Příručka pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování · 2018. 10. 9. ·...

Příručka pro ohlašování

do integrovanéhoregistru

znečišťování

I. díl

Příručka pro ohlašování

do integrovanéhoregistru

znečišťováníAutoři:

Ing. Jan Maršák(Projektový tým IRZ, OPVI, Ministerstvo životního prostředí)

Ing. Marie Svojítková(Projektový tým IRZ, OPVI, Ministerstvo životního prostředí)

Ing. Petr Volf (Projektový tým IRZ, OPVI, Ministerstvo životního prostředí)

RNDr. Jan Prášek(Český ekologický ústav, oddělení Agentura integrované prevence)

Ing. Jaroslav Prchal(The Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe)

Ministerstvo životního prostředíPraha, prosinec 2004

Důležité kontakty:

Ministerstvo životního prostředíOdbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPCVršovická 65100 10 Praha 10

Český ekologický ústav, oddělení Agentura integrované prevenceKodaňská 10/54100 10 Praha 10

Česká inspekce životního prostředíNa Břehu 267190 00 Praha 9

Důležité odkazy

Ministerstvo životního prostředí: www.env.czIntegrovaný registr znečišťování: www.irz.cz ; [email protected]; [email protected]ční systém o IPPC: www.env.cz/ippc ; [email protected]Český ekologický ústav: www.ceu.czAgentura integrované prevence: www.ceu.cz/IPPCČeská inspekce životního prostředí: www.cizp.czČeský hydrometeorologický ústav: www.chmi.cz Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.: www.vuv.czCentrum pro hospodaření s odpady: http://ceho.vuv.cz/

4

Upozornění!

INFORMACE V MANUÁLU MOHOU BÝT V BUDOUCNUAKTUALIZOVÁNY. MANUÁL MŮŽE BÝT PRO NEKOMERČNÍ

ÚČELY REPRODUKOVÁN ČÁSTEČNĚ NEBO CELÝ, OVŠEM VŽDYS UVEDENÍM ZDROJE (MŽP). K NEKOMERČNÍM ÚČELŮM JE PLNÁ

VERZE MANUÁLU VOLNĚ KE STAŽENÍ NA WEBOVÝCHSTRÁNKÁCH WWW.IRZ.CZ. KOMERČNÍ ROZŠIŘOVÁNÍ

JE MOŽNÉ POUZE SE SOUHLASEM VYDAVATELE.

Obsah

ÚvodPoužité zkratky1 Obecné informace

1.1 Registry úniků a přenosů znečišťujících látek1.1.1 Registry úniků a přenosů znečišťujících látek – mezinárodní kontext1.1.2 Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek1.1.3 Cíle registrů úniků a přenosů znečišťujících látek1.1.4 Přínosy registrů úniků a přenosů znečišťujících látek1.1.5 Využití dat z PRTR

1.2 Evropský registr emisí znečišťujících látek (EPER)1.2.1 Rozsah EPER1.2.2 Využití EPER1.2.3 Data v EPER1.2.4 Budoucí vývoj EPER

2 Integrovaný registr znečišťování2.1 Cíle zavedení integrovaného registru znečišťování2.2 Právní předpisy k IRZ

2.2.1 Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci2.2.2 Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování

2.3 Uživatel registrované látky2.4 Látky ohlašované do integrovaného registru znečišťování

2.4.1 Ohlašovací prahy2.5 Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek

2.5.1 Měření2.5.2 Výpočet2.5.3 Expertní odhad

2.6 Ohlašování do integrovaného registru znečišťování2.6.1 Ohlašovací povinnost2.6.2 Ohlašovací jednotka2.6.3 Forma a způsob ohlašování2.6.4 Harmonogram ohlašování

2.7 Utajování informací2.8 Údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování

2.8.1 Odvětvová klasifikace ekonomických činností2.8.2 Kódy NOSE-P2.8.3 Zeměpisné souřadnice2.8.4 Číslo CAS

2.9 Vedení evidence k integrovanému registru znečišťování2.9.1 Vyhláška o vedení provozní evidence

2.10 Kompetence v rámci integrovaného registru znečišťování2.10.1 Ministerstvo životního prostředí2.10.2 Česká inspekce životního prostředí

2.11 Sankce3 Centralizace ohlašovacích povinností

3.1 Centrální ohlašovna3.2 Integrovaný formulář3.3 Postavení dotčených orgánů

4 Otázky a odpovědi5 Legislativa

5.1 Průřezové právní předpisy5.2 Legislativa v oblasti integrovaného registru znečišťování 5.3 Legislativa v oblasti ovzduší5.4 Legislativa v oblasti vody5.5 Legislativa v oblasti odpadového hospodářství5.6 Legislativa v oblasti půdy a zemědělství5.7 Legislativa v oblasti chemických látek5.8 Legislativa v oblasti havárií

6 Důležité pojmy7 Přílohy

5

789999

1010101111111112131313141515151617171717181818181919191920202020202121212223232424262929292929303030303235

6

Úvod

Česká republika se vstupem do Evropské unie, ratifikací Aarhuské úmluvy a podpisem Protokolu PRTRzavázala plnit povinnosti v oblasti životního prostředí, které z těchto mezinárodních aktů vyplývají. Jednáse zejména o shromažďování a šíření informací o životním prostředí, umožnění svobodného přístupu veřej-nosti k těmto informacím a tvorbu registru (seznamu, databáze) úniků a přenosů znečišťujících látek.

Ke splnění závazků bylo nutné doplnit legislativu v České republice o nové právní nástroje, které výšeuvedené procesy umožní. Dne 5. února 2002 byl přijat zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a ome-zování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a změně některých zákonů (zákon o integrovanéprevenci). Zákon zakládá integrovaný registr znečišťování životního prostředí (dále jen integrovaný registrznečišťování - IRZ) jako veřejně přístupný informační systém. Legislativními akty, které problematiku inte-grovaného registru znečišťování upravují, jsou nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru zne-čišťování, a vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbyt-ných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování.

Předkládaný manuál je koncipován jako dokument určený ohlašovatelům a orgánům státní správyk lepší implementaci požadavků IRZ, které vyplývají z legislativy. Vzhledem k tomu, že ohlašování do IRZje novým procesem, vydává Ministerstvo životního prostředí jako zřizovatel IRZ tuto příručku k usnadněnísplnění ohlašovacích povinností. Manuál rozebírá podrobnosti z oblasti legislativní, definuje ohlašovacípovinnosti, ohlašovací jednotku a ohlašovatele do IRZ. Dále je v manuálu vysvětlený nový proces ohlašo-vání, který vyplývá z ustanovení zákona o integrované prevenci. Manuál obsahuje rovněž seznam relevant-ní legislativy, důležité pojmy a odpovědi na vybrané otázky vztahující se k IRZ. Manuál byl vypracován vespolupráci Ministerstva životního prostředí a Českého ekologického ústavu, oddělení Agentura integrova-né prevence.

Vzhledem k rozsáhlosti oblasti, kterou IRZ pokrývá, bylo učiněno rozhodnutí rozdělit manuál do něko-lika dílů. Obsah prvního dílu byl představen výše v textu. Druhý díl bude orientován na detailní propraco-vání oblasti metod měření (případně výpočtů a expertních odhadů). Zaměří se na indikativní seznamypolutantů podle odvětví. Bude obsahovat i příklady řešení modelových situací, které by uživateli registro-vané látky mohly způsobit potíže. Součástí druhého dílu bude i pokračování otázek a odpovědí vztahují-cích se k IRZ.

7

Použité zkratky

BTEX Souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethylbenzen a xylenCAS Chemical Abstract Service Number - číslo chemické látky v databázi CASCeHO Centrum pro hospodaření s odpadyCO Centrální ohlašovnaCPA Classification of Products by ActivityČEÚ Český ekologický ústavČHMÚ Český hydrometeorologický ústavČIŽP Česká inspekce životního prostředíČSN Česká státní normaEC European Commission - Evropská komiseEEA European Environment Agency - Evropská agentura pro životní prostředíEPER European Pollutant Emission Register - Evropský registr emisí znečišťujících látekE-PRTR European Pollutant Release and Transfer Register – Evropský registr úniků a přenosů

znečišťujících látekGPS Global Positioning System – Globální polohový systémHEIS ČR Hydroekologický informační systém České republikyHEIS VÚV Hydroekologický informační systém Výzkumného ústavu vodohospodářskéhoIČ Identifikační číslo organizaceIPPC Integrated Pollution Prevention and Control - Integrovaná prevence a omezování

znečištěníIRZ Integrovaný registr znečišťováníISO International Organization for Standardization – Mezinárodní organizace pro

standardizaciISOH Informační systém odpadového hospodářstvíKÚ Krajský úřadMZe Ministerstvo zemědělstvíMŽP Ministerstvo životního prostředíNACE National Classification of Economic Activities - Národní klasifikace ekonomických

aktivitNOSE Nomenclature of Sources of Emissions - Nomenklatura zdrojů znečištěníOECD Organisation for Economic Co-operation and Development – Organizace pro ekono-

mickou spolupráci a rozvojOKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činnostíPAU Polyaromatické uhlovodíkyProtokol o PRTR Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látekPRTR Pollution Release and Transfer Register - Registr úniků a přenosů znečišťujících látekREZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzdušíSKP Standardní klasifikace produktůTEQ Toxic Equivalent – Toxický ekvivalent (vyjádřený v ekvivalentech toxicity 2,3,7,8 – tetra-

chlordibenzodioxinu)VÚV T. G. M. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. MasarykaWGS 84 World Geodetic System 1984 – Světový geodetický systém 1984

8

1 Obecné informace

1.1 Registry úniků a přenosů znečišťujících látek Registry úniků a přenosů znečišťujících látek (Pollutant Release and Transfer Registers – PRTR) jsou

seznamy nebo databáze úniků a přenosů potenciálně škodlivých látek z rozmanitých zdrojů. PRTR zahrnujíinformace o emisích do ovzduší, vody a půdy stejně jako o přenosech odpadů ke zpracování nebo odstra-nění. Látky a jejich emise (přenosy) jsou uváděny jednotlivě a nikoli v celých skupinách. Emise (přenosy)látek jsou spojeny přímo s konkrétním zařízením. Významnou charakteristikou systémů PRTR je, že údajeo emisích a přenosech konkrétních znečišťujících látek z jednotlivých podniků jsou dostupné veřejnosti.

1.1.1 Registry úniků a přenosů znečišťujících látek – mezinárodní kontextTvorba registrů úniků a přenosů znečišťujících látek se stala předmětem mnoha mezinárodních doku-

mentů, publikací a konferencí. Ministři životního prostředí zemí sdružených v Organizaci pro hospodář-skou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 1991 vyhlásili omezování znečištění životního prostředí za hlavnícíl pro devadesátá léta. OECD publikovala v roce 1996 manuál pro vlády (Pollutant Release and TransferRegisters. A Tool for Environmental Policy and Sustainable Development. Guidance Manual forGovernment), které se rozhodly zavést registry úniků a přenosů znečištění jako nástroj k monitorovánítohoto snižování. V ten samý rok OECD přijala doporučení k implementaci registrů úniků a přenosů zne-čišťujících látek (C(96)41/Final).

Na konferenci o životním prostředí v Riu de Janeiru v roce 1992 byla přijata deklarace, která výslovnězmiňuje právo veřejnosti mít informace o životním prostředí (zahrnující informace o nebezpečných lát-kách či činnostech) volně přístupné (right to know). Stejně tak musí mít veřejnost možnost účastnit se pro-cesu přijímání závažných rozhodnutí. Na stejné konferenci byla přijata i tzv. Agenda 21, která obsahujekonkrétní doporučení všem zemím v oblasti environmentální politiky. V kapitole 19 vyzývá jednotlivézemě, aby snížily a omezily své úniky do životního prostředí a monitorovaly svůj pokrok v této oblasti.

V oblasti přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí zaujímá významné místo Aarhuskáúmluva (Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraněv záležitostech životního prostředí) podepsaná v roce 1998. V Aarhuské úmluvě se všechny smluvní státyzavázaly veřejně šířit údaje o emisích a využívat PRTR jako nástroj ke sledování pokroku v environmentál-ních přístupech. Článek 5 se přímo dotýká shromažďování a šíření informací o životním prostředí, kterézahrnuje zveřejňování místně specifických informací o relevantních zdrojích znečišťování s využitím veřej-ných sítí. Zároveň se v článku 5 uvádí, že se ke zpřístupňování informací budou užívat veřejně přístupnéseznamy, registry nebo soubory údajů. Jedná se o odkaz na PRTR jako vhodný nástroj ke sledování pokro-ku v parametrech životního prostředí.

Dokumentem navazujícím na Aarhuskou úmluvu je Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťují-cích látek podepsaný v roce 2003. Protokol je prvním mezinárodním právně závazným dokumentemo registrech úniků a přenosů znečišťujících látek. Cílem je posílit možnosti přístupu veřejnosti k informa-cím založením koherentního a celonárodního registru. Obsahuje již konkrétní kritéria, která by měly systé-my PRTR splňovat.

1.1.2 Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látekProtokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protocol on Pollutant Release and Transfer

Registers – Protocol on PRTR) byl přijat na 5. ministerské konferenci „Životní prostředí pro Evropu“Evropské hospodářské komise OSN 21. května 2003 v Kyjevě a vychází z Aarhuské úmluvy. Protokol dekla-ruje důležitost registrů úniků a přenosů znečišťujících látek jako mechanismu pro zvyšování odpovědnos-ti podniků, omezování znečištění a podporu udržitelného rozvoje. Účelem registrů je přispět k posíleníintegrovaného přístupu v ochraně životního prostředí a k podpoře šetrnějšího chování.

Protokol stanoví stěžejní prvky systému registru, jeho formu, strukturu a údaje, které musí obsahovat.Požaduje, aby smluvní strany založily PRTR, který:

– je veřejně dostupný a bezplatný,– je strukturovaný podle různých parametrů (provozovna, polutant, poloha, složka životního prostředí),– uživatelsky přátelský ve struktuře a poskytuje odkazy na další registry,– prezentuje standardizovaná strukturovaná data a databáze,– pokrývá úniky a přenosy minimálně 86 polutantů uvedených v Protokolu, jako jsou skleníkové plyny,

9

polutanty způsobující kyselý déšť, polutanty spotřebovávající ozón, těžké kovy a některé karcinogeny,– pokrývá úniky a přenosy z různých typů bodových zdrojů,– poskytuje dostupná data o difúzních zdrojích (např. dopravě),– má omezená ustanovení týkající se utajování,– je dostupný pro účast veřejnosti při jeho vývoji a modifikacích.

Schéma PRTR je založeno na následujících parametrech: – povinné a periodické ohlašování,– roční ohlašovací cyklus,– hlášení o znečištění vody, ovzduší a půdy (multi-media approach),– sledování polutantů (pollutant-specific approach) nebo kategorií odpadů (waste-specific

approach) v přenosech (odpady a odpadní vody),– hlášení za jednotlivé provozovny.

