Publikace o projektu

ObsahObsah1. vod.................................................................................................................32. Montessori pedagogika ................................................................................. 4

Vznik Montessori pedagogiky ....................................................................................................................................................................... 4Montessori pedagogika dnes ........................................................................................................................................................................ 4Montessori pedagogika ve vztahu k vku dtte ................................................................................................................................................................................. 4Zsady pro prci s dtmi...............................................................................................................................................................................5Osobnost pedagoga .....................................................................................................................................................................................5

3. Projekt ance .................................................................................................. 6vodn informace o programu ance ...........................................................................................................................................................7Pravidla a principy pro prci s dtmi v programu ance...............................................................................................................................7Obsah lekc .................................................................................................................................................................................................. 8Struktura lekce ..............................................................................................................................................................................................9Co by jet mli vdt rodie ...................................................................................................................................................................... 10Posun dt v prbhu kurzu .........................................................................................................................................................................11

4. Dti a rodie v projektu ................................................................................ 13Co kaj rodie ............................................................................................................................................................................................13Kazuistiky ....................................................................................................................................................................................................13Ukzka zprvy z testovn .......................................................................................................................................................................... 15

5. Pilotn organizace ..........................................................................................16Seznam organizac, kde se projekt realizoval............................................................................................................................................. 16Charakteristika vybranch organizac ......................................................................................................................................................... 17

6. Zvr ...............................................................................................................187. Montessori pedagogika v R .......................................................................19Aktivity Spolenosti Montessori .....................................................................20

1

1. vod1. vodPojmenovn Montessori kolka nebo kola ji nen v naem eskm prosted zcela neznm: v sou-asn dob maj pvlastek s prvky Montessori nebo pedagogika Montessori stovky zazen v R, pedevm tch, kter pracuj s pedkolnmi dtmi matesk a rodinn centra a kluby, matesk koly; tak vak destky kol se tdami kolk pevn na 1. stupni. Pesto si ne kad doke pedstavit, co se pod tmto pojmem vlastn skrv.

Prce s dtmi podle systmu Montessori pedstavuje modern perspektivu

vzdlvn lidsk osobnosti.

3

Vznik Montessori pedagogikyPedagogick systm je nazvn po sv autorce Dr. Marii Montessori, kter v prvn polovin 20. stolet pracovala na vvoji svho systmu vzdlvn. Zpsob prce s dtmi, vzdlvac prosted a teorie pro vzdlvn pedagog vych-zej z jejho vdeckho pozorovn a studi vvojovch poteb dt. Popsala poteby pro podporu a vyuit pirozenho potencilu dtte tak, aby optimln uen a vzdlvn dt pineslo prospch lidsk spolenosti v odpovdnm jednn jednotlivc pro toleranci a vzjemn respekt, mrovou bu-doucnost a uvdoml pstup k ivotnmu prosted. Dr. Montessori pvodn pracovala s dtmi s mentlnm postie-nm, tyto poznatky pozdji aplikovala i na zdrav dti. Pro sv tdy vyvjela nov prosted a neobvykl uebn materil a po-zorovala, e dti prokazovaly vt pochopen, zvldaly sloitj koly, ne pvodn pedpokldala, a dosahovaly lepch vzd-lvacch vsledk. V italskm Casa dei Bambini (Dm dt) mly pedkoln dti odlin dovednosti a znalosti ne ostatn estilet dti a program pro prvn stupe koly byl tedy vytvoen pro dti, kter u etly a psaly, kter vdly, jak dodrovat postupy a rozhodovat se o tom, co udlat dl, a kter umly komuniko-vat s ostatnmi dtmi ve skupin. Pipravila prax velmi dobe testovan kurikulum pro matematiku, hudbu, umn, gramatiku, prodn vdy a historii pro dti ve vku od t do dvancti let. Montessori svoji teorii a praktick pstupy propracovala tak pro dal vkov obdob. Souasn vdeck poznatky z oblasti psychologie, neurologie a pedagogiky potvrzuj jej tehdej objevy a zkuenosti. koly podle Montessori programu vznikaly nejdve v rznch zemch Evropy, dle v Indii, ve Spojench sttech. Dnes jsou se svm jednotnm systmem velmi vyhledvan a oblben rodii dt po celm svt.

Montessori pedagogika dnesPedagogick systm Montessori je ucelen systm pro vchovu a vzdlvn dt od narozen do dosplosti. Respektuje piroze-n poteby dt v danm vku. Pro kad obdob v rozmez esti let jsou popsny vvojov poteby dtte. Uspokojenm tchto poteb vedeme dt k radosti z uen a objevovn, posilovn jeho sebevdom a osobn spokojenosti.

Montessori systm zahrnuje popisy k pprav vhodnho pro-sted s aktivitami, materily a pomckami a ukazuje, jak je pre-zentovat dtti efektivnm zpsobem prce. Materily a pomc-ky s promylenmi didaktickmi postupy pomhaj pipravit pro dt innost s vhodnou obtnost, v rmci voln prce umouj dtti pracovat vlastnm tempem a samostatn, vedou dt ke zvdavosti, sebeovldn pi prci podle instrukc a schopnosti samo si zkontrolovat vlastn prci. Formy prce umouj dtti pracovat samostatn a neruen, ale tak podporuj sociln dovednosti a komunikaci mezi dtmi.

Velk pozornost je v Montessori pedagogice vnovna ped-kolnmu vku, kdy se dt vekerou svoj innost pipravuje na celoivotn zpsob uen a dalho vzdlvn. Prosted a aktivi-ty pro prci dtte jsou pipraveny tak, aby clen a systematicky podporovaly rozvoj smyslovho vnmn, rozvoj dovednost potebnch pro psan, ten a potn a vnmn souvislost mezi novmi informacemi.

Montessori pedagogika ve vztahu k vku dtteMontessori pedagogick systm vychz z vvojovch poteb dt, kter jsou pro optimln vzdlvn odlin pro 4 vkov obdob: 06 let, 612 let, 1218 a 1824 let.

06 letV prvnch esti letech ivota dt absorbuje ve, co se kolem nho nachz dt si vytv svoji vlastn jedinenou osobnost. Ji prosted pro miminka a batolata m sv pravidla a speciln vcvik prvodc pro prci s dtmi do t let. Praktick innosti a smyslov podnty pomhaj dtem k samostatnosti a porozu-mn prosted kolem nich.

Matesk koly jsou ureny dtem od t do esti let. Najdeme zde funkn kuchyky, kde se dti mohou vnovat stejnm innostem jako doma u maminky. Pi praktickch innostech se dt u postarat se o sebe a sv prosted. Msto obvyklch hraek je v policch speciln materil rozdlen do 4 oblast:

1. Cvien praktickho ivota podporuje koordinaci a kontro-lu pohybu a samostatnost v kadodennm ivot.

2. Smyslov vchova rozvj a tb smyslov vjemy, pomoc nich dt objevuje a zkoum prosted kolem sebe

3. Jazykov vchova podporuje rozvoj ei, slovn zsoby, komu-nikace. Vede dt k rozvoji dovednost pro psan a vychz z jejich pirozenho zjmu o ten.

4. Matematika navazuje na zkuenosti se smyslovm materilem pro konkrtn vyjden mnostv a zkladnch poetnch operac. Matematick materil umouje vechna sla mt v ruce a osa-hat, potkat, vidt.

Vechny oblasti jsou doplnny o roziujc aktivity k tematickm okruhm pro zprostedkovn a utdn dalch informac o svt pomoc praktickch innost, vlastnho proitku a materi-lu se smyslovmi podnty (hudba, prodovda, zempis, lidsk spoleenstv rodina, povoln, innosti lid a umn).

Dti si bhem doby na volnou prci vybraj aktivity v policch, pracuj kad na jin zvolen innosti, uitelky jim pomhaj s vbrem a ukazuj, jak na to. Velk draz je kladen na komu-nikaci s dtmi, svobod pohybu a podpoe vlastn aktivity.

Dleit jsou ast prezentace lekce, kdy prvodci ukazuj dtem, jak se s materily pracuje. Tyto lekce jsou sestaveny tak, aby mly co nejvt efekt pro uen dtte.

612 letVe kolnm prosted na 1. stupni dti pokrauj ve svch samo-statnch objevech. Zde ji nalezneme pojem Kosmick vchova, kter propojuje vechny oblasti koln vuky. V rmci tematic-kch projekt pracuj dti s informacemi z jednotlivch obor ve vzjemnch souvislostech, pracuj se symboly a pesnm pojmenovnm, td informace do kategori. Jazyk a matematika jsou cesty k poznvn informac.

