Pátek 19. června 2009 1. vydání

Vážení kolegové, bývalí ko-legové, milí čtenáři Cementá-ře,

dostává se Vám do rukou letošní první číslo našeho pod-nikového časopisu Cementář a zároveň druhé vydání pod novou značkou – BUZZI Uni-cem. V těchto nových barvách se budeme i nadále setkávat každého půl roku, vždy v červ-nu a v prosinci.

Úvodem mi dovolte pár slov k aktuální situaci. Závěr loňského roku jsme zvládli na výbornou a ukonči-li tak další z úspěšných roků v řadě. Už jsme si zvykli dosa-hovat každoročně lepších vý-sledků.

Letošní situace však bude přece jen trochu jiná. Dlouhá zima nám ubrala na prodejích a my víme, že do konce roku tuto ztrátu nenahradíme. Na druhou stranu nám po posled-ních dvou letech, kdy jsme jeli až na hraně maximální kapa-city, dopřála dostatek času na opravy výrobní technologie a na regeneraci duševníchi fyzických sil našich pracov-níků.

Světová finanční krize po-stupně dopadla i na Evropu a nevyhnula se ani České re-publice. Naše hospodářství je navíc zasaženo i změnou vlá-dy v průběhu českého před-sednictví Evropské unii, a tak s napětím očekáváme, jaký směr nabere nová vláda, kte-rá vzejde z podzimních voleb. Zda budou posíleny investice do stavebnictví jako účinná protikrizová zbraň, nebo nao-pak dojde k útlumu a zpoma-lení výstavby.

Domnívám se, že letošní rok budeme s výsledky ješ-tě spokojeni. Následující rokopět prověří naši sílu a odol-nost. Budeme pečlivě sle-dovat situaci na trhu a ve spo-lupráci s našimi dodavateli a zákazníky zmírňovat nega-tivní dopady na naši společ-nost.

Před přicházejícím létem přeji Vám všem příjemně strá-venou dovolenou a načerpání čerstvých sil do druhé polovi-ny roku 2009.

Ing. Jaromír Chmela

Již osmnáct let trvá spolu-práce mezi akciovými spo-

lečnostmi Cement Hranice a ZAPA beton s oblastním střediskem v tomtéž městě. Nejen jejich společný vlast-ník, ale také dobrý sousedský vztah se podepsal na tom, že se spolu zmíněné firmy sži-ly jako dvě sestry. Do zákuli-sí jejich vzájemného vztahu nám nechal nahlédnout ob-chodní zástupce ZAPA betonu Ing. Zdeněk Kolomazník.

■ Kde má vaše společ-nost centrální sídlo?

„Vedení společnosti ZAPA beton, a. s., sídlí v Praze 4. Záběr podnikatelské činnos-ti je u této společnosti široký a betonárna v Hranicích je pouze jedním z mnoha oblast-ních středisek. Byla založena v roce 1991 a od samého po-čátku stavěla na spolupráci se svým sousedem - Cementem Hranice.“

■ Proč jste si jako doda-vatele zvolili právě hranic-kou cementárnu? Copak je jediná se sídlem na Mora-vě?

„Na území Moravy jsou cel-kem dvě cementářské společ-nosti. Jedna sídlí v Hranicích, druhá v Brně. Je tedy napros-to logické, že spolupracujeme s tou, která je naším bezpro-středním sousedem. Dalším důvodem našich dlouholetých vztahů je pak společný vlast-ník, italský cementářský kon-cern Buzzi.“

■ V čem přesně spočívá vaše vzájemná spoluprá-ce?

„Hranická cementárna nám dodává různé druhy cemen-tu, z něhož vyrábíme betono-vé směsi a v domíchávačích je rozvážíme na nejrůznější stavby. Podílíme se tak na vý-stavbách průmyslových hal, obchodních center, bytových i rodinných domů nebo dál-nic, s naší pomocí vznikají obchvaty, podnikatelské zóny, mosty a podobně.“

■ Zmínil jste dálnice. Po-díleli jste se i na výstavbě dálnice D47 v úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Bě-lotínem?

Samozřejmě. Byli jsme jed-ním ze dvou dodavatelských subjektů této stavby. A v pří-padě navazujícího dálničního úseku mezi Bělotínem a Hlad-kými Životicemi, který by měl být otevřen letos v listopadu, jsme se dokonce stali hlavním dodavatelem betonové smě-si. Svou zásluhu máme i na výstavbě dálnice D1. Vlastně všechny dálniční stavby na území Moravy jsme zásobo-vali naším betonem.

■ Je vaše vzájemná spo-lupráce s hranickou cemen-tárnou nějak omezena, např. z hlediska množství dodaného cementu za rok?

„Samozřejmě, že spolu máme uzavřenu rámcovou smlouvu, v níž je uvedeno,

jaké množství cementu v da-ném roce odebereme. Ale musím zdůraznit, že jakékoliv odchylky od této dohody, ať už směrem nahoru nebo dolů, jsou cementárnou akceptová-ny a nikdy se nestalo, že by-chom se nedokázali dohod-

nout. Pružně se přizpůsobuje našim potřebám a nezbývá mi, než ocenit její vstřícnost.“

■ Jak se na vašem vztahu projevila tolik diskutovaná světová krize?

„Je pochopitelné, že jsme kvůli hospodářské recesi ve

světě také pocítili odliv od-běratelů. V důsledku toho se i náš odběr cementu od „sou-sedky“ snížil. Cementárna se však nově vzniklé situaci na trhu dokázala velmi rychle přizpůsobit a žádné problémy při našich operativních jedná-ních s touto společností jsme ani v tomto případě nepocíti-li.“

■ Máte kromě společ-ného vlastníka ještě i jiné vazby na cementárnu?

„Společnosti Cement Hra-nice patří pozemky pod naší betonárnou, které máme dlouhodobě pronajaty. Kromě toho nám hranická cemen-tárna nabízí k dispozici i svou laboratoř, kterou využíváme ke kontrolním zkouškám be-tonu. Ten totiž musí splňovat přísné normy.“

■ Základem pro kvalitní beton je neméně kvalitní cement. Je i v tomto ohle-du hranická cementárna hodna pochvaly?

