Profesional 2009 07

Posdka Vykov PROFESIONL slo 7/2009

2

Ve dnech 13. 17. ervence 2009 na zklad pode-psan Technick dohody probhlo ve Vojenskm vcvi-kovm prostoru Hradit cvien SHORAD 2009 proti-letadlovch jednotek 12th Arrabona Surface-to-Air Missile (SAM) Wing.

Cvien bylo zahjeno v pondl 13. 7. pepravou osob, materilu a techniky po vlastn ose v souladu s mezinrodnmi pedpisy z Gyru do Vojenskho jezdu Hradit ve vzdle-nosti 540 km.

Druh den rno pro-bhla porada s velcm dstojnkem pplk. Ferencem Kovcsem. V rmci porady byly upesnny poty osob a techniky, innost jednotky na dan a nsledujc den vetn prbhu nvtvy nel-nka Generlnho tbu OS Maarska. Pi porad byly t rozebrny s pplk. Tamsem Huberem ze spolench sil Maarsk armdy monosti dal spoluprce pi zabezpe-ovn vcviku OS Maarska na zem R, kter je plno-vn i v roce 2010.

Dnem D se stala steda 15.7., kdy za ptomnos-ti nelnka Generlnho tbu ozbrojench sil Maarska generla Lszl Tmbla, se piblin 60 pslunk

Cvien OS Maarska SHORAD 2009

V letech 2000 a 2004 probhal na ze-m vojenskch vcvikovch prostor AR intenzivn vcvik zahraninch

ozbrojench sil (ZOS) za hradu

nklad. Jednalo se napklad

o vcvik jednotek z Nizozem,

Francie, Belgie, Velk Britnie

a jednotek US Army dislokova-

nch v Nmecku. V letech 2005 a

2008 dolo k tlumu vcviku ZOS na

naem zem vyjma bojovch steleb pro-

tiletadlovch komplet krtkho dosahu

ozbrojench sil Slovensk republiky, kter

probhly v z roku 2007 ve VVP Hradit.

Po dlouhch tyech letech se vcvik zahra-

ninch armd na komern bzi vrac do

naich vojenskch vcvikovch prostor.

Posdka Vykov PROFESIONLslo 7/2009

3

12. protiletadlovho pluku Arrabona podlelo na sp-nm zvldnut ostrch bojovch steleb z raketovho kompletu krtkho doletu SA-16 GIMLET (9K310 - IGLA). V prbhu sv nvtvy si NG OS Maarska osobn vyzkouel stelbu z raketovho kompletu.

Na zvr sv nvtvy ve Vojenskm jezdu Hradit nelnk Generlnho tbu ozbrojench sil Maarska oce-nil profesionln pipravenost pslunk 12. protiletadlo-vho pluku Arrabona s vysokm procentem spnosti zsah vzdunch cl. esk stran podkoval za ppra-vu a hladk prbh cvien. Nelnkovi Odboru plnov-n a rozvoje UVZ Velitelstv vcviku Vojensk akademie Vykov pplk. Josefu Houvicovi a nelnkovi Stediska obsluhy vcvikovch zazen Hradit pplk. Petru Vakovi pedal pamtn medaili nelnka Generlnho tbu ozbro-jench sil Maarska.

Z kompletu krtkho doletu SA-16 GIMLET na protile-tadlov stelnici Bezina bylo odpleno celkem 42 raket. Komplet pedstavuje obvanou a innou zbra. Pat mezi svtovou piku a vlastn ji nkolik destek stt svta. Komplet v 17 kg, hmotnost stely je 11 kg, hmotnost hlavice 1 kg. inn dostel 1,6 km a vkov rozsah je mezi 1-2,5 km. Rychlost odplen rakety je 360 m/s.

Cvien SHORAD 2009 bylo ukoneno 17. 7. pe-sunem osob, materilu a techniky po vlastn ose zpt do Maarska.

Prv ukonen cvien bylo letos jedinm vcvikem ZOS na naem zem, ale dky intenzivnm jednnm na mezinrodn rovni ze strany Odboru plnovn a rozvo-je UVZ a celho VeV VA jsou v nsledujcm roce ped-jednna cvien jednotek z Maarska, Slovenska, Belgie a Velk Britnie. Dle byla navzna, cestou vojenskho leteckho pidlence (VLP) Velk Britnie spoluprce s vojenskou akademi Spojenho krlovstv, kter po pro-vedench rekognoskacch vyslovila zjem provdt poln vcvik svch kadet na naich vcvikovch zazen ve VVP Boletice.

Text: Nelnk OPlRoUVZ podplukovnk Ing. Josef Houvic,tiskov mluv SOVZ Hradit Bc. Stanislav Stebila

Foto: Bc. Stanislav Stebila


4

Soust slavnostnho nstupu, mezi jeho nejvznam-nj hosty patil poslanec Parlamentu esk republiky Michael Hrbata, bylo peten otevenho dopisu neln-ka Generlnho tbu AR k tomuto vznamnmu vro. Velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) plukovnk gt. Jaromr Zna pot rovn poblahopl vem pslunkm posdky Vykov a ocenil vybran vojky z povoln a obansk zamstnance VeV VA pochvalnmi a dkovnmi listy za vzorn plnn kol v I. a II. tvrtlet. Souasn prohlsil, e si vysoce v tak vysok podpory a dlouhodob profesionln spoluprce s ptomnmi ped-staviteli sttn sprvy a samosprvy, vojenskch i nevojen-skch organizac a subjekt, bez kter by Velitelstv vcvi-ku Vojensk akademie mohlo jen tko dostt svmu posln v rmci plnn souasnch ambic AR.

V zvru programu pozdravil vechny ptomn posla-nec Michael Hrbata, kter pi tto vznamn pleitosti ocenil velmi kvalitn a profesi-onln pstup pslunk AR pi plnn souasnch kol, zejmna v zahraninch misch, a vyzvedl, e si velmi v osobn pomoci pslunk ozbrojench sil pi niivch zplavch, kter postihly v tchto dnech R.

Text:

kapitnka Monika Novkov,

dstojnice humanitn sluby VeV VAFoto: Olga Karaffov

Slavnostn nstup ke Dni ozbrojench sil

V pondl 29. ervna 2009 se v prosto-rch kasren Ddice ve Vykov za asti pedstavitel sttn sprvy a samo-

sprvy, tvar a zazen posdky Vykov,

dalch vojenskch i nevojenskch subjek-

t a spoleenskch organizac uskutenil

slavnostn nstup ke Dni ozbrojench sil.


5

Vojci, obant zamstnanci,

Armda esk republiky se s hrdost hls ke vem pokrokovm tradicm, kter se zro-dily za uplynulch vce ne devadest let existence svbytnho eskoslovenskho st-tu, zejmna v historicky nejtch chvlch legionskch jednotek, tvoench eskmi a slovenskmi dobrovolnky, a v obdob obou svtovch vlek. Velkou pozornost vnuje velen armdy i jej pslunci tak nov vznikajcm tradicm, z nich mezi nejvznamnj bezesporu pat stanoven 30. ervna Dnem ozbrojench sil esk republiky. Toto datum poprv vyhlsil jako oficiln vojensk svtek prezident republiky a vrchn velitel ozbroje-nch sil v roce 2002.

Posledn ervnov den nebyl pro tento svtek stanoven nhodn. Vztahuje se k jedn z nejdleitjch udlost naich nrodnch djin, kdy se rozhodovalo o byt i nebyt eskoslovenskho sttu. V jarnch mscch pamtnho roku 1918 vrcholilo diplomatick sil pedstavitel eskoslovenskho odboje v ele s T. G. Masarykem a E. Beneem a bylo zavreno 29. ervna tho roku, kdy francouzsk vlda veejn uznala prvo esko-slovenskho nroda na samostatnost.

O den pozdji, 30. ervna 1918, se stalo mal francouzsk msteko Darney svdkem nezapomenuteln chvle. Shromdilo se tam na 6000 vojk obou pluk s. steleck brigdy ve Francii, aby sloili slavnostn psahu. Jednalo se o zcela ojedinlou udlost v celch svtovch djinch, protoe zde pslunci armdy sttu, kter v t dob jet neexistoval, ji psahali vrnost sv vlasti a jej nezvislosti. Zanedlouho pot byli po boku naich spojenc nasazeni na frontu a vlastnmi ivoty naplnili slova tto psahy. Na jejich sil a poctiv vlastenectv vzpomenul T. G. Masaryk ve sv ei z prosince 1918 ji jako prvn prezident samostatnho eskoslovenska: Historie na zahranin akce a zejmna naeho vojska, jeho boj a hrdinstv, historie sibisk anabaze to vechno bude bohatou vchovnou epopej pro nae budouc generace.

Oslavy Dne ozbrojench sil se tak kadm rokem stvaj uctnm pamtky vech legio-n, eskch a slovenskch vojk i dalch bojovnk, kte v prbhu djin brnili svo-bodu a samostatnost na republiky. Souasn esk armda se me prvem povaovat za pokraovatele a nositele tohoto jejich odkazu, protoe jej jednotky i dnes dokazuj sv kvality a vysokou pipravenost doma i v zahraninch misch. Vojci Armdy R si svm psobenm v rmci NATO a EU zskali skvlou povst a vm, e tomu tak bude i nadle.

Za posledn dv desetilet se loha a postaven armdy ve spolenosti vrazn promnily. Svtov bezpenost m zcela jin priority ne ped sto lety a tomu se pizpsobuj i ozbro-jen sly zejmna v pechodu od kvantity ke kvalit. Stoj ped nmi nov vzvy a koly, budujeme a reformujeme armdu na novch zkladech tak, abychom byli schopni dostt svmu hlavnmu cli brnit suverenitu na zem a jejch oban a pispvat k upevnn mru a demokracie ve svt. Peji k tomu nm vem hodn sly a spch.

nelnk Generlnho tbugenerlporuk Ing. Vlastmil Picek


6

Za asti velitel pmo podzench tvar VeV VA zde zaznl slavnostn rozkaz ministra obrany ke Dni ozbro-jench sil esk republiky. V dal sti programu byl vyhl-en personln rozkaz ministra obrany R, kterm byly pi tto vznamn pleitosti udleny medaile AR vybranm pslunkm Velitelstv vcviku Vojensk akademie. Zvr tohoto shromdn se nesl v duchu transforma-nch zmn AR, kdy velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnk gt. Jaromr Zna ve svm projevu vechny ptomn seznmil s aktulnmi koly transfor-mace AR. Soust tohoto v souasn dob jednoho z nejdiskutovatelnjch tmat, pesahujcch rezort obra-ny, bylo pak i seznmen vech ptomnch se zpsobem snen pot v rezortu obrany.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov

Foto: Olga Karaffov

Slavnostn shromdn

Soust oslav Dne ozbro-jench sil bylo

shromdn p-

slunk Velitelstv

vcviku Vojensk

akademie, kter

probhlo dne 3. er-

vence 2009 v prosto-

rch auly.


