Příruka pro zavádění informaního modelování staveb evropským … · BIM ve stavebnictví...

Příručka pro zavádění informačního modelování staveb

evropským veřejným sektorem

Strategické opatření pro výkonnost sektoru stavebnictví jako hybná síla hodnoty, inovací a růstu

Spolufinancováno Evropskou unií

Tuto zprávu je možno bezplatně reprodukovat do jakéhokoli formátu nebo na jakékoli médium bez povolení pod podmínkou, že není reprodukována za účelem zisku. Musí být reprodukována přesně a nesmí být používána v zavádějícím smyslu. Při re-produkování této zprávy musí být uveden její zdroj a datum vydání. Veškeré obrázky a tabulky je možno používat bez povolení pod podmínkou

uvedení autora.

Příručka pro zavádění informačního modelování staveb evropským veřejným sektorem

Strategické opatření pro výkonnost sektoru stavebnictví jako hybná síla hodnoty, inovací a růstu

Spolufinancováno

Evropskou unií

Předmluva

Vážený čtenáři, evropský stavební sektor je v centru dění, které sebou nese mnoho složi-tých ale zároveň slibných ekonomických, environmentálních a společen-ských výzev. Tento sektor vytváří 9 % HDP EU a zaměstnává 18 milionů lidí. Je hybnou silou hospodářského růstu a působí v něm 3 miliony firem, většina z nichž patří mezi tzv. malé a střední podniky. Klimatická změna, účinnost využívání zdrojů, nároky na sociální péči, urba-nizace a imigrace, stárnoucí infrastruktura, potřeba stimulace hospodář-ského růstu a také omezené rozpočty: to jsou výzvy, kterým čelí vlády, ma-jitelé veřejné infrastruktury a společnost jako celek. Inovativní, konku-

renceschopný a rostoucí stavební sektor bude zásadním způsobem přispívat k řešení těchto výzev.

Stavebnictví podobně jako ostatní odvětví v současnosti prochází svou vlastní „digitální revolucí“, při-čemž dříve mohlo těžit pouze z mírného zvyšování produktivity. Informační modelování staveb (BIM) je nyní rychlým tempem zaváděno v různých částech hodnotového řetězce jako strategický nástroj pro zvyšování nákladových úspor, produktivity, provozní účinnosti, kvality infrastruktury a ochrany životního prostředí.

Budoucnost je zde; přišel čas zavést společný evropský přístup pro tento sektor. Rozhodování o veřej-ných zakázkách, na nichž závisí velká část nákladů ve stavebnictví, a o politice může sehrát rozhodují-cí roli při prosazování širšího uplatňování BIM v zájmu podpory inovací a udržitelného růstu a součas-ném zapojování našich malých a středních podniků do tohoto procesu tak, aby výsledkem byla vyšší efektivita prostředků vynakládaných evropským daňovým poplatníkem.

Pracovní skupina EU pro BIM („BIM Task Group“), která je podporována Evropskou komisí, nedávno získala vůbec první cenu udělenou na summitu k BIM („European BIM Summit Award“), a to za její průkopnickou práci na společném rámci pro širší zavádění a vytvoření společné definice BIM pro ve-řejný sektor v Evropě.

Chtěla bych proto pracovní skupině poděkovat za její vynikající práci jako prosazovatel digitalizace stavebnictví prostřednictvím společné evropské akce a vystupování jako centrální autorita a zdroj in-formací pro veřejnoprávní zainteresované subjekty v Evropě.

Věřím, že tato příručka a její široké používání přispěje k vytvoření otevřeného, konkurenčního a nejlep-šího světového digitálního jednotného trhu pro stavebnictví a chtěla bych vyzvat k jejímu co možná nejširšímu přijetí a uplatňování. Chci taktéž vybídnout k širší diskuzi ve veřejném i soukromém sektoru v zájmu další společné akce.

2 www.eubim.eu

Komisařka EU Elżbieta Bieńkowska Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

Poděkování Tato příručka byla vypracována v celoevropské spolupráci organizací veřejného sektoru z 21 zemí EU. Tato spolupráce je organizována pracovní skupinou EU pro BIM („BIM Task Group“) spolufinancovanou Evropskou komisí. Její práce je řízena řídicí komisí tvořenou těmito členy:

Pietro Baratono, Angelo Ciribini: italská komise pro BIM a ministerstvo infrastruktury a dopravy Mark Bew MBE: pracovní skupina vlády Spojeného království pro BIM a digitalizaci ve stavebnictví Barry Blackwell: úřad vlády Spojeného království pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii Diderik Haug: norské Ředitelství veřejné výstavby a nemovitostí, zvláštní poradce pracovní skupiny EU pro BIM Benno Koehorst, Hester van der Voort: nizozemské ministerstvo infrastruktury a životního prostředí Richard Lane: projektový manažer pro pracovní skupinu EU pro BIM Ingemar Lewen, Jennie Carlstedt: švédská Státní agentura pro silnice a železnice Adam Matthews: předseda pracovní skupiny EU pro BIM Ilka May: místopředsedkyně pracovní skupiny EU pro BIM Souheil Soubra: CSTB za francouzskou agenturu Plán digitální transformace stavebnictví (PTNB) Virgo Sulakatko: estonské ministerstvo hospodářství a komunikace Jorge Torrico, Elena Puente Sanchez: Ineco za španělské ministerstvo veřejných prací

Řídicí komise chce poděkovat členům valné hromady pracovní skupiny EU pro BIM za jejich čas věnovaný přípravě této příručky a jejich odborné příspěvky:

Belgie………………...………………...…….………. Agentura pro budovy Česká republika………….… ministerstvo průmyslu a obchodu Dánsko……………...….……………...….………. Dánská agentura pro stavby a nemovi-

tosti Estonsko………………………….…...….…. ministerstvo hospodářství a komunikace,

Estonská státní agentura pro nemovitosti Finsko………………………...…………...……..…. Senátní nemovitosti a Finská agentura

pro dopravu Francie…………………………..…………..….….PTNB; MediaConstruct; AIMCC Německo……………………….………….…. Spolkové ministerstvo dopravy a digitální

infrastruktury, Spolkový výzkumný ústav stavebnictví, městského plánování a územního rozvoje

Island……………………...…………………….….…. Vládní agentura pro stavební zakázky

(FSR) Irsko…………………..……...…...…………........….…. Úřad pro veřejné práce Itálie………………………………………………........…. Italská komise pro BIM - ministerstvo in-

frastruktury a dopravy, Správa veřejných komunikací (ANAS), italský státní drážní podnik Italferr (skupina FS)

Litva…………………………………………….….….…. ministerstvo životního prostředí, Litevská

správa veřejných komunikací, litevský státní drážní podnik Lietuvos geležin-keliai, státní podnik Turto bankas

Lucembursko………………….…. Centre de Ressources des Technologies et

de l’Innovation pour le Bâtiment (CRTI-B) Nizozemsko………………………..…. ministerstvo infrastruktury a životního

prostředí, Státní stavební podnik Norsko…………………………….……………..… Ředitelství veřejné výstavby a nemovitos-

tí (DiBK) Polsko…………………………………….……....… ministerstvo infrastruktury a stavebnictví Portugalsko………………….….….… Univerzita Lisabon Slovensko………………………….…..…. Slovenská technická univerzita v Brati-

slavě Slovinsko…………………………..…….…. ministerstvo infrastruktury Španělsko……………...…………….…. ministerstvo veřejných prací (zastoupené

Inekem) Švédsko…………………………….……….…. Státní agentura pro silnice a železnice Spojené království…...Úřad vlády Spojeného království pro ob-

chod, energetiku a průmyslovou strategii, pracovní skupina vlády Spojeného krá-lovství pro BIM a digitalizaci ve staveb-nictví

Evropský parlament………………………….…….…. Evropský Parlament, Generální ředitel-

ství pro infrastrukturu a logistiku Evropská komise…………………………………….…….…. Úřad pro infrastrukturu a logistiku

Realizace tohoto programu byla umožněna díky podpoře a spolufinancování:

Generálního ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (DG GROW)

Úřadu vlády Spojeného království pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii (BEIS) vystupujícího jako hlavní koordinátor programu

Řídicí komise chce poděkovat zejména Lutzi Köppenovi (DG-GROW) a Barrymu Blackwellovi (BEIS), kteří významně přispěli ke stanovení cílů a rozsahu a realizaci tohoto programu.

[email protected] 3

Úvodní shrnutí

Tato příručka re-aguje na rostou-cí požadavky na vlády a veřejné zadavatele sti-mulovat hospo-dářský růst a konkurence-schopnost při současném za-jišťování získání náležité hodnoty za veřejné pro-středky pro-střednictvím šir-šího zavádění BIM

Informační modelování staveb (BIM) je ústředním bodem digitální transformace stavebního sektoru a zastavěného prostředí. Vlády a veřejní zadava-telé v celé Evropě a všude na světě uznávají hod-notu BIM jako strategického nástroje realizace cílů v oblasti nákladů, kvality a politiky. Řada z nich podniká proaktivní kroky k prosazování používání BIM ve stavebnictví pro získání ekonomických, ekologických a společenských přínosů. Tato pří-ručka reaguje na rostoucí požadavky na vlády a veřejné zadavatele stimulovat hospodářský růst a konkurenceschopnost při současném zajišťování získání náležité hodnoty za veřejné prostředky prostřednictvím širšího zavádění BIM.

Společná evropská doporu-čení Vypracovala ji pracovní skupina EU pro BIM, která shromažďuje společné zkušenosti tvůrců veřejné politiky, majitelů veřejných nemovitostí a provozo-vatelů veřejné infrastruktury z více než dvaceti ev-ropských zemí za účelem vydání doporučení týka-jících se těchto otázek:

Proč jiné vlády přijaly opatření za účelem podpory a prosazování BIM?

Jaké přínosy je možno očekávat?

Jak mohou vlády a veřejní zadavatelé pře-vzít vedení a spolupracovat se stavebními podniky?

Proč je kriticky důležité veřejné vedení a ev-ropské sladění?

Co je BIM? A jaká je jeho společná evropská definice?

Co je BIM? BIM je digitální podoba stavebnictví a správy ve-řejné infrastruktury. Kombinuje technologii, zlep-šování procesů a digitální informace pro radikální zlepšení výsledků stavebních projektů a fungování veřejné infrastruktury. BIM je strategickým nástro-jem pro zlepšování rozhodování jak o budovách, tak o veřejné infrastruktuře v průběhu celého ži-votního cyklu. Používá se pro projekty novostaveb a také, což je velmi důležité, podporuje rekon-strukci a modernizaci zastavěného prostředí - nej-větší oblast stavebního sektoru.

Přínosy BIM není nová metoda, ale je to globální trend, který roste. Určité zprávy1

předpovídají že širší při-jetí BIM přinese 15 - 25 % úspory pro globální trh infrastruktury do roku 2025. A je to změna vyvolá-vaná technologií, která bude mít s největší prav-děpodobností na stavební sektor největší dopad 2. Přínosy jsou obrovské: Jestliže by širší přijetí BIM v celé Evropě přineslo stavebnímu sektoru 10 % úspory, pak by pro trh s obratem 1,3 bilionu EUR přibylo dalších 130 miliard EUR3.. A tento vliv na-víc může být považován za malý ve srovnání s potenciálními společenským i a ekologickými pří-nosy, jaké by mohly být zajištěny s ohledem na agendu řešení klimatické změny a účinnosti vyu-žívání zdrojů. Účelem této příručky podpořit dosažení těchto přínosů vybídnutím k širšímu zavádění BIM ev-ropským veřejným sektorem jako strategického nástroje a k přijetí sladěného rámce pro zavádění této metody do aktivit v oblasti zastavěného pro-středí a stavebního sektoru. Toto sladění přináší této digitální inovaci jasnost a opakovatelnost v celé Evropě - a omezuje rozdíly, nedorozumění a zbytečné ztráty. Zrychlí růst a zvýší konkurence-schopnost stavebního sektoru, zejména malých a střeních podniků.

Poznámky pod čarou

1 BCG, Digitalizace při projektování a výstavbě, 2016; McKinsey, Produktivita výstavby, 2017 2 WEF, Utváření budoucnosti stavebnictví, 2016 3 FIEC, Výroční zpráva, 2017

4 www.eubim.eu

Závěry V této příručce je učiněn závěr, že se otevřela příleži-tost pro harmonizaci celoevropského společného stra-tegického přístupu k zavádění BIM. Jako účinný nástroj podpory této zásadní změny ve stavebním sektoru se doporučují vládní politiky a me-tody zadávání veřejných zakázek. Bez tohoto vedení shora-dolů bude v tomto sektoru zřejmě přetrvávat ma-lé a velmi nestejnorodé používání informační techno-logie, což by omezovalo jeho příležitost významně zvýšit produktivitu a efektivitu vynakládaných prostřed-ků. To platí zejména pro různorodé malé a střední podniky působící ve stavebnictví ve velmi hojném po-čtu. Vlády a organizace veřejného sektoru se mohou uj-mout vedení při směrování stavebnictví k objevení ne-využité příležitosti, kterou sebou nese digitalizace, aby výsledkem byly lepší veřejné služby a vyšší efektivita vynakládaných veřejných prostředků. Avšak vlády to nemohou dokázat samy: pro dosažení této digitální transformace je nezbytná spolupráce se stavebními podniky na evropské a národní úrovni s náležitou po-zorností věnovanou obchodním modelům, vzdělávání, rozvoji schopností, malým a středním podnikům a změnám současných praktik. Naší vizí je společně se soukromým sektorem vybudo-vat konkurenční a otevřený trh digitálního stavebnictví; takový, který určuje globální standard. Tato příručka vyzývá ke koordinované akci veřejného sektoru jak na evropské tak na národních úrovních za účelem napl-nění této vize. Na závěr je třeba uvést, že v této příručce jsou popsá-ny první kroky digitální revoluce ve stavebnictví, které budou postupem času vyžadovat velké přizpůsobení stavebními investory a dodavatelským řetězcem. To rozhodně nemůže být provedeno za krátkou dobu a zkušenosti ukazují, že úspěšná realizace strategií při-jetí BIM vyžaduje období přizpůsobování, protože po-žadavky BIM jsou postupně zvyšovány. Cílem této pří-ručky je poskytnout podporu umožňující vládám a ve-řejným zadavatelům převést stavebnictví do digitálního věku.

Obsah

1………............. Úvod……….................................................................................................................................................................................................... 6 1.1...................Filozofie BIM………................................................................................................................................................................................... 8 1.2...................Účel této příručky………..............................................................................................................................................................9 1.3...................Pro koho je tato příručka určena?.......................................................................................10 1.4...................Proč je tato příručka potřebná?.................................................................................................. 11 1.5...................Čím je BIM pro zainteresovaný subjekt

veřejného sektoru?.......................................................................................................................................................... 12 1.6...................Cíl a použití této příručky...............................................................................................................................13

2………............. Všeobecné předpoklady...............................................14 2.1...................Příležitost k vedení a slaďování................................................................................................ 16 2.2...................Veřejný sektor - hybná síla inovací................................................................................. 17 2.3...................Hodnotová nabídka BIM.................................................................................................................................. 18 2.4...................Proč se organizace veřejného sektoru ujímají

vedení prosazování BIM?........................................................................................................................... 20 2.5...................Proč veřejnoprávní organizace zaujímají společný

přístup k BIM?.................................................................................................................................................................................21 2.6...................Evropský společný strategický rámec a společná

definice BIM na implementační úrovni.................................................................. 23 2.6.1…….. Strategický rámec pro programy BIM pro veřejný

sektor……………………………………………………………………………………………………………………………………………………............... 24 2.6.2….....; Společná implementační úroveň BIM……………………………...….……............... 26

3………............. Doporučená opatření........................................................................28 3.1...................Strategická doporučení...................................................................................................................................... 30 3.1.1…….. Zajištění vedení organizací veřejného sektoru.......................... 32 3.1.2…….. Komunikování vize a zapojení komunit.............................................................. 38 3.1.3…….. Vytvoření kolaborativního rámce............................................................................................44 3.1.4…….; Zvýšení kapacity stavebnictví..........................................................................................................52 3.2...................Doporučení pro implementační úroveň...............................................................59 3.2.1….....; Politika....................................................................................................................................................................................................................60 3.2.2….....; Formální stránka..................................................................................................................................................................... 70 3.2.3….....; Proces.....................................................................................................................................................................................................................74 3.2.4….....; Lidské zdroje.......................................................................................................................................................................................78

4………............. Zkratky.................................................................................................................................................................................... 80

[email protected] 5

1. část

Úvod V této části …

1.1 Filozofie BIM………………………………….……………………………………………....………....…8 1.2 Účel této příručky…………………………………………………………………...9 1.3 Pro koho tato příručka

určena………………………………………………………………………………………………………………..……………10 1.4 Proč je tato příručka

potřebná …………………………………………………………………………………………………….……….…11 1.5 Čím je BIM pro

zainteresovaný subjekt veřejného sektoru?…………………………..…………..………..…12

1.6 Cíl a použití této příručky……………...…13

1.1

Úvod

Filozofie BIM

Zavedení infor-mačního mode-lování staveb (BIM) představu-je přechod sta-vebního sektoru na digitalizaci

Digitalizace je zavedení nebo zvýšení používání digitální nebo počítačové technologie takovým subjektem jako organizace, průmyslové odvětví nebo země. Zavedení informačního modelování staveb (BIM) představuje přechod stavebního sek-toru na digitalizaci. Je nesporné, že širší používá-ní technologie, digitálních procesů, automatizace a kvalifikovanějších pracovníků výrazně přispívá k naší budoucnosti co do hospodářského a spole-čenského rozvoje a ochrany životního prostředí. Stavební sektor má pro ekonomiky strategickou důležitost, pokud jde o hrubý produkt, tvorbu pra-covních míst a tvorbu a udržování zastavěného prostředí. Evropský stavební sektor se svým hrubým produktem ve výši 1,3 bilionu EUR4 podílí zhruba 9 % na HDP EU a je v něm zaměstnáno více než 18 milionů lidí, 95 % z nichž jsou za-městnanci malých a středních podniků5. Je však jedním z nejméně digitalizovaných odvětví se stagnující nebo klesající mírou produktivity6. Jeho roční míra produktivity se v posledních dvaceti le-tech zvýšila pouze o 1 %7. Řada zpráv o staveb-nictví8 poukazuje na systémové problémy v pro-cesu výstavby týkající se úrovně spolupráce, ne-dostatečných investic do technologie a výzkumu a vývoje a na nevyhovující správu informací. Tyto problémy způsobují nízkou efektivitu vynakláda-ných veřejných prostředků a vyšší finanční riziko kvůli nepředvídatelnému překračování plánova-ných nákladů, zpožďování dodávek veřejné in-frastruktury a změnám projektů.

Odhaduje se, že finanční přínos digitalizace pro-jekce, výstavby a správy může činit 10 % až 20 % investičních nákladů u projektů vertikálních staveb (budov) a infrastrukturních projektů9. V případě spodní hranice tohoto rozmezí by 10 % zvýšení produktivity evropského stavebního sektoru při-neslo úspory ve výši 130 miliard EUR. Pro dosa-žení takovéhoto přínosu stojí zato investovat a je k tomu potřebný koordinovaný a společný přístup. Bude to vyžadovat vedení a využití zadávacích ří-zení ze strany vlád a veřejných zadavatelů v celé Evropě jsoucích zdaleka největším klientem sta-vebního průmyslu. Digitalizace stavebnictví představuje jedinečnou příležitost uchopit tyto strukturální výzvy využitím nabízejících se osvědčených postupů z ostatních průmyslových odvětví a odborných metod a ná-strojů, digitalizovaných pracovních postupů a technologických dovedností k posunu na vyšší úroveň výkonnosti - a dát vzniknout digitálnímu stavebnictví.


4 FIEC, Výroční zpráva, 2017 a Evropská komise 5

Evropské stavební fórum, 2017 6 Accenture, Demystifikace digitalizace, 2016 7 McKinsey Global Institute, „Nové přístupy ve stavebnictví: cesta k vyšší produktivitě“, únor 2017 8 BCG, „Digitalizace projekce a výstavby“, 2017; Economist Intelligence Unit, „Přehodnocení produktivity v celém staveb-

ním průmyslu“, 2016; UK NAO, „Modernizace stavebnictví“, 2001 9 BCG, „Digitaliace projekce a výstavby: Transformační síla informačního modelování staveb“, 2017

8 www.eubim.eu

Úvod

1.2

Účel této příručky Tato příručka představuje hlavní zdroj metodic-kých pokynů pro zavádění informačního modelo-vání staveb (BIM) evropským veřejným sektorem a jejím cílem je vybavit vlády a veřejné zadavatele znalostmi potřebnými k vedení zavádění BIM v dodavatelském řetězci ve stavebním sektoru. Vy-pracovala ji pracovní skupina EU pro BIM, která je tvořena zástupci veřejných zadavatelů, majitelů in-frastruktury a tvůrců politiky z více než 20 evrop-ských zemí.

Tato skupina disponuje potřebnými znalostmi, pro-tože její členové jsou aktivně zapojeni do výstavby a správy veřejných statků v celé Evropě. Tento dokument není technickým manuálem pro technologii BIM, její aplikace a standardy, protože tyto informace je možno najít v mnoha jiných ma-teriálech. Popisuje a vybízí k používání těchto standardů a aplikací za účelem dosažení širších přínosů v celém dodavatelském řetězci. Jde o spolufinancovaný projekt Evropské komise na podporu přechodu Evropy k digitálnímu sta-vebnictví a především jednotného zavedení BIM evropskými veřejnými zadavateli a tvůrci politiky. Přispívá také k širšímu dialogu ve veřejném a soukromém sektoru o přechodu na evropské digi-talizované stavebnictví.

[email protected] 9

1.3

Úvod

Pro koho je tato příručka určena?

Tvůrce veřejné Veřejný zadavatel na Správce politiky jako celostátní nebo místní jako uživatel uživatel příručky úrovni jako uživatel příručky příručky

Tato příručka je založena na znalostech a odbor-ných zkušenostech členů pracovní skupiny EU pro BIM a výsledcích evropského výzkumu programů BIM pro veřejný sektor a současných a připravo-vaných normách. Je orientována na evropské veřejnoprávní zainte-resované subjekty, které tvoří politiky týkající se stavebnictví, veřejné zadavatele staveb, majitele nebo správce statků, jakými jsou veřejná in-frastruktura nebo budovy.

