+ All Categories
Home > Documents > PROVOZ JADERNÉHO REAKTORU -...

PROVOZ JADERNÉHO REAKTORU -...

Date post: 16-Feb-2021
Category:
Upload: others
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
17
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Mgr. DAGMAR AUTERSKÁ, Ph.D. PROVOZ JADERNÉHO REAKTORU TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Transcript
  • INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ

    A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

    CZ.1.07/1.1.00/08.0010

    Mgr. DAGMAR AUTERSKÁ, Ph.D.

    PROVOZ JADERNÉHO REAKTORU

    TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

  • 1

    6 Provoz jaderného reaktoru JADERNÉ ŠTĚPENÍ

    KOMPONENTY JADERNÉHO REAKTORU

    RŮZNÉ TYPY REAKTORŮ

    CEA Od štěpení k řetězové reakci

  • 2

    Str. 2

    Obsah

    Štěpení jádra 4 Štěpné atomy 5

    Energie uvolněná štěpením 5

    Neutrony a řetězová reakce 6

    Komponenty jaderného reaktoru 7 Palivo 8

    Kontrolní tyče, past na neutrony 9

    Chladící kapalina, přenášeč tepla 9

    Moderátor, zpomalovač neutronů 10

    Parogenerátor, výměník tepla 10

    Různé typy reaktorů 11 Různé druhy reaktorů 12

    Tlakovodní reaktory (REP, PWR) 15

    Reaktory s rychlými neutrony, rychlé

    množivé reaktory (RNR, FBR) 15

    Reaktory chlazené plynem (RCG, GCR) 15 Detail aktivní zóny reaktoru

    Text k větší fotografii: Zavážka paliva do reaktoru a uzavření víka nádoby reaktoru v Centre national de production d’électricité CNPE (Národní centrum pro výrobu elektřiny) v Civaux (blok 1)

    Str.3

    Úvod Tvůrci prvního zkušebního reaktoru: Lew Kowarski (vlevo) a Fréderic Joliot-Curie ( vpravo)

    Obrázek vedle : budova, ve které byl umístěn první zkušební reaktor Zoé.

  • 3

    „První jaderný reaktor byl sestrojen v roce 1942 ve Spojených

    státech. O šest let později byl podobný reaktor uveden do provozu

    ve Francii.“

    Úvod Elektrárna je továrna, která vyrábí elektřinu. Existují tepelné elektrárny, vodní

    elektrárny…a jaderné elektrárny. Všechny jsou založeny na stejném principu: roztočit

    turbínu spojenou s alternátorem, který vyrábí elektřinu. Rozdíly ve fungování se

    nacházejí na úrovni pohybu turbíny. Ve vodních elektrárnách je to voda z přehrady,

    která uvádí turbínu do chodu. V klasických tepelných elektrárnách se spalováním

    fosilního paliva (uhlí, přírodní plyn nebo ropa) přeměňuje voda na páru a ta je schopná

    roztočit turbínu. V jaderných elektrárnách je fosilní palivo nahrazeno jádrem uranu.

    Při rozbíjení tato velká jádra uvolňují jadernou energii, která se využívá při výrobě

    vodní páry, která stejným způsobem jako v tepelných elektrárnách může roztočit

    turbínu. První jaderný reaktor byl postaven ve Spojených státech Enricem Fermi.

    Tvoří ho milíř ze 6 tun kovového uranu, 34 tun kysličníku uranu a 400 tun grafitu.

    Atomový milíř Enrica Fermiho odvozený od slova „empilement“ nahromadění

    (naskládání na sebe) generuje výkon pouze 0,5W. Ve Francii je první zkušební reaktor

    Zoe sestrojen ve výzkumném středisku Komise pro atomovou energii (CEA) ve

    Fontenay-aux-Roses. Tento reaktor je poprvé uveden do provozu 15. prosince 1948.

    V roce 1953 jeho výkon dosahuje až 150 kW a z provozu je vyřazen v roce 1976. Od

    tohoto okamžiku je budova Zoe přeměněna na Muzeum atomu.

    Dnes mají francouzské atomové elektrárny reaktory s elektrickým výkonem od 900 do

    1450 MW. Základní částí atomové elektrárny je jaderný reaktor, který dodává teplo

    nezbytné k výrobě vodní páry. Ostatní prvky (turbína, alternátor atd.) jsou společné

    všem elektrárnám.