7

Odznak absolventa karirovho kurzu vyjaduje nvrat k historickm tradicm instituce, kter pipravovala velitel-sk sbor ji v pedvlenm a povlenm obdob a do roku 1950 Vojensk akademie v Hranicch na Morav, a na jej tradice navazuje tak Velitelstv vcviku Vojensk akademie.

Zaveden OAKK bylo schvleno Vojenskm historickm stavem MO v Praze, velitelem Spolench sil v Olomouci, editelem SRDS-OS MO v Praze a nakonec i Oddlenm vvoje a zkuebnictv vstroje VZ 381802 v Brn. V sou-asnosti probh prostednictvm Oddlen logistiky vbr dodavatele a nsledn vlastn vroba OAKK.

Odznak absolventa karirovho kurzu VeV VA je cha-rakterizovn nsledujcm zpsobem: OAKK bude dokladem a vnjm symbolem absolvovn

karirovho kurzu, kter slou k naplnn kvalifikanch poadavk pedepsanch pro jednotliv systemizovan msta,

OAKK je obdobou odznaku 93 absolventa vysok ko-ly, kter je dokladem a vnjm symbolem absolvov-n vysok koly, kter slou k naplnn kvalifikanch pedpoklad pedepsanch pro jednotliv systemizova-n msta,

OAKK bude mt 3 varianty verzi bronzovou pro rotmis-try, verzi stbitou pro praporky a verzi zlatovou pro dstojnky,

OAKK bude udlovn pi pleitosti slavnostnho vya-zen, kter je organizovno na zvr karirovch kur-z vdy pi absolvovn prvnho karirovho kurzu v danm hodnostnm sboru:

bronzov po spnm absolvovn kurzu velitel drustev (prvn karirov kurz),

stbit po spnm absolvovn praporickho kurzu (vstup do praporickho sboru),

zlatov po spnm absolvovn dstojnickho kurzu (vstup do dstojnickho sboru),

soust slavnostnho pedn OAKK bude i pedn slovanho certifiktu, kter bude potvrzovat oprvn-nost udlen OAKK a tm i jeho noen na vojenskm stejnokroji,

OAKK bude slovn na rubov stran a bude udlovn pouze po spnm absolvovn pslunho kariro-vho kurzu na VeV VA,

v ppad karirovho postupu a pechodu do vyho hodnostnho sboru se bude na vojenskm stejnokroji nosit pouze nejvy OAKK,

podle pedpisu Veob-P-47 (Stejnokrojov pedpis) bude mon nosit OAKK bu pod odznakem 93 pro absolventy vysokch kol, tedy pod levou kapsou (stej-n jako absolventsk odznak zahranin koly), nebo nad pravou kapsou (stejn jako odznaky pro vsadke, tlovchovn pracovnky nebo odznaky tdnost),

nvrh OAKK je obdobou odznaku, kter byl udlovn na Vojensk akademii v Hranicch a vychz tedy z jeho tradic.

Odznak absolventa karirovho kurzu VeV VA

(velikost odznaku 5 cm)

bronzov stbit zlatov

Text: o. z. RNDr. Frantiek Herodek

Odznak absolventa karirovho kurzuVelitelstv vcviku Vojensk akademie

Odznak absolventa karirovho kur-zu Velitelstv vcviku Vojensk akademie (dle jen OAKK) je zizovn

jako soust nov budovanch tradic,

obad a zvyklost. Udlovnm odznaku

absolventa karirovho kurzu chceme

pispt ke zven prestie nov budova-

nho VeV VA a ke zven pocitu hrdosti

pro absolventy karirovch kurz a sou-

nleitosti s instituc, kter poskytuje

vojensk vzdln a pipravuje pro slubu

v AR.


8

Clem semine, kter se konal v pro-storech OdPILS, bylo posoudit monost zaveden e-learningovho systmu ppra-vy vojenskho leteckho personlu s ohle-dem na monosti oddlen.

Po zahjen semine nelnkem Odboru ppravy vzdunch sil podplukov-nkem Ing. Vlastimilem loufem, Ph.D., pronesl vodn slovo zstupce velite-le VeV VA pro pedagogickou innost RNDr. Frantiek Herodek. Ve svm vystoupen zdraznil, e zaveden e-learningu do systmu ppravy vojenskch profesionl je pomyslnou pikou ledovce, vyadujc dkladn zven vhodnosti tto formy vuky v jednotlivch oblastech a pe-devm kvalitn ppravu vukovch materil.

V nsledujcm vystoupen prezentovali pslun-ci OdPILS dvody smujc k zavdn distann formy vzdlvn vojenskho leteckho personlu a monosti oddlen pi pprav vukovch materil. Zde bylo kon-statovno, e hlavnm dvodem k zaveden distannho studia, a ji ve form e-learningu nebo jakkoli jin for-m, je omezen kapacita kurz oddlen. Z dvodu malho potu uitel u OdPILS nen v souasn dob mon rea-lizovat vechny kurzy poadovan leteckmi zkladnami.

Zstupce Odboru informanch technologi Ing. Jaromr Mal vysvtlil v prvn sti svho pspvku podsta-tu e-learningu jako jedn z monch forem vzdlvn, popsal jeho jednotliv formy a nastnil vhody a nevhody

e-learningu s ohledem na oblasti vyuit. V druh sti pspvku Ing. Mal sezn-mil astnky s monostmi Vzdlvacho portlu VeV VA.

V poslednm vystoupen semine prezentovali zstupci firmy DOSLI Opava monosti programu EduBase 2 a Edubase Web jakoto vestrann pomcky pro ui-tele, pedagogy a lektory, kte si pipravuj vukov materily na potai.

Zvrem lze ci, e semin pinesl vem zastnnm celou adu novch informac a zcela jist byl pnosn nejen pro pslunky OdPILS, ale i pro vechny ostatn zastnn.

Text: kpt. Pavel Minak

Semin e-learning

Ve tvrtek 25. ervna 2009 uspo-dali pslunci Oddlen ppravy Inenrsk leteck sluby (OdPILS) semi-

n na tma Poteby a monosti e-learnin-

govho systmu ppravy leteckho perso-

nlu v podmnkch VeV VA.


9

Jednalo se o nov typ kurzu, nebo byl zamen jak na problematiku boje v zastavnm prostoru, tak i na proble-matiku pesun, nstranch systm a zpsoby chovn i reakc na rzn praktick situace. Kombinoval uvede-n problematiky a od astnk vyadoval jasn reakce a rychl rozhodovn. V tchto oblastech se projevila velk profesionalita a hlubok zkuenosti instruktor USA, co bylo velmi vysoce hodnoceno astnky kurzu.

Zvrem lze tedy shrnout, e kurz splnil svj cl. V budoucnu lze navzat na procviovanou tmatiku dal-mi kurzy pod vedenm zahraninch lektor a instruktor.

Text:

kpt. Ing. Ladislav uta,

velitel kurzu

Foto: Olga Karaffov

Kurz MOUT TECHNIQUES a C-IED

Ve dnech 22. 6. 2009 2. 7. 2009 pro-bhl v posdce Vykov pod ztitou Odboru ppravy do mrovch operac IRo

ve spoluprci s Texaskou nrodn gardou

USA kurz MOUT TECHNIQUES a C-IED.

Zastnilo se jej dvacet pslunk tva-

r AR, kte nabyt informace zuitku-

j bhem jejich nasazen v zahraninch

misch.


10

Ve stedu 1. ervence 2009 nastoupilo k vykonn zkladn ppravy u Velitel-stv vcviku Vojensk akademie ve Vykov

269 novch vojk z povoln. Dle v uveden

den nastoupilo 19 vojk aktivnch zloh k vyko-

nn 6tdennho vojenskho cvien, kter mus

absolvovat kad vojk v aktivn zloze v prvnm

roce, pi prvnm uzaven dohody o zaazen do

aktivn zlohy. Vcvik bude probhat soub-

n s vcvikem novch profesionl. Slavnostn

vojensk psaha novch pslunk AR se

uskuten dne 31. ervence 2009.

Ve Vykov vystrojeni nov pslunci AR


11

Pi slavnostnm ceremonilu bylo vyazeno celkem 32 spnch poslucha chemick, dlosteleck a logistick odbornosti, pedurench na zkladn funk-ce u tvar AR. K nejlepm poslucham tohoto kur-zu patili rtm. Tom Bolina, rtm. Hana Koakov, rtn. Luk Lev, rtn. Stanislav ajtar, rtn. Petr Eli, rtn. Zuzana Mocharov.

Text: nprap. Pavel ugrek, vrchn prapork sprFoto: Olga Karaffov

Vyazen Odbornho rotmistrovskho kurzu

V ptek 30. ervna 2009 se v prosto-rech Praporickho klubu

v arelu kasren Ddice

za ptomnosti nelnka

tbu Velitelstv vcvi-

ku Vojensk akademie

plukovnka Joachima

Dvida, zstupce velitele

kolnho praporu majora

Zdeka Rusnka a dalch

host uskutenilo vyaze-

n absolvent Odbornho

rotmistrovskho kurzu.


12

Plnohodnotn vyuvn prostoru a po roce jednn umonilo zpracovn dokumentace budov cestou PS 0624 Vykov a povolen zkuebnho provozu cviit stavebnm adem V Bezina dnem 22. 1. 2009. Tmto dnem byly pod vedenm zstupce velitele VeV VA Vykov plk. gt. Ing. Zbyka Janeky zahjeny dokonovac prce s clem zalenn prostoru Jesenk do vcvikovch zazen VeV VA Vykov ke dni 1. 7. 2009.

