Mgr. David Mikoláš Protektorát Čechy a Morava, domácí odboj Učební text PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA, DOMÁCÍ ODBOJ (Protektorat Böhmen und Mähren) Klíčová slova: protektorát, protektorátní vláda, okupační správa, úplné začlenění do říše, demonstrace, odbojové organizace a partyzánské oddíly, židovské transporty, arizace, perzekuce, kolaborace, umělecká tvorba ve znamení návratu k minulosti, heydrichiáda, atentát, pomsta nacistů, Slovenské národní povstání, karpatsko-dukelská operace, osvobozování a demarkační linie, Košický vládní program, květnové povstání, kapitulace německé posádky v Praze, poslední výstřely Rozbor pramene: Adolf Hitler o uzavření českých vysokých škol, uč. s. 70 ∞∞∞ 16. 3. 1939: Výnos vůdce a říšského kancléře o vytvoření protektorátu formálně zaručena autonomie protektorátní vláda: o státní prezident (Emil Hácha) o protektorátní vláda (vystřídali se 4 premiéři: Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krejčí, Richard Bienert) německá okupační správa: o říšský protektor (Konstantin von Neurath, Reinhard Heydrich ad.) o německé Státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (K. H. Frank) cílem úplné začlenění českých zemí do německé říše zánik politických stran, povoleno pouze Národní souručenství (od r. 1941 plně poslušno okupační správě) 1942: zřízeno Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě → převýchova mládeže v nacionálně socialistickém duchu německému jazyku povinně vyučováno již na ZŠ vedle češtiny úředním jazykem němčina Život v Protektorátu září 1939: zavedení odběrných lístků na potraviny, později i na textil a obuv nedostatek pohonných hmot říjen 1941: začátek židovských transportů do vyhlazovacích táborů perzekuce Romů: v srpnu 1940 zřízeny „cikánské tábory” v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu arizace = uchvácení židovského majetku nacisty, židé zbaveni občanských práv a veškeré lidské důstojnosti
Transcript
Mgr. David Mikoláš
Protektorát Čechy a Morava, domácí odboj Učební text
demonstrace, odbojové organizace a partyzánské oddíly, židovské transporty, arizace, perzekuce,
kolaborace, umělecká tvorba ve znamení návratu k minulosti, heydrichiáda, atentát, pomsta nacistů,
Slovenské národní povstání, karpatsko-dukelská operace, osvobozování a demarkační linie, Košický
vládní program, květnové povstání, kapitulace německé posádky v Praze, poslední výstřely
Rozbor pramene: Adolf Hitler o uzavření českých vysokých škol, uč. s. 70
∞∞∞
16. 3. 1939: Výnos vůdce a říšského kancléře o vytvoření protektorátu
formálně zaručena autonomie
protektorátní vláda:
o státní prezident (Emil Hácha)
o protektorátní vláda (vystřídali se 4 premiéři: Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav
Krejčí, Richard Bienert)
německá okupační správa:
o říšský protektor (Konstantin von Neurath, Reinhard Heydrich ad.)
o německé Státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (K. H. Frank)
cílem úplné začlenění českých zemí do německé říše
zánik politických stran, povoleno pouze Národní souručenství (od r. 1941 plně
poslušno okupační správě)
1942: zřízeno Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě →
převýchova mládeže v nacionálně socialistickém duchu
německému jazyku povinně vyučováno již na ZŠ
vedle češtiny úředním jazykem němčina
Život v Protektorátu
září 1939: zavedení odběrných lístků na potraviny, později i na textil a obuv
nedostatek pohonných hmot
říjen 1941: začátek židovských transportů do vyhlazovacích táborů
perzekuce Romů: v srpnu 1940 zřízeny „cikánské tábory” v Letech u Písku a
v Hodoníně u Kunštátu
arizace = uchvácení židovského majetku nacisty, židé zbaveni občanských práv
a veškeré lidské důstojnosti
Mgr. David Mikoláš
Protektorát Čechy a Morava, domácí odboj Učební text
kolaborace = spolupráce s okupační mocí (symbolem ministr školství a národní
osvěty Emanuel Moravec), někdy spolupráce s nacisty kryla odbojovou činnost
(předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš)
formování odbojových organizací
Domácí odboj
ilegální, zapojila se do něj jen menší část národa
rychlé šíření živelné odmítavé reakce na okupaci
březen-duben 1939: vytváření prvních organizací domácího odboje
o PÚ = Politické ústředí
o ON = Obrana národa
o PVVZ = Petiční výbor věrni zůstaneme
o ÚVOD = Ústřední vedení odboje domácího
o komunistický odboj
zapojeni i bývalí důstojníci československé armády - Tři králové (Balabán, Mašín,
Morávek), zabývali se zpravodajskou a diverzní činností
léto 1939: národní poutě a slavnosti na památných místech vyjadřující odpor proti
okupaci
podzim a zima 1941: vlna zatýkání a poprav příslušníků domácího odboje
28. říjen 1939: demonstrace v Praze, zastřelen dělník Václav Sedláček a smrtelně
zraněn student medicíny Jan Opletal
17. listopad 1939: uzavření všech českých vysokých škol
1944/1945: významnější aktivita partyzánských oddílů na území Beskyd, v Brdech
a na Českomoravské vrchovině, v závěru války pomáhaly spojeneckým armádám při
osvobozování (největší 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky)
Kultura
omezena a podřízena tvrdé kontrole
typickým rysem vlastenectví vyjádřené návratem k minulosti
postupné zavírání českých divadel
zakázán jazz a swing
řada českých umělců popravena nebo zahynula ve vězeních a koncentračních
táborech
ve filmu oblíbeny hlavně veselohry, historické filmy a filmy zpracované podle
literárních děl (např. Babička)
o povinná dvojjazyčnost filmových titulků, plakátů a programů kin (na prvním
místě německý text)
Mgr. David Mikoláš
Protektorát Čechy a Morava, domácí odboj Učební text
o nejoblíbenějšími herci Oldřich Nový, Adina Mandlová, Jindřich Plachta, Vlasta
Burian či Lída Baarová
Heydrichiáda
27. září 1941: příjezd zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha
do Prahy, vyhlášeno stanné právo, začal teror
zahájeno konečné řešení židovské otázky (Terezín)
představitelé londýnského zahraničního odboje ve spojení s britskými armádními
složkami plánují atentát na Reinharda Heydricha
27. května 1942: Jan Kubiš a Jozef Gabčík provedli atentát na Heydricha v Praze-Libni
Němci se mstí: zatčeno 3 000 osob (1/2 z toho popravena), se zemí srovnány Lidice
u Kladna (10. 6.) a Ležáky u Chrudimi (24. 6.)
