Syrena 190
- 1 -
Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF
KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA
A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ
30 let
SYRENY
1981 ÷ 2011
190 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj
filatelistických publikací Svazem polských filatelistů
KARVINÁ
07-14
III. čtvrtletí
2011
39 let
KLUBU
1972 ÷ 2011
Syrena 190
- 2 -
Známka „A“ (katal. č. 4349/N) s kupony „30 let zpravodaje SYRENA“
Dárek pro předplatitele "Syreny“ od Skupiny č. 46 Polského svazu
filatelistů působícího při PEC S.A. v Jastrzebi Zdroju.
Syrena 190
- 3 -
Polský zábor české části Těšínského Slezska v r. 1938 - pošta Komorní Lhotka. Komorní Lhotka leņí asi uprostřed mezi Třincem a Frýdkem. Obec po skončení I. světové války
připadla Polsku, a to od 11.11.1918 do Ńnejdárkova taņení na Polsko v době 7-denní války v lednu
r.1919. Po staņení československého vojska na novou hranici 25.2.1919 jiņ Komorní Lhotka nebyla
Polsku vrácena, ale stala se součástí Československa do obsazení obce Polskem 5.10.1938. Součástí
Polska byla do 1.9.1939, kdy byla obec obsazena Německem a stala se součástí Velkoněmecké říńe.
Po osvobození v r.1945 se obec stala součástí Československa.
Podle sčítání v roce 1921 měla obec celkem 1054 obyvatel ( v tom 175 čs., 755 pol.). Při sčítání
v roce 1930 měla obec 1066 obyvatel ( v tom 370 čs., 31 něm. a 605 pol.). Viz Jiří Neumann,
„Okupace čs.pohraničí Polskem v r.1938“, Filatelistické seńity str.201, Filatelie č.14, ročník 1991.
Polská pońta v období 1938-1939 pouņívala jen jedno expediční razítko s názvem LIGOTKA
KAMERALNA / a. V Syreně jsme zatím publikovali jen jednu zásilku poslanou do Varńavy s datem
20.6.1939 (Syrena 185 str.32). Zatím se nenańla doporučená zásilka s R-razítkem této pońty. Nález
nebyl publikován ani v polské, filatelistické literatuře. Jen časopis Filatelista č.6 z r.1999 na str. 356
publikoval samotné R-razítko pońty (ne na zásilce). V Syreně jsme jen samotné R-razítko publikovali
v č. 105 na str. 5-9. Byla to poměrně malá pońta a za 11. měsíců pod polskou správou toho moc
nezbylo !
Velice zajímavá zásilka s razítkem pońty LIGOTKA KAMERALNA / a s datem na můstku razítka
necelý měsíc před vypuknutím II.světové války - -3 VIII 39 16. Zásilka je poslána tehdy jiņ do
Protektorátu do Moravské Ostravy. Pouņita polská dopisnice Cp 88, která pochází ze série dopisnic o
32 kusech. Vydání z 1.VIII.1939 u příleņitosti 25.výročí nasazení I. Kádrové roty Polských legionů
(25.rocznica wymarszu I.Kompanii Kadrowej Legionów Polskich). Jsou to obrazové dopisnice, kaņdá
s jinou reprodukcí ze ņivota této jednotky, která bojovala proti Rusku po boku rakouské armády pod
velením marńálka Piłsudského.. Kaņdá dopisnice pońtovně nepouņitá je hodnocena katalogem Fischer
II.Díl/2010 na 45 zł. (asi 310 Kč). Dopisnice pońtovně pouņitá je v katalogu oceněna na 80 zł. (asi 560
Kč). Komplet dopisnic je pak draņńí o 15 % (kdo takový komplet ale má?). Platnost dopisnice do
vypuknutí II.světové války, tedy pouze 1 měsíc! Signatura dopisnic je P.P.T.T. (V-1939) 6.400.000
S.V. od 1. do 32. Nańe dopisnice má číslo 5 – „Velitel J.Piłsudski na inspekci V.batalionu Polských
legionů v zákopech nad řekou Nidą v březnu 1915“. Zásilka je nedostatečně vyplacena (jen 15 gr.).
Zahraniční tarif za dopisnici byl ke dni expedice zásilky 30 gr. Přesto zásilka pońtou prońla. Sleva pro
Syrena 190
- 4 -
ČSR (25 gr.) skončila 31.12.1938. V době odeslání zásilky jiņ ČSR ale od 15.3.1939 neexistovala,
Moravská Ostrava leņela v Protektorátu Čechy a Morava. Za dneńní ukázku děkujeme Mgr.ing. Karo-
lowi MICZOWI.
Sám sbírám tyto dopisnice pońtovně pouņité , ale hlavně z posledního dne míru (31.8.1939) nebo
prvního dne války (1.9.1939). Zajímavé je číst obsah toho, co větńinou píńí polńtí vojáci domů svým
blízkým nebo co jim píńí jejich nejbliņńí. Z uvedeného období mám těchto dopisnic celkem 9, ale ani
na jedné není zmínka o tom, ņe jiņ vypukla válka. Nezmiňují se o tom dokonce ani dopisnice datované
a psané přímo 1.9.1939 - první den války.
- Dvě dopisnice mám poslané od téņe osoby z pońty CHOJNICE/*2*. Obě jsou o objednávkách
známek. Jedna je poslána do Poznaně (psáno i razítko 31.8.). Odesilatel píńe, ņe poslal objednávku na
známky za 59,70 zł., kterou zároveň uhradil sloņenkou. Druhý lístek píńe na filatelistický obchod
v Poznani (31.8.) a reklamuje nedodanou známku č.228 z r.1916 série Postgebiet Ob.Ost za 7,50 zł.
- Zajímavý je lístek s expedičním razítkem GRUTA / ***. Voják píńe 31.8. ņe byl 27.8 povolán do
armády na cvičení, a proto nemohl adresátovi uhradit sloņenkou patřičný obnos. Slibuje, ņe ji uhradí,
jakmile bude po vojenském cvičení propuńtěn domů. Gruta leņí severovýchodně od Bydgoszczy a
Toruni, jiņně asi 80 km od Gdańska. Sloņenku jiņ asi nikdy neuhradil!??
- Lístek psaný 1.9., expediční razítko také 1.9. Otec píńe dceři z armády, ņe dostal jiņ tři balíčky,
poslední 29.8. Nabádá ji, aby zamkla byt, klíče dala hospodáři pro případ potřeby něco z bytu
zachránit a má hned i s dětmi přijet k nim domů. Píńe jí, aby nezapomněla sebou vzít rádio, ņe se
můņe hodit! Expediční razítko GOLUB, psáno do Budzynia. Golub leņí severovýchodně od Toruně,
Budzyń pak severně od Poznaně. Přeņil pisatel a jeho dcera s dětmi?
Ostatní lístky jsou o běņných starostech a věcech, větńinou jsou to pozdravy blízkým s vírou v to, ņe
jiņ brzo ta situace skončí a pisatelé se vrátí domů!! Lístky psané přímo 1.9. (i expediční razítka) mám
celkem 3 kusy a ani na jednom není zmínka o tom, ņe jiņ válka začala!! Na jednom z nich odesilatel
dokonce objednává u zasilatelské firmy v Poznani (firma R.Barwikowski) zásilku několika druhů
zboņí, kaņdé ve větńím počtu kusů.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Peronová pošta (Kraków 2) ze srpna 1948.
Syrena 190
- 5 -
Zásilka na předcházející straně je poslána peronovou pońtou v srpnu 1948. Zásilkami poslanými
peronovou pońtou jsme se v minulosti na stránkách Syreny jiņ zabývali. Tehdy ńlo ale o zásilky
z meziválečného období.
Zásilka je poslána EXPRÉS (vyznačeno vlevo ručně, fialovou tuņkou). Nad EXPRÉS je ručně
dopsáno „natychmiast doręczyć !“ (ihned doručit). Dole je podtrņena poznámka o obsahu zásilky:
„materiał prasy i zdjęcia“ (tiskový materiál a fotografie“). Z toho důvodu se také asi jednalo o zásilku
těņńí jak 20g. (byly v ní fotografie). Jelikoņ je zásilka adresována do Varńavy na časopis „Sportovní
přehled“, jednalo se asi o zásilku nějakých aktuálních sportovních snímků.
V období od 1.1.1948 do 1.11.1948 činil tarif za dopis do 20g ve vnitrostátní přepravě 15zł., za
zásilku váhy 20-250g to bylo 25zł. (asi náń případ). Příplatek EXPRÉS činil 50zł. Porto zásilky tedy
celkem 25+50 = 75zł. Frankatura zásilky je 5 známkami nominální hodnoty 15zł. (Fi:426) , celkem
frankatura 75zł. Souhlasí na tehdy platný tarif.
Známky jsou znehodnoceny otisky jednořádkového, fialového razítka POCZTA PERONOWA
KRAKÓW 2. Na zásilce je razítko otińtěno 4x. Dobu podání zásilky lze určit podle příchozího
razítka pońty WARSZAWA 1/ *2K* na zadní straně zásilky s datem 13.8.1948.
Mgr. ing. Karol MICZA
**********************************************************************************
Ještě jednou vlaková pošta Bielsko-Cieszyn 340 a 341, Bielsko-Český Těšín 340 a 341,
Bielsko-Cieszyn Zachodni 341 a Bogumin-Cieszyn Zachodni 340, z meziválečného
období. - Vlaková pońta č.340 Bielsko-Cieszyn a opačně jezdila na trati do jízdního řádu 1928/1929.
- Vlaková pońta č.340 Bielsko-Český Těńín a opačně jezdila na trati od jízdního řádu 1929/1930 a
následně aņ do jízdního řádu 1933/1934. Následně rok 1934/1935 nejezdila a znovu jezdila za
jízdního řádu 1935/1936.
- Vlaková pońta č.340 Cieszyn Zachodni-Bogumin a opačně jezdila po polském záboru české části
Těńínského Slezska od 21.11.1938 do konce srpna 1939. Cieszyn Zachodni byl polský název pro
původní Český Těńín.
- Vlaková pońta č.341 Bielsko-Cieszyn a opačně jezdila od jízdního řádu 1921/1922 do jízdního řádu
1928/1929. Následně pak aņ od jízdního řádu 1937/1938 (do 21.11.1938).
- Vlaková pońta č.341 Bielsko-Český Těńín jezdila od jízdního řádu 1929/1930 aņ do jízdního řádu
1933-1934. Následně rok 1934/1935 nejezdila a znovu jezdila aņ za platnosti jízdního řádu 1935/1936
a 1936/1937.
- Vlaková pońta č.341 Bielsko-Cieszyn Zachodni a opačně jezdila po polském záboru od 21.11.1938
do konce srpna 1939.
V Syreně jsme se těmto pońtám věnovali v č.178 na str.14-19. V Syreně č.177 na str.5-6 jsou popsány
vńechny polské vlakové pońty, které na bývalém čs.území jezdily od polského záboru v říjnu 1938 do
konce srpna 1939.
V Syreně č.93 na str.18 je vlaková pońta CIESZYN-BIELSKO 341 z 22.10.1938, tedy jiņ po záboru,
kdy ještě tato vlaková pońta končila v Cieszynie (původně polském). Od 21.11.1938 byla trať této
vlakové pońty prodlouņena do Cieszyna Zachodniego (před záborem do Českého Těńína).