Registr podle Protokolu má obsahovat informace minimálně o 86 znečišťujících látkách (seznam tvořípřílohu k Protokolu), smluvní strany nicméně mohou vytvářet rozsáhlejší databáze. Pro každou látku jsoustanoveny hmotnostní prahy. Při vytváření registru musí být brána v úvahu možnost jeho rozšiřování v čase.Nezbytným rysem registru je veřejná přístupnost (bezplatná) a možnost veřejné kontroly. Protokolem jepožadováno zajištění účasti veřejnosti i při vývoji národního registru, veřejnost může předkládat jakékolipřipomínky, informace, analýzy nebo stanoviska.

Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek vstoupí v platnost pro smluvní strany devade-sátým dnem po datu uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí nebo přistoupení. Je ovšem otevřený k při-stoupení i dalším státům a organizacím regionální hospodářské integrace.

1.1.3 Cíle registrů úniků a přenosů znečišťujících látekZřízení národního systému PRTR sleduje především následující cíle:– požadovat od podniků pravidelné, periodické hlášení údajů o jejich emisích a přenosech,– vytvořit z hlášení vysoce strukturovanou integrovanou databázi údajů o emisích a přenosech,– poskytovat relevantní a věrohodná data všem zainteresovaným stranám,– umožnit formulovat státní environmentální politiku a strategie jejího rozvoje,– umožnit sledovat pokrok v plnění závazků v rámci životního prostředí,– působit na odpovědnější ekologické chování jednotlivých podniků,– poskytovat srovnávací informace sloužící k rychlejšímu zavádění čistších technologií, – umožnit veřejnosti podílet se na rozvoji daného systému,– poskytovat data k podpoře identifikace a hodnocení možných nebezpečí pro člověka a životní pro-

středí indikováním zdrojů a množství potenciálně nebezpečných úniků a přenosů ve všech složkách život-ního prostředí,

– integrovat existující informační zdroje o životním prostředí.

1.1.4 Přínosy registrů úniků a přenosů znečišťujících látekPřínosy systémů PRTR je možné vidět v různých oblastech:– PRTR je jedním z nástrojů k vývoji účinné a efektivní politiky k ochraně životního prostředí a podpo-

ře udržitelného rozvoje,– vlády mohou data z PRTR používat k hodnocení pokroků v environmentálních politikách a k odhadům

splnění cílů v oblasti životního prostředí (zda jsou či nejsou plněny),– veřejná přístupnost dat z PRTR zajišťuje jejich značné rozšíření, – veřejná kontrola působí jako pozitivní stimul pro podniky zlepšovat své chování vůči životnímu pro-

středí,– PRTR znamená silnou pobídku pro ohlašovatele ke snižování úniků a přenosů,– rozšíření dat z PRTR vede k podpoře soutěžení mezi producenty znečištění v redukci úniků.

1.1.5 Využití dat z PRTRData, která jsou v systému PRTR dostupná, mohou využít různé zainteresované strany. Účel využití

se různí, nicméně je možné říci, že okruh subjektů, které mohou informace využít, je poměrně široký:– vlády – k formulaci zásadních strategií v oblasti životního prostředí,

10

– lokální komunity – stav životního prostředí v dané lokalitě,– profesní a průmyslové asociace – informace o environmentální situaci členů těchto organizací,– zaměstnanci – k zjištění situace v provozu, kde jsou zaměstnáni,– investoři – k zjištění informací o provozu, do kterého chtějí investovat, – vědecké instituce – provádění analýz, publikace, další dokumenty,– vzdělávací instituce – použití dat na nejrůznějších úrovních vzdělávacího systému,– média (odborná i masová) – využití dat k analýzám, informování veřejnosti.

1.2 Evropský registr emisí znečišťujících látek (EPER)Evropský registr emisí znečišťujících látek (European Pollutant Emission Register - EPER) byl založen

v roce 2000 rozhodnutím Evropské komise (2000/479/EC). Rozhodnutí navazuje na článek 15 odstavec 3Směrnice o integrované prevenci (96/61/EC), který požaduje, aby členské státy registrovaly, evidovalya předávaly údaje o hlavních základních emisích a odpovědných zdrojích. Členské státy EU mají povinnostvést národní registry emisí z průmyslových zdrojů a podávat informace o emisích z těchto zařízeníEvropské komisi. Získaná data jsou přístupná pro veřejnost v registru EPER na internetu.

Evropská komise a Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency - EEA) zahá-jily provoz EPER dne 23. února 2003. Rok 2003 byl zároveň prvním rokem, kdy mělo dojít k ohlášení dat odjednotlivých států do registru. V červnu 2003 tak byly ohlašovány údaje za rok 2001 (případně 2000 nebo2002). Druhé ohlášení za rok 2004 proběhne v roce 2006. Cyklus ohlašování do EPER je tedy tříletý. Po kon-trole a vyhodnocení zkušeností a po ratifikaci Protokolu PRTR Evropskou unií je ovšem plánován přechodna roční periodicitu podávání zpráv (pravděpodobně od roku 2008) vzhledem k tomu, aby zveřejňovanéinformace nepostrádaly aktuálnost a byly v krátké době dostupné veřejnosti.

1.2.1 Rozsah EPERČlenské státy mají podle Rozhodnutí evidovat emise znečišťujících látek do ovzduší a do vody, u nichž

byly překročeny ohlašovací prahy (thresholds). V EPER se sledují emise 50 polutantů. Ačkoli se rozlišujemezi látkami unikajícími do ovzduší a vody, je důležité zajistit konzistentnost mezi oběma médii. Řada zne-čišťujících látek – zejména těžké kovy a některé organické látky – se proto objevuje u ovzduší i vody (37látek se týká ovzduší a 26 látek se týká vody). Je nutno vykázat veškeré emise každé znečišťující látky z pod-niku, které přesahují mezní hodnotu.

Ohlašovací jednotkou pro EPER je podnik. Do EPER ovšem neohlašují všechny průmyslové podniky.EPER pokrývá ty činnosti, které jsou specifikovány v příloze Směrnice o IPPC. Příloha je identická s přílo-hou v rozhodnutí o EPER. Ohlašovací povinnost tak mají pouze provozovatelé IPPC zařízení. V současnos-ti jsou v registru informace o 9377 podnicích. Ohlašovaná data je jen v minimální míře možné označit zaneveřejná.

1.2.2 Využití EPERV souvislosti se zavedením EPER je možné identifikovat tři směry jeho využití. – Zvýšit povědomí o znečišťování životního prostředí a porovnat emise podle jednotlivých podniků

nebo průmyslových odvětví. Zpřístupnění údajů na internetu zvýší možnost veřejného využití údajůz EPER pro nevládní organizace a výzkumné organizace nebo zainteresované občany (veřejné využití).

– Stimulovat průmyslové podniky k zlepšení environmentálního chování a inovaci průmyslových proce-sů. Opatření přijatá průmyslovými podniky povedou ke snížení emisí, které bude možno sledovat a pro-kázat v registru EPER (využití průmyslovými podniky).

– Zhodnotit pokrok dosažený při plnění environmentálních cílů stanovených v národních nebo mezi-národních dohodách; EPER umožní Komisi určit základní emise a průmyslové zdroje, posoudit údaje vyka-zované členskými státy s ohledem na některé mezinárodní dohody a pravidelně publikovat dosaženévýsledky (využití orgány státní správy).

1.2.3 Data v EPERZa účelem shromažďování emisních údajů v EPER předávají pověřené orgány státní správy údaje Komisi

a kopii poskytují Evropské agentuře pro životní prostředí. K maximalizaci vzájemné porovnatelnosti a har-monizace mezi členskými státy je nezbytný pevný formát, který je stanovený v příloze A2 Rozhodnutío EPER. Při vykazování Komisi se musí používat tento formát. Členské státy odpovídají za identifikaci všechsvých podniků uskutečňujících činnosti uvedené v příloze I Směrnice o IPPC. Ohlašují také všechny svézákladní emise definované jako celkové emise z podniku pro každou znečišťující látku překračující mezní

11

hodnotu stanovenou v příloze A1 Rozhodnutí o EPER. U emisí do vody je třeba další specifikace určující,zda se údaj týká přímého úniku do povrchových vod nebo nepřímého úniku formou přenosu (kanalizací)do čistírny odpadních vod, jež se nalézá mimo dotyčnou lokalitu.

Kromě údajů ohlašovaných pro jednotlivé podniky poskytnou členské státy také agregovaný přehledobsahující národní souhrny pro všechny ohlašované emise, jak vyžaduje článek 1 odst. 4 Rozhodnutío EPER. Národní souhrny pro průmyslová odvětví umožní Komisi srovnávat, monitorovat a publikovatvýsledky agregovaných kategorií zdrojů s činnostmi uvedenými v příloze I Směrnice o IPPC a srovnat tytovýsledky s informacemi poskytnutými na základě jiných požadavků na vykazování emisí. Zprávy obsahují-cí agregované národní souhrny pro průmyslové sektory je možno využít i pro jiné mezinárodní protokolya omezit zdvojování prací.

Průmysl proto podává informace členským státům a vykazované údaje poskytují členské státy Komisi,která je uloží v registru EPER, jenž se tak stane evropskou databází obsahující emisní údaje pro činnostiohlašované podle požadavků Rozhodnutí o EPER. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) se budepodílet na shromažďování údajů, kontrolách jejich konsistence a na distribuci dat a obdrží kopii údajů zasí-laných členskými státy Komisi v elektronickém formátu podle přílohy A2 Rozhodnutí o EPER. V jistých pří-padech může EEA provést i omezenou validaci s využitím analýzy trendů, kontroly konsistence dat čiporovnáním emisních údajů pro podobné průmyslové činnosti nebo odvětví. Komplexnější ověření údajůvšak nebude úkolem EEA, nýbrž jednotlivých členských států.

Zajišťování kvality je povinností členských států a ohlašovatelů z řad průmyslových podniků; kontrolakvality je úkolem pověřeného orgánu státní správy. Komise a Evropská agentura pro životní prostředí pro-vádějí pouze omezenou kontrolu některých aspektů kvality s ohledem na úplnost a konzistentnost ohla-šovaných údajů.

1.2.4 Budoucí vývoj EPEREvropská komise předpokládá neustálý vývoj Evropského registru. Budoucí rozvoj EPER bude vycházet

z kontroly v letech 2004 a 2006 po skončení prvního, resp. druhého cyklu vykazování členskými státy.

Zcela zásadní význam pro koncept EPER mělo připojení podpisu EU k Protokolu o registrech únikůa přenosů znečišťujících látek. EPER bude postupně nahrazen Evropským registrem úniků a přenosů zne-čišťujících látek (European Pollutant Release and Transfer Register – E-PRTR). Evropská komise (EK) dne 7. 10. 2004 doporučila přijmout návrh nařízení o založení E-PRTR (Regulation of the European Parliamentand of the Council concerning the establishment of European Pollutant Release and Transfer Register andamending Council Directives 91/689/EEC and 96/61/EC).

Návrh nařízení předpokládá založení výrazně rozsáhlejšího registru než je v současnosti EPER. Novýregistr by měl obsahovat informace o 90 látkách (byly přidány čtyři látky nad rámec Protokolu o PRTR –isodrin, hexabromobifenyl, fluoranten a oktylfenoly). Budou sledovány úniky znečišťujících látek doovzduší, vody, půdy a přenosy. Rozšířen bude počet sledovaných průmyslových nebo zemědělských čin-ností. V návrhu se objevuje problematika difúzních zdrojů znečišťování. Vykazovací cyklus má být změněnpostupně na každoroční. Poprvé se podle tohoto návrhu nařízení mají data shromažďovat v roce 2007.Návrh nařízení musí ještě schválit Evropský parlament a Rada.

12

2 Integrovaný registr znečišťování

Zákon o integrované prevenci vytváří nový zvláštní nástroj, jehož základním smyslem je zajištění exis-tence veřejně přístupného informačního systému, v němž bude možné získat data týkající se případné-ho negativního vlivu zařízení na životní prostředí. Tímto nástrojem je integrovaný registr znečišťování(IRZ), který zákon definuje jako „databázi údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích“ (viz§ 2 písm. i) zákona o integrované prevenci).

Význam tohoto registru je zřejmý a plně odpovídá principu práva na informace o životním prostředí,potažmo právu na účast veřejnosti ve věcech týkajících se životního prostředí. Ochranu životního pro-středí je nutno brát jako veřejný zájem (samotné životní prostředí je označováno za veřejný statek)a v tomto ohledu je nezbytné zajistit, aby každý měl přístup k informacím, které vypovídají o tom, k jaké-mu ohrožování a poškozování životního prostředí dochází nebo může docházet, jaký vliv na životní pro-středí má nebo může mít příslušná realizovaná činnost. Data v IRZ budou zcela jasně spojena s konkrétnímpodnikem a vypouštěnou látkou, což naznačuje další široké možnosti využití nového registru.

V návaznosti na princip práva na informace je integrovaný registr znečišťování také jednou z cest, kterouje možné prakticky zajistit působení základních principů integrované prevence vůbec. Jedná se zejménao trvale udržitelný rozvoj, vysokou úroveň ochrany životního prostředí, princip prevence, integrace aj.

Integrovaný registr znečišťování naplňuje požadavky Evropského registru emisí znečišťujících látek(EPER) podle Rozhodnutí 479/2000 ES, které musí členské státy EU plnit. Zároveň je v souladu s požadav-ky Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR). Česká republika se takřadí mezi environmentálně vyspělé země, které vytvářejí nástroje k efektivní ochraně životního prostředí.

Pro sféru povinných osob má fungování integrovaného registru znečišťování rovněž značné přínosy.Vede zejména k hledání úspor ve výrobách, případně k nahrazování některých látek méně škodlivými.Vzhledem k zavádění úspornějších technologií může vést i ke zvyšování konkurenceschopnosti. V nepo-slední řadě je díky ustanovením zákona o integrované prevenci možné dosáhnout snížení administrativnízátěže ohlašovatelů a zefektivnění toku ohlašovaných dat mezi ohlašovatelem a subjekty státní správy.Přínosem pro uživatele registrované látky bude zejména skutečnost, že ohlašovací systém jim usnadní plně-ní ohlašovacích povinností.

➢ Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) je databáze údajů o vybraných lát-kách, jejich přenosech a emisích.

