nsledoval ho New Hampshire

v roce 1792. Dalm sttem, kter vyaduje souhlas voli s stavou a jakoukoliv

stavn zmnou, je Connecticut v roce 1818 a pak Maine v roce 1819, New York

(1820) a Rhode Island v roce 1824.30

U.S. kongres nsledn prohlsil legislativn

referendum za zmny stavy povinn pro vechny nov lensk stty Unie po roce

1857. 31

Dnes m kad stt USA legislativn referendum.

27 David Schmidt - rukopis Citizen Lawmakers 1985 staeno ze strnky:

28

asopis The Federalist, str. 49, [online], [cit. 25.6.2012] 29

Strnky Initiative & Referendum Institute, [online], [cit. 25.6.2012] 30

Tamt 31

Tamt

Strnka 30

Nicmn s pchodem legislativnho referenda si lid koncem 19. stolet zaali

uvdomovat, e nemaj dn pm vliv na vldu a e je poteba udlat nco pro to,

aby se zvila kontrola lidu nad pedstaviteli vldy.

Proto na pelomu 19. a 20. stolet byla zaloena hnut Populist (The Populist) a

Progresivc (Progressive movemets). Ob hnut byla zaloena na zklad

nespokojenosti lidu s vldou a jej neschopnost zajistit inn een kadodennch

problm. Zastnci obou tchto hnuti byli pedevm rozhoeni tm, e bohat

zjmov skupiny ovldaj vldu, a e lid nemli monost tyto innosti kontrolovat.

Brzy zaali navrhovat komplexn platformu politick reformy, kter zahrnovala

volebn prvo en, tajn hlasovn, pmou volbu americkch sentor, odvoln

(recall), primrn volby a proces obansk iniciativy a referenda.

Zkladnm kamenem jejich reformnho balku bylo zaloen procesu obansk

iniciativy. Vdli, e bez nho mnoho reforem, kter chtli, ale byly znemonny

souasnou sttn legislativou, nebudou mon. Jejich podpora tohoto procesu byla

zaloena na teorii vry v jednotlivce a ne na metod negativn destrukce vldy, ale

spe na pomoci tto vld. Vili, e otcov zakladatel na federln a sttn

rovni odvedli skvlou prci pi tvorb stavy, zejmna v nastaven kritri, kter

ovlivuj obanv kadodenn ivot. Nicmn vdli, e tyto stavy byly zaloeny na

kompromisech a nikoliv na dokumentech, kter by mly bt trval. Otcov

zakladatel si to uvdomovali a umstili do stav jednotlivch stt a i do federln

stavy ustanoven o jejich zmn. Populist a progresivci vyuili vhody tohoto

ustanoven, kter umouj zmnu federln stavy a vypravili se na nronou cestu

dotlait zkonodrce, aby pijali novelu umoujc obanskou iniciativu a lidov

referendum.

Jejich snaha se brzy zaala vyplcet. V roce 1897 se stal stt Nebraska prvnm,

kter umonil mstm v jejich pravomocch uplatovat obanskou iniciativu a

referendum. O jeden rok pozdji oban Jin Dakoty pevzali ustanoven obansk

iniciativy a referenda ze vcarsk stavy (1848) a spn ho pouili v stav

tohoto sttu. Dne 5. listopadu 1898 se stala Jin Dakota prvnm sttem, kter pijmul

celosttn obanskou iniciativu a lidov referendum. Nsledoval stt Utah (1900) a

volii v Oregonu schvlili iniciativu a pozmovac nvrh referenda 11 ku 1 v roce

Strnka 31

1902. Ostatn stty USA brzy nsledovaly. V roce 1906 volii v Montan schvlili

obanskou iniciativu a lidov referendum pozmovacm nvrhem sttn legislativy.

Stt Oklahoma se stal prvnm sttem, kter stanovil iniciativu a referendum ve sv

pvodn stav (1907), Main a Michigan v roce 1908.

V roce 1911 vloila iniciativu a referendum do sv stavy Kalifornie. Dal stty

mly nsledovat, ale i pes irokou podporou vldnouc skupina odmtla vli lidu a

nepijala tyto populrn reformy. Napklad v Texasu mli lid monost hlasovat pro

iniciativu a lidov referendum v roce 1914, ale nvrh neproel, protoe legislativn

nvrh musel bt podpoen podpisy 20 % registrovanch voli tohoto sttu, tedy

dvakrt vce ne poadovaly jin stty.

