untitledsouástí vydání je
u i t e n é i n f o r m a c e o p o d n i k á n í
w w w . i p r o s p e r i t a . c z
www.prosperita.info www.iprosperita.cz www.madambusiness.cz
NOVÁ ŠAVNATÁ PÍLOHA PRO ŠÉFY a jejich business, píbhy, názory, radosti
další íslo vyjde v listopadu
Spolenost E.ON podpoila prospšnou vc
Rychlá doprava záchraná na he pístupná místa byla hlavním dvodem pro zapjení druhého elektromobilu smart fortwo electric drive (ed) Zdravotnické zá- chranné slub hlavního msta Prahy letos v íjnu. Klíe od vozu pedal jejímu editeli MUDr. Zdeku Schwar- zovi pedseda pedstavenstva E.ON Czech Holding AG Michael Fehn spolu s generálním editelem spolenosti Mercedes-Benz Florianem Müllerem.
Kdy porovnáváte socialistické zemdlství ped tvrtstoletím s dnešním farmaením, v em vidíte nejvtší zmnu, nejvtší pokrok a nejvíc promarnnou píleitost?
Dnešní doba se nedá nazvat farmaením. Rozho- dující ást pdy, asi 75 %, obdlávají velké zem- dlské podniky. Zmnilo se toho ale hodn. Ta prv- ní zmna se samozejm týká vlastnických vzta- h – dnešní zemdlství je v soukromých rukou. Jsou to farmái a rodinný zpsob hospodaení, pak petrvává silná skupina drustev vlastník a kone- n jsou zde obchodní spolenosti – akciovky a spo- lenosti s.r.o.
Zmnily se ale další vci, pedevším však za- mení produkce eského zemdlství. Vysvt- lím to trochu netradin. Kdy jsem studoval v se- dmdesátých letech minulého století tehdejší Vyso- kou školu zemdlskou v Brn, nynjší Mendlova univerzita, tak nás tam uili klasickou agrární sou- stavu uzpsobenou našim pírodním podmínkám. Jednoduše eeno to znamená, e na polích má být dodrován osevní postup stídáním plodin a ve stá- jích má být dobytek, jeho poty jsou odvislé od výmry obdlávaných polí. Kdy jsme jeli ped ta- kovými dvaceti lety eskou krajinou, tak tyto zá- sady hospodaení byly jasn vidt. Na polích bylo samozejm obilí, ale mnohem mén. Byla i ep- ka, ale tvrtina co nyní. Byly zelené plochy jetel, vojtšek a trav, ty byly více ne dvojnásobné. Bylo hodn brambor, cukrovky, luskovin. Kdy jsme se tehdy podívali do stájí farem za vesnicemi, tak byly plné dobytka. Jeden píklad za všechny. V roce 1981 jsme v naší zemi chovali 5 milion prasat, nyní to je pouze 1,5 milionu! Koncovka této hos- podáské tragédie je jednoduchá. Z loské úrody obilí nenašlo svoje uití u 3,3 milionu tun a mu- selo se vyvézt. Z nho se v zahranií mimo jiného vyrobí vepové a drbeí maso, hlavn v Nmec- ku a v Polsku zamstnají lidi, a to se doveze k nám. To je politika banánové republiky, nikoliv vysplé zem. Seteno a podtreno, dláme na slušné úrov- ni rostlinnou produkci, zejména obilí, epku, kuku- ici a cukrovku, která nám zbyla po kvótách, a vin- nou révu. Ostatní plodiny z polí mizí. Víceleté píc-
niny – chybí dobytek, a technické plodiny – bram- bory, zelenina, len, chmel. Tedy plodiny s vysokou pidanou hodnotou a zamstnaností. Výsledkem je obrázek nekonených lán obilí, epky a kukuice. Pokud to tak zstane, tak se za takových deset pat- náct let dokáme velkých problém s pdní úrod- ností, o pdní erozi nemluv.
Pstování hospodáských plodin a chov zvíat u dnes celou vesnici neuiví a vtšina obyva- tel si musí hledat práci jinde. Povaujete to za pirozený vývoj daný moderními technologiemi a produktivitou práce, nebo se nkde stala chy- ba, napíklad v tom, e zemdlce iví jen in- nost s malou pidanou hodnotou?
Jak u jsem naznail, produkci rostlinné výro- by neodpovídá ivoišná výroba. Dostali jsme se
do hluboké strukturál- ní nerovnováhy. Bylo porušeno staleté pra- vidlo, e rostlinná vý- roba má mít roli pro- dukce surovin, kte- ré se zpracují v sekto- ru ivoišné produk- ce, kde je zamstnanost a pidaná hodnota. Jsme v situaci, kdy výrobn dominuje rostlinná produk- ce, kdeto ivoišná stále klesá. Dsledky vidíme v pírod na polích, v prázdných stájích, dramatic- kém poklesu pracovních míst a v rychle klesají- cí potravinové sobstanosti. Uvedu opt píklad: Za posledních 10 let odešlo ze zemdlství 81 tisíc lidí! Pedstavují celkovou hodnotu odvod do stát- ního rozpotu 30 miliard korun.
Pokusil jsem se strun a jednoduše nastínit širo- ké souvislosti a dopady vývoje eského zemdl- ství. Le nikoho ze zodpovdných politik to ne- zajímá a zejm o tchto souvislostech nemají ani tušení. Mají jenom své kalkulaky a škrty. Pokud bych srovnával tento vývoj s ostatními zemmi, pak mohu íci, e podobn jako u nás se zemdl- ství vyjma Polska a Slovinska vyvíjí ve všech no- vých zemích EU. Staré zem naopak svoji ivo- išnou produkci zvyšují a vyváí na východ. To je z makroekonomického a makropolitického pohle- du hlavní dvod našeho úpadku. Napíklad z lo- ských 216 000 tun dovezeného vepového masa je polovina z Nmecka. Na tomto píkladu chci uká- zat, e zemdlská politika EU, spolenou bych ji moc nenazýval, pro nás má nepíznivé dopady. Dopady na sníení ivoišné produkce, zamst- nanost a na sníení sobstanosti v potravinách. Hlavním dvodem tohoto vývoje jsou nerovné podmínky našich zemdlc ve srovnání s konku- renty ze starých zemí a trvalý nezájem vládnoucích eských politik o eské zemdlství. Tento vývoj draze zaplatíme, nebo zejm zaíná doba, kdy ve svt nebude kde nakoupit levné potraviny. Výho- du bude mít ten stát, který je sobstaný. My to bo- huel u dávno nejsme.
Komu se dnes v agrárním sektoru daí dob- e a kdo vyklízí pole? Budeme svdky dalšího ústupu tradiních inností, jako to bylo na- píklad u eského lnáství?
Dobe se daí zejména tm, kteí mají jenom polní výrobu bez ivoišné produkce. A pak také tm, kteí hospodaí extenzivním zpsobem, který je výrazn dotován.
O eském zemdlství a jeho souvislostech se rozhoduje te
Inenýr Jan Veleba, zemdlský podnikatel, prezident Agrární komory R a nejnovji také vítz prvního kola senátních voleb v obvodu Chrudim. Zatímco rezortní ministi se neustále mní, on zstává u osmým rokem v ele jednoho z nejsilnjších a nejvlivnjších stavovských seskupení. eknete si, e Jana Velebu není teba dlouze pedstavovat, protoe jeho postoje, názory a iny mohla u veejnost dobe poznat. Z následujícího rozhovoru vychází však nejen jako velký obránce eského venkova, zkušený hospodá, ale i jako vyznava tradiních duchovních hodnot, morálky a slušnosti. Proto doporuujeme rozhovor s Janem Velebou vaší pozornosti.
V rozhovoru o pd, rostlinách i zvíatech, eských výrobcích a zamstnanosti moude v praktických souvislostech Ing. Jan Veleba
pokraování na str. 4 Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory R a kandidát do Senátu Parlamentu R
www.eon.energieplus.cz/ekologicka-doprava
2 www.premium.prosperita.info
10/2012
asopis Prosperita a píloha Prosperita Madam Business Vydává: RIX, s. r. o. Sídlo vydavatelství a redakce Oceláská 2274/1, 190 00 Praha 9 I: 25763164 DI: CZ25763164 tel.: 284 684 212 fax: 284 689 062 e-mail: brixi@iprosperita.cz Datum tisku: 16. íjen 2012 Datum distribuce: 20. íjen 2012 PhDr. Eva Brixi-Šimková, šéfredaktorka mobil: 602 618 008, e-mail: brixi@iprosperita.cz Martin Šimek, obchodní editel mobil: 606 615 609, e-mail: martin@iprosperita.cz Pavel Kaer, redaktor mobil: 724 501 791, e-mail: kacer@iprosperita.cz Kateina Šimková, konzultant mobil: 724 189 342, e-mail: simkova@iprosperita.cz Externí spolupracovníci redakce: Dr. Jií Novotný, mediální poradce mobil: 602 668 013, e-mail: orpa.cbox@gmail.com Václav Jedlika, externí autorská spolupráce mobil: 602 139 128, e-mail: jedlicka@iprosperita.cz Korektury: Mgr. Pavla Roníková mobil: 606 512 112, e-mail: roznickova.pavla@gmail.com Design, zlom: Karel Švihel, mobil: 604 787 464 e-mail: svihel.prosperita@gmail.com Ilustrátor: Miloš Krmášek, mobil: 723 613 330 e-mail: milo.krmase@seznam.cz Internetové stránky: www.iprosperita.cz, www.madambusiness.cz Píjem inzerce: Oceláská 2274/1, 190 00 Praha 9 Placené textové materiály jsou na stránkách asopisu oznaené grafickým symbolem . Bez oznaení jsou publikovány materiály poskytnuté redakci dvryhodnými zdroji. Materiály oznaené (tz) jsou pevzaté, pípadn redakn upravené tiskové zprávy. Za textové a obrazové podklady dodané redakci inzerentem pro výrobu a otištní inzerce odpovídá inzerent. Tisk: CTP tisk, spol. s r.o., Rovná 3a, 639 00 Brno Distribuce: 5 P Agency, s. r. o., U Sýpky 555, 664 61 Rajhradice asopis je v roce 2012 rozšiován dle vlastního adresáe redakce. Registrace MK R E 8255. Mezinárodní standardní íslo sériových publikací ISSN 1213-6492 Prosperita partnersky spolupracuje se spoleností Anopress IT a.s.
