PŘÍPRAVNÝ KURZ

K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM

ZÁKLADY TYFLOPEDIE

PhDr. Kamila Růžičková, PhD.

Katedra speciální pedagogiky PdF UHK

kamila.ruzickova@uhk.cz

JAKÁ TÉMATA PATŘÍ DO MINIMA INFORMACÍ

Historická, oftalmologická, psychologická a legislativní východiska pro edukaci a rehabilitaci osob se ZP;

Základní pojmy z TP a specifika komunikace;

Cílové skupiny, principy, paradigma TP;

Zraková terapie, reedukace, kompenzace, rehabilitace

Specifika výchovy a vzdělávání – metody a techniky TP;

Specifika TP raného věku;

Problematika školní edukace (integrace / SŠ);

Tyflorehabilitace;

Problémy kombinovaných postižení - HS;

Technické prostředky podpory.

SEZNAM DOPORUČENÉ LITERATURY

JESENSKÝ, J., a kol. Prolegomena tyflorehabilitace a metodiky TRHB výcviků. Praha, UJAK, 2007. FINKOVÁ, D., LUDÍKOVÁ, L., RŮŽIČKOVÁ, V. Speciální pedagogika osob se ZP. Olomouc, UP, 2007. KEBLOVÁ, A. Integrované vzdělávání dětí se ZP. Praha: 1996.KVĚTOŇOVÁ ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: 1998, 2001.RŮŽIČKOVÁ, K. Vybrané texty ze SP. Východiska pro SP a rehabilitaci OZP. Gaudeamus, 2011. ŠIKL, R. Zrakové vnímání. Praha: Grada, 2012.VÁGNEROVÁ, M. Oftalmopsychologie dětského věku. Praha, Karolinum, 1995.

Periodika

Zora

Raná péče EDA

Speciální pedagogika

Efeta (Slovensko)

Journal of Visual

Impairment and Blind

Elektronické zdroje

www.sons.cz

www.tyfloservis.cz

www.ranapece.cz

www.zrak.sk

www.braillnet.cz

http://www.euroblind.org/ (European Blind Union)

http://www.rnib.org/ (Royal National Institute for the Blind)

http://www.icevi-europe.org/ (International Council for Education of People with Visual Impairment, European Region)

http://www.afb.org/ (American fundation for the Blind)

VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉProf. Ján Jesenský – tvůrce systému KTP

Prof. Marie Ludíková – problém HS

Doc. Lea Květoňová – Švecová – raný věk

Prof. Marie Vágnerová, Ph.D. - psychologie

PhDr. Josef Čálek – psychologie OZP

PaedDr. Josef Cerha – rehabilitace OZP

PhDr. Milan Pešák – rehabilitace, legislativa

PaedDr. Skalická, Mgr. Hradílková – raná péče, diagnostika, stimulace zraku

PaedDr. Alena Keblová Ph.D. – školní věk

Mgr. Pavel Wiener – rehabilitace, POZP

TÉMA Č. 1

„Od počátků po současnost“

POZNÁMKY Z HISTORIE451 př.n.l. Římský soubor zákonů „12 desek“ doporučuje slepé novorozence utratit. V patricijských rodinách mohl otec učinit výjimku.206 př.n.l. v Pekingu vznikla pravděpodobně první organizace nevidomých hudebníků.35 n.l. Marcus Fabius Quintilianus římský rétor ve své učebnici řečnictví „Institutio oratoria“ upozorňuje, že ryté písmo mohou hmatem číst i slepci. Vytvořil soubor vzorů písmen (tzv.Tabellu), která později sloužila jako vzor při tvorbě některých písem pro nevidomé.369 n.i. Císař Basilius z Caesarei založil pravděpodobně první katolický útulek pro staré nemocné zvaný Xenodochium, kde byli přijímáni i slepci.…

POZNÁMKY Z HISTORIECharitativní – církevní útulna Tyflodochium (Jeruzalém – 630 n.l.);

Renesančně humanistické – Itálie: Vicenza, Anglie …

Rehabilitační – Paříž: V. Haüy (výchova, vzdělávání, počátky rehabilitace);

Socializační – ekonomicky podmíněné, vznik spolků;

Preventivní - prevence defektivity, komplexní rozvoj osobnosti, speciální školství;

Integrační – po 1989, rozšíření možností, rozvoj rehabilitace;

Inkluze - nevyřazování z hlavního proudu, specifická podpora, organizace hájící práva, využití technických možností pro vyrovnání příležitostí (řeší se „disable situations“).

VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ÚSTAVY

1807 - první byl založen v Praze na Hradčanech A. Klárem

„Hradčanský Ústav pro slepce a na oči choré“

1832 – „Klárův ústav“ zaopatřovací a zaměstnávací ústav pro dospělé

1897 – MŠ pro děti do osmi let

„Dětská zahrádka“

1835 - Jan Rafael Beitl založil Soukromý výchovný vzdělávací Ústav pro slepé v Brně.

ÚSTŘEDNÍ JEDNOTA INVALIDŮ1948 – sloučení všech dosavadních spolků osob se zdravotním postižením do jedné organizace;

= končí samostatné slepecké hnutí;

1963 - zájem specifické otázky postižených;

1965 - při Radě zrakově postižených vznikla Tyflologická komise (aktivoval Jesenský);

1974 - Svaz invalidů zanikají zájmové autonomní svazy;

jako pomocný orgán vzniká komise pro vzdělávání a intelektuální práci zrakově postižených VŠ studentů;

SPOLKOVÁ ČINNOST1988 – Praha – Tyflokabinet - činnost v oboru technické pomoci;

1989 - Česká unie nevidomých a slabozrakých

- projekty: Tyflopedická poradna (1994 - Raná péče), Tyfloservis, Slepecké muzeum, výcvik vodicích psů, digitalizační střediska, aj.

1990 - Společnost nevidomých a slabozrakých ČR (SNS)

1996 - Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR

Samostudium: www.smykal.ecn.cz; www.sons.cz

SOUČASNÝ POHLED pluralitní společnost - respektování

individuality antropologické paradigma – (s důrazem na

enkulturaci a rehabilitaci) - schopnosti, potřeby a zájmy každého jedince

trend celoživotního vzdělávání s cílem zvýšení kvality života

demokratizace a humanizace sociální status - Listina lidských práv integrace / inkluze začlenění do majoritní společnosti (viz. státní

a nestátní podpůrné subjekty)

TÉMA Č. 2„TERMINOLOGIE“

TERMINOLOGIEZDRAVÍ X NEMOC X POSTIŽENÍ

Definice WHO:

„ Zdraví není jen absence nemoci, ale je to komplexní stav tělesné, duševní a sociální pohody.“

Zdraví ani nemoc nejsou trvalé stavy, hranice mezi nimi nejsou ostré ani jednoznačné…

„je mladý nevidomý zdravý nebo nemocný?“

Antropologie Pedagogika PsychologieOftalmologie Speciální pedagogika …

Tyflopedie (z řečtiny + používané v praxi)

Oftalmopedie (*1989)

Optopedie (Sovák – dominance na defekt)

Okulopedie (termín starší – před Sovákem)

Komprehenzivní tyflopedie (Jesenský – pojetí komplexní speciální edukace dospělých a seniorů)

Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením (UP Olomouc – snaha se terminologicky přizpůsobit AJ – nepoužívat „pedie“)

Ucelená rehabilitace osob se zrakovým postižením

Tyflorehabilitace (zejm. praxe – dospělí, senioři);

Tyfloandragogika; Tyflogerontagogika; ..

BLOK 3

Základní pojmy z oftalmologie

ANATOMIE A FYZIOLOGIE OKAStavba oka – základní pojmy (uložení, hybnost oka);

Optický systém oka – lomivost optických prostředí, kterými prochází paprsek, než dopadne na sítnici;

Základní pojmy - stavba a fyziologie (JBV…).

Patologie – dopady jednotlivých diagnóz na funkci.

VÝVOJ OKA A JEHO FUNKCÍ

Zdravý novorozenec rozlišuje zrakem světlo a tmu;

zrakové vnímání je výsledkem učení – schopnost vidět je založena na předchozí zrakové zkušenosti;

3. – 6. měsíc: komunikace za použití zraku; zaostření na 12 – 50 cm, fixace a sledování (180°);

7. – 10. měsíc: vývoj koordinace oko – ruka;

8. – 12. měsíc: další dovednosti – z. diferenciace;

18. – 36. měsíc: dokončení vývoje JBV;

3. – 4. rok: rozvoj zorného pole;

zrání korových center se ukončuje v 6 -7 letech

NEJČASTĚJŠÍ ODCHYLKY OD NORMY = REFRAKČNÍ VADY OKA

- Normální oko – emetropické

- Oko s refrakční poruchou – ametropické

- Individuální zakřivení lomových ploch oka a jeho délky:

- Myopie

- Hypermetropie

- Astigmatismus

- Presbyopie

OPTOMETRIE

- Z řeckého optos (oko, vidění) a metrie (měření),

- nelékářská věda,

- vyšetřování zrakové ostrosti,

- stanovení zrakové korekce,

- aplikace kontaktních čoček.