4

2. Montessori pedagogika2. Montessori pedagogika

Zsady pro prci s dtmiMontessori koly jsou dnes bn oznaovny jako alternativn ale podvejme se napklad na nkolik zsad uplatovanch pi prci s dtmi:

nejlpe se dt u to, k emu je vedeno svm aktulnm vvojem a o co projevuje soustedn zjem

spoluprce ve vkov smench skupinch je pro uen dt velkm pnosem

zapojen rukou a monost pohybu podporuje uen uen jde lpe pi osobn spokojenosti; proto se dti u volb

a svobod s respektovnm druhch, dodrovnm spolench pravidel a sdlenm vlastnho nzoru

sebehodnocen a kritick posouzen vlastn prce nahrazuje uen spojen s odmnami nebo tresty; dti nepotebuj znmky, aby byly motivovny k prci

uen je podporovno konkrtnmi podnty a skutenm proste-dm, informace a poznatky jsou propojovny do souvislost

vnj d pomh dtti utvet vnitn d, kter podporuje schopnost logickho uvaovn pro dal uen

uitel pipravuje podntn prosted pro uen a podporuje dti v samostatnosti a aktivit

To jsou jen nkter zsady. Je zejm, e odpovdaj tak Rmcovmu vzdlvacmu programu v R, pro bychom tedy mli nazvat Montessori vzdlvac program alternativn? I pes stoletou tradici, je tento program modern; pro sv specifick vybaven a organizaci prce s dtmi je vzdlvn v Montessori programu ji v samotnch principech pipraveno jako inkluzivn prosted. Osobnost pedagoga

Marie Montessori mla velmi psn pohled na roli uitele; tak tyto nroky odpovdaj souasnmu modernmu pohledu na pedagoga, jeho koly jsou: pipravit podntn prosted pro uen, podporovat dti v samostatnosti a aktivit, uit dti vb-ru, vst k sebehodnocen. Montessori prvodce m: pozorovat nechat pracovat a podporovat; pro pedagoga je dleit dt a jeho sprvn vvoj. Se slovem prvodce dtte jsou spojeny atributy jako trplivost, laskavost, empatie, dslednost, neust-l prce na svm osobnostnm rozvoji a odborn profesionalita. Pedagogick systm Montessori je psn a nron k roli a po-staven uitele; ale velmi vnmav k pirozenm potebm dtte pro jeho zdrav harmonick rozvoj.

5

Projekt ance pro vae dt, spolenosti Montessori R, o. s., je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republiky v rmci OP Vzdln pro konkurenceschopnost, v oblasti Rovn ple-itosti dt a k se specilnmi vzdlvacmi potebami. Zaal v beznu 2010 s dlkou trvn 3 roky. V pr-bhu projektu vznikl Program lekc ance pro vae dt (zkrcen Program lekc ance, ppadn Program ance), kter se pilotn ovil v 8 v mateskch centrech, mateskch a zkladnch kolch od listopadu 2010 do ervna 2012.

Vznikly tyto vstupy z projektu: Publikace o projektu ance Program lekc ance Publikace pro rodie Film pro lektory

[asov osa projektu

bezen 2010 jen 2010z 2011erven 2011 leden 2012 erve

n 2012 nor 2013

Vytvoen metodiky Vbr pilotnch center

kolen lektorI. cyklus pilotnho

ovovnII. cyklus pilotnho

ovovnIII. cyklus pilotnho

ovovn Zpracovn vstup

6

3. Projekt ance3. Projekt ance

vodn informace o programu anceObsah Programu ance je zamen na ppravu dt pedkolnho vku na koln vzdlvn a na podporu a pomoc rodim pi domc prci s dttem. Vychz ze zkuenost s vyuvnm pomcek a materil Montessori pi prci s dtmi se specifickmi poteba-mi a z nrok na pipravenost dtte pro vstup do koly. Je uzpsoben prci s dtmi, kter nemohou zazen Montessori navtvovat pravideln.

Program ance zahrnuje prci s pomckami a materily pro volnou prci dt, aktivity pro spolenou prci dt s rodii a nmty pro rodie. Jednotliv lektoi vyuvaj k prci s dtmi zkladn nabdku Programu lekc, ale pizpsobuj pouit pomcek a materil po-tebm dt ve sv skupin. Pro spolenou prci dt a rodi mohou zaazovat dal vlastn aktivity, kter respektuj Pravidla pro prci s dtmi v Programu ance.Program probh formou 90minutovch lekc, kter se konaj jednou tdn v odpolednch hodinch. Lekc se spolu s dtmi astn i rodie. Kadou skupinu tvo deset dt a jejich rodie pod vedenm t lektor.Lektorsk tm v Programu ance tvo vdy 3 lektoi vykolen v Montessori pedagogice. Lektoi se podlej spolen na pprav lekc podle Programu ance, vedou prci s dtmi v prbhu cel lekce. Souasn s programem lekce pro dti probh v sti lekce tak instrukt rodi. Instrukt rodi vede jeden z lektor, kter sdluje rodim informace o zpsobu prce dt v lekcch a reaguje na dotazy a sdlen rodi. Po skonen programu lekce vedou lektoi zznamy o postupu a prci dt.

Pravidla a principy pro prci s dtmi v programu ancePravidla byla vybrna vzhledem k asovmu vymezen lekce probhaly 1 tdn a trvaly 90 minut.

1. 1. Mme pipraveno prosted s materily a pomckami Mme pipraveno prosted s materily a pomckami pedagogickho systmu Montessori vhodn pro dti pedagogickho systmu Montessori vhodn pro dti pedkolnho vku pedkolnho vku

Pipraven prosted vymezuje innosti a aktivity zamen na ppravu pro kolu. Je pipraveno tak, aby se v nm dti snadno orientovaly pomcky a materily pro prci dt vedou k prak-tickm innostem a podncuj smyslov vnmn.

2. 2. Dodrujeme individuln a respektujc pstup Dodrujeme individuln a respektujc pstup k potebm a monostem jednotlivch dt k potebm a monostem jednotlivch dt

Materil a pomcky jsou vhodn pro prci kadho dtte ve skupin, s kadm dttem vak lektoi pracuj individuln. Sousted se na to, co dtti nejde a je pro nj obtn. K dtti pistupuj s respektem a tento pstup se sna nauit i rodie.

3. 3. Bhem voln prce si dti vybraj z nabdky aktivit Bhem voln prce si dti vybraj z nabdky aktivit v rmci pipravenho prosted, samostatn prce v rmci pipravenho prosted, samostatn prce dtte probh vlastnm tempem a podle pimen dtte probh vlastnm tempem a podle pimen obtnostiobtnosti

Voln prce dt s pomckami a materily je dleit forma prce v hlavn sti programu jednotlivch lekc. Kad prce m vdy stejnou strukturu vbr a penesen materilu, prce s pomckou, kontrola prce, klid.

Voln prce m sv pravidla a vede dti k samostatnosti a zod-povdnosti kad dt svoji prci dokon a uklid materi-l; pokud je vak pro dt dokonen celho postupu prce obtn, pedagog to akceptuje a dtti pome s ukonenm zvldnut etapy prce. 7

4. 4. Vnujeme se cvien ticha a koncentraceVnujeme se cvien ticha a koncentracePro budouc koln prci potebuje dt trnovat dovednost koncentrace soustedn na uritou innost. K trninku kon-centrace napomh jak etapa voln prce dt, kdy se dt u pracovat samostatn a neruen, tak spolen aktivity, kter jsou zaazeny na zatku a na konci lekce. Zastuj se jich dti i rodie spolen.

Tak lektoi klidnm zpsobem prce a komunikace s dtmi i rodii napomhaj ke zklidnn a koncentraci dt.

5. 5. Pozorujeme dti pro zjitn jejich individulnch Pozorujeme dti pro zjitn jejich individulnch poteb a monost poteb a monost

Pozorovn dtte pi prci je dleitou soust Montessori systmu. Uitel na jeho zklad upravuje pipraven prosted vdy podle aktulnch poteb dt ve skupin. Stejn pizpso-buje individuln lekce samotnmu dtti a jeho monostem. V Programu ance se pozorovn astn rodie.

V Programu ance maj lektoi obtnj situaci nejsou v kon-taktu s dttem tak asto a pravideln jako pi kadodenn prci v pedkolnm zazen. Na zatku Programu se tedy mohou orientovat s pomoc pipravench test Programu a podle in-formac rodi, ppadn dalch diagnostickch posudk, kter maj k dispozici.

Pozoruj reakce a monosti dtte pi individulnch lekcch prce s pomckami a na zklad svho pozorovn pipravuj potebn materily a pomcky pro dt, pizpsobuj postup prce s pomckou a zapojen dtte do vlastn kontroly prce.

Pozorovn dt pi prci s rodiem je dleit soust Pro-gramu lekc jako innost pro rodie. Pro pozorovn dostanou rodie od lektor instrukce a mohou vsledky svho pozorovn a otzky k nmu sdlet ve skupin rodi s lektorem. Doved-nost soustedn a vdom pozorovat sv dt pi innosti je vznamn pomoc pro rodie v domcm prosted.

6. 6. Pi vuce novch poznatk pouvme Pi vuce novch poznatk pouvme metodu trojstupov lekcemetodu trojstupov lekce

Tento zpsob prce s dttem nkdy vyuvme pro zavd-n novch pojm, kter si m dt zapamatovat, napklad: pojmenovn geometrickch tvar, pojmenovn psmen a slic, seznmen s nzvy rostlin, s nzvy svtadl...

Probh v tchto krocch:1. Pojmenovn oznaen pedmt, jev

Lektor ukazuje a pojmenuje: To je

2. Znovupoznn procvien s dttem je nejdleitjm krokem. Dt piazuje k pojmu pedmt, obrzek, symbol apod., lektor uplatuje rznorodost npad k procvien. Lektor nkolikrt opakuje pojmenovn a podncuje dt, aby uka-zovalo: Vezmi trojhelnk, polo sem kruh, tverec polo dopro-sted.

3. Aktivn ovldn je to vlastn kontrola, zda dt ve pochopilo a problmu rozum. Pojem pichz od dtte, dt doke pojmeno-vvat samo.Uitel ukazuje a podncuje dt, aby pojmenovalo: Co je tohle? Jak se jmenuje?....

7. 7. Lektor vystupuje jako prvodcedtteLektor vystupuje jako prvodcedtteLektor je garantem ppravy prosted, individulnho pstupu k dtti, respektujc a pozitivn komunikace s dttem a rodii. Aktivn se podl na pipravenm prosted pro program lekce. Na zklad svho pozorovn monost dtte vymezuje dtti hranice, pomh mu pi vbru aktivit a podporuje ho ve vlastn aktivit. Je pipraven pomoci, ale nesna se bt autoritou, kter d innost dtte. Spolupracuje s ostatnmi lektory pi pprav, prbhu a vyhodnocen lekc a postupu jednotlivch dt.