www.anopress.cz
Prosperita je msíní pe- riodikum o podniká- ní a vzájemné komuni-
kaci mezi firmami a jejich velkými skupina- mi, mezi profesními uskupeními a navzájem v prostedí eského trhu. Pednostn informu- je své tenáe o dní v eské ekonomice pede- vším oima jednotlivých podnikatelských sub- jekt a svaz, asociací, sdruení, unií, komor a Konfederace zamstnavatelských a podnika- telských svaz R. Velký prostor je vnován prezentacím formou lánk a rozhovor anebo klasické reklam, která je jediným zdrojem fi- nancování tohoto asopisu. Cílem je oslovit ši- roké spektrum podnikatel a manaer s tím, e pednost mají informace o aktivním postoji k podnikání a vytváení trvalých hodnot.
Z OBSAHU
ZRCADLO MSÍCE
NAŠIMI STÁLÝMI PARTNERY JSOU
1, 4 O eském zemdlství a jeho souvislostech se rozhoduje te
3 Lidé si zvykli, e poadovat kvalitu v dnešní dob je normální
8 Co by pineslo (nebo naopak vzalo) stavební spoení v oteveném systému?
11 Významná a motivaní firemní jubilea Moravského Plynostavu, a.s., Rosice u Brna, sesterské spolenosti konsorcia GASCONTROL GROUP
16 R podle Allianz o svtovém bohatství
Úetní a poradenská firma
vedení jednoduchého i podvojného úetnictví zpracování úetnictví za
celý rok, mzdy, DPH, daová pizná- ní všeho druhu a adu dalších slueb
ekonomických a daových (podnikatelské plány, úvry, ekonomické vedení firem,
krizové ízení apod.) Kontakt: U Kanálky 1, 120 00 Praha 2,
tel.: 224 918 293; 224 922 420; 224 922 688; 224 917 584; 223 016 650; 223 016 651,
fax z jakéhokoli uvedeného ísla www. fiskus.cz, mojmir@fiskus.cz 602 217 061
karel@fiskus.cz 603 423 097
• Agrární komora R • Asociace eského papírenského prmyslu • Asociace eských pojišovacích maklé • Asociace inovaního podnikání R • Asociace malých a stedních podnik a ivnostník R • Asociace podnikatelek a manaerek R • Asociace textilního, odvního a koedlného prmyslu • eská agentura na podporu obchodu / CzechTrade • eská asociace kou • eská asociace petrolejáského prmyslu a obchodu • eská asociace podnikatel v lesním hospodáství • eská asociace pojišoven • eská asociace pro soutní právo • eská leasingová a finanní asociace • eská manaerská asociace • eská spolenost pro jakost • eský svaz pivovar a sladoven • eský svaz zamstnavatel v energetice • Drustevní Asociace R • Enterprise Europe Network pi CRR R • Gender Studies • Hospodáská komora eské republiky • Hospodáská komora hlavního msta Prahy • Komora auditor R • Komora certifikovaných úetních • Konfederace zamstnavatelských
a podnikatelských svaz R • Podnikatelský svaz peka a cukrá • Potravináská komora R • Unie zamstnavatelských svaz R • Sdruení automobilového prmyslu • Sdruení Korektní podnikání • Sdruení podnikatel R • Sdruení pro cenu R za jakost – Czech Made • Sdruení pro informaní spolenost • Svaz dovozc automobil • Svaz eských a moravských výrobních drustev • Svaz eských a moravských spotebních drustev • Svaz chemického prmyslu R • Svaz obchodu a cestovního ruchu R • Svaz podnikatel ve stavebnictví v R • Svaz strojírenské technologie, zájmové sdruení • Svaz prmyslu a dopravy R • Unie soukromých bezpenostních slueb R • Zemdlský svaz R
Redakní rada pracuje ve sloení: Ing. Vladimír Feix, generální editel spolenosti eský porcelán, a. s. Dubí, Jan Wiesner, estný pedseda Svazu eských a moravských výrobních drustev, PhDr. Hana Vanková: editelka externí a interní komunikace MPSS, Ing. Irena Vlková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu R, Ing. Karel Havlíek, Ph.D., MBA., generální editel spolenosti SINDAT GROUP, pedseda pedstavenstva Asociace malých a stedních podnik a ivnostník R, Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., ekonomický guru, Ing. Ivo Gajdoš, viceprezident eské manaerské asociace, Ing. Jan Taraba, editel Národního informaního stediska podpory kvality (NIS – PK)
1. Národní politika kvality 2. Akce eské manaerské asociace
a Manaerského svazového fondu 3. Marketér roku 2011 4. Akce spolenosti 1. VOX a. s. 5. Motocykl roku 2012 6. Stechy Praha 2012 7. Akce AIP R v roce 2012 8. AUTO ROKU 2012 v R 9. Konference Kvalita – Quality 2012 10. Setkání COSMOPOLITAN EXECUTIVE
HELAS LADIES CLUB 11. Výstava Praha a její dcery 12. Kvalita 2012 QUALITY 13. Promny Evropy 2012
au to
r: M
ilo š
K rm
áš ek
Poštovní tisícovka Protáhla jsem si plíce a dala smyslu svého i-
vota další ád... Tak njak by se dala shrnout zkušenost, k ní jsem pišla jak slepý k houslím. To jsem se onehdy dostavila na poštu, abych po- dala nkolik dopis... V okamiku placení, kdy jsem pedala bankovku en za pepákou, na- stalo peklo. Nonšalantn mi tisícikorunu vrátila a s vdomostmi o psychologii zákazníka mi sd- lila, e je neplatná. Hrklo ve mn. Jsem padla- tel, zlodj, podvodník? Ujistila jsem se ihned, e nikoli. Na podporu svého úmyslu poctiv zapla- tit špitla jsem o tom, e jsem cenný papírek do- stala spolen s dalšími v bance, co byla prav- da, nikoli dejavu.
Pracovnice pošty si však smlsla: se záícíma oima a vítzným úsmvem mi nkolikrát za se- bou vysvtlila, e ji to nezajímá, e kus bankov- ky zkrátka chybí a e se se mnou nehodlá bavit. Rozlícen jsem si ulevila: pošta jedna posraná, promite, nemohla jsem jinak, a pádila ke vzdá- lenému bankomatu.
Kdy jsem se za tvrt hodiny vrátila s jinou tisí- cíkorunou, byla jsem si jista, e spokojenost poš- tovní fúrie nabyla správné kvality, a e jistojis- t zaplatím. Pro jistotu jsem se jen zeptala, zda bankovku vezme, abych nepovtrdila, e do te- tice všeho dobrého. A se na m, baba, vyádi- la, nepolevila ani te. Její tvá rozjasnn dáva- la najevo, jak m dostala. V té chvíli jsem si pá- la, aby za pepáku vnikl teba orkán a rozhá- zel všechny známky, doklady, potvrzení. O tom, co všechno zpsobilo patnáctiminutové koleko mezi bankomatem a poštovním úadem, no, to u je jiná kapitola. Nkdy jede zkrátka ivot na do- raz. Jednou spchá ten, podruhé zas jiný. A ško- dolibost nazývaná po vojensku buzerací, je jev, který má prazvláštní, le jednoduše identifikova- telné eské koeny.
Další den jsem zamíila do bankovního domu promnit tu znehodnocenou hrzu. Pokladník si nejprve myslel, e ho jdu zkoušet, e jsem ja- kási tajná inspekce bhvíeho. Vyvtlila jsem mu paranoidní anabázi, a pochopil, e nad- hled a dobrá vle jsou pidané hodnoty, který- mi si svt jeden prost nekoupí. S úsmvem jsme zakonili výmnný obchod, poté teprve nasadil brýle: bez nich bych neml šanci ten scházející pidikousíek uvidt. A z obhu ji urit nevya- díme, není pro...
Eva Brixi
NEJHEZÍ POZVÁNKA NA TISKOVKU Veselá a prost fajn
Taková byla pozvánka na tiskovku, ji poá- dal 8. íjna v Praze portál www.zenaaauto.cz na téma Kdo je lepší idi, zda eny, i mui. Gra- fika v sob mla nadhled a lehký vtip, a to je pr- vek, o který novinái hodn stojí. A jak je to s i- dikami a idii – to u necháváme na vás...
