Kè 20,� 5780 LEDEN 2020 ROÈNÍK 82

TEVET�VAT

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Hlava fauna ze zahrady zámeèku v Panenských Bøe�anech.(K textu na stranách 8�9.)

Foto Jiøí Daníèek.

PAMÁTNÍK V PARDUBICÍCHV roce 1992 byla v Pardubicích naDomì slu�eb v centru mìsta odhalenadeska, která pøipomínala pardubickéobìti holokaustu. V bøeznu loòskéhoroku byla z dùvodu rekonstrukce budo-vy pøemístìna na �idovský høbitov.Zpátky se v�ak zatím nevrátila. V místì,kde se døíve nacházela, dìlníci vyboura-li vstupy do prodejen. �Nepøijde mi dù-stojné umístit ji do rohu mezi obchodníjednotky,� konstatoval jednatel DS JiøíVejnar. Je�tì pøed rekonstrukcí pøi�elvlastník Domu slu�eb s návrhem pøipo-menout bývalou synagogu, která po vál-ce zchátrala a mìsto ji koncem padesá-tých let nechalo zboøit. Na památníku sev�ak chtìl podílet jen v pøípadì, �e bypozemek po synagoze, který je ve vlast-nictví �O v Praze, pøe�el do jeho vlast-nictví. Ta s takovým øe�ením nesouhla-sila: �Pozemek si chceme nechat jakosymbolický pozùstatek po synagoze,�uvedl pøedseda �OP Franti�ek Bányai.

Jednání v této vìci dále pokraèují. Zá-jem o vybudování památníku je také zestrany vedení mìsta. �Mìsto bude v tom-to smìru urèitì nápomocno, do konceroku se uskuteèní dal�í jednání,� potvr-dila námìstkynì primátora Helena Dvo-øáèková. Souèástí památníku by mìlabýt i pamìtní deska, doèasnì umístìnána �idovském høbitovì. jd

PAMÁTNÍK TICHARevitalizace nádra�í Bubny je opìto krok blí�e ke své realizaci. Pra��tí radnítoti� vybrali dodavatele veøejné zakáz-ky. Nádra�í v Praze 7 se má promìnit naPamátník ticha, který bude souèasnými budoucím generacím pøipomínat tran-sporty èeskoslovenských �idù z tohotonádra�í do nacistických koncentraèníchtáborù.

V soutì�i zvítìzila spoleènost Omnia,spol. s r. o., která za 1,285 milionu Kèdo 85 dnù dodá projektovou dokumen-taci, na jejím� základì bude vypsánovýbìrové øízení na dodavatele. V pøí�-tím roce bude pravdìpodobnì zahájenai revitalizace komplexu. Projekt poèításe stálou expozicí, vzdìlávacím záze-mím i se sezonními projekty. mhp

DVÌ ÈESTNÁ OBÈANSTVÍVedení Boskovic udìlí dvì èestná ob-èanství osobnostem spjatým s historiímìsta. První získá hrabì Hugo Mens-dorff-Pouilly. Jako poslední z francouz-ského rodu se pøed devadesáti lety naro-

dil na boskovickém zámku. Za totalitybyl perzekvován, po nástupu komunis-mu neemigroval a �ivil se napøíkladjako øidiè a skladník. Po listopadu 1989�il v letech 1990�1994 v Paøí�i, kde bylzástupcem konzula na èeskoslovenskéa pozdìji èeské ambasádì. Dnes �ijestøídavì v Praze a na boskovickém zám-ku. �V�e zlé jsem pøe�il ve zdravía myslím, �e jsem mìl krásný �ivot,�øekl nedávno po oslavì devadesátýchnarozenin hrabì.