Obsah lekc Pi sestaven programu jednotlivch lekc jsme vychzeli z nro-k na koln pipravenost dtte pro vstup do koly a kompetenc a obsahu vzdlvacch oblast popsanch v Rmcovm vzdl-vacm programu pro pedkoln vzdlvn.

Dle jsme vyli ze zkuenosti pedagog, kte pracuj s pedkol-nmi dtmi v pipravenm prosted podle princip pedagogiky Montessori. Pipraven prosted zahrnuje celou klu materil a pomcek, kter clen pipravuj dti na koln prci, ale tak umouj prci s dttem pizpsobit individuln s respektem ke zvltnostem, schopnostem a vvojovm potebm kadho dtte.

Vyuvme ptomnosti rodi, kte jsou nejblimi spolupra-covnky svch dt. Rodie maj monost pozorovat sv dti pi prci v kolektivu dt a dosplch ve spolen sti lekc a pi samostatn prci dtte s pomckami a materilem. Zpsoby prce a nmty ze spolench lekc pak mohou vyut ve svm domcm prosted pro dal ppravu dt na kolu.

Principy prce a struktura programu vytvej prosted pro poslen kompetenc dtte: zdrav sebevdom, zvdavost, sebeovldn, schopnost jednat s uritm clem, pracovat samo i spolupracovat s ostatnmi, komunikovat. Zamen aktivit, pr-ce s pomckami a materily v programu lekc podporuje rozvoj dovednost pro zvldn ten, psan, potn.

8

Struktura lekceLekce pro prci rodi a dt s lektory podle Programu ance trv 90 minut.

Pchod rodi a dtPi pchodu dt a rodi lektor ukazuje rodim komunikaci s dttem na rovni onho kontaktu; depne si k dtti a pod-nm ruky dt partnersky pivt; pivt tak rodie.

Spolen vodn stSpolen vodn st umon dtem zlepit verbln dovednosti a zkuenosti s komunikac ve skupin. U se pijmat a dit se spoleenskmi pravidly (pozdrav, pivtn, podn o pomoc, odmtnut pomoci) a pravidly pro komunikaci ve skupin (te mluv nkdo jin, te jsem dostal slovo j).

Pracuje se v komunitnm kruhu (takzvan na elipse). V prb-hu tto sti me probhnout nap.:

povdn o uplynulm tdnu a prci doma prezentace domcch kol

spolen aktivita zamen na trnink dovednost cvien ticha a koncentrace

Hlavn st lekceVoln prce dt s materily a pomckami

V tto sti se dti d spolenmi pravidly je ureno kde se odkldaj vci, kde se pracuje, jak si mohu vybrat msto a pravidly jak dodret postup pro prci s pomckou nebo mate-rilem podle ukzky nebo pokyn lektora.

Program probh podle stanovenho postupu:

1. dt si vybr materil pomcku z pipravenho prosted2. lektor mu pedvede, jak se s materilem pracuje 3. dt samostatn pokrauje v prci vlastnm tempem4. dt si samo nebo s pomoc lektora kontroluje prci5. srovnan materil dt uklz na msto6. dt pokrauje ve vbru dalho materilu k prci

Cst lekce Lektoi Dti RodiePed vlastn lekc Uvtn rodi a dt Pchod Pchod

Spolen vodn st Spolen prce v komunitnm kruhuSpolen prce

v komunitnm kruhuSpolen prce

v komunitnm kruhu

Hlavn st lekce ~Individuln prce s dtmi ~Informace o programu

~Pozorovn dtVoln prce dt

s materily a pomckami

~Prce s lektory ~Pozorovn dt ~Prce s dtmi

Spolen zvren st Spolen zvren st pro sdlen a reflexiSpolen zvren st

pro sdlen a reflexiSpolen zvren st

pro sdlen a reflexi

9

Prce rodiBhem voln prce dt nejprve probh spolen konzultace rodi s jednm z lektor. Dozvdaj se dleit informace nejen o specifickch Montessori pomckch a jejich vyuit, ale tak praktick informace ohledn vchovy a vzdlvn jejich dt.

V druh sti voln prce dt rodie aktivn pozoruj sv dti dle pokyn lektor. Nkdy se podle pokyn lektor mohou do prce svho dtte zapojit..

Spolen zvren stSpolen zvren st pro sdlen a reflexi vede dti k popisu (osob, vc, prosted a dje), vyprvn, formulaci otzek, vyjd-en pocit a sebehodnocen sv innosti.

Pi sebehodnocen mohou odpovdat napklad na tyto otzky:

Co jsem se dnes nauil/a Co m nejvc bavilo Co mi moc nelo S m bych chtl/a pracovat tak doma

V tto sti tak lektoi zadvaj koly pro prci doma.

V programu kad lekce pravideln zaazujeme chzi po linii a cvien ticha, kter mohou bt soust vodn i zvren sti.

Zpsob veden a prbh lekc Lektoi: Lektoi: Lektoi pipravuj program a v prbhu lekce pracuj s dtmi a rodii. Pi spolen prci dt a rodi d spolen aktivity. Pi voln prci dt podncuj a nabzej dtem prci s materily a pomckami v rmci pipravenho prosted, ukazuj postup na pipravench aktivitch. Jeden z lektor bhem kad lekce vede instrukt s rodii. Po skonen programu lekce vedou lektoi zznamy o postupu a prci dt.

Dti: Dti: V rmci voln prce v hlavn sti lekce je hlavn draz na samo-statnou prci dt s materily a pomckami. Dti si zvykaj tak na to, e s rodii nekomunikuj a sousted se na svoji innost.

Nkter materily vyaduj spoluprci dt nebo spoluprci rodi-e s dttem, aby bylo mon v asovm limitu prci s materi-lem vbec dokonit a dt mlo z dokonen prce prospch.

Rodie:Rodie:Rodie se nejdve u dle pedchozch pokyn lektora sledovat dti pi prci. U se pomoci dtti takovm zpsobem, aby zby-ten nezasahovali do jeho prce, pokud to nen poteba. Tak se u reagovat na dost dtte o pomoc klidn pipomenout dtti pravidla prce a odkzat ho zpt k samostatn prci, pokud poruuje pravidla.

Rodie se v nkterch lekcch pipojuj v dob voln prce k innosti dt. Ve spolen vodn a zvren sti lekce jsou rodie s dtmi spolen.

Co by jet mli vdt rodieCo jim projekt pinese

Rodie si dky aktivnmu pozorovn svho dtte pi prci a mo-nosti diskuze s ostatnmi rodii a lektory uvdom jak pednosti svho dtte, tak i oblasti, kde dt potebuje pomoc. Tak si uvdom, e koncentrace, tedy umt se soustedit na danou vc, je klem k uen. Nau se lpe se svm dttem spolupraco-vat, respektovat ho a ponechat mu nezbytn prostor pro vlastn samostatnost.

Rodie si z lekce odnesou nmty pro domc prci, aby mohli pokraovat s dttem v pprav na kolu tak doma.

Soust programu je zjitn individulnch poteb dtte pro ppravu na kolu, kter vyhodnot lektoi pomoc test koln zralosti.

Co je to Kniha pedkolka: Knihou pedkolka nazvme desky, do kterch si dt zakld vsledky sv prce pracovn listy, domc prce. Dle slou k zakldn materil, kter piprav dospl: zznamy rodi z pozorovn; dal dokumentace o prci dtte, osvden o ab-solvovn Programu ance. Po skonen programu si dti Knihu pedkolka odnesou dom.

10

Co je dleit pi pozorovn dt pi prci v prbhu lekce:Dospl se pozorovnm svch dt u, jak mohou dtti nejlpe pomoci, poznaj individualitu svho dtte, u se soustedit na sv dt. Rodie mohou sv pozorovn sdlet s lektorem a ostat-nmi rodii.

Pravidla pro pozorovn: rodi si nepovd s ostatnmi rodii ani s dttem, ani neoslovuje

lektora je potichu a dv se

rodi m u sebe papr a tuku na zznam poznmek a otzek, kter ho napadnou

rodi si sedne na msto, kter je domluveno, a pokud se pemisu-je, udl to velmi potichu a nenpadn

pro dt je lpe, kdy se rodi dr co nejdle od msta, kde dt pracuje

kdy na nj zane nkdo mluvit, odpov tie a strunNmty pro pozorovn: Rodi pozoruje napklad, jakm zpsobem se dt vnuje jednotlivm innostem a podle eho si je vybr, s m pracuje nejradji a jak reaguje na ostatn dti. Na lekcch obvykle vy-bereme jeden nebo nkolik nmt, na kter se rodie v dan lekci sousted. Sname se rodie vst k pozitivnmu vztahu k dtti uit je hledat, co mohou na prci dtte ocenit, vst je k vmn si i malch pokrok.

Nmty k domc prci s dttem:V zvren sti kad lekce dostanou rodie nmty na konkrtn aktivity a innosti pro domc prosted, kter budou navazovat na prci dt v programu.

Prce v lekcch nalad dt na prci doma a poskytne rodim nmt, jak s dttem pracovat

Pro dt je opakovan procviovn pomoc pro upevnn novch dovednost

Pravidla rodim pro prci s dttem v domcm prosted:

Domc prce nesm bt pro dti a rodie stresujc Pravidelnost pome v komunikaci s dttem, dt si zvykne na

pravidla a ve pjde snadnji

Rodi je ten, kdo vymezuje pravidla, ale mus je tak pkladn dodrovat

Posun dt v prbhu kurzuProjekt si nekladl za cl srovnvat vkony dt ani vsledky prce jednotlivch pilotnch organizac vzhledem k rznorodmu sloen skupin by ani tato ambice nebyla mon. Jaksi piblin men koln zralosti jednotlivch dt ped zahjenm programu a po nm vak bylo namst, nebo tak mohl bt konkretizovn posun kadho dtte bhem kurzu a identifiikovny oblasti, na nich je teba jet pracovat.