  • 4

    Str. 4

    „Štěpením atomu vzniká energie, která se přeměňuje na teplo: principem jaderného

    reaktoru je pojmout (získat) toto teplo a vyrobit z něj elektřinu.“

    Atomové štěpení

  • 5

    Str.5

    „Při každém štěpení se uvolní 2 až tři neutrony vysoké energie s rychlostí 20 000km/s“

    Štěpné atomy Jádro některých velkých atomů má schopnost rozdělit se na dvě části na základě kolize

    s dobře vybraným projektilem. Za těchto okolností je zvláště dobře adaptovaným

    projektilem neutron.

    Tato částice bez elektrického náboje má schopnost přiblížit se dostatečně blízko

    k jádru, nabitému pozitivně, aniž by byla odpuzována elektrickými silami. Neutron tak

    může proniknout dovnitř jádra a rozdělit ho na dvě části. Nejedná se o explozi jádra

    pod vlivem mechanické srážky s neutronem, ale o vnitřní rozštěpení jádra, které spustil

    příchod nadbytečného neutronu. Je to výsledek otřesu vyvolaného během integrace

    neutronu s jádrem, za působení jaderné síly (viz brožura Jaderná energie: štěpění a

    fúze). Rozdělení jádra se nazývá štěpná reakce. Atom, který má schopnost se rozdělit

    na dvě části během kolize, je nazýván štěpitelným. Nejznámějším z nich je uran 235 a

    plutonium 239. Dvě části vzniklé štěpením velkého jádra jsou produkty štěpení. Jsou

    většinu času radioaktivní.

    Atomy, jejichž jádra jsou nestabilní se nazývají radioaktivní. Tato jádra se přirozeně

    přeměňují na jiná jádra a vysílají záření (viz Radioaktivita).

    Energie uvolněná štěpením Reakce štěpení atomu je doprovázena uvolňováním velkého množství energie.

    Oba dva produkty štěpení odnáší velkou část této energie v podobě kinetické energie

    (kinetická energie je energie tělesa v pohybu. Stoupá s jeho hmotou a s jeho rychlostí.

    Auto jedoucí velmi rychle má více kinetické energie než stejné auto jedoucí pomalu.

    Jestliže první auto narazí do nějakého předmětu, škody budou větší než u druhého

    auta. Stejně tak má malé auto méně energie než kamion jedoucí stejnou rychlostí): jsou

    vystřeleny s velkou rychlostí (8 000 km/s). Prorazí si cestu mezi jinými atomy tím, že

    do nich narážejí, protože vlastně představují velké projektily. Během těchto srážek

    ztrácejí rychle svoji rychlost (tudíž svoji energii) a zahřívají okolní látku (prostředí) a

    zastavují se v hmotě uranu. Jejich energie na startu se nakonec přemění na teplo:

    místně teplota uranu stoupá.

    Str.6

    Princip jaderného reaktoru spočívá v tom, že se získané teplo přemění na

    elektřinu.

    Obrázek . Kontrolovaná řetězová reakce v jaderných reaktorech

  • 6

    „V jaderném reaktoru je řetězová reakce řízena, aby se dosáhlo

    konstantního tempa štěpení.“

    Neutrony a řetězová reakce Při každém štěpení se zrodí v průměru dva až tři neutrony s vysokou energií, které se

    přemisťují velmi vysokou rychlostí (20 000 km/h) mezi atomy uranu.

    Energie, kterou s sebou neutrony odnáší, představuje malou část celkové energie

    uvolněné během štěpení, hlavní část této energie byla odnesena produkty štěpení. Ale

    neutrony, jejichž hmota je malá při srovnání s produkty štěpení, mají rychlost velmi

    vysokou.

    Neutrony, projektily malých rozměrů, elektricky neutrální se budou šířit relativně

    daleko, než se dostanou do vzájemné interakce s jiným jádrem atomu. Jestliže se bude

    jednat o atomové jádro uranu 235, dojde eventuelně k novému štěpení.

    Dva nebo tři uvolněné neutrony během jednoho štěpení budou moci vyvolat zase

    nové štěpení a uvolnění nových neutronů a tak pořád dále… a to se nazývá

    řetězová reakce.

    V jaderném reaktoru je řetězová reakce řízena, aby se udrželo konstantní tempo reakcí.