2.1 Cíle zavedení integrovaného registru znečišťováníZavedením integrovaného registru znečišťování v České republice bude vytvořený stav, kdy:– stát má v každém okamžiku k dispozici relevantní a věrohodné informace o znečišťování životního

prostředí, přičemž tyto informace jsou k dispozici jak ve formě pro rozhodování (například pro umístěnído zprávy o životním prostředí), tak pro vzdělávání,

– odborná i široká veřejnost má k dispozici snadno dostupné věrohodné informace o znečišťování život-ního prostředí

– ohlašovací povinnosti mohou povinné subjekty plnit efektivně, jednoduše a transparentně,– povinné subjekty nemusejí zkoumat, jak a komu mají zaslat své hlášení, protože ohlašovací povinnost

ve všech složkách znečišťování životního prostředí splní na jediném místě,– cíle MŽP v oblasti integrované prevence jsou dosahovány rychleji a s vynaložením menšího úsilí,– data z IRZ slouží ke splnění povinnosti České republiky jako členského státu Evropské unie ohlašovat

údaje o znečištění do EPER a následně do E-PRTR.

2.2 Právní předpisy k IRZIntegrovaný registr znečišťování zakládá zákon č. 76/2002 Sb. (Hlava III zákona), o integrované prevenci

a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o inte-grované prevenci). Legislativním aktem, který problematiku integrovaného registru znečišťování upravuje,je nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.

➢ Legislativu k integrovanému registru znečišťování tvoří zákon č. 76/2002 Sb. a nařízení vlády č. 368/2003 Sb.

13

2.2.1 Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenciZákon o integrované prevenci:– definuje základní pojmy (integrovaný registr znečišťování životního prostředí, uživatel registrované

látky),– zřizuje IRZ,– vymezuje ohlašovací povinnosti,– ukládá povinnost vést evidenci údajů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti,– upřesňuje způsob zveřejňování z IRZ.

Zákon o integrované prevenci – Hlava III – Integrovaný registr znečišťování

§ 21 Zřízení integrovaného registru znečišťováníMinisterstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístup-

ný informační systém veřejné správy.11)

§ 22 Ohlašovací povinnost(1) Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťová-

ní povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedenýchv prováděcím právním předpise, pokud je jejich vyráběné nebo použité množství nebo množství v emisíchanebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise (dálejen „ohlašovaná látka“).

(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce1 a provozovatel zařízení dále údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením do15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťovánía vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. Prvníohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.

(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahujícíidentifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právníchpředpisů nejsou tímto dotčena.15) Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout navyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množstvíohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvoživotního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří,uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.

(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podleodstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

§ 23Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlá-

sit stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právníchpředpisů.16)

§ 24(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je

povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovanýmregistrem znečišťování podle tohoto zákona.

(2) Vláda může nařízením stanovit způsob vedení integrovaného registru znečišťování a dalších eviden-cí tak, aby zajišťoval jednotu informačního systému v oblasti životního prostředí.

§ 25 Vedení evidence(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti

podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zaří-

14

11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon

č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.

§

zení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidencimohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů.16)

(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného regist-ru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutítéto lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.17)

§ 26 Zveřejňování údajů z integrovaného registru znečišťování(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování

do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy. Ministerstvo životníhoprostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpra-cované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování.

(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťováníostatním správním úřadům.

(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťovánív souladu s mezinárodními závazky.18)

2.2.2 Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťováníNařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování (celé znění je přílohou manuálu)

stanovuje: – seznam ohlašovaných látek a jejich hmotnostní prahy,– způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek,– způsob a formu ohlašování do registru,– opatření k zajištění jednoty informačního systému v oblasti životního prostředí.

2.3 Uživatel registrované látkyPojem uživatel registrované látky je definován v zákoně o integrované prevenci (§ 2 písm. l). Cílem defi-

nice je získání souboru dat o největších znečišťovatelích. Definice není omezena pouze na provozovatelezařízení podle zákona o integrované prevenci.

Zákon o integrované prevenci

§ 2 Základní pojmyl) uživatelem registrované látky provozovatel zařízení, jakož i jiná právnická osoba nebo fyzická osoba,

která provozuje technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána nebo produkována látkaevidovaná v integrovaném registru znečišťování.

➢ Pojem uživatel registrované látky je širším pojmem než provozovatel zařízení ve smysluzákona o integrované prevenci. Uživatel registrované látky nemusí být provozovatelemzařízení podle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci. Stejně tak provozovatel zaří-zení nemusí být uživatelem registrované látky.

2.4 Látky ohlašované do integrovaného registru znečišťování Přílohy č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. tvoří seznamy látek, jejichž emise a přenosy je uživatel

registrované látky povinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat (tzv. ohla-šované látky). Kromě seznamu ohlašovaných látek jsou pro každou látku stanoveny ohlašovací prahy.

Od roku 2004 až do roku, ve kterém vstoupí v platnost a stane se pro Českou republiku závaznýmProtokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (Protokol o PRTR), bude ohlašováno celkem 72látek (Příloha č. 1). Od roku následujícího po roce vstupu Protokolu o registrech úniků a přenosů znečiš-ťujících látek v platnost se počet ohlašovaných látek zvýší a dosáhne celkem 88 látek (Příloha č. 2).

15

17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/ES o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady96/61/ES

o integrované prevenci a omezování znečištění.

§

§

§

§

Nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování

§ 1 Seznam ohlašovaných látek a ohlašovací prahy(1) V přílohách č. 1 a 2 k tomuto nařízení se stanoví seznam látek, jejichž emise a přenosy je uživatel

registrované látky povinen zjišťovat, vyhodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat (dále jen„ohlašovaná látka“), pokud jejich množství v emisích anebo přenosech ze souboru souvisejících technic-kých nebo technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu (dále jen „provozovna“) je zajeden kalendářní rok shodné nebo vyšší s množstvím stanoveným v tomto nařízení (dále jen „ohlašovacípráh“).

Řada znečišťujících látek je sledována ve všech oblastech (ovzduší, voda, půda, přenosy), neboť je nutnémít přehled o všech směrech vstupu těchto látek do životního prostředí. Zároveň je posílen integračníprvek registru. Ohlašují se rovněž havarijní emise (jednorázové nevýrobní emise), pokud dojde k překro-čení stanoveného prahu.

➢ Příloha č. 1 k nařízení vlády o IRZ platí pro ohlašování za rok 2004 a následující roky. ➢ Příloha č. 2 k nařízení vlády o IRZ začne platit od roku následujícího po roce vstupu

Protokolu o PRTR v platnost. ➢ Látky se sledují v emisích do ovzduší, vody, půdy a v přenosech (odpady a odpadní vody,

které jsou vypouštěny do kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod umístěnou mimoprovozovnu).

➢ Uživatel registrované látky zvlášť zjišťuje a vyhodnocuje emise a přenosy ohlašovanýchlátek při haváriích.

2.4.1 Ohlašovací prahyOhlašovacím prahem se rozumí množství znečišťující látky v emisích nebo přenosech z provozovny za

jeden kalendářní rok stanovené v příloze č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registruznečišťování. Definice ohlašovacích prahů pro emise a pro přenosy jsou stanoveny v § 1 nařízení vládyo integrovaném registru znečišťování.


§ 1 Seznam ohlašovaných látek a ohlašovací prahy (2) Ohlašovací práh pro emise do ovzduší je ohlašovací práh látky vypouštěné do ovzduší, která je sou-

časně znečišťující látkou.1)

(3) Ohlašovací práh pro emise do vody je ohlašovací práh látky vypouštěné do povrchových nebo pod-zemních vod, která je současně závadnou látkou,2) nebo je obsažena v odpadních vodách3) vypouštěnýchdo kanalizace, která není zakončena čistírnou odpadních vod.

(4) Ohlašovací práh pro emise do půdy je ohlašovací práh látky vypouštěné do půdy nebo na půdu,která je současně škodlivou látkou.4)

(5) Ohlašovací práh látky obsažené v odpadech5) nebo v odpadních vodách vypouštěných do kanaliza-ce zakončené čistírnou odpadních vod umístěnou mimo provozovnu je ohlašovacím prahem látky mimoprovozovnu.

16

1) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).2) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).3) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.4) § 3 odst. 1 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.5) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

Účelem aplikace těchto mezních hodnot je snaha zabránit tomu, aby byly průmyslové podniky nucenyohlašovat nevýznamné emise. Pouze v případě dosažení nebo překročení těchto stanovených prahů jeuživatel registrované látky povinen ohlašovat registrované látky v rozsahu uvedeném v příloze k naří-zení vlády č. 368/2003 Sb.

§

➢ Pokud došlo k dosažení nebo překročení hmotnostního prahu u jedné látky, uživatelregistrované látky oznámí hodnotu emise (případně přenosu) do IRZ pouze u této látky.

➢ Pokud došlo k dosažení nebo překročení stanoveného hmotnostního prahu u více ohlašo-vaných látek, do IRZ se ohlašují pouze látky u nichž došlo k dosažení nebo překročení sta-noveného prahu.

➢ Uživatel registrované látky může látky, u kterých nedošlo k dosažení nebo překročení sta-noveného prahu, ohlásit dobrovolně.

2.5 Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látekUživatel registrované látky je nejprve povinen zjistit, zda je v provozovně zpracovávána nebo produko-

vána ohlašovaná látka. Pokud ano, musí zjistit, zda je její množství v emisích nebo v přenosech shodnénebo vyšší s ohlašovacím prahem uvedeným v příloze k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. Je-li množství ohla-šované látky v emisích anebo v přenosech vyšší nebo shodné s ohlašovacím prahem, uživatel registro-vané látky zjišťuje a vyhodnocuje všechny emise a přenosy ohlašovaných látek, jejichž množství je stejné jako ohlašovací práh nebo jej překračuje. Zvlášť se zjišťují a vyhodnocují emise a přenosyohlašovaných látek při haváriích.


§ 2 Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek(4) Uživatel registrované látky zjišťuje a vyhodnocuje množství ohlašované látkya) způsobem a podle metody stanovené v integrovaném povolení,b) nejedná-li se o zařízení podle § 2 písm. a) zákona, nebo neobsahuje-li integrované povolení konkrét-

ní způsob a metodu zjišťování a vyhodnocování, způsobem podle příslušných právních předpisů7) ac) nejde-li o případy podle písmene a) nebo b), způsobem daným v příloze č. 3 k tomuto nařízení –

měřením, výpočtem, expertním odhadem.

2.5.1 Měření Měřením (M - measurement) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů přímým monitorováním emis-

ního procesu. Monitorování je možno provádět následujícími způsoby:a) kontinuálně,b) jednorázově.Musí být zaznamenána doba trvání emise. Bodová měření jakéhokoli parametru emisí musí být dosta-

tečně reprezentativní pro roční objem emisí této látky. Případně je třeba ke zjištění celkových ročních emisílátky doplnit měření použitím jiných metod zjišťování emisí (například výpočtu a expertního odhadu).

2.5.2 Výpočet Výpočtem (C - calculation) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů pomocí výpočtu na základě kon-

krétních údajů. Výpočet je nutno provádět na základě hmotnostní bilance nebo s využitím emisních fakto-rů platných pro zařízení. Musí být započítán jakýkoli vznik nebo zánik látky v rámci hmotnostní bilance.

Při provádění výpočtu hmotnostní bilance je třeba definovat období, pro které je výpočet prováděn tak,aby byly zohledněny doby přerušení procesů a jejich změny. Výpočet hmotnostní bilance je možno prová-dět pro jeden rok nebo pro definované období, přičemž výsledky pro období jsou přepočteny k získáníúdajů o ročních emisích a přenosech. Pro konkrétní látky v jednotlivých procesech je možno použít jed-noduchý výpočet hmotnostní bilance.

V rámci hmotnostní bilance se zjišťují roční emise a přenosy, a to v maximálně možné míře na základěcelkových ročních dat. Pokud jsou, pro účely výpočtu hmotnostní bilance shromažďovány údaje za obdo-bí méně než jednoho roku, musí uživatel registrované látky zajistit, aby interpolované roční hodnoty odpo-vídaly provozu zařízení, technické nebo technologické jednotky v rámci tohoto období.

V maximální míře je nutno použít emisní faktory zjištěné při monitorování stejných či podobných zaří-zení, technických a technologických jednotek, technologií nebo úniků.

2.5.3 Expertní odhadExpertním odhadem (E - estimation) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů na základě obecnějších

údajů získaných ze stejných či podobných zařízení, technických a technologických jednotek nebo techno-logií. Metoda zjišťování využívá emisní faktory nebo referenční emisní faktory.

17

7) Například zákon č. 86/2002 Sb., ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

§

18

Emisními faktory se rozumí průměrné hodnoty, které popisují množství vypuštěné chemické látky jakofunkci konkrétního procesu nebo metody použití určitého vybavení. Mohou být vyjádřeny jako poměr che-mické látky na vstupu k množství chemické látky procházející procesem.

Při výpočtech musí být použity odpovídající údaje; kvalita různých údajů o emisních faktorech je varia-bilní. V některých případech se emisní faktory vypočítávají na základě měření prováděných za zkušebníchpodmínek pro řadu různých zařízení, zatímco jiné emisní faktory se určují na základě podrobných výsled-ků monitorování. Některé vycházejí pouze z průměrných úniků z podobných typů procesů; některé emis-ní faktory se týkají konkrétních objektů nebo procesů, zatímco jiné mohou představovat celostátní průmě-ry. Kvalita emisních faktorů se liší v závislosti na použitelnosti a spolehlivosti výpočtů a původních měření.Po určení vhodných emisních faktorů pro daný proces je nutno tyto faktory přizpůsobit pro tento proces.

➢ Písemné kódy pro měření (M), výpočty (C) a expertní odhad (E) jsou povinnou součástíohlašovacího formuláře pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování.

2.6 Ohlašování do integrovaného registru znečišťování

2.6.1 Ohlašovací povinnostUživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování

povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedenýchv nařízení vlády č. 368/2003 Sb., pokud je jejich množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodnés množstvím stanoveným v nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování.

➢ Ohlašovací povinnost do IRZ vzniká v případě, že emise nebo přenosy ohlašovaných látekjsou shodné nebo vyšší než stanovené hmotnostní prahy v nařízení vlády o integrovanémregistru znečišťování.

➢ Pokud vznikla uživateli registrované látky ohlašovací povinnost do IRZ, vztahují se na nějdalší návazné procesy, které se vztahují k ohlašování ostatních údajů z evidencí v oblastiživotního prostředí (blíže kapitola 3 manuálu).

2.6.2 Ohlašovací jednotkaOhlašovací (vykazovací) jednotkou je pro účely integrovaného registru znečišťování provozovna.

Provozovna je definována jako soubor technických nebo technologických jednotek nacházejících se v jed-nom provozu (§ 1 odst. 1 NV č. 368/2003 Sb.).

➢ Pokud uživatel registrované látky vlastní více provozoven a v každé z těchto provozoven jepřekračován zadaný hmotnostní práh pro některé z ohlašovaných látek, ohlašuje za kaž-dou provozovnu informace do integrovaného registru znečišťování zvlášť.