„Nepochybně ano. Dodává nám cement v požadované kvalitě, ať už se jedná o jaký-koliv druh.“

■ Těch druhů existuje více?

„Samozřejmě. V posledních dvou letech například zkou-šíme ve spolupráci s cemen-tárnou nový druh cementu, tzv. vápencový. Jsme vlastně průkopníky v jeho používání. Cement Hranice jej začal vyrábět náhradou za ce-

ment struskový, a to jednak z úsporných důvodů a hlavně pak s ohledem na životní pro-středí.“

■ Motivy z přírody a další veselé náměty jsou k vidě-ní i na cestách díky designu vašich domíchávačů.

„Ano. Nejen domíchávače, ale také naše betonová čer-padla, propagační materiály nebo výrobky jsou výrazné svou originalitou a barev-ností. Každá betonárna spo-lečnosti ZAPA vypadá trochu jinak. U Vyškova je například naše betonárna ztvárněna jako dělo s postavou císa-ře Napoleona - na památku bitvy, kterou tam vedl. Ve Frýdku-Místku je dominanta naší betonárny oživena ba-revnými ptáky a v Hranicích vítají všechny, kdo do města přijíždějí ve směru od Ostravy, veselí panáčci.“

■ Když pomineme ob-chodní vztahy, pociťují vaši vzájemnou spolupráci s Cementem Hranice také zaměstnanci?

„Cementárna i ZAPA beton pravidelně pořádají setkání se svými zákazníky. A na tyto společenské akce se pochopi-telně také navzájem zveme. Věřím, že se naše vzájemné vztahy budou rok od roku prohlubovat, a že právě díky naší dobré letité spolupráci nás problémy typu celosvě-tové krize nijak zásadně neo-hrozí.“ -red-

Obchodní vztahy v „rodině Buzzi“

Ing. Zdeněk Kolomazník, ZAPA beton a.s., provozovna Hranice

Ing. Jaromír Chmela, předseda představenstva

a generální ředitel

Úvodní slovoKlukovský sen si letos už

potřetí splnili členové morav-ského klubu VMV Olomouc. Mají slabost pro historii, sbí-rají dobové automobily a za-jímá je vše kolem 2. světové války. Koncem května a začát-kem června si proto v severo-západní Francii nenechali ujít velkolepé oslavy 65. výročí vylodění spojenců v Norman-dii. O své zážitky a pocity se se čtenáři Cementáře podělil předseda klubu VMV Olo-mouc Tomáš Chorý.

■ Jak byste váš klub ve stručnosti charakterizoval?

„Zabýváme se vojenskými historickými vozidly a historií do roku 1945. Zvláště nás zajímá 90. pěší divize, jejíž části se společ-ně se 4. pěší divizí dne 6. června 1944 vylodily na pláži Utah v Nor-mandii. Byla pak první americkou divizí, která v dubnu 1945 přišla do Čech. Na její tehdejší nasazení se váže značná část naší klubové činnosti. Dále provádíme napří-klad testace historických vozidel, pravidelně pořádáme sraz vojen-ských vozidel ve Vojnici, jezdíme na různé reenactorské akce, dět-ské dny apod.“

■ Tím se tedy vysvětluje, proč jste se zúčastnili nedáv-ných oslav ve Francii. Bylo to poprvé?

„Já osobně jsem tam byl už potřetí. Před patnácti lety a před pěti lety a teď. Ty oslavy se konají každoročně, ale jen každých pět let jsou pojaty ve velkém stylu. Jezdit tam pokaždé by bylo hod-ně náročné. Ať už psychicky, tak i fi nančně. I proto jsme byli vděč-ni za dotaci města Olomouce a za

sponzorský příspěvek společnosti Cement Hranice.“

■ Kolik takový výlet stojí?„Měli jsme tam s sebou dvě

historická vozidla a ta jsme pře-pravovali kamionem. Jen za to jsme zaplatili něco přes osmdesát tisíc korun. Pro přepravu mužstva – celkem osmi lidí – jsme použili dodávku, která nás stála další pe-níze. Dále příprava historických vozidel, doladění uniforem a vý-stroje, náklady na benzin, noc-lehy a stravu… Celkové náklady byly dost vysoké.“

■ Stálo to za to? „Rozhodně. Přivezli jsme si

opět spoustu zážitků. Jeli jsme tam vlastně se záměrem setkat se v Normandii s veterány, kteří vy-lodění na vlastní kůži zažili. Z 90. pěší dorazili jen tři a setkání s nimi bylo úžasné. Jeden z nich – kapi-tán z 359. pluku – během vyprá-vění vzpomínal i na své působení v Klatovech. O Česku mluvil moc hezky. Básnil o českých holkách a českém pivu, a tak jsme byli rádi, že mu jedno plzeňské mů-žeme věnovat.“

■ Byla součástí oslav i re-konstrukce slavného vylodě-ní?

„Ne. Francouzi se brání tomu, aby se při těchto oslavách obje-vovaly zbraně. Dokonce i s make-tami je tam ve větších aglomera-cích problém. Oslavy byly pojaty jako vzpomínka na významnou historickou událost a skládaly se z mnoha místních akcí. Nemě-li jsme šanci zúčastnit se úplně všech. Probíhaly totiž souběžně na několika místech. Soustředili jsme se tedy nejdříve na pobře-ží a pak na vnitrozemí a místa,

kde „naše“ 90. divize bojovala. Setkání s prezidentem Obamou a dalším formalitám jsme se vy-hýbali.“

■ Potkali jste se tam i s jiný-mi Čechy?