    (jedná se o řízené štěpení). To znamená, že ze dvou až tří uvolněných neutronů během

    štěpení pouze jeden z nich vyvolá nové, ostatní jsou „zachyceny“. Musí být dosaženo

    rovnováhy: jedno štěpení vyvolá pouze jedno nové, které opět vyvolá pouze jedno

    štěpení atd. (a ne aby z jednoho štěpení vzešly dvě a z nich poté čtyři, které dají

    vzniknout osmi atd.). Množství tepla uvolněné z hmoty uranu je tak každou sekundu

    dokonale kontrolováno.

  • 7

    Str. 7

    DÍKY SVÝM RŮZNÝM KOMPONENTÁM JADERNÝ REAKTOR PŘÍMO

    VYUŽÍVÁ TEPLO A ZÁROVEŇ HO PŘEMĚŇUJE.

    Komponenty jaderného reaktoru

  • 8

    Výstup vody prim.okruhu

    nádoba reaktoru

    Str.8

    „Zatímco řídící tyče pohlcují neutrony, chladící kapalina odvádí

    teplo z reaktoru.“

    Palivové proutky obsahují kysličník uranu

    Palivo Palivo jaderné elektrárny obsahuje štěpné

    atomy, z nichž se získává energie

    prostřednictvím štěpení. Hlavními štěpnými

    atomy jsou uran 233, uran 235, plutonium

    239 a plutonium 241. Pouze uran 235

    existuje v přírodním stavu. Proto se také

    nejčastěji používá v atomových elektrárnách

    jako palivo. Jaderné palivo je umístěno

    v aktivní zóně reaktoru. (viz brožura

    Cyklus jaderného paliva).

    str.9

    Vnitřní nástroje

    Palivový soubor

    Řídící tyč

    vstup vody primárního okruhu

    Víko

    Vodící trubka řídící tyče prim. okruhu

    Tlaková nádoba reaktoru Je to nepropustná ocelová nádoba, ve které je aktivní zóna reaktoru, podpůrné systémy a kontrolní systémy.

  • 9

    Řídící tyče se zachycováním neutronů V reaktoru je permanentní kontrola řetězové reakce

    zajištěna díky řídícím tyčím (takzv. klastrům), které

    jsou rovněž nazývány kontrolními tyčemi, které

    pohlcují neutrony a jsou např. na bázi bóru.Tyto tyče

    uvnitř reaktoru jsou posuvné. Lze je zasunovat a

    vysunovat v závislosti na počtu neutronů, které je

    třeba absorbovat. Umožňují řídit reaktor. Navíc,

    v případě nehody, jejich úplné zasunutí nebo pád

    dovnitř zastaví téměř okamžitě řetězovou reakci.

    Schéma Aktivní zóna jaderného reaktoru

    Barre de kontrole Řídící (kontrolní tyč) výstup teplé chladící

    kapaliny palivová uranová tyč

    Moderátor Vstup studené chladící kapaliny

    Chladivo, přenašeč tepla Energie uvolněná v podobě tepla během štěpení jader

    uranu 235 musí být z aktivní zóny odvedena, aby

    posloužila k výrobě elektřiny. Tento úkol zajišťuje

    chladící médium. Jak naznačuje jeho jméno (ve

    francouzštině caloporteur nosič tepla), jedná se o

    médium, která přenáší teplo. Médium proudící kolem

    uranových tyčí má dva úkoly: odebrat teplo palivu,

    aby ho mohlo odvést mimo aktivní zónu reaktoru, a

    zároveň udržet teplotu paliva na hodnotě slučitelné

    s chováním materiálů.

    Palivo se nachází v kovovém obalu v podobě nepropustné schránky, která izoluje

    vnitřek od chladící kapaliny. Toto opatření zabrání tomu, že se palivo, které je horké

    nedostane do přímého kontaktu s chladícím médiem, a tudíž nemůže mezi nimi dojít k

    chemickým reakcím. Brání rovněž tomu, aby se částice paliva nedostaly do chladící

    kapaliny a tak neunikly z nádoby reaktoru. V podstatě to ani tak nejsou částice uranu,

    které by nás měly nejvíce znepokojovat, kdyby unikly do chladící kapaliny, ale spíše

    produkty štěpení, které jsou radioaktivní.

    Transport parogenerátoru

    Obrázky

    Nakládka aktivní zóny reaktoru.

