PRŮMYSL ČR

Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch

Praha 8. 12. 2014

Obsah

• I. Postavení průmyslu

• II. Majetková struktura českého průmyslu

• III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

• IV. Produktivita práce

• V. Příklady rizik průmyslového rozvoje

• VI. Přílohy pro zajímavost

I. Postavení průmyslu v ČR

• ČR „nejprůmyslovější zemí EU“

– Dlouhodobě vytváří necelou třetinu hrubé přidané hodnoty (HPH) celého českého národního hospodářství (31 %)

• Relativně stabilní podíl v posledních 20 letech

• Statistická hodnota vs. význam pro ekonomiku

– Statistika nezohledňuje ostatní (související, navazující) činnosti, které jsou vykonávány v souvislosti s průmyslovou výrobou

– V EU průmysl práci přímo či nepřímo skrze napojené sektory 52 milionům lidí

• 32 milionů přímo v průmyslu, 20 milionu v souvisejících sektorech (Zdroj: BusinessEurope)

• Průmysl se podílí na celkové zaměstnanosti zhruba 30 % (Zdroj: ČSU,

zaměstnanost v NH dle odvětví, 2Q2014)

Podíl hrubé přidané hodnoty podle odvětví na hospodářství ČR

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

zemědělství

průmysl

stavebnictví

obchod a doprava

ostatní

Zdroj: Vlastní graf, data ČSÚ, 2014

Podíl zaměstnanosti průmyslu na celkové zaměstnanosti v roce 2013

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

Zdroj: Eurostat, 2014

Průmysl v EU v roce 2011

Zdroj: Graf: ČSÚ–Statistika a my,

10/2014, Data: Eurostat

Zpracovatelský průmysl – podíl na celkové přidané hodnotě všech odvětví

Zdroj: Graf: EC, Data: Eurostat

Zpracovatelský průmysl

• Nejvýznamnější segment - vytváří čtvrtinu HPH ČR (25 %)

• Počet zaměstnaných osob v roce 2013 dosáhl počtu 1 044 732 osob (celková zaměstnanost 1 270,9 tisíc osob)

• Podíl na celkových tržbách průmyslu v roce 2013 90,9 %

• Lídrem v celkových tržbách ZP za prodej vlastních výrobků a služeb dlouhodobě výroba motorových vozidel, jejíž podíl v roce 2013 činil 23,1 %

– výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 8,7 %,

– výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 7,6 %,

– výroba potravinářských výrobků 6,7 %,

– výroba pryžových a plastových výrobků 6,7 %,

– výroba elektrických zařízení 6,5 %,

– výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství 5,1 %,

– výroba chemických látek a chemických přípravků 4,4 %.

• X Výroba usní a souvisejících výrobků (0,14 %), Výroba tabákových výrobků (0,2 %) a Výroba oděvů (0,39 %)

Podíly na tržbách zpracovatelského průmyslu

Zdroj: MPO, PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2013

Struktura zpracovatelského průmyslu podle podílu na HPH

Zdroj: EK: Competitiveness Report 2014, Czech Republic, Ukazatel: podíl na HPH Zpracovatelského průmyslu v

základních cenách

II. Majetková struktura českého průmyslu

• Přibližně 98 % podnikatelských subjektů pod domácí kontrolou (z hlediska počtu)

• Skutečně český průmysl v České republice v zavislosti na zvoleném ukazateli cca 40 až 50 %

• Podniky pod zahraniční kontrolou dosáhly v průmyslu v roce 2012 tržeb 3 020 mld. Kč (58,9 % celkových tržeb)

• Přidaná hodnota vytvořená těmito podniky 501 mld. Kč (polovina průmyslu celkem)

• Pro zahraničního vlastníka pracovalo 546 tis. zaměstnanců (45,1 % z celkového počtu)

Zdroj: ČSU: Statistika a my, 10/2014, data za rok 2012

Majetková struktura českého průmyslu • Podle přidané hodnoty největší význam ve zpracovatelském průmyslu (57,6 %)

– Dále těžba a dobývání (47,4 %), zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (40,8 %)

• V rámci zpracovatelského průmyslu zcela výjimečná situace ve výrobě motorových vozidel – nejvýznamnější z hlediska váhy na celku - podniky pod zahraniční kontrolou:

94,4 % tržeb, 92,4 % přidané hodnoty a 82,4 % zaměstnanců

• V českých rukou naopak nejvíce výroba nábytku (18,8 % tržeb podniků pod zahraniční kontrolou, 16,9 % přidané hodnoty, 15,2 % zaměstnanců).

