Právní aspekty provozu sítí Právní aspekty provozu sítí Právní aspekty provozu sítí Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikacíelektronických komunikací
Právní aspekty provozu sítí a služeb elektronických komunikací
• Úvod
• Reforma předpisového rámcepro sítě a služby elektronických
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
2
pro sítě a služby elektronických komunikací - evropský pohled
• Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu
Právní aspekty provozu sítí elektronických komunikací
• Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
3
komunikací
• Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace
• Transpozice
Vývoj evropských koncepcí regulace a správy telekomunikací a elektronických komunikací• 1988 – koncová zařízení
• 1998/2000 – předpisový rámec pro telekomunikace
• 2002 – předpisový rámec pro elektronické
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
4
• 2002 – předpisový rámec pro elektronické komunikace
• 2009 – revidovaný předpisový rámec pro elektronické komunikace
• 2015 - ?
Lisabonská strategie• Na mimořádném summitu Evropské rady v
Lisabonu v březnu 2000 byl v Evropské unii zahájen proces, jehož cílem bylo do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností.
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
5
soudržností.• Tento cíl měl být podle představ šéfů států a vlád
členských zemí EU dosažen zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podporou zaměstnanosti a udržitelného rozvoje.
Lisabonská strategie
• To se nepovedlo…
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
6
• … resp. to skončilo značně neslavně.
Co zbylo z lisabonské agendy?• Lisabonská strategie měla být základem pro hospodářskou a
sociální obnovu Evropské unie a pro obnovu životního prostředí. K dosažení tohoto cíle se Unie rozhodla zaměřit na tyto oblasti:– Ekonomika a společnost založená na znalostech: opatření pro
vytváření informační společnosti, výzkum a technologický rozvoj, strukturální reformy pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace a dokončení vnitřního trhu.
– Modernizace evropského sociálního modelu: investice do lidí a omezení vylučování ze společnosti.
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
7
vylučování ze společnosti. – Zdravá ekonomická perspektiva a příznivý růstový výhled ekonomiky:
makroekonomická opatření.
• Bývalý nizozemský ministerský předseda Wim Kok vedl mezi dubnem a listopadem 2004 tým, který zrevidoval Lisabonskou strategii a prezentoval zprávu udávající reformám nový impuls. Evropská komise na základě této zprávy vyhlásila, že sociální aspekt a aspekt životního prostředí nebudou nadále prioritou s tím, že se těžiště Lisabonské strategie přesouvá do ekonomického rozvoje Evropské Unie.
Co zbylo z lisabonské agendy?
• Lisabonská strategie se hodlala opírat o rozvoj elektronických
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
8
opírat o rozvoj elektronických komunikací a obecně sektoru IKS
Revize předpisového rámce
• Evropský parlament a Rada přijaly 13. prosince 2001 soubor směrnic, které společně vytvořily základ právní úpravy pro správu a regulaci elektronických komunikací (telekomunikací, vysílání a informačních a komunikačních
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
9
vysílání a informačních a komunikačních technologií) členských států Evropské unie, tedy rovněž České republiky.
• Jádro předpisového rámce tvoří rámcová směrnice a čtyři specifické směrnice.
Revize předpisového rámce
• Konvergence odvětví telekomunikací, médií a informačních technologiíznamená, že všechny přenosové sítě a služby by měly být předmětem jediného
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
10
služby by měly být předmětem jediného předpisového rámce.
článek 5 preambule rámcové směrnice
Revize předpisového rámce
• Revize regulačního rámce podle uvedených směrnic EP a Rady: – článek 25 rámcové směrnice,
– článek 16 autorizační směrnice,
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
11
– článek 16 autorizační směrnice,
– článek 17 přístupové směrnice,
– článek 36 směrnice o univerzální službě
– a článek 18 směrnice o soukromí a elektronických komunikacích.
Revize předpisového rámce
• revize nebyla běžnou a rutinní „kontrolní akcí“ ve vztahu k transpozici citovaných směrnic EP a Rady
• zevrubně a do hloubky posoudila soulad
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
12
• zevrubně a do hloubky posoudila soulad předpisového rámce se stavem tržního a technologického vývoje a vytvořila předpoklady pro adekvátní návrhy změn všech dotčených předpisů sekundárního práva Evropských společenství vydaných pro oblast elektronických komunikací podle článků 86 a 95 Smlouvy o založení Evropského společenství
Revize předpisového rámce
1. zda hospodářská soutěž nepředstavuje „nepřítele“ nových investic do odvětví;
2. zda existuje jednotný (evropský) trh elektronických komunikací („e-
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
13
elektronických komunikací („e-communications“);
3. zda není předpisový rámec příliš komplikovaný a nepředstavuje pro dotčené subjekty byrokratickou zátěž;
4. zda stále platí princip technologické neutrality.