Nejčastější diagnózy dětského věku• retinopatie nedonošených

• myopie gravis

• kongenitální glaukom

• albinismus

• keratitida

• prenatální katarakta

ZRAKOVÁ DEPRIVACE V RANÉM VĚKU MÁ ZÁSADNÍ VLIV NA VÝVOJ NERVOVÝCH DRAH A ÚTLUM KOROVÝCH CENTER; (VYHASÍNÁNÍ FUNKCE -HUBL, WIESEL)„CO JE CÍLEM STIMULACE ZRAKU V RANÉM OBDOBÍ ? “

NEJČASTĚJŠÍ DIAGNÓZY V DOSPĚLÉM VĚKU

• Katarakta;

• Glaukom;

• Diabetická retinopatie;

• Věkem podmíněná makulární degenerace.

Jaké jsou jejich funkční dopady?

BLOK 4

Diagnostika a klasifikace ZP

ZÁKLADNÍ TYPY DIAGNOSTIKYLékařská (lékař)

Psychologická (psycholog – SPC)

Speciálně pedagogická (spec. pedagog – SPC)

Rehabilitační (stávající stav a prognóza vývoje s ohledem na cíle klienta a zlepšení KŽ)

Funkční (International Clasification of Funkcioning, Disability and Health) - mimo lékařského nálezu bere v úvahu i další kvality: míru snížení aktivit v participaci na společenském životě, reálný stav materiálních a sociálních podmínek, atd. Pro pedagogiku je třeba vycházet z kompilátu informací o současném stavu a prognózy dalšího vývoje.

Vyšetření ostrosti zraku probíhá pomocí Optotypu. Nejznámější a nejčastěji využívaný je Snellenův optotyp.  Navrhl v roce 1862 navrhl holandský oftalmolog  Hermann Snellen.

Standardní Snellenova tabule má jedenáct řádků písmen definované znakové sady optotyp (Snellenovy znaky).

Test ostrosti zraku si můžete zkusit: http://www.azhearing.com/visual-acuity-test.htm

Optotypy standard : obrázkové, číslicové; Pflugarovy háky; Snellenovy; Landoltovy;

                                                                                           

Výměnné destičky optotypů prosvětlovacích do blízka

Jagerova tabulka

OČNÍ LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA

• Jméno - Zraková ostrost • Diagnóza - Zorné pole • Etiologie - Binokulární vidění • Prognóza - Vnímání barev• Refrakce - Citlivost na světlo • Korekce• Optické pom. - Neoptické pomůcky • Kdy došlo k poškození zraku• Další vady / poškození / Jiné

KLASIFIKACE DLE WHO

Dělení dle stupně snížení zrakových schopností:

Měření se provádí v klinických podmínkách;

S optimální korekcí;

Vizus je posuzován na lepším oku.

Stupeň snížení vizuálních schopností

1.Střední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) -

minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 - 1/10, kategorie 1

2.Silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) -

minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 - 10/20, kategorie 2

3.

Těžká slabozrakosta) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05)

- minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20° nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45°, kategorie 3

4.

Praktická nevidomost zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo

omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie 4

5.Úplná nevidomost ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie 5

KLASIFIKACE TYFLOPEDICKÁ

bere v úvahu další kritéria ovlivňující

edukaci a rehabilitaci:

- věk (raná p., předškolní, školní, dospělost..)

- doba vzniku (vrozené, získané)

typ ZP (poruchy ostrosti, zorného pole, okulomotorické, binokulárního vidění, centrální – korové / CVI)

sociální zázemí (funkční, dysfunkční, absence rodiny)

- přítomnost dalšího znevýhodnění (přít. dalšího postižení, poruchy chování nebo učení)

SAMOSTUDIUMOftalmologické minimum:

Jesenský (ed.) Prolegomena systému tyflorehabilitace, 2007.