„Čechů tam bylo více než dost. Poměrně početná partička do-razila například z Plzně. Působí tam velký klub, který má podob-nou náplň jako ten náš. Ostatně i v Plzni pravidelně probíhají vel-kolepé oslavy osvobození. Ty fran-

couzské v Normandii jsou všaksamozřejmě rozsáhlejší a jsou ty-pické i hojnou mezinárodní účastínadšenců všech typů. Letos opětdorazili i současní američtí parašu-tisté, kteří měli předvést hromad-ný seskok z letadel na upomínku82. a 101. výsadkové divize. Jenmě trošku mrzí, že se z těch oslavpomalu a jistě stává komerční zá-ležitost. Něco jako pouťová atrak-ce. Lidé jsou tam však stále stejněsrdeční.“ -red-

Vylodění v Normandii

Investiční akce na mlýnici cementu v roce 2009Svět jde stále kupředu, a tak

každá fi rma, která nechce zůstat pozadu a chce trvale oslovovat své zákazníky a ale-spoň držet krok s konkurencí, se bez inovací neobejde. Ino-vační aktivita je tedy základním předpokladem dlouhodobého úspěšného působení každé fi r-my. Inovace neznamená vždy výrazné investiční náklady, i ino-vace s minimálními investičními náklady může přinést obrovskou úsporu výrobních nákladů.

S cílem podpořit dlouhodobý úspěch naší fi rmy na trhu s ce-mentovými výrobky jsme připravi-li a částečně již v tomto roce reali-zovali na mlýnici cementu soubor investičních akcí se zaměřením na tyto oblasti naší činnosti :➣ Zvýšení ochrany životního

prostředí➣ Zlepšení podmínek pro

bezpečnou práci➣ Snížení nákladů na údrž-

bu

➣ Zvýšení kvality mleté pro-dukce Do oblasti zvýšení ochrany

životního prostředí patří zcela jistě již provedené rekonstruk-ce fi ltrů cementových mlýnů č.3 a č.4, kde jsme nahradili předchozí systém mechanic-kých oklepů oklepy řízenými tlakovým vzduchem. Posledním mlýnem, který ještě není vyba-ven fi ltrem s pulzním oklepem, je fi ltr za cementovým mlýnem č.2, zde předpokládáme pro-vést rekonstrukci oklepů hned na začátku roku 2010.

Oblast zlepšení podmínek pro bezpečnou práci prezentují nemalé prostředky investované do zásadní rekonstrukce osvět-lení na provozech mlýnice a su-šáren strusky, dále do výměny zásuvkových skříní a zbudování obslužných plošin u kaskádo-vého skluzu slinku do jeřábové dráhy. Všechny tyto akce nám pomohou významně zlepšit

podmínky pro bezpečnou práci na našich provozech. U těchto tří akcí právě nyní dokončuje-me výběrová řízení na dodava-tele, a jsou tak tedy krátce před zahájením realizace.

Do oblasti snížení nákladů na údržbu patří investice do ná-hrady stávajícího vysokozdviž-ného vozíku Clark a náhrada jedné chladicí věže technolo-gické chladicí vody. Obě stáva-jící zařízení se již vyznačují níz-kou provozní spolehlivostí, ale především vysokými náklady na údržbu. Nová chladicí věž je již namontována a je v provozu, současně je i objednán nový vozík.

Nejzásadnější investiční akcí na mlýnici cementu v tomto roce je investice do technolo-gie umožňující přivedení vratné krupice z třídiče společného pro mlýny 1,2,3,4 do mlýnů 3 a 4. V okamžiku realizace této investiční akce budou tak již

všechny naše mlýny schopny pojímat vratnou krupici. Tato skutečnost přinese větší zrov-noměrnění mleté produkce, ale především zásadním způsobem vylepší podmínky pro výrobu mletých výrobků s vyšší jem-ností, a to především výrobků obsahujících vápenec. Zároveň tato skutečnost přináší velký potenciál v budoucnu pro sní-žení obsahu slinku v mletých výrobcích, jako nejdražší námi užívané komponenty. Taktéž nám zmíněná akce umožní optimální přiřazení jednotli-vých mletých výrobků na mlecí zařízení a do expedičních sil. Realizace této investiční akce právě probíhá, předpoklad zprovoznění nově instalované technologie je na konci měsíce července tohoto roku.

Celkový náklad investič-ních akcí realizovaných na mlýnici cementu v tomto roce reprezentuje částku převyšující

13 milionů Kč. Prosadit a rea-lizovat tato investiční opatření právě v dnešní nejisté době, v podmínkách celosvětové hospodářské krize, nebylo jis-tě snadné. Přece jen bych rád v závěru vyjádřil přesvědčení, že se nám v budoucnu podaří

realizovat na mlýnici cemen-tu zásadní razantní investičníopatření, které si sice vynutí vy-soké investiční výdaje, ale kte-ré také přinese zcela zásadníúspory v oblasti čerpání nákla-dů na výrobu mletých výrobků.

Pavel Baroš

Cement Hranice pomáhá přírodě

Hornická činnost v Cementu Hranice, akciové společnosti

červen 2009strana II

Cement Hranice, akciová spo-lečnost provádí v dobývacích prostorech Hranice a Černotín těžbu cementářských surovin pro výpal cementářského slínku. Fir-ma je ještě vlastníkem dobývací-ho prostoru Předmostí nedaleko Přerova, který je v současné době v režimu zajištění, a těžba zde ne-probíhá. Z tohoto důvodu je pod-le zákona č. 44/1988 Sb. („Horní zákon“) a zákona č. 61/1988 Sb. považována za organizaci vyko-návající hornickou činnost.

Práce spojené s dobýváním nerostných surovin podléhají dozoru státní báňské správy, jejímiž výkonnými orgány jsou Český báňský úřad a devět ob-vodních báňských úřadů. Naše fi rma spadala po dlouhá léta do správního obvodu obvodního báňského úřadu Brno. Novelou zákona č. 61/1988 Sb., která byla publikována ve sbírce zá-konů pod číslem 376/2007 Sb., došlo ke změně územní působ-nosti jednotlivých úřadů, takže od února 2008 je naše fi rma za-

členěna pod dozor obvodního báňského úřadu Ostrava.