Revize předpisového rámce
Revize předpisového rámce
pro elektronické komunikace
v letech 2005 – 2007
kořeny současné reformy
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
14
� kořeny současné reformy
� dopad na regulaci a státní správu až do období kolem roku 2015
� dlouhodobý proces
Komise
• 28. června 2006 vydala tři dokumenty:
– pomůcku pro podávání připomínek („Commission Staff Working Document“)–
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
15
(„Commission Staff Working Document“)–obsahuje navržené změny e-communications rámce - SEC(2006) 816
– dokument obsahující hodnocení dopadů navržených změn na trh - SEC(2006) 817
– návrh revidovaného Doporučení Komise o „relevantních trzích“ - SEC(2006) 837
Revize předpisového rámce
Revize předpisového rámce
- zahájena na podzim 2005
- měla proběhnout v roce 2006
- trvala až do roku 2007 Komise
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
16
- trvala až do roku 2007 � Komise představila své návrhy 13. listopadu 2007
- EP a Rada schválily v listopadu 2009
- Úřední věstník EU 18. prosince 2009
Reformovaný regulační rámec
• Formálně schválen 25. listopadu 2009
• OJ EU 18. prosince 2009:
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
17
• OJ EU 18. prosince 2009:
Reforma regulačního rámcepro sítě a službyelektronických komunikací -
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
18
elektronických komunikací -evropský pohled
Obsah
• Zákonodárný (právotvorný) proces v Bruselu – stručný přehled
• Česká republika versus České předsednictví
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
19
předsednictví
• Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace
• Úkoly českého předsednictví
• Závěr
Spolurozhodovací proces
Evropskýparlament
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
20
Rada
Evropský parlament
ITRE IMCO LIBE
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
21
Plénum
Projednávání v Radě EU
Rada EU
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
22
COREPER
Pracovní skupina
Revize předpisového rámce pro elektronické komunikace
• Stručná časová rekapitulace a harmonogram projednávání
• rámcová směrnice (2002/21/ES)• autorizační směrnice (2002/20/ES)• směrnice o přístupu a propojení (2002/19/ES)
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
23
• směrnice o univerzální službě (2002/22/ES)• směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES)
• Role jednotlivých předsednictví• Role českého předsednictví• Způsob projednávání návrhů• Co je obsahem reformy
Stručná rekapitulace revize předpisového rámce
• Proces zahájila Komise v listopadu 2005 veřejnou konzultací a byl ukončen v prosinci 2009, kdy došlo k finálnímu
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
24
prosinci 2009, kdy došlo k finálnímu schválení celého souboru
• Kompromis, který má faktickou hodnotu
Harmonogram projednávání –různá předsednictví• 1. polovina 2008 - Slovinsko – Zpráva o
pokroku (seznámení s návrhem)
• 2. polovina 2008 - Francie – Politická dohoda
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
25
• 2. polovina 2008 - Francie – Politická dohoda (dohoda mezi členskými státy)
• 1. polovina 2009 - Česká republika – faktická negociace s EP a snaha o dokončení projednávání. Dohoda, kterou EP porušil.
• 2. polovina 2009 - Švédsko - schválení
Harmonogram projednávání –české předsednictví
• Strategie vyjednávání
• Jednání s EP (obrovská očekávání)
• Jednání na úrovni Rady
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
26
• Jednání na úrovni Rady
• Jak to fakticky probíhalo?
• Český mimořádný úspěch – nalezení kompromisu tam, kde to od nás nikdo nečekal (veto na nápravná opatření, role Komise, funkční separace, BEREC, správa spektra, NGN)
• Hořká tečka – soubor rukojmím politikyS
EECMA - BERT – GERT- EBERT - BEREC
• První zmínka – v roce 2006
• Obhajoba vzniku– chybí jednotný trh
– roztříštěnost aplikační činnosti NRA
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
27
– podpora pan-evropských služeb
– kontroverzní část návrhu (ENISA)
– rozdílná očekávání EP – členské státy a NRA - problém do budoucna
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 1/3 - pro ČR
• Funkční separace
• Harmonizační opatření – nástroj v rukou Komise
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
28
Komise – vazba mezi čl. 7 a čl. 19
• Přenositelnost do 1 dne – Belgie 3 hodiny
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 – pro ČS
• Správa rádiového spektra (GSM směrnice)
• Posílení pravomocí EK (čl. 7) – veto
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
29
• NGN – investice do nových sítí
• Net neutrality – síťová neutralita
Klíčové prvky telekomunikačního balíčku z pohledu vyjednávání v Bruselu 2/3 – pro ČS
• Diskutovaný pozměňovací návrh 138 –„AM138“
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
30
• O co šlo?