Pozvánce však udlujeme jedniku, urit nám zlepšila náladu.
(rix)
S TUKOU ZA UCHEM
Ve statutárních orgánech eských firem ak- tuáln psobí 460 000 fyzických osob, z toho 81 % trvale ije v R a 19 % v cizin. Mezi ci- zinci jednoznan pevládají Ukrajinci a Ru- sové, s velkým odstupem následují Slová- ci a Nmci. Údaje vyplývají z detailní a nalý- zy statutárních orgán tuzemských akciových spoleností a spoleností s ruením omeze- ným, kterou nedávno zveejnila poradenská spolenost Dun & Bradstreet (NYSE:DNB), svtový leader v oblasti poskytování informa- cí o firmách.
Ke konci ervna letošního roku bylo v esku registrováno celkem 366 500 firem, z toho 6,8 % akciových spoleností a 93,2 % spoleností s ru- ením omezeným. V jejich statutárních orgánech – v pedstavenstvu, dozorí rad, resp. na pozi- ci jednatele – poradenská spolenost D&B evi- duje celkem 460 000 fyzických osob. Naprostou vtšinu z nich (371 000, tj. 81 %) tvoí obyvatelé eské republiky, zbytek (tém 87 000, tj. nece-
lá ptina) pedstavují cizí státní píslušníci s trva- lým bydlištm registrovaným mimo R. „Z uve- dené statistiky vyplývá, e kadý 28. eský oby- vatel, a to vetn dtí a nemluvat, psobí ve sta- tutárním orgánu nkteré eské firmy,“ komen- toval výsledky studie editelka D&B pro echy a Slovensko, Alena Seoud.
Z analýzy dále vyplývá, e mezi cizinci, kte- í psobí ve statutárních orgánech eských firem, jednoznan dominují Ukrajinci (30 %) a Ruso- vé (23 %), s velkým odstupem následují Slová- ci (9 %) a Nmci (7 %). V první ptadvacítce se mezi národnostmi z bývalého sovtského bloku mezi statutáry tuzemských spoleností dále ob- jevují Uzbekistánci, Arméni a Ázerbájdánci. „Více ne polovinu cizinc ve statutárních orgá- nech eských firem tvoí Rusové a Ukrajinci. To souvisí hlavn s rozmachem malého a stedního podnikání tchto národností v esku, zejména v oblasti obchodu, slueb a stavebnictví,“ uvedla dále Alena Seoud.
TOP 25 národností podle etnosti ve statu- tárních orgánech eských firmem*
Poadí Zem Poet osob Podíl mezi cizinci
1. Ukrajina 26 297 30,34 %
2. Rusko 19 758 22,80 %
3. Slovensko 7 343 8,47 %
4. Nmecko 5 786 6,68 %
5. Rakousko 2 454 2,83 %
6. Itálie 1 703 1,96 %
7. Moldávie 1 677 1,93 %
8. Kazachstán 1 605 1,85 %
9. Polsko 1 511 1,74 %
10. Velká Británie 1 433 1,65 %
11. Nizozemí 1 366 1,58 %
12. Blorusko 1 198 1,38 %
13. státy býv. Jugoslávie 1 100 1,27 %
14. Spojené státy americké 976 1,13 %
15. Francie 955 1,10 %
16. ína 743 0,86 %
17. Ázerbájdán 731 0,84 %
18. Švýcarsko 715 0,82 %
19. Belgie 653 0,75 %
20. Maarsko 621 0,72 %
21. Uzbekistán 567 0,65 %
22. Španlsko 523 0,60 %
23. Izrael 468 0,54 %
24. Arménie 456 0,53 %
25. Írán 338 0,39 %
Zdroj: Dun & Bradstreet (tz)
Rusové a Ukrajinci pevládají mezi cizinci ve statutárních orgánech eských firem
Nmecké rychlovlaky a eské nástroje
Pramet je tradiním tuzemským strojírenským výrobcem ezných nástroj, jeho psobnost však není zdaleka soustedná jen na eský trh. V po- sledních letech velmi úspšn operuje i za hrani- cemi. Jeho klíovým segmentem v zahraniním obchod jsou eleznice. Spolenost je v souasné dob tetím nejvýznamnjším dodavatelem nástro- j pro obrábní v Rusku. Významný post si udru- je i na nmeckém trhu.
Firma dodává sortiment pro obrábní elezni- ních kol, kolejnic, podkladnic a výhybek. Zajišu- je i speciální nástroje pro inovaci spáhel, kterými se spojují jednotlivé vagóny. „Neustále objevuje- me hloubku podnikání v tomto segmentu, souas- n sledujeme jeho dynamický rozvoj. eleznice na celém svt pechází k pouívání špikových a vy- soce nároných technologií. Zajímavým trendem je i fakt, e dochází k pesouvání technologií z to-
váren na koleje. Souástky se tak napíklad opra- vují pímo na vagónech bez nutnosti nároných de- montáí, podobn probíhá i frézování kolejí,“ po- psal situaci v odvtví Ing. Petr Beneš, generální e- ditel Prametu. Spojení s nmeckými dráhami, které jsou synonymem spolehlivosti a serióznosti, a rus- kými, které mají nejdelší elezniní tra, jsou ne- zpochybnitelnými referencemi. (tz)
Vítz soute Nescafé Dolce Gusto vylosován!
Ve tenáské souti Nescaté Dolce Gusto, kterou jsme odehrá-
li v prvním ísle (záijovém) naší nové pílohy Prosperita Fresh
Time, mli tenái uhodnout, jak velký je tlak vody, který vychá-
zí z erpadla kávovaru Nescafé Dolce Gusto Circolo od znaky
Krups.
Správná odpov byla: 15 bar. Ze správných odpovdí, které jsme na naší e-mailové adrese
do 15. íjna 2012 obdreli, vybral los paní I. Gureckou z Frýdku-
-Místku, které blahopejeme a posíláme zmínný kávovar spo-
lu s uvítací kazetou se 12 kapslemi kávy Nescafé Dolce Gusto.
sout
3www.prosperita.info
10/2012PRO VAŠE PODNIKÁNÍ
Rozhovor jsme spolenými silami udlali n- kolik, a vdy bylo co nového se dovdt, vdy bylo o em pemýšlet, vdy to byl píliv nápad, námt, i píbh. A tak tedy:
Liší se vnímání slova kvalita dnes a ped, dej- me tomu, 30 lety?
Ped 30 lety musela hospodyka vystát frontu na maso. Bez výbru. Dnes si me vybrat. V mi- nulosti nevnímala kvalitu, ale byla ráda za „n- jakou“ kvantitu. Dnes si za svoje peníze ve vt- šin pípad umí vybrat kvalitní zboí (sluby). Chci tím íci, e vnímání slova kvalita je závislé na podmínkách, v jakých ijeme. Je-li zboí ne- dostatek, kvalita jde stranou. Naopak dnes vidíme reklamu na kvalitní produkty na kadém kroku. Lidé si zvykli, e poadovat kvalitu je normální.
Práv kvalitou se zabýváte adu let, filozoficky vzato, myslím, e jste to byl v eské republi- ce práv vy, který nás všechny uil kvalitu vní- mat jako kategorii, která prolíná do veškeré naší práce. A usiloval o to, aby se zajímavé te- orie dostala do praxe a pinášela lidem uitek. Jste odborník na kvalitu, který dal smr, vy- bídl mnohé další ke spolupráci, pinášel cen- né námty, organizoval... asto jste musel být hodn trplivý i být nad vcí...
Zabývám se problematikou kvality na celostátní úrovni od roku 1975, kdy jsme se jako leno- vé (jedin tehdy uznané organiza- ce) SVTS skuten snaili apli- kovat moderní metody ízení kva- lity formou konferencí, seminá, publikací. Díky našim tehdejším guru Dr. aludové a prof. Eger- mayrovi jsme mli i dostatek informací o moder- ních metodách ízení kvality na principech TQM ze zahranií. Dopady tchto našich aktivit byly na pohled minimální, podniková sféra ve velké vt- šin mla jiné priority (musel se plnit plán), exis- tovaly ovšem výjimky, já jsem kupíkladu zavedl ve firm, kde jsem pracoval, velmi efektivní sys- tém kvality.
Vedle toho ada pracovník psobících v kvalit po celé republice mla zájem na tom, aby se chá- pání kvality zmnilo, uili jsme se navzájem, pe- dávali si zkušenosti, pesvdovali vedení firem. Já tuto dobu urit nepovauji za ztracený as. Na zmnu po 17. listopadu 1989 jsme byli (jako kva- litái) vcelku slušn pipraveni. Revoluce nám otevela monost rychle se pizpsobit západní- mu svtu, pístup ke kvalit na úrovni výrobc a poskytovatel slueb se rychle zmnil, byly za- vádny normy systému ízení kvality ISO 9000, podailo se nám zrealizovat myšlenku Národní
politiky kvality, Národní ceny za kvalitu, program eské kvalita. To bylo (z pohledu nás kvalitá) nejhezí období; vše se dailo, výsledky se dosta- vovaly, lidé byli ochotni spolupracovat.