Na květen 2009 byla obvod-ním báňským úřadem Ostrava naplánována u naší organizace komplexní prověrka při hornic-ké činnosti. Uvedený typ prověr-ky je nejpodrobnější kontrolou, kterou mohou provádět obvodní báňské úřady, a zahrnuje všech-ny činnosti prováděné při hor-nické činnosti s výjimkou vedení důlně měřické dokumentace, vedení geologické dokumenta-ce, vytváření fi nančních rezerv na sanace a rekultivace a prová-dění rekultivačních prací.

Komplexní prověrka proběh-la ve dnech 19.5. až 3.6.2009 a byla vypsána pro pět komisí: I. Organizace a řízení bezpeč-

nosti práce II. Vedení důlních děl III. Trhací práce IV. Strojní zařízení V. Elektrická zařízení

Každá z uvedených komisí provedla za asistence zodpo-vědných pracovníků Cement

Hranice, akciová společnost, podrobnou kontrolu dokumen-tace související s předmětnou činností. Rovněž byla fyzicky kontrolována pracoviště lomů Hranice, Černotín a Předmostí a zařízení provozovaná v lo-mech a na drtících linkách. Důraz byl kladen především na dodržování podmínek pro provádění hornické činnosti a dodržování zásad bezpečnos-ti práce a provozu. V průběhu komplexní prověrky byly zjiš-těny drobné závady, které byly okamžitě odstraněny. Podstatné je, že naše fi rma v plném rozsa-hu dodržuje podmínky, které jí byly stanoveny pro provádění hornické činnosti, což bylo pra-covníky OBÚ Ostrava důsledně prověřeno. Rovněž tak v oblasti bezpečnosti práce a provozu nebyly shledány problémy.

Na základě vyjádření odbor-ných pracovníků OBÚ Ostrava lze konstatovat, že naše fi rma při komplexní prověrce uspěla.

Zdeněk Masařík

V návaznosti na zpoma-lování ekonomiky a snahy o snižování nákladů mnoho společností řeší tento problém snižováním počtu zaměstnan-ců. Tyto náklady však jsou mi-noritní v porovnání s opera-tivními náklady vynaloženými na nákup, jež dle odvětví tvoří zpravidla 80% celkových ope-rativních nákladů společnosti. V případě výrobních společ-ností bývá tento podíl ještě vyšší.

Nákupní činnost není jen práce pracovníků nákupu, ale tuto činnost ovlivňují všichni, kteří se podílejí na zabez-pečování externích potřeb společnosti. Proto náklady vynakládané na nákup nabízí výrazně větší prostor pro do-sažení úspor. Z tohoto pohle-du je nezbytně nutné a účin-nější usilovat o dosažení přínosů snižováním nákladů v oblasti nákupu, jež spočívá v efektivním zajišťování vyko-návaných nákupních činností a vyjednávání lepších obchod-ních podmínek u dodavatelů. Prvním krokem je nutné se

zaměřit na kategorie nákupu s největším finančním obje-mem, které mohou přinést při úspěšném vyjednávání vyšší úspory.

Cesta k dosažení úspor není možná bez stanovení klíčo-vých ukazatelů výkonnosti a definování nákupních cílů, stanovení jejich požadovaných hodnot a pravidelného měře-ní úspěšnosti jejich dosaho-vání. Základním nástrojem je dodržování nastaveného pro-cesu nákupu výběrových říze-ní, ve kterých je možné přímo dosáhnout přínosů v podobě zlepšení obchodních podmí-nek u dodavatelů, optimálním rozložením nákupních komo-dit mezi příslušné pracovníky, kteří zpracovávají nákupní požadavky a vystavují objed-návky. Důležitým nástrojem efektivnosti je standardizace v oblasti nákupu, která přispí-vá ke zjednodušení nákupních činností a zlepšení komuni-kace mezi odbornými útvary a útvarem nákupu.

Velmi důležitým prvkem nákupní činnosti je pravidel-

né sledování dosažených vý-sledků. Nákupní controllinga manažerský reporting dnespředstavují moderní nástrojek získání potřebných podkladůk rozhodování a řízení celéhoprocesu nakupování. Při posu-zování dosažených výsledkůje nutné analyzovat příčinyneočekávaných a nestandard-ních hodnot, které zpravidlapoukazují na příležitosti kezlepšení nákupu a často vy-povídají o potřebě systémovézměny procesu či organizacenákupu.

Nákupní cíle je třeba neu-stále revidovat a aktualizovats ohledem na potřeby a mož-nosti společnosti. Stanovenínákupních cílů, jejich vyhod-nocování a přijímání potřeb-ných opatření představujíneustále se opakující procesovlivňovaný situací na trhu.Důkazem toho je i aktualiza-ce strategie naší nákupní čin-nosti v současné době: „Užnekupujeme to, co je potřeb-né, kupujeme jen to, co je ne-zbytně nutné“.

Stanislav Vývoda

K prioritám společnosti Cement Hranice, akciová společnost, patří šetrný přístup k životnímu prostředí.

V oblasti těžby suroviny a výroby cementu je naše pozornost zaměřena zejména na ochranu ovzduší, péči o zeleň a přírodu v areálu fi rmy vůbec.

Při modernizacích a zavádění nových technologií je jednou z nej-důležitějších podmínek eliminace primární i sekundární prašnosti.

Součástí naší strategie je i péče o vytěžená území. Přestože má kaž-dá těžební společnost tuto povinnost dánu zákonem, může být daná norma plněna i nad rámec legislativních předpisů. Naše společnost k otázce rekultivací, resp. revitalizací, přistupuje moderním způsobem.

Kromě tradičních rekultivačních postupů, jimiž jsou zemědělská či lesnická rekultivace, se ve vhodných případech přikláníme k me-

todě řízené sukcese. Tímto postupem rozumíme podporu spon-tánně vznikající vegetace, její dolaďování a posilování, zejména dosadbou původních druhů rostlin.

Bezprostřední blízkost chráněného území zvyšuje pravděpodob-nost samovolného rozšíření množství rostlinných i živočišných dru-hů, včetně druhů ohrožených.