Tato příručka je určena tyto tři skupiny uživatelů:

Tvůrci veřejné politiky Podílející se na tvorbě politiky pro in-frastrukturu nebo stavebnictví

Veřejní zadavatelé na celostátní nebo místní úrovni Zabývající se obstaráváním služeb

Správci Odpovídající za údržbu a provoz veřejných statků nebo zastavěného prostředí

Tato příručka těmto uživatelům poskytne strate-gický přehled programů BIM pro veřejný sektor, popis hodnotové nabídky pro společný evropský rámec a společných zásad a standardů, které mohou být přijaty jako vodítko pro vládní iniciativy založené na BIM na celostátní a místní úrovni.

10 www.eubim.eu

Úvod

1.4

Proč je tato příručka potřebná? Abychom mohli plně využít příležitost, jakou nabí-zí digitalizace stavebnictví, musíme se zaměřit na tyto tři úkoly: 1. Zvýšení schopností mnoha různých zainte-

resovaných subjektů přejít na digitalizaci 2. Vymezení jednotných pracovních postupů

při současné maximalizaci konkurence a inovací

3. Komunikování sdílené hodnoty klientům a dodavatelskému řetězci pro zajištění jejího pochopení vedoucího ke změně chování

Jednorázové pilotní projekty nebo úspěšné mega-infrastrukturní projekty, při nichž se používají digi-tální pracovní postupy, slouží jako užitečné příkla-dy, avšak již zmíněný přínos pro Evropu v podobě úspor ve výši 130 miliard EUR bude dosažen pouze při rozsáhlém přijetí digitálních postupů v „mainstreamových“ stavebních projektech. Proto je třeba, aby toto přijetí mělo náležitou úroveň; aby byli k dispozici odborníci vybavení potřebnými znalostmi digitalizace použitelní pro celý hodnoto-vý řetězec a projekty různé velikosti, složitosti a typu. Vytvoření těchto kapacit je možné pouze při jed-notném způsobu práce, který odstraňuje nebo snižuje náklady na učení se znovu při přechodu od jednoho projektu k druhému. Tato příručka si proto klade za cíl řešit problém nedorozumění, ne-jednotných požadavků a odlišností v jednotlivých zemích. Tato příručka je zaměřena na vytvoření společ-ných zásad především pro stranu poptávky, tzn. pro veřejné zadavatele a tvůrce politiky, a sladění v zemích EU vytvořením společného výkladu, konzistentních požadavků a jednotné terminologie pro digitalizaci.

Tato příručka je vytvořena v kontextu tří strategic-kých hybných sil:

Rychlý růst iniciativ založených na BIM ve-dených evropským veřejným sektorem

Doporučení používání BIM při veřejných za-kázkách ve směrnici EU o zadávání veřej-ných zakázek (2014)

Výzva Evropské komise k předkládání žá-dostí o financování za účelem vytvoření společného rámce pro zavedení BIM v ev-ropském stavebním sektoru

Za prvé stále více evropských vlád a organizací veřejného sektoru zavádí programy na podporu ši-ršího přijetí BIM na nebo regionální úrovni nebo úrovni veřejných statků. Počet národních progra-mů BIM vedených organizací veřejného sektoru významně vzrostl od roku 2011 (na asi 11 aktiv-ních programů), což vytvořilo příležitost ke sdílení společných postupů. Tento nárůst počtu národ-ních programů však také vytváří riziko rozdílných postupů na jednotlivých evropských trzích. Rozdí-ly v definicích a postupech u BIM by zřejmě vytvo-řily nové překážky pro jeho používání na různých trzích a způsobily stavebnímu sektoru náklady na jejich odstraňování. Za druhé v roce 2014 Evropská unie uznala pří-nos BIM pro veřejný sektor co do vyšší efektivity vynakládaných prostředků (při veřejných zakáz-kách) a podpory inovací. Tato směrnice vybídla evropské veřejné zadavatele, aby zvážili zavedení BIM, čímž vznikla potřeba informací o BIM ze strany evropského veřejného sektoru. A za třetí tato příručka a pracovní skupina EU pro BIM jsou přímým výsledkem výzvy Evropské ko-mise k předkládání žádostí o financování v rámci dvouletého programu vytvoření evropské sítě ve-řejného sektoru sdílející osvědčené postupy pro BIM a k vytvoření příručky s doporučeními.

Jednorázové pi-lotní projekty nebo úspěšné megainfrastruk-turní projekty, při nichž se použí-vají digitální pra-covní postupy, slouží jako uži-tečné příklady, avšak již zmíně-ný přínos pro Evropu v podobě úspor ve výši 130 miliard EUR bude dosažen pouze při roz-sáhlém přijetí di-gitálních postu-pů v „mainstre-amových“ sta-vebních projek-tech

@eubim.eu 11

1.5

Úvod

Čím je BIM pro zainteresovaný subjekt veřejného sektoru?

Pro veřejné za-davatele a vlády to znamená větší výstavbu a sprá-vu více statků za stejné nebo nižší veřejné pro-středky a nižší riziko překročení plánovaných ná-kladů na veřejné infrastrukturní projekty, větší in-formovanost o projektech a je-jich transparent-nost a také větší zapojení zainte-resovaných sub-jektů

Pokud jde o veřejný sektor, BIM je možno poklá-dat za „digitální stavebnictví“. Je to něco podob-ného jako technologická a digitální revoluce, která zasáhla výrobní sektor v 80. a 90. letech 20. sto-lení a zvýšila míru produktivity a kvalitu produkce. Kombinuje se v něm používání 3D počítačového modelování s informacemi o projektu a celé život-nosti nemovitostí pro zlepšení spolupráce, koordi-nace a rozhodování při výstavbě a správě veřej-ných statků. Řeší taktéž dlouhé opožděné pře-chody procesů z analogového do digitálního světa umožňujíce nám zvládat bezprecedentní objem digitálních dat a informací. Pro veřejné zadavatele a vlády to znamená větší výstavbu a správu více statků za stejné nebo nižší veřejné prostředky a nižší riziko překročení pláno-vaných nákladů na veřejné infrastrukturní projekty, větší informovanost o projektech a jejich trans-parentnost a také větší zapojení zainteresovaných subjektů. V této příručce jsou rozebírány následující důleži-

té otázky z hlediska evropských veřejnoprávních zainteresovaných subjektů. V zájmu postupného vysvětlení společného evropského rámce jsou tyto otázky zodpovězeny ve dvou částech. Nejprve obecně v části Všeobecné předpoklady a pak po-drobněji v části Doporučená opatření s uvedením příkladů a případových studií.

Všeobecné předpoklady

Jaké je hodnotová nabídka BIM pro veřejný sektor a veřejné zadavatele?

Proč se mají organizace veřejného sektoru ujmout vedení prosazování vybízení k širo-kého přijetí BIM?

Jaké přínosy má zaujetí společného evrop-ského přístupu k zavedení BIM?

Jak vlády a veřejné organizace zavádějí BIM na strategické úrovni?

Jaké jsou společné definice BIM při imple-mentaci na projektové úrovni, která umož-ňuje jednotný způsob práce?

Doporučená opatření

Jak má být zaveden společný evropský stra-tegický přístup?

Jak má být společná evropská implemen-tační úroveň uplatňována na projektové úrovni?

S ohledem na příklady a případové studie – Jak mají programy veřejného sektoru zavá-dět BIM na strategické úrovni a na imple-mentační úrovni?

12 www.eubim.eu

Úvod

1.6

Předmět a použití této příručky Tato příručka poskytuje veřejnoprávním zaintere-sovaným subjektům doporučení na politické, stra-tegické a implementační úrovni pro zavedení BIM jako součásti širšího programu změny. O její oprávněnosti a legitimitě svědčí široké spektrum přispívatelů, konzultace s představiteli veřejného sektoru v rámci pracovní skupiny EU pro BIM a průzkum vykonaného toto pracovní skupinou. Uvedená doporučení nejsou součástí evropského pověření, ačkoli vycházejí ze součastných znalostí a evropských osvědčených postupů. Předpokládá se, že vzhledem k růstu zkušeností s touto oblastí digitalizace stavebnictví, zdokonalování standardů a zlepšování postupů při zadávání veřejných za-kázek, bude tuto příručku třeba pravidelně revido-vat. Cílem této příručky je poskytnout strategická do-poručení pro programy tvorby politiky nebo řízení změn na celostátní nebo regionální úrovni nebo úrovni veřejných statků. Přináší taktéž doporučení pro implementační úroveň pro rozhodování na úrovni projektů a veřejných zakázek.

Cílem této příručky není poskytnout technický ná-vod k používání BIM (který je obsažen v mnoha ji-ných materiálech) ani vytvářet normy nebo „kon-kurovat“ normotvorným orgánům, akademické ob-ci a průmyslovým sdružením. Je vytvořena s cílem upozornit na správné postupy a vytvořené stan-dardy při zavádění BIM a být zdrojem informací pro rozhodování organizací veřejného sektoru v zájmu jeho jednotnosti a rozhodování v evrop-ském stavebním sektoru. Hlavními cíli této příručky je:

zavést společný výklad a jazyk,

sdílet a prosazovat jednotné zavádění BIM,

vybídnout k širšímu používaní vytvořených standardů a společných zásad.

S textem této příručky je třeba se seznamovat po-stupně, tak jak jsou její jednotlivé části seřazeny za sebou (viz níže uvedené pořadí kapitol), pro získání náhledu na všeobecné koncepce před přechodem na podrobnější popis opatření a dopo-ručení.

2. kapitola: Všeobecné předpoklady

3. kapitola: Strategická a implementační do-poručení

4. kapitola: Případové studie a příklady

[email protected] 13

2. část

Všeobecné předpoklady V této části …

2.1 Příležitost k vedení a slaďování……………………………………………………………………………………………..……………16

2.2 Veřejný sektor - hnací síla inovací……………………………………………………………………………………………………………..……………17

2.3 Hodnotová nabídka…………………………...………..……………18 2.4 Proč se organizace

veřejného sektoru ujímají vedení prosazování BIM?……………...…20

2.5 Proč veřejnoprávní organizace zaujímají společný přístup k BIM?….…………….….…21

2.6 Evropský společný strategický rámec a společná definice BIM na implementační úrovni………………………………23

2.6.1 Strategický rámec pro programy BIM pro veřejný sektor…………………………………………………………………………………..24

2.6.2 Společná implementační úroveň BIM……………………26

2.1


Příležitost k vedení a slaďování

Očekává se, že BIM se stane standardem pro realizaci veřej-ných infrastruk-turních projektů všude ve světě

BIM se stává globálním jazykem pro sektor in-frastruktury a stavebnictví a umožňuje lepší spo-lupráci a pohyb dovedností přes hranice. Očekává se, že BIM se stane standardem pro realizaci ve-řejných infrastrukturních projektů všude ve světě. Používá se již například při mnoha v současnosti probíhajících stavbách podzemní dráhy na celém světě. Stavební sektor včetně svých klientů je velmi roz-štěpený co do používaných postupů a zavádění nových poznatků do praxe. Ve značné míře se spoléhá na zlepšování ad-hoc - z jednoho projektu na druhý. Proto je potřebný jednotný přístup pro celé odvětví pro zajištění udržitelnosti dlouhodo-bých investic, způsobilosti a rozvoje kapacit. Jako účinný nástroj podpory této zásadní změny ve stavebním sektoru se doporučují vládní politiky a metody zadávání veřejných zakázek. Bez tohoto vedení shora-dolů bude v tomto sektoru zřejmě přetrvávat nedostatečné investování do informač-ní technologie, nízká efektivita vynakládaných prostředků a nízká úroveň produktivity. To platí zejména pro různorodé malé a střední podniky působící ve stavebnictví ve velmi hojném počtu. Vlády a organizace veřejného sektoru se mohou ujmout vedení při směrování stavebnictví k obje-vení nevyužité příležitosti, kterou sebou nese digi-talizace, aby výsledkem byly lepší veřejné služby a vyšší efektivita vynakládaných veřejných pro-středků.

Tato příručka navrhuje osvědčený přístup založe-ný na univerzálních zásadách a všeobecně použi-telných postupech a standardech. Tento přístup může být evropskými veřejnoprávními subjekty přijat pro uplatňování na jejich vlastních trzích pro zajištění těchto přínosů pro fungování veřejných statků a soukromého sektoru:

Vyšší produktivita sektoru - výstavba více nemovitostí při stejných nebo nižších inves-ticích

Zvýšená kvalita veřejných statků

Přizpůsobení udržitelnému zastavěnému prostředí - takovému, které podporuje řeše-ní výzev spojených s klimatickou změnou a potřebu cyklického hospodářství

Větší transparentnost výkonnosti stavebnic-tví

Nové příležitosti pro růst stavebnictví díky exportu a nabízení doplňkových služeb

Výkonnější sektor s vysokou úrovní digitali-zace přitahující talentované pracovní síly a investice

Tuto příručku nabízíme jako příspěvek ke spolu-práci ve veřejném sektoru na celostátní a regio-nální úrovni začínající se rozvíjet v Evropě a uví-táme spolupráci umožňující obohacení uvedených příkladů, případových studií a doporučení.

16 www.eubim.eu


2.2

Veřejný sektor - hybná síla inovací Požadavek zajištění co nejvyšší efektivity vynalo-žených veřejných prostředků bude mít pro ty, kteří jsou pověřeni rozhodováním o investicích, vždy stejnou důležitost. Důsledkem finanční krize v ro-ce 2008 byla potřeba omezit veřejné investice, což tento požadavek vyostřilo. Pokračující ome-zování dostupnosti financí pro veřejný sektor spo-lečně se stále rostoucí poptávkou po veřejných službách bude nadále zvyšovat potřebu lépe vyu-žívat dostupné zdroje10. Jsou zde obrovské vý-zvy:

Krize urbanizace a bytové výstavby

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil

Nedostatek zdrojů

Klimatická změna a cyklické hospodářství

Globalizované trhy

Stárnoucí infrastruktura

Veřejní zadavatelé mají značný vliv jako skupina mohoucí prosazovat změnu ze své pozice zdaleka největšího klienta stavebního průmyslu. Jako ne-konkurenční, transparentní a nikoho neupřednost-ňující skupina klientů mohou investovat veřejné prostředky pro zajištění vyšší hodnoty pro daňové poplatníky a potřebné ovlivnění trhu veřejnými za-kázkami. Tato příručka je určena pro různé subjekty veřej-ného sektoru zainteresované na zastavěném pro-středí ve strategických nebo řídicích rolích. Tato část obsahuje přehled problematiky pro tyto strany a odpovědi na tyto otázky:

Jaká je hodnotová nabídka BIM pro veřejný sektor a veřejné zadavatele?

Proč se organizace veřejného sektoru ují-mají vedení prosazování širšího přijetí BIM?

Jaké jsou přínosy přijetí společného evrop-ského přístupu k zavádění BIM?

Jak vlády a veřejné organizace zavádějí BIM na strategické úrovni?

Jaké jsou společné definice BIM při imple-mentaci na projektové úrovni?


10 Zelená kniha britského ministerstva financí: Oceňování a hodnocení vládnou, pokyny ministerstva financí. Doplňkové pokyny zelené knihy pro posuzování žádosti o financování z veřejných zdrojů s ohledem na efektivní vynakládání pro-středků. (Londýn: TSO). Viz www.greenbook.treasury.gov.uk


2.3


Hodnotová nabídka BIM

BIM nabízí eko-nomické, ekolo-gické a spole-čenské přínosy pro různé veřej-noprávní zainte-resované subjek-ty

Zainteresované subjekty veřejného sektoru mo-hou těžit z přijetí BIM ve třech různých rolích:

Jako veřejní zadavatelé staveb nebo majite-lé veřejných nemovitostí a infrastruktury zabývající se projektovou fází (tj. výstavbou)

Jako majitelé veřejných nemovitostí a in-frastruktury zabývající se fází provozu a údržby (tj. používáním)

Jako tvůrci veřejné politiky zabývající se tvorbou legislativy, pravidel nebo standardů pro zlepšení fungování stavebního sektoru nebo zastavěného prostředí

Přínosy BIM pro ty, ze soukromého sektoru, kteří již využívají digitální proces a technologii, jsou na-bíledni. Mezi tyto přínosy patří lepší koordinace a rychlejší vytváření přesných a spolehlivých infor-mací pro zlepšení rozhodování a kvality produkce. Tyto přínosy pro soukromý sektor nabývají formu celospolečenských ekonomických přínosů, jakými jsou vyšší efektivita vynaložených veřejných pro-středků ve fázi výstavby a vyšší kvalita veřejných statků a služeb při jejich používání. Pokud jde o tvůrce politiky zabývající se fungováním stavební-ho sektoru, tyto ekonomické přínosy je možno ag-regovat na národní úroveň, kde jde o podporu zvyšování úrovně produktivity (např. posuzované podle HDP) a potenciálu pro růst (např. posuzo-vaného podle exportu).

BIM může vedle těchto ekonomických přínosů mít také ekologické přínosy jako přesnější objednává-ní materiálu vedoucí k menšímu množství odpadu na skládkách a optimalizovaná energetická simu-lace vedoucí k nižším energetickým potřebám za-stavěného prostředí. Společenské přínosy může majitel veřejné in-frastruktury zajistit používáním BIM k účinnějšímu veřejnému plánování pro vybudování podpory pro novou nebo renovovanou veřejnou infrastrukturu, což se týká například výstavby dálnic, vodních děl nebo rekonstrukce veřejných budov. To může na-pomáhat správnému řešení veřejné infrastruktury a jejímu sladění s potřebami místního obyvatel-stva a vést k příznivým společenským dopadům, jakými jsou lepší plánování zdrojů, větší používání veřejných zařízení nebo mapování a ochrana ar-chitektonických památek. Proto je možno říci, že BIM nabízí ekonomické, ekologické a společenské přínosy pro mnoho různých veřejnoprávních zain-teresovaných subjektů. V tabulce na následující straně je přehled těchto přínosů pro jednotlivé veřejnoprávní zaintereso-vané subjekty. Červené tečky označují cílené pří-nosy podle průzkumu programů BIM probíhajících v současnosti v celé Evropě provedeného pracov-ní skupinou EU pro BIM v červnu 2016. Tento průzkum ukazuje, že přínosy pro majitele veřejných statků jsou většinou ekonomické, a to v podobě.úspor ve fázi výstavby nebo používání. Přínosy pro tvůrce politiky jsou většinou spojeny s ekonomikou (např. vyšší míry produktivity a větší konkurence na globálních trzích). Průzkum ukazuje také, že existuje malý počet probíhajících programů BIM, které těží z ekologic-ké a sociální agendy jak pro tvůrce politiky, tak pro majitele veřejných statků a sledují dlouhodobější vizi.

18 www.eubim.eu

STATKY ODVĚTVÍ

Fáze výstavby Fáze používání Stavebnictví Digitální služby

Zkrácení dodacích lhůt o

10 %

Nižší náklady na údržbu

Nižší náklady na provoz

Zvýšení konkurence-schopnosti sektoru

Růst exportu

Růst odvětví digitálních služeb

Jednotný digitální trh

Menší množství odpadu Optimalizovaná provozní

spotřeba energie

Analýza celého životního cyklu

Větší účinnost využívání zdrojů

Cyklické hospodářství

Větší účinnost využívání zdrojů datové infrastruktu-

ry

Vyšší úroveň bezpečnosti

a ochrany zdraví

Větší interakce s veřejnos-tí a její zapojení

Příznivé společenské do-pady (např. lepší péče o pacienty ve zdravotnic-

kých zařízeních, lepší výu-ka ve vzdělávacích zaříze-

ních)

Čistější a bezpečnější pracovní prostředí ve sta-

vebnictví

Přitahování zájmu příští generace o práci ve sta-

vebnictví

Bezpečnost dat

Přitahování odborníků na digitalizaci do stavebnictví

= Cílený přínos podle průzkumu programů BIM pro veřejný sektor


PŘ

ÍNO

SY

Ek

on

om

ick

é E

ko

log

ick

é S

po

leč

en

sk

é

2.4


Proč se organizace veřejného sektoru ujímají vedení prosazování BIM?

Pracovní skupina EU pro BIM zjišťovala důvody proč se evropské organizace veřejného sektoru roz-hodly ujmout se vedení prosazování širšího používání BIM.

Důvod pro vedení Popis hybné síly

Vyšší efektivita vy-nakládaných pro-středků

Veřejný zadavatel má za úkol zajistit co největší ekonomické zhodnocení veřej-ných prostředků. Zavedení BIM může zabezpečit přesněji naplánované a nižší náklady na výstavbu a omezení zpoždění výstavby veřejných statků.

Veřejné zakázky jako stimul inovací

Vlády jako zdaleka největší zadavatelé stavebních zakázek při asi 30 % celkové produkce stavebnictví určených pro veřejný sektor mohou významně podporo-vat inovace. Je to jeden ze stanovených cílů pro vydání směrnice Evropské unie o zadávání veřejných zakázek (2014).

Síťový účinek přijetí: podpora pro malé a střední podniky

Protože stavební průmysl je značně rozštěpený a 95 % společností v něm půso-bících je označováno jako malé a stření podniky, není pro něj jednoduché celko-vě se přizpůsobit tak, aby se vydal jedním jediným směrem. Plné ekonomické přínosy budou dosaženy pouze skrze širší přijetí BIM v celém hodnotovém ře-tězci.

Agenda digitalizace Vlády, tvůrci politiky a průmyslové podniky uznávají přínosy prosazování digita-lizace průmyslových odvětví. Je to agenda pokládaná za velmi důležitou zejména v Evropě, což potvrzuje iniciativa Evropské komise na podporu digitálního jed-notného trhu.

20 www.eubim.eu


2.5

Proč veřejnoprávní organizace zaujímají společný přístup k BIM? Evropská komise poskytla financování a podporu pro pracovní skupinu EU pro BIM, aby nasměrovala národní programy BIM v celé Evropě ke společnému přístupu. V následující tabulce jsou uvedeny pří-nosy přijetí společného evropského přístupu:

Přínos evropského přístupu

Popis přínosu

Akcelerace národ-ních snah

Při spoluprácí a sdílení osvědčených postupů mohou země akcelerovat své ini-ciativy BIM na základě zkušeností ostatních.

Minimalizace nákla-dů

Při opakovaném využívání již získaných poznatků a znalostí je možno minimali-zovat úsilí vycházející naprázdno a marné investice.

Účinné a dobře pod-ložené programy

Při opírání se o získané znalosti a praktické zkušenosti s tím, co je nutné pro úspěch programu, mohou jednotlivé země vytvářet a realizovat účinné iniciativy.

Zohlednění specifik sousedící zemí

Zaujetí podobného přístupu k sousedícím zemím při prosazování BIM zvýší účinnost každého jednotlivého národního programu.

Omezení obchod-ních bariér růstu

Sladění evropského přístupu podpoří obchod a příležitosti pro růst nehledě na státní hranice. Vytvoření přístupů specifických pro jednotlivé země by zřejmě zneprůhledňovalo stavební sektor, brzdilo přeshraniční spolupráci a způsobova-lo stavebním podnikům náklady při nutnosti přizpůsobit se odlišným národním přístupům.