Podle Davida Schmidta, autora Citizen Lawmakers (nejkomplexnj studie o

I&R, kter je v souasn dob k dispozici)32 ve sttech, kde aktivist I&R nebyli

spn v zskn pozmovacch nvrh tkajcch se I&R na celosttn rovni,

doshli mnoho spch na lokln rovni. V roce 1898, Alfred D. Cridge vedl

spn zalenn ustanoven I&R do listiny msta San Francisco, John Randolp

Haynes podobn v Los Angeles v roce 1903, Grand Rapids, Michigan nsledoval v

roce 1905, Des Moines, Iowa v roce 1906, Cedar rapids Iowa a Wilmington,

Delaware v roce 1907. Nakonec, mezi roky 1898 a 1918, pijalo 24 stt a mst

iniciativu nebo lidov referendum a to pedevm na zpad USA.

Rozen obansk iniciativy a lidovho referenda na zpad USA bylo spe v

zchvatu vry v zpadn nzor, e lid by mli vldnout zvolenm a nedovolit

zvolenm vldnout lidem. Bohuel na vchod a jihu toto neplatilo. Ti u moci byli

proti rozen obansk iniciativy a referenda, protoe mli obavy, e ernoi a

pisthovalci by chtli prosadit reformy, kter by se neshodovaly s pesvdenm

vldnouc tdy.

32 Strnky Initiative & Referendum Institute, [online], [cit. 25.6.2012]

Strnka 32

Toto bylo zveejnno v roce 1911 v lnku novin nrodnho I & R hnut s nzvem

Equity, kde se psalo, e: mnoho svdomitch jian je proti pm demokracii

(I&R), protoe se domnvaj, e tento proces vldnut zvt moc ernoch a tm

pdem zv ernoskou nadvldu33. Pokud jde o stty vchodnho pobe, byl to

hlavn rasismus prezentovan politickmi vdci z Massachusetts, kte se obvali

obansk iniciativy, kter by pehlasovala nmitky jejich irsko-katolickho

hlasovacho bloku.

Takt byl v roce 1903 v Los Angeles zakotven dal dleit prvek pm

demokracie a to tzv. recall, neboli odvoln zastupitel pomoc hlasovn 34. O

dalch pt let pozdji byl recall zaveden ve stt Oregon.

33 asopis Equity, Leden 1911, str. 19.

34 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str.

138

Tabulka 1: Seznam veejnho hlasovn o procesu I&R dle jednotlivch stt USA. (zdroj http://www.iandrinstitute.org/)

Strnka 33

Tlak na uveden obansk iniciativy a referenda do praxe zaal slbnout po roce

1915 dky rozvjejcmu se pesvden, e nmeck militarismus by mohl bt

nebezpem pro USA a generovalo taen za ist vlastenectv na obranu sttu.

Trvalo to dalch 40 let, ne dal stt USA pijal proces obansk iniciativy a

referenda (I&R).

V roce 1959 bylo sttu Aljaka umonno pijet do Unie s iniciativou a lidovm

referendem v jejich stav. V roce 1968 volii Wyomingu pijaly I&R proces a v

roce 1972 pijala proces iniciativy Florida. Mississippi obnovil proces iniciativy v

stav roku 1992, 70. let po t, co byly Nejvym sttnm soudem zrueny volby,

kter zavedla. Mississippi se stal nejmladm a poslednm sttem, kter zskal tento

cenn nstroj.

Tabulka 2: Seznam veejnho hlasovn o procesu I&R dle jednotlivch stt USA (pokr.). (zdroj http://www.iandrinstitute.org/)

Strnka 34

2 Souasn stav pm demokracie ve svt

2.1 Nejastj prvky pm demokracie

Pokud hovome o souasn pm demokracii z praktickho hlediska, je nutn si

objasnit hlavn typy a prvky modern pm demokracie. esk Hnut za pmou

demokracii 35 definuje ve svm nvrhu Obansk stavy pmou demokracii takto:

Pm demokracie je pm rozhodovn oban na zklad veobecnho volebnho

prva o vcech jejich zjmu 36 a konkrtn pedkldanou pravu toto hnut nazv

polopmou demokraci, nebo ponechv orgny demokracie zastupitelsk a

pouze je dopluje. George S. Sagy 37 pak rozdluje pmou demokracii na tzv.

umrnnou a radikln. Do prvn kategorie zaazuje vcemn prvo oban na

iniciativu a referendum I&R, piem druh kategorie znamen kompletn

nahrazen zastupitelsk demokracie pmou aktivitou oban, co je v souasn dob

a pli utopick een. Toto rozdlen pm demokracie se ovem tk v zsad

rozsahu a objemu vykonvan moci. Pro dal zkoumn je teba konkretizovat

jednotliv prvky reln pm demokracie tak, jak je v souasnosti praktikovna.

