MASARYKOVA UNIVERZITA

FAKULTA INFORMATIKY

Rally v České republice, vady a efekty

sportovní fotografie, archív

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Pavel Bořuta

Brno, jaro 2013

ii

iii

Prohlášení

Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypra-cování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Víšek

iv

Poděkování

Chtěl bych tímto poděkovat svým blízkým za podporu. Zvláštní poděkování pak patří vedoucímu této práce, panu Mgr. Jiřímu Víškovi, za veškerou pomoc a rady v průběhu celé spolupráce.

v

Shrnutí

Cílem této práce bylo vytvořit maketu autorských fotografií zaměřenou na rally v České republice, konkrétně především na fanoušky tohoto motorsportu. V práci jsou popsány jednotlivé vady a možné úpravy fotografií využitelné u sportovní fotogra-fie. Zároveň je výstupem práce webový archiv, který slouží jako přehledná databáze fotografií pro diváky i pořadatele rally.

vi

Klíčová slova

Adobe Photoshop, CSS, digitální fotografie, galerie, HTML, postproces, rally, webdesign

vii

Obsah

1 Úvod.......................................................................................................................................... 1

1.1 Struktura práce......................................................................................................... 2

2 Vady sportovní fotografie .......................................................................................... 3

2.1 Ostrost ....................................................................................................................... 4

2.2 Šum ............................................................................................................................ 6

2.3 Expozice .................................................................................................................... 8

2.4 Kompozice ................................................................................................................ 8

3 Efekty v postprodukci ................................................................................................... 9

3.1 Kontrast..................................................................................................................... 9

3.2 Jas ............................................................................................................................. 11

3.3 Úprava barev fotografie........................................................................................ 11

3.4 Retuš ve sportovní fotografii ............................................................................... 13

3.5 HDR ......................................................................................................................... 13

3.6 Hloubka ostrosti..................................................................................................... 14

3.7 Panning ................................................................................................................... 15

3.8 Rozmazání .............................................................................................................. 16

3 Webový archiv.................................................................................................................. 17

3.1 Webové stránky ..................................................................................................... 18

3.2 Galerie ..................................................................................................................... 20

3.2.1 jAlbum ................................................................................................. 20

viii

3.2.2 Joomla .................................................................................................. 21

3.2.3 InterPhoto ............................................................................................ 21

3.2.4 Vyhledávání v galerii......................................................................... 23

4 Vyhodnocení ..................................................................................................................... 24

5 Závěr ....................................................................................................................................... 24

5.1 Zhodnocení práce .................................................................................................. 24

5.2 Možnosti budoucího rozvoje ............................................................................... 25

Seznam příloh ...................................................................................................................... 26

Příloha A ....................................................................................................................... 26

Literatura.................................................................................................................................. 27

1

1 Úvod

Historie rally začíná na počátku 19. století, kdy startují první podniky mistrovství světa. Do Československa se rally dostává o něco později. Také díky slavné auto-mobilce Škoda se u nás rally stává poměrně rychle populární a vyrůstá zde mnoho talentů, kteří se později utkávájí s jezdci celého světa. Rally a fotografie jdou ruku v ruce od svého vzniku. Rally byla vždy možnost pro automobilky ukázat, že jsou v něčem lepší než konkurence, případně se zviditelnit před potencionálními zákaz-níky. Z toho automaticky vyplývá potřeba fotografií, které budou použity pro různé reklamní účely jako jsou plakáty, podpisové karty závodníků a další reklamní před-měty.

Největšího vrcholu dosahuje světová rally pravděpodobně v 80. letech, kdy i výkony automobilů jsou na maximu, což samozřejmě zvyšuje diváckou atraktivitu. Bohužel díky neuvěřitelnému výkonu se automobily stávají těžce ovladatelné a to ve spojení s obrovskými masami diváků podél tratí má za následek tragédie. Od této doby se začínají výkony automobilů snižovat, klade se větší důraz na kvalitu auto-mobilů, technický stav a také na zabezpečení tratí. Postupně prošla rally velkým vývojem jak v kvalitě automobilů tak v zabezpečení, ale bohužel, jak je vidět z tra-gických havárií v roce 2012, stále je co zlepšovat.