• Tuzemský průmysl převážně pod vlivem zemí Evropské unie (na celkových tržbách podíl 40 %, 34,4 % přidané hodnoty, 31,3 % zaměstnanců v průmyslu).

– Klíčový vliv Německa (22,2 % tržeb, 17,9 % přidané hodnoty, 16,3 % zaměstnanců)

– Spojené státy (5 % tržeb, 6 % přidané hodnoty, 5,3 % zaměstnanců), Francie, Švýcarsko, Velká Británie, Rakousko nebo Japonsko.

Zdroj: ČSU: Statistika a my, 10/2014, data za rok 2012

Majetková struktura českého průmyslu

Zdroj: ČSÚ, Statistika&My 11–12/2014

III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

• Index globální konkurenceschopnosti (GCI WEF) 2014-15: Česká

republika na 37. místě ze 144 zemí („zlepšení“ o 9 míst)

• ČR – s kým se porovnávat? (s vyspělými zeměmi, nejlepšími) klíčová struktura faktorů

– Cíl ČR založit naši ekonomiku více na přidané hodnotě a inovacích a mít schopnost dlouhodobě konkurovat na světových trzích = „cenová konkurence nemůže být hlavní cestou„

– WEF zařadilo ČR do skupiny tzv. inovativně řízených zemí

– V oblasti institucí, infrastruktury a inovací stále významněji zaostáváme + i přes zlepšení celkového indexu zhoršení v pilířích:

• Infrastruktury (z 39. na 41. místo)

• Technologické připravenosti (z 34. na 36. místo)

• Inovace (z 37. na 39. místo)

IV. Produktivita práce v ekonomice celkem

• Za loňský rok vyprodukovala ekonomika EU28 za jednu odpracovanou hodinu 32,1 eur (Zdroj: Eurostat, data za rok 2013)

• Náskok vyspělých zemí je stále patrný, neboť hodinová produktivita práce v eurozóně činila 37,3 eur

• Nad evropským průměrem je dvanáct zemí, přičemž nejvyšší hodinovou produktivitu práce má s velkým odstupem Norsko (69,6 eur) následované Dánskem (53,4 eur) a Irskem (48,8 eur)

• Hodinovou produktivitu práce mezi 40 a 50 eury vykazují ještě Belgie, Nizozemsko, Francie, Švédsko a Německo

• V ČR byla hodinová produktivita na úrovni 13,1 eur

– I přes prostor ke zlepšení je potřeba vnímat faktory a způsob výpočtu ukazatele

– Výsledek ovlivněn!: metodikou výpočtu (částečně zkresluje srovnání) a strukturou české ekonomiky, mírou přidané hodnoty v ČR (podílem finálních producentů, odvětví s vyšší přidanou hodnotou, vyšší mírou inovací a automatizace, podílem služeb….)

Produktivita práce v ekonomice celkem v EU 28

Zpracovatelský průmysl – Přidaná hodnota na zaměstnaného pracovníka v eurech

Zdroj: Graf: EC, Data: Eurostat, Ukazatel: Přidaná hodnota na zaměstnaného pracovníka v eurech

Hodnocení průmyslových sektorů v EU

Zdroj: EC Competitiveness Report 2014

V. Příklady rizik průmyslového vývoje

Energetika - ceny energií v ČR a záměry EU a národních států

• Za plyn platí firmy v Evropě až 4x více než v USA a ceny průmyslové elektřiny (pro průmysl) jsou v EU více než dvojnásobně vyšší než v USA a Rusku a o 20 % vyšší než v Číně.

