PRVOHORY (PALEOZOIKUM)
Materiál slouží pouze k vnitřním potřebám školy
Text psaný kurzívou stačí přečíst
Podle současného datování tato éra zahrnuje období před 541 až 252 miliony let a trvala
zhruba 289 milionů let
Dělí se na:
starší prvohory: KAMBRIUM – ORDOVIK – SILUR - DEVON
mladší prvohory: KARBON – PERM
- typickým živočichem je TRILOBIT
- vznik ČERNÉHO UHLÍ z kapradin a přesliček = karbonizace - KARBON
- vysoký obsah O2 v atmosféře – hmyz obrovských rozměrů (vážka Meganeura 75 cm)
- Začátek prvohor – MASIVNÍ ROZVOJ ORGANISMŮ = KAMBRICKÁ EXPLOZE – od
jednoduchých mnohobuněčných organismů (plži, mlži, hlavonožci, láčkovci, členovci…) bez
kostry a ž po první suchozemské plazi s vnitřní kostrou
- konec prvohor – MASIVNÍ VYMÍRÁNÍ DRUHŮ (největší v historii Země, 90 % všech R
a Ž druhů vymřelo)
- vznik jednotné prapevniny PANGEI obklopená praoceánem
- varisko (hercínské) vrásnění - vznik obrovských pohoří (dnes zahlazena erozí)
- PŘECHOD ŽIVOTA NA SOUŠ:
SILUR – přechod rostlin na souš
DEVON – přechod živočichů na souš
1. Přizpůsobení se rostlin životu na souši:
- první suchozemské rostliny - RHINIE – nejstarší známé
cévnaté rostliny mající výtrusy
1. vznik KOŘENE – transport vody ze země, ukotvení rostliny
2. vznik PODPŮRNÝCH PLETIV – funkce: vyztužení stonku
3. vznik KRYCÍHO PLETIVA – funkce – ochrana před ztrátou vody, před vysycháním
4. vznik CÉVNÍCH SVAZKŮ – transport vody a cukru:
a, vody – dřevo
b, cukru – lýko
5. vznik PRŮDUCHŮ – funkce:
- odpařování přebytečné vody průduch
(formou vodní páry)
- příjem O2 k dýchání
- příjem CO2 potřebný k FOTOSYNTÉZE
- výměna plynů mezi rostlinou a jejím okolím
(rostliny při fotosyntéze vážou CO2 ze vzduchu a snižují tak skleníkový efekt! Kácením
pralesů (zelené hmoty) je na planetě méně fotosyntézy a naopak více skleníkových plynů CO2,
který se nenaváže do rostlin a zůstává tak v atmosféře! – planeta se ohřívá)
Fotosyntéza: CO2 + H2O + chlorofyl + světlo CUKR (C6H12O6) + O2
- výdej O2 při fotosyntéze
- výdej CO2 při dýchání
6. vznik VÝTRUSŮ – (mechy, kapradiny, přesličky, plavuně – dosahovali až 40m)
7. vznik SEMEN – schopnost semen přežít na souši bez vody i několik stovek let (strategie
přežití)
2. Přizpůsobení se živočichů životu na souši:
- ZPEVNĚNÍ POKOŽKY – ochrana před ztrátou vody:
- obojživelníci: tenčí pokožka + sliz
- plazi: tlustší pokožka + šupiny
(v druhohorách a třetihorách pak rozvoj ptáků = kůže + peří, savci = kůže + srst)
- vznik PLIC – příjem kyslíku za vzduchu
- ZMĚNA TVARU TĚLA – přesun končetin pod břišní část, (nadzvednutí břicha od
podložky, ochrana důležitých orgánů před mechanickým poškozením, lepší chůze)
- tipy chůze:
KVADRUPEDNÍ – chůze po čtyřech končetinách (obojživelníci, krokodýli, psy,…)
BIPEDNÍ – chůze po dvou končetinách (někteří plazi, savci, člověk…)
- VAJÍČKA S PEVNÝM OBALEM – kožovitá a vápenatá vajíčka – ochrana před
vysušením, rozmnožování na suchu
PRVOHORNÍ FLÓRA (rostliny):
- ve vodě: bakterie, sinice, jednobuněčné a mnohobuněčné řasy
- první CÉVNATÉ ROSTLINY:
a, výtrusné rostliny: kapradiny, mechy, plavuně a přesličky (stromovitá vzrůst, tvořili
obrovské pralesy)
- první SEMENNÉ ROSTLINY – nahosemenné: první jehličnaté stromy, cykasy, jinany
PRVOHORNÍ FAUNA (živočichové):
- prvoci, měkkýši, ostnokožci, ramenonožci, graptoliti, láčkovci, žahavci (koral, sasanky,
medúzy,..)
- členovci (TRILOBIT, předchůdci štírů,…)
- PRVNÍ STRUNATCI:
a, bezčelistní: KRUHOÚSTÍ (mihule)
b, čelistnatci (čelist se pravděpodobně vyvinula z žaberních oblouků)
- PARYBY
- PANCÍŘNATÍ – vymřelá třída rybovitých obratlovců
- KOSTNATÉ RYBY:
- PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (95% dnešních ryb)
- DVOJDYŠNÉ – bahník australský,….
- LALOKOPLOUTVÉ RYBY – předchůdci obojživelníků (Latimérie podivná)
- KRYTOLEBCI – první obojživelníci
- OBOJŽIVELNÍCI
- první HMYZ
- první PLAZI
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA:
ROSTLINY:
Bakterie sinice
činností bakterií a sinic vznikaly vrstevnaté útvary – STROMATOLITY (pozůstatky dodnes)
Jednobuněčné řasy kolonie jednobuněčných řas – váleč koulivý
Mnohobuněčné řasy
RHYNIOPHYTA – první suchozemské rostliny
Karbonský prales – kapradina, plavuně,…(vznik černého uhlí)
Nahosemenné rostliny: cykasy šištice
jinan dvoulaločný = ginkgo biloba
Jehličnany zkameněliny kapradin
Otisk kůry zkamenělá přeslička
ŽIVOČICHOVÉ
Amoniti
Trilobiti
Pancířnaté ryby
Paprskoploutvé – lezec dvojdyšné ryby – bahník
lalokoploutvé ryby - latimérie podivná – žije dodnes
Krytolebec
Krytolebec
krajina
anomalocaris
Meganeura se svým rozpětím 75 cm