Prosazení tvorby mezinárodních standardů a integra-ce softwaru

Evropa má příležitost společně prosadit vytvoření standardů pro používání na mezinárodních trzích. To zajistí otevřenou soutěž v dodavatelském řetězci a ote-vřené sdílení informací na softwarových platformách.



2.6

Evropský společný strategický rámec a společná definice BIM na implementační úrovni Tato příručka poskytuje dva hlavní rámce pro spo-lečné zavedení BIM do řízení evropských veřej-ných statků a veřejných zakázek:

Strategický rámec pro programy BIM vede-né organizací veřejného sektoru

Společná definice BIM na implementační úrovni

Tyto dva rámce se navzájem doplňují, aby veřej-noprávním zainteresovaným subjektům poskytly holistickou metodologii pro zavádění BIM jako ini-ciativy na celostátní nebo regionální úrovni nebo úrovni veřejných statků a definici BIM na imple-mentační úrovni pro zajištění jednotnosti pro sta-vebnictví na firemní a projektové úrovni.


2.6.1

Všeobecné předpoklady >

Evropský společný strategický rámec a společná definice BIM na implementační úrovni

Strategický rámec pro programy BIM pro veřejný sektor

Programy BIM jsou iniciativy řízení změn, které vyžadují: cíle, prostředky, lidské zdroje, hodnoce-ní, hybnou sílu, úspěšné výsledky a čas. V této části je popsán strategický rámec pro tvorbu dob-ře podložených a účinných programů BIM s nále-žitým sladěním těchto prvků. Tento strategický rámec obsahuje společný přístup pro zavádění BIM evropským veřejným sektorem. Jsou v něm určeny následující čtyři oblasti strategických opat-ření, které jsou důležité při tvorbě iniciativ BIM:

Zajištění vedení organizací veřejného sekto-ru

Komunikování vize a zapojení komunit

Vytvoření kolaborativního rámce

Rozšiřování možností a kapacit stavebního sektoru a jeho klientů

Každá z těchto čtyř obecných oblastí zahrnuje specifická opatření, která musí veřejnoprávní zain-teresovaný subjekt zvážit. Tento rámec poskytuje cestovní mapu pro zainteresované subjekty vydá-vající se na tuto cestu a zainteresovaným subjek-tům, které se na ni již vydaly, nabízí kontrolní se-znam.

Strategický rámec pro programy BIM pro veřejný sektor

Rozšiřování možností a kapacit stavebního sektoru

Počáteční výhody, pilotní projekty, odborná příprava Měření a monitorování, případové studie, zavedení změny do praxe

Zvyšování používání strategické „páky“ pro zvyšování kapacit


Získání zainteresovaných subjektů ze stavebního sektoru pro věc Vytvoření regionálních a zájmových sítí Pořádání akcí, využívání médií, internetu a sociálních médií


Právní a regulační rámec Pravidla pro data a procesy Dovednosti, nástroje, metodika

Zajištění vedení organizací veřejného sektoru

Přesvědčivé hybné síly, jasná vize a cíle Sladěná hodnotová nabídka a strategie

Garant, financovaný program, dozorující tým

© 2016 Matthews

24 www.eubim.eu

Tento rámec je založen na předpokladu, že pro-gramy vedené organizací veřejného sektoru jsou neúčinnější a nejlépe podložené, když jsou tyto čtyři oblasti strategických opatření dobře vymeze-

ny a rovnoměrně a současně rozvíjeny. Následu-jící obecný popis strategického rámce vytváří os-novu pro podrobný popis doporučených opatření v části Doporučená opatření.

Strategická dopo-ručení Strana 30

Oblast strategických opatření

Obecný popis strategických opatření

Vedení organizací veřejného sektoru

Definování přesvědčivých hybných sil, jasné vize a cílů

Popsání hodnoty BIM pro veřejný a soukromý sektor

Dokumentování všeobecného přístupu pro nasměrování stavebnictví k defi-nované vizi a cílům

Určení organizace veřejného sektoru, která bude garantem

Vytvoření implementačního týmu, který bude program prosazovat. Hodnotová nabídka a garant mohou zpřístupnit potřebné finance a zdroje.

Komunikace a ko-munity

Včasná a častá interakce se zainteresovanými subjekty ze stavebního sektoru je nezbytná pro prosazení procesu změny.

Zapojení do regionálních a zájmových sítí a jejich podpora za účelem šíření osvědčených postupů

Používání nástrojů masové komunikace, jakými jsou on-line média, pořádání akcí, internet a sociální média

Kolaborativní rámec Posouzení a řešení právních, regulačních a politických překážek pro usnad-nění spolupráce a sdílení dat

Vytvoření nebo aplikace mezinárodních standardů pro požadavky na data

Odkazování na mezinárodní standardy za účelem podpory kolaborativních procesů a sdílení dat

Vytvoření metodiky a nástrojů pro podporu zvyšování znalostí a dovedností a vydávání učebních plánů

Rozšiřování mož-ností a kapacit

Provádění pilotních projektů a podpora odborné přípravy pro umožnění dosa-hování počátečních úspěchů

Zvýšení používání veřejných zakázek jako hybné síly zvyšování kapacit sta-vebnictví

Vyhodnocování postupu a provádění případových studií pro zvýšení informo-vanosti stavebního sektoru a jeho zaujetí pro věc

Tento rámec popisuje společné strategické „páky“ pro program BIM vedený organizací veřejného sektoru. Tento vysokoúrovňový přístup je podpo-rován společnou implementační úrovní pro speci-fikaci BIM na projektové, firemní nebo celostátní úrovni.

Tento rámec popisuje, jak je možno BIM strate-gicky prosazovat, a společná implementační úro-veň popisuje co BIM představuje při zavádění do výstavby a správy veřejných statků.


2.6.2

Všeobecné předpoklady >

Evropský společný strategický rámec a společná definice BIM na implementační úrovni

Společná implementační úroveň BIM

Navzdory spo-lečné definici často vidíme, že pod pojmem BIM si lidé představu-jí mnoho růz-ných věcí

Existuje několik definic BIM pocházejících ze zdrojů sahajících od Wikipedie až po Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO), které víceméně shodně popisují BIM takto: proces nebo metoda správy informací týkajících se stavebních projektů za účelem koordinace četných vstupů a výstupů s použitím sdílených digitálních vyjádření fyzických a funkčních charakteristik jakékoli stavby včetně budov, mostů, silnic a výrobního zařízení11.

Avšak když se BIM zavádí nebo specifikuje na projektové, firemní nebo celostátní úrovni, často panují nejasnosti a schází shoda na tom, kde za-čít, co dělat a čím se „BIM projekt“ liší od „tradič-ného projektu“. Navzdory společné definici často vidíme, že pod pojmem BIM si lidé představují mnoho různých věcí. Neexistuje žádná meziná-rodní norma ani vymezení činností, jaké by měly být zadány a provedeny v rámci projektu, aby mohl být považován za BIM projekt. Velmi často se setkáváme s názorem, že BIM je software, 3D model nebo systém. Tato nejednotnost způsobuje nejasnosti a odchylnosti u veřejných zadavatelů a dodavatelů ze soukromého sektoru vedoucí k pře-kážkám úspěšné realizace. Zkušenosti pracovní skupiny EU pro BIM ukazují, že jasná a konkrétní definice činností a charakte-ristik společně s postupným uplatněním strategic-kého rámce v realistickém časovém rámci je nej-vhodnějším cestou vedoucí k úspěšné transfor-maci stavebního sektoru.

Následující charakteristiky „společné evropské implementační úrovně BIM“ určují činnosti, jaké by měly být provedeny v rámci projektu, aby mohl být považován za BIM projekt. Mělo by na ně být pohlíženo jako na minimální kritéria pro zadání a provedení stavebních projektů jednotným způso-bem v celé Evropské unii. Je to sice velmi ambici-ózní cíl, ale jeho současné dosažení všemi státy EU je ale reálné. Tyto charakteristiky jsou úzce sladěny s platnými a připravovanými mezinárod-ními a evropskými normami a také příklady osvědčených postupů prezentovanými pracovní skupinou EU pro BIM. „Společná evropská implementační úroveň BIM“ byla záměrně vytvořena tak, aby nevyžadovala žádné změny právních rámců nebo pravidel v žádném členském státě. Doporučené činnosti mohou být prováděny v rámci jakékoli strategie zadávání zakázek, v jakékoli formě a v jakémkoli smluvním rámci. Některá z těchto doporučení byla formulována s cílem podpořit růst malých a střed-ních podniků a zajistit otevřené a konkurenční trhy se spravedlivými podmínkami pro všechny firmy poskytující služby, obchodní firmy a firmy poskytu-jící technologie všech velikostí. Tato doporučení mají zamezit přehnaně náročné specifikaci poža-davků, což by mohlo způsobovat zvýšení nákladů na celý proces a zbytečnou práci. Tyto charakte-ristiky mají čtyři hlavní definiční oblasti, jak je zná-zorněno na následující straně.


11 ISO/TS 12911:2012(en) Rámec pro návody na informační modelování staveb (BIM) (https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:ts:12911:ed-1:v1:en)

26 www.eubim.eu

Společná evropská implementační úroveň BIM

Zde popsané minimální charakteristiky představují přechod této příručky ze strategické úrovně k po-užívání a definici BIM na firemní a projektové úrovni. Společná evropská implementační úroveň BIM se opírá o platné a připravované normy. Nej-

více účinná bude, když tyto čtyři oblasti budou dobře vymezeny a stejně rozvinuty. Následující obecný popis minimálních charakteristik je zákla-dem pro opatření doporučená v oddílu Doporuče-ní pro implementační úroveň.

Doporučení pro implementační úroveň Strana 59

Definiční oblasti Obecný popis charakteristik

Politika Jsou dohodnuty obchodní, právní a smluvní záležitosti, které jsou dokumen-továny ve vhodné formě a stávají se součástí smluvních dohod mezi zapoje-nými stranami.

Nabídkové řízení zahrnuje náležité posouzení schopností, kapacit a ochoty splňovat požadavky BIM.

Jsou stanoveny požadavky na informace, které jsou vyjádřeny z hlediska stá-dií projektu, které chce klient nebo dodavatelský řetězec použít. Stanovením požadavků na informace by měly být uplatněny základní zásady pro zamezení vytváření a zpracovávání nadměrného množství dat.

Je podrobně dohodnuto, jak budou požadavky na informace plněny a je to dokumentováno ve vhodné formě.

Formální stránka Požadavky na informace určují data, která mají být poskytnuta ve formě nena-značující žádného dodavatele a v otevřeném formátu.

Základní zásadou specifikování, modelování a uspořádávání dat je objektově orientovaný přístup.

Proces Procesy plánování a poskytování informací vyžadují spolupráci a práci podle zásad „container-based“.

Je potřebné výměnné datové prostředí (CDE) jako prostředek zajištění bez-pečného kolaborativního prostředí pro sdílení prací.

Jsou potřebné nástroje systémového inženýrství pro holistické postižení veš-kerých potřeb a požadavků veškerých zainteresovaných subjektů komplex-ním způsobem se zahrnutím veškerých architekturních vizí - provozních, funkčních. organických - pro veškeré stavy statků po celý životní cyklus a pro náležité strukturování veškerých informací.

Lidské zdroje Odpovědnost za správu dat a informací je určena podle složitosti projektu.

Zde popsané mi-nimální charak-teristiky před-stavují přechod této příručky ze strategické úrovně k použí-vání a definici BIM na firemní a projektové úrov-ni


Právní a smluvní požadavky Zadávání zakázek Stanovené požadavky na data Plán realizace Bezpečnost Technické informace Validace

Používání

Odpovědnosti Dovednosti

Kapacita Stimuly

Výměna dat Spolupráce a koordinace

Správa informací Systémové inženýrství

Proces

Politika

Formální

stránka

Lidské zdroje

3. část

Doporučená opatření V této části …

3.1 Strategická opatření………………………………...……………30

3.1.1 Zajištění vedení organizací veřejného sektoru………………..……………………………………………………………………………………………………….…..32

3.1.2 Komunikování vize a zapojení komunit…….………….…38 3.1.3 Vytvoření kolaborativního rámce…………………………..………….…44 3.1.4 Zvýšení kapacity stavebnictví…….…………………………..……..……….…52

3.2 Doporučení pro implementační úroveň…………………………..…………59

3.2.1 Politika…………………………………………………………………………………………………….………………..60 3.2.2 Formální stránka………........……………………………………………………………………..…70 3.2.3 Proces…………….……………………………………………………………………………………….………………..74 3.2.4 Lidské zdroje………………………………………………………………………….……………..………..78

3.1


Strategická doporučení

Viz Strategický rámec pro progra-

my BIM pro veřejný sektor

Strana 24

Oddíl 3.1 obsahuje doporučení na úrovni progra-mu pro zavádění BIM jako součásti národní stra-tegie nebo politiky nebo jako součásti programu pro veřejné statky. Jsou určena hlavně pro:

osoby odpovídající za strategické řízení a manažery změny veřejných zadavatelů a

tvůrce vládní politiky.

Jsou zde popsány důležité kroky pro vytvoření účinných a dobře podložených programů s použi-tím společného a jednotného přístupu v celé Ev-ropské unii. Oddíl 3.2 obsahuje doporučení pro definici BIM na odvětvové, firemní a projektové úrovni. Jsou urče-na hlavně pro:

osoby odpovídající za zadávací řízení a technické manažery veřejných zadavatelů,

tvůrce technické politiky a právní specialisty veřejného sektoru,

pracovníky regulačních úřadů dohlížejících na stavby a infrastrukturu a

dodavatele (např. výrobce a architektonické, projekční a stavební firmy).

Strategická doporučení Majitelé veřejných statků a tvůrci politiky by měli své úsilí soustředit na čtyři strategické oblasti (viz schéma na straně 24):

Zajištění vedení organizací veřejného sekto-ru

Komunikování vize a získání stavebního sektoru pro věc


Rozšiřování možností a kapacit stavebního sektoru

Následující doporučení byla vypracována na zá-kladě průzkumu současných osvědčených postu-pů evropského veřejného sektoru a konzultací s pracovní skupinou EU pro BIM. Tato doporučení představují všeobecný návod, a proto je třeba zo-hledňovat národní a kulturní odlišnosti. V doporučeních jsou vysvětlena opatření, která by měla být přijata veřejnoprávními zainteresovanými subjekty pro zavedení BIM. U každého doporuče-ní je vysvětleno toto:

O co u opatření jde?

Proč je opatření důležité?

Co se doporučuje pro realizaci?

Jak se doporučené opatření realizuje?

30 www.eubim.eu

3.1.1

Doporučená opatření >


Zajištění vedení organizací veřejného sektoru

Program BIM pro veřejný sektor obvykle není sa-mostatné opatření izolované od ostatních organi-začních činností. Normálně spojuje a podporuje další cíle a strategie. Pro zajištění, aby program měl pevné základy, na počátku je třeba jasně ur-čit:

proč má BIM pro firmu nebo stavební sektor velkou důležitost,

předmět programu a jaké má vazby na jiné iniciativy,

cíle a strategii pro dosažení stanovených cí-lů a

dlouhodobé zaměření na podporu transfor-mace na digitální stavebnictví.

1. OPATŘENÍ V OBLASTI RÁMCI ZAJIŠTĚNÍ VEDENÍ ORGANIZACÍ VEŘEJ-NÉHO SEKTORU DEFINOVÁNÍ PŘESVĚDČIVÝCH HYBNÝCH SIL, JASNÉ VIZE A CÍLŮ

O co u opatření jde? Zajištění vedení organizací veřejného sektoru na základě úvodního definování přesvědčivých hyb-ných sil, jasné vize a konkrétních cílů. Jsou to často první kroky podnikané organizacemi veřej-ného sektoru pro vytvoření základu pro koordino-vané zavedení programu BIM s cílem:

definovat co organizaci veřejného sektoru motivuje k ujmutí se vedení prosazování používání BIM u jejich veřejných statků,

popsat, jak bude vypadat budoucnost po realizaci opatření,

určit cíle programu a prostředky k jejich do-sažení,

vydat veřejné prohlášení o záměru ujmout se vedení a získat stavební sektor pro věc,

zvýšit kompetence majitelů a správců veřej-ných statků a veřejných zadavatelů jako kli-entů.

Proč je opatření důležité? Kombinovaný účinek tohoto opatření je důležitý a potřebný pro:

vybudování podpory v organizaci veřejného sektoru pro umožnění financování a po-skytnutí potřebných zdrojů,

zajištění společného směřování zaintereso-vaných subjektů veřejného a soukromého sektoru ke společnému cíli,

zajištění zaměření na očekávané výsledky přijetí tohoto opatření.

Co se doporučuje?

Co se rozhodně doporučuje Co se doporučuje Co je také vhodné

Vize, hybné síly a cíle

Zajištění definování a do-kumentování jasných hyb-ných sil a cílů Vydání veřejného prohlá-šení o záměru

Použití strategií řízení změ-ny během procesu zavádě-ní BIM za účelem podpory a sledování postupu zavádě-ní, zjišťování problémů ne-bo neúčinných činností a zjednání nápravy, pokud je třeba

Definování metrik na firem-ní úrovni, které budou vztahovány na hybné síly za účelem sledování postu-pu při dosahování cílů Zaznamenání výchozího stavu a vyhodnocování ce-lého postupu

32 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Estonské ministerstvo hospodářství a komunikace Rámec a kritéria: Doporučení pro strategický rámec Téma: Vize, hybné síly a cíle Doporučení: Rozhodně se doporučuje, aby majitelé programů BIM proaktivně komunikovali vizi, hybné síly a cíle pro zavedení BIM a použití cestovní mapy.

KONTEXT Zavádění BIM estonským ministerstvem hospodářství a komunikace se v poslední dekádě velmi zrychlilo. Jeden veřejný zadavatel, několik velkých stavebních firem a některé projekční firmy vytvořili vlastní standardy a teoretické předpoklady v zájmu zvýšení produktivity a efektivity. V případě aktérů ze soukromého sektoru to přineslo konku-renční výhodu na trhu. Firmy zavedly vlastní přístupy a standardy, kte-ré nejlépe vyhovují jejich interním procesům a cílům.

V tomto období bylo zjištěno, že tímto nestandardizovaným přístu-pem na fragmentovaném velkoobjemovém trhu je omezováno další zvyšování produktivity.

Za účelem standardizace definice BIM na implementační úrovni byl vytvořen klastr soukromých firem majících pracovat společně na vývoji BIM (http://e-difice.com/en/). Tato iniciativa v rámci úsilí o stan-dardizaci BIM byla pokládána za důležitý krok a nezbytný předpoklad pro všeobecné zavedení BIM na celostátní úrovni. Veřejné oznámení potřeby zavedení BIM a vyhlášení vize Ministerstvo hospodářství a komunikace vyhlásilo společnou iniciativu pro prosazení BIM ve svém sektoru s definovanými pracovními postu-py a standardy. Ministerstvo veřejně oznámilo svou vizi „digitalizovat celé odvětví tak, aby z toho těžily všechny zainteresované subjekty hodnotového řetězce, a aby to vedlo ke zvýšení výkonnosti celého od-větví“. Proces řízení změny Cílem první fáze v Estonsku bylo vytvořit malou skupinu veřejnopráv-ních zainteresovaných subjektů (pod vedením ministerstvem hospo-dářství a komunikace), které byly připraveny včlenit požadavky BIM do svých veřejných zakázek.

Za druhé byli po zaangažování této ústřední skupiny veřejnopráv-ních zainteresovaných subjektů pro připojení se k této iniciativě pře-svědčeni další veřejní zadavatelé. Výsledkem bylo vytvoření velké skupiny veřejných zadavatelů, která obsahovala jejich většinu v eston-ském stavebním sektoru. Tím vzniklo přesvědčivé a důvěryhodné hnu-tí sledující vyhlášenou vizi digitalizace celého sektoru.

Za třetí tato skupina veřejně vyhlásila postupné požadavky zavá-dění BIM pro budoucí léta. Důležité je, že vzhledem k tomu, že minis-terstvo přišlo s ujištěním o své dlouhodobém zaměření na zavedení používání BIM při veřejných stavebních projektech, stavební firmy ne-mají obavy investovat do odborné přípravy, rozvoje dovedností, no-vých pracovních postupů a technologií.

Za čtvrté zavedení BIM vyžaduje angažovanost a úsilí veřejno-právních a soukromoprávních zainteresovaných subjektů. Proto byla věnována náležitá pozornost určení a zapojení klíčových zaintereso-vaných subjektů majících být zapojeni po celou dobu realizace pro-gramu. Získání důležitých představitelů pro věc také pomohlo plnit harmonogram programu a zajistilo, že vize, sdílené cíle a plánované činnosti byly včasně a často komunikovány stavebním firmám a veřej-ným zadavatelům.

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Tato strategie má několik stěžejních zásad, které byly dodrženy.

Přijetí BIM je proces řízení změny, který vyžaduje zaměření na lidi a jejich přístup ke změně. Přirozený instinkt stavět se proti změně může být překonán zapojením respektovaných vedoucích pracov-níků zainteresovaných subjektů v celém odvětví, zejména v počá-tečních fázích - to je pro úspěch velmi podstatné.

Změna musí být postupná a pomalá, aby stavebním firmám a ve-řejnému sektoru byl poskytnut čas potřebný na přizpůsobení se no-vým metodám práce, procesům a nástrojům.

Při definování standardů pro informace a procesy bylo velmi důleži-té zapojení zainteresovaných subjektů ze stavebního sektoru. Ve-řejní zadavatelé mohou poskytnout stimul v podobě požadavků na projekt a výsledky, avšak aktéři z odvětví mají znalosti, zkušenosti a schopnosti pro vytvoření společných procesů pro získání přínosů nabízených používáním BIM na základě spolupráce.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Hlavním poučením byla potřeba deklarování jasné vize, ujištění o dlouhodobém zaměření na zavedení používání BIM a vedení minister-stvem hospodářství a komunikace. Toto vedení umožnilo zahájit v od-větví širší digitální transformaci. Zkušenosti Estonska ukázaly toto: Vize a přístup se na počátku připravuje ve spolupráci s malým po-

čtem strategických zainteresovaných subjektů. Po vytvoření hlavní části strategie je možno o ní jednat s více subjekty a upravit ji ma-lými změnami,

Je potřebné vedení organizací veřejného sektoru (např. minister-stvem). To umožňuje přijmout rozhodnutí v zájmu celého odvětví pro zajištění společného prospěchu, včetně podpory pro malé a střední podniky.