Do projektu byl proto pizvn psycholog a speciln pedagog se zkuenostmi v poradensk prci a diagnostice koln zralosti. Ve spoluprci s nimi byl zkonstruovn nestandardizovan test, jeho elem bylo posoudit pipravenost dt pro zahjen ncviku ten, psan a vuku zkladnch matematickch operac, tj. test koln zralosti dt v pti zkladnch oblastech:

Matematick pedstavy Orientace asov + prostorov + zrakov rozliovn Sluchov vnmn Pam + jazyk Grafomotorika

Vzhledem k tomu, e test byl zadvn lektory, ale v prvnch dvou cyklech vyhodnocovn centrln jeho autory, nebylo zcela mon zaadit do testu plnou klu dovednost dleitch pro spn vstup do zkladn koly. Vynechny byly oblasti, kter nelze hodnotit na dlku nebo pi jejich posouzen hroz zve-n riziko subjektivnho zkreslen, tj. nap. vslovnost, gramatick sloka jazyka, pracovn vdr, koncentrace pozornosti apod.

Test v trvn cca 3540 minut byl se souhlasem rodi dtem zadvn individuln, a to vdy na potku cyklu a tak po jeho ukonen. Po zakolen ho zadvali samotn lektoi programu a ti pak zznamov archy zaslali k vyhodnocen autorm testu.

Lektoi pak dostali v prvnm a druhm cyklu psemnou zpr-vu z testovn, kter byla podkladem pro zvren rozho-vor s rodiem. Nesla informace o tom, jak dovednosti dtte odpovdaj jeho vku z pohledu pipravenosti pro nstup koln dochzky a tak o posunu dtte v jednotlivch oblastech bhem programu. Bhem prvnch dvou cykl se ukzalo, e lektoi byli schopni se ve vyhodnocovn test prax a za pomoci prbnho hodnoticho semine zacviit ve vyhodnocovn test do t mry, e ve tetm cyklu byli schopni skrovat test a podat rodim stn hodnocen samostatn, pod superviznm vedenm autor testu (porada nad spornm skrovnm, pomoc pi vyhodnocen grafomotorickho projevu apod.).

Test byl zkonstruovn tak, e v kad z 5 oblast bylo mono do-shnout maximlnho potu 22 bod, tj. maximum celho testu bylo 110 bod. Ped zahjenm cykl bylo nkolik dt testov-no zkuebn a orientan tak byla stanovena piblin hranice koln zralosti na 70 bod, tj. doshlo-li nkter dt mn ne 70, existovalo riziko, e v nkolika oblastech jet nen pipra-veno pro nstup do Z. Z bodovho hodnocen bylo mono tak vyst, kter oblasti jsou v ppad kadho dtte nejlpe rozvinuty a kter nejvce oslabeny. Zprva z testovn obsahova-la i strun upozornn, co je jet teba ped zahjenm koln dochzky procviovat (pklad zprvy z testovn viz strana 15).

11

koly v testu mly nsledujc charakter:Matematick pedstavykoly mn vce, seln ada, uren mnostv

Orientace asov + prostorov + zrakov rozliovnkoly orientace v prostoru, asov posloupnost, orientace v tdnu, zrakov rozliovn podobnch a zrcadlovch obrazc, skldn obrzku

Sluchov vnmnkoly zjiujc schopnost sluchovho rozliovn podobnch slabik, sluchov syntza a analza slov (urovn prvn a posledn hlsky ve slov, rozklad slov na hlsky)

Pam + jazykkoly zjiujc vysplost sluchov pamti, pojmov mylen urovn nadazench pojm, antonyma

Grafomotorika5 grafomotorickch kol kresba postavy, npodoba geome-trickch obrazc a grafickch prvk psma (navazujc oblouk, smyka, piat tvary).

Z vpot bodovch hodnocen vech dt byly vytipovny ob-lasti, kde dochz bhem cykl k nejvtmu posunu, a rovn uren prmrn posun dt v jednotlivch centrech. Aby bylo mono rmcov porovnat tento posun s jinmi programy ped-koln ppravy, byly do projektu zapojeny 3 kontroln skupiny dti z pedkolnch kurz podanch rznmi organizacemi. Jednalo se o tyto skupiny:

Program Maxk (dlka 12 lekc) poadatel Stedisko pomoci ohroenm dtem ROSA Kladno

Ppravn kurz ped nstupem koln dochzky (dlka 13 lekc) poadatel o. s. Prevence ve kole Kladno

Pprava na zpis do Z (dlka 10 lekc) poadatel M speciln pro dti s vadami zraku Kladno ve spoluprci s Pedagogicko-psy-chologickou poradnou Stedoeskho kraje.

Ukzalo se, e celkov bodov spnost dt v kontrolnch skupinch byla ni ne ve vtin Montessori skupin, a to ji na potku kurz pravdpodobn zejmna z toho dvodu, e kontroln skupiny vznikaly pi organizacch pmo pracujcch s dtmi se zdravotnm postienm a ppadn handicapy dt

tam byly proto zvanj. Prmrn spnost dt v kont-rolnch skupinch na potku kurz byla 67,3 bodu, na konci kurz 76,5 bodu. Skupiny z center projektu ance vykazovaly prmrnou spnost 71,2 na potku programu a 85,3 po jeho ukonen.

Lze tak usuzovat, e Montessori skupiny zaznamenaly v pr-mru i vt prmrn posun. Tomu vak nelze pikldat dn vznam vzhledem k tomu, e kurzy kontrolnch skupin mly vtinou ni poet lekc a tedy krat dobu trvn (tedy i kdyby dti nijak nepracovaly a posouvaly se v dovednostech pouze pi-rozenm vvojem, astnci projektu ance by byli ve vhod).

Zajmav je vak porovnn posunu v jednotlivch oblastech testovn. Ve vech skupinch dti dosahovaly nejlepho vsled-ku v oblasti verbln pamti a ei, v Montessori skupinch ale v tto oblasti byla spnost vrazn vy a ji na potku pro-gramu byly dti v tto oblasti velmi spn. Lze ci, e v oblasti pamti, ei a pojmovho usuzovn test dti podcenil.

Pomrn dobr byly v prmru ve vech skupinch i matema-tick dovednosti. Nejslab oblast byla nejastji grafomotorika a sluchov vnmn. Montessori skupiny dosahovaly po ukone-n programu vraznho zlepen ve schopnosti sluchov syntzy a analzy slov (sluchov vnmn), v kontrolnch skupinch bylo nejspnjm vstupem kurz zlepen grafomotorickho pro-jevu, zejmna npodoby grafickch prvk. Pedkoln kurzy b-vaj toti na oblast grafomotoriky nejvznamnji zameny, a to i s ohledem na pn rodi, pro n je handicap v kresebnm projevu dtte nejvce hmatateln, a proto usiluj o jeho n-pravu. Naproti tomu programy v projektu ance byly obsahov vce rozrznn, k emu vybz i charakter mnoha rznorodch pomcek v Montessori pedagogice uvanch.

Test zjiovn dovednost byl bhem cykl mrn upraven. U nkterch kol dti nachzely kreativn een, je nebylo mon jednoznan identifikovat jako sprvnou i nesprv-nou odpov. Jinde se lektoi nemohli shodnout na sprvnm pojmenovn vci nebo innosti, nebo v rznch koutech republiky se obvykl a pro dti pirozen nzvy vc li (nap. okliv kared). Pesto lze ci, e se test osvdil, protoe je pomrn jednoduch na pouit i vyhodnocen a po krtkm zcviku si jeho uvn me osvojit kad zkuen uitelka M. Jak uvedly nkter lektorky: Ve, co je v testu, jsme dosud u dt zjiovaly i dle rozvjely, ale tady je to v utdn a struk-turovan form".

Ukzka test

12

Co kaj rodie

4. Dti a rodie v projektu4. Dti a rodie v projektu

Myslm si, e ance dobe a individuln pipravila nae dt do prvn tdy. Taky jsme se dozvdli spoustu vc, jak se k dtti chovat, jak ho pozorovat a jak pracovat pi een rznch ivotnch situac. Moc se mi

lbilo, kdy dti dostaly dom prci, kter byla originln a bavila ho.

Byla to pro mne 'ance' ~ vidt m dt pi prci i jinde ne doma ~ vidt, jak dt reaguje na ostatn dti ~ dozvdt se vce o pomckch a metodch Montessori ~ seznmit se s pohledem uitelek

Myslm, e nm to pomohlo obma. Dky.

S anc jsem spokojen. Dozvdla jsem se spoustu vc, mm lep pedstavu, jak se s dttem doma uit, jakm stylem a jakou formou. I na synovi je vidt, e mu ance hodn pinesla. Jet ped mscem neznal ani psmenko, uml se jen podepsat. Dnes zn psmena vechna, skld slova, um pst podle dikttu. Hrozn rd sem chod a vdy se moc t. Jsem rda, e jsem se pihlsila.

Slab strnky sv dcery jsem znala, ale tady jsem objevila een.

KazuistikyTom Dvod zaazen dtte do kurzu Dt bylo do kurzu zaazeno z dvodu schopnosti samostatnho ten a velmi vysok rovn veobecnch znalost, matka dala o pedasn nstup do na Z do 1. ro. od z 2011. Dt bylo vybrno k podrobn kazuistice vzhledem k tomu, e se jedn o dt nadan. To poskytlo monost porovnn prce v kurzu s dtmi s opanmi problmy.