V prbhu zkuebnho provozu byly postaveny dv strn ve u vjezd do prostoru Camp BMATT a jed-na pozorovac v v hlavnm zjmovm prostoru u obran-n budovy. Vstavba v byla provedena pln v reii Oddlen ppravy enijnho vojska IVz VeV VA Vykov cestou enijnho kurzu a s pomoc 10 pslunk V 5616 Olomouc pod vedenm mjr. Ing. Jaromra Steinera, kpt. Ing. Juraje Toriky, kpt. Ing. Petra Grygara, Ph.D., a prap. Ivana Montaga. Odbornou pomoc pi vstavb poskyt-li o. z. Ing. Vlastislav Havrnek a o. z. Ladislav Lozrt od V 8660 Vykov.

V termnu od 25. 5. 2009 do 4. 6. 2009 bylo provede-no tak opevnn obrann budovy cestou Odboru zklad-n ppravy IV VeV VA Vykov pod vedenm mjr. Ing. Pavla Orszgha a pprap. Vclava Pichystala.

Nkup materilu potebnho k vstavb, provede-n ternnch prav a vylenn potebn techniky orga-

Zahjen vcviku v Prostoru pro taktick vcvik Jesenk

Dnem 1. 9. 2007 byl po drobnch pravch a zpracovn provoznho du zahjen vcvik v zjmovm prosto-

ru Jesenk. Tento prostor o rozloze cca

700 x 400 m, nachzejc se na hranici

Vojenskho jezdu Bezina, byl pipra-

ven s vynaloenm minimlnch nklad

v nevyuvanm ohrazenm arelu bva-

lho stavebnho dvora a parku techniky.

Prostor vak z dvodu chybjc doku-

mentace nebyl schopen pokrt poadavek

vcviku jednotek v zastavnm prostoru

s monost vyuvn budov. eenm

tohoto problmu jako i koordinac vech

innost a prac v prostoru Jesenk povil

velitel VeV VA Vykov Odbor plnovn

a rozvoje UVZ IRo.

Kpt. Ing. Torika pi zen stavby ve v sektoru Campu BMATT bezen 2009

Dokonovac prce na vi . 2 a .

finln produkt


13

nizan zajioval ZV V 8660 Vykov mjr. Ing. Andrej Medvi. Na vlastn realizaci se aktivn podleli kpt. Ing. Martin Blecha, o. z. Ing. Drahomr Mika a o. z. Ing. Milan astn, kter spolen s IRo VeV VA tak pipravoval nov provozn d prostoru.

K zajitn proveden kolaudace vybranch budov a pro povolen pouvn stelby cvinou munic pi vcvi-ku bylo cestou stednho vojenskho zdravotnho sta-vu esk Budjovice provedeno men hlukov zte ve vnitnch i venkovnch prostorech jednotlivch objekt prostoru Jesenk a na okrajch okolnch sdelnch celk. Menm bylo podle pedpokladu potvrzeno pekroen hygienickch hlukovch limit pouze v mst vcviku a jeho bezprostedn blzkosti. Z tohoto dvodu je pi vcviku povinnost cvicch pouvat ochrann pomcky (chrnie sluchu).

Prostor je sice pipraven pro provdn vcviku jed-notek v zastavn oblasti s vyuvnm interiru budov. Proces vstavby vak nen ukonen a bude nadle pokra-ovat v zvislosti na finannch a materilnch zdrojch podle poadavku cvicch. V nejbli dob bude pro-vedeno dokonen opevnn obrann budovy a propust u pozorovac ve. Do konce roku 2009 bude jet zah-

jeno budovn sten zaputnho krytu u obrann budovy a dokonen ternnch prav u pten silnice.

Jako koordintor prac provdnch v prostoru pro taktick vcvik Jesenk chci zvrem podkovat vem, kte se dosud na budovn podleli a bez jejich odborn pomoci a osobnho aktivnho pstupu by nedolo k zah-jen vcviku a posunu monost ppravy jednotek v zasta-vnm prostoru. Vm, e nkdy to byl i boj s poasm, se mnou nebo se zajiovnm materilu. Pesto vm, e se i nadle najdou u VeV VA ti, kte budou ochotni pokraovat v budovn prostoru Jesenk pro pocit hrdosti z dobe vykonan prce.

Text: mjr. Ing. Milan Melo

Foto: Olga Karaffov

Hlavn strn v postavena s vyuitm zkuenost z Campu BMATT v kvtnu 2009

Hlavn strn v z pjezdovho smru

Detail opevnn u obrann budovy

Celkov pohled na strn v s opevnnou st obrann budovy


14

A pekvapivmu zjmu se tila vdomostn sout. Sprvn zodpovzen vech dvancti soutnch otzek pedpokldalo seznmit se s vystavenou vojenskou techni-kou i s dalmi pracoviti. A tak celkem 97 astnk soute si v informanm stnku vyzvedlo soutn lstek a vydalo se vstebvat informace, kter jim byly pedvny na jednotlivch pracovitch.

Uitel IDV u statick ukzky vozidel TATRA 815, TATRA 810, UAZ 469 a opancovanho LAND ROVERu 110 MA2 napomhali s hlednm odpovd. Za dtka vojenskho vcvi-kovho motocyklu BMW 750 RT se mohli posadit ti zjemci, kte nejdve sprvn objasnili vznam zde umstnch tincti dopravnch znaek.

Policie R se prezentovala technikou, urenou pro dohled nad bezpenost silninho provozu. Radar PolCam, nejmo-dernj zazen pro men a zznam rychlosti jzdy vozidel, byl pedveden ve vozidle Volkswagen Passat a na motocyklu Yamaha FJR 1300AP. Dle zde bylo vozidlo Ford Mondeo vybaven systmem Look, kter um pest evidenn znaku a zkontrolovat v databzi, zda nen vozidlo hledno. Stacionrn radary byly zastoupeny systmem Micro DigiCam, kter um dokonale vyistit snmky a kde je pak prokazateln vidt nejen SPZ, rychlost jzdy, ale i nezapnut ps i telefon u ucha idie.

Den prevence a osvty v doprav

Dne 26. ervna 2009 se opt po roce na Masarykov nmst ve Vykov konala akce na podporu snen potu

a zvanosti nsledk dopravnch nehod

v regionu Vykovska. Institut dopravn

vchovy AR (VeV VA) ve spolupr-

ci s Komis dopravn a bezpenostn pi

Mstskm ad Vykov pipravil od 9 do

15 hodin velmi pestr program, kter zaujal

nejen ty, kterm prv zanaly przdniny,

ale i mnoh rodie. Spokojeni byli i jejich

uitel, kte si odnesli profesionln zpra-

covan pomcky k provdn dopravn

vchovy, zamen jak na mlad cyklisty,

tak i na veobecnou orientaci v silninm

provozu.


15

Prohldnout si bylo mono tak hasisk zsahov auto-mobil Nissan Patrol, kter krom haen umouje svm hydraulickm vyproovacm zazenm osvobodit osd-ku havarovanho vozidla. K vidn byly hydraulick nky k odstien stechy, rozpnk k oteven zdeformovanch dve i vzduchov zvedac vaky k nadzvednut vozu.

Velkou odezvu ml pln funkn vukov stend osob-nho automobilu Hyundai i30, kterm se prezentovala Integrovan stedn kola automobiln z Brna. Na vozidle jsou provedeny ezy odkrvajc pohled na konstrukci jed-notlivch zazen ve vozidle, kter nejsou bn viditeln, nap. ez dve, stechy, sedadla, ukotven bezpenostnho psu apod.

Hned vedle pitahovala fotoaparty expozice Technickho muzea v Brn. T vvodil vetern z roku 1930 automo-bil Z9, kterch Zbrojovka Brno ped nucenm pechodem na vlenou vrobu stihla vyrobit 850 kus. ivou domi-nantu pak tvoili policista, etnk a vojk v uniformch 1. republiky.

Naopak nejnovj produkty domc automobilky koda vyuil jej prodejce Magnum Car a. s. k prezentaci dtskch autosedaek i pro ukzku bezpen pepravy jzdnch kol, a to jak na stenm nosii, tak i na nosii pro dv jzdn kola, montovanm na tan zazen.

Jak mt jzdn kolo sprvn vybaven pro pouit v sil-ninm provozu si pznivci cyklistiky mohli prohldnout na dvou vystavench exemplch. Krom pehledu o dalch vhodnch doplcch pro kolo a dalch monostech vraz-njho zviditelnn cyklisty pomoc reflexnch samolepek, psk a odrazek tu bylo k vyzkouen tak nkolik model cyklistickch pileb.

To vak stle nebylo vechno, ta aknj st teprve nsledovala. Stanovit zdravotnick sluby bylo zameno na poskytovn pedlkask prvn pomoci. Zejmna ko-lci projevili pi resuscitaci dobr znalosti o uml masi srden a umlm dchn z st do st. ada senior zase vyuila monosti proveden kontroly krevnho cukru a tlaku krve s radami, jak pedchzet jejich kolsn.

Na vozidle koda Fabia si pod vedenm instruktora bylo mono nacviit vmnu kola. Draz byl poloen na sprvnou posloupnost zapnout vstranou funkci smrovch svtel, ve vozidle si navlci vstranou vestu, sestavit a za vozidlo umstit vstran trojhelnk. Pot vyjmout z kufru vozidla nad a rezervn kolo, povolit matice, umstit zvedk atd.

Asi nejvt obavy nvtvnk se projevovaly u Moro-vho sloupu, kde mezi pekkami byla pistavena vcviko-v koda Felicia. Ani pohodov instruktor a dvoj ovldn pedl u mnohch idiek nepekonaly jejich obavy z prjez-du slalomem a ncviku parkovn. Co bylo koda, protoe prv tady byla monost si parkovac manvry s odbornmi radami a bez nebezpe vyzkouet a zdokonalit. Usednout za volant se tedy odhodlali vtinou ti, kte si vili, e pe-kkami bez vtch problm projedou.

Naopak nekonc zstup zjemc na pdiu ani na oka-mik neponechal neinn zahlet motocyklov trenar Honda, na kterm si chtli vyzkouet sv umn pi zen motocyklu v rznch situacch.