V Syreně č.178 str.16 je publikováno razítko vlakové pońty Český Těńín-Bielsko č.340/* z 23.5.1935.
Zásilka je poslána do Krakova.
V Syreně č.178 str.16 je publikováno razítko vlakové pońty Český Těńín-Bielsko č.341/* z 6.8.1936.
Zásilka je poslána do Varńavy.
V Syreně č.178 str.17 je zásilka poslaná do Krakova, razítko vlakové pońty Český Těńín-Bielsko.
Nejde na něm Bohuņel rozluńtit číslo vlakové pońty, mohlo to být tehdy číslo 340 i 341 !!
Syrena 190
- 6 -
V Syreně č.178 str.18 je zásilka poslaná do Dziedzic. Razítka jsou od vlakové pońty CIESZYN-
BIELSKO *№341*/* s datem 17.4.1932. Udivovalo nás, proč razítko vlakové pońty je CIESZYN-
BIELSKO a ne ČESKÝ TĚŃÍN-BIELSKO, jak by to tehdy správně mělo být.
Dneńní nańe ukázka je zásilkou poslanou do Skoczowa, vlaková pońta CIESZYN-BIELSKO/ 341/*/a.
Na můstku razítka je datum 7.VIII.30. V té době jiņ tato vlaková pońta jezdila do a z Českého Těńína
a i zde je jen CIESZYN. Razítko je bez „№“ u čísla 341.
Vlevo jsou dvě
samostatné znám-
ky s otisky razítek
vlakové pońty
CIESZYN –
BIELSKO s č.
*№ 341*/*. Je-
dno razítko má
datum „V 32“
(den schází),
druhé s datem 12
XII 33. Je vidět,
ņe určitě do
7.VIII.30 bylo
razítko s č. 341
bez „№“ a v lé-
tech 1932 a 1933
jiņ bylo číslo 341 s №. Označení *№ 341*/* je i na zásilce v Syreně č. 178 str. 18, kde je
zásilka také z r. 1932. Tolik k odlińení v označení čísla vlakové pońty 341! Proč ale razítka nemají
označení ČESKÝ TĚŃÍN ale jen CIESZYN? Označení ČESKÝ TĚŃÍN se objevuje u obou čísel
vlakových pońt 340 i 341 aņ na přelomu platnosti jízdního řádu 1935/1936 (Viz Syrena 178 str.16-17,
zásilky s daty 23.V.35, 12.IX.35 a 6.VIII.36). Zavedení označení Český Těńín bylo tedy určitě aņ od
II.poloviny r.1935. Také označení čísla vlakové pońty u razítek s označením Český Těńín je bez „№“
jen „340/*“ nebo „341/*“. Pońta pouņívala určitě jeńtě v r.1933 jen původní razítka s označením
Syrena 190
- 7 -
CIESZYN (u č.340 od II.pololetí 1929, u čísla 341 od II.pololetí 1921) přesto, ņe obě pońty od
II.pololetí 1929 jezdily jiņ na trati do Českého Těńína!! Ke změně názvu na Český Těńín dońlo aņ ve
II.pololetí r.1935 a v r.1936. Jestli tomu nebylo náhodou jiņ v r.1934, to zatím nevíme, vlakovou pońtu
340 ani 341 z jízdního řádu 1934/1935 nemáme k dispozici. Určitě to nebylo jiņ ve II.pololetí 1933
(Viz známka s datem 12 XII.33!!). Změnu na Český Těńín máme určitě aņ od data 23.V.35, to jiņ ale
platil jízdní řád 1935/1936. Ke změně tohoto jízdního řádu dońlo od 15.5.1935! V Polsku se
meziválečné jízdní řády měnily obyčejně v první polovině května a jízdní řád platil opět do poloviny
května roku příńtího. Data se posouvala + - několik dnů na počátku května.
V Syreně č.181 na str.37-38 jsme publikovali vlakovou pońtu Cieszyn-Bielsko č.341 z 15.6.1927, to
jeńtě končila na polském území v Cieszynie.
Vlaková pońta na téņe trati, ale s názvem Bahnpost/BIELITZ-TESCHEN (provizorní razítko),
datum označeno datumovkou 18.Juni 1940, jezdila na této trati i za okupace. Viz zásilka v Syreně
č.140 na str.3-4.
Přivítáme nálezy vlakové pońty č.340 a 341 hlavně ale z jízdního řádu 1934/1935 (II.polovina května
1934 aņ I.polovina května 1935), aby bylo ve věci změny názvu na razítku vlakové pońty 340 a 341 na
Český Těńín zcela jasno. Za dneńní ukázky děkujeme Mgr. Januszowi MANTERYSOWI.
Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Vlaková pošta vyššího řádu s úřednickou obsluhou DZIEDZITZ-ŻYWIEC/518 a
ŻYWIEC-DZIEDZITZ/518. Zásilky z r. 1908 a 1912. Tato vlaková pońta č.518 pouņívala celkem 4 razítka. Dvě jen německá a dvě německo-polská:
1) DZIEDZITZ-SAYBUSCH / 518, známá doba pouņití 1898 do ??, hodnoceno 35 bodů,
2) SAYBUSCH-DZIEDZITZ / 518, známá doba pouņití 1898 do ??, hodnoceno 35 bodů,
3) DZIEDZITZ-ŻYWIEC / 518, známá doba pouņití ??? do ???, hodnoceno 35 bodů,
4) ŻYWIEC-DZIEDZITZ / 518, ø 30 mm, známá doba pouņití od 2.8.1908 do 1.7.1912, hodno-
ceno 35 bodů.
Tolik píńe o této vlakové pońtě Mgr. Manterys ve své práci „Pońta na Těńínském Slezsku do roku
1918“, (viz str.140). Poznámka: SAYBUSCH je německý název pro ŻYWIEC.
Zásilka s razítkem č.3 DZIEDZITZ-ŻYWIEC / 518 s datem 29.7./12 (1912). Zásilka je poslána na
slečnu Martu Bandel do Bielska. Jelikoņ Mgr.Manterys u tohoto razítka neuvádí vůbec ņádné datum,
můņeme se nyní jiņ za něco „chytit“. Pouņití razítka č.3 je tedy o 28 dní pozdějńí neņ u razítka č.4 pro
opačný směr. Udivuje zde to, ņe vńechna 4 razítka hodnotí autor ve své práci jen 35 body ?! Při tom u
Syrena 190
- 8 -
vńech tří prvních razítek uvádí dobu pouņití s otazníky ??! Znamená to asi tolik, ņe se tato razítka na
zásilkách zase aņ tak často nevyskytují. Zásilka je vyplacena známkou 5 hal. Zelená císař F.J.I.
Zásilka pro opačný směr, razítko č.4, ŻYWIEC-DZIEDZITZ / 518. s datem 2.11./08 (1908). Zásilka
je poslána na paní Marii Hrabinu, obec Plaza. Plaza leņí asi 5 km jihovýchodně od CHRZANOWA a
asi 15 km severovýchodně od OŚWIĘCIMIA. Doba pouņití razítka je přesně na den na údaj
Mgr.Manteryse. Zásilka je na korespondenčním lístku s trojjazyčným textem (německý, polský a
ukrajinský), natińtěná známka má nominální hodnotu 5 hal. (zelená), potisk dopisnice je rovněņ
zelený. Mgr. ing. Karol MCZA
**********************************************************************************
Vlaková pošta vyššího řádu s úřednickou obsluhou WADOWICE-BIELITZ/483, zásilka
z roku 1900. 1) Vlaková pońta BIELITZ-WADOWICE / 483, ø 28 mm, známá doba pouņití od 1. 2. 1898 do 24. 7.
1902. Razítko je hodnoceno 35 body.
2) Vlaková pońta WADOWICE-BIELITZ / 483, ø 28 mm, známá doba pouņití od r. 1898 do ???.
Razítko je hodnoceno 35 body.
Zásilka s druhým razítkem, WADOWICE-BIELITZ / 483 je poslaná na Marii Sadovskou do Krakova
Syrena 190
- 9 -
14.1./00 (1900). Na zásilce jsou dva otisky příchozích razítek pońty KRAKÓW 2, rovněņ s datem
14.1.1900. Podle údajů Mgr. Manteryse byla tato vlaková pońta v provozu od r.1898. Nyní vidíme, ņe
určitě jeńtě do 14.1.1900. (viz práce Mgr.Manteryse str.140). Mgr. ing. Karol MICZA
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zásilka s prvním razítkem BIELITZ-WADOWICE / 483 poslaná na France Wadowského do Přívozu ,
Moravská Ostrava 6.1.1899. Korespondenční lístek bez natińtěné známky, text německo-polský.
Frankatura známkou 2 krejcary, císař F.J.I. Na zásilce je příchozí razítko pońty PŘÍVOZ / MÄHR.
OSTRAU BAHNHOF (??) s datem 7/1/99. Takovou pońtu a takové razítko v Monografii nenajdete.
Mgr. Janusz MANTERYS
**********************************************************************************
Vlaková pošta vyššího řádu s úřednickou obsluhou BUDAPEST-ODERBERG *21SZ*,
zásilky z r. 1900.
Vlaková pońta na této trati měla čísla 21, 22, 27 a 37. Vlaková pońta č.21 pouņívala celkem 10
základních razítek, z toho některá byla i v několika drobných rozdílných variantách:
1) Vlaková pońta BUDAPEST-ODERBERG 21, razítko typu G 512, doba pouņití od r.1874.
Razítko jsme publikovali v Syreně č.170 str.15 s datem 8.12.1883. Zásilka byla poslána do
Těńína. Razítko je o malém průměru, jen 23 mm. Existují dvě varianty razítka.
2) Vlaková pońta ODERBERG-BUDAPEST 21, razítko typu G 512, ø razítka 23 mm, doba
pouņití od r.1874. Razítko je pro opačný směr neņ razítko č.1.
3) Vlaková pońta BUDAPEST-ODERBERG / *21SZ.*. Razítko je typu E 501, doba pouņití od
r.1885, ø 30 mm. Existují tři drobné rozdíly razítka.
4) Vlaková pońta ODERBERG-BUDAPEST /*21SZ.*. Razítko je typu E 501, doba pouņití od
r.1885, ø 30 mm.Existují tři drobné rozdíly razítka. Razítko je pro opačný směr neņ razítko
č.3.
5) Vlaková pońta BUDAPEST- /21/SZ./ ODERBERG. Razítko je typu G 513, doba pouņití od
r.1891.
6) Vlaková pońta ODERBERG- /21/SZ./ BUDAPEST. Razítko je typu G 513, doba pouņití od
r.1891. Razítko je pro opačný směr neņ razítko č.5.
7) Vlaková pońta BUDAPEST-/21SZ./ ODERBERG. Razítko je typu G 519, doba pouņití od
r.1900.
Syrena 190
- 10 -
8) Vlaková pońta ODERBERG-/21SZ./ BUDAPEST. Razítko je typu G 519, doba pouņití od
r.1900. Razítko je pro opačný směr neņ razítko č.7.