Začleňování vytěžených dobývacích prostor do krajiny vždy závisí na konkrétních podmínkách jednotlivé lokality.

Na péči o zeleň , ale i vodní díla v areálu fi rmy, se každoroč-ně vyčleňují nemalé fi nanční prostředky. O kvalitě prostředí, které mnohdy připomíná spíše parkové úpravy než výrobní závod, se může přesvědčit každý náš zákazník, návštěvník a dodavatel.

Vlastimil Čadra

Nutnost snižování nákladů na nákup

Naše akciová společnost Ce-ment Hranice je držitelem

certifi kátu podle normy ČSN EN ISO 14001:2005. Splněním podmínek pro udělení tohoto certifi kátu se společnost ve své politice zavazuje, že bude při svých činnostech dbát na ochra-nu životního prostředí. Jednou z oblastí, které je potřeba věno-vat pozornost, jsou nepříznivé účinky hluku. I této oblasti spo-lečnost věnuje nemalou pozor-nost. V pravidelných intervalech provádíme měření hlukových emisí jednotlivých zařízení ve společnosti a za pomocí sofi sti-kovaného výpočtového progra-mu zpracováváme hlukové mapy areálu. Z těchto map následně vyhodnocujeme vliv jednotlivých činností Cement Hranice na nej-bližší okolí závodu. Mapy nám rovněž ukazují místa s největ-šími zdroji hluku. Na tato místa se můžeme následně zaměřit a navrhnou opatření pro sníže-ní hluku. Poslední měření hluku

ze začátku tohoto roku napří-klad ukázala, že největším zdro-jem hluku v okolí areálu je hluk z dopravy. Tato studie a hluková mapa rovněž odhalila největší zdroje hluku v areálu.

Přestože měření prokázalo, že společnost nepřekračuje záko-nem stanovené hygienické limity v okolí závodu v denní a noční době, rozhodlo se vedení společ-nosti investovat 1,8 milonu Kč do protihlukových úprav největších zdrojů hluku. U některých opat-ření po realizaci dojde ke snížení hluku až o 25 dB. Po realizaci všech navržených opatření se cel-kové emise hluku ze závodu sníží pod aktuálně prokázané hodnoty. Projekt již byl zahájen a očekává se jeho dokončení na konci mě-síce června. Po ukončení realizace proběhne kontrolní měření a pro-kázání garantovaných parametrů realizační fi rmou. Všechna měře-ní nám provádí autorizovaná fi r-ma Akusting spol. s r.o., se kterou máme dlouholeté zkušenosti.

Měření hluku ve společnosti Cement Hranice

červen 2009 strana III

Seznam zařízení, která budou opatřena tlumiči hluku, případně protihlukovou zástěnou:

➽ Prostor za ventilátory chladiče slinku

➽ Výdechy ventilátorů jednotlivých cementových mlýnů

➽ Výdechy ventilátorů odprášení dopravních cest na cementové mlýnici a expedici

➽ Ventilátor čeření homogenizačního sila Filip Konečný

Balené výrobky cementárny uspěly v konkurenciCementárna v Hranicích

je tradiční výrobce nejen ce-mentů a pojiv Unimalt, ale také suchých směsí. V po-slední době sledujeme, že technologie a trh se staveb-ními materiály se neustále mění a používání klasických metod na výrobu betonu a malty na stavbě klesá a na-opak používání hotových vý-robků se stává výhodnějším. Proto cítíme potřebu sezná-mit vás s aktuálním sortimen-tem balených výrobků Ce-mentárny v Hranicích a jejich praktickým použitím.

Balené cementy Cement CEM I 42,5 R je

určen na výrobu betonu pro náročné konstrukce, napří-klad nosné průvlaky, sloupy, balkóny apod.

Cement CEM II/B-S 32,5 R nebo CEM II/B-LL 32,5R je univerzální výrobek vhodný na výrobu všech typů be-tonů, například nosných,

základových, podlahových a dalších.

PojivaUnimalt tř.14 se míchá s pís-

kem v objemovém poměru 1:3 a vzniklá malta je vhodná

na zdění i omítání. Přednost-mi takto vyrobené malty jsou vysoká pevnost a dobrá pro-dyšnost.

Unimalt tř. 5,5 se míchá s pískem v objemovém po-měru 1:2,5 a vzniklá malta na zdění i omítání má dobrou pevnost (cca 5MPa) a velmi dobře dýchá. Obě pojiva ne-

obsahují vápno, proto dobře odolávají vlhkému prostředí.

Suché směsiUnimalt ZMR 11 je zdicí

malta určená pro ruční zpra-cování, míchá se jen s vodou a vykazuje vysokou pevnost 10 MPa.

Unimalt OJR 12 je malta určená na výrobu hrubých omítek a míchá se jen s vo-dou.

Unimalt OSR 15 je štuková omítka střední zrnitosti, kte-rá se míchá jen s vodou.

Unimalt BP 16 je betonový potěr určený k širokému po-užití. Vykazuje vysokou pev-nost nad 30 MPa.

Unimalt SPS 56 je samoni-velační stěrka určená k vyrov-nání podlah před koncovou úpravou.

Samonivelační stěrka našla použití až v současné době a uplatňuje se u profesionál-ních řemeslníků podlahářů a obkladačů. Velké využití

Grantové řízení Cement Hranice vstoupilo letos do třetího roku své existence a za dobu trvání se leccos změnilo. V období prvních úvah o poskytování poměr-ně významné finanční částky (200 000 Kč) formou gran-tu na podporu zajímavých projektů v oblasti regionu Hranicka jsme se nacházeli ve fázi ekonomického růstu. A tak v roce 2007 vznikl smě-lý projekt s názvem Grantové řízení Cement Hranice, který si vytyčil základní cíl, investo-vat do mladé generace for-mou podpory vzdělávacích a volnočasových aktivit dětí do 16 let.

