R O Z V R H · III. Formace bratří spolupracovníků po první profesi 21. Místem formace...

R O Z V R HFORMACE A STUDIA

ČESKÉ DOMINIKÁNSKÉ PROVINCIE

ČESKÁ DOMINIKÁNSKÁ PROVINCIEPRAHA 2006

Text ve znění po schválení akt provinční kapituly z r. 2006

OBSAH

OBSAH

PROVINČNÍ ROZVRH FORMACEÚvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3I. Přednoviciát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3II. Noviciát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4III. Formace bratří spolupracovníků po první profesi . . . . . . . . . . . . . . . 7IV. Klerikát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8V. Permanentní formace bratří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

PROVINČNÍ ROZVRH STUDIAÚvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11I. Plán institučního studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11II. Doplňkové studium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14III. Stálé studium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15IV. Uspořádání studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16V. Studenti Generálního studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16VI. Zkoušky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17VII. Hospodaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

PŘÍLOHY PROVINČNÍHO ROZVRHU STUDIAPříloha 1: Tematické okruhy studia k lektorátu teologie . . . . . . . . . . . . 19Příloha 2: Praktické pokyny pro zájemce o řádový lektorát . . . . . . . . . . 25Příloha 3: Statut Generálního studia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

PROVINČNÍ ROZVRH FORMACE [ 3 ]

PROVINČNÍ ROZVRH FORMACE

Úvod

1. Smyslem formace je, aby každý z bratří byl veden k plnosti života ak apoštolátu v duchu dominikánského charismatu.

2. Základem formace je Kniha stanov a nařízení, Všeobecný rozvrh formacea Směrnice kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštol-ského života pro formaci v řeholních institutech Potissimum institutioni z 2. 2.1990. Tento provinční rozvrh formace konkretizuje požadavky řádových do-kumentů podle potřeb a možností české dominikánské provincie. Je rozvrženpodle fází řeholní formace, která však tvoří jeden celek. Ke kontinuitě formacemá přispět formační rada, vzájemné návštěvy magistrů aj.

3. Formační radu provincie tvoří: magistr noviců, magistr kleriků, magistrbratří spolupracovníků, promotor pro povolání a promotor pro trvalouformaci. Další členy může jmenovat provinční rada. Členové formační radysi volí ze svého středu předsedu.

4. Během celé formace doporučujeme využívat vhodné příležitosti k účastina formačních a vzdělávacích programech pořádaných bratřími a sestrami jakv naší provincii, tak i v jiných provinciích.

I . Přednovic iát

5. Přijímání do noviciátu je zásadně stanoveno tak, aby po ročním noviciá-tu mohli bratři, kteří budou po slibech studovat, začít obvyklý akademickýrok. Práce se zájemci o řád začíná přibližně rok před takto stanoveným začát-kem noviciátu. Je nejen na promotorovi pro povolání, ale i na jednotlivýchklášterech a bratřích, aby rozvinul svou aktivitu a hledal způsoby, jak přiblížitmladým lidem dominikánský řeholní život. Doporučuje se umístit ve sdělova-cích prostředcích informace pro ty, kdo by hledali cestu do řádu a nejsouzatím v osobním kontaktu s nikým z bratří.

6. Uchazeče přijímá do přednoviciátu promotor pro povolání; v případěuchazečů starších 40 let rozhodne o jejich přijetí formační rada na návrhpromotora pro povolání. O přijetí do přednoviciátu promotor pro povoláníuchazeče písemně vyrozumí. První měsíce přednoviciátu vyplní předevšímosobní rozhovory promotora pro povolání s kandidáty. Kandidáti tráví každýměsíc jeden víkend v klášteře. Před nastoupením do noviciátu ať jsoukandidáti minimálně jeden měsíc a maximálně tři měsíce v klášteře, nejlépe vevětším konventu, kde by měl sídlit promotor pro povolání; mezi koncem

[ 4 ] PROVINČNÍ ROZVRH FORMACE

tohoto pobytu a začátkem noviciátu ať je doba alespoň jednoho měsíce.Kandidáti mají účast na bohoslužebném životě konventu a zabývají se podvedením promotora pro povolání stanovenými tématy. Během dlouhodobéhopobytu v klášteře také manuálně pracují a kandidáti ke kněžství se učífrancouzsky.

7. Smyslem přednoviciátu je zjistit přiměřenou lidskou a křesťanskouzralost kandidátů nebo alespoň reálnou možnost jejího dosažení, seznámit ses životem v klášteře a napomáhat jejich odpovědnému rozhodnutí ohledněvstupu do noviciátu“ (viz Kongregace pro řeholníky a sekulární instituty:instrukce Renovationis causam z 6. 1. 1969, č. 4).

8. Následují tematické okruhy, jejichž zpřesnění pro každou sezónu a kon-krétní skupinu leží na bratřích, kterým jsou svěřeny ve spolupráci s promo-torem pro povolání:

– duchovní život – cíl života a cesta k němu, mravní ctnosti, zakotveníkřesťanského duchovního života ve vykoupení, modlitba, kontakt s Božímslovem, prožívání svátostí, dary Ducha svatého;

– řeholní život – biblické kořeny, čistota a poslušnost, komunitní život,observance, dominikánské charisma;

– apoštolát – služba slova v životě církve, situace u nás, novozákonnízáklady, dominikánský apoštolát, aktuální úkoly;

– liturgie – církev jako svátost, podstata liturgie, mše svatá, liturgie hodin;– dějiny spásy – krátký nástin dějin spásy, Kristův život jako zdroj spásy;– základy víry – vzhledem k nedostatečně rozvinuté katechezi probrat

články víry, nejvhodněji podle apoštolského Symbolu .

II . Novic iát

A. Přijetí do noviciátu9. O přijetí kandidátů do noviciátu rozhoduje komise jmenovaná provin-

ciálem ve složení: formátoři, představení domů, kde probíhá formace, a pro-motor pro povolání. Kandidát musí v zásadě do konce května zaslat naprovincialát žádost o přijetí, doporučení faráře nebo jiného kněze, se kterýmje v kontaktu, zdravotní potvrzení o způsobilosti k noviciátu, potvrzení o křtu,biřmování a svobodném stavu a doklad o dosaženém vzdělání. Kandidáti sev přednoviciátu podrobují psychologickému vyšetření.

10. Komise posuzuje tyto právem požadované dokumenty a výsledekpsychologického vyšetření. Ať též vyslechne další členy řádu, kteří uchazečeosobně znají. Má s každým kandidátem osobní pohovor. O přijetí rozhoduje


komise tajným hlasováním, jehož výsledky předkládá provinciálovi ke koneč-nému rozhodnutí podle LCO č. 173. Doporučuje se, aby se přijímacích po-hovorů zúčastnili i bratři, kteří nejsou členy komise (někdo z Otců, bratříkleriků nebo noviců), aby se tak využil čas k dalším rozhovorům.