Dalm adrenalinovm zitkem bylo svezen na simu-ltoru nrazu, kter pivezl AMK. Dvojice pipoutanch


16

pasar si vyzkouely, jak mocn sla psob na lovka pi nrazu do pekky v rychlosti 30 km.h-1. Pro mnoh to bylo velik pekvapen a u urit nebudou tuto rychlost ani v aut podceovat.

Neobvykl zitek si nakonec odneli tak odvlivci, kte se odhodlali nastoupit do simultoru pevrcen vozi-dla. Po usednut a pipoutn se ve speciln uzpsobenm vozidle koda Fabia poctili, jak nroky na lidsk organismus s sebou nese nkolikansobn pevrcen vozidla pes ste-chu s promnlivou dynamikou i smrem oten. Po zasta-ven rotace v poloze na pravm boku si mohli vyzkouet, e bezpenostn ps a bon vytvarovn sedadla jejich tlo udr a lze tedy uvolnit zapen nohy a sundat ruce z volan-tu. Obdobn po zastaven na stee pevn viseli v psech hlavou dol. Osoby star 18 let se mohly v tto pozici poku-sit z vozidla vysoukat. Z vrazu jejich tv bylo poznat, e na tento zitek hned tak nezapomenou. Je s podivem, e nkolik rodi chtlo tuto atrakci doporuit svm dtem a vbec je nenapadlo, e bez sprvn dtsk sedaky dti do vozidla nesm, nato aby v nm havarovali.

Jmnem vech, kte se na zajitn a prbhu tto akce podleli, mohu zvrem s potenm konstatovat, e poas nm plo a ada nvtvnk tto osvtov akce s doprav-n bezpenostn tmatikou oteven vyjadovala sv pe-kvapen nad jejm rozsahem a svou spokojenost s tm, jak nzornm a poutavm zpsobem lze pispvat k vt bez-penosti v silninm provozu.

Text: Ing. Jan Lutonsk, IDV

Foto: prap. Petr Hrueck, IDV

Rekonstrukce byla provedena na zklad zjitn Inspekce MO z roku 2007, kde jsme byli nuceni odstranit star ekologick zte, to znamen zaolejovan podlahy dlen oprav techniky, kter nemaj nepropustnou pravu. Stejn zvr vyplval z ekologickho auditu zpracovanho v roce 2007 nezvislou civiln firmou pro poteby armdy. U tchto zaolejovanch podlah hrozilo, e dojde k znei-tn pdy a spodnch vod a tm k poruen ustanoven 39 odst. (4) zkona . 254/2001 Sb., o vodch, v povinnosti uinit opaten, aby zvadn ltky nevnikaly do povrcho-vch nebo podzemnch vod anebo do kanalizac.

V roce 2007 dolo k oprav podlah u budovy . 94 v nkladech 1 049 293 K, v roce 2008 pokraovala oprava podlah i montnch kanl u budovy . 95 v nkladech 2 982 600 K a budovy . 177 v nkladech 1 827 134 K. Dal opravou prola budova . 177 v roce 2009, a to zve-nm stropu, nov sten krytiny a novou fasdou v nkla-dech 769 241 K.

V zvru bych uvedl, e mme nadle velk problmy u budovy . 95, kde u jednotlivch dlnch pi detivm poas dochz k zatkn znanho rozsahu, tud je nutn kompletn vmna sten krytiny.

Text: kpt. Ing. Martin Bursa

Dlouhodob zt odstranna

V roce 2007 a 2009 byly rekonstruo-vny dlny, pidlen rot logistiky u praporu zabezpeen, a to budovy . 94,

95 a 177. Jako perliku bych uvedl, e

budova . 94 byla vybudovna v roce 1943

v poizovac hodnot 1 217 632 K, budova

. 95 byla vybudovna v roce 1968 v poi-

zovac hodnot 4 243 075 K a budova

. 177 byla vybudovna v roce 1948 v poi-

zovac hodnot 791 440 K.


17

Panu Hankovi bylo v tomto roce 80 let a jako drek k tomuto jubileu si pl, aby mohl jet jednou navtvit msta, kde trvil mlad lta vojensk zkladn sluby. Podle jeho vyjden m na tato lta jen ty nejlep vzpomnky. A tak jeho ze pan Antonn Hlav spolu se svm kolegou panem Pavlem Schwrem, po domluv a se souhlasem pana plk. gt. Ing. Jaromra Zny, MSc., tuto nvtvu zor-ganizovali jako drek panu Frantiku Hankovi.

V prbhu nvtvy navtvili host spolu s oslaven-cem mnoh zazen tto vojensk instituce. Nvtvnci byli ukzkami nejen pekvapeni, ale zrove nadeni, pe-devm oslavenec pan Hank neskrval obdiv i uznn. Ovem nejvt radost ml oslavenec v okamiku, kdy ve star, dosud stojc zstavb nael budovu, ve kter trvil dobu sv vojensk sluby. S velikm pohnutm se nechal svm zetm ped budovu vyfotografovat. Na zvr sv nvtvy mne pan Hank dal, abych tlumoil pod-kovn panu plk. gt. Ing. Joachimu Dvidovi, kter jmeno-van pivtal jmnem velitele, pedal mu mal upomnkov drek a strun je informoval o historii kasren Ddice. Zrove mne nvtvnci podali, abych podkoval panu plk. gt. Ing. Jaromru Znovi, MSc., kter tuto nvtvu umonil.

Cel pobyt byl ukonen velmi pjemn obdem v restauraci krle Jana Lucemburskho, v dstojnickm salonku. Jmenovanm obd velice chutnal a podivovali se nad lacinou cenou celho obda.

J osobn chci touto cestou podkovat vem, kte se na zajitn nvtvy podleli. Ponali si velmi profesio-nln a tak perfektn prezentovali dobr jmno Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov.

Text: Pedseda KVD Vykov 1 plk. v. v. Dr. Karel vanaraFoto: Hana Jurov

Vzpomnkov nvtva jako drek

Dne 23. ervna 2009 se uskutenila v arelu kasren nv-

tva pana Frantika

Hanka ze Strakonic. Na

tto nvtv by nebylo

nic zajmavho, pokud

by se nejednalo o lov-

ka, kter v tchto kasr-

nch v roce 1951-1953

(31 msc) vykonval

vojenskou zkladn slu-

bu u tehdej tankov

zkladny.


18

A prv praktick vcvik byl ve druh polovin II. tvrt-let hlavn npln kadodenn innosti vech vcvikovch kurz. Plnili jsme koly pevn z taktick, steleck a tlesn ppravy. Nezaostvali jsme vak ani v enijn a topografick pprav, OPZHN a zdravotnick pprav. Veker toto sil smovalo k vyvrcholen vcviku v poln pprav komplexnmu polnmu vcviku.

Komplexn poln vcvik pedstavuje vyvrcholen prov-en zskanch znalost, nvyk a dovednost. Pi zplno-vn tohoto vcviku je hlavn draz poloen na proven zkladnho cle vcviku v zkladn pprav. Tmto clem je zskn zkladnch znalost, nvyk a dovednost k peit v boji.

Samotn vcvik byl zahjen 8. ervna a trval nepe-trit do 11. ervna do rannch hodin. Nronost celho zamstnn nespov pouze v plnn vcvikovch kol,

ale prov i psychickou a fyzickou odolnost kadho jed-notlivce a celch vcvikovch tm. Prv tmov prce asto rozhoduje o splnn vytench kol.

Prvn den byl zahjen vyhlenm bojovho poplachu a po kontrole materilu pokraoval pm pesunem se zt do prostoru rozmstn. Kadmu vcvikovmu kur-zu byl stanoven jin prostor. Po dosaen prostoru zahjily jednotky jeho budovn a postupn i zajitn. Odpoinek byl organizovan ve vlastnorun vybudovanch pste-cch. Bdlost a ostraitost byla v prbhu noci nkolikrt provena diverzn innost neptele.

Druh a tet den v asnch rannch hodinch byl vyhl-en bojov poplach a po krtk intenzivn bojov innosti a sndani zaaly jednotky plnit koly vcviku. Postupn se vystdaly v plnn kol na ohov drze, bojov he a ncviku a splnn kol v pestelovn jednotek ost-rou munic na stelnici. Pesuny na jednotliv zamstnn byly provdny zsadn pky se zt.

Posledn den byla provedena likvidace tbora, pro-story rozmstn byly vrceny do pvodnho stavu a po pm pesunu do posdky zaalo oetovn zbran a materilu.

Vcvik po dobu vech 4 dn byl opravdu nron a ne kadmu se ho podailo splnit a do samho kon-ce. Pomoc hlavn duevn byla tradin ptomnost kaplana kpt. Martina Vaeky a psychologa kpt. Frantika Zakopala. Tito dstojnci nejene byli ptomni na vcviku, ale pevnou st i plnohodnotn absolvovali.

Dnem 30. 6. 2009 jsme u OZP ukonili II. tvrtlet roku 2009. Po I. tvrtlet, kdy vcvik asto probhal v extrmnch

podmnkch (zima, mrz, plskanice), nm

poas plo podstatn vce. Probouzela se

i proda, take i vcvik v polnch podmn-

kch byl veselej a pijatelnj.

Vcvik OZP


19

No a co uvst na zvr? Nebylo vtze ani poraench. Vtina si shla opravdu na dno svch sil. Ti odolnj vcvik spn dokonili; ti , kterm v tto etap vcviku jet psychick odolnost, mon i fyzika, ale hlavn vle po dotaen kolu do spnho konce chyb, skonili v prbhu vcviku.

Ze strany velitel vcvikovch kurz, vkonnch pra-pork a instruktor vcviku byl komplexn vcvik zpl-novn, organizovn a materiln zabezpeen a pat jim vem za odvedenou prci podkovn a uznn.