Druhé èestné obèanství mìsto udìlíEvì Morrisové. Narodila se 17. listopadu1928 jako dcera posledního boskovické-ho rabína Isidora Reicha. Díky otci se jía její rodinì podaøilo 15. bøezna 1939opustit Èeskoslovensko. Nejprve odjelido Maïarska a poté do Anglie. Pøi poèát-cích zalo�ení Státu Izrael v roce 1948 sepaní Morrisová s rodinou pøestìhovalado Izraele. Je analytickou psycholo�kou,èlenkou International Association forAnalytical Psychology. Poprvé se doBoskovic vrátila v roce 1988. Dlouhodo-bì usiluje o navazování kontaktù meziobèany mìsta a �idovskými pamìtníky,kteøí byli nuceni v dùsledku váleènýchudálostí opustit své domovy. db

CITLIVÉ TÉMANa prostranství pøed hotelem InterCon-tinental na Starém Mìstì v Praze se máopìt stavìt. Projekt zahrnuje roz�íøeníveøejných prostranství na piazzettì ko-lem stávajícího hotelu, podzemní propo-jení Paøí�ské ulice s vltavským nábøe-�ím a zlep�ení dopravní situace. Jakuvedl øeditel investic spoleènosti R2GJakub Dyba, v plánu je i stavba v jiho-východní èásti námìstí Milo�e Formanaa rovnì� rekonstrukce interiérù hoteluInterContinental. Na pøelomu leto�níhoroku nemovitost koupili pøes spoleènoufirmu R2G tuzem�tí miliardáøi Oldøich�lemr a spoluzakladatelé softwarové

firmy Avast � Pavel Baudi� a EduardKuèera. Spoleènost R2G na novou po-dobu okolí InterContinentalu uspoøáda-la architektonickou soutì�, v ní� zvítìzi-lo èeské studio TAK vedené MarkemTichým. Samotný prostor pøed vchodemdo hotelu InterContinental má dostatpodobu mìstské tøídy s obchodním par-terem. Na støe�e pøemístìného bazénumá vzniknout zelená terasa se zahrád-kou nové restaurace. Dále projekt zahr-nuje výstavbu zmínìného nìkolikapo-dla�ního objektu na náro�í ulic Paøí�skáa Bílkova, poblí� Staronové synagogy.

Mo�nost zástavby piazzetty vyvolalapøed pár lety odpor odborníkù a veøej-nosti. Mohutná osmipatrová budova sepo protestech nakonec nerealizovala.Bývalý starosta Prahy 1 Oldøich Lomec-ký (TOP 09) se pøed dvìma lety veøejnìpostavil proti jakékoli stavbì na piazzet-tì. Loni pak spolu s dal�ími zastupitelimìstské èásti souhlasil s tím, �e v bu-doucnu by zde mohla vyrùst jednopo-dla�ní stavba. Souèasný zámìr v�ak po-èítá s více podla�ími.

�Je to citlivé téma,� pøipou�tí inves-tor. Plán podle nìho poèítá s výsadbouzelenì, zelenými støechami a vodnímiprvky. Slibuje i zlep�ení dopravy: �Ná-vrh odklání vjezdy a výjezdy do gará�íz námìstíèka, tak�e doprava nebude ob-tì�ovat lidi jako dosud. Øe�í také chao-tické parkování na piazzettì.� Do gará�íby se øidièi podle projektu mìli novìdostat z Dvoøákova nábøe�í. Z námìstímá rovnì� zmizet objekt ventilace gará-�í, který teï zabírá jeho velkou èást.

dnw

2 VÌSTNÍK 1/2020

AKTUALITY

OBSAH

Dva slovenské osudy 3, 19Sidra na tento mìsíc 4�5Vzkaz pøes pùl stoletírozhovor s Davidem Fliggem 6�7

Zloèin a trest � O expozici a Santiniho ¨kapli v Panenských Bøe�anech 8�9

Bedøich Feigl v Madridu 10Výstava návrhù Simona Wiesenthalapro kavárnu Eso 11

Cestovní deníky A. Einsteina 12�13, 20Kavárna jako útoèi�tì 14�15Co jsem tak milovala � ze vzpomínekMarietheres Waldbott na Polici 16�18

Pøíbìh Barbry Streisandové 20Izrael: Tah bankomatem 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

VÌSTNÍK 1/2020 3

Juraj �pitzer a Alexander Mach, hlavníprotagonisti knihy Dva slovenské osudyAntona Balá�a, sú slovenskej (a v men-�ej miere aj èeskej) spoloènosti dobreznámi.