11. Nechť přijímací komise důsledně přihlíží k tomu, aby byly dodrženypodmínky pro přijetí dle LCO č. 155: věková zralost a samostatnost a dosta-tečný zdravotní stav, alespoň několik let od konverze (cca 4 roky), složenámaturitní zkouška pro kandidáty kněžství, dokončení studia na vysoké škole,pokud je již v druhé půli.

12. Kandidáti mají dostat zprávu o přijetí nejpozději do konce června.Promotor pro povolání udržuje styk s těmi, jejichž přijetí bylo odloženo.

B. Formace v noviciátu13. Provinciál s radou může podle potřeby na jednu sezónu jmenovat

submagistra noviců. Novicmistr má plnou odpovědnost před vedenímprovincie a nedělitelnou pravomoc vůči novicům. Asistenti včetně submagistraspolupracují při formaci noviců a podléhají v této činnosti jeho autoritě.

14. Formace noviců probíhá především ve dvou liniích. Jednu z nich tvoříživot noviciátní komunity a druhou soustavné plánované přednášky a roz-hovory ze stanovených tematických okruhů podle požadavků Kodexu kano-nického práva a Knihy stanov a nařízení. Je třeba dbát na to, aby byl položendůraz na řeholní a duchovní formaci, vnitřní modlitbu a řeholní zasvěcení.

a) Život noviciátní komunity15. Život noviciátní komunity má být uspořádán tak, aby se kombinovala

oddělenost noviciátu a jeho podíl na životě konventu. Oddělenost má zajišťo-vat klid a čas pro studium, modlitbu a rozjímání. Nelze stanovit jednoduchépravidlo pro spojování obou prvků. O převzetí určitých oficií nebo jednotli-vých prací v klášteře se má převor s novicmistrem dohodnout, aniž by tím byladotčena pravomoc převora podle LCO č. 181.

16. Liturgii hodin má noviciát v zásadě společně s konventem. Předpoklá-dá se obvyklá struktura včetně kompletáře s jednou hodinkou během dne. Jepotřebné, aby bratří čerpali z Božího slova především prostřednictvím officiilectionis. Noviciát se má zúčastňovat konventní mše svaté. Liturgická oficianoviců při jiných mších, včetně nedělních, nechť se využívají jen v krajnínutnosti a nechť se omezí na minimum. Úcta k eucharistii ať je prohlubovánaadorací v kapli nebo v kostele. Vhodnou mírou je společná chórová modlitbapěti desátků růžence, nebo účast na společné modlitbě růžence s věřícímiv kostele.


17. V noviciátu i v dalších stupních formace je třeba dbát na dodržovánířeholních observancí, zejména klauzury, nošení hábitu, silencia, kázně v jídlea ve využívání času. Je třeba pečlivě dbát o to, aby novicové pochopilia svobodně přijali život podle evangelních rad poslušnosti, čistoty a chudoby.Nesmí jít ale o askezi samoúčelnou a nepochopitelnou pro člověka s dnešnízkušeností. Veškerá omezení mají sloužit cíli, jímž je dokonalá láska. V novi-ciátu se doporučují občasné kapituly vin zaměřené na přestupky protiřeholním observancím a proti bratrskému soužití. Tyto kapituly nesmí býtformalitou.

18. Vhodná účast na kulturním životě může podpořit program noviciátníkomunity. Úkolem novicmistra je vytvořit a udržovat noviciátní knihovnu s li-teraturou duchovní, populárně věroučnou, odbornou a beletristickou. Dopo-ručují se pravidelné společné rozhovory o přečtených knihách. Novicmistra konvent také spoluodpovídají za péči o zdraví noviců: doporučují se společ-né vycházky a výlety a možnost individuálního nebo společného sportování.

b) Přednášky a rozhovory19. Velmi důležitou součást formace noviců tvoří pravidelné osobní i spo-

lečné rozhovory novicmistra s novici. K formaci je třeba počítat též pravidelnépřednášky a besedy. Dosavadní praxe reagovala na možnosti a potřeby provin-cie a ustálila tyto tematické okruhy:

– rozhovory nad Písmem svatým – minimálně jednou týdně, nejlépe nadnedělními texty, nebo kratší setkání denně; bratři mají volně formulovat, čímje texty oslovují, jak jim rozumí i jaké problémy s nimi mají; má jít spíš o roz-hovor než o poučování, ale bratr, který rozhovor vede, může kultivovat osobnípřístup bratří příležitostnými exegetickými a hermeneutickými poznámkami;podle osvědčené praxe modlitebních a biblických skupin se doporučujedoplnit rozhovor volně formulovanými modlitbami odpovídajícími na pro-brané texty;

– rozhovory o duchovním životě – novicmistr nebo jiný bratr má probratzáklady duchovního života podle některé osvědčené metody, zejména témataobrácení, víra, následování, naslouchání Božímu slovu, modlitba, rozjímání,řád milosti, dary Ducha svatého a charismata, překážky duchovního života,prožívání evangelních rad; podle potřeby je možno jako hosty přizvat odbor-níky (spirituální teologie, psychologie, lékařství);

– dějiny spásy – systematické probrání dějin spásy s důrazem ne jejichvrchol v Ježíši Kristu; doporučuje se, aby přednášející byl orientován v biblis-tice;


– katechismus – podle potřeby je nutné doplnit znalost katechismu podleněkterého vhodného katechismu pro dospělé; bylo by předčasné zacházet doryze spekulativního objasňování a rozvíjení věroučných pravd, ale je vhodnéuž zde nabídnout výhled tímto směrem a poukázat na možné zužitkováníposvátné nauky pro rozjímání;

– úvod do liturgie včetně rozboru žalmů – objasnit podstatu liturgie jakoveřejné bohopocty a vykonávání Kristova kněžského poslání jeho církví,poukázat na smysl posvátných znamení, probrat hlavní části liturgie, exegezežalmů a kantik liturgie hodin včetně christologického výkladu;

– dějiny řádu – základní etapy vývoje řádu, možná je též diskuse o poučenívyplývajícím z historických informací;

– Kniha stanov a nařízení – smyslem tohoto tematického okruhu je dátnovicům celkový pohled na Knihu stanov a nařízení a podrobnější znalostřehole, základní ústavy a hlav I. – X. LCO;

– rozhovory s odborníky – o otázkách lidských vztahů, sebevýchovy, spo-lečenského chování apod.

20. Okruhy je možno podle potřeby rozdělit a sloučit. Novice, pro kteréby byl některý tematický okruh zbytečný (např. katechismus, dějiny spásya úvod do liturgie pro novice s teologickým vzděláním) může novicmistr odúčasti dispenzovat. U bratří, kteří mají po noviciátu studovat na teologickéfakultě, je třeba pamatovat na přípravu na studium podle aktuálních poža-davků fakult (např. latina, řečtina). Doporučuje se alespoň udržovat dosaženouúroveň v cizích jazycích.