V České republice se jedou dva hlavní seriály podniků, a to Mistrovství České republiky, což je hlavní a nejnáročnější český seriál rally a Mistrovství České repu-bliky ve sprint rally, který se liší především menší náročností. Automobily jsou pak děleny do skupin, v zásadě podle počtu hnaných náprav a objemu motoru.

V roce 2012 došlo bohužel k několika velkým tragédiím, díky kterým se rally v České republice dostala do dost špatné situace. Důvodem tragédií byla v naprosté většině chyba přímo na straně zasažených, nicméně média to vykládala různě a po-věst rally tím byla dost poškozena.

2

Obr. 1: fotografie J. H. Lartigua z roku 1912 [ 1 ]

1.1 Struktura práce

První část je obeznámení s nejběžnějšími vadami sportovní fotografie, jejich následná charakteristika, důvody vzniku a také příklad dané vady na ukázkovém snímku.

Druhá kapitola seznamuje čtenáře s efekty a úpravami fotografií pro zvýšení jejich kvality a atraktivity. Opět zde budou jednotlivé úpravy popsány a ukázány na příkladech. Zde je třeba zmínit, že v reportážní fotografii by správně nemělo dochá-zet k upravování snímků v počítači. Já osobně jsem také zastánce tohoto názoru, bohužel praxe je dnes jiná. Kdykoliv dostanu nějakou fotografickou zakázku, je po mně vyžadován u fotografií postproces. Řešil jsem to i s profesionálními fotografy, a potvrdili mi, že se dnes bez počítačové postprodukce neobejdou. Bohužel ale čím dál častěji narážím na fotografy, kteří nemají příliš kvalitní surové fotografie, ale díky svým velkým znalostem fotografických editorů dokáží fotografie opravdu neuvě-řitelně upravit. To už ale s reportáží nemá nic společného a dalo by se tady hovořit spíše o grafických pracích.

3

Třetí část se zabývá realizací webového archivu fotografií rally, který využívá některou z volně přístupných webových galerií. Protože galerií je na internetu do-stupných mnoho, několik jich představím a vysvětlím pro kterou a proč jsem se ro-zhodl. Archiv bude obsahovat vyhledávání, které umožní případným uživatelům najít podle vyhledávacího klíče jednotlivé fotografie.

Ty budou tříděny do stromové struktury, podle názvu závodu, automobilu a závodníka, pro usnadnění vyhledávání. Tato galerie bude vsazena do webových stránek, které budou vybudovány na HTML5 a CSS. Celý tento web by měl násle-dně sloužit pořadatelům, závodníkům a také fanouškům jako snadno přístupný archiv.

Poslední částí této bakalářské práce je soubor autorských fotografií rally z České republiky pořízených digitální zrcadlovkou. Tyto fotografie budou k práci přiloženy v maketě formátu A4. U fotografií budou použity úpravy a efekty zmí-něné v této práci.

2 Vady sportovní fotografie

V této části budou rozebrány jednotlivé kritické aspekty fotografování sportu a pře-devším rally. U jednotlivých odstavců budou obrázky s praktickou ukázkou pro le-pší pochopení dané problematiky. V další části poté budou následovat efekty, které je možné u fotografií dosáhnout ať už přímo při pořízení nebo následně v počítači. Na obě části má velký vliv formát, do kterého jsou fotografie pořizovány.

Jsou zde dvě hlavní možnosti a to Raw a JPEG [ 2 ] . Raw je v podstatě formát pro surová data z čipu fotoaparátu která jsou jen minimálně zpracována, což nám dá-vá mnohem větší možnosti úprav, ale daň za tuto možnost je vysoká kapacitní náro-čnost. Naproti tomu JPEG je metoda ztrátové komprese a z toho plyne, že některá data jsou tedy zahozena a tím můžeme u dané fotografie ztratit důležité informace.

4

JPEG je ale výrazně méně náročný co do velikosti. V dnešní době, kdy jsou na trhu velkokapacitní paměťová média za nízké ceny už ale tento problém není tak aktuální a většina fotografů fotí do formátu raw. V mé práci jsou použity fotografie v obou formátech. Obvykle je použití dáno časem, který mám na úpravu fotografie. Pokud focení probíhá čistě reportážní formou, obvykle fotografie jen zkopíruji do pc a ode-šlu, tady je tedy vhodnější JPEG, protože tím odpadá převádění. Volba formátu vždy záleží na situaci a potřebách fotografa.