9) Vlaková pońta BUDAPEST-ODEBERG / A21A, B21B, C21C, D21D, E21E. Razítka typu G
529, doba pouņití od r.1908.
10) Vlaková pońta ODERBERG-BUDAPEST / A21A, B21B, C21C, D21D, E21E. Razítka typu
G 529, doba pouņití od r.1908. Razítka jsou pro opačný směr neņ razítka č.9.
Zásilka s razítkem č.3. BUDAPEST-ODERBERG / *21SZ.* s datem 00/NOV. /9 (9.11.1900). Zásilka
je poslána do Mnichova. Na zásilce jsou dva otisky příchozího razítka pońty v Mnichově. Jedno
MUENCHEN XIX s datem 9/NOV./5-6 Nm. /00, druhé MUENCHEN…P.B. s datem 9/NOV./5-6
Nm. /00. Zásilka je poslána na dopisnici, frankatura známkou 5 hal.císař F.J.I. Potisk dopisnice jen
německý. Vlevo od známky nahoře je nedokonalý otisk náprstkového, jednokruhového razítka s nápi-
sem uvnitř N/6. Jeho účel není znám!
Zásilka opět s razítkem č.3. BUDAPEST-ODERBERG /*21SZ.*/ s datem 00/DEC/13 (13. prosinec
Syrena 190
- 11 -
1900). Zásilka je poslána na stejnou adresu jako ta na předcházející straně, jen číslo ulice je jiné. Na
zásilce jsou opět dva otisky příchozích razítek pońty v Mnichově. Jedno MUENCHEN … s datem
15/DEZ/ 5-6 Nm. /00, druhé MUENCHEN 19. s datem 15/DEZ/6-7 Nm. /00. Na zásilce nahoře je
opět otisk jednookruhového, náprstkového razítka s nápisem uvnitř, tentokráte N./19. Tato razítka
jsou na obou zásilkách otińtěna nahoře, „vzhůru nohama“. Zásilka je na dopisnici, potisk německo-
polský, frankatura známkou 5 hal., císař F.J.I.
Aņ na vídeňská razítka, jsou razítka obou vlakových pońt na zásilky poměrně hezky otińtěna.
Hodnocení zásilek podle Mgr.Manteryse s razítky č.3: zásilky uherské 25 bodů, zásilky rakouské 40
bodů. Mgr.Manterys uvádí výskyt razítka č.3 na zásilce v období 1885 aņ ???. Moņno tedy doplnit aņ
listopad a prosinec r.1900!
Popis razítek a jejich typologie je podle Monografie čs.známek Díl 15 str.459-460.
Poznámka k typologii razítek. U razítek č.3 a č.4 uvádí Monografie, ņe jsou typu E 501. Zde asi
v obou případech dońlo k chybě (??). Má to být typ G 501 (viz vyobrazení razítka G 501 na str.452
Monografie. Toto jiņ souhlasí na nańe razítka na obou ukázkách.). V Monografii je jeńtě na několika
místech odvolávka na typ E 501. Vyobrazení takového razítka ale v publikaci není. Jinak typy
souhlasí na vyobrazení v Monografii!!
Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE, pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
**********************************************************************************
Vlaková pošta BIELITZ-KALWA-
RYA a KALWARYA-BIELITZ /
č. 483 z r. 1917.
V této Syreně (č.189) na straně 7-8 jsme
psali o pońtě Bielitz-Wadowice a Wado-
wice-Bielitz/483, která byla provozována
pod stejným číslem v období 1898-1900.
Pod stejným číslem 483 byla později
provozována vlaková pońta Bielitz-
Kalwarya a Kalwarya-Bielitz 483. Zatím
je nám známa zásilka jen z r. 1917.
Kalwarya (dnes Kalwaria Zebrzydowska)
a Wadowice leņí od sebe asi 12 km na
trase z Bielska-Białej do Krakova (asi
v polovině vzdálenosti Bielsko-Biała -
Kraków). Zde se tedy jednalo o prodlou-
ņení trasy vlakové pońty 483 o asi 12 km
blíņe ke Krakovu. Wadowice jsou pro za-
jímavost rodińtěm papeņe Jana Pavla II.
Pońta pouņívala dvě razítka:
1)BIELITZ-KALWARYA/483. Razítko
má ø 28 mm, známá doba pouņití je z ro-
ku 1917 ?
2)KALWARYA-BIELITZ/483. Razítko
má ø rovněņ 28 mm, známá doba pouņití
je z 3.9.1917.
Toto druhé razítko s datem 3.9.1917 je
na zásilce vlevo. Jedná se o zásilku
z evidence katastru pozemkové daně v
Kętach zaslanou do Hecznarowic, pońta
Wilamowice na představenstvo obce.
Wilamowice leņí asi 12 km severový-
chodně od Bielska a Hecznarowice asi 2
Syrena 190
- 12 -
km jihovýchodně od Wilamowic. Obě
razítka jsou v práci mgr.Manteryse oceněna
35 body. Za zapůjčení zásilky s razítkem č.2
KALWARYA-BIELITZ/483 děkujeme mgr.
Januszowi MANTERYSOWI.
Vlevo jsou reprodukce obou razítek vlakové
pońty Bielitz-Wadowice/483 z 24.7.1902 a
Kalwarya-Bielitz/483 z 3.9.1917. Obě vla-
kové pońty nebyly asi pouņívány současně,
je mezi nimi velký časový rozdíl. Jelikoņ se jednalo skoro o stejnou trasu, bylo u obou vlakových pońt
pouņito stejné číslo 483!
**********************************************************************************
Poštovna GR KUNTSCHITZ (MHR.) / VELKÉ KUNČICE (MOR.), zásilka z 5.10.1905.
Korespondenční lístek s natińtěnou známkou 5 hal. císař F.J. I., s jediným razítkem této pońtovny,
které je na zásilku otińtěno jako expediční. Zásilka je místo razítka Vpú oraņena razítkem vlakové
pońty F.P.A. BIELITZ-HULLEIN № 73 s datem 5/10/05 (5.10.1905). Zásilka je poslána do Vídně.
Otisk příchozího razítka pońty ve Vídní je vlevo dole WIEN 3/1 / 40 / BESTELLT / 6.10.05 / 8-10 V.
Pońtovna má katal.č.1461. V provozu byla od 1.2.1903 do 31.5.1913. Vpú pro pońtovnu byla pońta
Frenńtát pod Radhońtěm. Tehdejńí Velké Kunčice (Mor.) jsou dneńní Kunčice pod Ondřejníkem.
Razítko pońtovny * GR KUNTSCHITZ (MHR.) / VELKÉ KUNČICE (MOR.)* má rozměr 45x15
mm (údaj z literatury, nańe skutečnost 45x14 mm), je známo s otiskem fialovým nebo modrým. Náń
otisk je světle fialový. Literatura uvádí známou dobu pouņití od VII/1903 do VII/1911. Razítko na
zásilce je hodnoceno 20 euro. (viz „České a slovenské pońtovny 1900-1958“, P.Gebauer a J.Tekeľ).
Razítko vlakové pońty má průměr 26 mm a je 1.typu, výńka písmen je 4 mm (viz Syrena č.188 str.5).
Známá doba pouņití razítka vl.pońty I.typu je od 1891 do 1.1.1919. Monografie Díl 14 str. 411 vede
razítko vl.pońty pod katal.č.3205 pro oba směry 1)Bielitz-Hullein i 2)Hullein-Bielitz. Razítko je typu
E 269.Vlaková pońta byla v provozu od 16.11.1891. Mgr. ing. Karol MICZA
Předválečná polská vlaková pošta č. 290 WILNO-ZAHACIE, rok 1939.
Vlaková pońta Wilno-Zahacie a zpět č.290 byla v meziválečném období v provozu od 15.5.1928 do
14.5.1936 a následně pak od 15.5.1938 do září 1939, kdy bylo Wileňsko obsazeno vojsky SSSR.
Syrena 190
- 13 -
Pod číslem vlakové pońty č.290 byla tato i na trase Wilno-Królewszczyzna a zpět , a to od 1.4.1922 do
14.5.1928 a následně pak od 15.5.1936 do 14.5.1938.
Nahoře je doporučená zásilka s razítky
vlakové pońty č.290 Wilno-Zahacie s datem
na můstku razítek -4.X.39. Na zásilce je i R-
razítko vlakové pońty. Zásilka je poslána do
WILNA 2 na Mieczysława Braņewicza (bez
udání ulice a čísla v adrese). Zásilka je
vyplacena jako vnitrostátní do 20g. Tarif
činil za zásilku 25gr. a příplatek DOPO-
RUČENĚ 30gr., celkem 55gr. Na přední
straně zásilky jsou známky 5gr. (Fi 294),
10gr. (Fi 295), 15gr. (Fi 296) a 20gr. (Fi
297), tedy celá série. Zbytek frankatury do
tarifu, známka 5gr. (Fi 310) je nalepena na
zadní straně zásilky. Na zadní straně zásilky
je i příchozí razítko dodací pońty WILNO 2
*o* s datem na můstku -6 X 39-0. Potud je
vńe v pořádku, kdyby ne to „kdyby“!!
WILNO (polsky), VILNIUS (litevsky),
BIЛЪHЯ (bělorusky) a BИЛЪHЮC (rusky)
bylo centrem Wileňského vojvodství II.
Polské republiky (II. Rzeczpospolita) v meziválečném období. Toto vojvodství mělo zhruba 1,276.000
obyvatel a administrativně bylo rozděleno na 9 okresů. Podle sčítání obyvatel v r. 1931 mělo
vojvodství 59,65% Poláků, samotné město Wilno pak mělo 65,9% Poláků.
Podle sovětsko-německého paktu o příńtím rozdělení Polska z 23.VIII.1939 a následně 28.9.1939 bylo
dohodnuto, ņe Wilno připadne Litvě (tehdy neutrální stát) a Litva se dostane do sovětské sféry vlivu.
Syrena 190
- 14 -
Stalo se tak na návrh Německa jako náhrada za odstoupení hraničního pásu litevského území
Německu na severovýchod od Suwałszczyzny, coņ bylo zase ve sféře vlivu Německa.
Podle německo-sovětské dohody dne 17.9.1939 oddíly 3. a 11. armády Běloruského frontu zahájily
útok na polské území z východu. Rudá armáda byla navečer 18. a 19.září jiņ pod Wilnem, kde sváděli
boje s chabou polskou obranou, která chránila město. Sověti ovládli město 19.9.1939 do 16.oo hodin a
začala tak první, sovětská okupace polského Wileňska, která trvala zhruba následujících 40 dnů.
Okupované Wileňské vojvodství bylo nazváno Wileňským obvodem. Během několika dnů bylo ve
městě jiņ zprovozněno 12 z existujících před válkou pońtovních úřadů. První známý dopis expedovaný
28.9.1939 je z pońty WILNO 9. Zásilka je poslána do litevského Kowna. Je vyplacena polskou
známkou nominální hodnoty 25gr. (Fi 335). Na zásilku je vlevo symbolicky dolepena sovětská
známka nominální hodnoty 3 kop. (L.Tolstoj, Mi 536). První dny sovětské okupace frankovaly pońty
ve Wilně zásilky polskými známkami, postupně se na zásilkách objevují i sovětské známky jak byly
dováņeny z Minska. Do pońtovního provozu byly postupně zavedeny i sovětské dopisnice
s natińtěnými sovětskými známkami.