Novák, J. Výběr z oftalmologie (učební texty pro speciální pedagogy).

Růžičková, Vybrané texty, 2011, kap. 2.

BLOK 5

Člověk se ZP / podmínky a specifika života ve

společnosti

Tyflologiezabývá se problematikou kvality života

osob se ZP z pohledu specifik způsobených postižením a eliminací rozdílů s kvalitou života intaktních.

Záměrným působením přispívá k akceleraci uspokojování potřeb;

směřuje k souladu mezi vnitřními a vnějšími podmínkami.

FILOZOFIE - ANTROPOLOGIE – SOCIOLOGIE

NEJVÝRAZNĚJŠÍ ZNEVÝHODNĚNÍ DANÁ ZP

ztížení schopnosti lokomoce a orientace v prostoru;

ztížené podmínky při komunikaci a získávání informací (informační deficit);

zhoršení reakčních časů a prodlužování procesů poznávání;

zkreslení představ; snížená adaptabilita na neznámá prostředí; snížená výkonnost – zvýšená unavitelnost; zvýšená míra speciálních potřeb; atypické pohybové stereotypy.

INFORMAČNÍ DEFICIT A SMYSLOVÁ DEPRIVACE

je charakteristickým specifickým problémem osob se smyslovým postižením

míra smyslové deprivace je ovlivnitelná kvalitou a kvantitou stimulů prostředí cílenou výchovou a učením)

míra informačního deficitu je dána stupněm postižení a dále ji ovlivňuje způsob života (zkušenosti, aktivity, ..)

snížení lze dosáhnout speciálními metodami REEDUKACE a KOMPENZACE

SPECIFIKA KVALITY ŽIVOTA

Způsob akceptace postižení

Informační deficit a smyslová deprivace

Samostatnost a soběstačnost

Společenský status a prosperita

Pracovní schopnosti

Zároveň jsou základními

prostředky ucelené

rehabilitace OZP

SAMOSTUDIUM:

DALŠÍ INFORMACE V:VYBRANÉ TEXTY ZE SP ...

Kap. 4

Filosoficko-společenské aspekty zrakového postižení

Psychologické momenty

a klíčové kompetence

tyflopeda

BLOK 6

TYFLOPSYCHOLOGIE

Předmětem je vliv zrakové vady / postižení na psychický vývoj jedince.

Cílem je odhalení zákonitostí optimálního psychického vývoje a udržení duševního zdraví jedince.

Specifický význam má u osob se získaným postižením = překonání negativních důsledků ztráty zraku – akceptace / nalezení náhradních cílů / znovunalezení smyslu života.

VLIV ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ NA OSOBNOST

zraková ztráta neovlivňuje osobnost postiženého člověka přímo a sama o sobě;

svou osobnost člověk buduje životem mezi lidmi na základě kvality společenského prostředí a postavení ve společnosti.

Míru dopadu ZP na jedince ovlivňuje:

- závažnost vady

- věk při vzniku vady

= stupeň senzorické deprivace

DOPAD ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ NA JEDINCE

! Vliv na rozvoj poznávacích

procesů (učení, představy).

! Vliv na socializaci člověka – začleněné do společnosti.

PSYCHOLOGIE VNÍMÁNÍ

90% informací zrakem

8% sluchem

1%informací hmatem a

1% informací dalšími cestami

nejúčinnější nástroj k získání informací

o okolním světě = ZRAK

civilizace je “vizuocentrická“

kompenzace pomocí ostatních smyslů ….

VYŠŠÍ PSYCHICKÉ FUNKCE V ROLI KOMPENZAČNÍCH

Pozornost

Paměť

Myšlení

Řeč

mají pro TZP kompenzační význam

- u N od narození se rozvíjejí postupně; u později osleplých velká změna – naučit se

využívat. (viz také sl. 77)

AKCEPTACE ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍJE ZÁKLADNÍM PŘEDPOKLADEM ROZVOJE OSOBNOSTI, INTEGRACE A INKLUZE OZP.

akceptace = “přijetí vady“ smíření s ní

akceptace = “využití zbývajícího potenciálu, uskutečnění reálných možností“

Akceptace = proces

Alfred Adler:

Psychologické odpovědi na orgánový defekt:

a) odvaha-kompenzace defektu

b) zoufalství-úpadek, ústup ze života

c) kolísání-následek neurózy

PSYCHICKÉ DŮSLEDKY ZTRÁTY ZRAKU V DOSPĚLOSTI

Ztráta samostatnosti / soběstačnosti / mobility (rozhodování, kompetence…)

Ztráta sociálního statusu (rolí, hlava rodiny, ..)?