Dnes ale propadám skepsi. Poadavky na kva- litu vymizely z veejných zakázek, tvrci písluš- ných zákon stanovili jako jedinou prioritu cenu. Pedepsat poadavky na kvalitu do výbrového ízení je dokonce trestné. Pipomínky Rady kva- lity R nikdo neeší. Kvalita potravin na našem trhu, methylalkoholová aféra, zmetková dálnice, úplatkáské aféry, to vše ukazuje na stále se sni- ující roli a funkci státu, pedevším jako garan- ta kvality ivota, bezpenosti a zdraví oban. Mám obavu, e tento pístup urit nepozvedne konkurenceschopnost eské republiky.
V oblasti nazírání na kvalitu se vracíme nejmé- n o 30 let zpátky. A to je škoda.
Jasn mi z toho plyne, e jste prkopníkem mnoha aktivit, které smují k prosazování uceleného pojetí kvality v ivot firem, státních institucí, spotebitel, výrobk, slueb. Mohl byste zrekapitulovat historii této iniciativy?
Ji v prosinci 1989 byla obnovena innost es- ké spolenosti pro jakost (SJ), která se stala jed- nak zprostedkovatelem zkušeností z rozvinutého
svta, jednak picházela s vlastní- mi programy a projekty v oblasti vzdlávání a certifikací. Stáli jsme u zrodu aktivity ministr Dlouhé- ho a Luxe Czech Made, kterou do- dnes realizuje Sdruení pro oceo- vání kvality (SOK) jeho jsem byl
a do letoška pedsedou. Zaala se realizovat od- váná myšlenka zaloení Národní ceny za kvalitu (udluje se v 80 zemích svta). Podailo se, a prv- ní cenu pedával ministr Dyba ji v roce 1996. S myšlenkou na formulování Národní politiky kvality oslovila Dr. aludová ji premiéra al- fu. Neuspla, podailo se nám to a v roce 2000, kdy vláda pijala usnesení o Národní politice kva- lity, byla vytvoena Rada kvality R (pi MPO) a Národní informaní stedisko podpory kvality (NIS-PK) pi SJ. Od roku 2000 jsme uskuteni- li (NIS-PK) bezpoet akcí, vydali více jak 80 pu- blikací, stáli jsme u zrodu programu eská kvali- ta, vyhlásili program „Listopad – msíc kvality“. V listopadu také realizujeme naše stejní akce – Veer s eskou kvalitou (letos podesáté) a slav- nostní veer ve Španlském sále praského hradu s pedáním Národní ceny kvality R a Národní ceny R za spoleenskou odpovdnost.
Národní cena kvality je jednou z tch, na které vám a vašemu týmu vdy velmi záleelo. Kri-
téria jsou nároná, zpoátku to eské firmy a zaskoilo. Jaká je situace dnes?
Získat Národní cenu kvality, která pln odpovídá evropské- mu modelu EFQM, je skuten nároné. Proto zvlášt menší organizace o toto ocenní vt- šinou neusilovaly. V roce 2010 jsme pipravili dva tzv. „vstup- ní“ programy, zaloené na prin- cipech EFQM, ale jednoduš- ší. Jsou to programy START a START PLUS a mohu íci, e tato myšlenka se ujala a dnes jsme s úastí firem a organiza- cí veejného sektoru spokojeni. A co víc, ada z nich se rozho- duje o tom, e by se zkusí po- sunout do vyššího stupn.
Blíící se listopad je tradin Msícem kvality v R, u jste to zmínil. Jak bude letos probíhat a co bude jeho poselstvím?
Letošní roník pináší njaké drobné novinky. Šestého listopadu zahajuje Evropský týden kvali- ty mezinárodní konference v Národním dom na Vinohradech, tentokrát s mottem „Kvalita – klí- ový faktor“. Veer pak následuje 10. roník Ve- era s eskou kvalitou, bude pedáno 20 ocenní výrobcm a poskytovatelm slueb za úasti zná- mých umlc.
Tentokrát a 27. listopadu budou ráno na tis- kové konferenci vyhlášeni letošní vítzové, do- poledne bude následovat seminá k Národním cenám v hotelu Kampa a veer je pak na pro- gramu slavnostní veer na Praském hrad. Vedle národních cen bude pedána ada zajíma- vých ocenní, z nich bych chtl pipomenout tzv. Novináskou cenu (pro profesionála a nej- lepší odborný lánek) a ocenní ze Aigemana- gement.
Poselství – nezapomínejme na kvalitu! Je to rozhodující faktor konkurenceschopnosti.
Jaké jsou trendy v zahranií v prosazová- ní kvality, zejména ízení, výrobk a slu- eb? A jak se váí k myšlenkám udritel- ného ivota?
Co se týe zahraniních trend, na stole je ada inovovaných norem v oblasti kvality (o jejich pínosu pochybuji), vtší draz se klade na bez- penost produkt a informací, ízení rizik a íze- ní z pohledu udritelného rozvoje. Nelze zapome- nout ani na nové pístupy EU k problematice spo- leenské odpovdnosti (CSR).
Kvalita se však dotýká i vdní, morálky, me- zilidských vztah, hodnot. Nkdy se nestaí- me divit, co všechno se me stát, jak se posu- zuje pravda, jak nahlííme na souvislosti, kte- ré by stailo hodnotit zdravým selským rozu- mem. I kdy – všechno je relativní... Jak vní-
máte nkteré skutenosti vy? Co vám v souvis- losti s kvalitou vadí?
Kdy jsme roce 2000 koncipovali zásady Ná- rodní politiky kvality, vnovali jsme se i proble- matice kvality jako indikátoru osobní morálky, postavení a odpovdnosti jedince ve spolenos- ti a vi spolenosti, otázce vzájemných lidských vztah, odpovdnosti k pírod i budoucímu roz- voji. Co mi vadí – dnes jsou rozhodujícím krité- riem pro chování lovka peníze. Kdo nemá pe- níze, neumí si je z rzných dvod vydlat a nebo nakrást, to je „socka“, ten není (mimo volby) pro naše souasné mocipány zajímavý. Jestlie stát není schopen se postarat o dstojný ivot lidí se zdravotním postiením, není nco v poádku. A jsme zase u kvality, u kvality ízení našeho ve- ejného ivota.
I pes hospodáskou krizi a její etapy i rozpo- ruplné výhledy na vývoj evropské ekonomiky vznikají nové a nové firmy, zakládají je i mladí podnikatelé a ti si najímají vkov adekvátní manaery. Jak ti vnímají, e je poteba posky- tovat zákazníkovi maximální kvalitu? Máte zkušenosti, odhad, intuici?
Máte pravdu, nové firmy vznikají, jiné zanika- jí, asto skuten mladí lidé picházejí s nápa- dy a programy, které se ukáí jako ivotaschop- né. Ze zkušenosti z SJ mohu íci, e mladí lidé mají zájem o studium problematiky kvality, o získávání personálních certifikát jako výho- dy na trhu a rovn se nauí chápat, co je pote- ba udlat pro poskytování špikových produk- t. Ti jsou pak, po získání urité praxe, skute- n schopni plnit poadavky zákazník na špi- kové produkty. Je ale teba dát jim píleitost. Intuice – doba je píliš turbulentní na njaké ro- zumné odhady budoucího vývoje ekonomiky. Vdycky však bude platit, e kadá doba peje pipraveným.
otázky pipravila Eva Brixi
Lidé si zvykli, e poadovat kvalitu v dnešní dob je normální Ing. Pavla Ryšánka jsem míjela pár let, ne mi byl na jedné významné ekonomické konferenci pedstaven jako mu mnoha aktivit, které však míí k jedinému: k prosazování kvality jako fenoménu, který zasahuje do našeho veškerého dní, a v ekonomice a podnikání, nebo soukromém ivot. Postupn jsem se nauila vnímat jeho organizátorskou, výchovnou, a zejména vizionáskou innost plnou energie, kterou by mu mohly závidt i mnohem mladší roníky. Dokáe kvalitu posuzovat a prosazovat v nejširších souvislostech, a nejen s ohledem na praxi, ale také v rovin filozofické, sociální, etické. Jeho znalosti jsou obdivuhodné stejn tak jako jeho snaha být uitený.
Ochrana patentových práv je v Evropské unii nákladná a administrativn nároná. Cena zapsá- ní patentu v celé EU se odhaduje na 20 000 eur, z eho piblin 80 procent iní výdaje za pekla- dy. Z tohoto dvodu pedloila Evropská komise v beznu 2011, po schválení posílené spolupráce Radou pro konkurenceschopnost, návrh Evropské- ho patentu s jednotným úinkem. Ten by ml dle Komise patentovou ochranu zlevnit a zjednodu- šit ízení na celém území všech zúastnných stá- t, tj. celé EU krom Itálie a Španlska. Výhodou takové úpravy by vedle zlevnní zapsání patent byl také jejich jednotný výklad. Sníení náklad na peklad by mlo být dosaeno strojovými peklady.
Návrh ale není „zadarmo“ a me znamenat nevý- hody v podob vtšího potu konkurenních pa- tent na území R, nejasné právní ochrany v pí- pad strojových peklad a vedení soudních spo- r v zahranií. Jednotná patentová úpra- va pak me být hrozbou pro ty, kteí se o ni aktivn nezajímají. Na druhou stra- nu me být stimulem pro inovace a pí- leitostí pro vstup na zahraniní trhy. Takové jsou závry debaty o Jednotném evropském patentu ze dne 4. íjna v Evropském dom v Praze.