2.6.3 Forma a způsob ohlašováníÚdaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování jsou stanoveny v příloze č. 4

k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. Uživatel registrované látky ohlašuje požadované údaje v elektronicképodobě Ministerstvu životního prostředí. Z ohlášení v elektronické podobě se vytvoří vytištěním listinnápodoba ohlášení, kterou je uživatel povinen zaslat MŽP.

Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování

§ 3 Způsob a forma ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování(2) Uživatel registrované látky ohlašuje požadované údaje v elektronické podobě Ministerstvu životního

prostředí pomocí automatizovaného ohlašovacího procesu veřejně přístupného dálkovým přístupem naelektronické adrese, kterou zveřejní Ministerstvo životního prostředí ve Věstníku Ministerstva životníhoprostředí.

(3) Z ohlášení v elektronické podobě se vytvoří vytištěním listinná podoba ohlášení, kterou je uživatelpovinen zaslat Ministerstvu životního prostředí. Listinná podoba ohlášení musí být opatřena podpisemfyzické osoby, která je uživatelem registrované látky, nebo podpisem osoby, která je statutárním orgánemprávnické osoby nebo jeho členem, je-li uživatelem registrované látky právnická osoba. Ohlášení v listinnépodobě musí být svázáno do jediného svazku.

§

§

2.6.4 Harmonogram ohlašováníÚdaje za rok (T-1) musí uživatel registrované látky v listinné i elektronické podobě ohlásit MŽP vždy

k 15. únoru běžného roku (T). První povinnost oznámit údaje do IRZ za rok 2004 budou mít uživateléregistrované látky k 15. únoru 2005. Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrovanélátky prodloužit lhůtu, nejdéle však o 60 dnů.


§ 22 Ohlašovací povinnost(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce

1 a provozovatel zařízení dále údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením do 15.února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. První ohlašovacípovinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.

➢ Termín 15. 2. je závazný pro ohlašování do IRZ. Termíny uplatňované podle zvláštníchprávních předpisů v oblasti životního prostředí zůstávají nedotčeny a musí být uživatelemregistrované látky plněny včetně ostatních povinností (blíže kapitola 3 manuálu).

2.7 Utajování informacíIntegrovaný registr znečišťování je zřizován jako veřejně přístupný informační systém, proto bude

možné označit za předmět obchodního tajemství jen vybrané údaje. Tím je zaručeno právo veřejnosti zís-kat co nejvíce informací o emisích a přenosech z jednotlivých provozoven, které budou registrovány v IRZ.


§ 22(3) Při ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování má uživatel registrované látky právo ozna-

čit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvlášt-ních právních předpisů nejsou tímto dotčena.15) Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskyt-nout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikacia množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemstvíMinisterstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovanálátka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v nařízení vlády č. 368/2003 Sb.

2.8 Údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťováníPřílohu č. 4 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. (nařízení vlády včetně příloh je součástí manuálu) tvoří

seznam povinných ohlašovaných položek, které budou součástí ohlašovacího formuláře do IRZ.Ministerstvo životního prostředí vydá přesné náležitosti formuláře pro ohlašování požadovaných údajů.V této části textu jsou vysvětleny některé povinné položky.

2.8.1 Odvětvová klasifikace ekonomických činností Jednou ze základních ekonomických klasifikací je Odvětvová klasifikace ekonomických činností

(OKEČ). Je vypracována pro kategorizaci údajů, které souvisí s organizační jednotkou - ekonomickým sub-jektem. Poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitá-lu a finančních transakcích ekonomických subjektů. Předmětem odvětvové klasifikace ekonomických čin-ností jsou všechny pracovní činnosti vykonávané ekonomickými subjekty a jsou určované jejich vývojem.Obecně je činnost dána kombinací práce, výrobní techniky, informační sítě, materiálů, výrobků a vedek vytvoření specifických výrobků nebo výkonů (služeb). Každá položka zahrnuje seskupení stejnorodýchčinností na příslušném stupni třídění.

Skladebnými prvky jednotlivých seskupení jsou zpravidla jednotky organizační struktury, jejichž činnostsvými výsledky obsáhne jednu nebo více skupin nebo tříd výrobků, průmyslových prací či služeb (výkonů).Jednotlivá odvětvová seskupení ekonomických činností lze poměrně spolehlivě definovat co do jejich nápl-ně charakteristickými výsledky těchto činností, tzn. těmi třídami výrobků, prací a výkonů, v nichž jsou výsled-ky pracovních činností z jednotlivých seskupení klasifikovány. Je však vždy nezbytné vzít v úvahu popis čin-

19

15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

§

nosti, neboť v některých případech se jedná spíše o použitý výrobní proces nebo suroviny než o výslednýprodukt. Jako praktický nástroj pro vymezení charakteristických výrobků individuálních činností může býtv každodenní statistické práci nápomocna Standardní klasifikace produkce (SKP), která je založena na klasi-fikaci výrobků Evropských společenství (Classification of Products by Activity - CPA).

OKEČ je zpracována podle pravidel závazných pro vytvoření odvětvových klasifikací členských států EUtzn., že třídění je prakticky převzato do úrovně 4 míst z klasifikace NACE rev. 1. 1, pouze na 5. místě bylyvytvořeny upřesňující položky vyjadřující některá národní specifika. Klasifikace respektuje ve světě obvy-klé chápání užitečnosti různých činností a tím i vymezení produktivní sféry tak, jak je vyžadovalo přede-vším zavádění národního účetnictví do ekonomické a statistické praxe České republiky.

➢ OKEČ - podrobnosti jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/odvetvova_klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(okec).

2.8.2 Kódy NOSE-PKódy NOSE-P (Nomenclature of Sources of Emission - Process List) jsou relevantní pouze pro provozo-

vatele zařízení spadajícího do činností podle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci. Jedná se o stan-dardně používanou nomenklaturu zdrojů emisí. Kódy NOSE-P pro jednotlivá zařízení podle přílohy č. 1zákona o integrované prevenci tvoří přílohu č. 5 k nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování.

➢ Kódy NOSE-P jsou uvedeny v příloze č. 5 k nařízení vlády o integrovaném registru znečiš-ťování.

➢ Kódy NOSE-P povinně vyplňují pouze provozovatelé zařízení podle zákona o integrovanéprevenci.

2.8.3 Zeměpisné souřadnice Závazným geodetickým referenčním systémem (viz NV č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické

referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání) je světovýgeodetický systém, označovaný jako WGS84 (World Geodetic System 84). Uživatel registrované látky uvedezeměpisné souřadnice středu provozovny (šířku ϕ a délku λ) s přesností na stovky metrů. Souřadnice lzeodečíst pomocí přístroje GPS (Global Positioning System).

2.8.4 Číslo CAS Identifikační číslo, které vychází z databáze Chemical Abstract Service (CAS). Číslo mají přidělené che-

mické sloučeniny, případně jejich směsi. V přílohách č. 1 a 2 k nařízení vlády o integrovaném registru zne-čišťování jsou čísla CAS uvedena. Uživatel registrované látky je nemusí nikde vyhledávat.

2.9 Vedení evidence k integrovanému registru znečišťování Pro získávání údajů nezbytných pro ohlášení do integrovaného registru znečišťování je třeba, aby uživa-

tel registrované látky vedl provozní evidenci. Skutečnost definuje § 25 zákona o integrované prevenci.V ustanovení zákona je rovněž dána možnost využít pro tuto evidenci shodné údaje evidované podlezvláštních právních předpisů. Provozní evidence u zařízení podle přílohy č. 1 zákona o integrované pre-venci musí obsahovat i údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Údaje v provoz-ní evidenci a dokumentaci, na jejímž základě byly údaje zpracovány, musí uživatel registrované látky ucho-vávat po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zákona č. 97/ 1974 Sb., o archivnictví, ve zněnípozdějších předpisů.


§ 25 Vedení evidence (1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti

podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zaří-zení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidencimohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů.16)

(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného regist-

20

§

2.9.1 Vyhláška o vedení provozní evidence Ustanovení § 47 odst. 3 zákona o integrované prevenci zmocňuje Ministerstvo životního prostředí

k vydání vyhlášky, kterou se stanoví náležitosti vedení evidence údajů potřebných pro ohlašování do inte-grovaného registru znečišťování, konkrétně k provedení § 25 odst. 1 zákona o integrované prevenci.Vyhláška Ministerstva životního prostředí stanoví: způsob a formu vedení provozní evidence, způsoba formu vedení dokumentace o plnění podmínek integrovaného povolení, podobu evidenčního listu proohlašované látky. Vyhláška vyšla pod číslem 572/2004 ve Sbírce zákonů. Její účinnost je od 7. 12. 2004.

2.10 Kompetence v rámci integrovaného registru znečišťováníKompetence jednotlivých subjektů v rámci IRZ jsou specifikovány v zákoně o integrované prevenci.

2.10.1 Ministerstvo životního prostředíMinisterstvo životního prostředí:– zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování, – rozhoduje o prodlužování lhůt pro ohlášení do IRZ,– má oprávnění vyžadovat spolupráci od ostatních subjektů v rámci propojování evidencí a IRZ,– zveřejňuje a publikuje údaje ohlašované do IRZ,– zpřístupňuje a předává informace z IRZ ostatním správním úřadům,– zabezpečuje předávání údajů z IRZ v souladu s mezinárodními závazky.


§ 21 Zřízení integrovaného registru znečišťováníMinisterstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístup-

ný informační systém veřejné správy.11)

§ 22 Ohlašovací povinnost (4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle

odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

§ 24(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je

povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojování této evidence s integrovanýmregistrem znečišťování podle tohoto zákona.

§ 26 Zveřejňování údajů z integrovaného registru znečišťování(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování

do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy.11) Ministerstvo životníhoprostředí každoročně publikuje v listinné podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohla-šovaných do integrovaného registru znečišťování.

(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťováníostatním správním úřadům.

(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťovánív souladu s mezinárodními závazky.18)

§ 29 Ministerstvo životního prostředíi) Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování.

21

16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpi-sů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpi-sů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.

ru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutítéto lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.17)

§

§

2.10.2 Česká inspekce životního prostředíČeská inspekce životního prostředí:– provádí kontrolní činnost,– ukládá pokuty (viz oddíl sankce),– rozhoduje o zastavení řízení o uložení pokuty.


§ 34 Česká inspekce životního prostředía) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením s výjimkou

kontroly podle § 18.c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 1 až 5. d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty.

2.11 SankceNeohlášení údajů, nedoplnění údajů ve stanovené lhůtě případně uvedení nepravdivých informací do

IRZ podléhá sankcím, které jsou specifikovány v zákoně o integrované prevenci (Hlava VI).

Zákon o integrované prevenci – Hlava IV - Pokuty

§ 37(1) Pokutu do výše 500 000 Kč inspekce uloží uživateli registrované látky, jestliže: a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 22,b) nedoplní ve stanovené lhůtě chybějící údaje do integrovaného registru znečišťování, neboc) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nepravdivé údaje.

§ 38(1) Při rozhodování o výši pokuty inspekce, kraj nebo krajský hygienik přihlíží zejména k závažnosti

porušení povinnosti, době trvání protiprávního stavu, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkůmv oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a k výši pokut ukládaných podle jiných právníchpředpisů6) za porušení obdobných povinností.

(2) Dojde-li v době do uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opě-tovnému porušení stejných povinností, za které již byla uložena pokuta, inspekce, kraj nebo krajský hygie-nik uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit pouze do 1 roku ode dne, kdy se inspekce, kraj nebo krajský hygi-enik dověděli o tom, že provozovatel zařízení nebo uživatel registrované látky porušil stanovenou povin-nost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Je-li porušena povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo z integrovaného povolení a současně zezvláštního právního předpisu6), uloží se pokuta pouze podle tohoto zákona.

(5) Za porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením nelze uložitpokutu podle zvláštních právních předpisů6).

§ 39(1) Inspekce, kraj nebo krajský hygienik na podkladě žádosti provozovatele zařízení rozhodne o zasta-

vení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona, jsou-li splněny tyto podmínky: a) provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti,b) provozovatel zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu, ac) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem zařízení vedlo k nepřiměřené

tvrdosti.

22

18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/ES o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění.6) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 185/2001 Sb., o odpadecha o změně některých dalších zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.164/2001 Sb., zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§

23

3 Centralizace ohlašovacích povinností

Zavedení integrovaného registru znečišťování se dotkne i způsobu ohlašování dalších údajů z oblastiživotního prostředí, které uživatel registrované látky eviduje a ohlašuje podle složkových předpisů. Pokudsplní ohlašovací povinnost podle § 22 zákona o integrované prevenci, nebude povinen hlásit stejné údajezahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle příslušných právních předpisů(zákon o ovzduší, zákon o odpadech, vodní zákon).

Zákon o integrované prevenci§ 23Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlá-

sit stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právníchpředpisů.16)

Uživatel registrované látky musí ovšem splnit povinnosti a termíny stanovené zvláštními právními před-pisy. Ustanovení zákona o integrované prevenci neruší nutnost splnit povinnosti spojené s ohlašovánímpodle zvláštních právních předpisů.

➢ Pokud uživatel registrované látky musí splnit ohlašovací povinnost například podle vodní-ho práva, jsou termíny tam uvedené pro uživatele registrované látky závazné a musí jedodržet.

➢ Centralizace ohlašovacích povinností se dotýká přesně stanovených povinností (blíže vizintegrovaný formulář). Nejsou centralizovány veškeré povinnosti stanovené povinnýmosobám ve zvláštních právních předpisech (tyto povinnosti musí i nadále uživatel regist-rované látky plnit způsobem stanoveným v těchto předpisech).

K zajištění jednoty informačního systému v oblasti životního prostředí je v nařízení vlády o integrova-ném registru znečišťování (§ 4) stanoveno ohlašovat současně s údaji do integrovaného registru znečišťo-vání i další údaje z evidence v oblasti životního prostředí, které je jinak uživatel registrované látky povinenohlašovat podle zvláštních právních předpisů (zákon o ovzduší, zákon o odpadech, vodní zákon).Uživatelé registrované látky tak budou ohlašovat údaje požadované podle nařízení vlády č. 368/2003Sb. a tzv. složkové legislativy na jedno místo – do centrální ohlašovny - které zabezpečuje a spravujeMŽP a z něj budou data distribuována subjektům pověřeným kontrolou hlášení.

➢ Uživatel registrované látky bude ohlašovat na jedno místo (centrální ohlašovnu) s údaji doIRZ vybrané údaje z evidence v oblasti životního prostředí (viz integrovaný formulář),které dosud ohlašoval různým subjektům podle zvláštních právních předpisů.