• Jaký to mělo dopad?
Shrnutí I.
• složitost jednání
• velké ambice
• úspěch českého předsednictví
• nejasná ustanovení – složitá transpozice
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
31
• nejasná ustanovení – složitá transpozice implementace
• nové úkoly pro EK – významná role
• směrnice není nařízení – vytváření jednotného trhu.
• odstraňování bariér
Reformovaný regulační rámecz roku 2009
• NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1211/2009 ze dne
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
32
A RADY (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu
Reformovaný regulační rámec
• SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
33
osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele
Reformovaný regulační rámec
• SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
34
2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací
Reformovaný regulační rámec
• Transpozice musí proběhnout do 25. května 2011.
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
35
• Bude především záviset na dobré, kvalitní a stimulující spolupráci MPO a ČTÚ.
Otázky
1. Zůstane reformovaný regulační rámec po své revizi dostatečným nástrojem pro rozvoj elektronických sítí a služeb?
2. Zachová a nadále posílí hospodářskou
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
36
2. Zachová a nadále posílí hospodářskou soutěž?
3. Bude i nadále důsledně oddělovat obsah, který signál nese, od tohoto signálu?
4. Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?
Otázky
5. Zůstane revidovaný rámec dostatečně robustním regulačním nástrojem až do poloviny příštího desetiletí?
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
37
6. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu není dotčeno zohlednění vazeb, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Stále to platí?
7. A nakonec – Co od reformovaných směrnic EP a Rady očekáváme?
Co potom?
• Až si na všechny otázky podrobně odpovíme, zbude ještě a asi ta nejpodstatnější:
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
38
• Není toto povídání o regulačním rámci,
o elektronických komunikacích, o
nových směrnicích EP a Rady"
užitečné jen pro pár zasvěcených?
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Toto může být klíčový problém jak z
hlediska akademického charakteru dosavadní prezentace, tak – především –z hlediska každodenní praktičnosti.
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
39
• Každý uchazeč o křeslo v Parlamentu by se o něj měl nejen detailně zajímat, ale také dobře znát podmínky v místě, kde kandiduje a slibuje tam „hory doly“.
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Broadband vytváří pracovní místa a
generuje ekonomický růst:- podle studie Světové banky z roku 2009 každý
desetiprocentní nárůst penetrace BB se projevuje ve zvýšení HNP o více než 1%.
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
40
ve zvýšení HNP o více než 1%.
- malé firmy potřebují přístup k BB, aby byly součástí dodavatelského řetězce k velkým firmám a k veřejnému sektoruS zemědělci S domácí pracovníciS
- přístup jako nedílná a přímo související podmínka hospodářské prosperity
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Děti a mládež s přístupem k rychlému
Internetu mají lepší studijní výsledky– příklad: Kanada, Japonsko, Korea, USA,
Austrálie S dokonce Uruguay (zajištění vzdělávání on-line i v malých sídlech a v
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
41
vzdělávání on-line i v malých sídlech a v odlehlých oblastech)
– snáze získáte přístup k BB v odlehlých koutech Kanady a Austrálie, dokonce i v pampách Uruguaje než například v Orlických horách
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Nedostatek přístupu vede k
sociálnímu vyloučení
– podle studie o „Digital Inclusion“ z roku 2009
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
42
– podle studie o „Digital Inclusion“ z roku 2009 ztrácejí britské domácnosti off-line částku £560 za rok jen proto, že nemohou nakupovat a platit účty on-line
Dostupnost a kvalita přístupu k rychlému Internetu• Přístup k BB znamená:
– lepší přístup k zdravotní péči a celkově k lepšímu životnímu standardu za nižších nákladů
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
43
nákladů
– spolehlivý místní přístup (včetně mobilního BB) dává i druhé straně – lékařům, zdravotnickému personálu, obecním úřadům a jejich sociálním službám – více času na jejich práci
Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?