2.1 Ostrost

Pravděpodobně největší problém u fotografování rally a také obecně u spo-rtovní fotografie je ostrost snímku. Vždy záleží na fotografovi, zda chce dosáhnout nějakého efektu, nebo vyfotit kompozičně klasickou rally fotografii, ale v drtivé většině musí na fotografii být alespoň nějaké místo ostré a to není vždy snadné spl-nit. Je obvyklé ostřit na přední světlo automobilu, které je blíže k fotografovi, což je vlastně obdoba ostření na oči v portrétní fotografii. Často ale může odchýlení se od tohoto pravidla vést k velmi zdařilé a neobvyklé fotografii, takže i při fotografování rally je třeba přemýšlet kreativně, přeci jen se fotografováním rally zabývá mnoho lidí a bez kreativity by se na Vaše fotografie už brzo nikdo nepodíval.

Samotný problém ostření je poměrně komplikovaný, samozřejmě také dost záleží na technice, kterou daný fotograf používá. Dražší a novější těla a objektivy používájí rychlejší ostřící metody, takže je zachytit ostrou fotografii jednodušší. Náročnost zachycení ostré fotografie také závisí na směru, ze kterého se k fotoapa-rátu automobil blíží, je rozdíl jestli příjíždí přímo čelně proti objektivu, nebo pod jiným úhlem. Zásadní taky může být vzhled vozidla, pokud je polepeno málo kon-trastními barvami, ostřící technika může mít problém zaostřit a výsledkem bude ne-ostrá nebo špatně zaostřená fotografie. Z předchozího tedy plyne, že ani základní předpoklad dobré fotografie - ostrost, není tak snadné dosáhnout.

Naštěstí jsou metody, kterými můžeme neostrost zmírnit, nebo dokonce úplně opravit. Poměrně užitečné je fotografovat do formátu Raw, který umožňuje větší možnosti následného zpracování fotografie v počítači. Pokud totiž tento formát ne-používáme, fotoaparát sám převede fotografie do jiného formátu (obyvkle JPEG), čímž ale dochází ke komprimaci dat a tedy ztrácíme některé důležité informace. Je na každém, aby posoudil do jekého formátu chce fotografie pořizovat.

5

Obr. 2.1: Ukázka úpravy pohybové neostrosti.

Obr. 2.1: Toto je příklad poměrně častého jevu, kdy se fotografovaný automobil pohybuje natolik rychle, že opustí rovinu zaostření. Typicky se to projevuje tím, že nejsou ostré světla, na které se většinou snažíme zaostřit, ale střední nebo zadní část vozu. V tomto případě je to přiblížně v úrovni zrcátek. Na světlech je už patrná ne-ostrost, a jelikož jsem tuto fotografii nepořídil do formátu raw, není zde tak velký prostor pro korekci vady. Nicméně jisté zlepšení samozřejmě možné je, což je vidět z ukázky.

6

2.2 Šum

Mezi jeden z hlavních problémů především pro začínající fotografy rally patří šum [ 3 ]. Projevuje se na fotografii zejména v tmavých místech a ve větší míře může pů-sobit dost nevzhledně a kazit tak celkový dojem z fotografie. Na šum má vliv více faktorů, ale ten primární je nedostatek světla na scéně, což nutí fotografa ke zvýšení citlivosti snímače a z té plyne i vyšší šum. Ten lze potlačit několika způsoby. Tím prvním a asi nejdražším je koupě profesionálního fotoaparátu, ty mají zpravidla šum výrazně nižší. Dále pak různé softwarové algoritmy, ať už přímo v těle fotoaparátu, nebo až v počítači. Dnešní programy pro grafickou úpravu fotografií již nabízejí poměrně kvalitní redukci šumu, takže se ani fotografové s horšími fotoaparáty ne-musejí bát vyšší citlivosti. Možné také je citlivost prostě nezvyšovat, a snažit se ne-dostatek světla na scéně vyvážit delším časem závěrky, tím můžou vznikat zajímavé umělecké fotografie s různými efekty jako je třeba panning, který je popsán v kapito-le o efektech.