Tzv. „Patentový balíek“ z roku 2011 nevzni- kl na zelené louce. Koncept jednotného patentu se objevil ji ped ticeti lety a tém po celou dobu
trvá diskuze, jak by taková úprava mohla fungovat v praxi. „Balíek“ z roku 2011 se skládá z návrhu naízení o patentu s jednotným úinkem, naízení o pekladu takového patentu a mezinárodní doho-
dy o vytvoení soudu pro evropské paten- ty a patenty EU. „V roce 2011 bylo v R udleno 687 národních patent a prove- dena validace u 4348 evropských paten-
t pro zahraniní subjekty (peván z Nmecka),“ uvedla do kontextu úastníky debaty Eva Schnei- derová, editelka patentového odboru z Úadu pr- myslového vlastnictví.
Úad udluje národní patenty platné pro úze- mí R a zárove provádí validaci evropských pa-
tent udlených (zahraniním subjektm) Evrop- ským patentovým úadem. Uvedla, e v pípad pijetí jednotného patentu by úad mohl být zale- nn do administrace poplatk i poplatk souvise- jících s kompenzací za peklady, ale to není proza- tím jasné. Jednotná ochrana bude volitelná a záro- ve bude koexistovat s národními a stávajícími ev- ropskými patenty.
Dále informovala, jak by budoucí jednotný pa- tent fungoval v praxi. Patenty by byly udlovány ve tech jazycích: anglickém, francouzském a n- meckém; pro ostatní jazyky by byly k dispozici strojové peklady do všech úedních jazyk EU.
Jednotný evropský patent: stimulace inovací není zadarmo
Ing. Pavel Ryšánek, odborný pracovník Národního informaního stediska podpory kvality a odborník na slovo vzatý
pokraování na str. 13
4 www.premium.prosperita.info
Vzdlávejte se pro stabilitu Certifikaní spolenost Bureau Veritas Czech
Republic se aktivn zapojila do programu Vzd- lávejte se pro stabilitu a nabízí pomoc eským fir- mám, které se i touto cestou snaí o udrení pra- covních míst. Projekt Vzdlávejte se pro stabilitu má pispt k udrení zamstnanosti v podnicích a k posílení odborné znalosti zamstnanc. Byl zahájen 17. záí letošního roku a potrvá do konce srpna 2015. (tz)
Uspoí na datových slubách Jak efektivn uspoit peníze daových poplatní-
k, dokázalo Ministerstvo financí R nedávnou zmnou dodavatel datových slueb pro svá pra- covišt. Díky smlouvám s poskytovateli datové- ho pipojení dosahují roní úspory desítek milio- n K. Jen na zabezpeeném propojení pracoviš technologií IP VPN Dial Telecomu ušetí minis- terstvo msín 350 tisíc korun.
(tz)
Znaka SUBWAY roste Nejvtšímu fast-foodovému etzci svta, zna-
ce SUBWAY® v esku i ve stední a východní Evrop rostou prodeje. Sí proto plánuje otevít další restaurace nejen v Praze, ale i v regionech. V prvním pololetí vzrostly prodeje sendvi v re- stauracích znaky SUBWAY® v esku o pt pro- cent. „Zjednodušujeme cenovou strategii a posi- lujeme marketingové aktivity,“ ekl Martin Princ, manaer rozvoje. (tz)
Paramo sníilo emise Omezení výroby ve spolenosti Paramo není
z hlediska zamstnanosti píznivou skuteností, má však i pozitivní stránky. Odstavení jednotky zpracování ropy znamená sníení záte ivotní- ho prostedí. Jedná se o sníení emisí oxidu uh- liitého po odstavení ohevných pecí v provozu zpracování ropy o 19 000 tun/rok a neprovozová- ním jednotky hydrogenaního odsíení stedních destilát o dalších 10 000 tun za rok. (tz)
více informací na www.iprosperita.cz
Ze statistik Hypotení banky také vyplývá, e nejsilnjší skupinou chata a chalupá jsou Stedoeši a Praané, a to ve 28 % všech poíze- ných rekreaních objekt financovaných Hypo- tení bankou. Dalším regionem, kde mají silnou váše pro chalupaení, je region Plzeský (13 %)
a oblast jiní Moravy (9 %). Ze statistik Hypote- ní banky je také zejmé, e si eši své rekrea- ní objekty poizují ve stejném regionu, ve kterém ijí, tedy v krátké dojezdové vzdálenosti od svého domova. Napíklad obyvatelé plzeského regio- nu chalupaí nejastji na Šumav.
„Hypotení banka není pouze specialistou na rodinné bydlení, ale rovn nabízí svým kli- entm financování rekreaních objekt. eši jsou obecn velmi známí svou chalupáskou vášní a z našich statistik je zejmé, e tento koníek pechází i na mladší generace. Z re- gion, kde se nejastji poizují rekreaní ob- jekty, vyniká Stedoeský, Plzeský a Jiho- moravský, co pisuzujeme velmi dobré do- pravní dostupnosti tchto lokalit,“ uvedl Jan Sadil, generální editel a pedseda pedstaven- stva Hypotení banky.
Pi pohledu na vývoj nákupu rekreaních ob- jekt v uplynulých letech je zejmé, e nejvt- ší boom chalupaení zaila eská republika v roce 2008, tedy tšn ped nástupem finanní krize. Vývoj zájmu o chaty a chalupy v letech 2009 a 2010 kopíroval celkový pokles hypo- teního trhu. Od roku 2011 se pozornost ech k rekreaním objektm opt vrací, co potvr- zují i statistiky Hypotení banky, která v roce 2011 zaznamenala mezironí rst hypote- ních úvr poskytnutých na rekreaní ob- jekty o 14 %. (tz)
I mladí eši jsou vášniví chalupái eši jsou známí svojí vášní pro chalupy, chaty i chatiky a tato národní váše není záleitostí pouze rodin nebo starší generace. Ze statistik Hypotení banky, specialisty na hypotení úvry, sice vyplývá, e nejastji kupují rekreaní objekty rodiny s dtmi (53 %), druhou velmi silnou skupinou eských chalupá jsou ale takzvaní „singles“ (38 %). Do kategorie „singles“ lze zaadit generaci souasných ticátník, kteí ji nkolik let pracují a ijí samostatn ve vlastní domácnosti.
pokraování ze str. 1
Nkdy to zacházelo a do absurdních situací. Pedloni jsem teba vidl na vlastní oi tzv. eko- logický sad jabloní, ze kterého se neprodalo ani kilo jablek. Byl zarostlý šípkovými kei, bodlá- ky a vysokou trávou a jeho majitel pobíral ro- n 14 000 K dotací na jeden hektar! Tehdy jsem ukázal jeho fotografii ministrovi Fuksovi a na jeho zásah byla uinna v dotaních pravidlech náprava. Ale abych odpovdl na vaši otázku: Nepíznivý trend ve strukturální skladb polních plodin, kde dnes dominují obilí, epka a kukuice, bohuel pokrauje. Uvedu nkolik píklad. Dál se sniují plochy brambor, pstuje se u necelých 30 000 ha, co je 1 % orné pdy, kdy v roce 1990 to bylo tikrát tolik. Další zajímavá plodina mák šla letos na pouhých 18 000 ha, kdy ješt v roce 2008 to bylo tém 70 000 ha. Obdobn to je se zeleninou, luskovinami atd. Seteno a podtreno, dv hlavní trní plodiny, obiloviny a epka u za- ujímají ti tvrtiny orné pdy. Pícniny, dleitý faktor pdní úrodnosti a ochrany pdy ped vodní erozí, klesly tém na polovinu. A konen tech- nické plodiny, dleité pro pdní úrodnost a také zamstnanost, se sníily na polovinu dívjší vý- mry. Z dalšího vývoje mám obavy. Musí pijít zásadní zmna smrování ekonomických nástro- j k zemdlcm. Jinými slovy vypracování krát- kodobé koncepce eského zemdlství, která ten- to vývoj zastaví. Ta se v souasné dob na minis- terstvu zemdlství pipravuje a agrární komora ji bude podporovat.
O bytí a nebytí eského zemdlství se dnes roz- hoduje jinde – v orgánech Evropské unie a na komoditních trzích. Jak bojuje Agrární komo-
ra R ve prospch domácích chovatel a psti- tel, co zme a kde nejvíc chybí síly?
Naše aktivity v tomto smru jsou velmi draz- né. Zaprvé jsme adu let byli lídrem agrárních ko- mor Visegrádské tyky. Bylo to po dobu, kdy jsem já byl jedním z viceprezident organizace COPA (sdruení nevládních agrárních organizací EU) a trvale jsme iniciovali adu aktivit proti dis- kriminaní politice starých zemí EU vi nám no- vým. Dokonce jsme za ministra Petra Gandalovi- e zorganizovali v Praze osmitisícovou meziná- rodní demonstraci proti nerovným podmínkám. Nyní vstupujeme do klíového období, kdy se rozhoduje o osudu našeho zemdlství na mno- ho let. Vrcholí pípravy reformy Spolené zem- dlské politiky EU od roku 2014. To je naprosto klíová a zásadní záleitost a také poslední nad- je eského zemdlství, kterou nesmíme promar- nit. Jsme si toho pln vdomi a podle toho také konáme. Zaloili jsme konsorcium a velmi siln, a ukazuje se, e i úinn, lobujeme, aby v nové reform byly vzaty v potaz zájmy eských zem- dlc. leny konsorcia jsou Agrární komora R, Potravináská komora R, Zemdlský svaz R a nkolik velkých zemdlských podnik. Sdru- ili jsme finanní prostedky a najali agenturu BXL Pavla Teliky, který má jasné zadání – aby v konené podob reformy byly obsaeny naše zásadní poadavky. Ped dvma msíci jsme na- píklad zaslali do Evropského parlamentu tyi naše pozmovací návrhy. Výsledek se urit do- staví, i kdy si nememe dlat iluze, e docílíme stoprocentní splnní našich poadavk.