Pilotní ročník však ukázal, že existují další oblasti spo-lečenského života, kam je možné a v mnohých přípa-dech se zdá být i naléhavější, investovat. A tak, díky této zkušenosti, byli adresáti ná-sledujícího Grantového říze-ní Cement Hranice rozšířeni,

nebo chceme-li ne tak strikt-ně, omezeni věkem a oblastí činností. Projekty bylo možné podávat v oblasti sociálních služeb, místního rozvoje, ochrany a zlepšování životní-ho prostředí a samozřejmě v oblasti zájmové a volnočaso-vé činnosti mládeže.

Dnes, v roce 2009, se však nacházíme v poněkud jiné situaci. Již nestoupáme po cestě ekonomického růstu, ale sestupujeme spíše opač-ným směrem. Všudypřítomné znaky finanční krize donu-tily a ještě jistě donutí firmy k přehodnocování svých vý-dajů a hledání rezerv. Ani my nejsme výjimkou. Přesto jsme se ale rozhodli pokračovat v podpoře rozvoje regionu, který je domovem nejen vět-šiny našich zaměstnanců a je-jich rodin, ale všech obyvatel regionu Hranicka.

Vyhlášení Grantového ří-zení Cement Hranice tedy proběhlo na počátku dubna

letošního roku s termínem odevzdání žádostí do 25. května 2009. Rozdělovaná částka 200 000 Kč. Do výše stanoveného data se nám se-šlo sedm žádostí, ze kterých vedení managementu společ-nosti na svém jednání dne 5. června 2009 vybralo následu-jící vítězné projekty:

1. Český svaz včelařů – Včelařské muzeum v Hra-nicích

2. Pan Rostislav Novák - Úprava výtahu pro vážně nemocného chlapce

3. Klub vodních sportů Hranice – Renovace záze-mí loděnice

Všem vítězným žadatelům gratulujeme a pevně věříme, že finanční pomoc akciové společnosti Cement Hranice přispěje k lepšímu, hodnot-nějšímu a příjemnějšímu živo-tu obyvatelů Hranic a okolí.

Adéla Klabačková

Už brzy se rozběhne malá re-voluce ve fungování české veřej-né správy. Od začátku července bude spuštěn Informační systém datových schránek (ISDS), který umožní komunikovat úřadům a fi rmám v elektronické podobě. Provoz systému upravuje zákon 300 a 301/2008 Sb. Správcem Informačního systému datových schránek (ISDS) je Ministerstvo vnitra České republiky, provozo-vatelem systému datových schrá-nek bude Česká pošta. Skutečně ostrý provoz systému ale začne až v listopadu. Do konce října tak budou mít úředníci i podnikatelé čas, aby si fungování schránek „osahali“. ■ Co to vlastně datová schrán-ka (ISDS) je?

Je to nový komunikační sys-tém mezi orgány veřejné správy a právnickými osobami, mezi or-gány veřejné správy a podnikající-mi fyzickými osobami, orgány ve-řejné správy a fyzickými osobami a také mezi orgány veřejné správy navzájem. Je to systém rychlý (da-tová zpráva je doručena praktic-ky okamžitě), spolehlivý (datová zpráva se nemůže ztratit), audi-tovatelný (je jednoduše dokaza-telné, kdo datovou zprávu podal a komu byla doručena).

Datová schránka však není e-mailová schránka ani její náhra-da. Velikost datové schránky není omezena. Obsah datové zprávy je na vstupu do schránky zašif-rován a odšifrován na výstupu ze schránky.

■ Jak schránku zřídit?Právnickým osobám jsou zři-

zovány automaticky. Každé fi rmě přijde v první polovině července od České pošty obálka se žlutým pruhem. Bude obsahovat přihla-šovací údaje do datové schránky. Pro fyzické osoby schránky nejsou povinné a o zřízení musejí žádat buď na ministerstvu vnitra nebo na kterémkoliv CzechPointu. ■ Kolik bude provoz datové schránky stát?

Firmy i fyzické osoby mohou odesílat i přijímat zprávy zdarma. Za odesílání platí pouze úřady, a to z peněz ze státního rozpoč-tu.■ Potřebuji elektronický pod-pis?

Pro přihlašování do schránky a odesílání dokumentů e-podpis není nutný. Výjimkou jsou fi rmy, kde bude do schránky přistupo-vat více oprávněných osob. Ty budou muset e-podpis používat, aby bylo možné identifi kovat, kdo přesně danou zprávu odeslal. Kvůli bezpečnosti je však lepší di-gitální certifi kát (e-podpis) použí-vat i pro přihlašování.■ Jak dlouho se datové zprá-vy archivují?

Datová schránka nemá sloužit jako archiv, proto se každá datová zpráva po 90 dnech od doručení automaticky smaže. Je však mož-né je archivovat na vlastním počí-tači a v budoucnu i v komerčním úložišti, které bude za poplatek nabízet Česká pošta.■ Jaké dokumenty mohou

být do datové schránky doru-čeny?

Do datové schránky mohoubýt doručeny např. rozhodnutísoudu, rozhodnutí stavebníhoúřadu, odboru životního prostře-dí, katastru nemovitostí, výpislistu vlastnictví a další obvyklédokumenty veřejné správy. Elek-tronické dokumenty mohou býtv jakémkoli formátu, s výjimkoukomprimovaných a přímo spusti-telných souborů.

■ Jaká je výhoda datovéschránky?

Datová schránka usnadňujea významně urychluje komunika-ci s orgány státní správy. Umož-ňuje reagovat na jejich rozhod-nutí i v případě dlouhodobéhopobytu mimo domov a praktickyodkudkoli na světě.

■ Co když datovou schrán-ku používat nechceme?

Firmy nemají na výběr, musejíschránky používat povinně. Do-nutí je k tomu mimo jiné sku-tečnost, že po deseti dnech ododeslání je každá zpráva v datovéschránce dle zákona považovánaza doručenou, bez ohledu na to,zda ji někdo skutečně četl – jiný-mi slovy - doručení dokumentumá stejné právní účinky jako do-ručení do vlastních rukou.