Obr. 2.2a : Nástroj pro redukci šumu v programu photoshop. Cesta k nástroji : Filtr – Šum – Reduce noise

7

Obr. 2.2b : Využití nástrojů pro redukci šumu

Obr. 2.2 : Na této fotografii je dost patrný šum. Jako první se obvykle šum projevuje ve tmavých místech fotografie. Zde jsem fotil do formátu RAW, takže bylo poměrně dobře možné šum potlačit, viz. druhá fotografie. Ke korekci šumu zde byly použity jen klasické nástroje ve photoshopu CS3 (viz obr. 2.2a). Pro lepší výsledky je možné přidat do pho-toshopu speciální moduly pro úpravu šumu, které dosahují ještě lep-ších výsledků.

8

2.3 Expozice

Další věcí, kterou je třeba si hlídat, je nastavení expozice. V České Republice vede velká část tratí lesem a tedy je poměrně velkým problémem prosvítání slunce přes větve stromů. Tento jev dokáže značně zmást expoziční automatiku fotoaparátu. Navíc je zde i poměrně proměnlivé počasí a pokud je slunce prosvítající přes větve ještě nahodile překrýváno mraky, je téměř nemožné si předem správně nastavit expozici. Poměrně často se mi stává, že expozici vyvažuji až těsně před pořízením fotografie, abych dosáhl co nejlepšího výsledku, ale i tak je to většinou kompromis a fotografie potřebují doladit v postprodukci. V těchto rychle se měnících podmínkách bohužel někdy prostě není možné vyhnout se přeexponované nebo podexponované fotografii.

Co se týče nastavení fotoaparátu, téměř vždy používám manuální režim, takže je pouze na mě, jak bude výsledná fotografie vypadat. Tento režim používám, pro-tože se mi při rally automatika fotoaparátu moc neosvědčila. Někdy je totiž nutné počítat dopředu i s barvou přijíždějícího automobilu a tomu pak podřídit nastavení fotoaparátu a to automatický režim nezvládne.

2.4 Kompozice

Je mnoho osvědčených postupů, jak správně zvolit kompozici, většinou je ale dobré pokusit se o nějaký vlastní přínos. Samozřejmě je možné držet se zavedených pra-videl, jako je například zlatý řez [4] , tyto fotografie jsou již vyfotografovány mno-hokrát a tak jejich opakováním diváky těžko zaujmeme. Já svůj styl zatím hledám, takže je v této době každá moje fotografie jiná a nemám žádný typický rys, dle kterého by na první pohled bylo poznat, že jde o moji fotografii. To samožřejmě nemusí být dosaženo kompozicí, ale i to je jedna z cest. Asi největší klišé v rally fotografiích je středová kompozice, to je první, co fotí každý začátečník a tedy to už nikoho nezaujme. Poslední dobou se také objevila spousta fotografií s různým stu-pněm náklonu, kdy někteří fotografové naklánějí opravdu hodně, aby se odlišili od ostatních, ale i to už se stává přežitkem. Já se snažím mít v galerii všechny možné druhy kompozice, aby si každý mohl vybrat ten, který se mu zamlouvá.

9

3 Efekty v postprodukci

Postproces se stává neodmyslitelnou součástí fotografie a tedy je důležíté jej tady zmínit. Je mnoho různých typů úprav a neustále přibývají nové. V této kapitole budou zmíněny ty hlavní a také ty, které při upravování používám já. Obvykle se typy úprav liší podle druhu fotografie, tedy například pro portrétní snímky jsou vhodné jiné postupy než pro sportovní fotografii, ale porušení těchto pravidel může často vést k obzvláštnění daného snímku a zvýšit tak jeho zajímavost. Pro úpravu fotografií existuje velké množství nástrojů, které jsou neustále zdokonalovány a tak je poměrně těžké držet s jejich vývojem krok.

3.1 Kontrast

Úprava kontrastu je jeden ze základů postprocesu snad u každého fotografa. Jsou výjmky, kdy daná fotografie upravit kontrast nevyžaduje, ať už proto, že je kon-trastní dostatečně, nebo proto, že nedostatek kontrastu je zamýšlený. Ale v převážné většině fotografií dodá změna kontrastu větší atraktivitu a také může jistým způso-bem zvýraznit fotografovaný objekt nebo objekty. Také díky své jednoduchosti patří tato úprava mezi oblíbené. Kontrast je možné měnit více způsoby a výsledek se u každého může trochu lišit.