Meme tedy hovoit o tchto zkladnch prvcch pm demokracie:

2.1.1 Iniciativa a referendum (I&R)

Referendum je zkladn prvek pm demokracie. Jedn se o velidov hlasovn

(synonymum referenda je plebiscit) o njakm problmu, zejmna o pijet i

nepijet njakho zkona. Nkdy je v odborn literatue i publicistice, zejmna

v anglosaskch zemch, pidn pdomek iniciativa. Iniciativou je myleno

pedevm petin prvo, tedy prvo oban iniciovat njak proces, kter bude

35 Strnky Hnut za pmou demokracii, [online], [cit. 25.6.2012]

36Hnut za pmou demokracii, Nvrh obansk stavy [online], [cit. 25.6.2012] 37

Sagi George S.: Teorie pm demokracie, Studio Contrast, 2002, str. 12

Strnka 35

zakonen napklad referendem. Iniciativa, ili petice, vtinou pedchz dal form

pm demokracie.

Iniciativa me bt zvazn i nezvazn doporuujc. Pokud je iniciativa

zvazn, mus se pslun orgn zvazn petic zabvat, pokud je vyjdena vle

signifikantnho potu voli. V praxi probh iniciativa vtinou formou podpisov

petice a nkter stty maj uzkonno, kolik podpis i procent voli mus bt

splnno, aby se pslunm problmem zvazn nkdo zabval.

Nezvaznou petici me, ale nemus brt pslun orgn na zetel, pokud

napklad vyznauje vli velkho potu obyvatelstva. Pak me bt brna jako

zvazn. Iniciativa sama o sob nic nee a neovlivuje, pouze poaduje, aby se

danm problmem nkdo zabval. Je mimodn dleit prv pi organizovn

klovho prvku pm demokracie a to fakultativnho referenda, nebo naprost

vtina iniciativ poaduje prv vyhlen njakho hlasovn.

Referendum samotn pak dlme na nkolik typ: 38

Mandatorn (obligatorn) referendum je obvykle zakotveno v stav i

pslunm zkon jako jedin zpsob pijet i zmny njakho zkona,

stavy i pijet uritho typu smluv. Typickm pkladem je vcarsko,

kde jakkoliv zmna stavy mus bt schvlena referendem. Vyhlen

tohoto typu referenda se dje automaticky ze zkona.

Zkonodrn referendum obvykle pouze potvrzuje njak navren zkon

v dodatenm procesu, ale zkonodrn tleso (parlament) si udruje

klovou roli v pprav tohoto zkona. Napklad ve Francii me

prezident na nvrh vldy pedkldat klov zkony i smlouvy

k referendu a po jeho schvlen mus tento do 15ti dn vyhlsit. 39

Fakultativn referendum je pak povtin referendum ke konkrtn vci

(nejenom k zkonu ale i k dalmu veejnmu problmu) iniciovan

obanskou iniciativou. Pkladem me bt referendum k zkazu vstavby

meit ve vcarsku. 40

38 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010,

str. 124-125 39

lnek 11 stavy Republiky Francie 40

vcai v referendu zakzali stavbu minaret v zemi, [online], iDnes [cit. 25.6.2012]

Strnka 36

Referenda je dle mono dlit na zvazn i tzv. konzultativn, kter nejsou

zvazn, ale slou pouze pro zjitn veejnho mnn.

Dle meme z prvnho hlediska dlit referenda na ante lege a nebo post lege dle

toho, zda potvrzuje njak zkon ped schvlenm zkonodrnm sborem, respektive

k jeho ratifikaci po schvlen tmto sborem.