První celistvosti wileńské pońty (ze 4.-9.X.1939) s razítkem vlakové pońty č.290 WILNO-ZAHACIE
(Zahacie byla konečná stanice na předválečném polském území) nesou znaky inspirace ze strany
filatelistů. Kdo se setká jen s jednotlivým exemplářem, nebudí to v něm ņádné podezření. Kdyņ se ale
srovná více těchto zásilek, jsou výměnou korespondence mezi stejnými partnery, a to dokonce ve
stejný den. Toto svědčí o cílených výtvorech filatelistického charakteru. Snad to dělali wileňńtí
majitelé filatelistických obchodů, mohli v tom být zapleteni i polńtí pracovníci vlakové pońty, kteří
s obchodníky spolupracovali a vyráběli tak tyto zásilky podle objednávky obchodníků.
Polským filatelistům je dobře známa osobnost Władysława Czarnockiego. Byl to wileńský filatelistic-
ký obchodník, jehoņ jméno figuruje na větńině zásilek buď jako adresát nebo jako odesilatel. Osoby
znalé poměrů také tvrdí, ņe v uvedeném období pońtovní vagóny na trase Wilno-Zahacie ani nemohly
jezdit !! Je třeba jeńtě dodat, ņe od 18.-26.9. překročilo polsko-litevskou hranici a bylo na Litvě inter-
nováno 12.767 vojáků polské armády, v tom 2487 důstojníků. S nimi tam bylo internováno i 500 dů-
stojníků polské policie. Tito polńtí zajatci byli mimo jiné umístěni v sedmi zajateckých táborech
(Kalvarija, Rokińkis, Palanga, Kaunas, Kulautuva, Birńtonas a Ukmergé). Mimo těchto sedmi hlavních
táborů bylo jeńtě několik dalńích, menńích. Poláci tam byli internováni aņ do července/srpna 1940.
SSSR se podle dohody podělil s Litvou o okupované území. 10.X.1939 podepsali sověti s Litvou do-
hodu o předání Wilna a Wileňského obvodu Litvě a o dalńí spolupráci mezi Litvou a SSSR. Dohoda
vstoupila v platnost 16.X.1939. V Moskvě pak byla 27.X.1939 podepsána dalńí dohoda o nové, spo-
lečné, sovětsko-litevské hranici. Zároveň byla podepsána dohoda o sovětských vojenských základnách
na Litvě. Litevská policie podle dohody vstoupila do Wilna 22.X.1939. Litevská vojska tam vstoupila
ale aņ 28.X.1939 (slavnostní vkročení litevských vojsk). Začala tak skoro 8. měsiční litevská vláda
nad Wileňskou oblastí. Období 1939-1940 je tak velice smutnou stránkou ve vztazích Litvy a Polska.
Má to své dozvuky jeńtě dnes! Litva získala území o rozloze 6880 km čtverečních a získala zároveň
549.000 obyvatel. Část polského území obsazeného sověty byla včleněna do tehdejńí Běloruské,
sovětské republiky. Tato území předána nejprve Bělorusku byla zpět později přičleněna k Litvě po
vzniku Sovětské litevské republiky, kdy byla Litva vzata pod „ochranná křídla“ Sovětského svazu.
Litva po vkročení na obsazená polská území okamņitě likvidovala na pońtách veńkeré předválečné
polské známky, zavedla známky a razítka jen litevské s názvy pouze v litevńtině. Na pońtách byly
zavedeny i litevské pońtovní tarify, které se něco lińily od předválečných, polských. První
zprovozněnou pońtou ve Wilně pod litevskou správou byla pońta WILNO 2 (na nádraņí). Později byly
zprovozněny i některé dalńí wileňské pońty. Dosud nebyla doloņena pońtovní dokumentace z období
první sovětské okupace Wileňska z jiných pońt neņ z pońt wileňských.
Z období litevské okupace Wileňska (28.X.1939-15.IV.1940) jsou známy zásilky jen z několika míst
na Wileňsku. Bylo to tím, ņe Litvou obsazené pońty musely výlučně pouņívat jen litevské pońtovní
známky a razítka jen s litevskými názvy! V období litevské okupace Wileňska dońlo k masovému
rabování předválečného polského majetku včetně soukromého majetku Poláků. To Poláci dodnes
nezapomněli!
V noci ze 14.-15.6.1940 sovětńtí vojáci ze sovětských vojenských základen na Litvě (v počtu 20.000)
obsadili celou Litvu. Litevská vojska (10x početně slabńí) byla izolována v kasárnách. Začala tak
Syrena 190
- 15 -
sovětská okupace celé Litvy a druhá sovětská okupace předválečného polského Wileňska. Do dvou
dnů vznikla na Litvě na sovětech závislá, litevská vláda, byly zinscenovány násilné volby do nového,
prosovětsky laděného parlamentu, který 21.7.1940 schválil připojení Litvy k SSSR jako Sovětské
litevské republiky. 3.8.1940 byla Sovětská litevská republika přijata Nejvyńńím sovětem SSSR „do
lůna“ Sovětského svazu.
Vraťme se ale k nańí zásilce domnělé vlakové pońty. Její nemoņný provoz jsme v předcházející části
jiņ objasnili. Nyní bychom chtěli upozornit, na některé podrobnosti:
Odesilatelem nańí zásilky je na zadní
straně zásilky námi jiņ uvedený,
známý filatelistický obchodník,
Władysław Czarnecki (bez uvedení
podrobné adresy). Zásilka je poslána
na adresu Mieczysława Braņewicze.
Existují i zásilky, na nichņ je Braņevič
jako odesilatel a Czarnecki jako adresát! Vńechny tyto zásilky jsou zřetelně psány jedním rukopisem,
a tedy i jednou osobou bez ohledu na to, zda je to adresát nebo odesilatel. V níņe uvedené práci o této
tématice je reprodukce doporučené zásilky poslané navíc EXPRÉS s datem na razítkách vlakové pońty
-4.X.39-0. Razítka vlakové pońty jsou stejná s číslem vlakové pońty № 290, s rozlińením „c“.
Frankatura je známkami 55gr. (Fi 318) a 50gr. (Fi 317). Celkem frankatura 1,05 zł. (vnitrostátní tarif:
zásilka do 20g 25gr., příplatek DOPORUČENĚ 30gr. a příplatek Exprés 50gr.). Příchozí razítko na
zadní straně zásilky je stejné jak na nańí ukázce WILNO 2 *o* s datem 10.X.39-0. Adresátem zásilky
je tentokráte Czarnecki a odesilatelem Braņewicz. Podací číslo nańí R-zásilky je „5“ a zásilky
v uvedené publikaci z 9.X.1939 je „6“.
Námi publikovanou zásilku jsem konzultoval s autorem níņe uvedené publikace o této problematice a
ten mi potvrdil to, ņe zásilka nemůņe být z pońtovního provozu uvedené vlakové pońty. Autor mezi
tím Bohuņel náhle zemřel. Tehdy mi uvedl i dalńí zásilky z té doby s razítky vlakové pońty č.290
„posílané“ navzájem oběma výtečníky (jeden druhému). Vńechny tyto zásilky mají stejné, neúplné
adresy odesilatele i příjemce a vńechny jsou viditelně psány stejným rukopisem, jednou osobou.
Nańi dneńní zásilku nám zapůjčil kolega Mgr.ing.Karol MICZA. Kdysi ji koupil v dobré víře, ņe je to
skutečně vlakovka a jak nám sdělil, dost „masně“ ji tehdy i zaplatil. Neměl srovnávací materiál o
kterém zde píńeme, a proto naletěl tehdy podvodníkovi. Nańimi fakty byl překvapen a zaskočen! Proto
dnes toto také i my zde publikujeme, „člověk totiņ nikdy neví, co můņe nějaký ńpekulant i některému
nańemu členovi nabídnout.“! Proto je lepńí být informován! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL
Literatura: Józef Witold Żurawski vel Grajewski, „Sowieckie Znaki Pocztowe na okupowanych
Ziemiach Polskich w latach 1939-1941, Tom I., Kresy Północno-Wschodnie“, vydáno w ŁODZI
v roce 2007, str. 181 ÷ 201. Máme k dispozici celkem 3 skoro 300-stránkové svazky věnované auto-
rem sovětské okupaci v roce 1939. Autor je věnoval nańemu klubu postupně, jak byly vydávány (s
věnováním) !
**********************************************************************************
Přání členům našeho Klubu do roku 2011 od našich kolegů z Austrálie. Koncem roku 2010 jsme dostali od předsedy Klubu polské známky v Austrálii Dr.Ryszarda
Asznowicze přání do roku 2011, které tímto tlumočíme:
Hodně zdraví, štěstí, úspěchů v osobním životě i ve filatelii v roce 2011 Vám přejí Vaši kolegové
v daleké Austrálii. Se zájmem a obdivem si pročítáme Vámi vydávaná čísla Vašeho zpravodaje
SYRENA na internetu. Jen tak dál, držíme Vám palce. Dr.Ryszard Asznowicz.
**********************************************************************************
Filatelistická výstava Klubu polské známky v Austrálii u příleţitosti návštěvy papeţe
Jana Pavla II v Austrálii 28. listopadu 1986. Výstava se uskutečnila ve dnech 26.-30.11.1986 v Melbourne. Konala se na počest návńtěvy papeņe
Jana Pavla II, v Austrálii. Na výstavě bylo vystaveno celkem 11 exponátů členů Klubu polské známky
v Austrálii. Rok 1986 byl OSN vyhláńen Mezinárodním rokem míru. K tomuto vydala Australská poń-
ta známku nominální hodnoty 36 c. Známka byla pouņita na frankování zásilek z výstavy. K výstavě
byl vydán specielní výstavní arńík. Byla pouņívána celkem 3 příleņitostná razítka. Jedno s nápisy
Syrena 190
- 16 -
Papal Visit 28 Now.1986 MELBOURNE VIC.3000, druhé u příleņitosti setkání papeņe s Polonií
v Austrálii s polským textem Melbourne 28.11.1986 Spotkanie Papieża Jana Pawła II z Polonią
Australii, třetí razítko dvoukruhové s můstkem POLPHIL 86 / MELBOURNE / 26-30.11.86.
Obálka s arńíkem k výstavě, se dvěma příleņitostnými razítky a se známkou Australské pońty 36c.
Příleņitostná razítka Výstavní arńík Dr. Ryszard ASZNOWICZ
Syrena 190
- 17 -
Oprava informace v Syreně č. 186. V Syreně č.186 na str.5 je pod obrázkem zálepky poslané z Fryńtátu do Skoczowa uvedeno, ņe se jedná o
razítko pońty Fryńtát E 171 typ 2 (dlouhé „Á“) z 19.11.1892. Nejedná se o dlouhé „Á“, ale o krátké „A“
typ 1. Neplatí zde, ņe toto razítko bylo pouņito jeńtě 4 roky později, neņ uvádí mgr. Manterys.