Obr. 3.1a : Okno pro změnu kontrastu programu Photoshop

10

Obr. 3.1b : Změna kontrastu

Obr. 3.1b : Zde je změna kontrastu provede standartním nástrojem programu pho-toshop, cesta k tomuto nástroji (Obr.: 3.1a) : Obraz – Přizpůsobení – Jas a kontrast. Potom jednoduše pomocí dvou posuvníků nastavujeme kontrast a jas. Je vidět, že změna kontrastu má za následek také lehké oteplení fotografie, což působí příjemně a zvyšuje to atraktivitu této fotografie.

11

3.2 Jas

Tato metoda je podobně obvyklá jako úprava kontrastu a je možné ji ve snímku použít jak lokálně, tak i globálně. Je běžné, že u programů pro úpravu fotografií je nastavení jasu spojeno s nastavením kontrastu. Mnoho fotografů se snížením jasu snaží zakrýt přeexponovaná místa na fotografiích, což ale není správný postup a výsledky bývají nevalné. Pro tento problém nabízí formát RAW mnohem lepší nástroje. Jas se mění pomocí stejného nástroje jako kontrast, cesta je tedy totožná s výše uvedenou v kapitole kontrast.

3.3 Úprava barev fotografie

Změna barev je další z řad klasických úprav. Přidání nebo ubrání sytosti barev může mít obrovský vliv na výslednou fotografii a určitě je to jedna z cest, jak u svých fo-tografií dosáhnout jedinečnosti. V současné době je ve velké oblibě u fotografů me-toda, která by se dala přirovnat ke kolorování. Při ní se do fotografií uměle přidává vrstva nějaké barvy, třeba jen v lehkém nádechu. Obvykle se používají teplé barvy, což má za následek příjemně působící fotografie. Pokud má někdo opravdu umě-lecký cit, může tímto postupem vytvořit velice působivé snímky.

Obr. 3.3a : Nástroj Křivky

12

Obr. 3.3b : Barevné tónování fotografie

Obr. 3.3a : Nástroj Křivky ( Obraz – Přizpůsobení - Křivky), může sloužit jak ke změně kontrastu, tak barevnosti. Pomocí výsuvného menu zvolíme barvu kterou chceme pomocí křivky upravit. Obvykle se křivka tvaruje do podoby písmene S.

Obr. 3.3b : Zde je využití barevného tónování, konkrétně v hlavní barvě automobilu, což je červená. Tento snímek byl použit do kalendáře, kde měly všechny fotografie tento barevný nádech a bylo tak pomocí tónování dosaženo kompaktnosti celého kalendáře.

13

3.4 Retuš ve sportovní fotografii

Ačkoli se to může zdát zvláštní, retušování fotografií je i ve sportovní fotografii veli-ce hojně užívané. Pokud chce fotograf docílit kvalitní kompozice, zachytit atmosféru, mít vyváženou expozici, může se někdy stát, že se některá z těchto složek nepodaří zcela idálně. Pak přichází na řadu retuš, a dnešní software nám dává velké možnosti, jak vadné fotografie zachránit. Z těch nejklasičtějších příkladů jde například o odstra-nění skvrn od prachu na snímači fotoaparátu, případně nějaký rušivý element, ať už je to člověk, strom, nebo cokoliv jiného, je obvykle možné to při postprocesu vyre-tušovat.

Já nejraději používám nástroj Klonovací razítko, který se nachází v levé na-bídce programu Photoshop. U tohoto nástroje můžeme pomocí klávesy Alt zvolit místo, které chceme klonovat a poté pomocí levého tlačítka myši vložit na kterékoliv místo fotografie. Takto můžeme zakrýt vady fotografie během několika minut. U nástroje je navíc možné nastavit v horní liště krytí, čili je vhodný i pro drobné retu-šování.

3.5 HDR

Mnoho fotografů v poslední době začalo při focení rally experimentovat s metodou HDR [5] . Samozřejmě to nejde úplně klasickým způsobem, kdy se ze stativu nasní-má několik po sobě jdoucích fotografií a ty se proloží, protože automobily se na zá-vodech pohybují velmi rychle. Je ale možné použít formát RAW, ze kterého jdou vy-generovat tři různé fotografie, posunuté vůči sobě o jeden nebo i více expozičních stupňů. Efekt HDR zde samozřejmě není tak velký, jako jde dosáhnout s třemi foto-grafiemi, ale opět je to dostatečná metoda pro zjedinečnění fotografií.