Juraj �pitzer (1919�1995), zvidite¾nil sapredov�etkým ako �éfredaktor (v rokoch1956�1958 a 1965�1967) a redaktor kul-tového tý�denníka Kultúrny �ivot. Jeho�ivotná cesta bola poznaèená viacerýmidramatickými mí¾nikmi. Ako mladý èlo-vek za�il �pitzer �idovský pracovný tá-bor v Novákoch, neskôr bol aktívnymúèastníkom Slovenského národného po-vstania, po vojne presvedèe-ným komunistom. Z komu-nizmu postupne vytriezvela stal sa významnou posta-vou slovenského literárnehoa kultúrneho �ivota, pribli�o-val verejnosti viaceré posta-vy európskej kultúry a poèas pra�skej jariotváral dvere do Európy. Po okupáciiv auguste 1968 na 20 rokov zmizol z ofi-ciálnej kultúry a dokonca aj z pripomína-nia histórie. Oficiálne �nejestvoval�, na-priek tomu ho v normalizaènej Bratislave�ka�dý poznal�. Aj po novembri 1989mal znaènú autoritu medzi protagonista-mi ne�nej revolúcie, av�ak akéko¾vekoficiálne posty alebo èlenstvá v organizá-ciách odmietal. Zomrel roku 1995 a jehoposledným �elaním bolo, aby ho pocho-vali na bratislavskom ortodoxnom �idov-skom cintoríne, èo sa aj stalo.

Alexander Mach (1902�1980) bolpredov�etkým ministrom vnútra a pod-predsedom vlády Slovenského �tátu poèascelého obdobia jeho existencie a velite-¾om Hlinkovej gardy. Patril k poprednýmpostavám slovenského ¾udáctva a histo-rikmi je pova�ovaný za predstavite¾a ra-dikálneho krídla vtedaj�ej slovenskejpolitiky. Pripisuje sa mu vysoká mierazodpovednosti za deportácie sloven-ských �idov do nacistických vyhladzo-vacích táborov. Na sklonku vojny sa po-kúsil utiect�, bol chytený a vrátený doÈeskoslovenska. Ako sám napísal, oèa-kával absolútny trest, ¾udový súd ho od-súdil na 30 rokov väzenia, z ktorých si23 odsedel a bol prepustený (amnesto-vaný) v máji 1968. Medzi jeho spolu-väzòov patrilo mnoho prominentnýchosobností fa�istického aj komunistické-ho re�imu vrátane Gustáva Husáka.

Niekedy na zaèiatku sedemdesiatychrokov minulého storoèia sa �pitzers Machom skontaktovali a zaèali stretá-

vat�v zvlá�tnej atmosfére zakonzervova-ného èasu a definovaných pravidielosobného odstupu. Trvalou témou ichrozhovorov bola otázka deportácií slo-venských �idov, miera zodpovednostijednotlivcov za ich realizáciu, otázkamiery nátlaku nacistov, respektíve auto-nómnej snahy slovenských orgánovo deportácie �idov a okruh s tým súvisi-acich otázok. �pitzerové písomné záz-namy týchto rozhovorov sa nachádzajúv archívoch a niektoré ich èasti bolipublikované.

Z predchádzajúcich poznámok vidiet�,�e dialóg medzi �pitzerom a Machom je

predmetom záujmu historikov a aj tých,ktorí sa sna�ia históriu prepisovat�. Nieje náhoda, �e viaceré v posledných ro-koch vydané kni�né publikácie sa k dia-lógom �pitzera s Machom vracajú aleboich citujú.

Keï som uvidel titul Balá�ovej knihyna pulte kníhkupectva, oèakával som, �ebude venovaná citovaniu a komentova-niu spomenutých dialógov. Nie je tomutak. Balá�ova kniha je predov�etkýmautobiografiou a na jej pozadí sú reflek-tované �ivotné osudy spomenutýchdvoch hlavných protagonistov a ichosudov a rovnako aj celý povojnovýspoloèensko-politický vývoj na Sloven-sku a� do súèasnosti. Okrem dvochhlavných postáv a Balá�a samého súv knihe spomenuté mnohé osoby známeèi u� z histórie alebo aj dodnes �ijúciaktéri a svedkovia povojnového verej-ného �ivota na Slovensku. �ia¾, knihechýba menný register, preto spomeniembez nároku na úplnost�niektoré z mien,ktoré sa v nej vyskytujú:

Zora Jesenská, Eugen Gindl, JánStrasser, Peter Zajac, Martin Rodan (jemu venovaná samostatná kapitola),Wolfgang Venohr, Ivan Kamenec, JánHlavinka, Pavol Èarnogurský, JurajCharvát, Ferdinand Ïurèanský, ViliamPlevza, Jozef Jablonický, Franti�ekVnuk, Karol Sidor, Alma Münzová, Im-rich Kru�liak, Alexander Bachnár, Zu-zana Szatmáry, János Esterházy, JánVojta��ák, Karol Kubík, Tomá� Kraus,Edo Fri�, Ján Kalina, Leo Kohút, Ján

Dukes, Alfréd Wetzler, Arje Friedmann-Lahola, Lívia Rothkirchen, Gila Fatra-nová, Akiba Nír, Jehuda Bauer, ImrichKarva� a mnoho ïal�ích.

Napriek tomu, �e Balá� uvádza viace-ro kritických vyjadrení na margo poli-tiky Slovenského �tátu a prisudzujeMachovi a ïal�ím politikom podielzodpovednosti za zloèiny, ktoré vtedaj�íre�im spáchal, cítit�jeho sympatie k �po-vojnovému� Machovi a ïal�ím posta-vám ¾udáckeho panteónu. Jeho písaniesom nevnímal ako zmäkèovanie zloèi-nov ¾udáckeho re�imu (v tomto je Balá�korektný), ale ako �po¾ud�t�ovanie� Ma-

cha a iných organizátorovgenocídy slovenských �i-dov. Len krátko zacitujemautora (str. 111), ktorý svojprístup k novinárskej tvorbeMacha definoval ako �pokuso dialóg, ktorý musí obsaho-

vat�metodologickú sympátiu�. Autor máprávo na svoje videnie, èi�e nevyèítammu ho, av�ak ru�ilo ma opakovanie ni-ektorých ¾udáckych mýtov a legiend,ktorým on sám (zdá sa) uveril a ktoré,pod¾a môjho názoru súvisia so spome-nutou snahou o �po¾ud�t�ovanie�.

Pri jednej z autorom citovaných ¾udác-kych legiend by som sa rád zastavil. Jeto v posledných rokoch opakované tvr-denie o tom, �e vláda Slovenskej repub-liky zastavila v roku 1943 deportácie�idov zo Slovenska do nacistickýchkoncentraèných táborov. V súvislostis touto legendou je èasto citovaná kniha¾udáckeho historika Franti�ka VnukaMat�svoj �tát znamená �ivot (vydal Slo-venský ústav, Cleveland, Ohio 1987).Vnukova kniha je politickou biografiouAlexandra Macha a pod¾a jej textu (str.289 Vnukovej knihy) bol v marci 1943doruèený na Machovo ministerstvovnútra list, ktorý otvoril Machov tajom-ník Valentín Beniak a následne s nímoboznámil Macha. List mal pochádzat�od spi�ského biskupa Jána Vojta��ákaa mal obsahovat�informáciu o osude de-portovaných slovenských �idov.

Pod¾a tejto verzie následoval rozho-vor Macha s nemeckým vyslancom naSlovensku Hannsom Elardom Ludinom,ktorému Mach údajne prehlásil, �e poki-a¾ sa veci neobjasnia, transporty �idovnebudú pokraèovat�.

Jestvujú rôzne, neraz vzájomne sa vy-luèujúce verzie tohto príbehu.

(pokraèování na str. 19)

DVA SLOVENSKÉ OSUDY�PITZER � MACH

PO�EHNÁNÍ DÌTEM (VAJECHI)Kdy� �ehnáme dìtem, øíkáme: Ké� tìBùh ustanoví jako Efraima a jako Mena-�eho. Smysl této prosby je odvozen z Ja-akovova po�ehnání Josefovi a jeho dvì-ma synùm. Nechal si ho pøed svou smrtízavolat a hned mu také sdìlil závìr svýchpøedchozích a jistì bolestných úvah: Dvatví synové, kteøí se ti narodili v zemi Mic-rajim, jsou moji, Efraim a Mena�e mi bu-dou jako Reuven a �imon. To v�ak ne-znamená jenom to, �e se rozhodl chlapceadoptovat, proto�e se narodili v Egyptìa jejich matkou byla Egypt�anka. U� tím,�e si vybral Reuvena a �imona, prvoro-zeného a druhorozeného v èele celé rodi-ny, naznaèil, �e mu jde o víc.