    Simulace pohybu neutronů

  • 10

    Str.10

    „Moderátor zpomaluje neutrony tak, aby po setkání s atomy vyvolaly štěpení.“

    Moderátor, zpomalovač neutronů Kromě paliva v hermetickém obalu, chladícího média a řídící tyče většina reaktorů

    obsahuje zařízení, které nazýváme moderátor. (viz schéma str. 9) Role moderátoru

    spočívá ve zpomalení neutronů, které jsou často příliš energetické pro účinné vyvolání

    nového štěpení. Tyto neutrony, s ohledem na jejich velkou energii, se pohybují velkou

    rychlostí (20 000km/s). Protože tyto rychlé neutrony míjejí velkou rychlostí atomy

    uranu v blízkosti, je těžké uskutečnit štěpné reakce. Tyto reakce jsou velmi vzácné.

    Aby k štěpným reakcím docházelo snadněji a ve větším množství, je třeba významně

    zpomalit neutrony, z rychlosti 20 000 km/s až na rychlost řádově 2 km/s. Takové

    neutrony se pak nazývají pomalé nebo „tepelné“. Neutrony jsou brzděny při

    procházení látkou, která se skládá z atomů, jejichž jádra je neabsorbují. Neutrony

    ztrácejí rychlost při srážkách s jádry stejně jako se koule srážejí na kulečníkovém

    stole. Proces zpomalení je rychlejší, když rychlé neutrony naráží do lehkých jader,

    jako je například jádro vodíku. Látka skládající se z těchto atomů se nazývá

    moderátor. Aby reaktor dobře fungoval, musí se palivo a moderátor střídat: palivo, moderátor,

    palivo, moderátor…

    Parogenerátor, tepelný výměník Chladící kapalina se zahřívá při kontaktu s palivem. Opouští aktivní zónu s velmi

    vysokou teplotou, mezi 300-550° C.

    Toto chladivo je poté využito v zařízení, kterému se říká parogenerátor, k ohřevu vody

    na páru. Tato pára potom uvádí do pohybu turbínu spojenou s alternátorem, který

    vyrábí elektřinu. Při výstupu z turbíny se pára kondenzuje na vodu v kondenzátoru

    ochlazovaném vodou z řeky.

    Parogenerátory se nenacházejí v elektrárnách s varným reaktorem (REB, BWR), kde

    je pára vyráběna přímo v aktivní zóně reaktoru. Tento druh elektráren ve Francii

    neexistuje.

  • 11

    Str. 11

    „VŠECHNY MOŽNÉ KOMBINACE MEZI PALIVEM, CHLADIVEM A

    MODERÁTOREM URČUJÍ KATEGORII, KE KTERÉ PATŘÍ DANÁ

    ELEKTRÁRNA.“

    Různé typy reaktorů

  • 12

    Str.12

    Různé typy reaktorů

    Atomová elektrárna je předurčena k tomu, aby

    vyráběla elektřinu na základě jaderného paliva.

    Přestože je tento princip provozu společný pro

    všechny atomové elektrárny, existují různé typy

    reaktorů.

    Pro koncepci aktivní zóny reaktoru jsou nezbytné

    čtyři základní prvky:

    palivo, ve kterém probíhá štěpení

    chladící kapalina, která transportuje teplo mimo reaktor

    moderátor (kromě reaktoru s rychlými neutrony), který umožňuje zpomalit neutrony

    řídící tyče, které kontrolují řetězovou reakci

    Pro tyto prvky, zvláště pak pro tři první existuje více možností. Např. chladivem může

    být plyn (CO2 oxid uhličitý), nebo tekutina (voda). Ze všech možných kombinací mezi

    různým palivem, chladivem a moderátorem byly vybrány pouze ty, které se

    realizovaly v průmyslu. Základní typy jsou popsány v tabulce na další stránce.

    „Princip fungování je stejný ve všech jaderných elektrárnách, ale existuje více

    druhů jaderných elektráren.“

    Str. 13

    „Ve Francii je téměř polovina jaderné elektřiny vyprodukována tlakovodními

    reaktory.“

    Jaderná elektrárna v Civaux

    (département Vienne)

  • 13

    Různé druhy reaktorů

    Druh (kategorie) Palivo Moderátor Chladivo

    Reaktor UNGG (přírodní

    uran, grafit, plyn) GCR

    (angl)

    První kategorie uvedená do

    provozu ve Francii.

    Všechny reaktory tohoto

    typu byly ve Francii

    odstaveny, poslední v roce

    1994.

    Přírodní uran

    (0,7% uranu 235)

    Pevný uhlík

    (grafit)

    Oxid uhličitý

    Těžkovodní reaktor

    CANDU typ reaktoru

    vyvinutý v Kanadě

    Přírodní uran Těžká voda Těžká voda

    pod tlakem

    Reaktor RBMK tyto

    reaktory představují 40%

    jaderného parku bývalého

    Sovětského svazu (např.