14

3.6 Hloubka ostrosti

Různé metody používání hloubky ostrosti patří mezi hlavní faktory určující kvalitu fotografie. Každý fotograf by si měl dopředu rozmyslet jak velkou hloubku ostrosti chce na dané fotografii mít a následně toho docílit nastavením fotoaparátu. Může se ale stát, že hloubka ostrosti dané fotografie není vyhovující,protože je závislá na více faktorech jako například světelnost objektivu, velikost čipu nebo ohnisko a tak si ne každý může dovolit hloubku ostrosti jakou by si představoval. Navíc zde vstupuje do hry i bokeh použitého objektivu, který hlavně u levnějších objektivů nemusí být úplně vzhledný. Zde nám opět může pomoct software. Obvykle jde poměrně jed-noduše z fotografie vyčlenit hlavní zaostřený objekt, a jeho okolí pak následně roz-mazat, nebo doostřit, což záleží na tom, jestli je naším cílem menší, respektive větší hloubka ostrosti.

Obr. 3.6 : Využití hloubky ostrosti k oddělení hlavního objektu od pozadí

15

3.7 Panning

Je označení pro horizontální nebo vertikální rotační pohyb fotoaparátu, který slouží k oddělení pohybujícího se objektu od pozadí. Tím dojde k rozmazání pozadí a hlavní objekt zůstane zaostřen. Tato metoda však není úplně jednoduchá a je třeba ji tréno-vat. I pro zkušeného fotografa není vždy snadné zachytit správně scénu a přitom zachovat dobře zaostřený hlavní objekt. Výhodou této metody je, že je velice nená-ročná na množství světla na scéně. Nese však i svoje rizika, pokud například foto-grafujeme na zakázku, je třeba z fotografií mít co nejmenší odpad a tato metoda nik-dy nedává zcela zaručeně kvalitní výsledky.

Obr. 3.7 : Použití panningu

16

3.8 Rozmazání

Poslední z efektů které často používám by se dal nazvat jako rozmazání. Konkrétně jde o metodu, při které je fotoaparát uchycen na pevném bodě, například na stativu, aby nemohlo dojít k jeho pohybu. Využitím delší expozice pak můžeme docílit velice neobvyklých snímků, kdy každá fotografie je originál a je těžké ji napodobit. Délku expozice volíme podle množství světla na scéně, obvykle v řádu několika sekund. Výhoda této metody je, že ji můžeme využít i v naprosté tmě, kdy už klasické foto-grafování není možné, nebo se nemůžeme dostat k trati tak blízko, abychom využili blesk fotoaparátu.

Obr. 3.8 : Využití rozmazání. U této fotografie byl navíc použit slabý záblesk pro zvý-raznění automobilu.

17

3 Webový archiv

Tvorba webových stránek je v dnešní době velice triviální a je možné použít různé redakční nebo blogovací systémy pro vytvoření stránek, které je pak otázkou něko-lika minut. Tento postup ale nemusí vyhovovat každému. I přes snahu tvůrců Vás tyto systémy stále v některých věcech omezují. Já jsem se tedy rozhodl jít o něco slo-žitější cestou a stránky si napsat sám.

Výcházel jsem z volně dostupných šablon, což jsou v podstatě základy pro stránky, které můžou obsahovat responzivní CSS design,HTML5 a tak dále. Tuto šablonu jsem si přepsal dle svých potřeb a připravil pro vložení webové galerie, kterou jsem umístil do samostatné záložky. Tomu budu věnovat kapitolu níže. Výběr vhodné galerie byl poměrně náročný. Volně dostupné aplikace totiž ne vždy fungují správně a také neobsahují tolik nástrojů. V mém případě se největší komplikací ukázalo vyhledávání ve fotografiích. Tato problematika šla také řešit více způsoby.

Pro mě připadaly v úvahu tři možnosti :

- využít šablonu s integrovaným vyhledáváním

- využít vložení některého hotového vyhledávacího nástroje (např. google)

- najít galerii s vlastním vyhledáváním

První řešení jsem zamítl, protože s ním nemám dobré zkušenosti, i když by šlo o nejjednodušší řešení. Stává se, že tento vyhledávač nenalezne správné výsledky, nebo dokonce nenalezne nic, i přestože jsou vložená data správná. To je pro mě ne-přípustné.