III . Formace bratř í spolupracovníků po první profes i

21. Místem formace bratří spolupracovníků po první profesi po dobu třílet je zpravidla konvent v Plzni (srov. LCO 217); formaci bratra v dalších dvouletech určuje provinční rada na základě doporučení formační rady provincie(srov. LCO č. 218). Vzhledem k počtu bratří kleriků a spolupracovníků můžestejný bratr zastávat oficium magistra bratří kleriků i spolupracovníků. Magistrbude sledovat jejich duchovní růst a pořádat pro ně pravidelná setkání.V místní komunitě bude určený bratr, který bude magistrovi pomáhat veformaci. Praktická práce bratří spolupracovníků v tříletém období musí býtsladěná s jejich formací, především jim musí dávat dost prostoru pro modlitbu,rozjímání, četbu a pro společný program určený magistrem bratří spolu-pracovníků.

22. U každého z bratří spolupracovníků rozhodne provinciál po poraděs regentem studia a novicmistrem o studijní formaci. Bratři, kteří mají zájem


a u kterých je naděje na úspěšné absolvování, jsou vysláni na dálkové nebodenní studium teologie. Především ať se umožní každému bratrovi rozvinoutjeho specifické povolání. O jiném studiu bratří spolupracovníků rozhodujeprovinciál s radou.

23. Bratři, kterým nebrání žádná závažná osobní či zdravotní překážka,absolvují kurs řízení motorových vozidel.

IV. Kler ikát

24. Život z víry, stálé následování Krista by mělo být prioritou i v obdobíklerikátu. Přestože bratři věnují většinu svého času studiu, měli by konat z mo-tivu víry, způsobem, který navazuje na dominikánskou tradici, pro apoštolskýživot, vlastní našemu řádu.

25. Základní formační dům bratří kleriků naší provincie je konvent v Olo-mouci. Jejich studium a formace probíhá v současnosti zejména v toulousképrovincii.

26. Zvláštními prostředky duchovní formace kleriků jsou měsíční rekolek-ce a duchovní cvičení jednou ročně, pravidelné rozhovory s magistry ve sku-pinkách i jednotlivě. O rekolekcích a duchovních cvičeních platí obdobně to,co je o nich uvedeno v kapitole o permanentní formaci (kap. V.). Je třebapečovat o to, aby studium a formace tvořily jeden celek. Ať se i ve studiupodporuje aktivní přístup bratří.

27. O kombinaci relativní oddělenosti se zapojením do života komunityplatí stejné zásady jako pro noviciát. Přitom je třeba dbát na zachování jednotykonventu. Bratři jsou spoluzodpovědni za svou formaci, nejsou jen objektyvýchovného působení. Vychovává také každý sám sebe a působí na ostatní.Bratři se snaží o společnou modlitbu růžence, soukromou adoraci a prohlubujísvou přípravu na ranní rozjímání. Magistr dbá na vytvoření potřebnéhočasového prostoru, zejména ve večerních hodinách. Pokud jde o výchovuk pochopení a přijetí řeholní observance a života podle evangelních rad a dáleo kontakt kleriků s kulturou a o péči o jejich zdraví, platí obdobně pravidlauvedená v kapitole věnované noviciátu. Je potřeba ukázat bratřím významstudia, pozdvihnout jejich motivaci ke studiu a zvážit cesty, které by tomu bylomožno napomoci – návštěvy a přednášky osobností ze zahraničí, prázdninovépobyty. Vzhledem k nevelkému počtu bratří je nutno více rozvinout spoluprácis jinými provinciemi, se sestrami apod.

28. Spoluodpovědnost kleriků za život komunity se projevuje také jejichsamosprávou. Bratři si volí prefekty na dobu jednoho roku. Vzhledem k mění-cím se podmínkám je možné přizpůsobit jejich počet potřebám. Prefekty


schvaluje magistr kleriků, který jim podle vlastního uvážení svěřuje úkoly aradí se s nimi při rozhodování o životě komunity kleriků.

29. Klerikát vede magistr kleriků, který má plnou zodpovědnost předvedením provincie a nedělitelnou pravomoc vůči klerikům. Při formaci mumohou pomáhat submagistři, kteří v této činnosti podléhají jeho autoritě(srov. statut provincie). Je vhodné a v souladu s tradicí využívat při vedení kle-rikátu též samosprávy kleriků. Je užitečné, aby se magistr, submagistři a pre-fekti pravidelně setkávali k rozhovorům o životě komunity.

30. Služba lektora nechť se uděluje nejdříve na konci 1. ročníku studia aslužba akolyty nejdříve na konci 2. ročníku. Vhodným datem pro slavnouprofesi je slavnost sv. Dominika, která se tak stane svátkem komunity. V žá-dosti o slavné sliby bratr jasně uvede úmysl stát se knězem, nebo požádá o pře-vedení do stavu bratří spolupracovníků. Jáhenské svěcení nechť je obvyklev říjnu na začátku 5. ročníku v Olomouci, v době akademického roku mají býtbratří pověřováni jáhenskými pastoračními úkoly (křty, svatby, pohřby, vy-učování apod.) jen natolik, aby se mohli dostatečně věnovat dokončení studiaa složení státních zkoušek. Kněžské svěcení ať je po skončení 5. ročníku,obecně na jednom místě v Olomouci. Bratři by měli postupně získat pastoračnízkušenosti. Dobrým obdobím je čas prázdnin po čtvrtém ročníku. V souladus předpisy církve ať se v liturgii konventu vytvoří prostor pro latinskouliturgii. Formace ke kněžství by neměla spočívat pouze v učení liturgických acírkevních funkcí, důraz by měl být na osobním následování Krista.

31. Bratři, kterým nebrání žádná závažná osobní či zdravotní překážka,absolvují kurs řízení motorových vozidel.

32. Na místo první asignace po počáteční formaci by se měl bratr připra-vovat aspoň šest měsíců předem, aby mohl několikrát navštívit komunitu apřipravit se na to, co bude dělat. Místem první asignace by měl být konvent,nikoli dům. Důvodem je větší možnost postupného uvedení do praktickéhoživota.

V. Permanentní formace bratř í

33. Formace nekončí věčnými sliby a svěcením. Stává se ale více úkolembratří samotných. Jsme vyzýváni k stálému obrácení, k tomu potřebujeme pro-hloubené studium, které mám pomůže očistit víru. Každodenními prostředkyformace otců a bratří jsou čtení Písma svatého, studium posvátné nauky, mo-dlitba a rozjímání. K formaci přispívá praktikování evangelních rad a tradičnířeholní observance. Intelektuálním aspektem stálé formace se zabývá Provinčnírozvrh studia. Je vhodné, aby se každý zaměřil na některou oblast studia, v ní


se zdokonaloval, příp. složil lektorát, a seznamoval ostatní s plody svého úsilí(srov. Provinční rozvrh studia, kap. II. a III.).