Zásilka v té Syreně na následující straně (6) poslaná z Fryńtátu do Frýdku jiņ s razítkem 1 typu s dlouhým
„Á“ je! Datum expedice zásilky je 17.3.1888. Je to datum, které mgr.Manterys uvádí jako nejposlednějńí,
mu známé s tímto typem razítka! Za chybu se omlouváme.
Upozornil na to Dr. Adrian JUNGA !
**********************************************************************************
Informace o novinkách polských známek vydaných ve IV. čtvrtletí 2010.
Ve IV. čtvrtletí 2010 vydali v Polsku celkem 9 kusů známek (katal.č.4346 aņ 4354). Nerazítkované
známky byly v novinkové sluņbě za 18,50 zł., razítkované za 11,10 zł. a FDC (9 kusů) za 23,90 zł.
Katal.č.4346, „Světový den pońty“, datum vydání 9.10.2010. Nominální hodnota 1,95 zł. Známky by-
ly tińtěny v PA po 6
kusů ve dvou vodoro-
vných trojicích proti
sobě. Vznikají tak cel-
kem 3 dvojice známek
uloņených vůči sobě
systémem tete-beche
(protichůdné dvojice
známek). PA mají na-
hoře a dole název emi-
se ŚWIATOWY
DZIEŃ POCZTY.
Horní nápis je vůči
spodnímu obrácený
„vzhůru nohama“ (o-
pačně). Podél vńech
čtyř stran PA jsou
utíkající postavičky
listonońů. Celý PA je
orámován v ńedé bar-
vě. PA jsou bez
označení pozice tisko-
vého sektoru a bez po-
čítala. Známky jsou
perforovány perforací
ZHř. 11½ : 11. Perfo-
race je bez ńirokého
perforačního otvoru. Levý a pravý okraj vńech PA je zcela properforován, do horního a dolního okraje
PA nezasahují ņádné perforační otvory.
Známky byly tińtěny vícebarevným rotačním hlubotiskem PWPW, S.A.Warszawa. Pouņité tiskové
barvy: ņlutá, červená, modrá, ńedá a černá. Kolik bylo PA na tiskovém archu a jak vypadala tisková
forma, není dosud známo. Formát známek je 31,25x39,5 mm. Formát PA je 121x115 mm. Náklad
známky je 1 mil.kusů, to je 166.666 kusů PA. Ke dni vydání známek byla v prodeji jedna FDC
s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Známku, FDC a příleņitostné razítko navrhl Andrzej
Jędrysik. Reprodukce FDC je na straně 19 této Syreny nahoře.
Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 1,95 zł., razítkovaná za 1,17 zł. a FDC (jeden kus)
za 2,55 zł.
Zajímavost, kterou se nám náhodou podařilo najít na PA: známky z PA mají dole v pravém rohu tří-
řádkový nápis Światowy / Dzień / Poczty (jednou větńí, podruhé pod ním menńí). Vpravo od tohoto
Syrena 190
- 18 -
menńího nápisu, vņdy z pravé strany svislé perforace známky, jsou nad sebou poslední písmena vńech
tří nápisů (Światowy y / Dzień ń / Poczty y). Tato tři koncová písmena ( y ń y) jsou vůči základním
nápisům mírně posunuta směrem nahoru. Jsou na známce Bohuņel vytińtěna ve ńpatně zřetelné, ņluté
barvě. Kdyby byla písmena vytińtěna výraznějńí barvou, působilo by to totiņ na známce ruńivě. Proč to
je právě takto uděláno a jaký záměr tím je sledován, to zatím nevíme.
Aby byla uvedená písmena ve ņluté barvě zřetelná, museli jsme známku patřičně zvětńit. Viz
reprodukce na této straně nahoře. Místa, kde se tato písmena na známce nacházejí, jsou označena na
reprodukci bílými, černě orámovanými ńipkami.
Katal.č.4347 a 4348, „Hlavní města států Evropské unie“, datum vydání 24.10.2011. Známka 4347,
nominální hodnota 1,95 zł., Chrám Alexandra Něvského v Sofii, známka 4348 nominální hodnota
3,00 zł., Rumunské Ateneum v Bukureńti.
Známky jsou tińtěny vícebarevným ofsetem PWPW,S.A.Warszawa. Barvy tisku: ņlutá, červená,
modrá, tmavě modrá, ńedá a černá. Formát známek 39,5 x 31,25 mm. Tisková forma známek byla 6-
sektorová, sektor,po rozřezání přepáņkový arch,obsahuje 20 kusů známek (4x5). Perforace se ńirokým
Syrena 190
- 19 -
Vlevo je FDC známky
4346 vydané u příleži-
tosti Světového dne
pošty.
perforačním otvorem (4
zleva ve vodorovné per-
foraci známek). Perfo-
race má rozměr ZHř. 11
: 11½. Levý a pravý
okraj PA vńech sektorů
je zcela properforován.
Do horního a dolního
okraje PA nezasahují
ņádné perforační otvo-
ry. Nad 2.-3. známko-
vým polem PA je název
emise : STOLICE
PAŃSTW UNII EU-
ROPEJSKIEJ. V levém dolním rohu PA před známkovým polem 17. je označení pozice tiskového
sektoru. V pravém dolním rohu PA je počítadlo nominální hodnoty celého PA. Ke dni vydání známek
byly v prodeji dvě FDC s příleņitostným razítkem pońty WARSZAWA 1. Viz reprodukce dole.
Známky, FDC a příleņitostné razítko navrhla Magdalena Błażków. Náklad obou známek je po 500.000
kusů, to je po 25.000 kusů PA kaņdé známky.
Nerazítkovaná série byla prodávána v novinkové sluņbě za 4,95 zł., razítkovaná série za 2,97 zł. a
FDC (dva kusy) za 6,15 zł.
Zatím, co předcházející série této emise měly vņdy po 6 kusů známek, tato má jiņ jen dvě známky.
Syrena 190
- 20 -
Zcela nahoře je známkové pole č.2. a 3. s názvem emise. Nahoře je PA známky 4347 ze sektoru č.2,
dole pak je torzo PA ze sektoru č.6. Vńechny PA mají zcela properforovaný levý i pravý okraj PA.
Syrena 190
- 21 -
Nahoře je PA známky 4348 ze sektoru č.4., dole pak je torzo PA ze sektoru č.3. I zde mají vńechny
PA ze vńech ńesti tiskových sektorů zcela properforovaný levý i pravý okraj PA. U známek tińtěných
ofsetem to není běņné. Vņdy buď sektory 1, 2 a 3 nebo sektory 4, 5 a 6 mají jeden okraj zcela
properforovaný a druhý neproperforovaný. V poslední době se to u tohoto způsobu tisku občas
vyskytuje (oba okraje vńech ńesti sektorů jsou zcela properforovány), zatím co v minulosti to bylo
opravdu vzácnou výjimkou. Je to dáno nastavením perforátoru.
Na následující straně nahoře jsou pro názornost zvětńeniny obou známek (4347 i 4348) ze
známkového pole č. 20, za kterým je počítadlo nominální hodnoty vņdy od celého přepáņkového archu
(tiskového sektoru).
Syrena 190
- 22 -
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Katal. č. 4349, “známky s označením „A“ a s kupóny určenými pro soukromé přítisky“, datum vydání
29.10.2010. Nominální hodnota „A“, která se v době vydání známky rovná tarifu za ekonomickou,
vnitrostátní, neregistrovanou zásilku váhy do 50 g a tarifu za dopisnici ve vnitrostátní pońtovní
přepravě (1,55 zł.). Tisk vícebarevným ofsetem PWPW, S.A.Warszawa. Náklad známek je
opakovatelný, dosud neukončený. PA jsou tińtěny ve dvou versích:
1) s potińtěnými kupóny. Je na nich vytińtěn přítisk, který se týká Pońtovní, internetové prodejny
známek. Na kupónu je text: „Codziennie dla Ciebie“ (kaņdý den pro Tebe). Dole je pak internetová
adresa obchodu: „www filatelistka.poczta.polska.pl“. Pod tím je dalńí text: „Internetowy Sklep Fila-
telistyczny“ (internetový filatelistický obchod).
2) s nepotińtěnými kupóny. Takto tińtěné PA jsou určeny pro soukromé přítisky dle přání klientů. Tyto
PA s nepotińtěnými kupóny nejsou k dostání ve volném prodeji, při provedení přítisku si pońta účtuje
za potińtění jednoho PA 56 zł.
Vlevo je známka s ku-
pónem pro novinkovou
sluņbu z levého rohu
PA. Celý PA obsahuje 8
kusů známek a 8. kupó-
nů. Levý a pravý okraj
má ozdobný ornament,
na horním a dolním
okraji PA proti znám-
kám je nápis: ZNA-
CZEK / DO PERSONA-
LIZACJI. Horní a dolní
okraj PA proti kupónům
je bez potisků. PA jsou
bez označení pozice tis-
kového sektoru a bez
počítadla nominální
hodnoty celého PA.
Perforace PA je hřebe-
nová, ZHř. 11½. Perfo-
race je se ńirokým per-
foračním otvorem (4.
zdola ve svislé perforaci
známek). Vńechny dosud ověřené PA mají zcela properforovaný horní i dolní okraj PA. Do levého a
pravého okraje PA nezasahují ņádné perforační otvory. PA jsou na straně lepu číslovány 6-ciferným
počítadlem v černé barvě. Číslo je otińtěno na zadní straně PA , jednou blíņe, jindy dále od známky. Je
Syrena 190
- 23 -
buď na dolním okraji
PA pod 7. známkovým
polem PA (ukázka vle-
vo nahoře) nebo zasa-
huje dokonce částečně
do lepu známky ze 7.
známkového pole PA
(ukázka vpravo nahoře).
Ke dni vydání známky
byla v prodeji jedna
FDC s příleņitostným
razítkem pońtovního
úřadu WARSZAWA 1.
Reprodukce PDC je
vlevo.
Známku, FDC a příleņi-
tostné razítko navrhla
Marzanna Dąbrowska.
Reprodukce celého PA je na následující, 24. straně této Syreny. Formát známek a kupónů je 31,25 x
43 mm. Papír známek je bílý, fluorescenční.
Nerazítkovaná známka s kupónem byla v novinkové sluņbě za 1,55 zł., razítkovaná známka
s kupónem za 93 gr. a FDC (jeden kus) za 2,15 zł. Ze známek a kupónů lze udělat následující
kombinace: známka s levým nebo pravým kupónem, známka mezi dvěma kupóny a kupón mez dvěma
známkami. Tisková forma známek
není zatím známa, neví
se ani kolika sektorová
byla tisková forma
(kolik PA bylo na
tiskovém archu).
Katal. č. 4350: “100.let
sportovního klubu Wi-
dzew Łódż´“, datum vy-
dání 5.11.2010. Nomi-
nální hodnota známky
1,55 zł. Vlevo je FDC
známky katal. č. 4350.
Známky byly vytińtěny
vícebarevným hlubo-
tiskem PWPW, S.A.
Warszawa. Tisková
forma byla jedno-
sektorová.
Syrena 190
- 24 -
Celý PA personalizované známky s označením „A“ a s kupóny pro přítisky. Na kupónech je výńe po-
psaný přítisk. Tato forma známky byla určena pro dodávky do novinkové sluņby. Tato samotná znám-
ka s označením „A“ je v Polsku povaņována za současně nejlépe provedenou známku polské pońty
z poslední doby. PA pro přítisky mají kupóny nepotińtěné, přítisk se provede aņ na ņádost klienta.