Druhá varianta je lepší, jenže je zde problém s indexací vložených fotografií, která může trvat různě dlouhou dobu od jednoho dne až po týden nebo i víc. Já chci aby bylo možné vyhledávat fotografie ihned po jejich nahrání do systému. Ze zku-šenosti vím, že je o fotografie největší zájem, dokud jsou aktuální, tedy hned v den závodu a v několika následujících dnech, pak zájem poměrně strmě klesá. Tento systém vyhledávání by tedy neumožnil v nově přidaných fotografiích vyhledávat a to by mělo fatální následky pro návštěvnost webu.

Nejlepším řešením se tedy ukázalo vybrat přímo galerii, která bude vyhledá-vání obsahovat.

18

3.1 Webové stránky

Samotné stránky jsem se pokusil vytvořit pomocí nejmodernějších technologií, tak aby odpovídaly požadavkům moderní společnosti. Použil jsem tedy responzivní web design, který umožňuje správné zobrazení webových stránek na všech typech zaří-zení od pc přes tablety až po televizory. Myslím, že v současné době je tento krok velice důležitý a může dost zvýšit popularitu těchto stránek. Základem responzi-vního designu je funkce CSS3, která dokáže rozpoznat dané zařízení a díky tomu pak pro něj optimalizovat zobrazení stránek. To pak výrazně zpříjemňuje procházení webu na mobilních zařízeních. Stránky jsou navíc psané v moderní specifikaci HTML5, kterou podporují nejnovější technologie.

Obr. 3.1a : Ukázka HTML kódu – hlavní strana

Adresa webových stránek je : http://www.fimunipb.ic.cz

Na obrázku 3.1b je vidět zobrazení webových stránek na různých typech zařízení, konkrétně počítač, tablet a mobilní telefon.

19

Obr. 3.1b : Zobrazení stránek na různých zařízeních

20

3.2 Galerie

Výběr galerie se nakonec ukázal jako výrazně komplikovanější problém, než jsem původně očekával. Moje požadavky byly následující. Galerie musela být opensource, tedy volně dostupná, placené galerie sice poskytují větší množství nástrojů a taky většinou splňují všechny moje další požadavky, ale já chtěl systém vytvořit na zákla-dě volně dostupných technologií.

Další důležitý bod byl vzhled galerie, chtěl jsem designově neutrální a nepříliš uživatelsky složitou. Tím hlavním parametrem, který ale musela moje galerie splňo-vat bylo integrované vyhledávání v databázi fotografií podle názvu, případně i podle tagu fotografií. Ukázalo se, že většina volně dostupných galerií tuto funkci neobsa-huje a pokud obsahuje, nefunguje toto vyhledávání zcela korektně. Nakonec se mi ale jednu podařilo najít. Jedná se o produkt InterPhoto, kterou jsem zvolil až po dvou neuspěšných pokusech s jinými aplikacemi. Uvedu je zde a popíšu jejích nedostatky ve srovnání s InterPhoto.

3.2.1 jAlbum

Tuto aplikaci jsem zvolil jako první. Je nutné ji stáhnout do počítače. Pak nabízí opravdu velké možnosti při vytváření galerií. Ovládání bylo poměrně jednoduché a aplikace fungovala skvěle. Byla zde i možnost vygenerovanou galerii přímo nahrát pomocí FTP na server. Bohužel se zde projevil problém, absence vyhledávání, což vedlo k nemožnosti ji použít.

21

3.2.2 Joomla

Joomla je poměrně známá a rozšířená webová galerie, údajně má obsahovat i mož-nost vyhledávání ve fotografiích. Instalace se provede nahráním instalačního balíčku Joomla pomocí FTP na server a pak spuštěním přímo přes webový prohlížeč. Bohužel, samotná instalace se projevila jako problém. Hned v druhém bodě instalace docházelo k zamrznutí aplikace a další instalace už nebyla možná. Toto se projevo-valo opakovaně a to i na různých serverech. Zároveň byl problém s vytvořením data-báze a když jsem tento problém zkoumal, zjistil jsem že zdaleka nejsem jediný, kdo se s tím potýká. Jednoduchost a snadné ovládání byly moje požadavky na vhodnou galerii a to Joomla dle mého názoru nesplňovala.