Ztráta kontroly nad situací?

Ztráta sociálních vztahů ?

Ztráta pracovního uplatnění ?

Ztráta zájmů - volnočasových aktivit ?

Zttáta informačních kanálů ?

Ztráta životního partnera ?

…ohrožení zachování integrity osobnosti???

SAMOSTUDIUM: VÍCE VIZ VYBRANÉ TEXTYKAP. Č. 3PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY ZRAKOVÉHO POSTIŽENÍ

BLOK 7

Základy z teorie tyflopedie

Tyflopedie je součástí systému věd:

medicína – pediatrie, oftalmologie, neurologie

obecná pedagogika a didaktika

teorie výchovy

psychologie, patopsychologie,

vývojová psychologie

sociologie

fyzika – optika, akustika, elektronika

kybernetika, architektura a další

„Nejrychlejší vývoj v posledním desetiletí zaznamenávají rehabilitační technologie“

ZÁKLADY TYFLOPEDIE ZAHRNUJÍ POZNATKY ZE SUBOBORŮ:

tyflodidaktika

teorie výchovy OZP

dějiny Tyflopedie

srovnávací Tyflopedie

metodologie TP výzkumu

Cíl – maximální všestranný rozvoj každého jedince na

základě jeho individuálních potřeb a podmínek

Předmět – za jakých podmínek, zásad, metod a forem

dosahuje tyfloped optimálního cíle

PARADIGMA V TYFLOPEDIITradiční:

defektologické;

(vada / porucha zraku)

institucionální

(zařazení dítěte do SŠ).

Nové pojetí:

antropologické pojetí (respektuje věkové zvláštnosti / celoživotní péči a edukaci a služby);

socializace a enkulturace;

ergotizace;

integrace; (SP integrativní)

technologie;

komunikace a kooperace;

samostatnost, nezávislost;

(Jesenský, 2000)

1/ Specializace:TP ranného věku Integrativní tyflopedieTP předškolního věku Dějiny tyflopedieTP školního věku Srovnávací pedagogika Tyfloandragogika MetodologieTyflogerontagogika

Pedagogika nevidomýchPedagogika slabozrakých Pedagogika binokulárně postižených Pedagogika později osleplýchPedagogika kombinovaných postižení

REFERENČNÍ POLE TYFLOPEDIE

METODY V TYFLOPEDIIObecná pedagogika:

Monologické;

Dialogické (rozhovor, dramatizace);

Problémové (hraní rolí,..);

Praktické (nácvik; výcvik..).

Nutnost uplatňování speciálních principů a používání pomůcek, úprav prostředí a technologií vede k upřednostnění speciálních edukačních metod.

BLOK 8

SPECIFIKA EDUKACE V RANÉM VĚKU

Úkoly a cíle

Organizace

Možnosti podpory

Info:

www.ranapece.cz

www.ranapece.eu

MOTTO

„…aby všechno bylo předváděno všem smyslům,

kolika možno. Totiž věci viditelné zraku, slyšitelné

sluchu, vonné čichu, chutnatelné a hmatatelné

hmatu: a může-li něco být i vnímáno více smysly, budiž to předváděno více smyslům….“

J. A. Komenský

Raná péče / intervence je komplex služeb orientovaný na celou rodinu dítěte raného věku se zdravotním postižením či ohrožením, ať již vlivem biologických faktorů nebo vlivem prostředí.

Služby jsou zaměřeny na podporu vývoje dítěte a jeho rodiny.

DEFINICE

ZRAKOVÁ STIMULACE

soubor metod, technik a postupů zaměřených na rozvoj zrakových funkcí, které byly postiženy v raném věku

prevence vizuální deprivace;

stimulace vývoje zrakového nervu a korových center zraku;

naučit dítě využívat zrakový potenciál;

vznik a rozvoj vizuálních představ.