Syrena 190
- 25 -
Celý PA známky katal.číslo 4350. Tiskový arch se rovná přepáņkovému a obsahuje 50 kusů známek
(5x10). Nahoře nad PA je zvětńená část okraje PA s názvem emise za 25. a 30. známkovým polem
PA. V rozích PA, nad 3. a pod 48. známkovým polem PA je kolečko s kříņkem. Na horním okraji jsou
barevné, testovací stupnice. V pravém horním rohu PA a nad známkovým polem č.5 je barevný nápis
CMYKS (kaņdé písmeno jinou barvou tisku) a nápis „Widzew 1.55 zł“. Reprodukce pravého horního
rohu s nápisy je na následující straně nahoře. Podél levého okraje PA je před známkovým polem č.6
barevný obdélníček a barevné trojúhelníčky v barvách tisku známky. Na levém okraji PA před znám-
Syrena 190
- 26 -
kovým polem 36. a 41 je výrobní číslo PA
(velké písmeno a 7-ciferné číslo). Na dol-
ním okraji PA jsou barevná kolečka v
barvách tisku známky (dvě pětice koleček
vlevo a dvě pětice koleček vpravo).
Nahoře je reprodukce pravého dolního ro-
hu s barevnými kolečky. Zcela vlevo je re-
produkce levého okraje PA s barevnými
trojúhelníčky, vlevo pak levý okraj PA s
výrobním číslem PA (levý dolní roh PA).
Ke dni vydání známky byla vydána FDC
s příleņitostným razítkem pońty ŁÓDŹ 1.
Známku, příleņitostné razítko a FDC navrhl
Janusz Wysocki. Reprodukce FDC str. 23.
Formát známky je 39,5 x 31,25 mm. Perfo-
race ZHř. 11 : 11 ½ . Perforace bez ńiroké-
ho perforačního otvoru. Horní a dolní okraj
PA je zcela properforován, do levého a
pravého okraje zasahuje po jednom per-
foračním otvoru. Náklad známky je 500 ti-
síc kusů, to je 10.000 kusů PA. Papír
známek je bílý, fluorescenční.
Katal. č. 4351 : „150. výročí narození Ignáce Jana Paderevského“,
datum vydání 18.11.2010. Nominální hodnota 3,00 zł. Vícebarevný
ofset PWPW, S.A.Warszawa. Papír bílý, fluorescenční. Tisková forma
známky není známa (kolik PA bylo na tiskovém archu?). Známky byly
tińtěny v PA po 12 kusů (4x3). PA jsou bez označení pozice PA na
tiskovém archu a bez počítadla nominální hodnoty celého PA. Na
horním okraji PA nad známkami a na dolním okraji PA pod známkami
jsou reprodukce podpisu oslavence.
Syrena 190
- 27 -
Nahoře je PA známky katal.č.4351. Podél levého a pravého okraje PA je nápis: „150.rocznica urodzin
Ignacego Jana Paderewskiego“. Perforace je hřebenová ZHř. 11 ½ . Perforace se ńirokými
perforačními otvory (4. zdola ve svislé perforaci známek). Vńechny čtyři okraje PA jsou zcela
properforovány. Formát známek je 31,25 x 43 mm. Náklad známky je 600.000 kusů, to je 50.000 kusů
PA. Nerazítkovaná známka byla v novinkové sluņbě za 3.00 zł., razítkovaná za 1,80 zł. a FDC (jeden
kus) za 3,60 zł. Autorkou návrhu známky podle portrétu I.J.Paderevského od Tadeusza Styky,
autorkou orámování PA, FDC a příleņitostného razítka je Marzanna Dąbrowska.
Na následující straně nahoře je známka s okraji PA z 1.známkového pole PA a FDC známky.
K emisi byl vydán karnet. Obálka na karnet a přední strana karnetu je na následující straně dole.
Karnet (přední strana) má rozměr 210 x 297 mm. Přední strana karnetu má klopu na levém okraji,
která rozloņená zvětńuje ńířku karnetu o 22 mm (na 232 x 297 mm). Na klopě karnetu je opět nápis:
„150.rocznica urodzin Ignacego Jana Paderowskiego“. Obálka na karnet je o něco větńí neņ karnet,
aby se do ní karnet veńel.
Syrena 190
- 28 -
Dole je vlevo obálka na karnet, vpravo přední strana karnetu se sloņenou klopou.
Syrena 190
- 29 -
Rozloņený vnitřek karnetu. Jsou to různé reprodukce, které mají vztah k oslavenci. Je tam i
dvojjazyčná informace o vydání. Součástí vnitřku je i FDC se známkou.
Syrena 190
- 30 -
Vlevo je reprodukce zadní
strany karnetu. Jsou tam
vysvětlivky k reprodukcím (6
bodů), je tam poděkování
Polské pońty osobám a insti-
tucím, které se na vydání
karnetu podílely. Jsou tam
údaje o návrhu, redaktoru, do-
zoru nad realizací, o koordi-
nací zainteresovaných, o pře-
kladu a o tisku.
Zcela dole je logo polské
pońty a známka vysoké repu-
tace „premium brand 2010“.
V současné době není karnet
volně v prodeji, polská pońta
jej pouņívá při různých
příleņitostech ke své repre-
zentaci.
Katal. č. 4352, 4353:
“Vánoce 2010“, datum vy-
dání 27. 11. 2010. Nominální
hodnoty 1,55 zł. (4352) a
2,40 zł. (4353). Známky byly
tińtěny vícebarevným ro-
tačním hlubotiskem PWPW,
S.A. Warszawa. Tisková
forma byla jednosektorová
(tiskový arch se rovná
přepáņkovému a obsahuje
100 kusů známek (10x10).
Na horním okraji PA je
uprostřed název emise BO-
ŻE NARODZENIE. V ro-
zích PA a uprostřed levého
a pravého okraje PA jsou kolečka s kříņky. Podél levého okraje PA se nacházejí barevné, testovací
stupnice, podél pravého okraje PA souměrně ke středu okraje jsou ve dvou pěticích (nahoře a dole)
barevná kolečka v barvách tisku známek. Na dolním okraji PA pod 92.známkovým polem PA je
barevný obdélníček. Pod známkovým polem 93.-97. jsou barevné trojúhelníčky v barvách tisku
známek postavené na kratńí odvěsnu. Pod známkovým polem 98.-99. je série (označena velkým
tiskacím písmenem) a 7-ciferné výrobní číslo PA.
Bohuņel se nám do uzávěrky nepodařilo zajistit z obou známek horní polovinu PA. Pravý horní roh
PA má určitě klasické označení CMYKS (kaņdé písmeno v jiné barvě tisku) včetně názvu emise a
nominální hodnoty známky na PA. Podařilo se nám zajistit jen dolní poloviny PA obou hodnot. Jejich
reprodukce jsou na následující straně. Pod reprodukcemi PA jsou zvětńeniny dolních okrajů obou PA
s barevnými trojúhelníčky a zcela dole je ukázka 7-ciferného počítadla s označením tiskové série
velkým písmenem (K 4641675). Perforace obou PA je hřebenová ZHř.11 ½ : 11 ¾ . Perforace je bez
ńirokého perforačního otvoru. Levý a pravý okraj PA je zcela properforován, do horního a dolního
okraje PA zasahuje po jednom perforačním otvoru. Náklad známek: 4352 (1,55 zł.) 29 mil.kusů, 4353
(2,40 zł. 3. mil.kusů. Papír známek je bílý, fluorescenční. V den vydání známek byly v prodeji dvě
FDC s příleņitostnými razítky pońty WARSZAWA 1. Známky, FDC a příleņitostná razítka navrhl
J. Brodowski.
Syrena 190
- 31 -
Syrena 190
- 32 -
Syrena 190
- 33 -
Na předcházející straně jsou nahoře pravé dolní rohy PA obou nominálních hodnot s kříņkem
v kolečku a s barevnými kolečky v barvách tisku známek na pravém okraji PA. Dole pak jsou obě
FDC vydané k emisi. Nerazítkovaná série byla v novinkové sluņbě za 3,95 zł., razítkovaná série za
2,37 zł. a FDC (dva kusy) za 5,15 zł.
Katal. č. 4354 : “Miluji Tě“, datum vydání 30.12.2010. Nominální hodnota s písmenkovým označe-
ním „A“.Toto v době vydání představovalo 1,55 zł.
Celý PA známky katal.č.4354. Známka byla tińtěna vícebarevným rotačním hlubotiskem PWPW, S.A.
Warszawa. Tisková forma byla jednosektorová, tiskový arch se rovnal přepáņkovému a obsahoval 100
kusů známek (10x10). PA je tińtěn tak, jak se běņně tisknou známky hlubotiskem v jednosektorových
tiskových formách. Na horním okraji PA je název emise. V rozích PA a uprostřed levého a pravého
okraje PA jsou barevná kolečka s kříņky. Podél levého okraje PA jsou barevné, testovací stupnice.
Syrena 190
- 34 -
V levém okraji PA jsou
barevné testovací stupnice.
V levém horním rohu PA před
známkovým polem 1. a 11.
je barevný nápis CMYKS a
název emise „Kocham Cię“.
Podél pravého okraje PA jsou
souměrně od středu vņdy dvě
a dvě pětice barevných kole-
ček provedených v barvách
tisku známek. Na dolním
okraji PA pod známkovým
polem 92. je barevný
obdélníček. Pod známkovými
poli 93.-97. jsou barevné
trojúhelníčky. Pod znám-
kovým polem 98.-99. je série
a výrobní číslo PA. Vpravo
jsou fragmenty levého a
pravého rohu PA s výńe
popsanými prvky. Dole je pak
FDC známky katal. č. 4354.
FDC má příleņitostné razítko
pońty WARSZAWA 1.
Známku, FDC a příle-
ņitostné razítko navrhl
Jan Konarzewski.
Nerazítkovaná známka
byla v novinkové sluņbě
za 1,55 zł., razítkovaná
za 93 gr. a FDC (jeden
kus) za 2,15 zł.
*******************
Nové polské celiny
vydané ve 4. čtvrtletí
2010 .
Ve 4. čtvrtletí 2010
vydali v Polsku čtyři
dopisnice s natińtěnou
známkou. Katalogová
čísla dopisnic jsou Cp 1552 aņ Cp 1555.
V novinkové sluņbě byla cena vńech 4 dopisnic celkem 6,20 zł. (kaņdá po 1,55 zł.).
Společné znaky dopisnic s natińtěnou známkou:
Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. For-
mát dopisnic je ± 148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené,
délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natińtěnou známkou shora je natińtěnými body částečně
naznačena perforace známky. Uvnitř natińtěných bodů perforace je umístěn mikronápis POCZTA
POLSKA 10 (první ochranný prvek proti padělání). Natińtěné body perforace se nacházejí na
fluorescenčním podkladu – pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání).
Uprostřed kaņdé dopisnice je černá, svislá, tlustá dělící čára (1,5x50 mm), která rozděluje dopisnici na
adresní a propagační část.