Speciln poteby dtte ANO nadan k

Znm daje o dtti Ji v ranm vku se objevuj znmky pedasnho vvoje, m vbor-nou pam, velkou slovn zsobu, od 3 let zn sla a psmena, od 4 let te s porozumnm, pot s dvojcifernmi sly v oboru do 50. Vvoj probhal ve skocch vdy se zniehonic nauil nco novho, ani by k tomu byl pmo veden.

Je komunikativn, doke se velmi dobe vyjadovat a formulovat mylenky. V ei petrvv mrn forma dyslalie chybn vslovnost l. Psychologick vyeten rozumovch schopnost testem K-ABC potvrzuje vrazn nadprmrn rozumov nadn zejmna v oblasti pamti. Nejlpe si vede v oblasti vkonov poetn, vyjadovac a logick schopnosti spadaj do psma vysokho nadprmru.Do M nastoupil ve vku 3 let, adaptace na prosted M probhla bez problm. Na vstup do kolky se velmi til, ale brzy se zaal ctit ve kolce nevyuit a nudil se. Nebav ho spolen vtvarn prce, nerad v kolektivu kresl a pe. kolka se velmi nepzniv postavila k matinu rozhodnut o pedasn nstup do 1. ro. Doporuena individuln integrace dtte s vrazn nadprmrnm nadnm.

Odklad koln dochzkyPodle nzoru lektor je Tomovou silnou strnkou komunikativn sloka, jeho zjmy odpovdaj rovni 3. tdy, rd te a pt se na

Uvedeme nkolik ppad dt, kter programem proly. Z dvodu ochrany osobnch daj zde uvdme pouze kestn jmna dt.

13

otzky z encyklopedi. Slab je vak strnka bnch praktickch aktivit. Byl doporuen PEDASN NSTUP na kolu s prvky Montessori k 1. 9. 2011, kdy bylo Tomovi necelch 6 let.Tomova innost v kurzu byla zamena pedevm na hrubou a s-ten jemnou motoriku, obkreslovn, sthn papru (s obtemi, ltku vbec nezvldl), je teba se zamit na uvolovac cviky, kreslen a samo-obslun innosti, veker praktick dovednosti jsou mn rozvinuty.

RodinaPochz z nepln rodiny, bez sourozenc, ije pouze s matkou. Tatnka pravideln navtvuje.

Nhled rodi na vzdlvn Montessori Kurzy navtvovala matka nebo stdav strc. Oba metodu uznvali, pi prvn nvtv koly byli pjemn pekvapeni vybavenm Montessori pomckami a monost individuln prce se ky. Zaazen do kurzu pivtali kladn.

Nhled rodi na ast v kurzuZaazen do kurzu pivtali kladn. Na konci mli radost ze zapojen. Strc Tome velmi dobe podporoval. Jeho autoritu Tom pln pijmal (vce ne matku).

Sledovan oblasti v prbhu kurzu (netestovan) Motivace dtte k jednotlivm aktivitm nebavily ho pracovn

aktivity a grafomotorick cviky. V matematick a jazykov oblasti vyhledval obtnj koly.

Schopnost spoluprce s rodiem matka i strc dodrovali pravidla, pokud bylo poteba, byli oporou a rdcem, do prce nezasahovali, matka hodnot kladn, e se nauila mt trplivost.

Schopnost spoluprce s dtmi Tom je vd typ. Dky svm schopnostem a veobecnmu pehledu je ctit urit inteligenn nskok, kter vak dti ne vdy pijmou.

Koncentrace a rozloen pozornosti pi lekci pozornost udrel dle poteb.

Pracovn tempo a popis pracovn vyzrlosti pracovn tempo pimen vku, rychl v jazykovch a matematickch kolech, pomalej s praktickmi innostmi

Samostatnost een odpovd 3. td, je schopen sm si kol pe-st a z knih najt odpov (pokud ji nev pmo), m dobrou pam, dobe se orientuje v informacch.

Vhled rychlost pochopen principu kolu a snadnost adaptace na jin druh lohy je velmi dobr.

Pnos kurzu pro dtMatka si uvdomila, e pestoe je Tom v mnoha oblastech velmi vyspl, v jin jet potebuje rozvinout. Je dleit, aby mu nabzela do-staten mnostv zajmavch aktivit pro trnink praktickch dovednost.

MarktaPro bylo dt do kurzu zaazenoRodie nesouhlasili s doporuenm uitelek M na odklad koln dochz-ky a chtli dcei poskytnout odbornou soustavnou ppravu pro vstup do Z a tm ji umonit dohnat nedostatky. Markta zaujala lektory svou ne-soustednost na innost, astm stdnm innost, neochotou aktivity dokonovat, ale zrove svou bystrost a chut tm do kad aktivity.

Znm daje o dtti Markta navtvovala bnou M. Bhem pilotnho cyklu pestoupila do M Montessori. Adaptace na nov prosted, pravidla a zpsob prce trvala asi 14 dn. Logopedick pe neprobh a nen poteba. e je pimen vku.

Odklad koln dochzkyOdklad byl doporuen uitelkami pvodn M, rodie nesouhlasili. Podle nzoru lektor by byl odklad z dvodu nesoustednosti a nedokonov-n innosti vhodn v ppad dochzky do bn Z. V ppad nstupu do Z Montessori nen odklad nutn.

RodinaMarkta pochz pln z rodiny, m tletho bratra.

Nhled rodi na vzdlvn Montessori Zpotku nemli velk pehled, bhem pilotnho cyklu vzeel od rodi zjem o zaazen Markty do M a nsledn do Z Montessori

Nhled rodi na ast v kurzu Rodie pijali jin pohled na vchovu a vzdlvn, byli vdni za po-skytnut informace a npady, jak Marktku podpoit a v em j pomoci v pprav na plynul vstup do Z

Sledovan oblasti v prbhu kurzu (netestovan) Motivace dtte k jednotlivm aktivitm velk zjem hlavn

o mokr aktivity praktickho ivota.

Schopnost spoluprce s rodiem pi spolench innostech (rodi + dt) asto maminka autoritativn vyadovala dokonen prce. V prbhu kurzu si uvdomila i jin monosti komunikace s dttem.

Schopnost spoluprce s ostatnmi dtmi s ostatnmi dtmi spolupracovala bez problmu. Aktivn se zapojovala do spolen komunikace, snadno zvldala prezentaci sv prce ped ostatnmi. Projevovala se snaha o upoutn pozornosti lektorek (nap. nkdy a dtinsk zpsob komunikace s dosplmi, vyhledvn fyzickho kontaktu s oblbenm dosplm).

Koncentrace a rozloen pozornosti pi lekci u samostatn prce krtkodob koncentrace, spolen aktivity udrely u Marktky dletr-vajc pozornost.

Pnos kurzu pro dtMarkta by potebovala vldn a dsledn kadodenn trnovn dokonovn innost. Velk pnos pro Marktu je uvdomn jej ma-minky, e existuj monosti jinho (neautoritativnho) zpsobu komunika-ce, kter jsou asto efektivnj. Markt tak velmi vyhovovala monost pohybu pi osvojovn rznch dovednost a novch pojm.

VojtchPro bylo dt do kurzu zaazenoRodie (zvlt matka) nejsou spokojen s chovnm uitelek M k jejich synm (v anci pracuje Vojta i jeho mlad bratr Jaromr), matka hled vce respektujc monosti, jak dti vzdlvat a vychovvat, sama usiluje o respektujc pstup i doma.

Vojta m velmi specifickou povahu. Projevuje se dynamickm tempera-mentem, ni sebereflex, ve stresov situaci reaguje bojcn a s uritou nejistotou. Je mu nepjemn tich relaxan hudba, dv pednost hlun a dynamick hudb nebo plnmu tichu.

Znm daje o dtti a rodinVojta chod (spolu s bratrem) do bn nemontessori kolky, ni respekt ze strany uitelky se projevuje stresem (m rozkousan rty), uitelku povauje za autoritu, kter se boj, a proto ji respektuje. Probh u nho logopedick pe v ni frekvenci (1 za msc), Vojtovi je dobe rozu-mt. Jeho e i porozumn odpovdaj vku.

Odklad koln dochzkyOdklad nen plnovn, po zkuenosti rodiny s projektem ance je rozhodnuto, e Vojta nastoup do Montessori tdy. Lektorm se Vojta jev jako kolsky zral dt, je potebuje citliv pstup s jasn danmi pravidly; slab strnkou je Vojtova ni emon stabilita a men empatie vi okol.

RodinaPochz z pln rodiny, m ptiletho bratra. Rodie spolu dobe spolu-pracuj (oba se astnili ance).

Nhled rodi na vzdlvn Montessori Bhem pilotnho cyklu vzeel od rodi zjem o zaazen Jaromra do M Montessori a Vojtcha do Montessori tdy Z.

Nhled rodi na ast v kurzuRodie byli pjemn pekvapeni, e v mst jejich bydlit je monost vchovy a vzdlvn podle Montessori, kter do znan mry souzn s jejich pojetm vchovy a s jejich poadavky na vzdln dt

Sledovan oblasti v prbhu kurzu (netestovan) Motivace dtte k jednotlivm aktivitm Vojtu bav innosti prak-

tickho ivota, logick stavebnicov materily a materily zempisn

14

Schopnost spoluprce s rodiem otec je pro Vojtu pedevm vzorem (Vojta se nap. zajm o pomcky, kter ml pedtm v ruce jeho tatnek); maminka doke dobe pozorovat, napomh bezpe-nmu prosted, u se nezasahovat nadbyten a pouvat pozitivn popisnou zptnou vazbu; um dt synm hranice.