Ješt bych rád nco k vaší otázce dodal: Brusel me za mnoho, ale ne úpln za všechno. A aby mohl Brusel uplatnit svoji politiku, tj. uvolnní na-
šeho trhu pro potraviny starých zemí, tak mu to n- kdo musí umonit. Dávná moudrost íká: „Starý ím padl, pestoe kadý konal svou povinnost. Starý ím padl, protoe kadý dlal JEN svou po- vinnost“. Toto úsloví pln platí pro zemdlskou politiku, mnohdy antipolitiku, našich porevolu- ních vlád. Ony bohuel nekonaly ani svou po- vinnost a bez mrknutí oka pihlíely tomu, jak se z kladného obchodního salda agrárního zahraniní- ho obchodu v polovin let devadesátých rezort pro- padl a na minus 34 mld. K v posledních letech. Taková je bohuel skutenost.
Nepehlédnutelným tribunem eských zem- dlc jste u adu let. V nkterých ohledech jste ponkud zmnil dívjší postoje, prostedky a rétoriku, v mnoha smrech však vystupujete stále stejn. Jak vás vedení agrární komory for- movalo a co se vám za tu dobu nejvíc povedlo?
Stát adu let v ele velké organizace (táhnu osmý rok) znamená mít urité vize, pedpoklady a ty pl- nit. V prvé ad musíte mít nad sebou kontrolu a nepodléhat rzným pokušením a sebeklamm, jak nám to v poslední dob v míe vrchovaté ped- vádí naši politici. lovk musí zstat skromný a spíše o sob pochybovat a motivovat se do další aktivity, nebo dlouhá doba ve funkci pináší ruti- nu. Nejlépe to vyjádil génius vojenství a vládnutí Napoleon, kdy ekl, e „od váeného ke smšné- mu je velmi blízko“.
Ale zpt k otázce: Stát v ele tak velké a sloi- té organizace jako je Agrární komora R je pe- devším velká zodpovdnost. Mandát, který mn k tomu naši lenové opakovan dali, je silný a za- vazující. Vedení eské Agrární komory mn for- movalo a dalo mnoho. Pedevším jsem se nauil jednat, hledat to nejlepší ešení, dovést lidi ke kon- sensu a ten prosazovat. V pípad státní adminis- trativy asto silou a tlakem. Nauil jsem se být po- korný a naslouchat obyejným lidem a jejich ná- zory vyhodnocovat a opírat se o n. Nauil jsem se také jednat s vysokými politiky, doma i v zahra- nií a reprezentovat naše zemdlce. Klíové bylo nauit se komunikovat s novinái. A na ti jsem se všemi v dobrém vztahu, v nkterých pípadech to u je vztah pátelský. Také jsem se nauil vystu- povat v médiích a a na jedno vystoupení v poa- du paní Jílkové, kde mn ujely nervy, to bylo vdy hodnoceno dobe.
Dlat šéfa komory je ale ehole. Nauil jsem se vyuívat kadou minutu asu a není pro mne pro- blém na cestách otevít poíta a napsat v pl hodi- n volného asu teba lánek. Ale co mn tato doba dala hlavn, je to, e jsem se nauil analyzovat re- sort, jeho vývoj, jeho poteby v globálních souvis- lostech a tyto sloité dje odhadovat.
Práv toto mn dává uritou jistotu, pevnou pozi- ci a sílu pi prosazování našich zájm. Nkdy i pe- vahu, protoe naši politici, s kterými jednáme, bo- huel dost asto píliš erudovaní a odborní nejsou. íkám to dost diplomaticky, skutená situace je horší. Jako píklad mohu dát boj za zelenou naf- tu. V této vlád nejsou národohospodái s vizí. Ani být nemohou, protoe ani jediný ministr nemá eko- nomické vzdlání. Píkladem, jak ídí tuto zemi, je kauza DPH, kde neustálé zmny její výše pipo- mínají frašku.
Chcete vstoupit do politiky a kandidovat do Se- nátu PR. Myslíte si, e nkteré vci se dají pro- sadit jen s mandátem voli?
Odpovím trochu obšírnji, protoe jde o sloitou záleitost. iním tak jako zcela nezávislý kandidát s morální podporou Agrární komory R. Nemám podporu ádné strany, i ádného hnutí. Chci být nezávislý a nechci poškodit agrární komoru, která je ustavena ze zákona a je apolitická. Pokud se týká mého programu, je celkem jednoduchý. Staví na klasických hodnotách, jejich základem v úrovni duchovní je morálka a slušnost. Bez návratu tchto hodnot se nepohne tato spolenost dopedu. V ro- vin hospodáské se mj program opírá o podpo- ru eské výroby, zamstnanosti a eských potravin. Ne sociální dávky, ale práce. Ne arogance a nadu- tost, ale skromnost a slušnost. Zkrátka návrat k nor- málním hodnotám, ke kterým nás vychovávali naši rodie a uitelé. Vtšina souasných politik tyto hodnoty nemá a proto se hodnota jejich píno- su této zemi blíí nule. To v tom lepším pípad. V tom horším jí asto škodí. Zejména mladé gene- raci, která naše dílo po nás jednou pevezme a kte- rá potebuje vzory. Vtšina souasných politik je z tohoto pohledu za hranou a je teba je nahradit. I to byl motiv, pro do toho jdu. Seteno a podtre- no, má-li naše zem prosperovat, tedy i zemdl- ství, musí se souasná eská politika výrazn zm- nit. V parlamentní demokracii k tomu vede jediná metoda – volby a mandát voli.
za rozhovor podkoval Pavel Kaer
P_2012_10.indd 4P_2012_10.indd 4 10/16/2012 7:48:04 AM10/16/2012 7:48:04 AM
5www.prosperita.info
10/2012SPEKTRUM FINANNÍCH SLUEB
Vyplynulo to z nové studie Associace certifi- kovaných úetních ACCA. Mimo jiné je z ní jas- né, e úetnická profese bude nadále ztrácet d- vryhodnost, pokud se jí nepodaí pesvdit ve- ejnost a všechny zainteresované o své hodno- t a o krocích, jimi hodlá obnovit dvru v tuto profesi.
Z výzkumu ACCA také plyne, e se úetní po- kládají za dvryhodnjší, ne jaký je jejich ob- raz u veejnosti. Konkrétn ti tvrtiny úetních mají za to, e je veejnost pokládá za dvry- hodné, ovšem s tím souhlasí jen 55 procent re- spondent z ad veejnosti. Rozdíl mezi tím, jak se vidí lidé z brane, a jak je vnímá veejnost, je tedy propastný.
Przkum ACCA se zamil na víc ne 250 úetních a 1500 zákazník i lidí ovlivují- cích veejné mínní z celého svta s cílem lépe prozkoumat, jaké hodnoty me profese úet- ních nabídnout, a pochopit, jakou hodnotu pod- le veejnosti pináší. V následné studii se pak rozebírají kroky, které mohou jednotliví úet-
ní i celá profese podniknout ke zlepšení svého obrazu. Z výsledk przkumu rovn plyne, e by úetní mli zapracovat na svém obrazu, ob- zvlášt v porovnání s dalšími profesemi. V pr- zkumu se umístili pod lékai, zdravotními sest- rami, architekty a inenýry, ale poád jsou po- kládáni za dvryhodnjší ne bankéi, politici, novinái a právníci.
Kateina Benešová, editelka ACCA pro esko, Slovensko a Maarsko, k tomu uved- la: „Rok 2012 byl rokem pochyb o dvry- hodnosti profesí a institucí, které se kdysi tši- ly velké vánosti. Ani úetním se to nevyhnu- lo, co je naprosto v poádku. Zhoršení obra- zu úetních u veejnosti je alarmující a je d- leité, aby veejnost uznala, jak nezastupitel- nou roli hraje celá úetní profese v ekonomic- kém rstu a oivení. Mají-li nám lidé poro- zumt, musí pochopit, co úetnictví dnes sku- ten znamená, a celá profese musí zapraco- vat na této promn veejného mínní. Tento výzkum ACCA má být východiskem k obec-
njší debat o tom, jak se takového výsled- ku dobrat.“
Nco pes padesát procent respondent ve vý- zkumu ACCA uvedlo, e úetní pracují v zájmu firem, které si je najaly, nebo ve vlastním zájmu, a ne ve veejném zájmu. Z toho je vidt jasná po- teba vytváet lepší povdomí o roli, kterou úet- ní hrají, a nenechat hrstku provinilc oernit re- putaci celé profese. Ptaosmdesát procent oslo- vených úetních souhlasilo s tím, e celá profe- se jako celek by mla dlat víc k šíení povdo- mí o jejím pínosu, a tím zlepšovat její celko- vý obraz.