34. Naše pastorační úsilí by mělo brát v úvahu změny v církvi a ve spo-lečnosti. Rozpoznat a mít odvahu přijmout znamení času znamená učinit našepůsobení srozumitelnějším a účinnějším. Podobně je třeba i společně promýšletotázky pastorace. Zdá se vhodné, aby ti, kteří budou zastávat jednotlivá oficia,měli možnost si rozšířit poznatky a obohatit se zkušenostmi odjinud. Je třeba,aby v komunitě byla vymezena pro každého bratra hlavní činnost. O přijetídalších závazků rozhodne představený po poradě s komunitou.

35. Doporučenými prostředky komunitní formace jsou jednodenní reko-lekce jednou měsíčně a týdenní duchovní cvičení jednou ročně.

36. Doporučený model pro měsíční rekolekci je společná mše svatá s ká-záním vedoucího rekolekce a mimoto jedna promluva na duchovní téma. Lzedoplnit jednu přednášku z teologických, filozofických nebo praktických oborůpodle rozvrhu studia.

37. Týdenní duchovní cvičení konaná jednou ročně je třeba odlišit od časuurčeného na odpočinek otců a bratří. Doporučuje se, aby se konala na vhod-ném místě mimo klášter. Vhodné je, aby duchovní cvičení absolvoval konventnebo aspoň jeho část společně. Praktické okolnosti si ale vynucují celoprovin-ční koordinaci. Promotor pro trvalou formaci každý rok pověří vedenímspolečných exercicií některého z bratří. Jako vedoucí duchovních cvičení mo-hou posloužit přednostně členové řádu, po pečlivém výběru i hosté. Klasickýmmodelem duchovních cvičení v dominikánské komunitě je týden relativně do-konalé a meditativně prožívané liturgie a denně několik přednášek zaměřenýchv nejširším smyslu na duchovní život. Je vhodné zajistit dostatečný čas a vhod-né prostory pro silentium. Od účasti na duchovních cvičeních v některém rocemůže dispenzovat provinciál.

PROVINČNÍ ROZVRH STUDIA [ 11 ]

PROVINČNÍ ROZVRH STUDIA

Úvod

1. Generální studium Řádu bratří kazatelů (dominikánů) – a jeho Institutsvatého Tomáše Akvinského (IST) – v Olomouci (dále jen „GS“) bezprostřed-ně spolupracuje s Cyrilometodějskou teologickou fakultou UP v Olomouci.Posluchači institučního studia na Generálním studiu, pokud regent studiav jednotlivém případě nerozhodne jinak, jsou na této fakultě zapsáni na řádnédenní studium. Jednotlivé případy se rozhodují individuálně, mimo jiné den-ním a též externím a mimořádným studiem na jiné vysoké škole katolickéhoteologického směru a výjimečně též individuálním studiem a zkouškami naGenerálním studiu.

2. Generální studium plní tyto úkoly:a) studentům institučního studia zapsaným k řádnému dennímu studiu na

Cyrilometodějské teologické fakultě na UP v Olomouci doplňuje vzdělání dleRatio studiorum generalis (RSG) v oblastech specifikovaných v tomto Provin-čním rozvrhu studia. Děje se to přednáškami, semináři a konzultacemi. Výsled-ky studia těchto doplňkových Tematických okruhů se podle rozhodnutí regen-ta studia ověřují zkouškami;

b) poskytuje řádovým kněžím přípravu ke zkoušce opravňující zpovídata zkouší je;

c) poskytuje absolventům institučního studia přípravu ke zkoušce prostupeň lector theologiae a zkouší je;

d) poskytuje další vzdělávací služby mimo rámec uvedený v bodech a) – c)různým osobám a skupinám na úrovni katechetických kurzů na základědohody s jinými instituty zasvěceného života, sdruženími věřících nebo diecé-zemi.

3. Regent studia po konzultaci s lektory a po přípravě v komisi pro inte-lektuální život předloží provinciálovi s radou ke schválení statut Generálníhostudia. O ekonomickém statutu GS pojednává kapitola VII. tohoto Rozvrhu.

I . P lán inst i tučního studia

4. Plán institučního studia se shoduje se schváleným studijním plánemCyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci. Účast studentů na přednáš-kách hlavních předmětů, které určí moderátor GS, je povinná. V době insti-tučního studia má být pro studenty hlavní záležitostí studium filosofie a teo-logie; moderátor GS však po konzultaci s magistrem kleriků může dovolit

[ 12 ] PROVINČNÍ ROZVRH STUDIA

zapsání některých jednotlivých předmětů na jiné fakultě jako mimořádnéstudium. Podle eventuálního vývoje studijního plánu a podle skutečného stavuv jednotlivých oborech, zejména analogicky s přihlédnutím k č. 114 § 3 IIIRSG, doplňuje GS studentům dále uvedené tematické okruhy. Výběr z okruhů,rozsah a způsob prověření vědomostí navrhne pro každý akademický roka ročník moderátor GS a předloží nejpozději na první podzimní zasedáníprovinční rady k projednání.

5. Každý klerik ať stráví během svého institučního studia alespoň jedensemestr v zahraničí.

6. Moderátor GS ve spolupráci s regentem a magistrem kleriků vypracujerozvrh doplňkového studia pro bratry studující ve Francii (s ohledem na českáspecifika, např. české dějiny) a určí zapojení do apoštolátu a praxi v konven-tech a domech provincie o letních prázdninách.

7. Moderátor GS ve spolupráci s regentem a magistrem kleriků vypracujerozvrh doplňkového studia pro bratry studující v Olomouci. Ať každý rok nazačátku akademického roku zhodnotí nabídku studijního programu v oblastifilosofie a jiných důležitých předmětů na CMTF UP v Olomouci a zajistípotřebné doplňkové přednášky.

8. Ať bratři během základní formace absolvují vhodné lekce kurzuo komunikaci (vzhledem k budoucímu apoštolátu, rozhovorům a jednánís lidmi).