Dùvod pochopíme nejlépe z toho, cove svém po�ehnání øekl Reuvenovi: Tyjsi mùj prvorozený, má síla a poèátek mépotence, výhoda dùstojenství a výhodamoci. Jako voda v�ak utekla a nezùstala,ponìvad� kdy� jsi vystoupil na otcovolù�ko, zlehèil jsi toho, kdo na mé lo�evstupoval. A proto�e �imona (a tøetíhoLeviho) kritizoval je�tì ostøeji, je zøejmé,�e Reuvena a �imona v èele rodiny mìlinahradit dva synové Josefovi. A Jisraelvztáhl pravici a polo�il ji na hlavu Efrai-ma, toho mlad�ího, a levici na hlavu Me-na�eho, úmyslnì zkøí�il ruce, proto�e pr-vorozený je Mena�e.

Tóra pøi té pøíle�itosti zdùrazòuje sou-vislost tohoto po�ehnání s po�ehnáním,jím� samotnému Jaakovovi po�ehnaljeho otec, domnívaje se, �e �ehná jehostar�ímu bratru Esávovi, a to proto, �ejeho zrak zeslábl tak, �e nevidìl. Otcovaslepota je i dùle�itým motivem pøi po�e-hnání Jaakova Josefovi a jeho synùm.Také Jaakovovy oèi byly ztì�klé stáøím,nemohl vidìt, a pøesto spatøil Josefovysyny. Proto�e je nikdy pøedtím nevidìl,nechápal, kdo to pøed ním kleèí, a teprvekdy� mu Josef øekl, �e to jsou jeho syno-vé, které mu dal v Egyptì Bùh, øekl: Ne-doufal jsem, �e kdy spatøím tvou tváø,a hle, Bùh mi dal spatøit i tvé sémì!

Pøesto Josef nechápal, proè otec pøe-køí�il ruce, aby polo�il pravici na hlavumlad�ího Efraima. Pøistrèil k nìmu toti�své syny tak, aby mìl otec prvorozenéhoMena�eho po pravici, a v tom mo�náspoèíval jeho omyl. Jeho otec se v�akJosefovu pokusu polo�it mu pravici nahlavu prvorozeného vzepøel a pravil: �Játo vìdìl, synu!� a po�ehnal jim onohodne slovy: �Tebou se bude �ehnat Jisraeløíkaje: Ké� tì Bùh ustanoví jako Efraimaa jako Mena�eho! � a ustanovil Efraima

pøed Mena�em.� Nejen�e tedy ustanovilEfraima a Mena�eho místo Reuvena a �i-mona, ale v rámci tohoto zásahu ustano-vil druhorozeného pøed prvorozeným.

A �ehnaje Josefovi, pravil: �Ten Bùh,pøed jeho� tváøí chodívali mí otcové Avra-ham a Jicchak, Bùh, jen� je mým pastýøemod mých poèátkù a� dodnes, ten andìl,jen� mne vykupuje ze v�eho zla, necht�v mém jménu a ve jménu mých otcù Avra-hama a Jicchaka �ehná tìmto chlapcùma rozmno�í se uvnitø té zemì jako ryby!�

Ponecháme-li zatím otevøenou otázku,proè by se ryby mìly rozmno�ovat právìv zemi, musíme se tázat, proè, kdy� �idé�ehnají svým dìtem, prosí Boha, aby jeustanovil jako Efraima a Mena�eho? �ei pøes pochybnost, jak se mù�e daøit ry-bám v zemi, jde skuteènì o hojnost po-tomstva, vysvìtluje Josefova obava, �ezpùsob otcova po�ehnání po�kodí Mena-�eho. Nato jej v�ak Jaakov ujistil, �e takéon se velmi rozmno�í, ale Efraim je�tìvíce. O Josefových synech víme z Tóryjen to, �e se narodili je�tì pøed nástupemsedmi let hladomoru, a tak jsou klíèem