(tz)
Na 70 procent finanních manaer piznává, e úetní profese nese ást viny za finanní krizi 70 procent úetních sebekriticky pijímá tezi, e celá jejich profese nese ástenou vinu za finanní krizi a sérii ekonomických turbulencí od roku 2008. Pitom vnímání úetní profese ze strany veejnosti se zhoršilo jen lehce. Pouze 13 procent lidí toti uvádí, e jejich dvra v úetní v posledních pti letech poklesla. Vzhledem k celé ad vysoce medializovaných úetních skandál v posledních letech (napíklad Enron a události spojené s finanní krizí) se úetní musejí potýkat s nedvrou, která se nejspíš spojuje s jistými stereotypy o finanních manaerech a jejich roli.
inzerce
www.csobfactoring.cz
... i v situaci, kdy je teba jednat opravdu rychle. Peníze
za postoupené pohledávky budete mít na útu nejpozdji
do druhého dne.
... i v situaci, kdy je teba jednat opravdu rychle. Peníze
za postoupené pohledávky budete mít na útu nejpozdji
do druhého dne.
Vsadit dnes na akcie se me vyplatit
Kdo v souasné dob hledá zajímavý výnos, ml by zváit investice do akcií. Stav, který pa- nuje na trzích, je pro tuto úvahu píznivý. U výnos z dividend evropských akcií dosahuje v souasnosti 4,15 %, tedy tém o ti procent- ní body více ne úrok desetiletých nmeckých vládních dluhopis. Akcie tak mohou v dlouho- dobém horizontu nabídnout lepší ochranu pro- ti úrokovému a inflanímu riziku.
„Pestoe ekonomická situace mnoha vysplých stát není dobrá, pro nkteré manaery firem však me být píleitostí v jejich businessu. Nachází- me se toti ve fázi oddlování zrna od plev. Spole- nost, potamo její akcie, je odrazem kvalitního ma- nagementu a naopak,“ ekl Aleš Prandstetter, in- vestiní stratég SOB Asset Managementu a do- dal: „Na trzích, kde ze všech stran zní slovo krize, je rozhodujícím faktorem schopný manaer, který dokáe vydobýt pro svj podnik výhodu. Jak do- kazuje napíklad automobilový prmysl, ti schopní umí vyuít situace, kdy je nízký tlak na rst mezd, a kapacity jsou otevené pro rozvoj, pípadn zajis- tí i levné financování. To v odvtvích s vysokou za- dlueností znamená nezanedbatelnou konkurenní výhodu. Ale uveme konkrétní píklad: PSA (Peu- geot – Citroën) se potácí v obích ztrátách, hvzda koncernu Volkswagen sílí.“
V srpnu došlo na finanních trzích k ástené- mu návratu investor do rizikovjších aktiv vetn akcií, a to i pes nepesvdivý makroekonomic- ký vývoj. „Data z Evropy opt potvrdila piblíení recese, kdy došlo k dalšímu zpomalení prmys- lové výroby v Nmecku a nadále klesají také in- dexy podnikatelské dvry. Ke zklidnní trh však pispl rozhodný projev guvernéra Evropské cent- rální banky, je je dle jeho slov pipravena podnik- nout všechny nutné kroky k záchran eura,“ uvedl Aleš Prandstetter.
Seteno a podtreno, není dobré v souasné dob sázet jen na pevný výnos a bát se akcií. „Správn sestavené portfolio akcie obsahuje. Zvlášt v dneš- ní dob, kdy je umírnné riziko dobe odmn- no rizikovou pirákou,“ shrnul Aleš Prandstetter a napovdl: „Z konkrétních sektor, které prefe- rujeme v akciových investicích, mohu upozornit na technologické firmy, spolenosti produkující rych- loobrátkové zboí a farmaceutické znaky.“ (tz)
P_2012_10.indd 5P_2012_10.indd 5 10/16/2012 7:48:08 AM10/16/2012 7:48:08 AM
6 www.premium.prosperita.info
10/2012 V HLEDÁKU ENERGETIKA
DROBNOSTI ZE SVTA PODNIKÁNÍ
Kratší letní dovolená eši letos v lét trávili na dovolené nejastji
sedm dní, týdenní pobyty toti v letošním roce tvoily 55 procent z celkové poptávky po zá- jezdech. Ukázaly to aktuální statistiky cestovní agentury Invia.cz. Podle odborník na cestovní ruch se délka letní dovolené stále zkracuje. Lidé toti astji odjídjí za odpoinkem do zahrani- ní na více kratších pobyt v prbhu celého roku.
(tz)
Unipetrol dodavatelem Globusu Spolenost Unipetrol RPA uzavela smlouvu se
spoleností Globus na dodávky pohonných hmot. V rámci kontraktu bude Unipetrol RPA zajišo- vat pohonné hmoty na 16 erpacích stanic Glo- bus. Spolupráce bude probíhat dva roky. idi- i tak u erpacích stanic Globus budou tankovat kvalitní pohonné hmoty produkované v rafinéri- ích v Kralupech nad Vltavou a v Litvínov.
(tz)
Tonery v kanceláích Tisková ešení v eských spolenostech operu-
jí s neoriginálními tonery a inkoustovými nápln- mi. Jejich kvalita je ve vtšin pípad na srovna- telné úrovni, ím odpadl dvod pro nákup ori- ginálních. Podle aktuálního przkumu znakové tonery vyuívá mén ne jedna ptina firem, iv- nostníci a malé podniky jen ze 16 %. Uvedl to in- ternetový server TonerMania.cz.
(tz)
RegioJet se blíí milionu Uplynul rok od okamiku, kdy na trh vstou-
pil první dálkový soukromý dopravce ve stední Evrop – spolenost RegioJet, len skupiny Stu- dent Agency. Na eské koleje pinesl novou kva- litu cestování, která si získala zájem zákazník. Za rok provozu cestovalo vlaky IC RegioJet pi- blin 900 tisíc cestujících. Prmrná obsazenost vlak pitom za celou dobu iní 84 procent.
(tz)
inzerce
Jednikou mezi alternativními dodavateli elektiny je ústecká spolenost CENTROPOL ENERGY. Na trh s elektinou vstoupila ihned v roce 2002. Od té doby se jí podailo získat pes 300 000 odbratel, vtšinu z nich v po- sledních letech. Co se týe plynu, tam firma p- sobí zatím ti roky a letos se co do potu zákaz- ník stala dvojkou mezi alternativními dodava- teli. V souasné dob obhospodauje s touto ko-
moditou na 50 000 odbratel. „Pestoe vtši- nu našich odbratel pedstavují domácnosti, daí se nám, pedevším v letošním roce, zají- mavými cenovými nabídkami výrazn posilo- vat u korporátních klient. Práv cena je hlavní dvod, pro se mezi našimi odbrateli elekti- ny tak asto objevují msta, kraje, ministerstva a další,“ ekl obchodní editel CENTROPOL ENERGY Lukáš Pokrupa. Organizace finan-
cované z veejných penz jsou dluhovou krizí nuceny peli- v váit kadý výdaj. Dodava- tele energií proto vybírají pro- stednictvím aukcí nebo na ko- moditní burze, tedy zpsoby, ve kterých musí CENTROPOL ENERGY se svými cenami jas- n uspt.
(red)
CENTROPOL ENERGY: Silný hrá v dodávkách elektiny a plynu Ped deseti lety se v esku liberalizoval trh s elektrickou energií. Ped pti lety pak vtrhla konkurence také na trh se zemním plynem. Dívjší monopolní dodavatelé jsou stále dominantní, ale vedle nich se objevila celá ada alternativních dodavatel, kteí zajímavou cenovou politikou a vysoce konkurenním klientským servisem získávají ím dál více odbratel. Zmnu dodavatele energií ji vyuily stovky tisíc zákazník.
Svaz prmyslu a dopra- vy R odmítá, aby eský pr- mysl byl soubn zato- ván neustále rostoucími ná- klady na politiku obnovitel- ných zdroj energie (OZE) a zárove stát nevyuil doda- tené prostedky státního roz- potu, je mu od píštího roku poplynou z prodeje emisních povolenek práv prmyslo- vým podnikm, k systémo- vému ešení OZE a kompen- zaci cen elektrické energie. Proto SP R podal legisla- tivní návrh k zákonu o pod-
mínkách obchodování s emisními povolenkami, jen je v souasné dob projednáván v Poslanec- ké snmovn. Návrh Svazu prmyslu a dopravy R pedpokládá, e ást výnos, která bude pí- jmem státu a nebude vyuita na sniování CO2, bude urena na zvýšení podílu státu na platb celkových náklad OZE.
„Neádáme dotace. Chceme si pouze udr- et konkurenceschopnost a to nebude moné bez srovnání podmínek pro prmyslové podni- ky alespo na úrove obvyklou v jiných evrop- ských státech. Zárove pi vdomí sloité eko- nomické situace oban nechceme vrátit to, co zaplatíme za povolenky – jakkoliv by to bylo ekonomicky, ekologicky i technologicky nejvý- hodnjší. Pouze poadujeme, aby stát musel ást
výnos pouít k náprav škod, které svou nein- ností zpsobil,“ vysvtlil podstatu návrhu Svazu prmyslu a dopravy R jeho viceprezident pro energetiku, ivotní prostedí a evropskou regu- laci Jan Rafaj.