    Černobyl)

    Obohacený uran

    na 1,8% uranu

    235

    Grafit Vroucí voda

    Varný reaktor (REB) BWR

    (angl) nejvíce rozšířený v

    USA, v Japonsku a Švédsku

    Obohacený uran

    na 3 % uranu 235

    Obyčejná (lehká) voda, která se

    v aktivní zóně zahřeje až k bodu

    varu

  • 14

    Tlakovodní reaktor (REP),

    nejrozšířenější v západním

    světě. Rovněž je využíván

    v bývalém SSSR pod

    názvem VVER

    Obohacený uran

    na 3 % uranu 235

    Voda pod tlakem udržovaná

    v tekutém stavu.

    Voda pod tlakem je současně

    moderátorem i chladivem

    Rychlý množivý reaktor

    (RNR- réacteur à neutrons

    rapides) ang FBR

    Charakteristickým znakem

    těchto reaktorů je, že

    nemají moderátor.

    Neutrony zůstanou rychlé.

    Prototypem ve Francii je

    reaktor Phénix (250 MWe)

    Obohacený uran

    nebo plutonium

    Žádné Tekutý sodík.

    Nezpomaluje

    neutrony

    Těžká voda se skládá se z molekul vody, v nichž je obsažen atom vodíku a jeden atom

    deuteria, těžký izotop vodíku. (viz brožura L´atome)

    Str. 14

  • 15

    Jaderný reaktor

    Řídící (regulační) tyč Parogenerátor (výměník tepla)

    Nádoba reaktoru Kompenzátor objemu

    vodní pára

    Chladící médium teplé(320°C) vroucí voda

    Aktivní zóna

    Oběhové čerpadlo primárního okruhu

    Studené chladící médium (280°C)

    Oběhové čerpadlo sekundárního okruhu

    Turbína Alternátor

    Kondenzátor Ochlazování – řeka, moře, chladící věž

    CNPE Cruas budova reaktoru - sonda nakládání (založení) palivových článků do otevřené nádoby

    Schéma principu tlakovodního reaktoru

    CNPE Cruas budova reaktoru - sonda nakládání (založení) palivových článků

    do otevřené nádoby

  • 16

    Str. 15

    „Některé reaktory používají helium jako chladivo, které transportuje teplo mimo

    reaktor a stabilizuje teplotu.“

    Tlakovodní reaktory (REP) Generace tlakovodních reaktorů je ve světě nejrozšířenější. Tyto reaktory vyrobí

    přibližně polovinu světové produkce jaderné elektřiny. Ve Francii jsou všechny

    jaderné reaktory, s výjimkou Phénixu, tlakovodní REP. 34 elektráren má reaktory

    o výkonu 900 MWe (megawatů elektrických), 20 reaktorů s 1 300 MWe a 4 s

    výkonem 1 450 MWe.

    Rychlé množivé reaktory (RNR, s rychlými neutrony) Rychlé množivé reaktory byly koncipovány tak, aby se využila štěpná látka (uran nebo

    plutonium) kompletněji než v reaktorech pracujících na bázi tepelných (pomalých)

    neutronů.

    Chladivem může být tekutý kov jako např. sodík (Phénix) nebo plyn (hélium). Jejich

    výhodou je, že mohou vyrobit štěpný materíál (množívý reaktor) nebo naopak spálit

    odpad (aktinidy), který má dlouhou životnost (dlouhou dobu rozpadu). „Rychlé množivé reaktory nepoužívají moderátor.“

    Reaktory chlazené plynem Použítí hélia jako chladiva umožňuje uvažovat o škále reaktorů s přímým cyklem

    (vysokoteplotní helium zásobuje přímo, bez výměníku, skupinu turbo-alternátoru) se

    zvýšeným termodynamickým výkonem. Byly již studovány v minulosti, ale dnes těží

    z pokroku učiněného v oblasti plynových turbín.

    Jsou schopny umožnit realizaci malých jednotek (od 100 do 300 MWe),

    ekonomických a bezpečných.

    Tento druh reaktoru je rovněž schopen fungovat na bázi rychlých neutronů a

    představovat tudíž doplňkové výhody reaktorů s rychlými neutrony.

    089089_Energie-PROVOZ JR - Auterska - P0


Recommended