Zpracoval: pplk. Ing. Ji HemanskFoto: kpt. Martin Vaeka

V uplynulm obdob bylo hlavnm clem Oddlen p-pravy zdravotnickch odbornost vycviit vojky pro vkon funkc zdravotn instruktor a idi sbra rannch. Clem vuky i vcviku u uvedench kurz je pedevm pipravit ky na vkon samotn funkce u jednotek a tvar AR. Dleit zamstnn jsou realizovna nejen na uebn, ale hlavn v ternu, a to za pouit vrtulnku, zdravotnickch odsunovch vozidel a zdravotnick techniky. Zamstnn v ternu zpravidla probhaj pod taktickm nmtem. Nahrvn rznch taktickch situac u vojk zvyuje samostatnost, praktinost a rozhodnost pi pouit mo-n i dostupn zdravotnick techniky. Pi zamstnnch v ternu se ukzala celkov pipravenost poskytovn prvn pomoci a projevila se rozhodnost pi een komplikova-nch situac v bojov innosti.

Vyvrcholenm vcviku v celkov pprav kurz u zdravot-nickch odbornost je realizace a vlastn proveden odbor-n-taktickho cvien za pouit vrtulnku Mi-17 a ostatnch odsunovch prostedk vetn techniky. V rmci tohoto zamstnn maj monost ci i jednotliv instruktoi prov-it vlastn monosti, schopnosti i dovednosti, kter zskali v prbhu kurzu.

Text: mjr. Ing. Juraj Bozay

Vcvik zdravotnickch odbornost


20

Dalm nronm zamstnnm je slaovn jak po lan, tak po hadici z cvin stny imitujc tet patro budo-vy. Zde si hasii cvi rzn zpsoby sebezchrany. Jako stejn zamstnn co se fyzick zdatnosti te je vcvik na chemickm polygonu. Budouc hasii absolvuj v dcha-cm pstroji fyzickou zt, kter se skld z chze na 150 metr, plhu po ebku 15 metr a stahovn 15 kg be-mene, tzv. kladiva. Hasii ve skupin po tech hledaj ve spletitm souboru pekek plnch nstrah, za snen viditelnosti a hluku cestu ven z tohoto labyrintu.

Jeden z nstavbovch kurz je kurz lezen LEZ II. Hasii pedevm v podob praktickho vcviku v rznch pod-mnkch se kol a pipravuj pro prci ve vkch, k zchra-n a vyprotn osob z mst, kde nelze pout jinch metod ne jsou lanov techniky. Slann k zachraovan osob, kter z jakchkoliv dvod zstala uvznut nap. pi v-kovch pracch ztrtou vdom, rznho druhu porann a jin. Samozejmost je i vcvik zchrany osob, kter se nap. propadly do stre, sesunuly do rokle atd.

Schopnost a sobstanost hasie-lezce rutinn prce ve vce je tak provena na slu ve vce 60 metr nad zem. Samozejm ne se hasi s vekerm potebnm materilem spust-slan k postienmu, mus zvldnout vstup na budovu pomoc ebku, kter je do tto vky po vnjm plti budovy veden.

Pslunci kurzu strojnk motorov etzov pily je pipravovn na rzn mon situace, nap. dolo k pdu stromu na sedlovou stechu budovy, zpsobil jej ste-nou destrukci a ve vojenskm prostoru zapinil dvod k vjezdu vojensk hasisk jednotky. Je na mst odstranit pinu vzniku tto mimodn udlosti. Odstrann vyvr-cenho i nalomenho stromu, kter zstal zaven ve stee blzk budovy, je dvodem k bystr vaze o zp-sobu likvidace a jeho skcen tak, aby nevznikly jet vt kody. Po odstrann stromu pichz st, kdy je poteba odstranit sti konstrukce stechy, kter se stala nestabil-n. Hasi, strojnk motorov etzov pily m i v tto oblas-ti elementrn znalosti, aby svoj nerozvnost nezpsobil vt kody ne kter ji byly napchny.

Na zvr kurzu vyproovacch zazen je modulov-na situace na skutenm vozidle. Tatra 815 nacouvala do osobnho automobilu, kde zstaly uvznut ti osoby, bez pokozen zdrav, ale nebyly schopny se z vozidla vyprostit samy a k zsahu do autoparku vyjela vojensk hasisk jednotka. Hasii vd, e je teba nejprve zajistit vozidlo proti nhodnmu pohybu. Potebn vypodloen bylo pro-vedeno pomoc kln. Vozidlo je ji stabilizovno a lze pi-stoupit k vyprotn osob.

Osoby ve vozidle bylo nutno chrnit ped samotnm odstrannm skel; za pomoci hydraulickho vyproova-

Oddlen ppravy pornch odbornost

Ve druhm tvrtlet roku 2009 u Odd-len ppravy pornch odbornost vrcholil vcvik u Nstupnho odbornho

kurzu. Tmto kurzem si mus projt vichni

hasii AR, kter chtj slouit u vojen-

skch hasiskch jednotek. Po teoretic-

k pprav, kter je sten prolnna

praktickmi zamstnnmi jako samotn

vcvik s hadicemi, je zvr soustedn

na praktick dovednosti budoucch hasi

AR. Mezi zajmav zamstnn pat nap.

pekonvn Ohov drhy se zrannm

na nostkch. To ve samozejm v siln

zakouenm prosted s nasazenmi dcha-

cmi pstroji.


21

cho zazen a zkladn znalosti konstrukce vozidel dolo k nastihnut stechy, odstihnut patinch sloupk a nsledn k uvolnn a vyprotn zaklnnch osob. Po zachycen ropnch produkt a skla se jednotka vrtila zpt na stanici.

Text a foto: npor. Bc. Jan Drfel


22

Jeliko se jedn o nadstandardn a ojedinl finann kontrakt, byla na tyto VZ KBVP ustanovena poetn doslo-va mezinrodn komise stlch len a jet poetnj nestlch len-odbornk, kte participovali jen na uri-t konkrtn zkouce. Za dodavatele, nadnrodn spole-nost General Dynamics, byli v komisi zstupci prmyslu Rakouska a Izraele. Za odbratele R byli v komisi ustano-veni odborn specialist nkolika ministerstev.

Za MO v komisi pracovali pslunci bojovch tvar, specialist Sekce vyzbrojovn MO, specialist nkolika vzkumnch stav, VOP a vcvikovch zazen AR. Na plnn tohoto veejnost sledovanho kolu se aktiv-n podlel i Institut dopravn vchovy VeV VA, z jeho ad byl za stlho lena komise kooptovn Ing. Ladislav Gregor. Jeho hlavnm kolem po celou dobu praktickho provdn jednotlivch zkouek bylo sledovat, evidovat a vyhodnocovat klady a nedostatky z pohledu velitele, idie a dlenskho specialisty, kter se na vozidle v pr-bhu jednotlivch zkouek vyskytly, a v zvren zprv se k tomu vyjdit.

Za jeho asti byly na vozidlech provedeny zkouky jzdnch vlastnost vozidla na silnici a v nronm, leni-tm ternu, zkouka spolehlivosti materilu pi spoteb 2 000 km, zkouka plavby na vodn pekce, zkouka monte a demonte pdavn balistick ochrany vozi-dla, zkouka systm pozorovn a zamovn osdkou, idiem a vsadkem, zkouka vnitnho a vnjho hovo-rovho a vizulnho spojen a radiov stanice, zkouka diagnostickho systmu vozidla, zkouka topen a kli-matizace vozidla, zkouka protiporn ochrany vozidla, zkouka vyuitelnosti vnitnho prostoru osdkou a rojem, nasedn, sesedn a uloen vstroje, zkouka vyproo-vn a odsunu vozidla, zkouka monost pepravitelnosti po eleznici, silnici a vzduchem dostupnmi pepravnmi prostedky, zkouka monosti parkovn, drby a oprav

i v polnch podmnkch, zkouka dodan provozn a vcvi-kov dokumentace.

Dle byly provedeny zkouky bojovho informanho systmu vozidla (BEVIS), zkouka pasivn ochrany vozidla proti przkumu neptelem a naviganho systmu vozidla, zkouka prostedk ochrany osdky a vozidla proti zbra-nm hromadnho nien a mon proveden dekontamina-ce vozidla, zkouka zbraovho a pomocnho zbraovho subsystmu vozidla a steleck zkouky hlavnho zbrao-vho systmu a doplkovho zbraovho subsystmu I a II.

Souasn s VZ KBVP byly provedeny individulnmi komisemi zkrcen vojskov zkouky doplkovho mate-rilu se zamenm na monosti pouit 30 mm a 7,62 mm munice, stel SPIKE, dmovch grant, letnch a zimnch maskovacch st, vyuit dlenskch souprav 1 a 2 i v pol-nch podmnkch.

V zvren zprv, kterou pro NG AR a MO komi-se zpracovala a jednomysln schvlila, je konstatovna shoda u vech nastavench, posuzovanch a Armdou R poadovanch takticko-technickch parametr na tato vozidla.

Zvrem lze konstatovat, e zavedenm tto techniky do AR budou tvary disponovat pomrn nadstandard-n vybavenou a vkonnou zbran a nelze jinak ne popt obsluhm tchto vozidel hodn spch pi vcviku a pocitu pimenho bezpe pi jejm ppadnm bojo-vm pouit.

Text a foto: Ing. Ladislav Gregor, IDV AR

V uplynulm obdob byly nezvislou pracovn komis ukoneny vojskov

zkouky (dle jen VZ) kolov-

ho bojovho vozidla pchoty

(dle jen KBVP) Pandur II 8x8.

Vojskov zkouky kolovho bojovho vozidla pchotyPANDUR II 8x8


23

Vcviku se zastnili pslunci enijnch a zchrannch tvar z Olomouce, Rakovnka a przkumci z Jindi-chova Hradce.

Hlavnm kolem vcviku bylo splnn kol pi nonch ponorech a pezkouen dvou uchaze o kvalifikaci pot-p-cviitel, kter opravuje dritele tto kvalifikace dit potpsk prce.

Pln kurzu uvedl velitel OdPPot kpt. Ing. Jaroslav Mikmek slovy: a jeliko se tu sela armdn potpsk pika, tak jsme tomu pizpsobili i npl kurzu. V praxi tato slova znamenala, e se zanalo v pondl ve 22 hodin nonm seznamovacm ponorem. V ter po nezbytnm odpoinku nsledovaly pednky a odpoledn ponor. Ve stedu dopoledne rozmstily ti skupiny potp cvin nloe v prostoru pstavnho mola na pehrad Slezsk Harta. Po ponoru byly zpracovny podrobn nkresy, kter si vedouc skupin vymnily s tm, e pi nonm ponoru ten-t den budou vyhledvat, znekodovat a poslze doprav na beh nlo jin skupiny. Asi jednu hodinu po plnoci hlsili velitel skupin splnn kolu s jednm nedostatkem. Pi peprav se jedna z nlo uvolnila a zejm ji navdy bude leet v 50metrov hloubce Slezsk Harty ...