BLOK 9

ŠKOLNÍ INTEGRACE – ANO / NEFaktory a odstupňování vhodnosti TP integrace :

Prostředí (bez / se spec. úpravami – rozsah, dostupnost)

Pomůcky (bez / osobní / didaktické)

Aplikace speciálních metod (ne/ výběrově/ ve středním / v převládajícím/ v plném rozsahu)

Sociální status vysoký/ mírně snížený/ přijatelný/ významně omezený (ohrožující vývoj dítěte)

Integrační úkoly (standardní/ minimálně redukovaný rozsah/ vysoce redukovaný rozsah)

Speciální podpora (bez/ malý rozsah/ střední/ pravidelný/ plný 24 hod. - SPC, pedagogický asistent (Jesenský 2003)

BLOK 10

SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY EDUKACE/REHABILITACE

INFORMAČNÍ DEFICIT A MOŽNOSTI A JEHO SNIŽOVÁNÍ

„Uvědomme si, že v případě těžkého stupně zrakové vady ID překonat nelze vůbec nebo velmi komplikovaně a málo efektivně“.

Jeho překonání je vykoupeno snížením rychlosti práce s informacemi.

Potřeba čtení a psaní.

Potřeba rozeznávání obrazu.

Potřeba zvládnutí předmětového prostředí.

Potřeba orientace v makro i mikroprostoru.

Potřeba efektivního využívání tyflotechniky a tyflotechnologií.

Potřeba ovládnutí vhodných způsobů komunikace a získávání informací.

ZPŮSOBY ŘEŠENÍ INFORMAČNÍHO DEFICITU

Reedukační

Kompenzační

Přístup technicko-funkční

Přístup percepčně-kognitivní

Odstraňování informačních bariér: plošně / individuálně

ZRAKOVÁ TERAPIE / REEDUKACE ZRAKU

Zraková terapie - léčebná složka rehabilitace SZ – diagnostika vhodných optických a neoptických pomůcek, úprav prostředí, nácvik specifických zrakových dovedností včetně práce s OP a návrh rehabilitačních potřeb SZ

Měla by patřit do zdravotní péče podobně jako ergoterapie, psychoterapie aj. (více Moravcová)

Reedukace zraku – disciplína zabývající se optimálním využíváním parciální zrakové schopnosti SZ v různých situacích a prostředích (uplatňuje se ve všech složkách TR)

ZÁKLADNÍ PROSTŘEDKY RZ

pomůcky pro RZ

úpravy prostředí

cílevědomý výcvik

zraková hygiena

„zkuste porovnat vhodnost kontrastu figury a pozadí v ZR”

VIZUALIZACE - METODA RZzpřístupňování informací z hlediska zrakového vnímání (zvětšení, kontrast, osvětlení, zobecnění, zjednodušení, uspořádání, využití optických a neoptických pomůcek…)

nedokonalé zrakové vjemy

dokonalé zrakové představy

zdokonalení zrakových vjemů

Metody v TPKompenzace zraku

„myšlení a řeč představují důležité kompenzační prostředky pro chápání světa nevidomých od narození “

KOMPENZACE ZRAKUCíl: snížení senzorické deprivace na minimum,

zamezení informačního deficitu, udržení

standardních kvalit života, efektivnost jednání

Cílová skupina:

nevidomí – získávání veškerých informací

(pomůcky, úpravy prostředí a cílevědomý výcvik s využitím představ, racionality, logického úsudku, IQ)

ČV – využití synergie smyslů pro získání přesnější informace, volba kompenzačních technik v situacích, kde je to výhodnější, ekonomičtější, zdravější..

ROZVÍJENÍ HMATU - HAPTIZACE

haptó = dotýkati se

soubor postupů, principů a pravidel umožňující

ztvárnění informace tak, aby byla vnímatelná

hmatem

Formy:

model;

reliéf (pozitivní / negativní, vysoký /nízký);

tyflografická forma (umožňuje lepší hmatovou diferenciaci než reliéf);

abecední a číslicové formy aj.

ROZVOJ HMATUZVUKOVÉ VÁLEČKY; HMATOVÉ ČÍSLICE A PÍSMENA …

BRAILLŮV KÓDLiterární Počítačový

6b. 8b.

princip seskupení bodových útvarů vytvářejících logicky uspořádaný systém;

uplatňuje prvky mnemotechniky - snadné pochopení logiky; oproti předchozím způsobům výrazné zrychlení čtení a

psaní; základ tvoří šestibod - je rozměrem přizpůsoben pro čtení; 63 znakových variací - vynecháním 1 až 5.ti bodů.