Syrena 190
- 35 -
Cp 1552: Cp 1553:
Cp 1554: Cp 1555:
Syrena 190
- 36 -
Cp 1552: „Spravedliví mezi národy světa: Henryk Sławik a Józef Antall“, datum vydání 11.10.2010.
Na natińtěné známce jsou portréty Józefa Antala (1896-1974) a Henryka Sławika (1894-1944).
Známka je s pozadím fotografie skupiny dětí a jmenných seznamů. V levé polovině dopisnice je
nahoře 6-řádkový nápis: „Sprawiedliwi / wśród / Narodów Świata:“ (červeně) /“A Világ Igaza:“
(zeleně) / „Henryk Sławik“ (červeně) / „i Józef Antall „ (zeleně). Níņe je polská orlice a polský nápis:
„W latach / 1939-1944 / na Węgrzech obaj / Sprawiedliwi, / opiekunowie uchodźców, / uratowali
wiele / tysięcy polskich / i węgierskich Żydów.“. Pod tím je maďarský znak a tentýņ text
v maďarńtině. Podél levého okraje dopisnice je dvouřádkový, černý text signatury nákladu: „Kartka
Pocztowa Poczta Polska S.A. X 2010 nakład 40 000, proj.J.Czerwińska-Jędrych, współpr.
G.Łubczyka / fot. ze zbiorów: J.Antalla, Yad Vashem i G.Łubczyka“.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cp 1553: „Mezinárodní filatelistická výstava „Głogów 2010“ - 1000 let Głogowa“, datum vydání
5.11.2010. Na natińtěné známce je Kolegiata Nejsvětějńí Panny Marie se znakem Głogowa. Vlevo od
natińtěné známky jsou čtyři minipohledy na významná místa v Głogowie: knihovna, kostel, část
městských hradeb a trosky kostela sv.Mikuláńe. Vlevo nahoře je logo tisíciletí města. V levé polovině
dopisnice je městská radnice s třířádkovým informativním nápisem o ní. V levém horním rohu
dopisnice je svisle podél okraje dvouřádková signatura nákladu: „Kartka Pocztowa Poczta Polska
S.A., XI 2010, / nakład 36 000, proj.D.Szablewski, fot. D.Mikołajkiewicz“.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cp 1554: „Nástup do funkce kardinála arcibiskupem Kazimierzem Nyczem“, datum vydání
20.11.2010. Na natińtěné známce je hlava kardinála, která je součástí jeho podoby v pravé polovině
dopisnice provedené přes linkování pro adresu. V levé polovině dopisnice je 4-řádkový bílý nápis:
„PRZYJĘCIE GODNOŚCI / KARDYNALSKIEJ / PRZEZ ARCYBISKUPA / KAZIMIERZA
NYCZA“. Pod nápisem je jeho kardinálský znak s nápisem: EX HOMINIBUS PRO HOMINIBUS.
Podél silné, černé dělící čáry dopisnice je ve dvou řádcích svisle, (černě) signatura nákladu: „Kartka
Pocztowa, Poczta Polska S.A., XI 2010, nakład 50 000, proj.M.Dąbrowska / fot. W.Łączyński“.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cp 1555: „22.prosinec 1990, 20.výročí předání prezidentských asygnií II.Polské republiky“, datum
vydání 1.12.2010. Na natińtěné známce je dvojportrét Lecha Wałęsy a exilového prezidenta Ryszarda
Kaczorowského. V levé polovině dopisnice je nahoře vyznamenání – kříņ s bílým orlem. Níņe je 4-
řádkový nápis: „22 grudnia 1990 r. / 20.rocznica przekazania / asygniów prezydenckich / II Rzeczy-
pospolitej Polskiej“. Pod nápisem je ozdobný ornament. Signatura nákladu je svisle nad černou,
tlustou. dělící čarou dopisnice ve 4.řádcích: „KARTKA POCZTOWA POCZTA POLSKA S.A. / XII
2010, NAKŁAD 45 000, / PROJ.A. SOBCZYŃSKA, / FOT. PAP / I. RADKIEWICZ“.
**********************************************************************************
Nabídka zajímavého počtení pro filatelisty !
Máte zájem si něco zajímavého přečíst ? Lze to realizovat ve zpravodaji POSTILION. Zpravodaj není
nováčkem ve filatelii, protoņe se v r. 2011 blíņí vydání jiņ jeho 100-ho čísla !
Syrena 190
- 37 -
Je to zpravodaj Českomoravské společnosti pro pońtovní historii při SČF v Praze. Redaktorem je pan
Karel Ńpaček, Zámělič 43, 345 22 Poběņovice. Momentálně je zpravodaj vydáván v počtu 120 kusů
výtisků. Větńinou má 16 stran. Jeho přílohou je i zpravodaj POŃTOVNY v rozsahu 4-8 stran, který
rediguje Dr.Petr Gebauer. Přílohou je i zpravodaj POLNÍ POŃTY (16 stran). Rozesílání zpravodaje je
zdarma v rámci ročního členského příspěvku, který činí 150 Kč na rok.
Postilión vychází 4x ročně. Vychází jen černobíle. Máte-li zájem o tento zajímavý zpravodaj, obraťte
se na adresu redaktora Postilionu pana Karla Ńpačka, kde můņete zaslat i roční předplatné.Vřele
doporučujeme!! Určitě nebudete litovat, rozńíříte si svůj „filatelistický obzor“!
**********************************************************************************
Všichni všechno vědí ! V Syreně č.188 na str.15 je ukázka polní pońty z Rezervního lazaretu v Těńíně. Posteskli jsme si, ņe
podle adresy nemůņeme určit (kvůli dosti nečitelnému rukopisu), kam byla zásilka adresována.
Pohotově se nám ozval kolega ing.Svatopluk Petr z Ostravy a záhadu nám rozluńtil. Píńe:
Mohu to upřesnit, je to: Giesshűbel-Stadt / Sudetengau Adlergebirge,což je dnes Olešnice v Orlických
Horách v okrese Rychnov nad Kněžnou, východně od Náchoda, blízko hranice s Polskem. Pošta tam
vznikla již 1.9.1852 – Giesshűbel bei Nachod, v roce 1888 Giesshűbel bei Neustadt an der Mettau,
v roce 1918 Olešnice u Nového Města nad Metují-Giesshűbel bei Neustadt an der Mettau, v roce
1926 Olešnice v Orlických horách-Giesshűbel im Adlergebirge, v roce 1938 po německém záboru
Geisshűbel (Adlergeb.). Od r.1945 až do současnosti Olešnice v Orlických horách. PSČ 517 83.
Děkujeme za pohotovou připomínku a kolegu Ing. Svatopluka Petra touto cestou srdečně zdravíme!
**********************************************************************************
Předkládám čtenářům SYRENY výběr z Věstníku České pošty, a to ohledně změn v orga-
nizaci pońtovního provozu, týkajícího se české části Těńínského Slezska:
Věstník (informace pro veřejnost) České pońty v částce č. 12 ze dne 22.12.2010 uvádí pod
číslem:
209: Dočasné uzavření pošty Hrčava
Dnem 27.12.2010 bude dočasně uzavřena pošta 739 99 Hrčava.
212: Dočasné uzavření pošty Havířov 13
Dnem 1.1.2011 bude dočasně uzavřena pošta 736 07 Havířov 13.
Věstník (informace pro veřejnost) České pońty v částce č. 1 ze dne 20.1.2011
uvádí pod číslem:
31: Zřízení výdejního místa Hrčava
Dnem 27. prosince 2010 bylo v působnosti obvodu Frýdek-Místek, řídící pošty Jablunkov
zřízeno Výdejní místo Hrčava, PSČ 739 99 na adrese Hrčava, č.p. 53. Rozsah služby této
provozovny je poskytován dle funkce: Výdejní místo I.
K tomu je třeba dodat, ņe Česká pońta zahajuje 1. etapu reorganizace pońtovního
provozu, a to tím, ņe postupně přechodně uzavírá nebo ruńí neefektivní malé pońty a podle
moņností zřizuje v daném místě dva moņné stupně programu Pošta - Partner. I. stupeň je
právě Výdejní místo I. V praxi jsou to nepońtovní zařízení smluvně zajińtěná s nějakým
provozovatelem (větńinou obecní úřady), která částečně nahrazují činnost pońty. Dalo by se
říci, ņe v minulosti byly obdobnými sluņebnami známé pońtovny. Konkretně niņńí stupeň –
Výdejní místo I vydává dońlé zásilky a přijímá hlavně zásilky listovní, snad i peněņní a
prodává ceniny. Vyńńí stupeň, t.zv. Pošta-Partner supluje pońty i v dalńích činnostech. Zdá
se, ņe dosud to není jednotné a v celé ČR zatím pracuje takových sluņeben jenom několik.
Tyto nově zřizované pońtovní sluņebny (i kdyņ nejsou zařízením České pońty)
pouņívají svoje pońtovní razítka s denním datem. Tady by měli regionální sběratelé včas
reagovat a tyto doklady dokumentovat dřív, neņ bude pozdě! Vņdyť „Pońtovní provoz dneńka
je pońtovní historií zítřka!“
Ing. Svatopluk Petr
***************************************************************************
Syrena 190
- 38 -
Příleţitostná razítka Teschen a Český Těšín.
V roce 1880, od 5.-19. září, byla v Těńíně
otevřena II.zemská výstava (Schlesische
Austellung), která byla nazvána „První
Slezská ņivnostensko - průmyslová a
zemědělsko - lesnická výstava“.
Na výstavě byla také zřízena pobočka
těńínského pońtovního úřadu, která
pouņívala k oráņení zásilek jednookruhové
pońtovní razítko typu E 290. Razítko mělo
v horní části nápis TESCHEN, pod nápisem
datum (den/měsíc/rok-poslední dvojčíslí).
Zcela dole bylo rozlińení razítka „A“. Pońta
tímto razítkem u příleņitosti výstavy
razítkovala listovní zásilky podané na
výstavě a poslané z místa konání výstavy.
Po skončení výstavy bylo razítko dále
pouņíváno těńínskou pońtou v běņném
provozu jako expediční, a to buď
v původním provedení (reprodukce vlevo
nahoře) nebo ve změněné úpravě, která
spočívala v posunutí písmene „A“ nahoru
mezi údaj měsíce a mezi dvojčíslí roku
(reprodukce nahoře vpravo). Ústřiņek
podacího lístku na peníze je s datem 4/12/86
(4.12.1886). Na ústřiņku je otisk razítka
Okresního soudu v Těńíně.
Udivuje mne doba pouņití původního razítka
na reprodukci nahoře vlevo. Razítko má
datum 27/1/91 (27.1.1891). Zdá se mi to
dosti dlouho !!?
Třetí provedení razítka (obě ukázky na
reprodukci vlevo dole) má nad písmenem
„A“ jen údaj o měsíci a roku (nahoře měsíc
červenec (7), dole rok (jen poslední číslice 8
– 1888). Ņe tomu tak je dokazuje ručně
vepsané datum na obou ústřiņcích „25 Juli
1888“. Zcela náhodné je to, ņe oba ústřiņky
byly na peněņních poukázkách podaných
hned po sobě. Oba ústřiņky mají stejné
datum podání, jeden má podací číslo „Z
16 006“ a druhý „Z 16 007“ !! Za daty
Z 6480 a Z 6481. Oba ústřiņky mají datum,
které svědčí o tom, ņe podání peněz bylo
v době výstavy a na výstavě.