Doplňující tematické okruhy pro instituční studium9. Proseminář ke studiu teologie – metody individuálního vysokoškolské-

ho studia a intelektuální práce10. Filozofiea) Úvod– Filozofie a teologie v díle sv. Tomáše Akvinskéhob) Ontologie– Přínos sv. Tomáše k aristotelské tradici– Analogia entis– Přehled nauky o transcendentálních vlastnostech jsoucna– Ontologické diferencec) Antropologie– Vztahy těla a duše– Filozofická psychologie poznání– Antropologický základ etiky ctnostíd) Dějiny filozofie– Vývoj tomismu od 14. do 19. století


– Význační žáci sv. Tomáše ve 20. století11. Fundamentální teologiea) O Zjevení– Preambula fidei u sv. Tomáše Akvinskéhob) O církvi– Církev jako Boží lid nové smlouvy v díle Yves Congara12. Biblistikaa) Úvod do Písma svatého– Otázky kánonu, význam Septuaginty– Nová pojetí inspirace– Poměr biblické a systematické teologieb) Starý zákon– Rozbor jevu proroctví ve SZ– Deuterokanonické knihy v rozvoji SZ biblické teologiec) Nový zákon– Nová pojetí vzniku evangeliíd) Exegeze– Exegeze a výklad v kontextu tradice

– Pravdivost Písma sv. a literární druhy13. Dogmatika– Stvoření a vědecký výklad vzniku světa a života– Boží všemohoucnost a svoboda tvorů– Klasický traktát De Verbo incarnato a unio hypostatica14. Morální teologie– Tomášovské pojetí morální teologie– Informace o diskutovaných otázkách morální teologie (ochrana života,

sociální učení, pohlavní a manželský život)15. Teologie duchovního života– Dominikánská tradice (sv. Tomáš Akvinský, sv. Kateřina Sienská,

porýnská mystika, Garrigou-Lagrange)16. Liturgika– Stručný přehled dějin a současnosti dominikánské liturgie17. Dějiny církve– Vybrané kapitoly z dějin dominikánského řádu18. Pastorální teologie– Přehled hodegetiky– Pohled na mimofarní pastoraci– Laický apoštolát, evangelizace, misie


– Hnutí v církvi– Teologie kázání a homiletická praxe– Psychologické a sociologické aspekty lidských vztahů– Církevní administrativa– Základy řízení (managementu)– Základy ekonomiky farnosti, konventu a provincie

II . Doplňkové studium

19. Doplňkové studium po studiu institučním probíhá dvojím způsobem:a) na GS podle č. 2. b, c);b) mimo českou dominikánskou provincii:– doplňkové studium pro potřeby specializovaného apoštolátu;– pro získání licenciátu a doktorátu teologie na institucích, které k tomu

mají oprávnění podle církevního práva.20. Pokud jde o studium mimo provincii, přednost mají instituce řádu

kazatelů, ale podle možností a potřeb to mohou být i jiné vysoké školy. Kestudiu mimo provincii doporučuje regent studia a po projednání s lektory GSrozhoduje provinciál. Podmínkou pro vyslání na studium k licenciátu je zpra-vidla získání lektorátu teologie v řádu a dostatečná aktivní znalost jazyka(nejlépe státní jazyková zkouška), ve kterém má probíhat další studium. Před-nost mají posluchači s lepším průměrem známek v institučním studiu.

A. Plán studia ke zkoušce opravňující zpovídat21. Lhůta ke složení této zkoušky je dána v LCO č. 251, odložení zkoušky

ze závažných důvodů může povolit provinciál. Absolventi institučního studiapo kněžském svěcení se připravují individuálním opakováním látky ze stano-vených tematických okruhů z literatury určené lektory GS pro dotčené obory.Lektoři poskytují individuální nebo skupinové konzultace, jejichž hlavní náplníje rozbor případů.

22. Předepsané obory a tematické okruhy ke zkoušce pro zpovídání:a) morální teologie– nauka o hříchu na pozadí nauky o ctnostech;– těžký a všední hřích;– vybraná speciální témata k diskutovaným morálně teologickým otázkám;b) hodegetika– praktické otázky svědomí (laxnost, skrupulozita);– mravní norma a výchova k jejímu dodržování;– souvislosti pastorace s odborným poradenstvím;


c) církevní právo– kánony 959 – 997, 1055 – 1165, 1311 – 1399 a 1717 – 1731.

B. Plán studia pro stupeň lector theologiæ

23. U řádových kněží, kteří se budou dále věnovat samostatné intelektuálnípráci (bádání, publikační činnost, vyučování – jako lektoři konventu) a spe-ciálnímu apoštolátu, se nadále požaduje v české provincii získání lektorátu.

24. Studium je individuální pod vedením lektorů GS. Lektor může téžuspořádat skupinové konzultace a doporučit externí přednášky nebo seminářena jiných vysokých školách. Cílem studia je podrobnější znalost hlavníchteologických oborů a příprava na samostatnou badatelskou a pedagogickoučinnost. Důraz je položen na znalost solidních pramenů světové odborné lite-ratury, na biblický a patristický základ a na metodu sv. Tomáše Akvinského.

25. Schopnost samostatné práce se ověřuje písemnou prací na témadohodnuté s lektorem, kterého moderátor GS pověřil jejím vedením. Prácemusí čerpat z hodnotné teologické literatury. Přednost mají prvotní prameny.Nemá jít o pouhou kompilaci.

26. Předepsané obory pro zkoušku k lektorátu:– úvod do díla sv. Tomáše Akvinského;– biblistika;– dogmatika;– morální teologie.27. Podrobnější informace uvádí příloha tohoto Rozvrhu studia pod náz-

vem Tematické okruhy studia k lektorátu teologie.

III . Stá lé s tudium

28. Každý bratr má právo a povinnost věnovat pravidelně určitý čas syste-matickému studiu v určené oblasti. Představení konventů jsou povinni vytvořitpro toto studium potřebný čas, volnost a klid. Plnění této povinnosti ať věnujepozornost kanonická vizitace provinciála. Bratři v rámci stálého studia se za-měří na stanovené obory.

29. Na akademický rok nebo podle potřeby i delší období stanoví regentstudia s dostatečným předstihem obor, na který se studium řádových kněžía eventuálně bratří kooperátorů s teologickým vzděláním soustředí. Určenýlektor GS sestaví seznam doporučené literatury s podrobnými bibliografickýmiúdaji ve dvou okruzích: 1° kvalitní současné příručky v rozsahu institučníhostudia v různých dostupných jazycích pro zopakování látky; 2° literatururozšiřující látku nad tento rozsah s důrazem na otázky v současnosti diskuto-


vané, potřebné pro praxi. K literatuře lektor vyhotoví komentář se stručnýmianotacemi a odborným hodnocením doporučených knih a článků i oznáme-ním, kde jsou dostupné, a sylabus důležitých témat ke studiu.

30. Stálé studium koordinuje regent studia, tematicky odpovídá za danousezónu pověřený lektor GS a v každém konventu s ním spolupracují lektořikonventů. Pověřený lektor doplňuje individuální studium literatury vlastnímipřednáškami a přednáškami hostů, které zajistí. Přednášky, včetně termínůa vhodných míst, na kterých se mohou shromáždit bratří z určité oblasti, jsousoučástí plánu oboru na sezónu. Stanovuje ho provinční rada na návrh regentastudií. Regent vede o průběhu studia protokolární záznam, který je k dispoziciv provinčním archivu.

31. Jednotlivé úseky studia se uzavírají kolokviem. Na nich mají bratříprokázat nabyté vědomosti.

32. Z tohoto systému stálého studia jsou zcela vyjmuti lektoři GS a učiteléfilozofie a teologie na vysokých školách teologického zaměření, dále ti, kdov daném oboru mají lektorát, licenciát nebo doktorát, a ti, kdo jsou v danédobě studenty doplňkového studia na GS nebo mimo provincii podle kapito-ly II. tohoto rozvrhu, dále bratří, kteří absolvovali trienální zkoušky v rámcidiecéze, a také bratří starší 60 let.