Sport
nejoblíbenějšími sporty fotbal, hokej a lehká atletika
mnoho sportovců zapojeno do protinacistického odboje (popraveni Evžen Rošický
a František Pecháček)
Cesta ke svobodě
29. srpna 1944: začátek Slovenského národního povstání
podzim 1944: zahájení karpatsko-dukelská operace Rudou armádou za účasti
1. československého armádního sboru a partyzánských oddílů → začátek
osvobozování republiky od východu
10. března 1945: ostravsko-opavská operace
březen 1945: v Moskvě sestavena nová československá vláda (předseda Zdeněk
Fierlinger), členy i někteří představitelé londýnského a moskevského exilu
5. dubna 1945: vyhlášen Košický vládní program - spolupráce se SSSR, zestátnění
klíčového průmyslu a bank, zákaz většiny předválečných politických stran, vytvoření
Národní fronty
18. dubna 1945: vstup 3. americké armády na území ČSR
demarkační linie: Linec – České Budějovice – Plzeň – Karlovy Vary – Saská Kamenice
26. dubna 1945: osvobození Brna sovětskou armádou
1. května 1945: vypuknutí povstání v Přerově a následně v dalších městech Čech
a Moravy
5. května 1945: začátek Pražského povstání
Mgr. David Mikoláš
Protektorát Čechy a Morava, domácí odboj Učební text
8. května 1945: uzavření dohody České národní rady (předseda Albert Pražák,
vojenský velitel generál Karel Kutlvašr) s německým velením o kapitulaci německé
posádky v Praze
9. května 1945: poslední boje v ulicích Prahy, do téměř již svobodného města
přijíždějí sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva
10. května 1945: do Prahy z Košic přilétla vláda s prezidentem Edvardem Benešem
12. května 1945: poslední výstřely války u obce Milín u Příbrami
Po okupaci zbytku republiky byl 16. března 1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Byla
ustanovena protektorátní vláda a státní prezident. Skutečnou moc měl říšský protektor
a okupační správa. Jejich cílem bylo využití hospodářského potenciálu protektorátu pro
přípravu a vedení války. Ihned po jejím vyhlášení bylo zahájeno zatýkání, věznění a popravy
českých občanů.
Obyvatelé protektorátu vyjadřovali nespokojenost se stavem v zemi. Jednou z forem
protestů byl např. převoz ostatků K. H. Máchy na Vyšehrad. Demonstraci z 28. října 1939
a pohřeb Jana Opletala využili nacisté k zavření českých vysokých škol. Již v průběhu roku
1939 začaly vznikat první odbojové organizace.
Veškerý život v protektorátu byl pod kontrolou okupantů a byl podřízen jejich zájmům.
Po uzavření vysokých škol došlo k omezení počtu škol středních. Byla zavírána divadla,
umělecká tvorba se zaměřovala na českou minulost.
Cílem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla likvidace odboje
a donucení obyvatelstva pracovat pro Říši. Tento cíl měl být splněn za pomoci teroru vůči
civilnímu obyvatelstvu. Po nástupu R. Heydricha bylo zahájeno konečné řešení židovské
a romské otázky v protektorátu. To znamenalo systematickou fyzickou likvidaci.
Na pomoc odboji a ve snaze posílit československý zahraniční odboj byl připraven
a proveden atentát na R. Heydricha. Po atentátu nastalo období tzv. heydrichiády. Tisíce lidí
byly popraveny nebo odvlečeny do koncentračních táborů. Vyvrcholením nacistického teroru
bylo vypálení Lidic a Ležáků.
29. 8. 1944 vypuklo Slovenské národní povstání. Nacistům a slovenským fašistům, kteří
vraždili civilní obyvatelstvo, se podařilo zatlačit povstalce do hor. Karpatsko-dukelskou
operací bylo zahájeno osvobozování republiky Rudou armádou. Společně s Rudou armádou
vstoupily na naše území i československé jednotky. V dubnu byl v Košicích vyhlášen program
vlády Národní fronty.
Západní hranice republiky překročily i jednotky americké armády, která osvobodila západní
a jižní Čechy. V květnu vypuklo národní povstání, které vyvrcholilo osvobozením Prahy. PARKAN, František a kol. Protektorát Čechy a Morava. In: Dějepis 9. Praha: Fraus, 2011, s. 68, 69-73, 76-81, 84-87.
Mgr. David Mikoláš
Protektorát Čechy a Morava, domácí odboj Učební text
Německé nacistické jednotky vjíždějící 15. března 1939 do Brna, ve kterém žilo v té době přes 50 000 Němců.