Nezávazně vyzkoušet schránkymůžete už dnes v demoverzi na:www.datoveschranky.info.Jediné, co k tomu potřebujete, jevyplnění a odeslání žádosti o pří-stupové údaje.

Stanislav Němec

Datové schránky klepou na dveře

Kam letos putují prostředky

z Grantového řízení Cement Hranice?

našla při rekonstrukci pane-lových bytů a rekonstrukcí všech typů staveb.

Lepicí tmelyUnilep S 19 C1 T je běžný

tmel určený k lepení obkladů a dlažby v interiéru.

Unilep S 21C1 TE je profi tmel určený k lepení dlažby a tepel-ně izolačních desek do zateplo-vacích systémů. Je vhodný i do venkovního prostředí k lepení obkladů a dlažby na sokly, te-rasy a balkóny.

Unilep S 59 C2 TE je lepicí tmel pro náročné prostředí, například bazény, prohřívané podlahy, terasy a další. Tento tmel je určen k lepení slinutých

obkladových materiálů s nu-lovou nasákavostí, pro které nejsou vhodné lepidla třidy C1.

Unilep S 39 je tenkovrstvázdicí malta určená pro zděníporobetonů například Ytong,Porfix a další.

Unilep S 69 je stavební le-pidlo určené k lepení tepelněizolačních desek a ke stěrko-vání u aplikací zateplovacíchsystémů.

Všechny tyto výrobky sizásluhou vysoké kvality na-šly příznivce mezi stavebníkya jsou úspěšné v prostředívysoké konkurence nejenv našem regionu, ale nalezne-te je i v prodejnách stavebníchmateriálů i ve vzdálených ob-lastech naší republiky a takéna Slovensku a v Polsku.

Jindřich Těšík

Vydavatel: Cement Hranice, akciová společnost • Adresa redakce: Cement Hranice, akciová společnost, 753 39 Hranice I-Měs-

to, Bělotínská cesta 288, telefon: 581 651 111 • Povoleno výměrem MK ČR E 12682 • Vychází pololetně • Zdarma • Podávání

novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2238/98-P/1 ze dne 19. 6. 1998.inzerce

V letoš-ním roce se klub vod-ních spor-tů Hranice rozhodl již p o d r u h é uspořádat festival dra-čích lodí na řece Beč-

vě. Po loňském úspěchu, kdy posádka společnosti Cement Hranice obsadila druhé místo v kategorii fi remních posádek, jsme nemohli na pozvánku KVS Hranice na festival nereagovat. Díky maximální podpoře vede-ní naší společnosti a obětavosti posádky jsme mohli odstarto-

vat přípravu na letošní svátek dračích lodí, který se uskuteční o víkendu v termínu 20. – 21. června 2009. V těchto dnech probíhají poslední tréninky a zá-věrečné ladění formy. V zhledem ke změně loga naší společnosti jsme změnili i znak a dres De-vonského draka. Celá posádka se na závody těší a slibuje, že udělá vše pro to, aby bojovala o co možná nejlepší umístění. K dobrému výsledku posádky našeho Devonského draka mo-hou přispět i ostatní zaměstnan-ci společnosti Cement Hranice, když nás přijdou podpořit.

Slogan posádky:DEVON DRAGON GO ON

Filip Konečný

červen 2009strana IV

V sobotu 30. května pro-běhl již tradiční rybářský den, pořádaný odborovou organizací u příležitosti Me-zinárodního dne dětí.

Malí rybáři se i přes nepří-zeň počasí zúčastnili soutěže ve dvou kategoriích. O Nej-větší ulovenou rybu a Nej-vyšší součet délek ulovených ryb. Za hustého deště vydr-želi 3 hodiny hlídat své udice a úlovky zaznamenávat do soutěžních archů.

Pro dospělé i děti připra-vili pořadatelé občerstvení ve formě rybích specialit, uzených klobás a výborných střítežských pecáků. Díky

studenému a mokrému po-časí byl největší zájem o tep-lý čaj.

Po vyhlášení vítězů a pře-dání cen si mohli nejlepší soutěžící vlastnoručně vy-lovit svou rybu z kádě. Loni tahaly děti ryby holýma ru-kama, letos kvůli chladu po-užily podběrák.

Zvláštní poděkování patří vedení fi rmy za fi nanční pod-poru akce. Děkujeme stateč-ným příznivcům, kteří svou účastí i ve špatném počasí poskytli nám organizátorům morální podporu a těšíme se příští rok na shledanou.

Miroslava Němcová

Je sobota 6. června 2009, proudí chladný severní vítr, který občas s sebou přinese nenadálý déšť. Tak nějak to vypadalo při setkání na rybárně v areálu našeho závodu, kam jsme pozvali na 50 rybářů z řad našich zákazníků. Chladné počasí se evidentně nelíbilo ani rybám, protože celkový úlovek byl podprůměrný. Každopádně ry-bář ví, že ne vždy příroda přeje tak, jak by chtěl, a tak nebylo třeba ztrácet dobrou náladu. Navíc naši zákazníci vědí, že co nebylo letos se může podařit příští rok. Jindřich Těšík

Devonský drak opět ukáže své drápky

Dětský rybářský den

Jak zákazníci loví v našich vodách

Celý týden proměnlivé poča-sí, občas zemi pokropil pěkný déšť a pro zaměstnance naší společnosti připravené rodinné odpoledne pod širým nebem. Kdy? V sobotu 13. června 2009. Předpověď sice hlásila zlepšení počasí, ale při ranním sobotním probuzení si asi kde kdo říkal: „Je to špatný!“ Celý příprav-ný tým se nedal zastrašit a od rána stavěl, montoval, nafuko-val, ale hlavně doufal, že nej-později ve tři hodiny odpoledne uvidí azurové nebe. Naděje byly vyslyšeny a od půl čtvrté se za-čali v pohostinství Na Střelnici u Zbranků scházet první ná-vštěvníci. Za chvíli se celý areál

proměnil ve vojenské ležení. Jen tak na vysvětlenou. Akce totiž byla nazvána Army day Cement Hranice.