IV. Uspořádání studia

33. Regent studia koordinuje celou studijní aktivitu v provincii, moderátorGS řídí hospodářskou a technickou stránku GS, organizuje studium a zkoušky,dokumentuje činnost GS, řídí porady lektorů GS, pokud není přítomen regentstudia.

34. Všichni regentem navržení vyučující na Generálním studiu jsouoznačeni jako lektoři. Lektory jmenuje na doporučení komise pro intelektuálníživot provinciál po projednání s provinční radou.

35. Na návrh regenta studia může u neteologických oborů provinciál sesvou radou ustanovit jako externího lektora i osobu, o které je známo, že jeschopna přednášet svůj obor, přestože nemá předepsanou kvalifikaci.

36. Regent studia předloží provinční radě každý rok zprávu o přípravěbudoucích vyučujících.

V. Student i Generálního studia

37. Studenti institučního studia na GS, kteří se zapisují na řádné dennístudium na katolické teologické fakulty, jsou přijímáni dvojím způsobem:


a) Pokud má fakulta vlastní přijímací řízení, jsou k němu vysíláni všichnibratří, kteří při nástupu do noviciátu ohlásili svůj záměr studovat a provinciáls radou nerozhodli jinak, a ti, o kterých tak rozhodl dodatečně provinciáls radou.

b) Neorganizuje-li fakulta pro naše studenty přijímací řízení, provede jeinterně komise jmenovaná regentem studia.

38. Samospráva kleriků je zastoupena jimi voleným delegátem, který seúčastní porad lektorů GS.

VI. Zkoušky

39. Studenti GS jsou obvykle zapsáni k řádnému dennímu studiu naCyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci, úspěšně složené zkouškypředepsané fakultou jsou uznávány provincií jako splnění podmínek kekněžskému svěcení. Moderátor GS může po konzultaci s příslušným lektoremGS vypsat pro studenty zvláštní zkoušky z doplňujících tematických okruhů.Pak zkouší lektor GS.

40. O zkoušce opravňující zpovídat mluví č. 21, 22. Uchazeč skládá zkou-šku před tříčlennou komisí, která se skládá z moderátora GS nebo jím dele-govaného lektora a dvou dalších jím jmenovaných lektorů. Zkouška nenízaměřena na teoretické zvládnutí předepsaných tematických okruhů. Komisepředloží zkoušenému k řešení konkrétní případy, ve kterých se sbíhá proble-matika morální, právní a pastorální, a posuzuje komplexní řešení. Zkoušenýmá být schopen odůvodnit zvolená řešení z pramenů. Výsledek zkoušky sehodnotí stupni (1) summa cum laude, (2) cum laude, (3) bene, (4) insufficien-ter. Druhou zkoušku skládají ti, kdo nezískali řádový lektorát, tři roky posložení zkoušky první.

41. Zkouška k lektorátu teologie má dvě části: ústní a písemnou. Ústnízkouška probíhá před tříčlennou komisí lektorů GS za předsednictví mode-rátora GS. Trvá dvě hodiny, z každého oboru se zadává jedno téma, ke které-mu má zkoušený podat soustavný výklad. Výsledek zkoušky hodnotí po jejímukončení komise čtyřmi stupni, jak je uvedeno v č. 40. Písemnou práci hod-notí její vedoucí a aspoň jeden recenzent určený regentem studia. Své návrhypředloží komisi, která o hodnocení práce definitivně rozhodne. Na písemnémosvědčení podepsaném regentem studia a provinciálem je uvedeno, že bratruse uděluje titul lektor teologie a uvádějí se obě hodnocení, jakož i témata ústnízkoušky a téma písemné práce. Pokud se bratr připravuje k licenciátu teologiena škole k tomu církevně právně příslušné a nemá ještě lektorát, lze mu na GSuznat licenciátní písemnou práci za písemnou práci k lektorátu, pokud dojde


k dohodě o jejím rozsahu, tématu a pojetí a bude pro licenciát úspěšně obhá-jena.

VII. Hospodaření

42. Příjmy a výdaje GS jsou součástí hospodaření provincie. Moderátor GSpo projednání s moderatoriem GS a regentem studia předloží návrh rozpočtua způsob jeho čerpání ekonomické radě provincie. Po jeho projednání v pro-vinční radě se stane součástí rozpočtu provincie jako fond GS.

TEMATICKÉ OKRUHY STUDIA K LEKTORÁTU TEOLOGIE [ 19 ]

PŘÍLOHY PROVINČNÍHO ROZVRHU STUDIA

Pří loha 1: Temat ické okruhy studia k lektorátu teologie

A) Úvod do studia sv. Tomáše AkvinskéhoTémata

1. Bibliografie, život a dílo sv. Tomáše Akvinského2. Sv. Tomáš a Aristoteles3. Jazyk a metoda v díle sv. Tomáše, vztah teologie a filosofie4. Tomismus 16. stol (D. BaZez, M. Cano ...)5. Neotomismus a 24 tomistických tezí, filosofické problémy evoluce

LiteraturaGILSON, Étienne. Le thomisme (též italský, anglický a polský překlad)CHENU, M.-D. O.P. Introduction à l’étude de saint Thomas d’Aquin (též

polsky a anglicky)kol. Křesťanská víra ve světle současné teologieMEYER, Hans. Thomas von Aquin. Sein System und seine geistgeschichtliche

StellungPIEPER, Joseph. ScholastikaPIEPER, Joseph. Tomáš z AkvinaTUGWELL, Simon O.P. Albert und ThomasWALZ, Angelus. Der Aquiner in seiner Zeit. Persönlichkeit und Leistung des

hl. Thomas von AquinSOUSEDÍK, Stanislav. Jsoucno a bytí. Úvod do četby sv. Tomáše Akvinského

B) BiblistikaTémata

1. O inspiraci (pojetí inspirace u sv. Augustina, sv. Tomáše Akvinského,J. Lagrange, P. Benoita, K.Rahnera a L. A. Schöckela) a o inspiraci Septuaginty

2. O kánonu biblických knih, Apokryfy a kumránská literatura3. Noematika (metoda sv. Tomáše Akvinského, autentická interpretace)4. Dějiny patriarchů (práce o. Rolanda de Vaux O.P.)5. Dějiny Božího zjevení (5 etap Božího zjevení ve Starém zákoně)6. Syntetický přehled o vzniku Starého zákona7. Pentateuch (vznik a teologický rozbor)8. Historické knihy (vznik a teologický rozbor)9. Prorocké spisy (vznik a teologický rozbor)