3.1 Centrální ohlašovnaCentrální ohlašovna je nutný prostředek pro naplnění požadavků zákona o integrované prevenci.

Centrální ohlašovna bude administrativním nástrojem, který umožní získávat vstupy, ukládat je do archivua poskytovat z archivu primární výstupy. V případě integrovaného registru znečišťování (IRZ) se jedná o vlast-ní proces registrace (evidence) jednotlivých hlášení. Centrální ohlašovna je vybavena formálním rozhranímmezi ohlašovateli a dotčenými subjekty pověřenými konkrétními úkoly na základě platné legislativy.

➢ Centrální ohlašovna je pouze komunikační rozhraní mezi ohlašovateli a orgány státnísprávy (případně dalšími dotčenými subjekty), které má v rámci nového procesu ohlašová-ní přesně dané úkoly.

➢ Proces centralizace ohlašovacích povinností a ohlašování přes centrální ohlašovnu se dotýká výhradně uživatelů registrované látky, tedy ohlašovatelů do IRZ.

➢ Pokud nedojde k překročení ohlašovacích prahů, - ohlášení do IRZ a ohlašování přes cent-rální ohlašovnu se na subjekty nebude vztahovat.

16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpi-sů, zákonč. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.

Je nutné důsledně odlišovat pojmy centrální ohlašovna, integrovaný registr znečišťování. Centrálníohlašovna je komunikačním rozhraním mezi ohlašovateli a dotčenými subjekty. Integrovaný registr zne-čišťování je registr přesně specifikovaný v NV č. 368/2003 Sb. IRZ bude obsahovat informace, které vyplý-vají z uvedeného nařízení vlády.

3.2 Integrovaný formulářPro zabezpečení požadovaných funkcí IRZ (integrace ohlašovacích povinností) bylo třeba vytvořit „inte-

grovaný formulář“. Formulář, který zahrnuje údaje požadované nařízením vlády č. 368/2002 Sb. a takévybrané údaje požadované podle tzv. složkové legislativy (tabulka 1). Formulář byl prozatím vytvořenjako sjednocení vybraných formulářů z jednotlivých složek životního prostředí (voda, ovzduší, odpady).Tímto způsobem je zabezpečena kontinuita v doposud vedených evidencích, neboť nedochází ke změněobsahu předávaných dat, ale pouze cesty dat (dochází k vložení rozhraní ve formě centrální ohlašovnymezi ohlašovatele a subjekty zodpovědné za ověření případně evidenci údajů).

Viz tabulka na následující straně

➢ Integrovaný formulář není totožný s formulářem pro ohlašování do IRZ. Integrovaný for-mulář zahrnuje formulář pro ohlášení do IRZ a vybrané formuláře podle zvláštních práv-ních předpisů.

➢ Uživatelé registrované látky budou moci dále využívat softwarové vybavení, které používa-jí k tvorbě formulářů pro ohlašování podle složkové legislativy.

Integrovaný formulář neobsahuje všechny formuláře, které může uživatel registrované látky vyplňovata odevzdávat orgánům určeným podle zvláštních právních předpisů (jedná se např. v oblasti odpadů o: hlá-šení o přepravě nebezpečných odpadů po území ČR, roční výkaz o poplatcích za ukládání odpadů, hláše-ní o změně vlastnických vztahů, malý evidenční list). Neuvedené formuláře bude uživatel registrované látkydále adresovat subjektům státní správy (případně jiným dotčeným subjektům) jako dosud.

Každý, kdo bude ohlašovat přes centrální ohlašovnu, tzn. pomocí integrovaného formuláře, vyplnípouze ty části, které se ho týkají a ostatní nechá prázdné, příp. v těchto vynechaných sekcích vyplní urče-ný zápis. V dalším vývoji IRZ bude zapotřebí provést optimalizaci „integrovaného formuláře“, což ovšembude vyžadovat součinnost všech zainteresovaných subjektů.

➢ Integrovaný formulář je možné vyplňovat najednou nebo po částech, vždy ovšem s dodr-žením termínů doručení stanovených v legislativních předpisech.

➢ V případě, že se ohlašovatel rozhodne vyplňovat a odesílat jednotlivé části integrovanéhoformuláře postupně, musí vždy dodržet termíny pro jednotlivé části dané legislativnímipředpisy.

3.3 Postavení dotčených orgánůZměna toku dat bude mít nepochybně vliv i na činnost činitelů, kteří vykonávají úkony stanovené práv-

ními předpisy (ORP, KÚ, podniky Povodí, ČIŽP, obce, složkové registry). Dotčené subjekty jsou v současnédobě zapojeny do procesu sledování znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí. Subjektybudou dostávat stejná data jako doposud (ve stejných termínech), ovšem vybraná (specifikovaná v inte-grovaném formuláři) nikoli přímo od ohlašovatelů (v případě, že hlásí do IRZ), ale elektronicky z centrálníohlašovny. Data od ohlašovatelů, kterých se netýká ohlašovací povinnost do IRZ, budou k pověřeným sub-jektům proudit stejnou cestou jako doposud.

Komunikace mezi ověřovateli a ohlašovateli bude možná podle zaběhnutých pravidel tak, jak jsou dlou-hodobě v jednotlivých oblastech budována. Mohou být konzultovány objevené chyby ve formulářích, ale opravy mohou být provedeny pouze ohlašovatelem prostřednictvím centrální ohlašovny. Po všechnezbytných procedurách budou data zavedena do informačních systémů pověřených subjektů.

24

25

Tabulka 1 Seznam a popis formulářů navržených pro integrovaný formulář

4 Otázky a odpovědi

Co je integrovaný registr znečišťování životního prostředí?Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (zkráceně integrovaný registr znečišťování – IRZ) je

databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích.

Jaké je legislativní zakotvení IRZVznik IRZ upravuje zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a prováděcím předpisem je nařízení

vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.

Kolik látek bude v IRZ sledováno?V roce 2004 a v letech následujících se bude sledovat 72 látek podle přílohy č. 1 k nařízení vlády

č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. Poslední ohlášení podle této přílohy bude za rok, vekterém vstoupí v platnost a stane se pro Českou republiku závazným Protokol o registrech úniků a přeno-sů znečišťujících látek. Po vstupu Protokolu v platnost se začne sledovat 88 látek. IRZ bude nastaven tak,aby mohlo docházet k jeho rozšiřování.

Kdo je tzv. uživatel registrované látky?Uživatel registrované látky je definován v § 2 písm. l) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci

a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o inte-grované prevenci). Uživatelem registrované látky se rozumí provozovatel zařízení, jakož i jiná právnickánebo fyzická osoba, která provozuje technickou nebo technologickou jednotku v níž je zpracovávána neboprodukována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování.

Kdy vzniká povinnost ohlašovat údaje do IRZ?Povinnost ohlašovat do IRZ vzniká v případě, že množství ohlašované látky v emisích nebo přenosech je

rovné nebo vyšší než stanovený hmotnostních práh (tzv. ohlašovací práh).

K jakému datu se do IRZ ohlašuje?Datum splnění ohlašovací povinnosti do IRZ je stanoveno na 15. 2. Hlásí se údaje za předchozí rok.

Prvním ohlašovacím rokem bude rok 2004. Ohlašovací povinnost je tedy třeba splnit do 15. 2. 2005. V urči-tých případech může MŽP na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu do 15. 2., nejdéle všako 60 dní.

Pokud uživatel registrované látky splňuje podmínky pro ohlášení do IRZ, mění se nějakým způso-bem ohlašování ostatních údajů z oblasti znečišťování životního prostředí?

Ano. Nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování stanoví, že uživatel registrované látky ohlašujesoučasně s údaji do integrovaného registru znečišťování i další údaje z evidence v oblasti životního pro-středí, které je jinak povinen ohlašovat podle zvláštních právních předpisů (podle zákona o ochraně ovzdu-ší, vodního zákona a zákona o odpadech). Zákon o integrované prevenci v § 23 dále uvádí, že uživatelregistrované látky není povinen, pokud splní ohlašovací povinnost do IRZ, hlásit stejné údaje zahrnuté doohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.

Co znamená ustanovení § 4 nařízení vlády č. 368/2003 Sb. o současném ohlašování údajů z různýchevidencí v životním prostředí?

§ 4 nařízení vlády č. 368/2003 Sb. uvádí, že uživatel registrované látky ohlašuje současně s údaji do inte-grovaného registru znečišťování podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení i další údaje z evidence v oblasti život-ního prostředí, které je jinak povinen ohlašovat podle zvláštních právních předpisů. Ustanovení tohotoparagrafu odkazuje ke vzniku přístupového místa pro ohlašovatele - centrální ohlašovny. Ohlašování přesjeden přístupový bod neznamená ovšem ohlašování v jednom termínu. Termíny podle zvláštních práv-ních předpisů zůstávají dále platné. Uživatel registrované látky proto musí splnit povinnosti, které jsou muuloženy zvláštními právními předpisy. Pro ohlášení přesně specifikovaných údajů (viz integrovaný formu-lář) bude využívat centrální ohlašovnu.

Mění se termíny ohlašování ostatních údajů podle složkových předpisů vzhledem k termínu ohlá-šení do integrovaného registru znečišťování (do 15. 2.)?

Ne. Termíny ohlašování dané složkovými zákony zůstávají nedotčeny. Pokud je stanoveno například ve

26

vodním právu ohlašovat údaje do 31. 1., tak se tento termín nemění a uživatel registrované látky, pokudzároveň má ohlašovací povinnosti vyplývající z vodního práva, musí termín dodržet.

Co je centrální ohlašovna?V případě IRZ se jedná o rozhraní mezi ohlašovateli a dotčenými subjekty pověřenými konkrétními

úkoly na základě platné legislativy, které zabezpečuje přesně specifikované úkoly.

Koho se týká ohlašování přes centrální ohlašovnu?Systém ohlašování přes centrální ohlašovnu se dotkne pouze ohlašovatelů do IRZ. Pokud tedy ohlašo-

vatel nesplňuje podmínky ohlašovací povinnosti do IRZ, pak se ho systém centrálního ohlašování netýká.

Co je to integrovaný formulář?Integrovaný formulář obsahuje kromě formuláře pro IRZ i vybrané formuláře z jednotlivých oblastí

životního prostředí. V integrovaném formuláři se tak vyskytují formuláře pro plnění ohlašovacích povin-ností z oblasti ovzduší, vody a odpadového hospodářství. Nejsou v něm ovšem všechny formuláře, které se vyskytují ve zvláštních právních předpisech.

Jakým způsobem budou údaje do IRZ ohlašovány?Uživatel registrované látky bude ohlašovat požadované údaje v elektronické podobě. Z ohlášení v elek-

tronické podobě se vytvoří vytištěním listinná podoba ohlášení do IRZ, kterou je uživatel registrované látkypovinen zaslat Ministerstvu životního prostředí. Listinná podoba ohlášení musí být opatřena podpisemfyzické osoby, která je uživatelem registrované látky, nebo podpisem osoby, která je statutárním orgánemprávnické osoby nebo jeho členem, je-li uživatelem registrované látky právnická osoba. Ohlášení v listinnépodobě musí být svázáno do jediného svazku.

Vzniká ohlašovací povinnost v případě, že nejsou překročeny stanovené ohlašovací prahy?Ne. Ohlašovací povinnost mají pouze uživatelé registrované látky, pokud množství ohlašované látky

v emisích nebo přenosech je shodné nebo vyšší se stanoveným ohlašovacím prahem.

Co jsou to přenosy (mimo lokalitu)?Přenosem (mimo lokalitu) je třeba rozumět přesun znečišťujících látek nebo odpadů určených k odstra-

nění nebo využití a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo hranice zařízení.V případě IRZ se o přenosech hovoří v souvislosti s odpady a vypouštěním odpadních vod do kanalizacezakončené čistírnou odpadních vod umístěnou mimo provozovnu.

Je pojem uživatel registrované látky totožný s pojmem provozovatel zařízení?Ne. Jedná se o rozdílné pojmy, které jsou oba definovány v zákoně o integrované prevenci. Pojem uži-

vatel registrované látky je širší než provozovatel zařízení IPPC. Uživatel registrované látky nemusí být pro-vozovatel zařízení a zároveň provozovatel zařízení nemusí být uživatelem registrované látky.

Ohlašují údaje do IRZ pouze provozovatelé zařízení podle přílohy č. 1 k zákonu o integrované pre-venci?

Ne. Do IRZ ohlašují údaje uživatelé registrované látky, kteří jsou definováni jinak než provozovatelé zaří-zení podle přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci. Provozovatelé zařízení podle přílohy č. 1 k záko-nu o integrované prevenci jsou povinni v případě ohlašování do IRZ vyplnit kódy NOSE-P.

Může uživatel registrované látky při zjišťování toho, zda překračuje ohlašovací prahy těchto látek,využít povinností uložených ve zvláštních právních předpisech?

Ano. Pokud uživatel registrované látky disponuje validními informace o emisích (případně přenosech)registrovaných látek v provozu (v odpovídajících jednotkách – pro IRZ kg/rok), které jsou zjištěny pomocípovinností uložených složkovými zákony, je samozřejmě možné použít je i pro ohlášení do IRZ. V zákoněo integrované prevenci (§ 25 odst. 1) je stanoveno, že pro evidenci údajů nezbytných ke splnění ohlašova-cí povinnosti do IRZ lze použít shodných údajů evidovaných podle zvláštních právních předpisů. Rovněžv nařízení vlády č. 368/2003 Sb. se uvádí, že uživatel registrované látky může ke zjišťování a vyhodnocová-ní ohlašovaných látek použít metody podle složkových právních předpisů.

27

K čemu slouží evidence podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti do IRZ? Evidenci vede uživatel registrované látky proto, aby mohl splnit ohlašovací povinnost do IRZ. Formu

a způsob vedení evidence upraví prováděcí právní předpis (vyhláška), kterou vydá MŽP.

Budou se přes centrální ohlašovnu hlásit veškeré údaje z jednotlivých oblastí životního prostředí?Ne. Prozatím se přes centrální ohlašovnu budou ohlašovat pouze údaje zahrnuté do integrovaného for-

muláře.

Podléhá neohlášení údajů do IRZ sankcím?Ano. Podle § 37 odst. 1 podléhá sankci až do výše 500 000 Kč - nesplnění ohlašovací povinnosti do IRZ,

nedoplnění chybějících údajů do IRZ ve stanovené lhůtě a uvedení nepravdivých údajů. Pokutu uživateliregistrované látky ukládá Česká inspekce životního prostředí.

Kdy budou údaje z IRZ přístupné veřejnosti?Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do IRZ do 30. září běžného roku za před-

chozí kalendářní rok na portálu veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí každoročně publikujev listinné podobě nebo elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašova-ných do integrovaného registru znečišťování.

Kde jsou uvedeny povinné údaje ohlašované do IRZ?Povinné údaje jsou uvedeny v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. Povinné údaje bude obsaho-

vat formulář pro ohlašování do IRZ.