Ve tvrtek okolo 13. hodiny se na hladinu lomu ifry vynouj dva potpi, piem jeden z dvojice nejev znmky ivota a druh hlasit ki potpsk krizov sig-nl KOMORA. Jistc potp vyr, zchrann skupina je v okamiku pipravena i se zdravotnkem na behu a ek, a jistc potp doprav postienho ke behu. Zdravotnick instruktor prap. Petr Bal okamit zskv informace od kolegy postienho a diagnzu stanovuje jako plicn embo-lii s neuritelnm postienm. Nsleduje okamit odstro-jen a transport na nostkch do pipraven dekompresn komory. V okamiku, kdy se za postienm a zdravotnkem zaklapnou dvee od dekompresn komory, zastavuje zku-ebn komisa stopky s konstatovnm, e as 4:45 min. je pi stanovenm limitu pt minut uspokojiv a cvinou akci, o kter vdl jen zlomek zastnnch, zastavuje. To u se u komory shlukovali et i polt sportovn potpi a nervzn sledovali profesionln zchrannou akci. Toto

byl jeden z monch test adatel na kvalifikaci potp-cviitel. pikov organizace a to nejen skupin plncch koly pod hladinou, ale tak zabezpeujcho personlu je hlavnm pedpokladem kvalitnho a bezpenho zamstn-n, zaznv z st zkuebnho komisae pi vyhodnocen.

Druh tden kurzu se st Oddlen ppravy potp pesunula na VMC Myslejovice, kde plnila koly souvisejc se seskoky vsadk na vodn hladinu a zopakovala si seskoky do vody z nzkoletcho prletu.

Ve Svobodnch Hemanicch se ji bez sti olomouc-kch enist, kte byli povolni k likvidaci povodovch kod, dle cviilo a hlavn pezkuovalo.

Oba uchazei se nakonec dopracovali ke zdrnmu splnn vech podmnek pro udlen kvalifikace potp-cviitel a nezbv, ne jim gratulovat. Toto konstatovn ns t o to vce, e jednm z novch potp-cviitel je star instruktor Oddlen ppravy potp nrtm. Patrik ampach.

Dal vzva ek na pslunky OdPPot na pelomu ervence a srpna, kdy v rmci kurzu enijnch przkum-nch potpskch prac probhne przkum sti dosud pro potpn zakzanho tebnho jezera Dombas u Tovaova.

Text: prapork Vclav Loek

KOMOR, TM VECHNY VYLEKALA.

Ve dnech 22. 6. 3. 7. 2009 organizova-lo Oddlen ppravy potp Odboru ppravy enijnch a muninch odbornos-

t kurzy potp do 30 metr, potp

cviitel a potp instruktor. Pro velmi

dobr prodn podmnky pi nronch

ponorech a technickch potpskch

pracch byly vybrny lokality Slezsk Harta

a bidlicov lom ifry u obce Svobodn

Hemanice.


24

Mezi vysoce specifick schopnosti vybranch vsadko-vch jednotek vysplch armd pat seskoky s peletem. Vznamu se jim dostv zejmna v pojet veden asymet-rickho boje. Jsou vyuvny jako jeden z monch zpsob rychlho a nepozorovanho zasazen specilnch sil, jedno-tek bojov zchrany pilot (CSAR), przkumnch jednotek. Samotn seskoky s peletem (bez systmu s kyslkem), mohou bt v zvislosti na povtrnostnch podmnkch prov-dny i nad 20 km, a to do mst, kde je samotn pistn letou-nu nemon nebo pmo nedouc. Tmto zpsobem mohou bt pepravovni tak rzn specialist jako tandem-pasai.

Jednm z mnoha specifickch kol, ktermi je poveno Oddlen vsadkov ppravy a SAR (IRO, Velitelstv vcvi-ku Vojensk akademie Vykov), bylo zrealizovn prvnho kurzu specilnch seskok s peletem (zatm pouze pro vybra-n instruktory zchrann a vsadkov sluby).

V rmci tohoto kolu byly v jednotlivch etapch sta-noveny tyto cle:- provit souinnosti a plnn kol zainteresovanch

sloek AR,- provit sprvnost provdnch vpot a dosazova-

nch koeficient pro seskok s peletem,- provit sprvnost a vhodnost jednotlivch postup pi

provdn seskok s peletem,- provit vhodnost pouvanho materilu,- provst vcvik u astnk kurzu,- zskat rozshlej podklady pro tvorbu metodiky.

V druh polovin msce ervna organizovalo Oddlen vsadkov ppravy a SAR kurz specilnch seskok na letiti Prostjov. Ten sestval se samotnho dvoutden-nho kurzu seskok s peletem, ale tak kurzu seskok na pesnost a obnovy licenc tandem-pilot. Jednm z dal-ch pidruench kol bylo podlen se na vojskovch zkoukch vrchlku hlavnho padku M-291 (Mars-Jevko) a FOIL 282 (Parafoil-USA).

V kurzu specilnch seskok seskoky s peletem bylo provedeno celkem 68 seskok s peletem. Vka vysa-zen se nejastji pohybovala v rozmez 3600 4000m. Doba volnho pdu zpravidla trvala 5 vtein a vka pro zahjen samotnho peletu inila 3300 m. Pelety byly plnovny na vzdlenosti mezi 10 15 km. Doba jedno-ho peletu trvala prmrn 12 min. V uritch hladinch

Vzhledem k dosaen schopnost plnit koly v celm spektru operac, a to pedevm mimo vlastn zem sttu, v pln

kompatibilit s aliannmi jednotkami, jsou

kladeny rozmanit poadavky na ppravu

a vcvik jednotek AR.

VCVIK SPECILNCH SESKOK SESKOKY S PELETY


25

bylo mon na padku doshnout i rychlosti 90 km.h-1. Nkter seskoky s peletem byly organizovny pi souvis-l oblanosti (a 12/12) se spodn hladinou ji od 500 m. V tomto ppad probhlo 95 % peletu bez monosti sle-dovat okoln tern a bylo nutn se absolutn spolehnout na daje a nastaven GPS. Podobnou provrku pinesl i non pelet. Seskoky s peletem byly provdny jak na doskokovou plochu letit Prostjov, tak i do neznmho ternu.

Pro vcvik byly vyuity vechny dostupn typy letou-n vhodn pro tuto innost, jako Mi-17, Mi-171, An-26 a L-410. Z tohoto dvodu bylo mon provst rozdln oputn letounu pi rznch rychlostech vysazen (viz tabulka). V oblasti vysazovn podle souadnic probhala spoluprce s osdkami jednotlivch typ letoun velmi dobe. Nevhodou je nutnost pepotvat souadnice vysazen z MGRS do zempisnch souadnic, kter jsou pouvny letectvem AR.

typ letounu Mi-17 Mi-171 An-26 L-410

vysa-zovac

rychlost120 km/h 120 km/h 280 km/h 180 km/h

Pro zajitn poadovanch daj o povtrnostnch podmnkch bylo nutn provst souinnost s oddlenm radiosondnho przkumu. To poskytovalo dle dohovoru pesn daje o smru a rychlosti vtru v jednotlivch hladi-nch od zem (po 500 m), a do potebn vky 4000 m.

Pro samotn seskoky s peletem byly pouity padky HOP-330 (vrobce Mars-Jevko). Sprvnost koeficientu klouzavosti 3:1 (klesn/dopedn rychlost) byla provena praktickm menm. Vechny vpoty a aplikace vsled-k pro msto vysazen, vpoet trasy a samotnou navigaci byly pesn.

Pro samotnou navigaci byl kadm vsadkem pouvn GPS s vybran-mi hodnotami a zadan-mi daji. Jako zloha pro navigaci a rychlou orientaci jsou pouvny tak buzola a stopky. Tato oblast byla tak bez problm.

Samotn padk HOP-330 se vak pro svoji sloitost nejev jako pln vhodn pro za-tenky. V rmci celho vcviku dolo na padcch HOP-330 ke dvma zva-dm. Jednu se podailo sten odstranit a dodit padk bezpen a na pi-stn. Druhou zvadu vak nebylo mon odstranit, a proto dolo ihned k nuce-nmu odhozu vrchlku hlav-

nho padku a nslednmu spaenmu oteven vrchlku zlonho padku. Pi dn ze zvad nedolo ke zrann. I pesto tak bylo znovu pipomenuto, e seskoky volnm pdem jsou vysoce rizikovou innost s vysokmi nroky na psychiku vsadke!

Jako dal vhodn typ padku pro tuto oblast se jev vojensk padk SOV-386 (vrobce CPS-USA), kter jsou zavedeny zejmna u 601. skss. Tento padk (a novj- typy) je pouvn pro ely vkovch seskok s nz-km otevenm (HALO) a seskoky s vysokm otevenm a peletem (HAHO) nkolika armdami svta vetn USA. K zvadm dochz ojedinle a jsou i velmi tolerantn k chybm v zen na pistn.

Kurzu seskok s pelety se zastnilo 12 instrukto-r vsadkov ppravy, kterm bylo vydno osvden o absolvovn kurzu. Vichni projevili vysokou mru profe-sionality a psychick odolnosti.

Text: kpt. Michal Lang, OdVsPSAR, foto: o. z. Petr Budzk


26

Kurz obsluh vyproovacho tanku VT-72V uplynulm obdob probhl nron vcvik v kurzu

obsluh vyproovacho tanku VT-72. Clem kurzu je pipra-vit obsluhu k plnn kol jebnka a evakuanho specia-listy v rmci tvar AR a mrovch mis.

Vuka v kurzu trvajc pt tdn je rozdlena do dvou fz. V prvn fzi se vojci bhem jednoho tdne nau obsluhovat svec agregt, kter je soust tanku VT-72, a osvoj si zklady svaovn elektrickm obloukem.