[ 20 ] TEMATICKÉ OKRUHY STUDIA K LEKTORÁTU TEOLOGIE

10. Didaktické spisy Starého zákona (zvláště Ježíš Sirach, II. kniha Makabejská a knihaMoudrosti)

11. Historicko-politický přehled období vzniku Nového zákona12. Synoptická evangelia (současný stav bádání)13. Janovo evangelium a listy14. Přehledný životopis sv. Pavla a rozbor jeho díla15. Biblická teologie (přehled nauky, výklad hesel: víra, křest, eucharistie)

Literatura– Všeobecné biblické lexikonyHAAG, H. Bibel-LexiconDUFOUR, Xavier-Léon. Slovník biblické teologieNOVOTNÝ, A. Biblický slovníkHERIBAN, Jozef. Príručný lexikón biblických vied– Lexikony Starého zákonaHARRIS, R.L., ARCHER, G.L., WALTKE, B.K. Theological Wordbook of the

Old TestamentJENNI, E., WESTERMANN, C. Theologisches Handwörterbuch zum altenTestament– Lexikony Nového zákonaCOENEN, L., BEYREUTHER, E., BIETENHARD, H. Theologisches

Begriffslexikon zum Neuen TestamentKITTEL, G. Theologisches Wörterbuch zum Neuen Testament– Úvody k bibliROBERT, A., FEUILLET, A. Introduction à la BibleKROVINA, M. Všeobecný úvod do Písma svätého– Úvody ke Starému zákonuEISFELDT, O. Einleitung in das Alte Testament– Úvody k Novému zákonuHARRINGTON, D. J. Interpreting the New Testament: A Practical GuideKROVINA, M. Zvláštny úvod do Nového zákonaWIKENHAUSER, A., SCHMID, J. Einleitung in das Neue Testament– Komentáře k bibliBROWN, R. E., FITZMEYER, J. A., MURPHY, R. E. The Jerome Biblical

Commentarykol. Études bibliqueskol. Die Heilige Schrift in deutscher Übersetzungkol. La sainte Bible traduite en français sous la direction de l’École Biblique

de Jérusalem


– Komentáře ke Starému zákonukol. Das Alte Testament Deutschkol. Die Heilige Schrift des Alten Testaments– Komentáře k Novému zákonukol. Herders theologischer Kommentar zum Neuen Testamentkol. Das Neue Testament Deutschkol. Das Neue Testament übersetzt und kurz erklärt– Teologie Starého zákonaIMSCHOOT, P. van. Théologie de l’Anciens TestamentRAD, G. von. Theologie des Alten Testaments– Teologie Nového zákonaCULMANN, O. Christologie Nového ZákonaMEINERTZ, M. Theologie des Neuen Testaments– Biblická archeologieALBRECHT, W. F. The Archeology of Palestine– Atlasy Svaté zeměGROLENBERG, L. H. Atlas van de Bijbel (též francouzsky a anglicky)– Dějiny starozákonního obdobíALBRIGHT, W.F. From the Stone Age to ChristianityBIČ, M. Palestina od pravěku ke křesťanstvíNOTH, M. Geschichte Israels– Dějiny novozákonního obdobíKROVINA, M. Nový zákon v „plnosti času“. Poznámky k exegéze

C) DogmatikaTémata

1. Teologie a věda (ST I q. 1)2. Pět cest k Bohu (ST I q. 2)3. O Boží dokonalosti (ST I q. 4)4. O Boží dobrotě (ST I q. 6)5. Poznání Boha přirozeným světlem (ST I q. 12 a. 12)6. Boží sebepoznání (ST I q. 14 aa. 2 – 4)7. Je-li Bůh Pravdou (ST I q. 16 a. 5)8. Je-li život Boží činností (ST I. q. 18 a. 2 – 3)9. O Boží vůli (ST I. q. 19 a. 3)10. O Boží lásce (ST I. q. 20 a. 1)11. O Božím milosrdenství a spravedlnosti (ST I. q. 21 a. 4)12. O předurčení (ST I. q. 23 a. 4)


13. O vycházení v Bohu (ST I. q. 27 aa. 12,2,4)14. O jménu Ducha svatého (ST I. q. 37)15. O andělích (ST I. q.62 aa. 1 – 3)16. O hypostatické unii (ST III. q. 2 aa. 1 – 2)17. De gratia Christi (ST III. q. 7 a. 1; q. 8 a. 3)18. De scientia Christi (ST III. q. 9 a. 1,2)19. De transsubstantione (ST III. qq. 75 – 77)20. De sacramento ordinis (Suppl. ST III q. 35)

LiteraturaJe uveden pouze výběr doporučené literatury podle kritéria dostupnosti.

Úplnější bibliografii poskytne lektor oboru.NICOLAS, Jean-Hervé O.P. SynthPse dogmatiqueRAHNER, K., VORGRIMMLER, H. Kleines Theologisches WörterbuchZVĚŘINA, Josef. Teologie Agapé I., II.TANQUEREY, Ad. Synopsis Theologiae dogmaticae I. - III. Parisiis: Daclée

& SociiDIEKAMPF, Franciscus. Theologiae Dogmaticae Manuale I. – IV. Tamtéž

Sacrae Theologiae Summa I. - IV. Madrid: BACGARRIGOU-LAGRANGE, Reginald. De Deo Uno; De Deo Trino et Creatore;

De Christo Salvatore; De Eucharistia; De gratia. Roma: AngelicumDACÍK, Reginald. Věrouka pro laiky I. – IV. Olomouc: KrystalGRANAT, Wincenty. K člověku a Bohu v Kristu. Řím: Křesťanská

akademie, 1981 – 1986Initiation théologique I. – IV. Paris. CerfHistoria salutis. Serie de monografías de Teología dogmática I. – XXI.

Madrid: BACIBAÑEZ, Javier, MENDOZA, Fernando. Introducción a la Teología; Dios

Uno en Esencia; Dios Trino en Personas; Dios Creador y Enaltecedor; DiosSantificador: I. La gracia + II. Los sacramentos; La Madre del Redentor; DiosConsumador. Madrid: Palabra, Colección Pelicano

AUER, Johannes, RATZINGER, Joseph. Kleine katholische Dogmatik I. –VIII. Regensburg: Pustet

BAKER, K. Fundamental of Catholicism I. – III. San Francisco: IgnatiusPress, 1985

PIOLANTI, Antonio. Dio nel mondo e nell’uomo; Dio Uomo; I Sacramenti;Il Mistero Eucaristico. CittB del Vaticano: LEV

SPIAZZI, Raimondo. Teologia Cattolica I. – III. Roma: Edizioni Vivere In,1984


D) Morální teologieTémata

1. O konečném cíli člověka2. O svědomí3. O různých morálních systémech4. O účincích jednání – o principu dvojího účinku5. O pramenech morálnosti – o předmětu, cíli a okolnostech6. O spolupráci7. O teologickém rozlišení hříchu8. O ctnostech obecně9. O zákoně10. O vnitřních hříších11. O vášních12. O ctnosti víry13. O ctnosti naděje14. O ctnosti lásky15. O spravedlnosti a právu16. O restituci17. O etice života18. O ctnosti čistoty19. O problémech sexuality v manželství20. O ctnosti umírněnosti

Literatura– Dokumenty magisteriaHumanae vitaeCentesimus annusSplendor veritatisDonum vitae– KompendiaMERKLBACH. Theologia moralisPRÜMMER. Theologia moralisKOLL, Albert van. Theologia moralisSV. TOMÁŠ AKVINSKÝ. Summa theologica IIa/IIae (Summa teologická II.

