Prokaryotická buňkaVY-32-INOVACE-BIO-120

ANOTACE: Tento DUM je určen žákům 1. ročníku gymnázia pro předmět biologie

KLÍČOVÁ SLOVA:vegetativní orgány, kořen, stonek, list, generativní orgány, plod, květ

Prokaryotická buňka

Charakteristikaprokaryotická buňka pro (před), karyon (jádro), - tedy před

jádremzástupci: bakterie, sinicevelikost: buňky velmi malé (1-2µm) tvar: kulovitý, tyčinkovitý

Charakteristikastupeň organizace:podstatně jednodušší než eukaryotické buňkyvýživa: chemotrofie, fotoautotrofie, fotoheterotrofierozmnožování:dělením

1. Buněčná stěna2. Cytoplazmatická membránajen u některých: slizovitý obal, pouzdro - kapsula glykokalyx – další vnější obal

Buněčné povrchy

Buněčná stěnau většiny prokaryotstavba: (je mohutná) přisedá na

lipoproteinovou membránutypickou látkou buněčné stěny je

peptidoglykan (v b.s. eukaryot není!), murein, pseudomurein, peptidy, bílkoviny, polysacharidy;

je pórovitá

Funkce buněčné stěnyOchrana mechanickáOchrana chemickáUdržuje vnitřní prostředíUdržuje tvarKompenzuje vysoký osmotický přetlak uvnitř

buňkyPermeabilní (plně propustná)

Cytoplazmatická membránajediný membránový útvarstavba: 2vrstvy fosfolipidů, bílkoviny,

sacharidytloušťka 5-9 µm

Funkce cytoplazmatické membránystálost vnitřního prostředísemipermeabilní (reguluje transport)místo metabolických pochodů (enzymy

dýchacího řetězce a pro syntézu lipidů, fotosyntéza)

je plastická (její část se může oddělit či včlenit)

reguluje syntézu buněčné stěnypodílí se na reakci rostlinné buňky na

podněty prostředí (světlo, dotyk, chemické vlivy)

Obsah buňkyCytoplazmaJaderná hmotaPlazmidyRibozomy

Cytoplazmavyplňuje prostor buňky fce: vytváří prostředí pro metabolické děje,

v ní obsaženy organelyanorganické látky (K, Mg, Ca, Cl, uhličitany,

fosforečnany,...)organické látky (cukry, tuky, bílkoviny)proměnlivé složení dle metabolismuzásobní látky (inkluze))

Jaderná hmota - nukleoidvolně v plazmě, není obklopena jaderným

obalem, chemicky holá molekula DNA (kruhová dvoušroubovice) nevytvářející komplex s histony

1000x delší DNA než sama buňka20% objemu buňkyfunkce: řízení, genetická informace

Plazmidymalé cyklické molekuly DNA v cytoplazmě

(doplňková informace) charakteristické pro bakterie Funkce: nese geny (např. rezistence vůči

antibiotikům)Využití: v genovém inženýrství

Ribozomynejsou ohraničeny membránou menší než u eukaryotvolné či přisedlé zevnitř k povrchové

membráněpočet dle metabolické aktivity (sta až tisíce)funkce: syntéza nových polypeptidů (bílkovin) jsou na nich vazebná místa pro RNA

Slizový obal- kapsulanad buněčnou stěnoustavba: hydratovaná vrstva polysacharidů, bílkovin,

lipidů aj.funkce: zvyšuje odolnost

Glykokalyx – další vnější obalstavba: plsťovitě propletená vlákna polysacharidůfunkce: umožňuje buňkám na základě působení

elektrostatických sil ulpívat na různých předmětech nebo se přichytnout na povrch sliznice

Bičík - Flagelumfunkce: pohyb (20-500 µm/s)

Fimbriekrátká křehká nepohyblivá vláknafimbrie bývají ve větším počtu stavba: bílkoviny uspořádané do duté

šroubovicefunkce: zřejmě umožňuje přilnutí k povrchu

Spojte související pojmyFlagelum vnější obalGlykokalyx nepravé

jádroKapsula syntéza

bílkovinRibozomy permeabilníPlazmidy bičíkNukleoid cyklické

molekulyDNAPlazmatická membrána

semipermeabilníBuněčná stěna slizové

pouzdro

Zdroje:https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1280&bih

HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce 1: Obecná biologie. Mikrobiologie. Botanika. Mykologie. Ekologie. Genetika. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, 112 s. ISBN 80-720-0340-2. RNDR. JAN JELÍNEK, RNDr. Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia. 2011. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2011. ISBN 978-80-7182-213-4.