Důležitým poznatkem na základě zkušeností Estonska je potřeba pravidelného komunikování vize, cílů a činností cílovým zaintereso-vaným subjektům. Podporuje jejich zapojení a slouží ke stanovení jasných cílů pro stavební firmy a poskytuje jim informace a čas po-třebný pro přizpůsobení se změnám.


3.1.1


Strategická doporučení >


2. OPATŘENÍ V OBLASTI RÁMCI ZAJIŠTĚNÍ VEDENÍ ORGANIZACÍ VEŘEJ-NÉHO SEKTORU DOKUMENTOVÁNÍ HODNOTOVÉ NABÍDKY A STRATEGIE

O co u opatření jde? Za prvé se definuje očekávaný přínos BIM ve vztahu k cílům organizace veřejného sektoru. Za druhé se dokumentuje navržená strategie mající být uplatněna organizací veřejného sektoru pro zavedení BIM do správy veřejných statků a/nebo ve stavebním sektoru.

Proč je opatření důležité? Hodnotová nabídka je důležitá pro jasné vysvětle-ní proč má veřejný sektor poskytnout své zdroje na podporu širšího zavedení BIM v soukromém sektoru. Přináší potřebné zdůvodnění potřeby in-vestic, tzn., že ukazuje důvody pro financování. Dokumentování strategie programu je potřebné pro získání podpory a zapojení klíčových zainte-resovaných subjektů stavebního a veřejného sek-toru, aby bylo zajištěno, že se vydají stejným smě-rem místo počínání si rozdílným způsobem, což by mohlo celý program oslabit. Dobře formulovaná a schválená strategie je potřebným prvkem kaž-dého úspěšného programu změny.

Co se doporučuje?

Co se rozhodně doporučuje Co se doporučuje

Hodnotová nabídka a strategie

Definování jasné hodnotové nabídky a strategie pro zavedení BIM a použití veřej-ných zadávacích řízení jako páky pro zave-dení programu Přijetí strategického rámce a implementač-ní úrovně podle tohoto dokumentu

Vytvoření a postupná úprava cestovní ma-py pro postupné zavedení BIM do veřej-ných zakázek Vytvoření definice pro BIM, nejlépe s odka-zem na soubor úrovní nebo modulů, který vyžaduje určitou implementační úroveň

34 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Digitální cestovní mapa pro projekci a výstavbu, Německo Rámec a kritéria: Doporučení pro strategický rámec Téma: Dokumentování hodnotové nabídky a strategie Doporučení: Definovat jasnou hodnotové nabídku a strategii pro zavedení BIM. Použít veřejná zadávací řízení jako páku pro zavedení progra-mu.

KONTEXT Ve stavebnictví roste povědomí o tom, že je potřebná výrazná změna jak tempa rozvoje, tak chování, pokud Německo nechce ještě více za-ostávat za ostatními zeměmi v Evropě a na mezinárodních trzích. Ne-dávné spektakulární nezdary obrovských projektů jako například v pří-padě berlínského letiště nebo stuttgartského hlavního železniční nádr-ží tuto debatu ještě více podnítily a vyvolaly strategická opatření. Strategie V prosinci 2015 spolkové ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury (BMVI) vydalo svou strategickou Cestovní mapu pro BIM pro sektor dopravní infrastruktury v Německu. Tento mezinárodně sladěný plán, společný projekt vlády a sektoru byl z velké části vytvořen iniciativou „planen-bauen 4.0“ vedenou sektorem v roce 2015. Byl určen k tomu, aby pomohl k dosažení cíle spočívajícího v použití BIM pro veškerá nová veřejná zadávací řízení v Německu od konce roku 2020. Do roku 2020 bude probíhat příprava s cílem vytvořit postupně upravovanou cestovní mapu pro potřebný rozvoj dovedností a kapacit na trhu.

Na strategické úrovni tato cestovní mapa obsahuje hlavní zásadu, kterou je hypotéza popisující nabídkovou hodnotu pro Německo a vizi pro německý stavební průmysl v digitálním věku.

Tento plán formuluje definici BIM, která by měla být srozumitelná pro celé odvětví a používána ve firmách a při stavebních projektech. Tato definice pro BIM nazývaná „1. implementační úroveň“ zahrnuje proces pro vytváření, správu a sdílení digitálních dat. Jednotné uplat-ňování tohoto procesu může zajistit získání přínosů BIM, jakými jsou zvýšená spolehlivost časového plánování dodávek, transparentnost a zvýšená produktivita, osvědčeným způsobem s nízkým rizikem a níz-kými náklady.

„1. implementační úroveň“ je prvním krokem na cestě k digitální zralosti trhu. S těmito úrovněmi zralosti se počítá pro Německo. Tento první krok poskytuje základ pro bezpečnou výměnu dat bez jejich ztrát mezi všemi stranami zapojenými do projektu a zainteresovanými na statcích během jejich životního cyklu.

Kromě procesů potřebných k tomu, aby toho bylo dosaženo, byly jako kritéria „1. implementační úrovně“ definovány formáty výměny dat nenaznačující žádného dodavatele. Cílem je podpořit neutrálnost vůči softwarovým produktům a nástrojům a vybídnout k inovacím v proce-sech, nástrojích a pracovních postupech. Hodnotová nabídka pro Německo Tato strategie podporuje širší použití BIM na „1. implementační úrov-ni“. Hodnotová nabídka pro Německo a jeho hodnotový řetězec sta-vebnictví má položit základy pro ještě více integrovaný způsob práce v otevřeném a kolaborativním datovém prostředí. Je záměrně uzpůso-bena tak, aby zajišťovala lepší produkty, služby a data s v současnosti dostupným softwarem a nástroji a především v podmínkách současné politiky, pravidel pro zadávání veřejných zakázek a právního rámce v Německu. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Postupně upravovaná cestovní mapa podporující malé a střední podniky a jejich růst Malé a střední podniky (“Mittelstand”) představují strojovnu silného a úspěšného hospodářství Německa. Panují velké obavy, že změna za-vedená prostřednictvím BIM by malými a středními podniky nemusela být zvládnuta a mohla by vést k monopolním postavením a závislos-

tem. Strategický plán Německa, podobný „Strategii stavebnictví 2011“ britské vlády, vytyčuje jasné cíle v pětiletém programu mající zajistit ochranu a růst malých a středních podniků a podporovat širší trans-formaci odvětví. Patří sem zadávání veřejných zakázek, poskytování a sdílení dat v otevřeném formátu nenaznačujících žádného dodavatele a neuvádění řešení specifických pro určité dodavatele. Dokumentování strategie, nezbytná podpora pro změnu odvětví Výzvy spojené se zavedením změny do celého stavebního sektoru jsou obrovské. Jasně dokumentovaná strategie, která může být zve-řejněna, komunikována, diskutována a vysvětlována s použitím všech komunikačních prostředků, je nezbytnou podmínkou provedení proce-su změny. Vytvoření strategie, získání členů hodnotového řetězce pro věc Vytvoření cestovní mapy trvalo pět měsíců. Tento proces zahrnoval tři semináře s více než 40 účastníky zastupujícími zadavatele, projekční, architektonické, dodavatelské a právní firmy, prodejce softwaru a pro-vozovatele. Tyto semináře byly potřebné pro získání maximální podpo-ry všech členů hodnotového řetězce stavebnictví. Tento plán byl vy-hlášen německým ministrem dopravy Alexanderem Dobrindtem na in vrcholné inaugurační akci v prosinci 2015. Tato akce přilákala značný zájem médií a usnadnila proces změny odvětví. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Co fungovalo správně? Strategická cestovní mapa zajišťuje nezbytnou jasnost a jednotnost na vysoké úrovni. Pomohla také určit činnosti a požadavky na financování a stanovit jejich priority. Organizace na klientské straně a organizace v dodavatelském řetězci používají tento plán jako návod pro veřejné stavební zakázky s jednotným výkladem a společným pojetím reali-začních činností. Co jsme se dozvěděli To, co rok 2016 ukázal především, bylo jak těžké je komunikovat stra-tegický plán sektoru, který zaměstnává přes 6 milionů lidí a přesvědčit tyto lidi, že tento plán má pro ně význam. Ukázalo se také, že při za-vádění shora-dolů ve veřejném sektoru může být obtížné překonat parciální zájmy zainteresovaných subjektů stojící proti změně v někte-rých oblastech.

Avšak není pochyb o tom, že plán je v odvětví na obou stranách, tzn. klienty a dodavatelským řetězcem, přijímán a že přispívá ke zrych-lenému zavádění BIM v Německu. DALŠÍ INFORMACE „Německá cestovní mapa pro digitalizaci ve stavebnictví“ je k dispozici na internetových stránkách německého ministerstva dopravy a digitál-ní infrastruktury (v německé a anglické verzi):

http://www.bmvi.de/SharedDocs/EN/publications/road-map-for-digital-design-and-construction.html?nn=212250


3.1.1




3. OPATŘENÍ V OBLASTI RÁMCI ZAJIŠTĚNÍ VEDENÍ ORGANIZACÍ VEŘEJ-NÉHO SEKTORU URČENÍ GARANTA, ZDROJE FINANCOVÁNÍ A DOZORUJÍCÍHO TÝMU

O co u opatření jde? Poslední opatření pro zajištění vedení organizací veřejného sektoru ukazuje hodnotu zástupce ve-řejného sektoru vystupujícího jako garant progra-mu a potřebného financování a zdrojů pro zajiště-ní realizace programu. Tímto garantem je osoba nebo skupina zaintere-sovaných subjektů (např. ministr, jiný vysoce po-stavený vládní činitel nebo skupina klientů sta-vebního sektoru) mající náležité postavení a pra-vomoci umožňující oficiálně informovat a ovlivňo-vat ostatní organizace veřejného sektoru. Garant může například ovlivnit proces rozhodování o žá-dosti o financování nebo promluvit o programu na konferenci pořádané stavebním sektorem. Financování programu by zřejmě zahrnovalo ne-velkou investice potřebné pro vytvoření malého týmu lidí pověřených vedením programu, pro ko-munikaci a pro rozvoj dovedností.

Proč je opatření důležité? Jde o poslední fázi zajišťování vedení organizací veřejného sektoru, která umožňuje poskytnutí fi-nancování a učinění praktických kroků. Získání podpory vysoce postaveného zastánce z řad ve-řejného sektoru zvyšuje viditelnost a váhu pro-gramu jak pro vládu, tak pro zainteresované sub-jekty stavebního sektoru. Také otevírá přístup k fi-nancování a zdrojům pro umožnění realizace pro-gramu.

Co se doporučuje?


Garant, fi-nancování a dozorující tým

Zavedení BIM do správy ve-řejných statků nebo jako politiky vyžaduje zdroje a plán. Proto musí být zajištěno fi-nancování pro definovaný program a implementační tým s dostatečnými zkuše-nostmi pro realizaci pro-gramu.

Zajištění dobře viditelného garanta z řad veřejného sektoru (s hlavní odpověd-ností za program) Zajištění, aby do programu byly zapojeny všechny čás-ti odvětví

Zvážení veřejné a soukro-mé iniciativy pro financo-vání společného programu Prosadit sladění s progra-my financovanými EU a vy-užití dostupného financo-vání

36 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

„Strategie stavebnictví 2011“ britské vlády a program BIM Rámec a kritéria: Doporučení pro strategický rámec Téma: Garant, financování a dozorující tým Doporučení: Zavedení BIM do správy veřejných statků nebo jako politiky vyžaduje zdroje a plán. KONTEXT Britská „Strategie BIM“ byla vydána jako součást „Strategie stavebnic-tví 2011“ britské vlády. Tato strategie určila úkol zahájit používání „kollaborativního BIM“ u všech centrálně zadávaných stavebních za-kázek všemi vládními útvary do roku 2016. Spojené království defino-valo „kolaborativní BIM“ jako BIM 2. úrovně. Tato úroveň označuje po-stupující digitální zralost trhu.

Tento úkol byl později podpořen parlamentem vydáním politiky „Stavebnictví 2025“ a „Strategie stavebnictví 2016 - 2020“. GARANT

Ve Spojeném království odpovídá Úřad vlády za koordinaci vlád-ního úsilí o vytvoření standardů umožňujících všem členům dodavatel-ského řetězce spolupracovat na Informačním modelování staveb (BIM). Na vrcholné akci pořádané stavebním sektorem v květnu 2011 ministr pro Úřad vlády lord Francis Maude vyhlásil zahájení „Strategie stavebnictví 2011“ a programu BIM. Financování, s plánem a implementačním týmem Strategie pro BIM stanovila jasný plán postupné realizace činností v pětiletém období. Tento plán definoval čtyři strategické oblasti práce:

Komunikace se stavebním sektorem a akademickou obcí

Vytvoření nástrojů a standardů

Zvýšení fundovanosti veřejných zadavatelů a rozšíření používání BIM při veřejných projektech

Tento plán stanovil rozpočet a zdroje pro realizaci strategie. Pro sta-vební sektor bylo vyčleněno 5 milionů GBP, které byly poskytnuty Ra-dě pro stavební průmysl (CIC) na vytvoření britské pracovní skupiny pro BIM. Tato skupina měla spolupracovat se stavebním sektorem na vymezení nových způsobů práce a standardů a pomáhat vládním or-gánům při zavádění nových způsobů práce a šíření znalostí ve sta-vebním sektoru (http://www.bimtaskgroup.org/). PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Strategická shoda se současnými hospodářskými a ekologickými cíli Vzhledem k rostoucím potřebám vládních investic v období snížených daňových příjmů program BIM 2. úrovně britské vlády podporuje dosa-žení těchto cílů stanovených v politice „Stavebnictví 2025“:

Snížení nákladů na výstavbu nemovitostí a nákladů na jejich udržo-vání po celou dobu jejich životnosti o 33 %

Zkrácení celkové doby výstavby nebo renovace o 50 %

Snížení emisí skleníkových plynů v zastavěném prostředí o 50 %

Snížení deficitu obchodu se stavebními výrobky a materiály o 50 % Tento program podporuje cíle vládní politiky a umožňuje jejich realiza-ci.

Financování a implementační tým Digitální transformace správy veřejných statků a stavebního sektoru týkající se asi 3 milionů lidí je velký program změny vyžadující zdroje, jasný plán a tým mající na starosti zajišťování potřebného postupu ku-předu.

Strategie vyznačila jasnou hodnotu pro Spojené království v podo-bě veřejných úspor ve stavebnictví a jasný přínos pro stavební sektor – v podobě vyšších úrovní produktivity a konkurenceschopnosti. Tato hodnotová nabídka uvolnila nevelký objem financování na podporu činností týmu programu. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Postupně upravovaná cestovní mapa Úkol zavádět BIM určený britskou vládou vyžadoval postupné zvyšo-vání schopností dodavatelského řetězce používat BIM. Stanovením cí-le pro dlouhé období (pěti let) byl odvětví poskytnut dostatečný čas na přizpůsobení jeho procesů a zvýšení odborné přípravy a dovedností. Volně přístupné standardy a nástroje Britská pracovní skupina pro BIM také volně zpřístupnila britské normy a „veřejně přístupné specifikace“ společně s formulací dohody o prá-vech a povinnostech smluvních stran (pod názvem „Protokol BIM“). Výzvy Největší výzvou je zajištění potřebné přípravy tzv. druhých, třetích („Tier 2, Tier 3“) a dalších dodavatelů. V současnosti však je v této ob-lasti dosahováno potřebného postupu – například Sdružení pro sta-vební výrobky a Lexicon pomáhají výrobcům chopit se příležitosti na-bízené BIM. DALŠÍ INFORMACE „Strategii stavebnictví 2011“, „Strategii stavebnictví 2016 - 2020“ a po-litiku „Stavebnictví 2025“ britské vlády je možno nalézt na těchto inter-netových stránkách:

http://bim-level2.org/en/

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/ attachment_data/file/61152/Government-ConstructionStrategy_0.pdf

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/ attachment_data/file/210099/bis-13-955-construction-2025- in-dustrial-strategy.pdf

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/ attachment_data/file/510354/Government_Construction_ Strategy_2016-20.pdf

Výsledky dosažené realizací britské vládní „Strategie stavebnictví 2011“ jsou zveřejněny na internetových stránkách Úřadu vlády a pří-stup k nim lze získat s použitím této adresy:

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/ attachment_data/file/466952/20150825_Annex_A_ Departmental_Cost_Benchmarks_Cost_Reduction_Trajectories_ and_Cost_Reductions_2015_Final_Draft.pdf


3.1.2




Středobodem každého programu změny je potře-ba komunikovat s lidmi o zamýšlené změně. Je důležité, aby tato komunikace byla zahájena včas a aby se při ní ke všem cíleným subjektům dostalo jasné sdělení, které určuje:

proč je změna potřebná,

jak bude vypadat budoucnost,

jak se dostat tam, kam se vydáváme,

jaké překážky se očekávají a jak k nim bude přistupováno

Tento soubor opatření v oblasti komunikace se doporučuje pro zahájení zajišťování vedení orga-nizací veřejného sektoru a jeho realizace bude pokračovat při vytváření kolaborativního rámce a v období zvyšování kapacity odvětví.

1. OPATŘENÍ V OBLASTI KOMUNIKOVÁNÍ VIZE A ZAPOJENÍ KOMUNIT VČASNÉ ZÍSKÁNÍ STAVEBNÍHO SEKTORU PRO VĚC

O co u opatření jde? Při zajišťování vedení organizací veřejného sekto-ru během definování vize a strategie se rozhodně doporučuje, aby tato organizace komunikovala svou vizi, cíle a akční plán pro širší zavedení BIM ve stavebním sektoru. Mottem pro toto opatření je komunikovat „včas a často“. U tohoto opatření jde především o komu-nikaci s příslušnými instituty a sdruženími, jakými jsou komory architektů, technické instituty nebo sdružení stavebních firem a jejich zapojení.

Proč je opatření důležité? Věnování času hned od začátku procesu na kon-zultace s odvětvovými instituty a sdruženími po-máhá odstranit pochybnosti a vybudovat podporu pro program mezi klíčovými zainteresovanými subjekty sektoru. Tato včasná a častá komunikace pomůže:

všeobecnému přijetí programu BIM,

signalizovat sektoru, že je očekávána změ-na,

nalézt respektované zastánce, kteří pomo-hou s vedením změny.

Co se doporučuje?

Co se rozhodně doporučuje

Včasné zís-kání sta-vebního sektoru (sdružení a institutů) pro věc

Rozhodně se doporučuje, aby majitelé programů BIM proaktivně komunikovali veřejnou vizi, hybné síly a cíle pro zavedení a plnění cestovní mapy BIM.

38 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Švédská Státní agentura pro silnice a železnice Rámec a kritéria: Komunikování vize a zapojení komunit Téma: Včasné získání stavebního sektoru (sdružení a institutů) pro věc Doporučení: Rozhodně se doporučuje, aby majitelé programů BIM proaktivně komunikovali veřejnou vizi, hybné síly a cíle pro zavedení a pl-nění cestovní mapy BIM. KONTEXT V roce 2012 švédská vláda prostřednictvím komise pro produktivitu doporučila, aby Státní agentura pro silnice a železnice zavedla BIM a vyžadovala jeho široké používání ve stavebním průmyslu pro zajištění efektivity investičních projektů a správy nemovitostí. Také Státní agen-tura pro silnice a železnice použila BIM v této etapě k zajištění efektivi-ty několika svých investičních projektů a pro správu nemovitostí. Ge-nerální ředitel Státní agentury pro silnice a železnice se rozhodl zavést BIM jako strategickou a strukturovanou iniciativu v rámci celé agentu-ry, aby napomohl úspěšnému zavádění BIM. Byl iniciován projekt změny za účelem uplatnění tohoto koordinovaného a strukturovaného přístupu. Tato změna se pak stala pro agenturu nedílnou součástí běžných činností. Včasná komunikace za účelem signalizace směru Státní agentura pro silnice a železnice komunikovala cíl spočívající v zavedení BIM hned od počátku. Na tomto počátku tato komunikace sektoru signalizovala, že bude třeba zahájit rozvíjení schopností tak, aby bylo možno plnit chystané požadavky na používání BIM při veřej-ných projektech. Věnovala hodně času a úsilí organizaci jednání se zainteresovanými skupinami pro vysvětlení co pro ni BIM znamená. Důležité je, že tato včasná komunikace byla zaměřena na její úlohu, misi a cíle a vizi v rámci tohoto programu.

Změna komunikace v průběhu doby S tím, jak práce Státní agentury pro silnice a železnice postupovaly kupředu, externí komunikace byla stále více zaměřena na specifické požadavky, jejichž plnění dodavatelským řetězcem bude očekáváno (například poskytnutí klíčových souborů dat v určitých etapách). Použití dokumentu o strategii jako nástroje komunikace Státní agentura pro silnice a železnice vypracovala dokument o strate-gii BIM, který byl schválen generálním ředitelem. Tento dokument o strategii se sám o sobě stal užitečným nástrojem komunikace slouží-cím k oficiálnímu oznámení mise BIM jak stavebnímu sektoru, tak in-terně v agentuře.

Tento dokument stanovil krátkodobý cíl (2015) a dlouhodobý cíl (2025) společně se strategiemi jak dosáhnout cílů. Strategie je jasným signálem pro sektor, že agentura se vydala na tuto cestu a je třeba připojit se. Pravidelná komunikace Na jednodenních konferencích o BIM jsou pravidelně poskytovány ak-tuální informace pro sektor a týmy Státní agentury pro silnice a želez-nice. Tato externí a interní komunikace představuje aktivitu, která bude pokračovat během celého programu.

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Důležitost garanta pro komunikaci Schválení rozhodnutí zavést BIM a realizovat strategii BIM Státní agentury pro silnice a železnice jejím generálním ředitelem mělo stra-tegickou důležitost. Tento interní garant zajistil větší věrohodnost pro-gramu a jeho větší váhu zejména při komunikaci se sektorem. Signalizace dlouhodobého směřování odvětví Stěžejní důležitost ve strategii komunikace mělo sdělování dlouhodo-bosti načatého směřování odvětví. Bylo sdělováno, co bude následo-vat, proč je potřebná změna a že je třeba začít pracovat na procesu zavádění BIM. Program zdůrazňoval jeho dopad na odvětví a že u do-davatelských organizací (např. projekčních, konstrukčních a staveb-ních firem) bude potřebná změna. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Komunikace je jedním ze dvou klíčů k úspěchu v řízení změny. Není možno čekat na všechny odpovědi a řešení. Ale když řešení zdárně probíhají, je třeba oznamovat aktuální stav a sdělovat, že na řešeních se pracuje. Otevřený a upřímný dialog mezi veřejným zadavatelem a skupinami zainteresovaných subjektů stavebního sektoru měl obrov-skou důležitost.