TYFLOGRAFIKApředstavuje vnesení grafické kultury do života nevidomých;

představuje možnost názorného vyučování (speciálně pedagogická kategorie);

patří mezi programy sociální rehabilitace.

Vnímání pomocí TG:

řeší globální představu o předmětu (půdorys budovy, tvar náměstí, trasy…);

umožňuje vnímání složitější konfigurace (analýza – syntéza – mapy, schémata, grafy…);

umožňuje pochopit objekty v reálu příliš malé / velké pro hmatání.

SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ (AUDITIVNÍ PERCEPCE)

Schopnost sluchové orientace;

Schopnost sluchové diferenciace;

zvuků, tónů, slov, hlásek, slabik vět…

Vnímání a reprodukce rytmu;

Schopnost sluch. analýzy a syntézy;

Sluchová paměť;

Problémy: sluchová vada, podmínky prostředí (hluky, šumy ..).

ČICH JAKO KOMPENZAČNÍ PROSTŘEDEK

Nejčastěji jsou využívány jako prvotní informace, které je nutno dále ověřit (nebezpečí) nebo naopak jako doplňkové (dokres lují vjemy sluchové i hmatové.

V některých situacích je jediným zdrojem důležitých informací o okolí.

Je-li čich cíleně, dlouhodobě cvičen již od dětského věku věku, může se zjemnit a stát se dalším zdrojem smyslového vnímání.

VYUŽITÍ CHUTI JAKO KOMPENZAČNÍHO PROSTŘEDKU

Cíle:

Rozpoznání poživatin, koření, nápojů

Rozlišení čerstvosti potravin

Rozlišení stupně tepelné přípravy

Rozlišení nebezpečí (chemikálie, zkažené …)

Základní předpoklad pro samostatný život.

VYŠŠÍ PSYCHICKÉ FUNKCE V ROLI KOMPENZAČNÍCH

Pozornost

Paměť

Myšlení

Řeč

mají pro TZP kompenzační význam

- u N od narození se rozvíjejí postupně; u později osleplých velká změna – naučit se

využívat.

PRÁCE S DIGITÁLNÍMI INFORMACEMI = ICT ZDATNOST

Využívání Braillského řádku

Knihovna digitálních textů

Hybridní knihy (kombinace výhod digitálního a zvukového záznamu)

PROSTOROVÁ ORIENTACE A SAMOSTATNÝ POHYB OZP

Doporučená literatura:

WIENER, P. Prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených. Aviceum, 1986. ISBN: 08-055-86.

CÍLE POSP OZP schopnost optimálního stupně mobility bez

nadměrného psychického zatížení:

schopnost samostatně se pohybovat a orientovat

schopnost zachovávat bezpečnost (vlastní i okolí)

schopnost využívat technik, pomůcek a úprav prostředí

SEBEOBSLUHA ZP„pedagogika všedního dne“

Doporučená literatura:

Čálek,O. Výchova dospívající ZP mládeže k samostatnosti, SI 1985.

Wiener, P. Praktická výchova. Praha, 2006.

Reinwaldová E., Kašparová, V. Sebeobsluha ZP, OASA Tyfloservis 1994.

Schindlerová O. Sebeobsluha slabozrakých a nevidomých 1,2. Tyfloservis 2000.

CÍLE SEBEOBSLUHY! předcházet nebezpečí !• předejít negativním zkušenostem• efektivita a rychlost vykonávaných činností• úprava domácího prostředí pro samostatné

fungování OZP (zvuk, hmat, OB eliminace nebezpečí, osvětlení a vizualizace pro ČV, systém označování..)

• nabídka variant řešení (co vyhovuje jednomu, nemusí druhému)

• pomocí cíleného nácviku jedinec zvládne i činnosti, které by samostatně nezvládl

zvýšení aktivity, samostatnosti, nezávislosti a sebevědomí

Součást disciplíny rehabilitační inženýrství

Reedukační a kompenzační pomůcky

• pro orientaci (DBH, vodící pes, AOM,..)

• pro osobní samostatnost (indikátory, šablony,..)

• pro získávání informací (PPT, PC, magnetofon, digi záznamník, TV lupy, OP…)

Systémy odstraňování architektonických, informačních a orientačních bariér

• bezbariérové projektování

• odstraňování bariér (orientace / informace; interiér / exteriér / internet…)

Systém edukace zaměřené na efektivní využívání technické podpory

T-INŽENÝRSKÉ PROSTŘEDKY

KOMPENZAČNÍ POMŮCKY (TYFLOPOMŮCKY OLOMOUC – KATALOG)

Základní druhy pomůcek;

Dělení dle způsobu úhrady;

Informace z poradenství – do jaké výše lze na pomůcku žádat příspěvky a kde??