Schopnost spoluprce s ostatnmi dtmi Vojta se rd zapojuje do prce s vrstevnky kluky, nejvce s nimi komunikuje. Mn u ho zajm prce s mladmi nebo s dvaty. Kdy se mu nco nelb, jde stranou a sm si dl vci po svm. Nkdy se stane, e druhm zasahuje do prce, ani by dostaten vnmal jejich poteby

Koncentrace a rozloen pozornosti pi lekci Vojta pracuje s vervou, nejlep soustedn vykazuje ve skupin kluk vrstevnk. Nkdy tk mezi innostmi, tich a klidn soustedn bez pohybu pi prci na elipse ho roziluje a ponouk k ruivm projevm.

Pracovn tempo a popis pracovn vyzrlosti Vojta m sp rychlej pracovn tempo, nenech-li se vyruit okolm, dokon prci v dobr kvalit, asto vetn klidu.

Samostatnost, zpsob prce pi prci ve skupin se rd hlasit bav, pi samostatn prci se nech pomrn snadno vyruit okolm.

Vhled s pochopenm zadn kolu neml problmyPnos kurzu pro dtPnos vidme v tom, e rodie poskytuj dtti dostaten respekt. Vojta si me volit tempo, innost, msto i as prce, prci skupinov i indivi-duln ct se pak vce zodpovdn. Pnosn tak je vystavovat Vojtu pirozenm dsledkm jeho in a uit ho empatii vi ostatnm.

FilipDvod zaazen dtte do kurzu:Dyslalie, velmi patn schopnosti verbalizace, mrn motorick neklid, celkov dtsk nevyzrl dojem.

Speciln poteby dtte Krom logopedick oblasti nebyly diagnostikovny dn dysfunkce.

Znm daje o dttiVe tech letech nastoupil do M bez Montessori programu, adaptoval se pomrn dobe. Ti roky u nj probhala logopedick pe bez vraznho zlepen. Po zmn logopedky, kter probhla na doporuen lektorek ance v listopadu 2010 dolo k posunu. Bhem ty msc si Filip osvojil vslovnost vech psmen krom sykavek a psmen r a . Filpek bohuel jet nepouv nacvien hlsky v bn mluv, ale pi cviench ji vyslovuje naprosto pesn.

Filpek velmi dobe rozum otzkm, odpovd na poloenou otzku, mluv k vci, neodbh od tmatu, pokud nemu nerozum, nem problm se zeptat. Vslovnost je jet patn. e zatm jet nen na takov rovni, aby se kvalitn domluvil s pan uitelkou ve kole a se spoluky. Logopedick problmy by mohly ev. ovlivnit i schopnost ten a psan. Vzhledem k tomu logopedka doporuila odklad koln dochzky.

Odklad koln dochzky Odklad byl doporuen klinickm logopedem pro rok 2011/2012 Filpek dle nzoru lektor ance je po intelektov strnce pipraven

ke koln dochzce, ale jeho eov schopnosti by mu mohly bt pekkou v komunikaci s dtmi. Odklad mu pome ve zven sebevdom. Cel odkladov rok bude dle pokraovat v Programu ance.

Nstup koln dochzky plnovn do bn Z. Z je ale oteven integraci dt se specilnmi vzdlvacmi potebami i rznmi handi-capy. Pedagogm jsou k dispozici asistenti pedagoga, je standard, e pedagog zohleduje individuln poteby dt. Poet dt ve td je max. 20.

RodinaFilpek m jednoho sourozence sestru Jindiku 11 let podezen na ADHD. Rodina se ped tymi lety rozpadla. Ped dvma lety se rodie rozvedli. Dti rozchod nesly tce. S otcem se pravideln stkaj a maj k nmu kladn vztah.

Maminka s dtmi zstala bydlet u rodi otce dt. Prarodie dti hldaj. Ob dti preferuj hry ped televiz a potaem. Podstatnou st dne trv venku v prod. Rdy experimentuj. Jako sourozenci e roztrky mezi sebou rvakou. Nedok se domluvit na spolen innosti. Spe si mus hrt kad zvl.

Nhled rodi na vzdlvn Montessori Maminka m zkladn informace o metod Montessori, souhlas s filozofi a m k metod pozitivn vztah.

Nhled rodi na ast v kurzuVelmi pozitivn hodnocen. Filip i po ukonen programu pokrauje v dochzce do Centra, kde se Montessori metodou pracuje.

Sledovan oblasti v prbhu kurzu (netestovan) Schopnost spoluprce s rodiem v domc prci Filpek vyaduje,

aby mu maminka pipravovala koly, pi prci v centru chce pracovat sm, mamince pouze ukazuje vsledky sv prce

Schopnost spoluprce s ostatnmi dtmi na potku programu byla vzhledem k logopedick vad mal, ke konci programu rd spolupracoval v men skupince dt a nedlalo mu problm mluvit na elipse.

Koncentrace a rozloen pozornosti pi lekci Filip se vydr soustedit neruen cca 10 minut. Ni pozornost se projev vy motorickou aktivitou, hlasitjm projevem. Zpotku byl Filip upozorovn maminkou na prci spe autoritativn, nyn maminka reaguje respektujcm zpsobem a motivuje.

Pracovn tempo a popis pracovn vyzrlosti Filip si zpotku ne-dokzal rozvrhnout prci, tm pdem ml problmy s jejm dokone-nm. Po nvodu a ukzce prce s pomckou u nem problm.

Samostatnost, zpsob prce relativn samostatn, pi prci klidn, pemliv

Vhled rychlost pochopen principu kolu, snadnost adaptace na jin druh lohy je bez problmu.

Dal daje o chovn dtte.Nechv se strhnout vlivem ostatnch dt k pracovn nesoustednosti.

Pnos kurzu pro dtFilip se nauil vt samostatnosti, pozitivn hodnocen mu pomohlo k se-bedve, dky zmn logopedky dolo k logopedickmu posunu. Dok-e si promyslet prci a jednotliv kroky innost, podstatn je pokrok ve sluchov analze. Velk pokrok v sociln adaptaci, v prci ve skupin, ve schopnosti verbalizace, ve spoluprci s matkou. Ochota maminky mnit svj pstup k dtti.

Ukzka zprvy z testovnTestovn dt probhlo na zatku a na konci programu. Zde uvdme pklad testovn Filipa.

Sledovan oblasti Datum 1. testovn: 26. 10. 2010Vk v dob 1. testovn: 5 let a 4 msceDatum 2. testovn: 21. 3. 2011Vk v dob 2. testovn: 5 let a 9 msc

Testovn 1. testovn - poet bod2. testovn - poet bod

Celkov poet bod 64 79,5

Matematick pedstavy 16 17

Orientace asov + prostorov + zrakov rozliovn 16 18

Sluchov vnmn 4 12,5

Pam + Jazyk 13,5 15

Grafomotorika 14,5 17

Filip doshl celkov mrnho zlepen. Matematick pedstavy: ji na potku kurzu znal vznam pojm vce-mnstejn, ale u vtho potu prvk chyboval, ani nyn si nen jist. Jistj je ale v poetn ad jmenuje ji pes 30, v tdn tvar podle rznch kritri (barva, tvar, velikost) byl spn ji na potku. Pro zatek koln dochzky je dleit tzv. pojem potu umt spotat prvky pouhm pohledem na n. Tato dovednost pimen vku (ur 3 prvky, postaujc Filip byl jeden z nejmladch v kurzu). 15

Nutno jet procviovat: spotn vtho potu prvk (8 a vce) chybuje

Orientace: nahoe/dole ji znal, pote inilo vlevo dole apod. zlep-eno, ji se lpe orientuje, i kdy chybuje. Logika posloupnosti (azen pbhu dle obrzk za sebou) je jet nejist. Orientace v tdnu (kter den pijde po) bhem kurzu vyzrla. Zrakov rozliovn tvar a skl-dn obrazc (oboj je dleit pro ncvik potenho ten) bylo vyzrl ji na potku kurzu.

Nutno jet procviovat: pravolevou orientaci, azen obrzk podle posloupnosti (co bylo nejprve a co potom).

Sluchov vnmn: rozliovn podobn znjcch slabik bylo npadn nevyzrl, nyn vrazn posun. V oblasti identifikace hlsek ve slo-vech nejvznamnj zlepen ze vech oblast (na potku nejist uril u jednoduchch slov prvn hlsku i spe slabiku, na konci identifikuje i posledn hlsku, naznaen rozklad slov).

Nutno jet procviovat: Je poteba dle trnovat rozklad slov, zvlt se zamit na identifikaci hlsek ve slov

Pam + e: krtkodob pam jet s rezervami. Nadazen pojmy um urovat nyn pesnji (dve hledal spolen znaky, nyn ji zobecu-

je, nadazuje). Rovn pesnji najde sprvn vraz pro pojem opanho vznamu (veselsmutn apod.).

Nutno jet procviovat: krtkodobou pam (opakovn vt).Grafomotorika: mrn zlepen kvality projevu. Npodoba tvar se ji da dobe, grafick elementy psma rovn, i kdy proveden je nejist (avak v prbhu kurzu dolo k evidentnmu zlepen). Kresba postavy je obsahov tm pimen, proveden je mn zrun, ale pomrn vyspl (syntetick znzornn rukou nepilepovanch k tlu).

Nutno jet procviovat: plynulost tah a kvalitu proveden, soumr-nost.

InterpretaceFilip ml silnou vnitn motivaci, kter ho posunula vped. Poadoval, aby mu maminka pipravovala domc koly. Dleit byla ochota maminky zmnit svj pstup k dtti a jej kadodenn prce s dttem formou hry.