V eském pojetí evropské environmentální le- gislativy a regulativy je prmysl takka jediným plátcem politiky zmny klimatu a jeho celko- vých náklad. Krom velkých investic do své ekologizace kvli jednm z nejpísnjších envi- ronmentálních limit v Evrop (odhadované ná- klady – 70 miliard do roku 2016) musí podni- ky platit pes 65 procent veškerých náklad na podporu OZE – a ji v cenách elektrické ener- gie, i jinak.
Podpora obnovitelných zdroj me ohrozit základy ekonomiky
Ústecký, Stedoeský, Moravskoslezský nebo Plzeský kraj, Havlíkv Brod, Par- dubice, Dín a další samosprávy, ušeti- ly díky CENTROPOL ENERGY milio- ny korun. Stejn jako ministerstvo spra- vedlnosti nebo vnitra, které energii od
CENTROPOL ENERGY odebírá u te- tím rokem. S CENTROPOL ENERGY še- tí dokonce i stráce eské mny, eská národní banka. Výhodné ceny však láka- jí i privátní sektor. K nejvtšímu alterna- tivnímu dodavateli pešly napíklad et-
zec OKAY, lékárny Loyd, drogerie TETA nebo CBRE Property Management – správ- ce šesti velkých nákupních center po celé republice. Spolu s potem zákazník stou- pají CENTROPOL ENERGY i trby, které loni dosáhly 4,65 miliardy. Letos plánuje firma obrat pes šest miliard korun.
(wie)
Milionové úspory pro samosprávu i velké firmy Energie i jinak
CENTROPOL ENERGY sídlí v Ústí nad Labem. Na trhu s elektinou psobí 10 let, v roce 2009 vstoupila firma i na pole do- dávek zemního plynu.
Dnes spolenost dodává energie statisí- cm zákazník. Vypracovala se na pozici jedniky mezi alternativními dodavateli elektrické energie a dvojky mezi alterna- tivními dodavateli plynu. Jejím cílem do budoucna je dostat se mezi pt nejvtších hrá na energetickém trhu. Spolenost si buduje pozici stabilní a odpovdné firmy. Jako taková proto cítí spoluzodpovdnost za region, ve kterém podniká.
Zaloila dárcovsk ý fond „Energie po- máhá“, z nho formou grant podporuje opravu drobných architektonických a pí- rodních památek na severu ech. Dlouho- dob podporuje Ústeckou komunitní na- daci.
Stranou nejsou ani samotní zamstnan- ci CENTROPOL ENERGY. Ti letos mezi sebou uspoádali sbírku, její výtek po- mohl zorganizovat tábor pro handicapo- vané dti.
(wie)
V Z D L Á V Á N Í O T E V Í R Á X M O N O S T Í
Více informací k jednotlivým seminám najdete na
Rekodifi kace soukromého práva v R s platností od 1. ledna 2014
Nový obanský zákoník
Školíme pro všechny.
e o
pokraování na str. 9
Investice do pée o klienty Zvyšování potu zákazník znamená pro CENTROPOL ENERGY také výrazný roz-
voj pée o n. Letos napíklad spolenost otevela call centrum, které vyizuje jak tele- fonické, tak e-mailové ádosti a dotazy. Dleitým úkolem centra, do jeho vybudová- ní CENTROPOL ENERGY investoval 20 milion korun, je podávat informace tm, kte- í by chtli zmnit dosavadního dodavatele plynu nebo elektrické energie. V pípad zá- jmu pracovníci call centra moným klientm pomohou s celým procesem nutným ke zmn dodavatele a také mu poradí, který tarif je vhodný práv pro n. Tm, kteí dáva- jí pednost osobnímu jednání, pošlou dom zástupce firmy, jen s klienty vše potebné probere bu v klidu jejich domova, nebo na jiném míst, které si urí. Pohodu tch, kte- í se stanou odbrateli CENTROPOL ENERGY, urit zvyšuje i speciální e-shop. V nm si klienti mohou za výhodné ceny nakupovat napíklad spotebie do domácnosti, dílny nebo na zahradu nebo pobytové zájezdy. Letošní novinkou je také monost zafixovat si ceny ener- gií, elektiny i plynu, na píštích 18 msíc. V nejisté dob píjem- ná jistota. Zvláštní pozornost pak CENTROPOL ENERGY vnuje zákazníkm ze segmentu korpo- rátní klientely. Pro n sestavil spe- ciální tým obchodník, kteí o tyto velké odbratele peují. (wie)
P_2012_10.indd 6P_2012_10.indd 6 10/16/2012 7:48:09 AM10/16/2012 7:48:09 AM
7www.prosperita.info
10/2012INFORMANÍ TECHNOLOGIE
Kdy se ekne Fujitsu, vybaví se mi japonská kvalita a istý design. Piblite mi ale psobe- ní spolenosti Fujitsu v esku? Na jakého zá- kazníka se orientujete a s jakými produkty?
Fujitsu Technology Solutions eská republi- ka patí do stejnojmenné divize, která je souás- tí nejvtší japonské spolenosti Fujitsu Limited. adíme se mezi pední svtové dodavatele in- formaních a komunikaních technologií. Stáva- jící podoba spolenosti vznikla v roce 2009, kdy došlo k odkoupení 50procentního podílu spo- lenosti Siemens ve spoleném podniku Fuji- tsu – Siemens. V eské republice dnes nabízíme kompletní portfolio IT produkt, ešení a slueb, vetn koncepce dynamických infrastruktur, tedy i cloud computing. Mezi naše klienty patí nejvtší spolenosti a instituce, pro které zajišu- jeme správu datových center, infrastrukturu a in- frastrukturu jako slubu (IaaS). Stedním podni- km, menším firmám a jednotlivcm nabízíme široký servis a produkty prostednictvím poet- né sít našich obchodních partner.
Zmínil jste cloud computing. Co si mám pod tímto termínem jako úplný IT laik pedsta- vit? ekl bych, e je to ta nejlepší a nejefektivnj-
ší cesta pro firmy, které se ji nechtjí zato- vat kadodenními starostmi o podnikové infor- maní systémy a hardware. Ve zkratce se jed- ná o aplikace a sluby, které není nutné instalo- vat na poíta nebo server v podnikové síti, ale které bí vzdálen se zabezpeeným pístu- pem pes internet. Díky tomu firmy nemusejí investovat do nákupu stále výkonnjšího hard- waru a naopak mohou efektivnji ídit své in- vestice do IT, a to podle aktuální poteby výko- nu nebo potu licencí.
Jaká je motivace firem k pechodu na tento zpsob správy podnikových dat?
Kadý dobrý finanní manaer by ml v souasné ekonomické situaci ván uva- ovat o pechodu na cloud. Cloud compu- ting toti ji není jenom o umístní dat. Na-
opak souasný cloud je pedevším o provo- zování business aplikací a konsolidaci ce- lých proces. Vtšina manaer je nuce- na sniovat výdaje firmy. A práv pechod na cloud jim pinese ádané finanní úspo- ry. Firma si s cloudem sama ídí své výdaje na IT podle toho, zda roste, nebo se diverzi- fikuje. Nemusí se více starat o provoz sys- tému ve vlastní reii, platí jen za odebranou slubu v ase.
Kde vidíte pednosti spolenosti Fujitsu jako dodavatele cloudových ešení? Na- jdeme rozdíl v dodávané kvalit?
My se meme pochlubit tím, e Fujitsu patí ke svtovým leaderm a prkopníkm v této oblasti. Máme kvalitní zázemí pro vý- voj a samotnou implementaci, umíme vše efektivn naplánovat a navíc dodat za ade- kvátní peníze. Rozdíly v poskytovatelích sluby samozejm jsou, nejvíce jsou znát
v samotném výkonu ešení. Nezanedbatelný rozdíl je také v tom, zda je cloud budován na bázi pedem odsouhlasených standard. Zá- kazník by si ml pi výbru dodavatele dá- vat pozor ale i na rozdíly v šíi a kvalit dal- ších navazujících slueb spojených s imple- mentací cloudu do firmy. Jedná se napíklad o sluby ulehující zákazníkm pechod do prostedí cloudu, kadodenní sluby správy cloudu i podporu uivatel.
Podívejme se nyní na cloud z jiného úhlu pohledu ne komerní spolenosti. Je cloud vhodné ešení také pro státní a ve- ejnou správu?
Cloud computing je rozhodn vhod- né a bezpené ešení pro státní i veejnou správu. Ukazuje se, e práv státní správa patí k nejvýznamnjším zákazníkm v ob- lasti cloud computingu. Dvod je jednodu- chý. S cloudem je moné efektivn centra- lizovat a konsolidovat celé prostedí a sní- it celkové náklady, vetn tch provoz- ních, vše s jasnou garancí bezpenosti.
Fujitsu je dodavatelem cloudového e- šení pro Ministerstvo práce a sociálních vcí. Prý je to nejvtší cloud v R. Je to pravda?
Nemohu zcela posoudit komerní sektor, ale pokud jde o naši státní správu, je cito- vané ešení v esku výjimené. Minister- stvu práce