Vítáni byli obzvlášť návštěvní-ci ve vojenském oblečení. Bylo vidět, že naši zaměstnanci ne-ponechali nic náhodě a vyba-vili vojenským oblečením nejen sebe, partnery, ale i své ratoles-ti. Vždyť nejmenšímu vojákovi byl sotva rok.

Celý zábavný program byl vystavěn tak, aby si návštěvníci vyzkoušeli své fyzické a taktické dovednosti a samozřejmě přes-nou „mušku“. Za vše jmenuj-me lezeckou stěnu, airsoftovou střelnici, střelbu lukem. Přes

všechny další atrakce se největ-ším lákadlem nakonec ukázala být paintballová aréna. Tady se sehrály největší bitvy. S časovým předstihem se přihlásilo několik týmů, které si to rozdaly o hlav-ní pohár. Vítězným týmem se nakonec stal tým Yperit.

V mnohých případech se však ukázalo, že nejlepšími taktiky jsou děti, kterým se podařilo v jedné z posledních bitev dne proměnit hráče z řad vedení společnosti v pestrobarevné vojáky. Současně příjemným zjištěním bylo, že i ženy umí přesně mířit na cíl. Ve střel-bě na terč vítězné ženy získa-ly tolik bodů co muži, kteří se

v mužské kategorii umístili nadruhém místě.

V průběhu dne byla k do-plňování sil zřízena originálnípolní vojenská kuchyně, v níž sepodával vojenský guláš. K do-konalé vojenské náladě přispělaúčast hostů, kteří dorazili i sezásahovou technikou. Rádi by-chom jim tímto poděkovali. Jed-ná se jak o profesionální hranic-ké vojáky a hasiče, tak o členyveteránského vojenského klubuz Olomouce.

Akční den byl zakončen vy-hlášením vítězů a pak už sezábava odbývala na tanečnímparketu.

Adéla Klabačková

Začalo to inzerátem v novinách

Cementáři na S(s)třelnici!!

Začalo to inzerátem v no-vinách. Akciová společnost Cement Hranice vyhlašovala výběrové řízení pro poskytnutí fi nančních prostředků ze svého grantového programu. Co násle-dovalo poté, o tom prozradí více paní Danuše Čajková z hranické-ho Klubu seniorů.

Co vás napadlo, když jste četla v tisku o velkorysé fi -nanční nabídce hranické ce-mentárny?

„Blesklo mi hlavou, že by byla škoda to nezkusit. Dali jsme v Klubu seniorů hlavy dohromady a domluvili se, že bychom mohli cementárnu požádat o příspěvek na nákup sportovního nářadí.“

Proč zrovna sportovní ná-řadí?

„Náš klub dnes čítá kolem 480 členů a většina jich je velmi aktivních. Mají zájem o sport a pohyb, účastní se cyklistických výletů i dálkových pochodů, cho-dí plavat, navštěvují hodiny aero-biku, jógy a zdravotního cvičení. Chtěli jsme jim nabídnout něco nového. Velmi oblíbené jsou teď například velké míče na protaho-vání páteře nebo cvičební nářadí jménem bossu.“

Jak jste se svou žádostí o příspěvek uspěli?

„Na náš projekt reagovala ce-mentárna velmi vstřícně. Z poža-dovaných pětatřiceti tisíc korun

nám jich věnovala třiadvacet, což nás mile překvapilo. Jakmile nám přišly peníze na účet, koupili jsme patnáct velkých relaxačních míčů a jeden pingpongový stůl.“

Ocenili to členové vašeho klubu?

„Vzhledem k našemu věku jsou pro nás míče nejen zábavné, ale hlavně zdraví prospěšné. Jsou výborné na bolesti zad, k relaxa-ci i protažení celého těla. Co se týče stolního tenisu, v provozu je teprve pár dnů a už nás donutil udělat rozpis. Naši členové si do něj plánují, kdo kdy s kým bude hrát.“

Hrajete ping-pong jen tak

pro radost, nebo máte výsled-ky tréninku kde uplatnit?

„Na svůj turnaj ve stolním tenisu nás každoročně zvou vojenští důchodci. Poprvé jsme se ho zúčastnili naprosto ne-připraveni a skončili jsme třetí. Pak jsme začali chodit trénovat do Základní školy na Nové Ulici. Naši muži se v následném tur-naji umístili jako druzí a ženy dokonce sklidily prvenství. Teď už máme díky cementárně vlastní stůl a můžeme trénovat bez omezení.“

Vyčerpali jste již všechny prostředky z poskytnutého grantu?

„Zatím jsme použili necelou polovinu darovaných peněz. Rádi bychom si pořídili ještě další cvi-čební nářadí, ale momentálně by-chom ho neměli kam dát. Boju-jeme totiž s nedostatkem prostor. Ze stávajících šedesáti členů v roce 2004 se jejich počet rozrostl až na současných 480. I cvičit už musí-me po etapách. Všichni najednou bychom se do klubu nevešli.“

Až vyřešíte problém s pro-storami, co si za zbytek fi nanč-ního daru od Cementu Hrani-ce pořídíte?

„Rádi bychom k míčům a ping-pongovému stolu získali ještě nej-novější sportovní náčiní s názvem bossu nebo petangové koule. Pro cvičení na bossu je však dostateč-ný prostor nezbytný a pokud se nám ho získat nepodaří, budeme muset zřejmě cementárnu po-žádat, aby svolila k využití zbylé části peněz jiným způsobem. Vě-říme, že nás pochopí a vyjde nám vstříc.“

Proč si to myslíte?„Už samotné poskytnutí gran-

tu bylo od Cementu Hranice vel-mi laskavé. Jsme potěšeni, že tato významná místní fi rma nemyslí pouze na důchodce ze svých řad, kteří pro ni kdysi pracovali, ale na všechny seniory ve městě. Od nikoho jiného jsme ještě nikdy podobný dar nedostali, a proto si ho velmi ceníme.“ -red-

Danuše Čajková