Mal posun v grafomotorice pikldme tomu, e Filip m hor hrubou motoriku i jemnou motoriku potebuje celkov dozrn, maminka zaala dochzet s Filipem na rehabilitaci.

5. Pilotn organizace5. Pilotn organizaceSeznam organizac, kde se projekt realizoval

Stedisko Zasteujc organizace Lektorsk tm Koordintor

Matesk kola KlubkoGrusova 448, Pardubice-Polabiny

NEN

Radka StieberovSimona LivorovRenata SazimovHana umplov

Lenka tychov

M a Z SlunkoBzeneck 23, Brno-Vinohrady

M a Z Slunkormkova 14Brno-Lesn

Veronika DrakovEva Batkov

Petr dekKlra Kotvicov

Lenka tychov

Montessori Kamnek rodinn vzdlvac centrumVsetnsk 454, Valask Mezi

M, Z a S pro sluchov postien

Vsetnsk 454, Valask Mezi

Iva RozkonHelena Hegarov

Eva SvtnickJana Plesnkov

Miroslava Chmelov

Zkladn kola a Matesk kolaSuch Dl

NEN

Lenka SoumarovVeronika olnov

Anna VaisarovJana olcov

Lenka tychov

Matesk kola MontessoriOdl. pracovit Z a M Kladno, Norsk;

Na Vyhaslm 3197, Kladno

Obansk sdruenSdruen rodi pi 11. M Na

Vyhaslm 3197 v Kladn

Jana SmolkovMartina Bernardov

Hana KoukalovTereza Randkov

Lenka tychov

Montessori Centrum PomnnkaPlachho 25, esk Budjovice

NEN

Mgr. Iva KikavovMgr. Kamila vindlovMgr. Vra Dytrichov

Mgr. Irena Maruincov

Miroslava Chmelov

Centrum Sofieikova 12, 251 01 any

NEN

Olga MatlkovDenisa JurovPatra Gamage

Marcela Rozsypalov

Miroslava Chmelov

Matesk kola Montessori Jablonec nad Nisou, p. o.

Zmeck 10, Jablonec nad NisouNEN

Vlasta HillebrandovZdenka Drobnkov

Zuzana SaneiJana Dukov

Miroslava Chmelov

16

Charakteristika vybranch organizacCentrum Pomnnka esk Budjovice Centrum Pomnnka, o. s. se nachz pmo v centru eskch Budjovic, v prostorch historick budovy. Pracuje od roku 2006 a kad rok se zvyuje poet dt, kter do centra pi-chzej se svmi rodii na nkter z program. Prostory celho centra dchaj atmosfrou dtsk tvoivosti a radosti piprave-n prosted se skutenou dtskou kuchykou, police s pomc-kami, prostor pro dtskou prci, uen a tvoen.

Vech pt pracovnch dn v tdnu je plnch usilovn prce dt ve vku od t msc a do jedencti let. Pomnnka ji od svho potku zaala aktivn vyuvat metodu Marie Montesso-ri, dky kter dlaj dti neuviteln pokroky. V Jinch echch byla Pomnnka prvnm dtskm centrem, kter tuto metodu zaalo pouvat. Lektorky centra proly Vzdlvacm kurzem pedagogiky M. Montessori (v rmci DVPP s akreditac MMT).

V souasn dob se krom Montessori pedagogiky v centru dti setkvaj i s Feuersteinovou metodou instrumentlnho obo-hacovn, kter dti u soustednosti a rozvj jejich mentln schopnosti a sociln uvaovn. Vborn vsledky maj tak hodiny artefiletiky, pi kter dti vytvej skupinov i osobn vtvarn produkce a u se komunikovat s okolm, vyjadovat sv emoce a zlepovat svou grafomotorickou vybavenost. Kad lekce se astn urit poet zdravch dt spolen s jednm handicapovanm.

Do programu ance se zapojili rodie s dtmi, kte ji do Pomnnky chodili na nkter z program, ale tak novci, kte do centra pili pmo za Programem ance. Rodim byl program doporuen v M nebo nkm, kdo ji centrum znal. Protoe centrum m zkuenosti s dtmi se specifickmi i speci-lnmi potebami, mohly tak v Programu ance vyut lektorky sv zkuenosti a pomoci rodim a dtem i s vtmi obtemi pi pprav na kolu.

editelka centra Pomnnka prezentovala za Spolenost Monte-ssori, o.s. projekt ance pro vae dt na evropsk konferenci Montessori Europe v jnu 2011 v Bratislav.

Matesk kola Montessori KladnoMatesk kola v Kladn je tytdn matesk kola s kapacitou 112 dt. Vkov smen tdy pracuj podle kolnho vzdl-vacho programu, kter je zaloen na principech a zpsobech prce s dtmi v pipravenm prosted pro pedkoln vzdlvn podle pedagogiky Montessori.

M pracuje podle vchovn vzdlvacho programu M. Montes-sori od roku 1998, kdy zanala jako pilotn kola s tmto progra-mem v jedn ze svch td. Postupn se tento zpsob prce, na zklad velkho zjmu ze strany rodiovsk veejnosti, rozil i do ostatnch td. V souasn dob pracuj tmto zpsobem vechny tdy M a zjem rodi o tento typ vzdlvn nkoli-kansobn pevyuje kapacitu matesk koly. Mateskou kolu navtvuj dti z Kladna, z blzkho i vzdlenjho okol. Uitel-sk sbor tvo skupina 9 uitelek, kter spojuje spolen zjem o pohodu a radost dt. Vtina uitelek absolvovala Vzdlvac kurz pedagogiky M. Montessori (v rmci DVPP s akreditac MMT), ti uitelky absolvovaly tak trninky se zahraninmi lektory organizace AMS. Pedagogick sbor se dle vzdlv na dalch seminch pro pedagogy, osobnostnch kurzech a dalm profesnm vzdlvn.

Pravidelnou soust komunikace s rodii jsou vzdlvac programy pro rodie a spolen vlety i vcedenn vpravy dt a rodi jednotlivch td; rodie se tak sami zapojuj svmi nabdkami do programu dt v M.

Uitelky a cel personln tm matesk koly spojuje spolen zjem o pohodu a radost dt. To je vidt na kadm kroku v rozshlch prostorch cel matesk koly ve je velmi vkus-n a krsn zazeno: ve tdch jsou skuten mal kuchyky, prosted rozdleno do jednotlivch koutk podle oblast praktick ivot, smyslov vchova, jazyk, matematika, proda a zempis, vtvarn a hudebn koutek; velk prostory pro relaxaci a odpoinek dt. I kdy M je pmo u lesa, peuje se tak o zahradu jednotliv sti jsou oszeny stromy, rostlinami a hernmi prvky podle jednotlivch svtadl, o kterou peuj tak rodie.

Program ance vedly ti zkuen uitelky, kter maj s v prci s dtmi podle programu Montessori nejdel zkuenosti. V ka-dm pilotnm cyklu byly pihleny dti ze vech td matesk koly dti s odloenou koln dochzkou a dti, kter potebo-valy v poslednm roce pedkolnho vzdlvn vce pozornosti a pomoci. Program probhal v prostorch jedn ze td, kter byla pro program vdy upravena.

Zkladn kola a Matesk kola Such Dl, okres Nchod Mlotdn kola s mateskou kolou v Suchm Dole v okrese Nchod v phranin oblasti s Polskem m kapacitu kolem 50 dt 25 dt v matesk kole a 25 dt ve dvou tdch Z. Prosted koly funguje jako jeden propojen organismus pro vzdlvn dt od t do jedencti let. Budova mal koly pro-bhla v nedvn dob rozshlou rekonstrukc, take dti maj ve kole opravdu pjemn a hezk prosted.

Velk pozornost je ve kole vnovna integrovanm km, ko-la integruje dti se specifickmi vzdlvacmi potebami z okol obce. Pro ky s SPU jsou zavedeny doplkov hodiny reedu-kan pe, ve kole maj zkuenost s p o dti se specilnmi potebami a zajitnm asistenta pedagoga; kola spolupracuje s Pedagogicko-psychologickou poradnou a Speciln-pedago-gickm centrem v Nchod.

Do kolnho vzdlvacho programu jsou zavedeny vchovn a vzdlvac prvky podle programu Montessori, postupn pib-vaj pomcky a jejich vyuit pi prci s dtmi. Proto tak veden koly pivtalo program ance pro vae dt, kter pipravil monost zven pe dalm dtem, pomohl v dalm vyba-ven pomckami Montessori programu a informanm kolen pedagog. V Programu ance byly zapojeny dti se specifickmi i specilnmi potebami ze koly v Suchm Dolu, ale hlsily se i dal dti z okol obce.

Pan editelka koly se do projektu ance pihlsila s velkm nadenm, kter penesla na rodie a dti, dal kolegyn lektorky programu a tak veden obce. Posledn den k ukonen kadho pilotnho cyklu Programu ance byl vznamnou ko-munitn slavnost (na kter ani jednou nechybl ndhern dort s logem projektu).

Pstup k dtem prezentuje kola tmito slovy: Dt se u v prosted, kter mu vyhovuje. U se pomoc specilnch pomcek formou pokus a omyl

a dky tomu se u samo.

Uen probh spontnn od konkrtnho k abstraktnmu. Dt si samo vybr innost, kterou chce vykonvat. Dt doke porovnat svoji vlastn prci s pedlohou. Dt se u peovat o sebe a ivotn prosted.