2.1.2 Alternativn nvrh

Nkter prameny uvdj institut alternativnho nvrhu jako samostatn prvek

pm demokracie.41 Jedn se o monost navrhnout alternativn otzku

k pipravovanmu i probhajcmu referendu. ady i oban by mohli dky

alternativnmu nvrhu k referendu pidat dal monosti a pedloit je k veejnmu

hlasovn spolu s originlnm nvrhem. Zkladem je obansk iniciativa o

dostatenm potu podpis, kter vyvol tento proces. Clem je napklad znemonit

jedn skupin zneuit referenda pomoc vhodn naformulovan otzky i vloit

dal alternativy vi navrhovanm. Pkladem me bt referendum o konkrtnch

zleitostech, jako je napklad umstn njak veejn prospn stavby, kdy by

alternativn nvrh umonil vybrat nejlep variantu navrenou nezvislmi

odbornky.

2.1.3 Odvolvn zastupitel recall

Reccal je specifick forma referenda uren k odvoln patn pracujcch

zastupitel i jinch volench funkcion. 42 V podstat jde o stejnou formu jako

zvolen pslunho zastupitele i ednka, ale s negativnm inkem ppadn

konsensus mu zru pedmtn mandt.

Reccal me bt negativn pouh odvoln, i pozitivn tedy zvolen nov

osoby na msto osoby odvolvan.

41

Portl Obansk spolenost - nvod k pouit, Pm demokracie, [online], [cit. 25.6.2012]

42 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010,

str. 133

Strnka 37

K vyvoln recallu slou vtinou iniciativa uritho potu voli, kte podpisem

vyjd nespokojenost s prac volenho pedstavitele. Ve nutnch podpis se

vtinou odvozuje od potu hlas, ktermi byla pedmtn osoba zvolena.

K odvoln samotnmu je nsledn vyvolno hlasovn, kter v ppad

nadpolovinho potu hlas zru pslun mandt.

Urit forma recallu je v mnoha stavch demokratickch stt, kde je napklad

mon tmto procesem odvolat hlavu sttu. asto je ale toto odvoln vzno nikoliv

na iniciativu oban, ale na vyjden zkonodrnho tlesa i parlamentu.

V nkterch zemch je t nutn, po vyjden nedvry hlav sttu nechat, jeho

odvoln potvrdit referendem. 43

Zem s plnm vyuitm monost recallu je Venezuela, kde je v nov stav

z roku 1999 umonno odvolat referendem jakhokoliv volenho zstupce (vetn

prezidenta), pokud o to po uplynut poloviny volebnho obdob pod alespo 20%

registrovanch voli. 44 Nejznmjm recallem je bezpochyby nespn pokus

venezuelsk opozice odvolat v referendu prezidenta Hugo Chveze v roce 2004. 45

2.1.4 Pm volba pedstavitel moci vkonn

Akoliv se to asto nezaazuje do prvk pm demokracie, domnvm se, e sem

pat i pm volba pedstavitel i vedoucch pracovnk moci vkonn, kte

odpovdaj ve sv innosti pmo obanm. Tedy pm hlasovn a volba

funkcion jako jsou starostov obc, policejn prezidenti, prezidenti stt, editel

veejnch organizac a podnik slueb a vude tam, kde nen prvotn kritrium pouze

odbornost, ale i odpovdnost vi veejnosti. Kad pmo volen osoba by mla

pirozen podlhat i recallu.

43 Basescu zstane prezidentem Rumunska, referendum ovlivnila nzk ast, [online], iDnes.

[cit. 25.6.2012] 44

lnek 72 a 233 venezuelsk stavy 45

Venezuelan recall referendum, 2004 [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012]

Strnka 38

2.2 Vyuvn prvk pm demokracie v jednotlivch

sttech

Pokud se zabvme soudobmi stty, kde pm demokracie hraje vt roli, je

teba na prvnm mst jmenovat vcarsko.

2.2.1 vcarsko

V politickch vdch se asto tvrd, e vcarsko je kategorie sama o sob a

zdrojem pouen pro ostatn zem. Nrod je to extrmn mal, ale mimodn

spn, z eho vyplv jeden z nejvych HDP na obyvatele na svt. Tato zem

m nejen historicky nejdel prokazatelnou tradici pm demokracie na svt, ale

pm demokracie je jednm ze t zkladnch prvk vcarsk politiky, dalmi jsou

federalismus a konsocian demokracie (Konkordanzdemokratie).