• Na to vše odpoví široká odborná debata
• Nesmí jít o ojedinělou akci, ale o
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
44
• Nesmí jít o ojedinělou akci, ale o dlouhodobý odborně motivovaný proces
Co bude s rychlým přístupem k Internetu – jak z hlediska RR tak audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání?
• Místní přístup k službám veřejného sektoru umožňuje získávat více za úspornějšího vynakládání prostředků (veřejných i soukromých)
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
45
(veřejných i soukromých)– není to ale cesta jakou byla „Bezdrátová
Prahy“, kde tento vzorec platil opačně – „za hodně (veřejných) peněz zhola nic“
– je to cesta promyšlené a rozumné elektronizace státní správy i samosprávy
Shrnutí II.
• Nezačínáme teprve dnes – základy spočívají v koncepční práci ministerstva, regulátora i sdružení, která mají problematiku elektronických komunikací v
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
46
problematiku elektronických komunikací v náplni každodenní činnosti.
• MPO a ČTÚ odvedly na odborném poli v rámci českého předsednictví Rady EU dobrou práci.
Vnitrostátní pohled na transpozici reformy regulačního rámce do českého právního řádu
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
47
do českého právního řádu
„Balíček“ je schválenS
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
48
Zákon o elektronických komunikacích – 5 let praxe
• Za pět let – 15 novel + 1 technická z letošního roku (problematická ustanovení)
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
49
letošního roku (problematická ustanovení)
• Potřebujeme stabilní zákon?
Zásady implementace
• 1. Maximální transparentnost
• 2. Spolupráce s dotčenými subjekty při
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
50
• 2. Spolupráce s dotčenými subjekty při přípravě analýzy dopadu
• 3. Respektování národních podmínek v ČR
Novinky
• Minimální kvalita služby• Doba trvání smlouvy• Narušení bezpečnosti osobních údajů
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
51
• Narušení bezpečnosti osobních údajů• Hromadění spektra• Kolokace a sdílení• Funkční separace
Minimální kvalita služby
• Členské státy zajistí:– pravomoc NRA stanovit požadavky na
minimální kvalitu služeb s cílem zabránit:• zhoršení kvality služeb,
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
52
• zhoršení kvality služeb,
• překážkám a
• zpomalování provozu v sítí
– k navrženým opatřením může vznést EK připomínky a vydat doporučení
• k zabránění nepříznivého ovlivňování fungování
vnitřního trhu
Doba trvání smlouvy
• Členské státy zajistí, že :
– Počáteční smluvní období smlouvy, kterou
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
53
– Počáteční smluvní období smlouvy, kterou uzavírá SPOTŘEBITEL s operátorem, nesmí přesáhnout 24 měsíců
– Uživatel musí mít vždy možnost uzavřít smlouvu na 12 měsíců
Narušení bezpečnosti osobních údajůPovinnosti operátora:
• oznámit narušení bezpečnosti příslušnému
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
54
• oznámit narušení bezpečnosti příslušnému vnitrostátnímu orgánu
• oznámit dotčenému účastníkovi, pokud narušení bezpečnosti osobních údajů může nepříznivě ovlivnit osobní údaje nebo soukromí účastníka
• vést přehled narušení bezpečnosti
Hromadění spektra
• Spektrum musí být využíváno efektivně a účelně.
• Následkem převodu nebo hromadění práv k
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
55
• Následkem převodu nebo hromadění práv k užívání rádiového spektra nesmí dojít k narušení hospodářské soutěže.
Kolokace a sdílení I.
• Pravomoc NRA:– uložit sdílení prostředků operátora nebo
majetku, včetně budov, vstupů do budov, kabelového vedení v budovách, stožárů,
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
56
kabelového vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní.
• při plném zohlednění zásady proporcionality
– požadovat lepší koordinaci stavebních prací.
Kolokace a sdílení II.
• Členské státy mohou požadovat, aby operátoři
– sdíleli prostředky nebo majetek (včetně
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
57
– sdíleli prostředky nebo majetek (včetněfyzického společného umístění),
– přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu
• s cílem ochrany životního prostředí, veřejného
zdraví, bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit
cíle územního plánování
Kolokace a sdílení III.
• Členské státy dbají na to aby:– NRA měly pravomoc požadovat, aby operátoři
nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení
• uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
58
• uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu,
• a to v případech kdy zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné.
Kolokace a sdílení IV.
• Členské státy dbají na to aby:
– ujednání o sdílení nebo koordinaci mohla
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
59
– ujednání o sdílení nebo koordinaci mohla zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případněupravená s ohledem na riziko.