Ve druh fzi kurzu probh vcvik jebnka a evaku-anho specialisty sestvajc s teoretick ppravy a prak-tickho vcviku. Obsah ppravy jebnka vychz z mezi-nrodn platnch norem, zkon R a internch pedpis. V teoretick pprav se vojk nau konstrukci a ovldn jebu a nstavby, drbu, veden provozn dokumentace a v neposledn ad zsady bezpenosti prce. Po zvld-nut teoretick ppravy probh praktick vcvik. Clem praktick ppravy je nauit vojka bezpen ovldat jeb, navijk a prostedky k odsunu technik, a to i v nouzovch a meznch situacch. Absolvent kurzu mus umt vzat be-mena, vyproovat havarovanou a odsunovat pokozenou techniku pomoc vyproovacho jebu, navijku a buldo-zerovho zazen.

Kurz je ukonen zvrenou zkoukou, kter se skld z psemn, stn a praktick sti.

Po spnm sloen zkouky obdr absolvent kurzu certifikt evakuanho specialisty, jebnick a vazask prkaz.

Kurz obsluh mobilnch jeb-jebnk ADV minulm obdob 2009 probhl vcvik u kurz mobil-

nch jeb tdy AD. Jedn se o nron vcvik, jeho clem je pipravit obsluhu k plnn kol jebnka a vazae v rmci tvar AR a mrovch mis.

Bhem kurzu v dlce 5 tdn vojk absolvuje teoretic-kou ppravu a praktick vcvik. Obsah ppravy jebnka vychz z mezinrodn platnch norem, zkon R a inter-nch pedpis.

V teoretick pprav se vojk nau konstrukci a ovl-dn jebu, jeho oetovn, veden provozn dokumentace a v neposledn ad zsady bezpenosti prce. Po zvldnu-t teoretick ppravy probh praktick vcvik. Clem prak-tickho vcviku je nauit vojka bezpen ovldat jeb, a to i v nouzovch a meznch situacch, dle se nau vzat bemena.

Kurz je ukonen zvrenou zkoukou, kter se skld z psemn, stn a praktick sti.

Po spnm sloen zkouky obdr absolvent kurzu certifikt jebnka, jebnick a vazask prkaz.

Text a foto: prap. Michal Fajmon

Vcvik u Oddlen ppravy

logistickch odbornost


27

Objednavatelem zakzky plynofikace arelu Kasren Ddice a VVP Bezina je SPRVA VOJENSKHO BYTOVHO FONDU PRAHA, jejm zhotovitelem je STAEG, spol. s r. o. Vykov. Stavbu jako celek dozoruje VUSS Brno.

Clem realizace stavby je v prbhu t let, to je do 31. srpna 2011, vybudovat a zabezpeit v kasrnch Ddice a VVP Bezina modern a ekologick systm dodvky tepla a tepl vody do vech vyuvanch budov a dleitch objekt.

Stavba bude realizovna ve tech etapch: Prvn etapa byla zahjena dnem 1. dubna a bude

ukonena do 31. srpna letonho roku. Jejm clem je provst veker vkopov prce a pokldku plynovho potrub ke vem v dalch etapch plynofikovanm objek-tm, dle provst teplofikaci sti objekt ve VVP, a to: provozn budova Vesprk, v Ferdinandsko, provozn budova Ferdinandsko, provozn budova Myslejovice, tlov prostor DPS Kotry a srubov tbor.

Druh etapa bude zahjena dne 15. kvtna 2010 a bude ukonena do 30. z 2010. Jejm clem je vybu-dovat v kasrnch Ddice 20 plynovch kotelen, 4 pe-dvac stanice tepla a plynofikovat jeden objekt.

Tet etapa bude zahjena dne 8. ervna 2011 a bude ukonena 19. srpna 2011. Jejm clem je vybudo-vat 2 plynov kotelny, provst plynofikaci stvajcch

kotelen, plynofikovat zbvajc objekty a vybudovat 3 zsobnky LPG v prostoru VVP Bezina.

Ve prospch zhotovitele bylo zzeno stavenit jedn se o prostor objektu . 171 (Maarsk gare), odstavn plochy ped uvedenm objektem a prostor po odstrann budov nad objektem .171. Dle je v prostoru u kotelny K1 vybudovna mezi-deponie sypkch hmot. Na vyuvn objektu a tchto ploch byla sjednna mezi firmou STAEG Vykov a VUSS Brno smlouva o pronjmu.

Ped zahjenm stavby byla provedena podrobn foto-dokumentace ploch (komunikac a chodnk) a objekt jednotlivch arel v budoucnu dotench vstavbou Plynofikace tak, aby bylo zabezpeeno uveden do pvodnho stavu k termnu pedn stavby. Stavba bude pedvna vdy pi ukonen prac jednotlivch etap a na zvr jako celek. O prbhu stavby je veden prbn fotografick zznam pracovnky SVBF Praha a VUSS Brno, ppadn problmy jsou eeny prbn s odpo-vdnmi osobami dle vznikl situace a na kontrolnch dnech stavby za asti vech povench osob.

Nezbytnou podmnkou realizace stavby je dodren vech bezpenostnch opaten jak ze strany zhotovi-tele, tak ze strany uivatele. Proto Vs vechny chci podat o pochopen nkterch opaten, vyplvajcch z omezen prjezdnosti komunikac, omezen vyuvn

Plynofikace arelu kasren Ddice a VVP Bezina


28

odstavnch ploch, vypnn dodvky elektrickho proudu i zven hlunosti nebo pranosti v prostoru stavby. Zrove Vs dm o dodrovn doasnho dopravnho znaen na vech komunikacch v arelu kasren Ddice a respektovn zkazu vstupu do vyhrazench prostor stavby (vkopy, prostor stavenit). Ppadn problmy souvisejc s plynofikac kasren Ddice lze eit s pov-enmi osobami SVBF Praha, PS 0624 Vykov, przab a VeV VA:o. z. Ing. Jitka PALASIEWICZOV SVBF Praha, tel.: 452 961, 602 550 176o. z. Ing. Ale PINKAS PS 0624 Vykov, tel.: 452 901, 724 244 967npor. Ing. Jaromr TOMICZEK przab, tel.: 452 201, 724 692 970kpt. Ing. Milan VODIKA VeV VA, tel.: 450 562, 602 205 451mjr. Ing. Karel POLNEK VeV VA, tel.: 450 641, 724 692 757.

Text: major Ing. Karel Polnek, sprvce posdky

Foto: major Ing. Karel Polnek, o. z. Ing. Jitka Palasiewiczov


29

Pro zabezpeen a uloen zbran jednotlivch tvar a zazen v posdce Vykov se vyuv nkolik stvajcch sklad zbran (na jednotkch) v souladu s platnm pedpisem Vevojsk-5-6 a Zkl-1.

Souasn systm zabezpeen je ji morln zastaral a vyaduje ptomnost dozor sluby u jednotlivch sklad zbran. Vzhledem k organizanm zmnm, kter k 1. lednu 2009 byly provedeny, a k nsledujcm dalm zmnm ke konci roku 2009, bude pnosem oteven a zahjen provozu tzv. centrlnho skladu zbran.

Pvodn zmr na vstavbu nov budovy pro skladovn zbran a sten i munice v souladu s Generelem posdky Vykov nebylo vzhledem k nedostatku finannch prosted-k realizovno. Tato budova mla stt na voln ploe nad VSNO a odhadovan nklady na vstavbu se pohybuj kolem 40 mil. K.

K een situace a poteb snit poet osob ve slubch zabezpeujcch lokln sklady se naskytla monost tzv. rekon-strukce (vyuit souasnch budov). K tomuto elu se jako nejvhodnj prostor ukzal sutern budovy . 256 (knihovna), kde v minulosti byly atny poslucha a v poslednch letech nebyly tyto prostory nijak vyuit.

Projektant zpracoval projekt podle poadavku uivatele, kter bude dan sklad zabezpeovat a provozovat. Cena za zpracovn PD vetn AD (autorsk dozor) in 0,636 mil. K v. DPH. Bylo specifikovno a upesnno, e poadujeme z-dit 14 oddlench samostatnch kj (skladi zbran), 3 skla-dy materilu, mstnost na itn zbran, mstnost dozorho a technologickou mstnost. Dle byl pedloen poadavek na zabezpeen celho skladu elektronickmi prvky (EZS, EPS, CCTV, EKV) a vyvedenm vech vstup na stanovit SOD VeV VA na velitelsk budov. Po vech schvlench a vyjd-ench dotench instituc bylo vydno stavebn povolen.

Prvn st byla spn za nmi, ale kde nyn najt finan-n prostedky? Po jednnch se Sekc vyzbrojovn MO Praha a doloen potebnosti a nutnosti pro zabezpeen sluebn innosti se podailo zabezpeit a vylenit finann prostedky na vlastn rea-lizaci stavby.

Dal na tahu byl Odbor akvi-zic nemovit infrastruktury pi HUSS MO, kter ml za kol vybrat zhotovitele na realizaci stavby (proveden vbrovho zen). Bohuel z nedostatku zkuenost tohoto pracovit (vzniklo v lednu 2009) dochzelo k neporozumn a neplnn termnu. Pot se podailo vybrat zhotovitele (firma POTRUSIL a. s., lapanice), kter byla vybr-na ji 9. bezna 2009, ale smlouva o dlo a nsledn pedn stavenit bylo 4. ervna 2009!!! Snad jenom cena realizace ns pjemn potila, protoe jsme s stkou 6,5 mil. K za realizaci stavby byli v limitu urenho na tuto akci.

Druh st byla spn splnna a v souasn dob se ji stav! Stavba probh prozatm v souladu s harmonogramem prac a zadnm, kde kvalitu a organizaci m na starosti akvi-zin pracovit VUSS Brno. Probhaj pravideln KD (kontroln dny) a upesuj se nkter detaily s projektantem pmo na staveniti. Jako na kad stavb se i tady e tzv. dodatek ke smlouv. Nebyly podchycen nkter prce anebo se vyskyt-ly njak komplikace pi odkryt stavebnch konstrukc.