Co jsou to kódy NOSE-P a kde jsou uvedeny?Kódy NOSE-P (Nomenclature of Sources of Emission - Process List) jsou standardně používanou nomen-

klaturou zdrojů emisí. Kódy vyplňují pouze provozovatelé zařízení spadajících do činností podle přílohyč. 1 k zákonu o integrované prevenci. Kódy NOSE-P jsou uvedeny v příloze č. 5 k nařízení vlády o integro-vaném registru znečišťování.

Co znamená zkratka OKEČ?Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je vypracována pro kategorizaci údajů, které sou-

visí s organizační jednotkou - ekonomickým subjektem. V příloze č. 4 k nařízení vlády o integrovanémregistru znečišťování je OKEČ uveden jako povinný údaj pro ohlašovatele do IRZ.

Bude možné využít existujících softwarových aplikací umožňují hlášení podle složkových předpi-sů (např. hlášení souhrnné provozní evidence)?

Ano, bude zveřejněn (na www.irz.cz) popis rozhraní pro tvorbu a výměnu informací s centrální ohlašo-vnou, které umožní využívat stávající programové vybavení uživatelů registrované látky.

28

29

5 Legislativa5.1 Průřezové právní předpisyZákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb.Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících

zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

5.2 Legislativa v oblasti integrovaného registru znečišťováníZákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru

znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování.Vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro

ohlašování do integrovaného registru znečišťování.

5.3 Legislativa v oblasti ovzdušíZákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně

ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování,

posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb.Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy některé látky znečišťující

ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb.

Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatníchstacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatníchstacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další

podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organickélátky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek,obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěnýchznečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínkyautorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejichuplatňování.

Nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidusiřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťováníovzduší.

5.4 Legislativa v oblasti vodyZákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších

předpisů.Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

(zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod

a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a dokanalizací a o citlivých oblastech.

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavenía o údajích pro vodní bilanci.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních voddo vod povrchových.

Vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci.Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod

a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

30

5.5 Legislativa v oblasti odpadového hospodářstvíZákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam

nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postuppři udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů nazemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly,

polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem,monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látekv koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB).

Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocenínebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedenízpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb.

5.6 Legislativa v oblasti půdy a zemědělstvíZákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích

a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějšíchpředpisů, (úplné znění vyhlášeno pod č. 461/2004 Sb.).

Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.Vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.

5.7 Legislativa v oblasti chemických látekZákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška č. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností

chemických látek a chemických přípravků z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti.Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných

chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebopoužívání je omezeno.

Vyhláška č. 222/2004 Sb., kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základnímetody pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečnýchpro životní prostředí.

Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečnýchchemických látek pro životní prostředí.

Vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečnéchemické látce a chemickému přípravku.

Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkácha chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označovánínebezpečných chemických látek a chemických přípravků.

Vyhláška č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek.Vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro

zdraví člověka.Vyhláška č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými

látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické.Vyhláška č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek

a chemických přípravků.

5.8 Legislativa v oblasti haváriíZákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými

chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech,

úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějšíchpředpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 452/2004 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programuprevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při prováděníkontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracováníhlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie, ve znění vyhlášky č. 367/2004 Sb.

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijníhoplánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranýminebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

Vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií.

31

6 Důležité pojmy

Aarhuská úmluva – Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k práv-ní ochraně v záležitostech životního prostředí uzavřená v Aarhusu, Dánsko, 25. června 1998.

Agenda 21 – Dokument přijatý na konferenci Organizace spojených národů (OSN) o životním prostředív Rio de Janeiru.

Archiv centrální ohlašovny – Datové úložiště všech verzí formulářů s hlášením o znečištění, kam se uklá-dají všechny záznamy o kontaktu Centrální ohlašovny s ostatními účastníky integrovaného procesu(se znečišťovateli a orgány státní správy) a jejich vyjádření.

Centrální ohlašovna (CO) – Souhrn technických a personálních zdrojů plnící úlohu komunikačního roz-hraní. V případě IRZ se jedná o rozhraní mezi ohlašovateli a orgány státní správy, které bude mítpřesně specifikované úkoly.

Cyklus vykazování – Cyklus celého procesu vykazování, který se skládá ze sběru, ověřování, předkládání,zpracování a rozšiřování vykazovaných údajů. Lze rozlišit cyklus vykazování do IRZ (každoročně)a cyklus vykazování do EPER (prozatím tříletý).

Činnosti uvedené v Příloze 1 Směrnice IPPC – Specifikovány i v příloze A3 Rozhodnutí Komise ze 17. čer-vence 2000 (2000/479/EC) o vytvoření Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER). Čin-nosti, které spadají do působnosti směrnice a jejichž provozovatelé při překročení stanovenýchhmotnostních prahů oznamují údaje o znečištění do EPER.

Datový sklad – Je úložištěm informací z integrovaných formulářů. Datový sklad bude informačním zdro-jem pro všechny orgány státní správy, tedy i pro stávající složkové registry (REZZO1, REZZO2, HEIS,ISOH).

EEA (Evropská agentura životního prostředí – European Environment Agency) – Evropská agentura proživotní prostředí (EEA) byla založena Nařízením EEC č. 1210/1990 ve znění Nařízení EECč. 933/1990. EEA zahájila činnost v roce 1994. Cílem činnosti EEA je podpora udržitelného rozvojea nápomoc v dosahování zjevného a měřitelného zlepšení evropského životního prostředí. Způsobpodpory a nápomoci spočívá v poskytování aktuálních, cílených, relevantních a spolehlivých infor-mací pro aktéry politického a veřejného rozhodování. Agentura zpracovává údaje z členských státůa spolupracuje s EIONETem (Evropská síť environmentálních informací a pozorování) a s dalšímimezinárodními organizacemi.

Emise – Vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího zářeníze zařízení do životního prostředí.

EPER (Evropský registr emisí znečišťujících látek – European Pollutant Emission Register) – Evropskýregistr emisí znečišťujících látek založený Rozhodnutím Komise ze 17. července 2000(2000/479/EC) o vytvoření Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER) podle článku 15směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a kontrole znečišťování (IPPC). Článek 15(3)Směrnice o IPPC stanovuje členským státům povinnost inventarizovat a vykazovat údaje o význam-ných emisích a jejich zdrojích. Komise výsledky publikuje každé tři roky a stanovuje formát a spe-cifikace přenosu informací od členských států.

Expertní odhad (E) – Zjištění hodnoty emisí a přenosů na základě obecnějších údajů získaných ze stej-ných či podobných zařízení, technických a technologických jednotek nebo technologií. Tato meto-da zjišťování využívá emisní faktory nebo referenční emisní faktory.

HEIS (Hydroekologický informační systém) – Provozuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G.Masaryka (VÚV T.G.M.).

Integrovaný formulář – Formulář, který zahrnuje údaje požadované nařízením vlády č. 368/2003 Sb.a některé údaje požadované podle tzv. složkové legislativy.

32

33

IRZ (Integrovaný registr znečišťování životního prostředí) – Databáze údajů o vybraných látkách, jejich pře-nosech a emisích.

ISOH (Informační systém odpadového hospodářství) – Provozuje Centrum pro hospodaření s odpady(CeHO).

Kód NACE (Národní klasifikace ekonomických činností – National Classification of Economic Activities) –Standardní evropská klasifikace ekonomických činností. Kód je čtyřčíselný s pátou číslicí pronárodní úroveň.

Kód NOSE–P (Standardní nomenklatura zdrojů emisí – Standard nomenclature for sources of emission) –Nomenklatura vyvinutá Eurostatem, EEA a DG Environment (Generální ředitelství pro životní pro-středí – Evropská komise). NOSE–P klasifikuje zdroje emisí v přímé návaznosti na klasifikaci NACE.

Látka – Jakýkoliv chemický prvek nebo jejich sloučenina s výjimkou radioaktivních látek.

Lokalita – Geografické umístění provozovny.

Měření (M) – Zjištění hodnoty emisí a přenosů přímým monitorováním emisního procesu. Monitorováníje možno provádět následujícími způsoby: a) kontinuálně; b) jednorázově.

Ohlašovací práh – Množství znečišťující látky v emisích nebo přenosech z provozovny za jeden kalendář-ní rok stanovené v příloze č. 1 a 2 k Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečiš-ťování.

Ohlašovaná látka – Látky stanovené v příloze č. 1 a 2 k Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovanémregistru znečišťování, jejichž emise a přenosy je uživatel registrované látky povinen zjišťovat, vyhod-nocovat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat.

OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je vypracována pro kategorizaci údajů,které souvisí s organizační jednotkou – ekonomickým subjektem. Poskytuje základnu pro přípravustatistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekono-mických subjektů. OKEČ je zpracována podle pravidel závazných pro vytvoření odvětvových klasi-fikací členských států ES, tzn. že třídění je prakticky převzato do úrovně 4 míst z klasifikace NACErev. 1. 1, pouze na 5. místě byly vytvořeny upřesňující položky vyjadřující některá národní specifi-ka. Klasifikace respektuje ve světě obvyklé chápání užitečnosti různých činností a tím i vymezeníproduktivní sféry tak, jak je vyžadovalo především zavádění národního účetnictví do ekonomickéa statistické praxe České republiky.

Provozovatel zařízení – Právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje zařízení, nebo osoba, která žádá o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, popřípadě jiného obdobné-ho povolení podle zvláštních právních předpisů.

Provozovna – Soubor souvisejících technických nebo technologických jednotek nacházejících se v jed-nom provozu.

PRTR (Registr úniků a přenosů znečišťujících látek – Pollution Release and Transfer Register) – PRTRje seznam nebo databáze úniků a přenosů potenciálně škodlivých látek z různých zdrojů. PRTRzahrnuje informace o emisích do ovzduší, vody a půdy stejně jako o přenosech odpadů ke zpraco-vání nebo odstranění. Látky a jejich emise (přenosy) jsou uváděny jednotlivě a nikoli v celých sku-pinách. Emise (přenosy) látek jsou spojeny přímo s konkrétním zařízením.

Protokol PRTR (Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek – Protocol on Pollutant Releaseand Transfer Registers) – Protokol PRTR k Aarhuské úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřej-nosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí přijatý na 5. ministerské konferenci Životní prostředí pro Evropu (Evropská hospodářská komise Organizacespojených národů).

Přenos (mimo lokalitu) – Přesun znečišťujících látek nebo odpadů určených k odstranění nebo využitía znečišťujících látek v odpadních vodách určených k čištění mimo hranice zařízení.

Registrovaná látka – Látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování.

REZZO – Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší – databáze údajů o stacionárních a mobilních zdro-jích znečišťování ovzduší provozovaná v rámci Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) naČeském hydrometeorologickém ústavu.

Směrnice IPPC – Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování zne-čištění.

Uživatel registrované látky – Provozovatel zařízení, jakož i jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána nebo produko-vána látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování.

Výpočet (C) – Zjištění hodnoty emisí a přenosů pomocí výpočtu na základě konkrétních údajů. Výpočetje nutno provádět na základě hmotnostní bilance nebo s využitím emisních faktorů platných prozařízení. Musí být započítán jakýkoli vznik nebo zánik látky v rámci hmotnostní bilance.

Zařízení – Technická jednotka a technologická jednotka uvedená v příloze č. 1 k zákonu o integrované pre-venci nebo soubor souvisejících technických a technologických jednotek nacházejících se v jed-nom provozu, jestliže alespoň jedna tato jednotka je uvedena v příloze č. 1 k zákonu o integrovanéprevenci a nejde–li o jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů;za zařízení se považují i další technické jednotky a technologické jednotky nebo jejich soubor neu-vedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci, jestliže provozovatel zařízení pro ně požádáo vydání integrovaného povolení.

Zákon o integrované prevenci – Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění,o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů.

Znečištění – Lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebojiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdra-ví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést keškodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí,které jsou chráněny zvláštními právními předpisy.

Znečišťující látka – Látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidskézdraví z důvodu svých vlastností a úniku do životního prostředí.

34

35

7 Přílohy

368

NAŘÍZENÍ VLÁDYze dne 1. října 2003

o integrovaném registru znečišťování

Vláda nařizuje podle § 47 odst. 1 a 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezováníznečištění, o integrovaném registru znečišťovánía o změně některých zákonů (zákon o integrovanéprevenci), (dále jen „zákon“) k provedení § 22 odst.1 až 3 a § 24 odst. 2 zákona:

§ 1Seznam ohlašovaných látek a ohlašovací prahy

(1) V přílohách č. 1 a 2 k tomuto nařízení se sta-noví seznam látek, jejichž emise a přenosy je uživa-tel registrované látky povinen zjišťovat, vyhodnoco-vat a Ministerstvu životního prostředí ohlašovat(dále jen „ohlašovaná látka“), pokud jejich množstvív emisích anebo přenosech ze souboru souvisejí-cích technických nebo technologických jednoteknacházejících se v jednom provozu (dále jen „pro-vozovna“) je za jeden kalendářní rok shodné nebovyšší s množstvím stanoveným v tomto nařízení(dále jen „ohlašovací práh“).

(2) Ohlašovací práh pro emise do ovzduší je ohla-šovací práh látky vypouštěné do ovzduší, která jesoučasně znečišťující látkou.1)

(3) Ohlašovací práh pro emise do vody je ohlašo-vací práh látky vypouštěné do povrchových nebopodzemních vod, která je současně závadnou lát-kou,2) nebo je obsažena v odpadních vodách3)

vypouštěných do kanalizace, která není zakončenačistírnou odpadních vod.

(4) Ohlašovací práh pro emise do půdy je ohlašo-vací práh látky vypouštěné do půdy nebo na půdu,která je současně škodlivou látkou.4)

(5) Ohlašovací práh látky obsažené v odpadech5)

nebo v odpadních vodách vypouštěných do kanali-zace zakončené čistírnou odpadních vod umístě-nou mimo provozovnu je ohlašovacím prahem látkymimo provozovnu.

§ 2Způsob zjišťování

a vyhodnocování ohlašovaných látek

(1) Uživatel registrované látky je povinen zjistit, zdaje v provozovně zpracovávána nebo produkovánaohlašovaná látka, jejíž množství v emisích anebo pře-nosech je vyšší nebo shodné s ohlašovacím prahem.

(2) Nastane-li skutečnost podle odstavce 1, uživa-tel registrované látky zjišťuje a vyhodnocuje všech-

ny emise a přenosy ohlašovaných látek, jejichžmnožství překračuje ohlašovací práh, pro každoutechnickou a technologickou jednotku samostatně.