Přestože projektový tým Státní agentury pro silnice a železnice strávil mnoho hodin komunikováním cíle a užitečnosti zavedení BIM na různých úrovních organizace, někdy je obtížné získat uznání na všech potřebných úrovních. Při jednáních nebo prezentacích o témati-ce související s BIM se při diskuzích proč zavádíme BIM ještě pořád objevují pochybnosti. Bereme to jako přirozenou součást procesu změny probíhajícího po dlouhou dobu.

Ohlédneme-li se zpět, rozhodnutí pro postupné zavádění bylo moudré. Avšak komunikování důvodů pro toho rozhodnutí možná ne-bylo vždy dostatečné. DALŠÍ INFORMACE Vládní zpráva o zvýšené produktivitě a inovacích ve stavebním prů-myslu:

http://www.regeringen.se/rattsdokument/statens-offentliga-utredningar/2012/06/sou-2012-39/


3.1.2



Komunikace a komunity

1. OPATŘENÍ V OBLASTI KOMUNIKOVÁNÍ VIZE A ZAPOJENÍ KOMUNIT VYTVOŘENÍ SÍTÍ

O co u opatření jde? Programy BIM pro veřejný sektor mají působit ve skupinách zainteresovaných subjektů sektoru a v případě potřeby nabádat k jejich vytváření za úče-lem sdílení osvědčených postupů a získaných zkušeností. Doporučuje se spolupracovat s ostat-ními zeměmi a prosazovat slaďování a urychlovat přebírání zkušeností. Rozhodně se také doporu-čuje připojovat se k etablovaným mezinárodním a celostátním sítím pro zrychlení přenosu znalostí. Tyto sítě osvědčených postupů mohou účinně šířit informace o programu BIM pokrývajíce různé ge-ografické oblasti země a různé obory a typy orga-nizací ve stavebnictví. Pro shromažďování a sdí-lení zkušeností za účelem urychlování rozvoje do-vedností mohou být použita regionální nebo celo-státní střediska.

Proč je opatření důležité? Využití sítí k šíření informací a zkušeností v celém odvětví může urychlit proces změny a odstranit překážky přijetí BIM členy dodavatelského řetěz-ce. Sítě jsou užitečné zvláště tím, že umožňují různým organizacím nalézt správný náhled na program BIM v kontextu svých specifických pod-mínek. Například členové sítě architektonických fi-rem diskutují o tom, co pro ně program BIM zna-mená a podobně členové sítě velkých stavebních firem se společně zamýšlejí nad otázkami pro ně důležitými. Je to také velmi užitečný nástroj pro zapojení malých a středních podniků do programu změny. Šíření informací a zkušeností sítěmi je užitečné pro veřejnoprávní zainteresované subjekty v zemi a pro sdílení osvědčených postupů s ostatními zeměmi.

Co se doporučuje?

Co se rozhodně doporu-čuje

Co se doporučuje Co je také vhodné

Vytvoření sítí (me-zinárodních a inter-disciplinárních)

Rozhodně se doporučuje připojit se k etablovaným mezinárodním a celostát-ním sítím za účelem při-spění k rozvoji BIM a přenosu know-how. Rozhodně se doporučuje vytvářet sítě mezi veřej-noprávními zaintereso-vanými subjekty, pokud chybějí, za účelem sladě-ní strategií, cílů a právní-ho a regulačního rámce.

Zjištění možností spo-lupráce s ostatními ze-měmi za účelem podpo-ry a prosazení slaďová-ní společných postupů

Program pro veřejný sek-tor může vytvářet, nabá-dat k vytváření nebo pů-sobit v sítích členů doda-vatelského řetězce sta-vebnictví včetně posky-tovatelů technologií, kli-entů a akademické obce. Tyto zájmové skupiny mohou být malé (např. 20 - 30 zainteresovaných subjektů). Jsou však velmi důležité pro šíření osvědčených postupů v hodnotovém řetězci a zejména mezi malými a středními podniky.

40 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Švédská Státní agentura pro silnice a železnice Rámec a kritéria: Komunikování vize a zapojení komunit Téma: Připojování se k sítím a jejich vytváření Doporučení: Rozhodně se doporučuje připojit se k etablovaným mezinárodním a celostátním sítím za účelem přispění k rozvoji BIM a přenosu know-how.

KONTEXT Zapojení celého hodnotového řetězce BIM Alliance Sweden je neziskové sdružení, jehož členy jsou růz-né subjekty působící ve stavebnictví jako například poradenské, stavební, softwarové a architektonické firmy, dodavatelé materiálu a veřejnoprávní zainteresované subjekty z oblasti výstavby a sprá-vy nemovitostí.

Sdružení BIM Alliance Sweden bylo vytvořeno v roce 2014 sloučením organizací OpenBIM, fi2 Facility management informa-tion a buildingSmart Sweden. Má kolem 170 členských společností a organizací. Podporuje zavádění, řízení a rozvoj společných ote-vřených standardů, procesů, metod a nástrojů s cílem dospět k nejlepším možným IT nástrojům a otevřeným standardům, jaké se používají ke stimulaci účinných procesů v rámci zastavěného pro-středí. Šíření znalostí napříč oblastmi specializace V tomto sdružení byla vytvořena řada skupin zainteresovaných subjektů za účelem výměny zkušeností s BIM a znalostí o BIM v rámci různých oborů stavebnictví a mezi nimi. Zahájení dialogu se stavebním sektorem Švédská Státní agentura pro silnice a železnice vstoupila do BIM Alliance Sweden, aby zahájila dialog s odvětvím o svých plánech s programem BIM.

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Sloučení tří sdružení do jednoho bylo rozhodnutí vycházející z přesvědče-ní, že společné sdružení bude silnějším motorem a hnací silou změny a zajistí účinnější postup ke společným cílům a vizi pro stavebnictví. BIM Al-liance Sweden je největším švédským sdružením pro BIM s asi 170 členy.

Švédská Státní agentura pro silnice a železnice se rozhodla pro svou účast v BIM Alliance Sweden, protože zahrnuje široké spektrum subjektů působících ve stavebnictví. Účast ve skupinách zainteresovaných subjektů přináší skvělou příležitost vést otevřený dialog s různými zainteresovanými subjekty o klíčových otázkách, což vede k většímu přijetí programu zavá-dění BIM a v konečném důsledku k jeho větší úspěšnosti. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? V roce 2017 byl iniciován strategický program inovací Smart Built Envi-ronment (SBE) s cílem provádět výzkum a vývoj. Integruje geografické In-formační systémy (GIS), informační modelování staveb (BIM) a industriali-zované stavebnictví.

Dlouhodobým cílem je integrovat výsledky programu BIM a s touto šir-ší iniciativou SBE a zapojit do ní subjekty podílející se na zavádění BIM. Přínosem bude maximalizace využití švédských zdrojů a hlavně převzetí zkušeností odborníků působících mimo oblast zavádění BIM. DALŠÍ INFORMACE

http://www.bimalliance.se/

http://www.smartbuilt.se/


3.1.2



Komunikace a komunity

2. OPATŘENÍ V OBLASTI KOMUNIKOVÁNÍ VIZE A ZAPOJENÍ KOMUNIT Využití masové komunikace, pořádaných akci, médií, internetu a sociálních médií

O co u opatření jde? Doporučuje se vytvořit a realizovat plán masové komunikace. Mělo by k tomu být využito mnoho různých komunikačních kanálů jako například média, internet, konference a sociální média. Cí-lem je oslovovat celý hodnotový řetězec.

Proč je opatření důležité? Vzhledem k velikosti a fragmentaci stavebního sektoru by nebylo možné komunikovat s každým zvlášť a proto je masová komunikace strategicky důležitým nástrojem pro oslovení lidí a vybízení ke změně. Umožňuje nákladovou úspornost při do-sahování těchto důležitých výsledků:

Předání jasných sdělení určených širokému spektru příjemců

Správné pochopení sdělení jeho příjemci a jejich angažovanost

Jasně vyznačené milníky programu

Sdílení informací o úspěších při uvádění programu v chod a jeho postupu vpřed

Co se doporučuje?

Co se rozhodně doporučuje

Masová komu-nikace pro-střednictvím pořádání akci, médií, internetu a sociálních médií

Využití nástrojů masové komunikace ke zvýšení povědomí o programu u co nejvíce lidí Formulování a prosazování osvědčeného postupu zavádění BIM

42 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Francouzská agentura Plán digitální transformace stavebnictví (PTNB), masová komunikace s použitím internetových stránek Rámec a kritéria: Komunikování vize a zapojení komunit Téma: Využití masové komunikace ke zvýšení povědomí o BIM u co nejvíce lidí Doporučení: Vytvoření plánu masové komunikace s použitím mnoha různých komunikačních kanálů, jako jsou například média, internet, konfe-rence a sociální média.

KONTEXT PTNB vytvořila speciální internetové stránky pro informování o svých cílech a programu práce a šíření osvědčených postupů ve francouz-ském stavebnictví a správě nemovitostí.

Cílem je přesvědčit co největší počet zainteresovaných subjektů stavebního sektoru k aktivnímu zapojení do digitální transformace. Ty-to internetové stránky popisují a propagují opatření prováděná PTNB.

Je zde analýza projektů novostaveb a renovací s použitím digitál-ních nástrojů za účelem nabídnutí co nejjasnějšího poučení co do po-třebných investic a vznikajících přínosů (např. pravděpodobné nákla-dy, časové rámce a otázky kvality). Také jsou zde popisovány osvěd-čené postupy při digitalizaci. Je zde rovněž vybízeno k používání digi-tální technologie při výstavbě, renovaci a správě budov tím, že jsou zde navrhovány vhodné nástroje a metody (např. softwarové nástroje, návody a protokoly).

Tento portál taktéž informuje o pořádaných akcích a klíčových opatřeních PTNB včetně konferencí, animací, interview pro sdělovací prostředky a předváděcích akcí. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Tento portál je určen pro zajištění lepšího všeobecného náhledu na stav zavádění BIM ve Francii. Je hlavním prostředkem PTNB komuni-kujícím sdělení o zavádění BIM stavebnímu sektoru. Portál uvádí roz-hovory se stavebními odborníky o jejich nejnovějších zkušenostech, což je účinný nástroj prosazování správných postupů.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Poučení plynoucí z těchto analýz jsou na tomto portálu uváděna pod titulem „Digitální barometr“.

Struktura portálu je vytvořena tak, aby bylo co nejvíce usnadněno jeho používání stavebními odborníky.

V první části jsou tři přílohy národního plánu PTNB (pojednávající o přesvědčení a přilákání zájemců, podpoře zvyšování dovedností, vybízení k přizpůsobování nástrojů a vybudování důvěry v používání digitálních nástrojů).

Ve druhé části je popis probíhajících opatření. Ve třetí části „Teritoriální hlediska” je popsána celostátní síť s

představením teritoriálních útvarů profesních organizací a nejvýznam-nějších místních iniciativ na poli digitalizace. DALŠÍ INFORMACE

www.batiment-numerique.fr


3.1.3




Tento soubor opatření vede ke společnému vý-kladu a definici BIM v kontextu programu pro ve-řejný sektor. Vytváří dokumenty a nástroje potřeb-né k prosazování těchto cílů v celém odvětví sta-vebnictví:

Společný výklad BIM

Vzájemná výměna dat

Standardizované způsoby práce

Vytvoření základny pro stálý rozvoj znalostí a dovedností a vzdělávání

Pokud jde o vydávané dokumenty, jsou to větši-nou pravidla, návody nebo pokyny (včetně on-line systémů). Podrobnější informace o tvorbě kolabo-rativního rámce jsou v oddílu Doporučení pro im-plementační úroveň. Popis následující ihned za tímto odstavcem přináší přehled otázek a doporu-čení týkajících se tvorby programu.

1. OPATŘENÍ V OBLASTI VYTVOŘENÍ KOLABORATIVNÍHO RÁMCE Vytvoření právního a regulačního rámce

O co u opatření jde? Rozhodně se doporučuje posoudit a vyjasnit regu-lační záležitosti, pravidla pro zadávací řízení a právní vztahy mezi klienty a dodavateli pro usnadnění používání BIM a výměny digitálních in-formací při výstavbě a během celého životního cyklu statků. Toto opatření by mělo zohlednit re-gulační záležitosti, pravidla pro zadávací řízení a právní aspekty pro vyjasnění podmínek týkajících se:

duševního vlastnictví,

povinností a závazků dodavatelů,

účelu výměn informací,

úloh a odpovědností v oblasti správy infor-mací.

Doporučuje se, aby regulační rámec byl v případě potřeby přezkoumán a vyjasněn, tak aby byl v souladu s politikou a legislativou EU. Doporučuje se také zajištění, aby národní pro-gram BIM měl jako zdroj informací vliv na tvorbu pravidel na vyšší úrovni - například na evropské úrovni.

Proč je opatření důležité? Pochybnosti ohledně vhodnosti výměny informací mohou být překážkou pro používání BIM napříč dodavatelský řetězcem. Proto opatření přijatá pro vyjasnění procesu zadávání zakázek a požadavků mohou umožnit nové způsoby práce, stimulovat inovace a vybízet k vyměňování digitálních dat.

44 www.eubim.eu

Co se doporučuje?


Právní re-gulační rá-mec

Posouzení právní a regu-lační podpory potřebné pro kolaborativní zavedení BIM Zjištění chybějících podmí-nek a odstranění překážek pro používání digitálních dat ve vztahu k odpověd-nosti, vlastnickým právům a právům omezujícím pří-nosy plynoucí z širšího při-jetí BIM Zajištění otevřeného pří-stupu ke zdrojům informací

Sladění právního a regu-lačního rámce s politikou a legislativou EU

Zajištění vlivu na tvorbu po-litiky a pravidel na vyšší úrovni - například na úrovni EU


PŘÍPADOVÁ STUDIE

Pracovní skupina britské vlády pro BIM Rámec a kritéria: Vytvoření společného kolaborativního rámce Téma: Vytvoření právního a regulačního rámce pro zavádění BIM Doporučení: Přezkoumání právní a regulační podpory pro zavedení BIM, zjištění chybějících podmínek a odstranění překážek pro používání digitálních dat ve vztahu k odpovědnosti, vlastnickým právům a právům bránícím přijetí BIM, zajištění otevřeného přístupu ke zdrojům informací

KONTEXT Britský program BIM určuje soubor kritérií plnění jeho požadavků na BIM 2. úrovně u veřejně financovaných stavebních projektů platných pro rok 2016. Jedno z těchto kritérií stanoví, že pracovní postupy BIM by měly být použitelné v rámci smluvních vztahů ve stavebnictví v současné podobě a případné změny by měly být minimální.

BIM 2. úrovně je kolaborativní proces. Opírá se o sdílení dat o kvalitě ve vymezeném a jednotném procesu v celém životním cyklu projektu a mezi účastníky stavebního projektu (včetně klienta). Britský program BIM zdůrazňuje, že nejasné role, odpovědnosti a povinnosti by vytvářely překážky pro tento přístup založený na spolupráci a ome-zovaly by společné přínosy pro stavební sektor.

Odstraňování překážek a podpora spolupráce Britské řešení zahrnovalo formulaci dohody o právech a povinnostech smluvních stran („Protokol BIM“ Rady pro stavební průmysl - viz DAL-ŠÍ INFORMACE), která může být použita jednoduše jako dodatek ke smlouvám o dílo a smlouvám o poskytování služeb.

Víc informací je obsaženo v Protokolu BIM. Proces vytváření řešení právních otázek pro celý stavební sektor Vypracování této dohody o právech a povinnostech, které nezbytně vyžadovalo konzultace s různými zainteresovanými subjekty stavební-ho sektoru, bylo zadáno firmám ze soukromého sektoru.

Protokol BIM je volně zpřístupněn ke stažení (viz DALŠÍ INFOR-MACE).

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Britský program vycházel z toho, že musí být vyřešeny právní otázky, aby bylo dosaženo širších přínosů BIM v celém stavebním sektoru a u všech projektů. Využití odborníků Protokol BIM byl vypracován odborníky (po provedení veřejného výbě-rového řízení), aby bylo 1) dosaženo zapojení expertů z celého odvět-ví a 2) zajištěna právní fundovanost. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Odstranění překážek, které mohou brzdit zavádění BIM jako kolabora-tivního prostředí, zapojení sektoru formou poskytnutí odborníků pro dosažení optimálního řešení úkolu odstranit překážky DALŠÍ INFORMACE

http://bim-level2.org/en/guidance/

http://bim-level2.org/globalassets/pdfs/bim-level-2-introduction-to-commercial-documents.pdf


3.1.3



Kolaboratiovní rámec

2. OPATŘENÍ V OBLASTI KOLABORATIVNÍHO RÁMCE URČENÍ NEBO VYTVOŘENÍ TECHNICKÝCH STANDARDŮ PRO DATA A PROCES

O co u opatření jde? Program by měl pro výměnu informací mezi doda-vatelským řetězcem a klientem vyžadovat použí-vání dat v otevřeném formátu podle standardů. Tento formát se má používat v zadávací a smluvní dokumentaci pro zajištění nediskriminační specifi-kace pro dodavatele. Také je třeba, aby to bylo v souladu s pravidly Evropské unie pro zajištění otevřeného trhu pro dodavatele. Systémy klasifikace dat a formáty výměny dat by měly vyhovovat stávajícím standardům, pokud je to možné. Doporučuje se, aby národní programy „nevynalézaly znovu kolo“ vytvářením nových formátů výměny dat. Doporučuje se, aby program také určil standardní proces prosazování pracovních postupů založe-ných na spolupráci. Jednotný proces by měl zahr-novat:

návod na shromažďování, správu a sdílení informací,

řízení různých modelových verzí v toku pra-covních úkolů založeném na souborech,

přístup k BIM náležitě zohledňující bezpeč-nost dat,

centrální úložiště souborů pro řízení přístu-pu k informacím.

Doporučení v kapitole Doporučení pro implemen-tační úroveň obsahují podrobné informace pro technickou společnou implementační úroveň.

Proč je opatření důležité? Technický rámec pro standardy dat a procesu při-náší jednotný jazyk a společný výklad požadova-ných výstupů procesu BIM a zajišťuje vzájemnou shodu na procesu BIM v celém stavebním sekto-ru. Tento konzistentní přístup standardizuje inter-akce mezi dodavatelským řetězcem a klientem, což vede k efektivitě a opakovatelnosti. Bez standardní definice dat a procesu budou do-davatelský řetězec a klient opakovaně vytvářet různé rozdílné přístupy, což by zvyšovalo náklady u každého projektu.

Co se doporučuje?


Technické standardy pro data a proces

Vyžadování používání technického rámce pro data a proces Zajištění, aby technický rámec podporoval otevřený přístup ke zdrojům infor-mací

Používání norem ISO nebo CEN pro klasifikaci, výmě-nu a ochranu dat Nevytváření vlastních stan-dardů

Podílení se na vytváření ná-rodních, evropských a me-zinárodních norem

48 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Nizozemské ministerstvo infrastruktury a životního prostředí Rámec a kritéria: Vytvoření společného kolaborativního rámce Téma: Technické standardy pro data a proces Doporučení: Vyžadování používání technického rámce pro data a proces (nejlépe normy ISO a CEN) a podílení se na vytváření těchto norem, zajištění, aby technický rámec podporoval otevřený přístup ke zdrojům informací

KONTEXT Nizozemské ministerstvo infrastruktury a životního prostředí ve více než 20 infrastrukturních kontraktech uvádí Specifikaci pro předávání informací (IDS), která je jejich nedílnou součástí. IDS popisuje proces předávání dat, četnost jejich předávání, odpovědnosti smluvních part-nerů, používání otevřených standardů a jak má být prováděna výměna dat. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Používání otevřených standardů poskytuje všem stranám prostor, kte-rý je důležitý k tomu, aby veřejný orgán mohl zajistit otevřenou soutěž a vyloučit diskriminaci.

Smluvním stranám musí být jasný proces předávání dat, četnost

jejich předávání atd. Proto byl použit generický otevřený rámec v kom-binaci s otevřeným standardem pro zaznamenání rozhodnutí, po čemž následoval rozhodovací proces. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Smluvní partneři pracují podle stejného postupu, který vyjasňuje pro-ces hned od počátku. Některé IT firmy sice tento druh otevřených standardů včleňují do svých softwarových produktů, ale většinou je to třeba speciálně zajistit za účelem využití softwarových funkcionalit do-stupných na trhu.

DALŠÍ INFORMACE

http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=55691

Francouzská agentura Plán digitální transformace stavebnictví (PTNB) Rámec a kritéria: Vytvoření společného kolaborativního rámce Téma: Technické standardy pro data a proces Doporučení: Účast na tvorbě národních, evropských a mezinárodních norem

KONTEXT PTNB je francouzská vládní agentura pro realizaci plánu digitalizace stavebního sektoru a používání BIM. V cestovní mapě PTNB je zdů-razněna vysoká důležitost používání standardů. Standardy mají velký dopad na odborné procesy.

Je třeba zajistit, aby nově vydávané standardy byly sladěny s pro-cesy používanými francouzskými zainteresovanými subjekty včetně malých a středních podniků, které často nemají dostatečné zdroje k provádění těchto činností z vlastní iniciativy. Potřebují podporu a sti-mulaci.

S cílem řešit tyto otázky PTNB provedla studii, aby zjistila aktuální postup standardizace a definovala stanovisko francouzských zaintere-sovaných subjektů ke každé z těchto oblastí. To vedlo k vytvoření specifické cestovní mapy.

Po zavedení této strategie byly důkladně sledovány práce na tvor-bě norem na evropské (CEN) a mezinárodní (ISO a buildingSmart In-ternational) úrovni. Byla zřízena řídicí komise pro sledování provádění prací a schvalování rozhodnutí zajistit národní harmonizaci. Tato řídicí komise byla složena z profesních organizací zastupujících veškeré za-interesované subjekty francouzského stavebního sektoru včetně ma-lých a středních podniků.

Bylo určeno třináct oblastí standardizace spojené s BIM a fran-couzští aktéři byli vyzváni, aby se k nim vyjádřili. Pro vytvoření integro-vané vize byly vymezeny čtyři hlavní předměty činnosti: 1. Řízení BIM neboli sdílení informací mezi aktéry (Manuál pro předá-

vání informací, Plán zavedení BIM, ISO 19-650) 2. Modelování BIM neboli komunikace mezi stroji (Industrial Foun-

dation Classes [IFC], BIM Collaboration Format [BCF], Model View Definition [MVD]).

3. Model BIM se slovníky, klasifikacemi a objekty BIM (podpora život-ního cyklu produktu [PLCS], experimentálníal standard XP P07–150).