část, II. díl)LAUN, Andreas. Das Gewissen: Fragen der Moraltheologie heute, Aktuelle

Probleme der MoraltheologieHÖRMANN. Lexikon der christlichen Moral


GÜNTHÖR, A. Anruf und Antwort I. - III.GÜNTHÖR, A. Morálna teológiaTONDRA, F. Morálna teológia

PRAKTICKÉ POKYNY PRO ZÁJEMCE O ŘÁDOVÝ LEKTORÁT [ 25 ]

Pří loha 2: Prakt ické pokyny pro zájemce o řádový lektorát

1. Zájemce podá nejdříve po skončení zimního semestru posledníhoročníku institučního studia regentovi studia žádost o doplňkové studiumk lektorátu teologie obsahující přehled výsledků dosud vykonaných zkoušekv rámci institučního studia a návrh tématu lektorské písemné práce, nejlépe popředběžné dohodě s příslušným lektorem.

2. Příprava začíná tím, že regent studia oznámí zařazení do doplňkovéhostudia a sdělí případné potřebné informace, pokyny a doporučení.

3. Obory, témata a literatura jsou obsaženy v příloze k Provinčnímurozvrhu studia obsaženému v této brožuře. Individuální nebo skupinovékonzultace poskytují příslušní lektoři. K oborům lektorské zkoušky jsoupříslušní tito lektoři:

– úvod do studia sv. Tomáše Akvinského – fr. ThLic. Jordán VINKLÁREK

– biblistika – fr. ThLic. Dominik DUKA

– dogmatika – fr. ThLic. Štěpán FILIP

– morálka – d.p. Doc. ThDr. Josef BENEŠ

Vedoucí lektorské práce nemusí být totožný se zde uvedenými lektory.Může je z lektorů Generálního studia a externích spolupracovníků vybratregent studia. Průběžné změny lektorů nejsou vyloučeny.

4. Studium a psaní lektorské práce trvá nejdéle do konce dalšího akade-mického roku. Uchazeč o lektorát oznámí po obdržení souhlasu provinciálase složením lektorské zkoušky regentovi studia ukončení přípravy. Předá mujeden exemplář písemné práce, který bude zadán k hodnocení recenzentovi.Podle potřeby může být přibrán další recenzent. Po získání posudkurecenzenta a návrhu hodnocení od vedoucího práce jmenuje moderátor komisia určí termín ústní zkoušky, která proběhne pod jeho předsednictvím podleRozvrhu studia č. 41.

[ 26 ] STATUT GENERÁLNÍHO STUDIA

Pří loha 3: Statut Generálního studia

1. Generální studium (dále jen „GS“) je badatelskou a vzdělávací institucíčeské dominikánské provincie.

2. GS v sobě slučuje středisko institučních studií, středisko vyšších studií(s programem studia k lektorátu) a středisko trvalé formace (srov. LCO č. 91– 92).

3. Sídlem GS je konvent v Olomouci.4. Zřízení dalších středisek institučních studií je v kompetenci provinciála

s radou.5. Provinciálovi náleží ve vztahu ke GS a jeho střediskům vše, co určuje

LCO.6. Regentovi studia náleží ve vztahu ke GS a jeho střediskům vše, co určuje

LCO, jakož i generální a provinční rozvrhy studia. Jeho úkoly a pravomocijsou:

a) vyjadřuje se po projednání v komisi pro intelektuální život ke zřízení,zrušení a přemístění středisek GS;

b) navrhuje provinciálovi po projednání s komisí pro intelektuální životjmenování lektorů;

c) doporučuje provinciálovi doplňkové studium bratří mimo provincii;d) pokud teologická fakulta nemá přijímací řízení, jmenuje přijímací

komisi a přijímá uchazeče doporučené řádem;e) povoluje jinou formu studia než na CMTF UP v Olomouci;f) pověřuje některého z lektorů nebo externích spolupracovníků vedením

lektorské práce, jmenuje recenzenty lektorské práce, potvrzuje uznání obhá-jené licenciátní práce jako práce lektorské;

g) určuje obor stálého studia ne sezónu a koordinuje stálé studium vespolupráci s promotorem pro trvalou formaci bratří;

7. Moderátor GS řídí technicky a administrativně chod GS, zodpovídá zajeho hospodaření, organizuje studium a zkoušky. Má tyto pravomoci:

a) předsedá schůzkám moderatoria a lektorů;b) rozhoduje o doplňujícím programu studentů institučního studia na je-

dnotlivé akademické roky a o případném ukončení některého oboru zkou-škou;

c) jmenuje zkušební komise ke zkoušce opravňující zpovídat a k lektorátua předsedá jim;

d) podepisuje osvědčení o vykonaných závěrečných zkouškách.Jeho zástupcem je vicemoderátor jmenovaný provinciálem s radou a plnící

všechny úkoly moderátora za jeho nepřítomnosti nebo neschopnosti konat

svůj úkol a pomáhá mu v rozsahu, který určí moderátor.8. Agendu GS a pokladnu vede sekretář GS jmenovaný moderátorem GS.

Sekretářem může být i student GS.9. Jednoho z lektorů může moderátor GS jmenovat koordinátorem. Jeho

úkolem je individuální pedagogické vedení studentů, zejména pomoc při vý-běru volitelných a nepovinných předmětů, příp. také studijních větví a specia-lizací, pokud by byly zavedeny, a doporučuje konzultanty k různým písemnýmpracem. Stará se též o sladění doplňujících tematických okruhů s přednáškamia semináři na fakultě. Tuto činnost může vykonávat sám moderátor GS.

10. Lektoři Generálního studia se scházejí nejméně jednou ročně na konciakademického roku k vyhodnocení výsledků práce a k poradě o činnostech napříští akademický rok.

11. Moderatorium (moderátor GS a dva jím určení lektoři GS) plní úlohuporadního sboru během roku v neodkladných záležitostech, aniž by zasaho-valo do rozhodnutí plenárního zasedání lektorů GS.

12. Instituční studium i doplňkové studium a zkoušky k němu probíhajípodle Generálního a Provinčního rozvrhu studia.

13. GS pomáhá regentovi studia, promotorovi pro trvalou formaci a lek-torům konventů ve stálém studiu bratří prostřednictvím svých lektorů. Stu-dium probíhá podle Generálního a Provinčního rozvrhu studia.

Date post:	21-Nov-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

R O Z V R H · III. Formace bratří spolupracovníků po první profesi 21. Místem formace...

Documents