(3) Uživatel registrované látky zvlášť zjišťujea vyhodnocuje emise a přenosy ohlašovaných látekpři haváriích.6)

(4) Uživatel registrované látky zjišťuje a vyhodno-cuje množství ohlašované látky

a) způsobem a podle metody stanovené v inte-grovaném povolení,

b) nejedná-li se o zařízení podle § 2 písm. a)zákona, nebo neobsahuje-li integrované povoleníkonkrétní způsob a metodu zjišťování a vyhodnoco-vání, způsobem podle příslušných právních předpi-sů7) a

c) nejde-li o případy podle písmene a) nebob), způsobem podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

§ 3Způsob a forma ohlašování údajů

do integrovaného registru znečišťování

(1) Údaje požadované pro ohlašování do integro-vaného registru znečišťování jsou stanoveny v přílo-ze č. 4 k tomuto nařízení. V ohlášení, které se týkázařízení stanoveného v příloze č. 1 k zákonu, se uvá-dějí také kódy NOSE–P, které jsou uvedeny v přílo-ze č. 5 k tomuto nařízení.

(2) Uživatel registrované látky ohlašuje požadova-né údaje v elektronické podobě Ministerstvu život-ního prostředí pomocí automatizovaného ohlašova-cího procesu veřejně přístupného dálkovýmpřístupem na elektronické adrese, kterou zveřejníMinisterstvo životního prostředí ve VěstníkuMinisterstva životního prostředí.

(3) Z ohlášení v elektronické podobě se vytvořívytištěním listinná podoba ohlášení, kterou je uživa-tel povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí.Listinná podoba ohlášení musí být opatřena podpi-sem fyzické osoby, která je uživatelem registrovanélátky, nebo podpisem osoby, která je statutárnímorgánem právnické osoby nebo jeho členem, je-liuživatelem registrované látky právnická osoba.Ohlášení v listinné podobě musí být svázáno dojediného svazku.

§ 4Opatření k zajištění jednoty

informačního systému v oblasti životního prostředí

Uživatel registrované látky ohlašuje současněs údaji do integrovaného registru znečišťovánípodle přílohy č. 4 k tomuto nařízení i další údajez evidence v oblasti životního prostředí, které jejinak povinen ohlašovat podle zvláštních právníchpředpisů.7)

36

§ 5Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna2004.

Předseda vlády:PhDr. Špidla v. r.

Ministr životního prostředí:RNDr. Ambrozek v. r.

Ministr zemědělství:Ing. Palas v. r.

Poznámky pod čarou:1) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzdušía o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).2) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon).3) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.4) § 3 odst. 1 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdní-ho fondu.5) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších záko-nů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č.275/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.6) Například § 2 písm. c) zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažnýchhavárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkamia chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresníchúřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tímsouvisejících (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějšíchpředpisů, § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb.7) Například zákon č. 86/2002 Sb., ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

37

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 368/2003 Sb.

Seznam ohlašovaných látek s ohlašovacími prahypro účely ohlašování do integrovaného registru znečišťování za rok 2004 a roky následující. Poslední

ohlášení podle této přílohy bude za rok, ve kterém vstoupí v platnost a stane se pro Českou republikuzávazným Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek.

ã. ãíslo CAS ohla‰ovaná látka ohla‰ovací práh pro emise

do ovzdu‰í(kg/rok)

do vody(kg/rok)

do pÛdy(kg/rok)

ohla‰ovacípráh mimoprovozovnu

(kg/rok)

1 74-82-8 methan (CH4) 100 000 - - -2 630-08-0 oxid uhelnat˘ (CO) 500 000 - - -3 124-38-9 oxid uhliãit˘ (CO2) 100 000 000 - - -4 fluorované uhlovodíky (HFC) 100 - - -5 10024-97-2 oxid dusn˘ (N2O) 10 000 - - -6 7664-41-7 amoniak (NH3) 10 000 - - -7 nemethanové tûkavé organické

slouãeniny (NMVOC) 100 000 - - -8 oxidy dusíku (NOx/NO2) 100 000 - - -9 perfluorouhlovodíky (PFC) 100 - - -10 2551-62-4 fluorid sírov˘ (SF6) 50 - - -11 oxidy síry (SOx/SO2) 150 000 - - -12 celkov˘ dusík - 50 000 50 000 50 00013 celkov˘ fosfor - 5 000 5 000 5 00014 7440-38-2 arsen a slouãeniny (jako As) 20 5 5 515 7440-43-9 kadmium a slouãeniny (jako Cd) 10 5 5 516 7440-47-3 chrom a slouãeniny (jako Cr) 100 50 50 20017 7440-50-8 mûì a slouãeniny (jako Cu) 100 50 50 50018 7439-97-6 rtuÈ a slouãeniny (jako Hg) 10 1 1 519 7440-02-0 nikl a slouãeniny (jako Ni) 50 20 20 50020 7439-92-1 olovo a slouãeniny (jako Pb) 200 20 20 5021 7440-66-6 zinek a slouãeniny (jako Zn) 200 100 100 1 00022 85535-84-8 chloralkany (C10-13) - 1 1 1023 107-06-2 1,2-dichlorethan (DCE) 1 000 10 10 10024 75-09-2 dichlormethan (DCM) 1 000 10 10 10025 halogenované organické slouãeniny

(jako AOX) - 1 000 1 000 1 0026 118-74-1 hexachlorbenzen (HCB) 10 1 1 127 87-68-3 hexachlorbutadien (HCBD) - 1 1 528 608-73-1 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH) 10 1 1 129 PCDD+PCDF (dioxiny+furany) (jako TEQ) 0,001 - 0,001 0,00130 87-86-5 pentachlorfenol (PCP) 10 - 1 531 127-18-4 tetrachlorethylen (PER) 2 000 - - 1 00032 56-23-5 tetrachlormethan (TCM) 100 - - 1 00033 12002-48-1 trichlorbenzeny (TCBs) 10 - - 1 00034 71-55-6 1,1,1-trichlorethan 100 - - 1 00035 79-01-6 trichlorethylen 2 000 - - 1 00036 67-66-3 trichlormethan 500 - - 1 00037 bromované difenylethery (PBDE) - 1 1 538 slouãeniny organocínu (jako celkové Sn) - 50 50 5039 108-95-2 fenoly (jako celkové C) - 20 20 20040 polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)b/ 50 5 5 5041 celkov˘ organick˘ uhlík (TOC) (jako

celkové C nebo COD/3) - 50 000 - -42 chloridy (jako celkové CI) - 2 000 000 2 000 000 2 000 000

43 chlor a anorganické slouãeniny (jako HCI) 10 000 - -44 kyanidy (jako celkové CN) - 50 50 50045 fluoridy (jako celkové F) - 2 000 2 000 10 00046 fluor a anorganické slouãeniny (jako HF) 5 000 - - -47 74-90-8 kyanovodík (HCN) 200 - - -48 polétav˘ prach (PM10) 50 000 - - -49 71-43-2 benzen 1 000 200 200 2000

(jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/ (jak BTEX)a/

50 108-88-3 toluen - 20 200 2000(jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/ (jak BTEX)a/

51 100-41-4 ethylbenzen - 200 200 2 000(jako BTEX)a/ (jako BTEX (jak BTEX)a/

52 1330-20-7 xyleny - 200 200 2 000(jako BTEX)a/ (jak BTEX)a/ (jak BTEX)a/

53 1336-36-3 polychlorované bifenyly (PCB) 0,1 0,1 0,1 154 79-34-5 1,1,2,2-tetrachlorethan 50 - 1 00055 1332-21-4 azbest 1 1 1 1056 75-01-4 vinylchlorid 1 000 10 10 10057 75-21-8 ethylenoxid 1 000 10 10 10058 91-20-3 naftalen 100 10 10 10059 309-00-2 aldrin 1 1 1 160 72-20-8 endrin 1 1 1 161 50-29-3 DDT 1 1 1 162 60-57-1 dieldrin I 1 1 163 100-42-5 styren 100 - - 10 00064 50-00-0 formaldehyd 50 - - 10 00065 76-44-8 heptachlor 1 1 1 166 608-93-5 pentachlorbenzen 1 1 1 567 hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) 1 - - 10068 chlorofluorouhlovodíky (CFC) 1 - - 10069 halony 1 - - 10070 120-12-7 anthracen 50 1 1 5071 117-81-7 di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP) 10 1 1 1072 58-89-9 lindan 1 1 1 1

38

Vysvûtlivky:âíslo CAS zneãi‰Èující látky podle Chemical Abstracts Service.Pomlãka (-) oznaãuje, Ïe dotyãn˘ parametr nezpÛsobuje vznik poÏadavku na ohlá‰ení.TEQ - toxick˘ ekvivalent vyjádfien˘ v ekvivalentech toxicity 2,3,7,8 - tetrachlordibenzodioxinu (TCDD)

Poznámky:a/ Jednotlivé zneãi‰Èující látky se ohla‰ují v pfiípadû, Ïe dojde k pfiekroãení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnn˘ parametr pro benzen, toluen, ethylbenzen, xylen).b/ Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) se mûfií jako benzo(a)pyren (50-32-8), benzo(b)fluoranthen (205-99-2), benzo(k)fluoranthen (207-08-9), indeno(1,2,3-cd)pyren (193-39-5)

(odvozeno z Protokolu o persistentních organick˘ch polutantech k Úmluvû o dálkovém zneãi‰tûní ovzdu‰í pfiesahujícím hranice státÛ).



do vody(kg/rok)

do pÛdy(kg/rok)


(kg/rok)

39



do vody(kg/rok)

do pÛdy(kg/rok)


(kg/rok)


Seznam ohlašovaných látek s ohlašovacími prahyPoprvé se podle této přílohy ohlašuje za rok, který bude následovat po roce, ve kterém vstoupil v plat-

nost a stal se pro Českou republiku závazným Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek.

1 74-82-8 methan (CH4) 100 000 - - -2 630-08-0 oxid uhelnat˘ (CO) 500 000 - - -3 124-38-9 oxid uhliãit˘ (CO2) 100 000 000 - - -4 fluorované uhlovodíky (HFC) 100 - - -5 10024-97-2 oxid dusn˘ (N2O) 10 000 - - -6 664-41-7 amoniak (NH3) 10 000 - - -7 nemethanové tûkavé organické

slouãeniny (NMVOC) 100 000 - - -8 oxidy dusíku (NOx/NO2) 100 000 - - -9 perfluorouhlovodíky (PFC) 100 - - -10 2551-62-4 fluorid sírov˘ (SF6) 50 - - -11 oxidy síry (SOx/SO2) 150 000 - - -12 celkov˘ dusík - 50 000 50 000 10 00013 celkov˘ fosfor - 5 000 5 000 10 00014 7440-38-2 arsen a slouãeniny (jako As) 20 5 5 5015 7440-43-9 kadmium a slouãeniny (jako Cd) 10 5 5 516 7440-47-3 chrom a slouãeniny (jako Cr) 100 50 50 20017 7440-50-8 mûì a slouãeniny (jako Cu) 100 50 50 50018 7439-97-6 rtuÈ a slouãeniny (jako H) 10 1 1 519 7440-02-0 nikl a slouãeniny (jako Ni) 50 20 20 50020 7439-92-1 olovo a slouãeniny (jako Pb) 200 20 20 5021 7440-66-6 zinek a slouãeniny (jako Zn) 200 100 100 1 00022 85535-84-8 chloralkany (C10-13) - 1 1 1023 107-06-2 1,2-dichlorethan (DCE) 1 000 10 10 10024 75-09-2 dichlormethan (DCM) 1 000 10 10 10025 halogenované organické slouãeniny

(jako AOX) - 1 000 1 000 1 00026 118-74-1 hexachlorbenzen (HCB) 10 1 1 127 87-68-3 hexachlorbutadien (HCBD) - 1 1 528 608-73-1 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH) 10 1 1 129 PCDD +PCDF (dioxiny +furany) (jako TEQ) 0,001 0,001 0,001 0,00130 87-86-5 pentachlorfenol (PCP) 10 1 1 531 127-18-4 tetrachlorethylen (PER) 2 000 - - 1 00032 56-23-5 tetrachlormethan (TCM) 100 - - 1 00033 12002-48-1 trichlorbenzeny (TCBs) 10 - - 1 00034 71-55-6 1,1,1-trichlorethan 100 - - 1 00035 79-01-6 trichlorethylen 2 000 - - 1 00036 67-66-3 trichlormethan 500 - - 1 00037 bromované difenylethery (PBDE) - 1 1 538 slouãeniny organocínu (jako celkové Sn) - 50 50 5039 108-95-2 fenoly (jako celkové C) - 20 20 20040 polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU )b/ 50 5 5 5041 celkov˘ organick˘ uhlík (TOC) (jako

celkové C nebo COD/3) - 50 000 - -42 chloridy (jako celkové Cl) 2 000 000 2 000 000 2 000 00043 chlor a anorganické slouãeniny (jako HCl) 10 000 - - -

40



do vody(kg/rok)

do pÛdy(kg/rok)


(kg/rok)

44 kyanidy (jako celkové CN) - 50 50 50045 fluoridy (jako celkové F) - 2 000 2 000 10 00046 fluor a anorganické slouãeniny (jako HF) 5 000 - - -47 74-90-8 kyanovodík (HCN) 200 - - -48 polétav˘ prach (PM10) 50 000 - - -49 71-43-2 benzen 1 000 200 200 2 000

(jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/

50 108-88-3 toluen - 200 200 2 000(jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/

51 100-41-4 ethylbenzen - 200 200 2 000(jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/

52 1330-20-7 xyleny - 200 200 2 000(jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/ (jako BTEX)a/

53 1336-36-3 polychlorované bifenyly (PCB) 0,1 0,1 0,1 154 79-34-5 1,1,2,2-tetrachlorethan 50 - - 1 00055 1332-21-4 azbest 1 1 1 1056 75-01-4 vinylchlorid 1 000 10 10 10057 75-21-8 ethylenoxid 1 000 10 10 10058 91-20-3 naftalen 100 10 10 10059 309-00-2 aldrin 1 1 1 160 72-20-8 endrin 1 1 1 161 50-29-3 DDT 1 1 1 162 60-57-1 dieldrin 1 1 1 163 100-42-5 styren 100 10 00064 50-00-0 formaldehyd 50 10 00065 76-44-8 heptachlor 1 1 1 166 608-93-5 pentachlorbenzen 1 1 1 567 hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) 1 - - 10068 chlorofluorouhlovodíky (CFC) 1 - - 10069 halony 1 - - 10070 120-12-7 anthracen 50 1 1 5071 117-81-7 di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP) 10 1 1 10072 58-89-9 lindan 1 1 1 173 1912-24-9 atrazin - 1 1 574 57-74-9 chlordan 1 1 1 175 143-50-0 chlordecon 1 1 1 176 470-90-6 chlorfenviphos - 1 1 577 2921-88-2 chlorpyrifos - 1 1 578 2385-85-5 mirex 1 1 1 179 122-34-9 simazin - 1 1 580 15972-60-8 alachlor - 1 1 581 330-54-1 diuron - 1 1 582 115-29-7 endosulfan - 1 1 583 8001-35-2 toxafen 1 1 1 184 nonylfenol ethoxyláty (NP/NPE)

a související látky - 1 1 585 34123-59-6 isoproturon - 1 1 586 tributylcín a slouãeniny - 1 1 587 trifenylcín a slouãeniny - 1 1 588 1582-09-8 trifluralin - 1 1 5

41

Vysvûtlivky:âíslo CAS zneãi‰Èující látky podle Chemical Abstracts Service.Pomlãka (-) oznaãuje, Ïe dotyãn˘ parametr nezpÛsobuje vznik poÏadavku na ohlá‰ení.TEQ - toxick˘ ekvivalent vyjádfien˘ v ekvivalentech toxicity 2,3,7,8 - tetrachlordibenzodioxinu (TCDD)

Poznámky:a/ Jednotlivé zneãi‰Èující látky se ohla‰ují v pfiípadû, Ïe dojde k pfiekroãení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnn˘ parametr pro benzen, toluen, ethylbenzen, xylen).b/ Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) se mûfií jako benzo(a)pyren (50-32-8), benzo(b)fluoranthen (205-99-2), benzo(k)fluoranthen (207-08-9), indeno(1,2,3-cd)pyren (193-39-5)

(odvozeno z Protokolu o persistentních organick˘ch polutantech k Úmluvû o dálkovém zneãi‰tûní ovzdu‰í pfiesahujícím hranice státÛ).