Podmínky přiznání pomůcky;

Servis pomůcek a zácvik používání;

Novinky v nabídce pomůcek;

Zákon o poskytování dávek OZdP 329/2011 Sb.

ZÁKLADNÍ KP

ALVA MPO

BLOK 11

Ucelená rehabilitace OZP

UCELENÁ REHABILITACE OSOB SE ZPVýznam:► prostředek prevence pracovní neschopnosti a jejich důsledků► nejvýznamnější prostředek integrace a emancipace ► prostředek získání pozitivního osobního statusu a přijatelné subjektivně vnímané kvality života

Charakter celoživotního provázení s vrozeným postiženímse získaným postižením

Rehabilitační aktivity poradenství pro jedince s postižením a jejich rodinyrozvoj funkčních schopností (léčba, rehabilitace)rozvoj samostatnosti, soběstačnosti (nácvik speciálních technik)technická podpora (protetika, rehabilitační pomůcky, úpravy prostředí i pracovního)podpora formou sociálních opatření

Pojetí ucelené rehabilitace

SYSTÉM REHABILITACE

Rehabilitace krátkodobá

představuje následnou péči, která bezprostředně navazuje na léčení a vede k celkovému obnovení přijatelné kvality života

Rehabilitace dlouhodobá / permanentní

týká se postižených osob s dlouhodobým nebo trvalým poškozením těžších stupňů, které zpravidla způsobuje dlouhodobé narušení kvality života

Osoba se ZP rodina

rehabilitace léčebná - léčba operační, medikamentózní a rehabilitační v rámci lékařských oborů

rehabilitace sociální - učení žít s vadou, překonávání neschopností v běžných i společensky významných činnostech

rehabilitace pedagogická – využívá působení výchovně rehabilitačních prostředků při realizaci cílů všech složek UR

rehabilitace pracovní - kvalifikace a rekvalifikace,

usiluje o rozvoj specifických vědomostí, dovedností,

návyků v pracovním procesu

SLOŽKY REHABILITACE

Aktivizace člověka + prevence stagnace či regrese vývoje

Samostatnost + mobilita

Komunikace + sociální dovednosti

Snižování informačního deficitu

Prevence psychické

zátěže a patologického vývoje osobnosti

Prevence sociální izolace

Podpora při získání pracovního a spol. uplatnění

Specifické potřeby v T-rehabilitaci

► Prostorová orientace a samostatný pohyb;

► Sebeobsluha (vykonávání činností nezbytných pro

samostatný život);

► Čtení a psaní slepeckého Braillova písma;

► Psaní na klávesnici bez opory zraku;

► Vlastnoruční podpis;

► Sociální dovednosti;

► Rehabilitace zraku = Reedukace zraku;

► Kompenzace zraku a nácvik ovládání pomůcek;

► Kompenzace hmatem a práce s tyflografikou.

Programy rehabilitace OZP

Blok 12

Institucionální zajištění TR v ČR

INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ KR V ČR►SONS ► Střediska rané péče

► Tyfloservis o.p.s. ► Speciálně pedagogická centra

► Tyflocentra o.p.s. ► Kafira o.p.s.

► Tyflokabinet ► Okamžik o.p.s.

► Institut rehabilitace ZP při UK

► Pobytové rehabilitační středisko Dědina

► Střediska výcviku vodících psů (Jinonice)

► Středisko sociální rehabilitace ZP Chrlice u Brna

► Dům se soc. rehabilitační péčí Palata Praha

► Společnost pro rehabilitaci HS Lorm …………….

LEGISLATIVAListina základních práv a svobod

Úmluva o právech dítěte

Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením (OSN 28. 10. 1993)

Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení (1993)

Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením (1997)

Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010 - 2014

Zákon o zaměstnanosti (2004)

Zákon o provozu na pozemních komunikacích (361/2000)

Školský zákon (561/2004) + vyhláška o poskytování poradenských služeb (72/2005)

NESTAČÍ VĚDĚT, JE TŘEBA UMĚT“. (V. DVOŘÁČEK)

Prostor pro diskuzi