Razítko třetího provedení (jen měsíc a
koncové číslo roku) v Monografii českoslo-
venských známek nenajdete !!
Výstava byla hojně navńtívena. Uvádí se, ņe
ji navńtívilo přes 50.000 návńtěvníků. Výsta-
va se uskutečnila v prostoru dneńního auto-
busového nádraņí v Českém Těńíně. Jeńtě do
nedávné doby, neņ bylo v tomto prostoru
Syrena 190
- 39 -
postaveno nové, autobusové nádraņí se stanovińti pro odjezdy na různé směry, byl v místě volný
prostor, kde stávaly dokonce i Těńínem projíņdějící kamiony.
První příleņitostné razítko jiņ z Českého Těńína je
československé razítko pouņívané při příleņitosti
otevření Českého gymnasia v Českém Těńíně
23.VI.1935. Nahoře je s tímto razítkem pohled
poslaný do Moravské Ostravy. Pohlednice je
z Českého Těńína-Nádraņní třída. Zajímavý je
název města v němčině (levý horní roh „Čech.
Teschen..“). Vlevo je výstřiņek s tímto razítkem ze
suvenýru vydaného u příleņitosti, této pro Český
Těńín významné události. Český Těńín měl v té
době poměrně značnou část obyvatel německé a
polské národnosti. Projevilo se to zvláńtě po druhé
světové válce, kdy byli Němci z Českého Těńína
odsunuti na poklesu počtu obyvatel města.
Obyvatel české národnosti před válkou v Těńíně
mnoho nebylo.
Druhé, příleņitostné razítko z Českého Těńína je aņ z roku 1949. Bylo pouņíváno u příleņitosti „Ná-
Syrena 190
- 40 -
rodopisných dnů“, konaných 7.VIII.1949. Razítko je jiņ v mezikruņí s česko-polským textem
„NÁRODOPISNÉ DNY – DNY LUDOZNAWCZE“ I zde je zajímavost. Polský text je chybný.
Místo polského „DNI“ je napsáno „DNY“ (podle českého nápisu). Co to byla za akce jiņ nevím.
Na předcházející straně je výstřiņek ze zásilky s těmito razítky. Na této straně níņe je pamětní vydání
k této příleņitosti od Společnosti pro kulturní styky s Polskem, odbočka Český Těńín.
Dalńím příleņitostným razítkem Českého Těńína je razítko pouņívané u příleņitosti „Výstavy Těńínska,
Český Těńín 1955“. Pamětní list k této události je nahoře. Razítko má česko-polský text VÝSTAVA
TĚŠÍNSKA / WYSTAWA ŚLĄSKA CIESZYŃSKIEGO. Razítko je s datem 10.VII.1955. V levé
polovině pamětního listu je známý portrét Johanky Dvořákové z Karviné od Josefa Mánesa. V roce
Syrena 190
- 41 -
1935 byla ve Frýdku na jeho počest a na počest jeho matky velká výstava, kde ústředním motivem byl
právě tento portrét. K Těńínské výstavě byla vydána i pohlednice s přítiskem k výstavě. Výstava se
konala ve dnech 10.-31.VII.1955. Reprodukce pohlednice je na této straně níņe.
Výseč z pamětního listu s příleņitostným razítkem s datem 10.VII.1955.
Dalńí příleņitostné razítko Českého Těńína je z května 1966. Bylo pouņíváno u příleņitosti „Oslav
1000 let Polského státu“. Tentokráte bylo razítko jen s českým textem. Na následující straně nahoře
vlevo je výstřiņek s tímto razítkem s datem 14.5.1966, vpravo pak výstřiņek s tímto razítkem s datem
15.5.1966. Druhé razítko na tomto výstřiņku je českotěńínské příleņitostné razítko pouņívané při
Závodu Míru PWB – XIX.ROČNÍK ZÁVODU MÍRU. Razítko má datum 15.5.1966.
Netvrdím, ņe toto jsou vńechna příleņitostná razítka Českého Těńína. Moņná se najde jeńtě nějaké o
kterém nevím. Uvedl jsem zde jen ta razítka, která mám ve své sbírce a která mohu doloņit. O jiných
zatím nevím!!
Literatura: Monografie čs.známek, Díl 14 str.533, Jiří Novák, Český Těńín ve staré fotografii.
Syrena 190
- 42 -
Obě razítka byla na zásilky otiskována v červené barvě (alespoň co já vím). Moņná byly otisky i
v barvě černé??! Uvítám jakoukoliv připomínku a doplněk k uvedenému materiálu. Ota ŃRUBAŘ
**********************************************************************************
Razítko poštovny v Albrechticích z období plebiscitu (květen 1919).
V sobotu jsem na bleńím trhu hledal celistvosti, které mi byly uloupeny dne 12.1.2011 z nańeho
rodinného domu a objevil jsem tuto zajímavou pohlednici.
Při nahlédnutí do publikace „Historie pońtoven na Těńínsku“ od pana Tovačovského jsem zjistil, ņe se
jedná o celistvost s razítkem pońtovny v Albrechticích. Na pohlednici je otińtěno neznárodněné
razítko pońtovny *ALBERSDORF (SCHLES.) / OLBRACHCICE*. Razítko pońtovny má rozměr
68x14 mm. V textu zásilky je datum 5.5.19.
Známka na zásilce je Bohuņel strņena, zůstal ale fragment razítka vyúčtovacího pońtovního úřadu
(STEINAU/STONAWA). Z názvu zbylo jen to „AWA“. Pan Tovačovský uvádí výskyt jen z let 1908
Syrena 190
- 43 -
a 1909 (recepis z 11.1.08
a recepis z 15.8.09). Moje
pohlednice posouvá známé
pouņití razítka pońtovny do
5. května 1919 !
Odesilateli pohlednice jsou
stráņmistr K.Vobořil a če-
tař F.Linke, kombinovaný
prapor čs.hulánského pluku
č.11/I.ńvadrona, kteří tehdy
působili na Těńínsku v
rámci československých
dobrovolníků. Správně
uvedli místo Albrechtice,
ale nesprávně pońtu Blu-
dovice, o které si mysleli,
ņe pod ní obec spadá!
Otisk razítka Stonavy
potvrdil jejich omyl.
Adresátka zásilky ņila
v Horních Tońanovicích,
které zůstaly za demar-
kační čárou (tehdy pod pol-
skou správou). Pod česko-
slovenskou správu se do-
staly aņ v srpnu 1920 !
Proto ta poznámka na zá-
silce „Litujem velice Tońa-
novic“.
Razítka pońtoven Těńínska
z období plebiscitu jsou
velmi vzácná. I Pan Sikora,
největńí badatel a sběratel
těchto pońtoven, jich měl
ve své sbírce jen několik!
Ing. Jan KYPAST
Je třeba podotknout, ņe i
pan Tovačovský uvádí
ukončení činnosti pońtovny
30.11.1920. Pońtovna zahájila provoz 1.3.1903. Dr. Petr Gebauer uvádí činnost pońtovny dokonce od
1.3.1903 do roku 1922. Lińí se mírně v rozměru razítka (68x15 mm). Známou dobu výskytu uvádí od
7/04 do 12/15. Razítko hodnotí na zásilce 20 euro!
V Syreně 157 na str.9-10 jsme publikovali doporučenou zásilku Daňového úřadu ve Fryńtátě po-
slanou z Fryńtátu 8.10.1904 (razítko G 108). Příchozí razítko Vpú Stonava je z 9.10.1904, typ G 108.
V Syreně 169 na str.8 jsme publikovali korespondenční lístek poslaný 13.6.1903
z PALTERNDORFU do Albrechtic. Průchozí razítko Vpú Stonava G 108 je s datem 14.6.1903.
Nález zásilky s razítkem pońtovny z června 1903 je tedy pouze 3 měsíce po otevření pońtovny! Jelikoņ
i Dr.Gebauer uvádí poslední známý výskyt razítka pońtovny z prosince 1915, nález zásilky z 5.5.1919
Ing. Kypastem posouvá známý nález razítka pońtovny o dalńí více jak 4 roky! O to je nález
vzácnějńí, ņe je právě z období plebiscitu. Za ukázku ing.Kypastovi děkujeme a srdečně jej touto
cestou zdravíme!
**********************************************************************************
Syrena 190
- 44 -
GARAM - SZ – KERESZT je pošta Sv.KRÍŢ nad HRONOM, dnes ŢIAR nad HRO-
NOM. Zásilka je poslaná do Bohumína 18. 6. 1906.
Pohlednice poslaná z tehdejńích Uher nás svým razítkem trochu zmátla. Na správnou „cestu“ nás
navedl aņ ing.Mirko Bachratý. Nejdříve díky tomu -SZ- jsme se domnívali, ņe je to nějaká vlakovka,
ale kde má číslo? Zatím to je expediční razítko pońty Sv.Kríņ nad Hronom, dnes Ņiár nad Hronom.
Razítko má katal. č. 525/5, je typu E 441/d2 (viz Monografie Díl 15, str.168). Razítko bylo v pouņití
od r. 1892, datum s označením „d2 (v datu rok/měsíc/den ). Pońta je v provozu od r. 1769 (Heiligen-
kreutz). Název Garamszentkereszt od r. 1890. Razítko mělo podobu i bez pomlček GARAM SZ
KERESZT (katal. č. 525/5a, bylo v pouņití od r. 1906 – i toto razítko je typu E 441/d2.Toto razítko
bylo pouņíváno i po r. 1918 Československou pońtou). Od r. 1913 se pouņívalo razítko bez pomlček a
mezer v názvu GARAMSZENTKERESZT (typ G 471), pouņívané i v ČSR. Příchozí razítko pońty
BOHUMÍN 1 je typu G 115. Bylo s rozlińením „a“, „b“, „c“, „d“. V pouņití od 1897. Pouņívalo se i po
1918 v ČSR (Monografie Díl 13 str. 530). Kazimierz WENGLORZ
**********************************************************************************
Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů,
kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve sloņení : ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil
KARZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŃKA, mgr. Janusz MANTERYS, Teodor WILCZEK, Jaromír
JANČA, Ota ŃRUBAŘ, Josef JENDŘIŃÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław
FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŃKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH.
Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY pouņívanou od č. 154 navrhl
mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŃKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan
KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno
a načisto dopsáno dne 23. února 2011. Zpravodaj je hrazen z prostředků členů klubu.
Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 190. Děkujeme
vńem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, ņe toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je
postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + přísluńné číslo
Syreny. Navńtivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou.
Přivítáme od nańich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k nańemu zpravodaji. Nezapomeňte
sledovat při obdrņení zásilky s kaņdou Syrenou stav svého konta v Klubu. Zajistíte si tak včasné
a rychlé dodávání nově vyńlých čísel zpravodaje.
Kontakt: [email protected] , tel. 595 173 869. Těńíme se na dalńí spolupráci s Vámi !
Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky,
upozorněte jej na náš zpavodaj SYRENA !!!