4. Průřezová témata jako datové kontejnery (umožňující strukturova-né předávání heterogenních informací) nebo propojená data (pro-pojující veškeré dokumenty související se známým projektem)

5. Veškeré tyto standardy je třeba navázat na další témata týkající se životního prostředí jako chytrá města a dopravní infrastruktury.

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Klíčovým úkolem bylo zajistit, aby zainteresované subjekty netrvaly na svých pozicích bránících jejich vlastní zájmy a aby přispěly ke globální strategii – strategii, která je vymezena a realistická. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Důležité je, že příspěvek PTNB zastupující francouzskou vládu umožnil

připojení různých francouzských zainteresovaných subjektů ke společné

vizi a vytvoření konsenzu. To se týká nejen finančních záležitostí, ale také

procesu výměny informací. Zvýšilo to povědomost důležitosti práce na

standardizaci. Sladěná strategie BIM umožňuje, aby stavební sektor účinně

přispěl k evropskému a mezinárodnímu úsilí o standardizaci.

DALŠÍ INFORMACE

http://www.batiment-numerique.fr/uploads/DOC/PTNB%20-%20FdR%20Normalisation%202017.pdf


3.1.3



Kolaboratiovní rámec

3. OPATŘENÍ V OBLASTI KOLABORATIVNÍHO RÁMCE Dovednosti, nástroje a pokyny v oblasti výstavby

O co u opatření jde? Opatření je třeba přijmout na podporu rozvoje do-vedností a vzdělávání, které jsou relevantní pro program BIM. Rámec dovedností představuje do-poručený rozvoj pro popsání výstupu poznatků předpokládaných programem BIM. Doporučuje se, aby materiál s pokyny byl zpraco-ván programem za účelem vysvětlení technického rámce programu; společně s nezbytnými nástroji na podporu úrovně implementace programu.

Proč je opatření důležité? Ke zvýšení kapacit při účinnějším a konzistentnějším využití BIM je třeba vybavit poskytovatelé školení a aka-demickou obec obecnou definicí cílového chování, který program BIM předpokládá. Bez konzistentní definice po-žadovaných dovedností je pravděpodobné, že poskyto-vatelé školení a akademická obec nebudou schopni roz-víjet dostatečnou kapacitu schopných a odborníků vyba-vených potřebnými dovednostmi. Ve většině zemí by byl vývoj školících kurzů a školících materiálů pro BIM neefektivní a nákladný. Proto zpraco-vání rámce dovedností stanoví předpokládané výstupy poznatků, na něž může odvětví a akademická oblast re-agovat zpracováním kurzů a materiálů, jež budou vyho-vovat jejich požadavkům. Zpracování rámce dovedností by mohlo určit nové do-vednosti zpracované organizací veřejného zadavatele a v dodavatelském řetězci.

Co se doporučuje?


Rozvoj do-vedností a pokyny

Stanovit rámec pro rozvoj dovedností. Zpracovat pokyny pro porozumění imple-mentace rámce.

50 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Rámec výstupů poznatků ve Spojeném království Rámec a kritéria: Vytvoření společného kolaborativního rámce Téma: Rozvoj dovedností a pokyny Doporučení: Stanovit rámec pro rozvoj dovedností

KONTEXT Britský program BIM vypracoval Rámec výstupů poznatků (LOF) pro BIM. LOF přináší neustálé informace na úrovni BIM 2 pro instituce, akademickou obec, poskytovatele školení a soukromé vzdělávací or-ganizace a zpracovává a zajišťuje školící kurzy pro odborníky v sektoru. Účelem je vybudovat kapacity pro rozvoj v odvětví. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Na základě výstupů stanovit požadavky na posilování dovedností a vzdělávání ve stavebním průmyslu. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Britská pracovní skupina BIM zjistila, že neměla kapacitu na zpracování

školících kurzů vlastními silami. Proto se rozhodla soustředit své zdroje na

spolupráci s akademickou obcí a odvětvím s cílem určit podobu dobrých

výstupů poznatků. To podporuje dodavatele ve zpracování školení, které

splňuje požadavky na dovednosti pro úroveň výkonosti britského BIM.

Zapojení odvětví a akademické obce na podporu vytvoření vzdě-

lávací šablony platné pro celý sektor bylo zásadní pro její širší přijetí vyso-

kými školami a průmyslovými asociacemi.

DALŠÍ INFORMACE

http://bim-level2.org/globalassets/pdfs/learning-outcomes-framework.pdf


3.1.4



Zvýšení kapacity stavebnictví

Tento poslední soubor opatření podporuje rozvoj požadovaných schopností a dovedností, a zapo-jení veřejné klientely. Tato opatření fungují jako motor, který tlačí kupředu digitalizaci celého sek-toru. Hlavní zaměření se soustředí na zavádění BIM do projektů a představování úspěchů v reálném svě-tě; zajišťování oborového školení a akademického vzdělávání; a ukotvení přechodu na „digitál“ na-příč celým odvětvím. Tato oblast opatření:

přináší potřebný impuls a podporuje příkla-dy nejlepší praxe

sdílí získané poznatky k urychlení rozvoje dovedností

zajištuje řešení hybatelů a cílů programu BIM

1. OPATŘENÍ 1 V OBLASTI ZVÝŠENÍ KAPACITY STAVEBNICTVÍ PODPORA PILOTNÍCH PROJEKTŮ V ODVĚTVÍ

O co u opatření jde? Doporučuje se, aby pilotní projekty představovaly užitečný způsob k testování kolaborativního rám-ce (právní, datový a procesní standard) a zajišťo-valy praktické předvedení způsob implementace BIM na základě programu BIM. Program by mohl zvážit oceňování nebo případo-vé studie jako prostředky vyzdvihnutí nejlepší pra-xe v odvětví.

Proč je opatření důležité? Uvedení příkladů praktických projektů s využitím BIM popsaného programem je důležitým prvním krokem k:

budování důvěry odvětví v programu BIM

ponaučení z implementace tak, aby bylo možno kolaborativní rámec zlepšovat na zá-kladě zpětné vazby

uvést příklady nejlepší praxe, které by si odvětví mělo osvojit

Co se doporučuje?


Podpora pi-lotních pro-jektů v od-větví

Organizace a společnosti by mohlo podporovat osvo-jení metodiky BIM jako glo-bální multioborovou strate-gii, s vytvářením politik, které stanoví cíle a plány pro poskytování požadova-ného školení. Organizace by měly rovněž podporovat pracovníky ve sdílení nejlepší praxe a po-znatků získaných z praktické zkušenosti s cílem umožnit neustálé vylepšování metodik BIM a napravení odchylek.

Zahájit budování praktic-kých zkušeností napříč ce-lým stavebním hodnotovým řetězcem.

Vyzdvihnout úspěchy od-větví na podporu ostatních při investicích do rozvoje schopností. Udržovat počet pilotních projektů v rovnováze s kapacitou zákazníků a tr-hu.

52 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Španělská iniciativa Es.BIM Rámec a kritéria: Strategický rámec Téma: Podpora pilotních projektů v odvětví Doporučení: Organizace a společnosti by měly podpořit přijetí metodiky BIM jako globální mezirezortní strategie zavedením politik, které po-mohou nastavit vytyčené cíle a naplánovat požadované školení. Měly by podporovat pracovníky ve sdílení nejlepší praxe a získaných poznatků ze svých zkušeností z praxe, aby byl umožněno neustálé zlepšování metodik BIM a náprava případných odchylek.

KONTEXT Iniciativa Es.BIM je financována španělským Ministerstvem pro veřej-né investice. Zapojila společnosti a odborníky z různých oblastí v odvětví AEC, aby bylo zajištěno, že proces pokrývá celý hodnotový řetězec. Některé společnosti, které mají praktickou zkušenost s procesy BIM využívanými v projektech (povětšinou stavební společnosti) sdílely své získané poznatky na on-line portálu Es.BIM. U každého projektu se vedou následující informace Jméno společnosti, která projekt realizovala

Datum

Fotografie projektu

Konkrétní údaje (plocha, míra podrobnosti, klient, rozpočet, časové období atd.) U všech projektů nebyla poskytnuta veškerá data.

Účel nebo využití BIM v projektu

Přínosy pro zainteresované subjekty

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Vzhledem k tomu, že jedním z cílů platformy Es.BIM je podpora inicia-tiv BIM napříč celým řetězcem, a pro různé typy projektů, byly uvedeny příklady z veřejných i soukromých iniciativ, které pokrývají různé ob-lasti (budovy, dálnice, železnice, letiště, přístavy atd.). Příklady projek-tů zahrnují soukromou klientelu, neboť ty mohou mít menší neochotu ke změně projektu než veřejné instituce a větší flexibilitu v přizpůsobení svých požadavků možnostem, které přináší nové tech-nologie. Proto se podporují soukromé iniciativy, neboť mají zřejmý do-pad na rychlost rozšiřování projektů BIM v odvětví.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? V této fázi pouze několik případů vyzdvižených v platformě je přímým vý-

sledkem španělských veřejných iniciativ. Jakmile budou v běhu pilotní pro-

jekty financované španělskou vládou, jejich závěry a přínosy budou zveřej-

něny na platformě (nebo jinými prostředky v souladu s komunikačním plá-

nem vyvinutým Skupinou 2 iniciativy Es.BIM)

DALŠÍ INFORMACE

Příklady úspěšných projektů BIM naleznete na http://www.esbim.es/menu-casos-de-exito/.

Původní domovská stránka (viz odkaz níže) poskytuje možnost filtrování příkladů v závislosti na stadiu (konstrukce, výstavba, provoz) nebo volbou konkrétního použití BIM a přináší tak širší pohled na to, jak mohou různé společnosti využít tohoto přístupu k dosažení hmatatelných přínosů. Podporuje schopnosti BIM pro společnosti AEC, které si osvojují metodiku BIM, a to naopak vylepšuje jejich image pro potenci-ální zákazníky a vlastníky veřejných aktiv; a je užitečná pro oslovování talentů ve formě nových potenciálních zaměstnanců.


3.1.4



Kapacita stavebnictví

2. OPATŘENÍ V OBLASTI ZVÝŠENÍ KAPACITY STAVEBNICTVÍ Posilování využití strategického vlivu k růstu kapacit

Je důležité, aby využití veřejných zakázek se po-stupně zvyšova-lo, aby měl prů-mysl čas na po-sílení dovedností a úpravu svých pracovních toků

O co u opatření jde? Strategický vliv je nástroj jako například veřejné zakázky nebo regulace, která se využívá k prosazení změny nebo dosažení žádoucího vý-sledku. V programu BIM by měl být strategický vliv stanoven strategií. Vzhledem k tomu, že tato pří-ručka je sepsána pro evropské zainteresované subjekty a reaguje na Evropskou směrnici o zadá-vání veřejných zakázek, doporučuje se, aby o za-dávání veřejných zakázek nebo veřejné politice bylo uvažováno jako o nástrojích na prosazování využití BIM k dosažení přínosů ve veřejném a soukromém sektoru.

Proč je opatření důležité? Využití hybné síly v podobě veřejné politiky /jako je například zadávání veřejných zakázek nebo re-gulace) poskytuje odvětví jistotu a sebedůvěru zahájit přechod směrem k digitální výstavbě; a poskytuje nezbytnou motivaci k investicím do změn nástrojů a dovedností pracovníků. Bez podnětu nebo hybatele k využití kolaborativ-ního rámce BIM (uvedeného v oddílu 3.1.3) je přechod celého sektoru k digitálním technologiím nepravděpodobný. Přední organizace a ti, kteří si tyto technologie osvojí jako první, by tuto příleži-tost využily, ale vzhledem k značné velikosti a vy-soké fragmentaci tohoto průmyslu, by v rámci pří-stup mohla být vynechána z přechodu na digitální technologie řada společností. Je důležité, aby využití veřejných zakázek v čase postupně narůstalo, aby průmysl dostal čas na posílení dovedností a úpravu svých pracovních toků.

Co se doporučuje?

Co se doporučuje

Navýšit vyu-žití strategic-kého vlivu k růstu kapa-cit

Program veřejného sektoru by měl poskytnout konzistentní a dlouhodobou podporu nebo požadavky na postupný růst kapacit v odvětví u digitálních metod. Doporučuje se využívat veřejné zakázky k postupného zavádění BIM u veřejných zakázek a kontraktů.

54 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Zadávání veřejných zakázek ve Spojeném království Rámec a kritéria: Strategický rámec Téma: Posílení využití strategického opatření k růstu kapacit pracovních sil Doporučení: Poskytnout konzistentní a dlouhodobou podporu nebo požadavky na postupný růst kapacit odvětví pro BIM

KONTEXT Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí přijatých britským programem BIM bylo uznání faktu, že pokud se má změnit odvětví jako celek, musí se nejprve změnit požadavky na projekt. Standardní rozvoj samotného rámce byl nedostačený k prosazení transformace celého sektoru. Komunikační opatření zajistilo zásadní zapojení odvětví, nicméně základní strategickou silou v srdci britského programu BIM bylo využití veřejných zakázek. V roce 2011 britský program BIM komunikoval cíl, že veškeré centrál-ně financované projekty veřejné výstavby budou od roku 2016 vyža-dovat použití BIM. V letech 2012–2015 bylo dosaženo významného nárůstu u veřejně financovaných projektů v jednání, které přijaly poža-davky BIM úrovně 2 ze zhruba 100 mil. GBP na více než 9 miliard GBP. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Tento postupný nárůst počtu veřejných projektů vyžadujících BIM úrovně 2 byl nezbytný k postupnému budování kapacit dodavatelské-ho řetězce i pro veřejnou klientelu. Poskytlo čas pro rozvoj dovedností a získání poznatků britskou pracovní skupinou BIM, veřejné klientelou i v odvětví.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Postupné a větší využití veřejných zakázek bylo účinným opatřením na

podporu posunu digitálního chování v odvětví. Minimální práh pro projekty,

které vyžadovaly BIM, nebyl stanoven – což bylo vnímáno jako pozitivní

pro podporu malých a středních podniků i zapojení celého sektoru.

V raných fázích byl použit rozdílný soubor typ aktiv k zajištění získávání

poznatků v prostředí stavebního průmyslu.

DALŠÍ INFORMACE Nárůst počtu projektů zavádějících BIM úrovně 2 na základě Strategie vý-

stavby 2011 britské vlády je uveřejněn na webu britské vlády a lze jej ote-

vřít prostřednictvím následujícího odkazu:

https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/ attachment_data/file/466952/20150825_Annex_A_ Departmental_Cost_Benchmarks_Cost_Reduction_Trajectories_ and_Cost_Reductions_2015_Final_Draft.pdf


3.1.4



Kapacita stavebnictví

3. OPATŘENÍ V OBLASTI ZVÝŠENÍ KAPACITY STAVEBNICTVÍ Měření a sledování dosaženého pokroku a zavedení změny

O co u opatření jde? Cílem programu je zlepšit určité důležité ukazatele ve veřejném sektoru, jako je hodnota za vynalo-žené veřejné prostředky nebo včasná realizace projektů veřejné výstavby. Toto opatření má měřit dopad těchto obecných cílů a sledovat dosažený pokrok programu BIM. Doporučuje se, aby se pro doložení zlepšení a podpory obecných cílů využila měření pilotních projektů. Jako ukazatele úspěchu programu BIM lze použít průzkumu v odvětví ohledně míry osvojení pro-gramu.

Proč je opatření důležité? Měření projektu a programu jsou užitečná jako pobídka a další budování podpory průmyslu v přechodu na digitální technologie. K získání podpory veřejné klientely, která bude potenciálně zavádět BIM u svých veřejných statků jsou klíčové ukazatele výkonnosti pro veřejný sektor.

Co se doporučuje?


Měření a sledování dosaženého pokroku oproti cílů, zavedení změny

Doporučuje se od počátku posuzovat pra-covní praxi a úroveň digitální zralosti. To poskytuje základ pro cíle a společnou me-todiku práce napříč odvětvím. Na evropské (a mezinárodní) úrovni se do-poručuje zřídit a podílet se na společném souboru metriky (KUV) k měření a sledo-vání osvojování a vlivu BIM v praxi. Výsledkem by měly být průzkumy a zprávy o získaných poznatcích, které identifikují oblasti ke zlepšení a tím vytvoří zaměření na dovednosti a rozvoj kapacit odvětví.

Mohlo by přinést měření a zprávy o pilot-ních projektech a míru osvojení odvětvím na podporu dlouhodobého přechodu celé-ho odvětví k digitálním technologiím.

56 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Švédská Státní agentura pro silnice a železnice Rámec a kritéria: Zvýšení kapacity stavebnictví Téma: Měření a sledování dosažení pokroku a zavedení změny Doporučení: Důrazně se doporučuje měřit podmínky, pracovní procesy a vliv od samého počátku zavádění BIM. To poskytuje východiska pro analýzu vzájemných vztahů a faktorů kritického úspěchu s cílem poskytnout základ pro zlepšení založená na faktech v projektech, organizacích a odvětví jako celku.

KONTEXT Švédská Státní agentura pro silnice a železnice měří využívání BIM. Agentura vypracovala model měření na základě dotazníků s cílem po-rozumět, jak členové projektu vnímají využití digitálních modelů, do ja-ké míry jsou digitální modely skutečně používány a v poslední řadě, jaký vliv má BIM v projektech. Dotazníkový průzkum bude u projektů doplněn kvantitativními údaji o čase, nákladech, kvalitě a bezpečnosti. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Švédská Státní agentura pro silnice a železnice je přesvědčena, že významní hráči v odvětví musejí přijmout větší odpovědnost za vytvá-ření tlaku na změnu v odvětví. Na základě analýzy rozdílů mezi projek-ty, které využívají BIM a projektů, které BIM nevyužívají a zveřejňová-ním těchto výsledků je odvětví motivován k většímu využívání kolabo-rativních digitálních modelů. Zveřejnění výsledků rovněž odhaluje ob-lasti ke zlepšení a poskytuje východiska pro zlepšení v projektech, or-ganizacích a odvětví jako celku založená na faktech.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Dotazníkové průzkumy přinesly pozitivní zkušenost. Kvantitativní výsledky

naznačují významné rozdíly v různých oblastech mezi projekty, které BIM

využívají a projekty, které BIM nevyužívají. K lepšímu porozumění výsled-

kům, by bylo třeba provést doplňkový průzkum s využitím kvantitativních

metod a vyčerpávající statistická korelační analýzu.

Provedení průzkumů samo o sobě na podporu změny nestačí. Průzkumy je

nutno zasadit do kontextu ve strukturovaném modelu zlepšení, kde se vý-

sledky využívají jako východiska pro zlepšení založená na faktech. K tomu

však dosud nedošlo.



3.2

Doporučení pro implementační úroveň Tento oddíl doporučení pro implementační úroveň vysvětluje opatření veřejných zadavatelů k zavedení společné implementační úrovně, která je uvedena v předchozím oddíle. U každého krité-ria tento oddíl vysvětlí

O jaké opatření se jedná?

Proč je toto opatření důležité?

Jaké je doporučení pro implementaci?

Jak bylo doporučené opatření implemento-váno?

Hlavními adresáty v rámci definice této implemen-tační úrovně jsou:

Veřejní zadavatelé a techničtí manažeři v organizacích veřejné klientely

Vedoucí pracovníci technických politik, právní odborníci ve veřejném sektoru

Regulační úředníci ve stavebnictví a in-frastruktuře

Průmysloví dodavatelé (např. výrobci, archi-tekti, inženýři, dodavatelé a provozovatelé majetku)


3.2.1


Doporučení pro implementační úroveň

Politika

Kritéria politiky 1 Smluvní ujednání

O jaké opatření se jedná? Hlavním cílem smluvních ujednání je umožnit zpracování modelů stavebních informací ve sta-novených etapách projektů. Smluvní ujednání k použití modelů BIM a odvozených údajů jsou dohodnuta ve smluvními stranami v protokolu, do-datku ke smlouvě nebo v samostatné smlouvě. Smluvní ujednání pokrývají konkrétní závazky, odpovědnost a související omezení, například pří-pustný účel použití modelů, nakládání s duševním vlastnictvím, odpovědnost za užití modelů a dat, elektronickou výměnu dat a změnové řízení.

Proč je důležité? Smluvní ujednání podpoří přijetí účinné kolabora-tivní pracovní praxe v projektových týmech. Zajis-tí, aby všechny strany, které vytvářejí a předávají modely, přijaly společné normy nebo způsob prá-ce popsaný ve smluvních ujednání a aby všechny strany, které používají modely, k tomu měly jasné oprávnění. Současně podpoří ochranu duševního vlastnictví, která je pro mnoho poskytovatelů in-formací v datově bohatém a kolaborativním BIM prostředí klíčová.

Co se doporučuje?


Smluvní ujednání

Závazky, odpovědnost a související ome-zení u BIM jsou vtěleny do smlouvy, napří-klad jako zvláštní dodatek nebo protokol o BIM.

Poskytnout šablony pro zvláštní ujednání o BIM pro různé strategie zadávání zakázek.

60 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Švédská Státní agentura pro silnice a železnice Rámec a kritéria: Zvýšení kapacity stavebnictví Téma: Smluvní ujednání Doporučení: Závazky, odpovědnost a související omezení u BIM jsou vtěleny do smlouvy, například zvláštní dodatek nebo protokol o BIM KONTEXT Šablony smluvní dokumentace ve švédské Státní agentuře pro silnice a železnice byly doplněny o dodatky a přílohy o BIM. Ve Švédsku byl odvětvovou organizací (Výbor pro smlouvy o výstavbě, BKK, Byggan-dets kontraktskommitté) zpracován soubor standardní smluvní doku-mentace pro odvětví projektování a výstavby. Současná standardní smluvní dokumentace neupravuje využití digitálních informací v dostatečné míře, a proto byla švédskou Státní agenturou pro silnice a železnice doplněna. Tyto dodatky se vztahují na oblasti práv dušev-ního vlastnictví, závazky a odpovědnost odběratele a dodavatele, účel předávaných informací, jakož i změny v plnění. Při zavádění BIM se švédská Státní agentura pro silnice a železnice rozhodla, že smluvně dohodnutým plněním je 3D model, nikoliv 2D plán. Dodatky jsou zapracovány do šablon těla smlouvy, a nikoliv jako sa-mostatný protokol nebo příloha o BIM.