Způsob a metody zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látekMěření, výpočet a expertní odhad

Uživatel registrované látky zjišťuje emise a přenosy využitím metod zjišťování subsidiárně v tomto pořadí:a) měřením; nelze-li metodu měření zajistit,b) výpočtem; nelze-li metodu výpočtu zajistit,c) expertním odhadem.

Měření (M)Měřením (M) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů přímým monitorováním emisního procesu.Monitorování je možno provádět následujícími způsoby:a) kontinuálně,b) jednorázově.Musí být zaznamenána doba trvání emise. Bodová měření jakéhokoli parametru emisí musí být dosta-

tečně reprezentativní pro roční objem emisí této látky. Případně je třeba ke zjištění celkových ročních emisílátky doplnit měření použitím jiných metod zjišťování emisí (například výpočtu a expertního odhadu).

Výpočet (C)Výpočtem (C) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů pomocí výpočtu na základě konkrétních

údajů. Výpočet je nutno provádět na základě hmotnostní bilance nebo s využitím emisních faktorů plat-ných pro zařízení. Musí být započítán jakýkoli vznik nebo zánik látky v rámci hmotnostní bilance.

Při provádění výpočtu hmotnostní bilance je třeba definovat období, pro které je výpočet prováděn tak,aby byly zohledněny doby přerušení procesů a jejich změny. Výpočet hmotnostní bilance je možno prová-dět pro jeden rok nebo pro definované období, přičemž výsledky pro toto období jsou přepočteny k zís-kání údajů o ročních emisích a přenosech.

Pro konkrétní látky v jednotlivých procesech je možno použít jednoduchý výpočet hmotnostní bilance.V rámci hmotnostní bilance se zjišťují roční emise a přenosy, a to v maximálně možné míře na základě

celkových ročních dat. Pokud jsou pro účely výpočtu hmotnostní bilance shromažďovány údaje za obdobíméně než jednoho roku, musí uživatel registrované látky zajistit, aby interpolované roční hodnoty odpoví-daly provozu zařízení, technické nebo technologické jednotky v rámci tohoto období.

V maximální míře je nutno použít emisní faktory zjištěné při monitorování stejných či podobných zaří-zení, technických a technologických jednotek, technologií nebo úniků.

Expertní odhad (E)Expertním odhadem (E) se rozumí zjištění hodnoty emisí a přenosů na základě obecnějších údajů zís-

kaných ze stejných či podobných zařízení, technických a technologických jednotek nebo technologií. Tatometoda zjišťování využívá emisní faktory nebo referenční emisní faktory.

Emisními faktory se rozumí průměrné hodnoty, které popisují množství vypuštěné chemické látky jakofunkci konkrétního procesu nebo metody použití určitého vybavení. Mohou být vyjádřeny jako poměr che-mické látky na vstupu k množství chemické látky procházející procesem.

Při výpočtech musí být použity odpovídající údaje; kvalita různých údajů o emisních faktorech je varia-bilní. V některých případech se emisní faktory vypočítávají na základě měření prováděných za zkušebníchpodmínek pro řadu různých zařízení, zatímco jiné emisní faktory se určují na základě podrobných výsled-ků monitorování. Některé vycházejí pouze z průměrných úniků z podobných typů procesů; některé emis-ní faktory se týkají konkrétních objektů nebo procesů, zatímco jiné mohou představovat celostátní průmě-ry. Kvalita emisních faktorů se liší v závislosti na použitelnosti a spolehlivosti výpočtů a původních měření.

Po určení vhodných emisních faktorů pro daný proces je nutno tyto faktory přizpůsobit pro tento proces.

42

43


Údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování

Ohla‰ovaná poloÏka Vysvûtlení

UÎIVATEL OHLA·OVANÉ LÁTKY

Obchodní firma nebo název, anebo jménoa pfiíjmení

Adresa sídla nebo místa podnikání

Odvûtvová klasifikace ekonomick˘ch ãinností(OKEâ)

Identifikaãní ãíslo organizace (Iâ)

Ohla‰ovací rok Rok, za kter˘ jsou data ohla‰ována

Provozovna

Viz pfiíloha ã. 5. Vyplní pouze provozovatel zafiízení podle pfiílohy ã. 1 zákona

1. Emise ohla‰ované látky z technické nebo technologické jednotky1) do ovzdu‰í (pro jednotlivé ohla‰ované látky v mnoÏství shodném.nebo pfiesa-hujícím ohla‰ovací práh stanoven˘ pfiílohou ã. 1 a 2 k tomuto nafiízení)

Kódy ãinnosti (kódy NOSE-P)

Emise

Havarijní emise

Zaji‰Èuje pfiesnou a jednoduchou identifikaci ohla‰ovatele, dÛleÏité pro vyhledávání dal‰íchpodstatn˘ch informací (napfi. v obchodním nebo jiném rejstfiíku)

Název látky âíslo CAS MnoÏství látky v kg/rok Metoda zji‰Èování (E, M, C)1

Vysvětlivka: 1 M - měření, C - výpočet, E - expertní odhad.1) Údaje se vyplní za každou samostatnou technickou nebo technologickou jednotku zvlášť.


Datum vypracování

V˘ãet technick˘ch nebo technologick˘ch jed-notek, které jsou souãástí provozovny a za nûÏjsou emise a pfienosy samostatnû ohlá‰eny(jedná-li se o provozovatele zafiízení podle pfií-lohy ã. 1 zákona - v˘ãet kategorií zafiízenípodle pfiílohy ã. 1 zákona)

Adresa provozovny

Zemûpisné soufiadnice (systém WG S84)

Název provozovny

Telefon/fax

Jméno a podpis odpovûdné osoby za ohlá‰ení

Pfienosy (mimo provozovnu, v˘stupy)

44

2. Emise ohla‰ované látky z technické nebo technologické jednotky1) do vody (vypou‰tûní do povrchov˘ch nebo podzemních vod nebo v odpadníchvodách do kanalizace, která není zakonãena ãistírnou odpadních vod pro jednotlivé ohla‰ované látky v mnoÏství shodném nebo pfiesahujícím ohla-‰ovací práh stanoven˘ pfiílohou ã. 1 a 2 k tomuto nafiízení).Jméno recipientu a fiíãní km:

3. Emise ohla‰ované látky z technické nebo technologické jednotky1) do pÛdy (pro jednotlivé ohla‰ované látky v mnoÏství shodném nebo pfiesahují-cím ohla‰ovací práh stanoven˘ pfiílohou ã. 1 a 2 k tomuto nafiízení)

4. MnoÏství ohla‰ované látky vypou‰tûné z technické nebo technologické jednotky1) v odpadních vodách do kanalizace zakonãené ãistírnou odpad-ních vod umístûné mimo provozovnu (pro jednotlivé ohla‰ované látky v mnoÏství shodném nebo pfiesahujícím ohla‰ovací práh stanoven˘ pfiílohouã. 1 a 2 k tomuto nafiízení)

5. MnoÏství ohla‰ované látky v odpadech s odli‰ením, zda jsou urãeny k vyuÏití ãi odstranûní a oznaãením zafiízení k vyuÏívání, odstraÀování, sbûrunebo v˘kupu odpadÛ, do kterého je odpad pfiedán (pro jednotlivé ohla‰ované látky v mnoÏství shodném nebo pfiesahujícím ohla‰ovací práh stano-ven˘ pfiílohou ã. 1 a 2 k tomuto nafiízení)

Havarijní emise

Havarijní emise

Vysvětlivka: 1 M - měření, C - výpočet, E - expertní odhad.1) Údaje se vyplní za každou samostatnou technickou nebo technologickou jednotku zvlášť.







45


Kategorie zařízení a označení zdrojů emisí - kódy NOSE-P

kategorie zafiízenípodle pfiílohyã. 1 zákona

ãinnosti kódy NOSE-P oznaãení zdrojÛ emisí

1. energetika1.1. spalování ve spalovacím zafiízení o jme-

novitém tepelném pfiíkonu > 50 MW 101.01 spalovací procesy > 300 MW101.02 spalovací procesy > 50 a < 300 MW101.04 spalování v plynov˘ch turbinách101.05 spalování ve stacionárních zdrojích,

motorech1.2. rafinace minerálních olejÛ a plynÛ 105.08 zpracování ropn˘ch produktÛ1.3. koksování 104.08 koksárenské pece1.4. zplynování a zkapalÀování uhlí 104.08 jiné zpracování pevn˘ch paliv

2. v˘roba a zpracování kovÛ2.1./2.2./ kovoprÛmysl a úprava rud; 104.12 primární a sekundární hutní v˘roba hutní

prvov˘roba a zpracování kovÛ2.3./2.4./ hutní v˘roba Ïelezn˘ch a neÏelezn˘ch 105.12 charakteristické postupy pfii v˘robû kovÛ

kovÛ, a kovov˘ch v˘robkÛ2.5./2.6. 105.01 povrchová úprava kovÛ a plastick˘ch hmot

3. zpracování nerostÛ3.1./3.3./3.4./3.5. v˘roba cementu (> 500 t/den), v˘roba 104.11 v˘roba sádry, asfaltu, betonu, cementu,

cementu (> 500 t/den), vápna (> 50 t/den), skla, minerálních vláken, cihel, krytinyskla (> 20 t/den), nerostn˘ch (> 20 t/den) a keramick˘ch v˘robkÛnebo keramick˘ch v˘robkÛ (> 75 t/den)

3.2. v˘roba azbestu a v˘robkÛ z azbestu 105.11 v˘roba azbestu a v˘robkÛ z azbestu

4. chemick˘ prÛmysl4.1. v˘roba základních organick˘ch 105.09 v˘roba organick˘ch chemikálií

chemikálií 107.03 v˘roba organick˘ch produktÛ na bázi rozpou‰tûdel

4.2./4.3. v˘roba základních anorganick˘ch 105.09 v˘roba anorganick˘ch chemikálií nebo chemikálií nebo hnojiv hnojiv NPK

4.4./4.6. v˘roba biocidÛ a v˘bu‰nin 105.09 v˘roba chemick˘ch prostfiedkÛ na ochranu rostlin nebo v˘roba v˘bu‰nin

4.5. v˘roba léãiv 107.03 v˘roba farmaceutick˘ch produktÛ

5. nakládání s odpady5.1./5.2. odstraÀování nebo vyuÏívání

nebezpeãného odpadu (> 10 t/den) nebo komunálního odpadu (> 3 t/hod.) 109.03 spalování nebezpeãného nebo

komunálního odpadu109.06 skládky109.07 fyzikálnû-chemické a biologické

zpracování odpadu105.14 recyklace/zhodnocování odpadov˘ch

materiálÛ5.3./5.4. odstraÀování odpadu, kter˘ není

nebezpeãn˘ (50 t/den) a skládky (> 10 t/den) 109.06 skládky (pozemní ukládání pevn˘ch

odpadÛ)109.07 fyzikálnû-chemické a biologické zpracování

odpadu6. ostatní zafiízení6.1. v˘roba buniãiny ze dfieva nebo jin˘ch 105.07 v˘roba buniãiny, papíru a v˘robkÛ z papíru

46

vláknit˘ch materiálÛ a v˘roba papíru nebo lepenky (> 20 t/den)

6.2. pfiedúprava nebo barvení vláken ãi textilií 105.04 v˘roba textilií a v˘robkÛ z textilu(> 10 t/den)

6.3. vydûlávání kÛÏí a koÏe‰in (> 12 t/den) 105.05 v˘roba kÛÏe a koÏeného zboÏí6.4. jatka (> 50 t/den), zpracování a úprava 105.03 v˘roba potravin a nápojÛ

mléka (> 200 t/den), jin˘ch surovin Ïivoãi‰ného (> 75 t/den) nebo rostlinného (> 300 t/den) pÛvodu

6.5. zne‰kodÀování nebo zhodnocování 109.03 spalování zvífiecích tûlzvífiecích tûl a Ïivoãi‰ného odpadu a Ïivoãi‰n˘ch odpadÛ(> 10 t/den) 109.06 skládky

105.14 zhodnocení zvífiecích tûl a Ïivoãi‰n˘ch odpadÛ

6.6. chov drÛbeÏe (> 40 000), prasat 110.04 vnitfiní fermentace stfievního obsahu(> 2 000) nebo prasnic (> 750) 110.05 nakládání se statkov˘m hnojivem

6.7. povrchová úprava látek, pfiedmûtÛ 107.01 nátûry (pouÏívání fiedidel)nebo v˘robkÛ pouÏívající organická a elektronika (pouÏívání fiedidel)rozpou‰tûdla (> 200t/rok) 107.02 odma‰Èování, suché ãi‰tûní

107.03 apretura textilií nebo kÛÏí (pouÏívání fiedidel)

107.04 tiskafisk˘ prÛmysl (pouÏívání fiedidel)6.8. v˘roba uhlíku nebo grafitu 105.09 v˘roba uhlíku nebo grafitu

kategorie zafiízenípodle pfiílohyã. 1 zákona

ãinnosti kódy NOSE-P oznaãení zdrojÛ emisí

47

48

I N T E G R O VA N ¯ R E G I S T R Z N E â I · Ë O VÁ N ÍPfi í ruãka pro ohla‰ování do integrovaného registru zneã i‰Èování

Vydalo Ministerstvo Ïivotního prostfiedí v roce 2004

ISBN 80-7212-318-1 (dotisk)

Typografie Jaroslav Lapaã, © 2004

Prepress Soliter.com

Tisk Tiskárna Nové Mûsto u Chlumce nad Cidlinou

Date post:	24-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Příručka pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování · 2018. 10. 9. ·...

Documents