3.2.3 InterPhoto

Na tuto méně známou fotografickou galerii jsem narazil jen náhodou. Brzy se ale ukázalo, že je jednoznačně nejlepší ze všech zkoušených. Instalace byla snadná, stejně jako její administrace a obsahuje také skvěle fungující vyhledávání.

Galerii jsem tedy integroval do jednoho listu na mém webu. Následovaly úpravy CSS stylů, aby galerie lépe do webu zapadla a také odstranění zbytečných prvků a funkcí, které pro mě nemají využití.

22

Obr. 3.2.3 : Originální design galerie InterPhoto

Toto je standartní zobrazení mnou použité galerie InterPhoto. Obsahuje několik prv-ků, které nejsou v mém případě využitelné. Ty jsem následně upravil pomocí CSS a nastavení, aby obsahovala jen prvky které jsou vhodné pro mé potřeby.

23

3.2.4 Vyhledávání v galerii

V galerii je možné vyhledávat dvěma způsoby. První je klasické procházení stromové struktury, kde jsou fotografie řazeny podle roku a závodu. Druhá možnost vyhledá-vání je pak použití vyhledávacího políčka do kterého můžete zadat buď jméno hle-daného závodníka, vozu nebo podniku. Z toho vyplývá značení samotných fotogra-fií, které je ve tvaru : Jméno podniku, Název vozu, Příjmení závodníka.

Obr. 3.2.4 : Galerie vložena do webových stránek. V pravo se nachází vyhledávací okno, nalevo od něj pak několik tlačítek pro snažší orientaci v galerii.

24

4 Vyhodnocení

Cílem práce bylo obeznámit čtenáře s úskalími sportovní fotografie pomocí názo-rných ukázek a základních definic. Všechny obvyklé vady a možnosti jejich oprav jsou v práci zmíněny a vysvětleny. Webový archiv splňuje požadavky zadání a je naprogramován v moderních technologiích, což umožňuje jak možnost rozvoje v budoucnosti, tak i splnění všech požadavků od uživatelů. Je zde možnost snad-ného vyhledávání v databázi a také zobrazení výsledků ve všech možných zaříze-ních.

5 Závěr

5.1 Zhodnocení práce

Výstupem práce je řada postupů pro úpravu fotografie, jak přímo během fotogra-fování, tak i později v počítači. Složitější postupy obsahují i fotografii s praktickou ukázkou a názvem použitého nástroje. Databáze fotografií pak mohou využít všichni příznivci rally, ať už z řad pořadatelů, jezdců či jen fanoušků jako zdroj fotografií pro reklamní či jiné účely. Databáze je snadno dostupná a bude pravidelně doplňována.

25

5.2 Možnosti budoucího rozvoje

Při vzniku bakalářské práce se objevily různé problémy, které budou v budoucnu jistě vyžadovat pozornost. Konkrétně jde o volnou kapacitu použité domény, imple-mentace archivu a webdesign.

- V součastnosti jsou stránky na doméně ic.cz, která poskytuje domény zdarma. Do budoucna bude ale nutné využít služby některých placených poskytovatelů, z dů-vodu větší kapacitní náročnosti webové galerie.

- Webové stránky i galerie nyní využívají poměrně jednoduchý webdesing, který ale zároveň umožnuje dobrou přehlednost. Do budoucna chci zvýšit grafickou úroveň těchto stránek a tím přilákat více uživatelů

26

Seznam příloh

Příloha A

Maketa 22 fotografií rally mapující vztah fanoušků k tomuto motorsportu.

27

Literatura

[ 1 ] Mrázková, D.: Příběh fotografie, Praha, 1985, str. 62.

[ 2 ] Group of photographers: Open Raw, <http://www.openraw.org/>

[ 3 ] http: //digineff.cz: Co je to šum ?, <http://www.digineff.cz/cojeto/ruzne/sum.html>

[ 4 ] Livio, M.: Zlatý řez, Praha: Argo, 2006

[ 5 ] Bočík, A.: Velká kniha HDR fotografie, Brno: Computer press

[ 6 ] Kozák, M.: Velká kniha sportovní fotografie, Brno: Computer Press, 2010

[ 7 ] Caplin, S.: 100% Photoshop, Brno: Computer Press, 2012

[ 8 ] Baatz, W.: Malá encyklopedie fotografie, Brno: Computer Press, 2004

[ 9 ] Janovský, D.: Jak psát web, <http://www.jakpsatweb.cz/>