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Ke stanovení použití digitálních informací ve smlouvě, existují určitá právní hlediska, která je nutno zohlednit, jako jsou například práva du-ševního vlastnictví, plnění a odpovědnost. Pokud jde o vlastnictví dat, švédská Státní agentura pro silnice a že-leznice v současnosti obhajuje „právo na užití“ před vlastnictvím. Za-stává názor, že vlastnictví by mělo zůstat straně, které může nejlépe obsah komerčně i jinak využít. S plánovanou změnou ve vztahu ke správě informací ve státní správě, bude nutno tuto otázku znovu po-soudit. Rozhodnutí vtělit BIM do šablon smluv bylo přijato s cílem učinit BIM standardní způsob práce a nakládání s informacemi o aktivech, po ce-lou dobu jejich životnosti. Bylo rozhodnuto nepoužívat ve smluvních šablonách termín BIM a namísto toho používat spojení „objektově-orientovaný informační mo-del“. Mělo se zato, že termín „BIM“ je příliš obecný a nekonkrétní. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Doplnění právních hledisek ohledně digitálních informací ve smlouvě je

třeba doprovodit souborem dalších změn v procesech a pracovních poky-

nech. Je důležité přijmout holistický pohled na implementaci BIM, k uznání

potřeby procesů a pracovního pokynu na podporu technických požadavků

a právních hledisek. Je důležité vzdělávat uživatele, jako jsou projektoví

manažeři a zadavatelé, proč je nezbytné řešit hlediska spojená s výměnou

digitálních informací ve smlouvě, Dalším získaným poznatkem je důležitost

intuitivních, konzistentních a široce přijímaných termínů popisujících různé

části procesů a modelů.


3.2.1


Doporučení pro implementační úroveň >

….

Kritéria politiky 2 Požadavky na výměnu informací (PVI)

O co se jedná? Existují různé typy informačních požadavků souvi-sejících s plněním a provozní etapou majetku, od požadavků na organizační informace, přes poža-davky na informace o majetku a po požadavky a projektové informace. Veškeré informace o majetku a projektu musejí být předávány v rámci správy majetku nebo reali-zace projektu musí být zadavatelem stanovena prostřednictvím souboru požadavků na výměnu informací (PVI). Ty musí být vyjádřeny takovým způsobem, aby je bylo možno začlenit do zadání nebo pokynů1 a předat dál v rámci celého dodava-telského řetězce. Obsah PIV v podstatě pokrývá tři oblasti:

Technická: podrobnosti o softwarových platformách, stanovení míry podrobnosti atd.

Řízení: podrobnosti o přijatých procesech řízení v souvislosti s BIM u projektu

Obchodní: podrobnosti o předání modelu BIM, načasování výměny dat a stanovení in-formačních účelů

Tyto informace o majetku a projektu, které mají být dodávány společně dodavateli řešení (tj. pro-jektantem a zhotovitelem a dodavateli) lze předat pouze tehdy, pokud vlastníci budovy a provozova-telé jednoznačně v dřívější fázi vyjádřili své potře-by a požadavky, neboť ty budou základem pro budoucí validaci a uvedení do provozu nebo pře-vzetí budovaného zařízení. Tím se rozumí o sa-motným projekt a jeho cíle BIM.

Proč je to důležité? Digitalizace přináší nebývalé množství data infor-mací. Organizace i projekty jsou často zaplaveny příliš mnoha daty a informacemi. Přehnané vytvá-ření a zpracovávání dat, je proto, že to technolo-gie umožňuje a datová úložiště jsou levný, vý-znamně zvyšuje odpad, náklady a rizika. PIV jsou důležitým prvkem implementace projektu BIM, neboť se využívají k tomu, aby uchazeči bylo jednoznačně stanoveno, jaké modely a data se požadují a jaký bude účel dat. Jejich záměrem je omezit vytváření a poskytování informací o tom, co se v určitém okamžiku požaduje a zeštíhlit pro-ces vytváření informací. PIV umožňuje smluvním stranám naplánovat předání požadovaných infor-mací. Tam, kde existuje dodavatelský řetězec, tam by informační požadavky měly dodavatelským řetězcem klesnout na úroveň, kde lze poskytnout nejsnazším způsobem. Užitečnou metodikou pro stanovení informačních požadavků zadavatelem je řešit otázky, na které je nutno nalézt odpověď k přijetí rozhodnutí souvi-sejících s majetkem nebo projektem nebo posou-zení rizika v různém okamžiku při dodávce a pro-vozu majetku.


12 (ISO/DIS 19650-1:2017 €, (s. 11) (nevydáno v okamžiku sepsání)

62 www.eubim.eu

Co se doporučuje?


Požadavky na výměnu informací

Data a informace požadované zadavatelem by měly být stanoveny v rámci zadávací dokumentace. Je třeba se vyhnout příliš podrobné speci-fikaci a je třeba přijmout metodiku nejlepší praxe.

Poskytnout šablony pro PIV dokumenty u různých typů projektů.

Vlastníci a provozovatelé budov by měly jasně vyjádřit vlastní provozní potřeby a strategii projektu BIM ve vhodném čase.


PŘÍPADOVÁ STUDIE

Zpracování PIV v rámci projektu centra protonové terapie v nemocnici University College London, UK Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Informační požadavky zadavatele Doporučení: Poskytnout šablony a nástroje pro PIV dokumenty u různých typů projektů KONTEXT Zpracování PIV v rámci projektu centra protonové terapie v University College London jako příkladný projekt zpracování PIV šablon a nástro-jů, které může UCLH využít v rámci svého hlavního programu a sdílet poznatky s trusty britské národní zdravotnické služby. UCLH je posky-tovatel akutní a specializované zdravotní péče pro pacienty z celého Spojeného království i ze zahraničí. Nová budova postavená z finančních prostředků UCLH a britského ministerstva zdravotnictví bude vybudována v těsné blízkosti centra pro léčbu nádorových one-mocnění a radioterapie UCLH a vytvoří přední středisko pro léčbu ra-koviny v oblasti centrálního Londýna. Centrum protonové terapie bude umístěno v podzemí a nad ním se bude nacházet dalších pět nadzemních podlaží, kde bude nabízena péče a léčba leukémie a ambulantní operace. Instalace nejmoderněj-šího vybavení pro protonovou terapii představuje mimořádné logistické výzvy, neboť každá jednotka váží přibližně 120 tun. Práce již započaly a centrum má zahájit léčbu pacientů v roce 2019. Projekt bude vyhovovat BIM úrovně 2. Zároveň bude cílit na certifikaci BREEAM® „Vynikající“. UCLH započala cestu přechodu k digitalizaci u ředitelství pro zásadní investice a zařízení. Digitální přechod v tomto smyslu je posunem o „analogového“ způsobu práce – kde se informa-ce o stavebním prostředí UCLH získávají a používají na papíře a ve složkách – k digitálnímu způsobu práce – kde jsou příslušné informace získávány na základě spolehlivých, okamžitě přístupných digitálních dat, která lze snadno vést a opětovně používat mnoha způsoby. Zá-kladem digitálního přechodu UCLH je získání dat o stavebním prostře-dí realizace prostřednictvím BIM. Vize UCLH je taková, že veškeré zásadní stavební projekty přinášejí strukturované údaje na podporu rozhodnutí a zefektivnění správy ne-movitostí při dosažení 20% úspor v kapitálových výdajích díky zave-dení přístupu BIM úrovně 2.

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? UCLH zpracovala vlastní strategii BIM při vědomí přínosů v oblasti ná-kladů, času, snížení rizik a kvality, které BIM úrovně 2 přináší u vý-znamných programů, jakož i kázeň požadovanou ke stanovení a vy-jádření informačních požadavků zadavatele pro jednotlivé etapy pro-jektu. Projekt centra protonové terapie přinesl řadu technických a lo-gistických výzev v souvislosti s technologií protonové terapie a znač-nými omezeními staveniště v oblasti centrálního Londýna, což z něj činilo ideální projekt ke zpracování vlastních požadavků a schopností BIM úrovně 2, které by byly využity k šíření nejlepší praxe v nemovitostech UCLH a dalších trustech NHS. Informační cíle zadavatele u projekty byly následující:

Předat definované otevřené informace o nemovitosti, které lze sdí-let, ke jejich využití v provozních a údržbových systémech s cílem podpory udržitelného rozhodování a zefektivnění procesů.

Podpora přijetí návrhů dodavatele za použití nástrojů modelování informací.

Porozumět a potvrdit celý program, posloupnost a logistiku důsled-ku využití nástrojů modelování informací.

Posoudit a řešit bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost jednotli-vých otázek za použití nástrojů modelování informací

Porozumět plánování nákladů a odhadům za použití nástrojů mode-lování informací.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Zpracovaná PIV byla předána dodavatelům projektu a stavby úrovně 1 v rámci výzvy k předkládání nabídek. PIV stanovila, že plán dodání dodavatelem (Plán realizace BIM) (viz politika/plán dodání) by měl od-povídat PIV. Plán dodání dodavatelského řetězce obecně nepostupo-val podle PIV. To znamenalo, že trvalo mnohem déle posoudit úroveň každého plánu dodání oproti PIV. UCLH proto vytvořilo šablonu plánu dodání, které přesně odpovídala PIV. Šablona umožňuje UCLH rychle posoudit plnění požadavků, zjistit nedostatky v plnění, společně s posouzením, kde návrh dodavatele přináší přidanou hodnotu.

DALŠÍ INFORMACE Následující odkaz poskytuje informace o pozadí projektu:

http://www.uclh.nhs.uk/news/Pages/

ProtonbeamtherapycomingtoUCLH.aspx


3.2.1



….

Kritéria politiky 3 Kritéria schopnosti BIM

O co se jedná? V procesu zadávacího řízení před zadáním za-kázky posuzuje zadavatel v nezbytném rozsahu schopnosti a kapacity dodavatele, zda může být shledán vhodným pro realizaci prací a dodávku služeb pro potenciálního odběratele. Posouzení schopností a kapacit souvisejících s BIM, stan-dardů odvětví a informačních požadavků zadava-tele zahrnuje závazek a zkušenost zadavatele a navrhovaného týmu, přístup ke specifikované ne-bo předpokládané informační technologii a zkuše-nost s ní a vhodně vybavené pracovníky zadava-tele schopné pracovat na navrhovaném projektu.

Proč je to důležité? Posouzení schopnosti a kapacit BIM, ale stejně tak důležitý závazek a ochota uchazeče vyhovět procesu BIM a informačním požadavkům stano-veným zadavatelem, jsou pro úspěšnou realizaci BIM projektu zásadní. Kritéria schopnosti jsou rovněž nezbytná pro změnu procesu zadávacího řízení od rozhodnutí vedených čistě nejnižší ce-nou po rozhodnutí, která přinášejí robustní a ob-jektivní kvalitní hodnotící kritéria. Co je důležitější, kritéria schopnosti jsou navržena jako nediskriminační a podporují co nejširší účast (například zahrnou i malé a střední podniky).

Co se doporučuje?


Kritéria schopnosti BIM

Posuzování schopnosti a kapacit zadavatele by mělo zahrnout posouzení vysoce doporučených činností uvedených v tomto doku-mentu a závazek uchazečů ke splnění příslušných no-rem, této příručky a infor-mačních požadavků zada-vatele.

Přestože je praktická zku-šenost BIM stále omezena na některé regiony a trhy, hodnotící kritéria by neměla zahrnovat vysoký počet dodavatelů, jinak by nemu-sela být dostatečná kapaci-ta trhu.

Uplatnit kritéria schopnosti BIM, která lze objektivně hodnotit. Každá otázka mů-že mít dvě části – nejprve odpověď ano/ne, například dělá něco dodavatelský ře-tězec/má kapacitu. Druhá polovina jsou údaje, co do-davatelský řetězec umí udě-lat/ jak to dělá.

66 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Obchvat Stockholmu E4, Švédsko Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Kritéria schopnosti BIM Doporučení: Posouzení schopnosti a kapacit zadavatele by mělo zahrnovat posouzení vysoce doporučovaných činností uvedených v tomto dokumentu a závazek uchazeče splnit požadavky příslušných norem, této příručky a informační požadavky zadavatele. KONTEXT Projektu obchvatu Stockholmu E4 využil schopnosti BIM jako kvalifi-kačního kritéria. Během předkvalifikační fáze byli uchazeči povinni prokázat technickou a odbornou schopnost požadovanou pro dodání požadovaných služeb. Klient požadoval a stanovil několik relevantních kritérií schopnosti. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? V projektu obchvatu Stockholmu, švédská Státní agentura silnic a že-leznic realizuje iniciativu ke zefektivnění stavebního sektoru podporou širokého využití informačního modelování staveb (BM) ve všech obo-rech. 3D modely v budoucnosti nahradí tradiční dvojrozměrné výkresy. Očekávanými přínosy širšího použití 3D modelů je méně výkresů, lep-ší koordinace projektů, jakož i vyšší kvalita výstavby a předávaných dokumentů a procesů. Smluvní plnění u projektu obchvatu Stockholmu budou 3D modely do-plněné o výkresy. Dokumentace skutečného provedení musí být pře-dána dodavateli ve formě 3D modelů. Aby obchvat Stockholm uspěl v této iniciativě, musejí úspěšní uchaze-či prokázat, že mají požadované kapacity, schopnosti a ochotu tyto požadavky splnit. JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Všichni uchazeči prokázali dostatečné relevantní zkušenosti, aby moh-li být akceptováni. Bylo zřejmé, že si všichni byli vědomí důležitosti schopnosti BIM pro úspěch v projektu.


3.2.1



Kritéria politiky

Kritéria politiky 4 Plán dodání

O co se jedná? Přijetí plánu dodání nebo plánu realizace BIM je požadavek, který je třeba stanovit hned ve fázi plánování zařízení. Následně je třeba jej aktuali-zovat – a rozšířit o zapojení zainteresovaných subjektů – která je třeba v souladu s milníky pro-jektu a umožnit tak hladkou realizaci projektu vy-cházejícího z BIM. Plán dodání nebo plán realizace BIM lze rozdělit do dvou částí – předsmluvní plán realizace, který bude uvádět, jakým způsobem uchazeč splní PIV, se použije v období vyhodnocování nabídek k budování důvěry v dodavatelský řetězec a zajiš-tění předání informací ve správném okamžiku, správném formátu a vhodné úrovni rozpracování – a po smluvní plán realizace, který stanoví veškeré podrobnosti o postupu dohodnutém projektovým týmem ohledně realizace PIV. Minimálně se bude plán dodání zabývat technic-kými detaily, jak budou poskytnuté informace spl-ňovat požadavky stanovené v PIV, kdy budou in-formace předány a kdo je předá.

Proč je to důležité? Plánování předání informací je okamžikem začát-ku spolupráce v metodice BIM. Rozšíření plánu realizace BIM, aby zahrnoval předání vlastních in-formací je odpovědností zadavatele, to však nelze splnit bez zapojení klienta projektu nebo dodava-telského řetězce. Všechny dotčené strany se v tomto okamžiku musejí dohodnout na jednotném plánu realizace projektu tak, aby každý znal své povinnosti a zda řešení naznačená v plánu splňují různé požadavky a omezení.

Co se doporučuje?


Kritéria schopnosti BIM

Zpracovat šablonu BEP, která odpovídá šabloně PIV, neboť se jedná o rych-lý způsob porovnání doda-vatelů a zjištění nedostatků

Údaje o řízení a předání dat, tj. formát, míra podrobnos-ti, modelovací konvence, procesy atd. jsou začleněny do plánu projektu nebo pří-ručky projektu.

Klienti by měli hrát aktivní roli v toto procesu, aby by-lo zajištěno splnění jejich informačních požadavků.

68 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Estonské ministerstvo hospodářství a komunikace Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Plán dodání Doporučení: Plán realizace, který uvádí, jakým způsobem uchazeč splní PIV, by měl být použit e období vyhodnocování nabídek k budování důvěry v dodavatelský řetězec a zajištění předání informací ve správném čase, správném formátu a ve vhodné úrovni rozpracování. Údaje o ří-zení a předání dat, tj. formáty, míra podrobnosti, konvence modelování, procesy atd. jsou součástí plánu projektu nebo projektové příručky. KONTEXT Estonská veřejná správa nemovitostí Riigi Kinisvara AS a vybraní do-davatelé se na poradě k zahájení realizace dohodli na zpracování plá-nu realizace BIM pro následující fázi. Plán realizace zahrnuje pracovní toky, procesy a další údaje spojené s BIM, například:

Stručný popis projektu a konkrétní cíle spojené s BIM,

Role a povinnosti partnerů projektu,

Procesy pracovní toky ve vztahu ke správě dat, koordinaci projektu atd.

Pokyny k modelování, včetně struktury modelu, formátů datové vý-měny, míry podrobnosti, konvencích v oblasti pojmenování atd.

Strategie realizace pro smluvní plnění,

Hardware a software

Příslušné normy

Plán realizace BIM je sdílen se zainteresovanými subjekty bě-hem dvou týdnů po poradě k zahájení realizace a stává se pá-teří plnění projektu. Plán je živoucí dokument, změny je však nutno dohodnout a odsouhlasit s klientem. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Společně pracovaný a dohodnutý plán realizace BIM je důležitým mil-níkem pro úspěch projektu výstavby. Vzhledem k tomu, že pravidla a podrobnosti jsou projednány a dohodnuty mezi všemi partnery projek-tu na počátku projektu, komunikace a porozumění mezi partnery je efektivnější. Nedorozumění, zklamání a nesprávné domněnky jsou vý-znamně odstraněny. Dále může zkušený klient posoudit, zda dodavatel a dohodnuté proce-sy mohou splnit PIV i očekávání klienta a zvážit možná protiopatření v již rané fázi projektu.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Plán realizace je nutno vytvořit a dohodnout na začátku procesu (po-rada k zahájení realizace). Úspěšnost projektu a kvalitu projektu lze významně zvýšit v okamžiku, kdy jsou do zpracování plánu realizace zapojeni všichni partneři projektu. Společné úsilí na dohadování kon-krétní realizace projektu a podrobnostech realizace umožňuje vytvořit skutečně kolaborativní pracovní prostředí. V případě překážek se do-poručuje vyhodnocení důvodů a provedení změn v šabloně plánu rea-lizace pro následující projekt. Zavádění BIM je trvalý proces pro všechny partnery a je zde třeba po-čítat s postupným získávání poznatků. Přístup neustálého zlepšování může být užitečný pro budování seznamu „získaných poznatků“.

DALŠÍ INFORMACE Veškeré dostupné materiály, které používá Riigi Kinnisvara AS, jsou

k dispozici na estonském oficiálním webu http://www.rkas.se/bim


3.2.2



Technická stránka

Technická kritéria 1 Výměna dat nezávislá na dodavateli platformy

O co se jedná? Výměna dat může probíhat na neutrální platformě, v otevřených souborových formátech, které ne-kontroluje jediný dodavatel nebo skupina dodava-telů. Jedním z běžně používaných kolaborativních formátů v BIM je IFC (Industry Foundation Class). Specifikace IFC modelu jsou otevřené a dostupné. Jsou registrované prostřednictvím ISO a jedná se o oficiální mezinárodní normu.

Proč je to důležité? Formáty datové výměny nezávislé na dodavateli a nechráněné autorským právem zvyšují interoperabilitu a usnadňují výmě-nu dat vytvořených různými softwarovými balíčky v dodavatelském řetězci a s klientem. Dále podporuje rozmanitost v dodavatelském ře-tězci a softwarovém prostředí, předchází monopo-lům a pomáhá podporovat soutěž. Otevřené stan-dardy jsou velmi důležité pro veřejné zadavatele, protože umožňují stanovit požadavky na data ve formátu a datový model, které může splnit jakýko-liv člen dodavatelského řetězce (jako například malé a středně velké podniky), nezávisle na zvo-leném softwaru. Mohou existovat výjimky z tohoto pravidla ve fázi, kdy vlastník/správce musí použí-vat pouze editovatelný formát. Otevřené standardy jsou zásadní rovněž pro ar-chivaci projektových dat. Modely, výkresy a do-kumenty nemusejí být nečitelné během pouhých několika let, pokud nejsou uloženy v otevřených formátech, jako jsou například deriváty XML.

Co se doporučuje?


Výměna dat nezávislá na dodava-teli platfor-my

Vyžaduje formáty pro vý-měny dat nechráněné au-torským právem v konkrétních milnících k usnadnění výměny dat mezi zadavatelem a doda-vatelem.

K předcházení ztráty dat vyzvěte k předání kopie v nativním formátu soubo-ru.


13 ISO 16739:2013

70 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Nizozemské ministerstvo infrastruktury a životního prostředí Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Výměna dat nezávislá na dodavateli platformy Doporučení: ….

KONTEXT

Rijkswaterstaat požaduje ve svých smlouvách výměnu infor-mací v souladu s nizozemskými otevřenými standardy. Jedna norma popisuje proces výměny informací. Další norma popisu-je, jaký druh informací a ve které skladbě dat je výměnu nutno uskutečnit. To funguje dobře ve spojení s objektovou knihov-nou. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Přístup otevřeného standardu činí předání dat a datovou výměnu mnohem účinnější, a výsledkem je vyšší kvalita a snížení nákladů. To současně vytváří rovné podmínky pro všechny strany bez vyloučení jediného subjekty, což je zejména důležité pro zapojení malých a středně velkých podniků. To je dosahováno díky využití otevřených standardů. Tímto způsobem lze předcházet situacím zablokovaným dodavatelem.

DALŠÍ INFORMACE

http://www.coinsweb.nl/index_uk.html

http://www.crow.nl/getmedia/991abf25-8088-4703-8445- de47788eb206/Flyer-What-is-VISI,-100617-rev0.aspx


3.2.2



Technická kritéria

Technická kritéria 2 Objektově orientované uspořádání informací

O co se jedná? „Objektově orientovaný“ přístup popisuje charak-teristiku nebo vlastnosti věcí. V rámci objektově orientovaného přístupu je objekt ústředním moti-vem, proto funguje jako kontejner charakteristik a vlastností. Vlastnosti mají hodnoty, které se voli-telně vyjadřují v jednotkách. Soubor vlastností spojených s objektem poskytuje formální definici objektu, jakož i jeho obvyklé chování. Roli, kterou má objekt hrát, lze určit prostřednictvím modelu. Objekty mohou být spojeny s formálními systémy hodnocení prostřednictvím referencí. V tomto smyslu je třeba uvést, že objekty mohou být stavební výrobky, jako jsou dveřní kliky, okna nebo součásti, které si lze objednat nebo nakoupit u dodavatelů. Může však jít i o „virtuální“ objekty, jako orientace, prostor, chodba nebo hranice.

Proč je to důležité? Objektově orientovaný přístup přináší schopnost definovat kontext, v němž se objekt používá. Umožňuje využití systémů hodnocení, informač-ních modelů, objektových modelů, sémantických modelů a procesních modelů, na něž lze odkazo-vat ze společného rámce.

Co se doporučuje?


Objektově orientované uspořádání informací

Uplatňovat objektově orien-tovaný přístup tam, kde je soubor vlastností spojen s objektem za účelem sta-novení formální definice objektu, jakož i obvyklého chování.

Na systémy hodnocení, in-formační modely, objektové modely a procesní modely je třeba odkazovat ze spo-lečného rámce mezinárod-ních norem.