• Ceny energií mají klíčový dopad na mezinárodní konkurenceschopnost průmyslu. Ceny elektřiny pro průmysl například ale mezi roky 2005 a 2012 vzrostly o 37 % v evropských zemích, které jsou součástí OECD, zatímco v USA o 4 % klesly.

• Na ceny energií mají vliv: podpora obnovitelných zdrojů, diverzifikace energetických zdrojů, dokončení jednotného energetického trhu a zdanění energie.

Investiční prostředí

• Jednotný systém povolování staveb –měl by vyřešit legislativní překážky pro uskutečnění zakázek a investic hrazených nebo spolufinancovaných z veřejných rozpočtů (zejména stavební zákon, EIA).

• Zákon o veřejných zakázkách - novela by měla snížit administrativu a současně je třeba zahájit přípravu nového zákona o veřejných zakázkách, který bude implementovat směrnice EU a řešit činnost ÚOHS.

Rizika z oblasti inovací a vzdělávání

FAKTORY RŮSTU 2010-2020 Z POHLEDU INOVACÍ A VZDĚLÁVÁNÍ:

2014 2010

• Kvalita výzkumných institucí 36. 21. na světě

• Inovační potenciál 28. 24. na světě

• Podnikové výdaje na R&D 31. 25. na světě

• Spolupráce univerzit a podniků na R&D 42. 29. na světě

• Kvalita výuky technických předmětů 74. 25. na světě

• Celková kvalita vzdělávacího systému 77. 34. na světě

• Podíl absolventů terciárního studia 32. 32. na světě

• Dostupnost vysoce kvalifikovaných odborníků 55. 50. na světě

• Rozsah podnikového vzdělávání 55. 40. na světě

• Podíl patentových přihlášek na populaci 30. 34. na světě

Zdroj: Světové ekonomické fórum – Competitiveness Report

VI. Přílohy pro zajímavost

Investice do zařízení jako % HDP

Zdroj: Graf: EC Competitiveness Report 2014, Data: Ameco, Eurostat

Zdroj: EC Competitiveness

Report 2014

Statistická ročenka ČR 2014, ČSU

2009 2010 2011 2012 2009 2010 2011 2012 2009 2010 2011 2012

Průmysl celkem 161 108 176 978 184 451 186 622 1 328 1 312 1 344 1 346 1 196 1 164 1 190 1 187

B Těžba a dobývání 316 333 360 359 37 36 35 34 37 35 34 34

C Zpracovatelský průmysl 153 965 167 344 172 596 173 889 1 207 1 194 1 224 1 225 1 080 1 053 1 078 1 075

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

a klimatizovaného vzduchu 1 701 3 267 5 289 5 991 33 31 32 33 32 30 30 30

E Zásobování vodou; činnosti související

s odpadními vodami, odpady a sanacemi 5 126 6 034 6 206 6 383 51 51 52 53 47 46 47 48

Základní ukazatele průmyslu podle činností

Sekce, oddíly

CZ-NACE

Aktivní podnikatelské subjektyPrůměrný evidenční počet zaměstnanců

(tis. fyz. osob)

Zaměstnané osoby

(tis. fyz. osob)

Statistická ročenka ČR 2014, ČSU Základní ukazatele průmyslu v roce 2013 (předběžné údaje)

Ukazatel Měřicí

jednotka

Průmysl celkem

z toho podnikatelské

subjekty s 50 a více

zaměstnanci

Průměrný počet podnikatelských subjektů 184 220 4 185

Zaměstnané osoby tis. fyz. osob 1 329 .

z toho zaměstnanci tis. fyz. osob 1 168 914

Mzdy zaměstnanců1) mil. Kč 352 071 294 074

Index průmyslové produkce (2012 = 100) % 99,9 .

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb2) mil. Kč 4 595 024 3 813 854

Tržby za prodej zboží2) mil. Kč 534 406 383 160

Výkony vč. obchodní marže2) mil. Kč 4 694 248 3 902 094

Výkonová spotřeba2) mil. Kč 3 641 073 3 030 969

Přidaná hodnota2) mil. Kč 1 053 175 871 125

Podíl přidané hodnoty na výkonech2) % 22,4 22,3

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku2,3) mil. Kč 233 840 196 954