V souasn dob jsou ji provedeny veker bourac prce a demonte. Jsou postaven nov pky a provd se omtky a rozvody novch st (elektro, voda, kanalizace a datov kabely). Budou nsledovat nov podlahy (sten), rekonstrukce socilnho zazen a v neposledn ad instalace nov vzduchotechniky a zabezpeovacch prvk. Jednotliv sklady budou zhotoven jako prhledn z ocelovch svaova-nch m, kde budou umstny skn na zbran.

Pedpokldan termn dokonen stavby je konec z jen. Po zpracovanm a odsouhlasenm provoznm du skladu zbran bude nsledovat kolaudace stavby.

Tet st bude dokonen a zahjen provozu se pedpo-kld k 1. prosinci 2009 (takov mal vnon drek).

Text: kpt. Ing. Milan Vodika, Oddlen logistiky VeV VA.

Rekonstrukce skladu zbran v posdce Vykov(centrln sklad zbran)


30

Dti bhem prvnho dne mohly vidt v dopolednch hodi-nch ukzku seskoku a vcviku vsadk i ukzku bojo-v techniky a runch zbran, mly tak monost vyzkou-et si leteckou, potpskou a protiletadlovou vzbroj i shldnout jzdu vozidel OFF ROAD. Nejvt pozornost bezesporu poutala stelba jak ze vzduchovky, tak ze samo-palu vz. 58 cvinm stelivem, kter si zskala sv pznivce nejen z ad dt, ale rovn rodi. A tak bylo mon vidt, jak ve steleckch dovednostech mezi sebou velmi zaujat soupe prakticky vechny vkov kategorie.

Pro astnky byla pipravena tak ukzka z innosti modelskho krouku, jeho lenov pedvedli i zrunost pi piloti jimi vyrobench leteckch model. V odpoled-nch hodinch pak provila soudrnost rodinnch kolekti-v plavba na raftech na Myslejovick pehrad.

V prbhu celho dne rovn dti soutily v rznch dovednostnch disciplinch, mezi nimi nechyblo hzen mk na cl, skkn v pytlch, stkn vody na cl pomoc hasisk techniky a lezen na lanov drze. Samozejm byly pro vechny dti pipraveny lkav odmny v podob rznch cukrovinek i nanuk, kter vetn dalho ober-stven pro vechny astnky akce zajistila k spokojenos-ti vech ptomnch Volareza ve spoluprci s Oddlenm logistiky. Nejvt atrakc se bezpochyby pro dti stala okoldov fontna, po jejich nvtv byly dti od hlavy a po paty zamazan okoldou, co kvitovaly s velkm nad-enm, rodie vak ji mn. Nabit program byl zavren spolenm posezenm u tborku a promtnm pohdek v letnm kin. Druh den po sndani se ti, kte penocovali ve srubech, rozjeli dom.

Dky relativn pznivmu poas se tato akce lbi-la jist vem, nejenom dtem. Za jej zdrn prbh tak pat podkovn vem, kte se na n podleli, a to p-slunkm Institutu vzdlvn, Oddlen vsadkov p-

Den Otevrn przdnin

Ve dnech 27. 28. ervna 2009 se v prostoru srubovho tbora ve VVP Bezina konal 3. ronk dne Otevrn

przdnin. Tato ji tradin vkendov akce

se konala v letonm roce pod ztitou

velitele VeV VA a zastnilo se j kolem

300 dt, vojk a obanskch zamstnan-

c VeV VA.


31

pravy a SAR, Institutu vcviku, idim a velitelm vozidel Praporu zabezpeen, Hasiskmu sboru posdky Vykov, Oddlen logistiky a VLRZ. Zvlt velk dk je pak teba vyslovit kolnmu praporu, kter celou tuto krsnou akci na vod przdnin, tedy pedevm ke spokojenosti naich dt, pipravil a zorganizoval. Dky podplukovnku Miroslavu Bohumelovi, majoru Zdeku Rusnkovi, praporku Leonu

Krtkmu a v nepo-sledn ad vem ostatnm pslun-km kolnho pra-poru, kte se na jejm samotnm prbhu podleli.

Text:

kpt. Ing. Ji Gregor, kPr

Foto:

archiv kPr

a prap. Oldich Vyroubal


32

DOPISY OD VS


33


34


35

I letos pevzal ztitu nad tmto neformlnm setknm velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov plukovnk Jaromr Zna. Hosty pivtal editel Pastoranho centra Duchovn sluby AR kaplan Josef Konen. Pozitivn moment toho, e se jak vojci, tak i oban Vykovska schzej ve svm vystoupen, vyzdvihl plukov-nk Zna. Vdy spoluprce s regionem, ve kterm sdl nae posdka, je oboustrann prospn a dleit. Hlavn kaplan AR podplukovnk Jan Kozler mimo jin vzpomnl na vechny vojky, kte nasazuj sv zdrav a ivoty ve sv slub v zahrani.

Zahjen spoleenskho vee-ra probhlo slavnostn bohoslu-bou v luleskm kostele a pot u se rozeznly tny dechov hudby Vacenovjci, kter hrla k tanci a poslechu po cel veer. Hudbu nkolikrt vystdalo vystoupen skupiny brazilskch bojovch um-n Capoeira, kter sklidilo velik potlesk.

Tradice tchto veer v pas-toranm centru zaala ji ped esti lety. Tehdy poprv v den sttnho svtku velkch vro-zvst sv. Cyrila a Metodje probhla slavnost, kter dopo-sud kadoron ke spolen zbav zve jak vojky vykov-sk posdky, tak obany, kte s armdou spolupracuj.

Ideou tchto setkn je pozvat pracovnky rezortu MO s jejich rodinami k jednomu stolu a k tradin zbav. Toto se ukazuje jako velmi pnosn pro vytven kladnch mezilid-skch vztah a projevuje se tm i celkov starost Armdy R o svoje zamstnance. Prv s clem pispvat ke spoleen-skmu, duevnmu a duchov-nmu zzem vojk a jejich

rodin bylo Pastoran centrum vybudovno a je dnes velmi intenzivn v mnoha oblastech vyuvno. Krom spoleen-skho veera zde probhaj i etn semine zamen na etiku profesionlnho vojka, setkn vetern z rznch mis, konference a mnoh dal akce.

Martin Vaeka

Spoleensk veer v Luli

Dne 5. ervence 2009 se v Pastoranm centru Duchovn sluby AR v Luli u Vykova uskutenil vojenskou duchov-

n slubou organizovan spoleensk

veer, uren zejmna pro pslunky AR

a veejnost.


36

Stejn jako v pedchozch letech, i letos pi pleitosti Dne ozbrojench sil esk republi-ky se pslunci Velitelstv vcviku Vojensk aka-demie 29. erv-

na 2009 utkali v rozlinch sportovnch odvtvch v rmci sportovnho dne velitele VeV VA.

Na programu sportovn-ho dne byly krom turnaj v kuelkch, tenise, mal kopan, nohejbalu a petan-que, kter se zrove zapoetly do dlouhodobch sportovnch sout, i aktivi-ty nesoutn, ale nemn nron, a to p turistika a cykloturistika.

POSDKA VYKOV msnk pslunk vykovsk posdky. Vydv: Velitelstv vcviku Vojensk akademie. IO 60162694. Adre-sa redakce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov, Vta Nejedlho 691, 682 03 Vykov. fredaktor: kpt. Ing. Pavel Kovara, mobil: 602 259 994, e-mail: [email protected]. Tisk: VydOd-OIT VeV VA. Distribuce dle zvltnho rozdlovnku. Grafick nvrh tituln strany, grafick prava a typografie: Bronislava ebelov. Foto na tituln stran: Bc. Stanislav Stebila. Registran slo: MK R E 11238. Uzvrka ptho sla: 22. 9. 2009. Nevydan rukopisy, kresby a fotografie se nevracej. Tento vtisk neproel jazykovou korekturou.

Elektronickou podobu asopisu Posdka Vykov PROFESIONL najdete na informanm portlu posdky Vykov: http://intranet.ispovy.acr.

V rmci dlouhodobch sout se za prvn tvrtlet v ne uvedench disciplnch zast-nilo vce jak 110 pslunk VeV VA.

Badminton: probhla dv kola a zastnilo se 10 hr, IVz ml dosud nejvce astn-k a je zatm nejspnj. Bh na 3000 m: probhlo jedno kolo s ast 5 bc, nejlep- IVz, nejvce astnk z IDo. Kuelky: ve tech kolech se zastnilo 10 borc a nejl-pe jak poetn, tak i vsledkov si vede IDo. Plov volejbal: ve tech turnajch nastoupilo 8 drustev dvojic, nejspnj jsou zstup-ci V 6421. Volejbal: probhl jeden zpas na 4 sety, zvtzilo drustvo COP ZHN. Mal kopan: odehrly se dva zpasy, ve kterch bylo nejvce pslunku z IVz. Zastnilo se 12 osob. Nohejbal: m za sebou ti turnaje s ast 8 tlennch drustev. V prbnm poad vedou soutc z IDo. Squash: v turnaji jednotlivc, kter probhl ji dvakrt, si nejlpe vede Marek Popovi z IRo, kter m nejvt zastoupen ze 7 hr. Bowling: zatm nejpo-etnj obsazen, ve dvou turnajch 32 hr-

. O veden se petahuj: Lutonsk z IDV a Korotvika z IRo. Nejvt zastoupen hr m IDo. Plavn: ve dvou zvodech se utkalo 6 zvodnk, pedevm z pra-poru zabezpeen. Petanque: v jednotlivcch a dvojicch se zastnilo 6 osob, nejpoetnj zastoupen z IDo. Stoln tenis: odehrl se jeden turnaj s ast 7 osob, nej-spnj zatm prap. Hlobil.

Mme za sebou polovinu letonch spor-tovnch kln, ve kterch je dobe znt sout-n duch zastnnch. Doufme, e s tm, jak se bude blit konec roku a s nm finle jednotli-vch sout, bude zjem sportuchtivch nadle vzrstat spolu s jejich sportovn bojovnost.

Text: nec

Foto: nec,

o. z.Olga Karaffov

Dlouhodob sportovn soute

Tradin sportovn kln

Date post:	24-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	ludek-spurny
View:	24 times
Download:	5 times

Profesional 2009 07

Documents