17

6. Zvr6. ZvrPi pilotnm ovovn jsme vytvoili metodiku, kter pome lpe pipravit dti pro vstup do zkladn koly. Nejvtm pnosem byla ptomnost rodi, kte dostali monost objektivn pozorovat sv

dt a srovnvat ho s ostatnmi dtmi. Poznali jeho siln strnky i oblasti, ve kterch jejich dt potebuje pomoc. Tak se nauili s dttem pracovat, co jim urit pome v prbhu koln do-

chzky. Mnoz z rodi tak po seznmen s principy Montessori pedagogiky zmnili svj pstup k dtti, nauili se ho vce respek-

tovat a mn zasahovat do jeho prce.

18

V R byl v obdob 1. republiky o Montessori metod vydn spis Pruka vdeck pedagogiky. V nov dob se informace o Montessori programu zaaly it opt po roce 1989. V Pra-ze pracovala asi ti zazen s Montessori programem a uiteli vykolenmi v zahrani. Prvn kurz o metod Montessori pro pedagogy a rodie se konal v Praze v r. 1998 pod vedenm ame-rickch lektor z organizace AMS. Program Montessori zaaly realizovat matesk koly v Kladn a v Jablonci.

Montessori zazen v CR 44 center (rodinn, vzdlvac, matesk) a klub pro rodie

s dtmi vedench metodou MM

73 mateskch kol (sttn i soukrom) 26 Z se tdami Montessori

Spolenost Montessori, o. s.Spolenost Montessori vznikla v roce 1999, zaloila j dr. Jitka Brunclkov, kter ji do nedvn doby tak vedla. Spolenost organizovala v roce 2000 prvn vzdlvac kurz veden lektory z evropskch zem a postupn pipravila vlastn vzdlv-n, nejdve zamen na pedagogy M. Od potku en Montessori vzdlvn velmi podporoval Prof. PhDr. Karel Rdl, CSc. (nyn prorektor Univerzity Pardubice), kter je autorem publikac o metod Montessori, po roce 2000 se podlel na VP pro pilotn ovovn programu Montessori v M a Z; stle ns podporuje a je odbornm garantem Spolenosti.

Spolenost Montessori m formu obanskho sdruen, sdl v Praze, kde m vybaven metodick centrum pro podn kurz a vcvik pedagog. lenskou zkladnu tvo pedagogov, rodie a pznivci, kte maj zjem na roziovn Montessori systmu vzdlvn. V souasn dob je do veden Spolenosti zvolen tylenn vbor; (chod kancele zajiuj dv asistent-ky, na organizaci a koordinaci vech dalch aktivit se podl asi sedm lid s stenmi pracovnmi vazky).

Clem Spolenosti je en mezinrodn uznvanho progra-mu Montessori a tm rozen nabdky vzdlvacch monost v R. Spolenost Montessori podporuje vznik center a kol s programem Montessori, s pomoc projekt a grant pomhala zpotku pi vybaven prvnch mateskch kol specifickmi pomckami. Pipravuje semine, informan kurzy, semine se zahraninmi lektory, v minulosti pedagogick exkurze do zahraninch kol, podporuje tvorbu a vydvn metodickch materil a peklad publikac o Montessori teorii, poskytuje prostor pro sdlen zkuenost a komunikaci. V minulch letech jsme koordinovali sestaven modelovho VP s vyuitm prin-cip a zpsobem prce Montessori pedagogiky pro pedkoln vzdlvn a 1. stupe zkladn koly.

Spolenost Montessori je vnmna jako nrodn organizace pro en informac o Montessori pedagogice a ztita tohoto programu v esk republice zejmna proto, e ji tm 15 let buduje povdom o Montessori pstupu k dtti, informace hlavn mezi pedagogy a rodie, ale i dal veejnost; vybudovala prostor tomuto zpsobu vzdlvn ve vzdlvacm systmu v R; vzdlv systematicky svj tm lektor a pipravila obsah nejen informanch semin, ale hlavn organizaci komplex-nch vzdlvacch kurz. Spo-Mo je lenem organizace SKAV

(Stl konference asociac ve vzdlvn) a zapojuje se do dal-ch iniciativ na podporu progresivnch zmn ve vzdlvn.

Vzdlvn Jako vcvik pedagog organizuje Spolenost Montessori ji tradin Vzdlvac kurz v rozsahu 350 hodin, jako DVPP s akre-ditac MMT, kter opravuje k zskn Nrodnho diplomu Montessori. Kurzy trvaj asi jeden a pl roku, jsou zameny na prci s dtmi 36 let nebo 612 let a zastuj se jich uitel z M a Z, speciln pedagogov a dal odbornci ve vzdlv-n; (ppadn rodie, kte chtj vzdlvat sv vlastn dti nebo je pro n tato monost soust profesn rekvalifikace).

V roce 2012 budou oteveny 22. a 24. kurzy Vchova a vzdl-vn dt v pedagogickm systmu Marie Montessori. Kurzy jsou organizovny jako prezenn studium a nslech v doporuench zazench Montessori. Na zatku je tdenn teoretick blok, dle 34denn tematick semine k jednotlivm oborm, kde je krom teoretickho vchodiska hlavnm obsahem praktick prce s materilem a pomckami a jejich vyuit pro aktivn samostatnou prci dt pro efektivn uen a naplnn jejich vvojovch poteb. V prbhu kurzu astnci zpracuj esej k teorii, sestavuj vlastn didaktick portfolia, zpracuj zvre-nou prci, sleduj prci s dtmi v Montessori zazen. Na konci kurzu je blok pro opakovn vzdlvacch oblast a prezentace zvrench prac: Nrodn diplom Montessori obdr astnci po splnn vech podmnek kurzu.

Dal tradin je Informativn kurz s rozsahem 4 dn semine a jeden den nslechu. Je to velmi strun kurz s pehledem zkladnch princip a oblast prce s dtmi, s ukzkou prosted v M a 1. stupn Z.

Informace a zkuenosti pedv stl lektorsk tm s pedago-gickou prax v prci s dtmi podle Montessori pedagogiky 5 a 15 let a extern odbornci, kter jsme podali o spoluprci. Lektorsk tm Spo-Mo poskytuje odborn pedagogick pora-denstv a konzultan podporu pi aplikaci metody Montessori, semine na kl pro centra a koly nebo semine pro studenty pedagogickch kol.

Spolenost realizuje projekt s finann podporou ESF a MMT; projekt se jmenuje ance pro vae dt a je zamen na vyuit Montessori didaktiky pi pprav dt se specifickmi potebami na kolu. V souasn dob letos a pt rok probh v metodic-km centru Spolenosti Montessori mezinrodn kurz s akre-ditac svtov organizace AMI, take mme monost obohatit sv zkuenosti o informace pedvan touto organizac. V roce 2011 jsme zaali vydvat elektronick Zpravodaj pro registrova-n leny a dal zjemce a pznivce.

Dal semine a kurzy k zkladnm principm nebo jednotlivm oborm organizuj regionln centra s Montessori programem pro sv klienty rodie dt nebo jako informativn tak pro dal- veejnost. Jedn se napklad o veern semine, jednodenn nebo vkendov akce nebo i vcedenn semine tak napklad s akreditac DVPP pro pedagogy. Zazen spolupracujc se Spolenost Montessori maj monost inzerovat sv akce tak na webu Spo-Mo nebo ve Zpravodaji.

Od roku 2012 nabz Spolenost Montessori dal roziujc semine (s akreditaci MMT) nebo semine (ppadn konzul-tace) na kl pro organizace a sdruen, kter mohou probhat v metodickm centru v Praze nebo pmo v mst objednvajc organizace.

7. Montessori pedagogika v CR7. Montessori pedagogika v CR

19

Aktivity Spolenosti Montessori

Spolenost Montessori ji od roku 1998 v esk republice mezinrodn uznvan systm pedagogiky podle Marie Montessori.

Spolenost Montessori o. s.

Diplomov kurzyDlouhodob vzdlvn zamen na

dti 36 a 612 let. Ureno peda-gogm, rodim i dalm zjemcm,

kte chtj zskat hlub znalosti Montessori pedagogiky. Kurzy jsou

akreditovny MMT.

Inovativn projekty ve vzdlvn

ance pro vae dt projekt na podporu koln zralosti pedkolk.

Montessori projekt pro inkluzi podporuje vytvoen inkluzivnho

prosted na 1. stupni Z.

Leknn podpora vzdlvn ve sdruench kolch.

Tematick kurzySemine zamen na dl tmata (hudba, pohyb, koln projekty...) s ohledem na principy Montessori

didaktiky. Ureno pedagogm i veejnosti.

Vce se dozvte na www.montessoricr.cz

Kurzy pro rodiesemine zamen na vkovou

kategorii 03 roky.

Publikan innostSpolenost Montessori podporuje

vydvn peklad zahraninch knih s tematikou Montessori pedagogiky.

20

Projekt ance je zamen na ppravu dt pedkolnho vku na koln vzdlvn a na podporu a pomoc rodim pi domc prci s dttem. Vychz ze zkuenost s vyuvnm pomcek a materil Montessori pi prci s dtmi se specickmi potebami a z nrok na pipravenost dtte pro vstup do koly. Je uzpsoben prci s dtmi, kter nemohou zazen Montessori navtvovat pravideln.

www.sance-montessori.cz

www.montessoricr.cz

Projekt ance pro vae dt, spolenosti Montessori R, o. s., je spolunancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk republiky v rmci OP Vzdln pro konkurenceschopnost, v oblasti Rovn pleitosti dt a k se specilnmi vzdlvacmi potebami. Zaal v beznu 2010 s dlkou trvn 3 roky. V prb-hu projektu vznikl Program lekc ance, kter se pilotn ovil v 8 v mateskch centrech, mateskch a zkladnch kolch od listopadu 2010 do ervna 2012.

Blank PageBlank PageBlank Page