Kolokace a sdílení V.
• Členské státy zajistí, aby:– příslušné NRA mohly požadovat, aby jim
podniky poskytly informace - podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
60
přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění prostředků včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní a zpřístupnily je zainteresovaným subjektům.
Funkční separace I.
• Pravomoc NRA uložit funkční separaci:
– pokud ostatní nápravná opatření nejsou dostatečná k dosažení účinné hospodářské soutěže a přetrvávají problémy či tržní selhání
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
61
soutěže a přetrvávají problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním velkoobchodních služeb přístupu
– teprve čas ukáže, jaké budou praktické dopady tohoto drastického nápravného opatření (které není „léčivem“ ale „dryákem“)
Funkční separace II.
• NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží:
• zjištění potvrzující závěry o nefunkčnosti soutěže;
• odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málopravděpodobné, že bude v přiměřené době nastolena účinná
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
62
pravděpodobné, že bude v přiměřené době nastolena účinnáa trvalá hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury;
• analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti naodvětví elektronických komunikací, zejména na ČTÚ, podniks významnou tržní silou a další dotčené subjekty,zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivacipodnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací,hospodářskou;
Funkční separace III.
• NRA musí zaslat žádost EK o schválení funkční separace, ve které doloží:
• analýzu prokazující, že tato povinnost je
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
63
• analýzu prokazující, že tato povinnost je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.
Funkční separace IV.
• Návrh nápravného opatření musí obsahovat:– přesný popis a úroveň separace,
– údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktechnebo službách, které bude poskytovat,
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
64
nebo službách, které bude poskytovat,
– ujednání o vedení oddělené hospodářské jednotky,
– pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,
– pravidla pro zajištění průhlednosti,
– program sledování dodržování uložených povinností (výročnízpráva).
Harmonogram
• Po finalizaci pracovního návrhu MPO a ČTÚ
– pracovní workshopy MPO s dotčenými subjekty(konkrétní témata s konkrétními paragrafovým
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
65
(konkrétní témata s konkrétními paragrafovým zněním)
– meziresortní připomínkové řízení
– zaslání návrhu do vlády a jeho předložení Poslanecké sněmovně
Výhled do budoucnosti
• Implementační novela ZEK je nástroj pro:
– naplňování strategie „Digitální Česko“
– rozhýbání trhu elektronických komunikací
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
66
– rozhýbání trhu elektronických komunikací
– dosažení ekonomického růstu
– rozvoj informační společnosti
Hlavní koncepční problémy
• MV – koordinace IKS
• MPO – elektronické komunikace
• MK – audiovizuální mediální služba
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
67
• Striktní oddělování správy (regulace) přenosu signálu od jeho obsahu
Závěr
• Bylo by zajisté velmi záslužné, kdyby někdo dokázal pravdivě a objektivně odpovědět na základní otázku:
9.11.2010 Katedra telekomunikační techniky FEL ČVUT
68
• „Daří se evropským elektronickým komunikacím a IKS obecně díky nebo navzdory evropské regulaci?“
Literatura
9.11.2010 Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT 69
Literatura• Zdeněk Vaníček:
– Kodex elektronických komunikací nabyl v České republice platnosti, Právní zpravodaj, měsíčník pro právní praxi, ročník VI. 4/2005, duben 2005;
– Právní úprava digitálního vysílání v ČR, Technologies & Prosperity, ročník X, 2/2005;
– Regulace obsahu přenášeného sítěmi elektronických
9.11.2010 Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT 70
– Regulace obsahu přenášeného sítěmi elektronických komunikací, Právní rozhledy, 13. ročník, 8/2005;
– Prováděcí právní předpisy k zákonu o elektronických komunikacích, Technologies & Prosperity, ročník X, 3/2005;
– Některé souvislosti právní úpravy digitálního vysílání jako služby elektronických komunikací, Telekomunikace, ročník XLII, 6/2005
– Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace vstoupila do závěrečné fáze, epravo.cz, 27.10.2010
Literatura
• Smejkal V. a kol., Právo informačních a telekomunikačních systémů, druhé aktualizované a rozšířené vydání, C.H.Beck 2004;
• Hendrych D., Správní právo, C.H.Beck
9.11.2010 Zdeněk Vaníček, FEL ČVUT 71
• Hendrych D., Správní právo, C.H.Beck 2003;
• Král R., Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR, C.H.Beck 2002
• … a mnoho dalších