Zkladn prvky pm demokracie jsou zakotveny ve vcarsk stav. Podvejme

se na strun popis mechanismu vcarskho politickho systmu.

vcarsk stava je zkladn prvek a (obdobn jako v jinch sttech) definuje

vechny oblasti podlhajc federln legislativ. Ve, co nen vslovn uvedeno

v stav, je ponechno na prvnch pedpisech jednotlivch kanton (tedy

federlnch stt). Pokud je teba as od asu vzt v vahu zmny ve spolenosti a

stavu njak aktualizovat, me bt zmna provedena pouze tehdy, pokud s tm

souhlas vtina voli v tzv. mandatornm referendu 46(vichni vcart oban

star 18ti let, pokud nebyli zbaveni zpsobilosti k prvnm konm na zklad

duevn poruchy, se mohou zastnit hlasovn v referendu. 47) a zrove pokud

souhlas vtina vcarskch kanton. To me bt nkdy ponkud obtnj,

protoe to znamen, e spe konzervativn volii mench horskch kanton mus

bt tak pesvdeni, aby hlasovali pro. Nicmn drobn zmny vcarsk stavy

jsou pomrn ast, ani by to ovlivnilo zkladn mylenky politickho systmu

vcarska a dokonce se d ci opak a to e, pm demokracie je klem ke slavn

vcarsk politick stabilit.

46 lnek 140 vcarsk stavy odstavec 1.

47 lnek 136 vcarsk stavy.

Strnka 39

Referenda ve vcarsku se konaj prmrn tyikrt do roka na kadm stupni

sttn sprvy. 48 ast referenda o zmnch stavy, stejn jako o zkonech, jsou tedy

klovm prvkem uniktn a dobe zaveden tradice vcarsk pm demokracie.

Vce ne 100 let zkuenost s referendy na celosttn, kantonln i komunln rovni

ukzaly, e vcarsk systm referend zaruuje nejen maximln monost sebeuren

oban, ale stabilitu politickho systmu vcarska, kterou tak asto zvidme.

ast referenda maj tak podstatn vliv na zpsob, jak parlament a vlda pracuje.

Zkuenosti napklad ukazuj, e strana, kter byla poraena pi hlasovn

v parlamentu, asto nsledn poaduje o pedmtn vci referendum, a tud existuje

velk ance, e jedna jedin z pti hlavnch stran me vyhrt referendum a vetovat

tak napklad nov zkon, pokud je pli extrmn. Nmeck vrazy

"Referendumsdrohung" [hrozba referenda] a " mit Referendum drohen" [hroz, e

budou volat po referendu] nelze nalzt v bnm slovnku, ale jsou asto pouvny

ve vcarskch novinch o parlamentnch debatch.

Jak vcarsk vlda, tak i veejn sprva a parlament bere "hrozbu" referenda v

vahu. Je zde dokonce formalizovan zpsob przkum veejnho mnn, ne je

nvrh posln do parlamentu. V nmin je to tzv. "Vernehmlassungsverfahren"

[Postup jak slyet nzory]. Dvod je velmi jednoduch: i nejdokonalej systm

pomrnch voleb neme zaruit, e nzory len parlamentu jsou odpovdajc k

nzorm lidu na ppadn politick otzky. Tedy se stv, e v parlamentn diskusi

nkter argumenty, kter pak jsou rozhodujc v kampani referenda, se mohou ztratit,

anebo nejsou brny docela vn. "Vernehmlassungsverfahren" dv tedy monost

irokmu spektru politickch stran, profesnm a kulturnm organizacm apod., aby

pedloily sv pn i nzory a uvedly, kde jsou podle nich hranice pro hrozbu

referendem.

V parlamentnm jednn jsou pak tyto nzory brny v potaz a obvykle je

vyadovn "typicky vcarsk kompromis". Pokud s tm sice nkdo nen spokojen,

ale tm kad s tm me t, je velk ance, e bu nikdo nebude volat po

referendu, anebo e nvrh zkona bude schvlen pinejmenm vtinou voli.

48 BERAMENDI, Virginia, et al. Direct Democracy: The International IDEA Handbook,

Intenational Institute for Democracy and Electoral Asistance, 2008. S. 26 (PDF verze).

Strnka 40

Paradoxem je, e akoli vichni poslanci znaj tento systm, vtina z nich je i

v souasnm vcarsku stle naklonna obas hrt svou mocenskou hru jako jejich

kolegov jinde, ale s jedinm rozdlem dky referendm obvykle bezspn.

Tradin se lenov vcarsk vldy siln angauj v navrhovn zkon a to jak

do parl