….


14 E DIN EN ISO 12006-3:2016-08

72 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Nizozemské ministerstvo infrastruktury a životního Prostředí, OTL Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Objektově orientované uspořádání informací Doporučení: Uplatňovat objektově orientovaný přístup tam, kde je soubor vlastností spojen s objektem a účelem poskytnutí formální definice objektu, jakož i jeho obvyklého chování.

KONTEXT

Rijkswaterstaat (RWS), nizozemský úřad pro správu silnic a vodních cest vytvořil vlastní objektovou knihovnu (OTL) a po-žaduje předání veškerých dat v souladu s touto OTL. Ve více než dvaceti smlouvách na infrastrukturu Rijkswaterstaat (silni-ce, vodní cesty, plavební komory) RWS vyžaduje na zhotovite-lích předání dat v souladu se strukturou RWS OTL. OTL je ta-xonomií s objekty, které spolu vzájemně souvisejí. Každý ob-jekt obsahuje soubor vlastností, které mohou obsahovat data o skutečných fyzických objektech (k výstavbě nebo údržbě). PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Systém správy nemovitostí RWS je historicky shromážděným soubo-rem dalších systémů, které se překrývají a vzájemně spolu v určitých oblastech nesouvisejí. Proto nebylo možné požadovat na dodavatelích předání dat v souladu s konkrétní strukturou – protože neexistovala! To byl důvod k vytvoření objektové knihovny, která zajišťuje, že rele-vantní informace jsou předávány v požadovaném formátu a odkazují na správné objekty. Objektová data a strukturu lze dále použít jako pá-teř pro budoucí modernizaci sytému správy nemovitostí.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Poskytnutí jediné konkrétní datové struktury všem zainteresovaným subjektům (projektantům, zhotovitelům a správcům nemovitostí) po-máhá zlepšit předání dat z dodavatelského řetězce zadavateli a od zadavateli ke správci nemovitosti a naopak. Nejde jen o jiné technické řešení, mý významný dopad na to, jakým způsobem lidé pracují a vy-tvářejí a předávají data, výsledkem je vyšší kvalita dat a lepší kontrola nákladů.

DALŠÍ INFORMACE

https://otl.rws.nl/publicatieomgeving/#/


3.2.2



Proces

Procesní kritéria 1 Kolaborativní práce vycházející z použití kontejneru

O co se jedná? Termín „kolaborativní práce vycházející z použití kontejneru“ byl přijat v návrhu mezinárodní normy ISO/DIS 19650:1:2017. „Kontejnerem“ může být 3D model, výkres, dokument, tabulka nebo příloha – často označovaný jako „soubor“. Kontejnerem je i databáze, obsahující více tabulek strukturova-ných dat. Můžeme je klasifikovat jako kontejnery dokumentů, kontejnery s grafickými informacemi a rovněž kontejnery s jinými než grafickými informa-cemi. Kolaborativní práce vycházející z kontejnerů v podstatě znamená dvě věci: 1. Platí zásada, že autor nebo původce in-formace, například modelu nebo výkresu, odpoví-dá a má první odpovědnost za obsah a kvalitu, a 2. Jsou stanovena určitá pravidla o proce-sech správy informací tak, aby mohlo docházet k bezpečné a účinné výměně dat a informací.

Proč je to důležité? Kolaborativní práce vycházející z použití kontejneru leží na půl cesty od papírových výkresů a dokumentace k práci na serveru, kde jsou data uložena v centralizovaných databázích a řada subjektů pracuje současně na jednom modelu. Zavádění koncepce kontejneru nebo „práce na souboru“ v prvním kroku přináší dostatečnou změnu, aby měla žádoucí vliv a byla dostatečně blízko současné praxi a byla implementována bez nutnosti podstatných změn v právních a smluv-ních rámcích. Je rovněž navržena reálně pro malé a středně velké podniky, aby tento způsob mohly přijmout.

Co se doporučuje?

Co se rozhodně doporuču-je


Kolaborativní práce vychá-zející z použití kon-tejneru

Uplatnit základní zásady kolaborativní práce vychá-zející z použití kontejneru, kde původci vytvářejí práci s kontrolou, odzdrojováním ověřených informací od druhých s pomocí odkazů, sdružení nebo přímou vý-měnou informací.

Je třeba použít vhodný ná-stroj podpory k umožnění kolaborativní práce vychá-zející z použití kontejneru. Nástroje by měly podporo-vat rozdělení práce, řízení verzí a konfigurace, kontro-lu přístupu a pracovních toků.

Lze využívat standardizo-vané metody (BFC (BIM Collaboration Format) k umožnění formálního způsobu výměny zpráv mezi stranami v rámci pro-jektového pracovního toku.

74 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Projekt Albano, Švédsko Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Kolaborativní práce vycházející z použití kontejneru Doporučení: Uplatňovat základní zásady kolaborativní práce vycházející z použití kontejneru, kde původci vytvářejí práci, s kontrolou, odzdro-jováním ověřených informací od druhých s pomocí odkazů, sdružení nebo přímou výměnou informací.

KONTEXT

Na projektu univerzitního kampusu Albano ve Stockholmu se účastní řada projektantů z různých oborů. To si vyžádalo po-třebu robustních procesů sdílení dat a koordinace projektu na-příč různými kontrakty a obory. Všechny zainteresované sub-jekty byly nuceny uplatnit způsob stanovení a ověření iterační-ho vývoje grafických a jiných než grafických informací na zá-kladě vnitrostátních norem a pokynů pro klasifikaci a modelo-vání. Metoda je definována jako strategický plán pro BIM v rámci projektového plánu a jejím účelem je zajistit efektivní řízení projektu a minimalizaci rizik nesrovnalostí v postupu pro-jektování různých oblastí návrhu. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Řízení projektu Albano zjistilo riziko neschopnosti zajistit efektivní spo-lupráci a integrovanou projektantkou práci kvůli obtížím v řízení předá-vání oborově specifických informací ve spojení s předáváním celko-vých informací. Dále se celkové požadavky na projekční práce pova-žovaly za náročné kvůli časovým, rozpočtovým a environmentálním omezením. V koncepci práce vycházející z použití kontejneru zůstává odpověd-nost a právní odpovědnost za modely a projekt u tvůrce, a neliší se od tradičního způsobu práce. Přechod k výměně digitální dat v nativním formátu souborů měl zajistit dostatečnou kontrolu nad kvalitou a po-stupem, při současných přínosech v podobě koordinovaných digitál-ních modelů a souvisejících dat. Tato metoda byla zařazena do smluvní dokumentace pro každý obor projektu. Řízení projektu se změnilo z výměny informací v podobě dokumentů a plnění na plnění vycházející z využití modelu, v rámci, něhož se rozli-šuje mezi různými druhy plnění, jako jsou opakující se a specifická pl-nění. Každé plnění bylo řešeno samostatně a „míra rozpracování“ specifikace vztahující se ke grafickým a jiným než grafickým datům, byla zpracována podle oboru, systému a typu objektu, včetně vlast-ností. Veškeré specifikace byly zpřístupněny projektu prostřednictvím informačního portálu, aby bylo umožněno efektivní využití všech zain-teresovaných subjektů.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Celkový výsledek byl takový, že projektanti pracovali podle přesných a jasných pokynů, pokud jde o detaily, podrobnost, obsah a strukturu dat, která měly vytvořit. Proces přispěl ke spolehlivějšímu a soudržnějšímu procesu realizace projektu. Přístup vycházející z využití kontejneru nebo souboru je lidem znám a velmi se podobá tradičnímu způsobu práce. Nevyžaduje zásadní změ-nu v právních a technických rámcích, což výrazně snižuje překážku pro jeho přijetí.

DALŠÍ INFORMACE

https://www.albanobim.se/styrande-dokument/bim-strategi/ (ve švédštině)

https://www.albanobim.se/modellhantering/ lodfardigstallandegrad/ (ve švédštině)

Údaje o uživatelském jménu a heslu jsou k dispozici na vyžádání u Trafikverket.


3.2.2



Procesní kritéria

Procesní kritéria 2 Společné datové prostředí

O co se jedná? Společné datové prostředí (CDE) je systém sprá-vy dat a informací. CDE je pouhou webovou nebo cloudovou „datovou místností“. Skládá se z požadovaných procesů a pravidel, které zajišťu-jí, že lidé pracují na aktuální verzi souboru nebo modelu nebo ji používají a říká jim, k čemu ji mo-hou použít. Tyto procesy byly dobře definovány ří-zeny v systému předkládání papírových vyhoto-vený, ale s přijetím nových elektronických techno-logií a masivnímu nárůstu dat vytvářených v typickém projektu výstavby, byla potřeba dobré-ho řízení přehlížena a staré systémy nebyly na-hrazeny. Zásady CDE jsou dobře definovány a popsány. Byly odvozeny od vyzrálých metodik projektového řízení a doplněny tak, aby vyhovovaly specifickým potřebám stavebních projektů. Řada systémů ří-zení elektronických dar má implementován stan-dardní pracovní tok, který umožňuje účinné nasta-vení a řízení procesu.

Proč je to důležité? Spolupráce mezi účastníky zapojenými ve sta-vebních projektech a správy nemovitostí je zá-sadní pro efektivní realizaci a provozování zaříze-ní. Organizace ve stále větší míře pracují v nových kolaborativních prostředích k dosažení vysokého standardu kvality a lepšímu opětovné-mu užití stávajících znalostí a zkušeností. Vý-znamným stavebním prvkem těchto kolaborativ-ních prostředí je schopnost komunikovat, opětov-ně používat a sdílet efektivně data beze ztráty, rozporu nebo nesprávného výkladu. Tento přístup nevyžaduje více práce, neboť tyto informace bylo vždy třeba vytvářet. Skutečná ko-laborativní práce však vyžaduje vzájemné poro-zumění a důvěru v týmu a hlubší standardizovaný proces, než jaký byl uplatňován dříve, pokud mají být informace vytvářeny a zpřístupňovány trvale a včas. Informační požadavky musejí sestupovat dolů do dodavatelského řetězce na místa, kde lze informace vytvářet co nejefektivněji a shromáždě-né informace pak musejí postupovat vzhůru doda-vatelským řetězcem. V současnosti se každoroč-ně vynakládají významné prostředky na úpravu nestandardních dat, školení nových pracovníků v oblasti schválených technik tvorby dat, na koor-dinaci úsilí subdodavatelských týmů a řešení pro-blémů s reprodukcí dat. To se považuje za ztrátu, kterou lze snížit společným přijetí koncepcí a zá-sad CDE.

Co se doporučuje?


Společné datové pro-středí (CDE)

Uplatňovat zásady CDE, ja-ko prostředek umožnění efektivního a správného ří-zení a sdílení zaručeně kva-litních informací mezi všemi členy projektového týmu – bez ohledu na to, zda jde o geoprostorové, projektové, textové nebo číselné údaje

V rámci procesu řízení je nutno zvážit bezpečnost.

Podporujte použití řízeného prostředí k ukládání sdíle-ných dat a informací o ne-movitosti, s vhodnou a za-bezpečenou dostupností pro veškeré osoby, které je musejí vytvářet, využívat a udržovat.

76 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Crossrail, Spojené království Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Společné datové prostředí Doporučení: Uplatňovat zásady CDE, jako prostředek umožnění efektivního a správného řízení a sdílení zaručeně kvalitních informací mezi všemi členy projektového týmu – bez ohledu na to, zda jde o geoprostorové, projektové, textové nebo číselné údaje.

KONTEXT

Crossrail, současný největší evropský projekt stavebního inže-nýrství, je budován pod oblastí centrálního Londýna k propojení stávající železniční sítě s oblastmi, které leží na východ a na západ od hlavního města. Až bude v roce 2018 otevřena, bude zajišťovat železniční spojení z Maidenhead a Heathrow na západě do Sheffieldů a Abbé Sod na východě Londýna. Rozsáhlý a stále větší počet zhotovitelů a zainteresovaných subjektů na projektu znamená tvorbu stále většího objemu in-formací o projektu. Byla přijata strategie v oblasti řízení infor-mací a dat k zajištění nejlepší praxe v rámci „celého životního cyklu řízení informací“; kombinace norem, metodik a postupů, ale i softwaru, nástrojů a hardwaru. Účelem role řízení životního cyklu informací o projektu bylo: snížit rizika vyplývajíc z neřízených nebo nekvalitně kontro-

lovaných dat zlepšit efektivitu v pracovních tocích a datovém přístupu

prostřednictvím implementace prostorové technologie.

Crossrail byl již v realizaci, když byla vládou v UK zahájena „BIM revoluce“ v letech 2010/2011. Prvky kritérií BIM úrovně 2 však byly zapsány do „Datové a informační strategie pro Crossrail“, „Příručky pro řízení dat“ a „Strategie v oblasti poža-davků“. Pracovní tok vycházející z BS1192 byl plně implemen-tován prostřednictvím využití systému řízení inženýrského ob-sahu (ECMS) u všech projektových výkresů a modelů a byl doplněn o systém řízení dokumentů a webový systém geogra-fických informací, abychom uvedli alespoň několik komponent celého CDE. S nasazením databáze řízení nemovitostí byl učiněn další krok směrem řízení celého životního cyklu dat. S tím, jak ECMS vytvořil základ pro centralizované řízení pro-jektových norem, byl využit i nástroj pro spolupráci. Řídil syn-chronizaci úprav několika uživateli současně. Pracovní tok vy-cházející z BS1192 byl implementován prostřednictvím softwa-ru. Všechny zainteresované subjekty byly povinny pracovat v rámci CDE k zajištění splnění požadovaných standardů, pra-covního toku BS1192 a konvencí v oblasti pojmenování sou-borů. Další místa pro ukládání dat, jako jsou USB flash disky nebo místní C disky byly IT vyřazeny. Automatické kontrolní postupy kvality dat ohlašovaly nesoulad týmu podpory CAD. Licence a školení pro sytém nebyly poskytnuty klientem všem subjektům, které na projektu pracovaly.

PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Cílem Crossrail je maximální integrace prostorových dat bez ohledu na jejich nativní formát. Paleta inženýrských oborů zapojených do projek-tu zahrnuje stavebnictví, geotechniku, tunelování, hluk a vibrace, zá-vazky, rozhraní a staré zátěže. To vše každý den generuje a vyžaduje obrovské množství informací o projektu tohoto rozsahu. Dále je zde obrovský objem historických informací, průzkumů, zpráv a výkresů z předchozích etap projektu, vytvořených nebo shromážděných další-mi konzultanty. Další obory v rámci Crossrail, které vyžadují nebo vy-tvářejí informace ve vztahu k projektu jsou například tým správy ma-jetku a právní tým, ochrana zdraví a bezpečnost, help desk, správa nemovitosti a řadu dalších. Pro úspěch projektu je důležité, aby data a informace byly okamžitě dostupné všem pracovníkům, kteří na projek-tu pracují, a aby byly revidovány a aktualizovány v okamžiku zjištění nových nebo přesnějších informací. Počet lidí zapojených do projektu a rizika nekvalitně řízených dat vytváří obchodní případ pro komplexní implementaci CDE.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? Hlavní zásady lze shrnout následovně:

Nakládat s daty jako cenným zdrojem (vlastněným klientem) Stanovit vlastní požadavky (na úrovni podniku a projektu) Strukturovat data ve vztahu ke koncovému uživateli – od

začátku Dobré členění struktury a klasifikace nemovitosti – od za-

čátku Používat relační databáze – od začátku Data centrický přístup (vytvořit CDE) Pozor na (nebo dbejte na)

Interoperabilitu dat (pevně předepsanou!) Vedení ze strany IT! Lidé nemají rádi změny! DALŠÍ INFORMACE

http://www.atkinsglobal.com/~/media/Files/A/Atkins-Global/ Attachments/sectors/rail/library-docs/technical-papers/gis-and-information-management-on-crossrail-c122-bored-tunnels-contract.pdf


3.2.4



Lidské zdroje

Lidské zdroje a dovednosti Přiřazení odpovědnosti za řízení dat a informací

O co se jedná? Jasná charakteristika rolí, odpovědnosti, oprávně-ní a rozsah jakéhokoliv úkolu jsou nezbytným aspektem účinného řízení informací. U menších nebo méně složitých nemovitostí nebo projektů lze role řízení informací vykonávat vedle ostatních rolí – správce nemovitosti, projektový manažer, vedoucí projektového týmu, hlavní zhotovitel atd. Klíčové pro přidělení rolí, odpovědnosti a opráv-nění je vhodnost a schopnost organizace být schopna naplnit požadavky role.15

Proč je to důležité? Význam a složitost projektu a činnosti v oblasti ří-zení informací o nemovitosti a odpovědnost se často podceňuje. Každá osoba, která pracuje na stavebním projektu požaduje a vytváří obrovské množství dat a informací. Ty se neomezují na modely a výkresy. Zahrnují veškeré druhy projek-tových dat, například přílohy, e-maily, fotografie, specifikace atd. Volba a implementace nejefektiv-nějšího a nejvhodnějšího technického řešení, kte-ré nejlépe podporuje procesy, bezpečnost a další požadavky, jakož i potřeby lidí, pokud jde o data, nepředstavuje snadný úkol.

Co se doporučuje?

Co se rozhodně doporuču-je


Přiřadit od-povědnost a řízení dat a informací

Odpovědnost za řízení dat a informací by měla být při-řazena kompetentním a kvalifikovaným osobám Role v oblasti řízení infor-mací by neměly odkazovat na odpovědnost za vypro-jektování.

Zajištění odpovědnosti za řízení dat a informací byl mělo být poměrné k rozsahu a složitosti pro-jektu

Definice role vycházející z úkolu: zjištění informač-ních potřeb, souvisejících úkolů a požadovaných pra-covních toků tvoří základ k naplnění náležitých rolí pro jakýkoliv kontrakt.


15 ISO/CD 19650-1, Datum 06/07 2016

78 www.eubim.eu

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Iniciativa Es.BIM Rámec a kritéria: Výkonnostní kritéria Téma: Přiřadit odpovědnost za řízení dat a informací Doporučení: Odpovědnost za řízení dat a informací by měla být přidělena kompetentním a kvalifikovaným osobám. Role v oblasti řízení infor-mací by neměly odkazovat na odpovědnost za vyprojektování.

KONTEXT

Iniciativa Es.BIM byla ustavena kolem konkrétních pracovních skupin. Jedna z nich (Skupina 2.3) dohlíží na stanovení kon-krétních rolí v prostředí BIM. Byly zjištěny a zváženy různé ty-py projektů a jejich příslušné etapy realizace. Současně byla posouzena stávající mezinárodní pravidla, normy a běžná praxe za účelem shromáždění a shrnutí aktu-ální situace v oblasti rolí spojených s BIM a odpovědnosti v různých zemích. Tato mezinárodní situace pak byla porov-nána se současnou situací ve španělském odvětví AEC a byla zpracována doporučení ohledně změn v tradičních rolích, a byly identifikovány nové úkoly pro různé typy projektů v různých etapách. PROČ TO BYLO PROVEDENO TAK, JAK JE TO POPSÁNO? Proces BIM dává mnohem větší pozornost činnostem v oblasti řízení dat a informací než tradiční přístup u stavebních projektů. Tato změna musí být zohledněna v příslušných rolích a odpovědnostech; příslušné úkoly musejí být definovány a musí být zřejmé, kterým rolím odpovída-jí. S cílem vypracovat a zajistit dokument, který by mohl být trvale pou-žíván vlastníky, zadavateli i dodavateli, vnímala španělská iniciativa jako důležité posoudit, které role nebo funkce jsou důležité v různých etapách výstavby nebo životního cyklu infrastruktury. V současnosti neexistuje jednotný mezinárodní standard pro role a odpovědnost u „projektu BIM“. Analýzou stávající dokumentace a nej-lepší praxe v různých zemích a mezinárodních norem, se španělská iniciativa pokusila těžit z širších zkušeností implementace BIM na ji-ných místech světa. Současně, vzhledem k tomu, že některé povin-nosti a související odpovědnost u projektů ve Španělsku jsou upraveny zákonem, bylo nezbytné přizpůsobit poznatky tak, aby vyhovovaly stá-vajícímu právnímu rámci ve Španělsku.

JAKÁ POUČENÍ SI LZE ODNÉST? První verze dokumentu zpracovaná skupinou 2.3 španělské iniciativy BIM navrhuje několik úprav ve stávajících rolí a povinnostech u sta-vebních projektů, s cílem:

definovat konkrétnější úkoly spojené s řízením dat a infor-

mací, protože některé z nich spíše obecné povahy a slouží jako návod

provést revizi některých rolí a popsat odpovědnosti jedno-značněji. To umožní určit provázanost/přesahy, zejména v případech, kde se odpovědnost za kvalitu projektu mísí s úkoly a povinnostmi v oblasti kvality dat,

spojit úkoly jednoznačněji s jednotlivými etapami plnění; spojit role jednoznačněji s typy projektů Předpokládá se, že budoucí verze dokumentu bude zahrnovat bližší podrobnosti, zejména, pokud bude CEN přijata norma ISO 19650, kte-rá stanoví příslušné role a odpovědnost, a stane se Evropskou nor-mou. DALŠÍ INFORMACE

Následující odkaz poskytuje bližší informace o pozadí:

http://www.esbim.es/descargas/


4

Seznam zkratek

AEC Architecture, Engineering and Construction BCF BIM Collaboration Format BEP BIM Execution Plan BIM Building Information Modelling BREEAM® Building Research Establishment En-

vironmental Assessment Method bSI buildingSmart International CAD Computer Aided Design CDE Common Data Environment CEN European Committee for Standardization ECMS Engineering Content Management System EIR Employers Information Requirement EU European Union EUBIMTG EU BIM Task Group GDP Gross Domestic Product GIS Geographic Information System IDS Information Delivery Specification IFC Industry Foundation Class ISO International Standardisation Organisation IT Information Technology LOF Learnings Outcomes Framework MVD Model View Definition OGC Open Geospatial Consortium OTL Object type library PLCS Product life cycle support PTNB Plan Transition Numérique dans le Bâti-

ment R&D Research and Development SC Steering Committee SME Small and Medium-Sized Enterprises USB Universal Serial Bus XML Extensible Markup Language

80 www.eubim.eu

Spolufinancováno

Evropskou unií

Do roku 2025 povede „plná digitalizace k ročním celosvětovým nákladovým úsporám ve výši 13 % až 21 % v projektových, inženýringových a sta-vebních etapách a 10 % až 17 % v provozní etapě“

BCG (The Boston Consulting Group)‘Digital in Engineering and Construction: The Transformative Power of Building Information Mode-ling’ 2016

Date post:	20-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

Příruka pro zavádění informaního modelování staveb evropským … · BIM ve stavebnictví...

Documents