k jejich významu pro budoucnost jména,která jim dal Josef. Prvorozenému daljméno Mena�e, proto�e mu Bùh dal za-pomenout pøíkoøí a útrapy, které mu zpù-sobila otcova rodina. Druhorozenému sy-novi dal v�ak jméno Efraim, ponìvad�ho Bùh uèinil v Egyptì plodným. JménoEfraim mù�eme proto vykládat tak, �e jeJosefovi vnukl sám Bùh, a Efraim potomznamená: Já dám plodnost jim obìma.

Spor o prvorozenství a po�ehnání je vý-znamným motivem, který se vine celouknihou Bere�it. Bùh pøijal obìt� Hévela(dech, vydechnutý z úst) a nikoli Kaina(zisk), proto�e mu druhorozený Hével obì-toval z toho nejlep�ího, co mìl, a Kain hod-notì obìti nepøikládal význam. I v tomtopøípadì jsou pro oba charakteristická vlast-ní jména. Kdo je zvyklý od Boha jen získá-vat jako Kain, nepøikládá váhu tomu, coBohu odevzdává z toho, co od nìj získal.Hévela naopak charakterizuje vìdomívlastní pomíjejícnosti a nicotnosti. V�ech-no, co dostává, je tak pro nìj nezaslou�e-ným darem od Boha, a tak mu pøirozenìobìtuje nejtuènìj�í berany ze stáda.

Podstatné ov�em je, �e kvùli tomuKain zabil Hévela a vyhladil tak jeho po-tomstvo ze svìta pod sluncem, a rivalitamezi prvorozeným a druhorozeným po-kraèuje i u Avrahamových synù Ji�maelaa Jicchaka a u Jicchakových synù Esávaa Jaakova. V prvním pøípadì musil Bùhpøesvìdèit Avrahama, aby dal za pravduSáøe a prohlásil za svého dìdice jejíhosyna Jicchaka a ne star�ího Ji�maela,a podobnì Bùh zasáhl také v pøípadì Jic-chakovy vùle po�ehnat Esávovi prostøed-nictvím své �eny Rivky. I v tìchto pøípa-dech �lo pøedev�ím o budoucnost,proto�e kdy� se Avraham obával o bu-doucnost Ji�maela, slíbil mu Bùh, �e rov-nì� jeho velice rozmno�í, a v pøípadì bu-doucnosti vy�el Esáv naprázdno.

Jaakov byl jako vdovec nucen se na zá-kladì své zku�enosti, moudrosti a víry roz-hodnout sám. Rozetnout gordický uzel pr-vorozenství bylo u� jenom na nìm, proto�ebyl otcem národa, jeho� budoucnost mìlabýt i budoucností Bo�í pøítomnosti ve svì-tì. Z toho také vyplývá, proè Jaakov poklá-dal plodnost za dùle�itìj�í ne� odpou�tìjícípamìt� a proè �ehnal Josefovým synùm,aby se rozmno�ili právì v zemi, kdy� jepøirozeným místem rozmno�ování rybvoda. To proto, �e vidìl do budoucnosti,v ní� nemohl pøehlédnout dobu exilu, a toje i dùvod, proè dodnes �ehnáme svým dì-tem vìtou: Jesimcha elokim ke-Efraim ve-chi-Mena�e. EFRAIM K. SIDON

4 VÌSTNÍK 1/2020

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Marc Chagall: Jaakov �ehná Efraimovi a Mena�emu.

BUDOUCNOST MINULOSTIVajechi (1M 47,28�50,26)Scéna, která uzavírá První knihu Moj�í�o-vu, je velmi dùle�itá. Josefovi bratøi seobávali, �e a� zemøe otec Jakob, Josef sejim pomstí za to, �e ho prodali do otroctví.I kdy� jim pøed lety øekl, �e jim odpustil,zdá se, �e mu tak úplnì neuvìøili. Jak jsmevidìli døíve, Ezau se nesmìl mstít Jakobo-vi, dokud �il jejich otec Izák, a tak se bra-tøi domnívali, �e Josef èeká s odplatou a�po otcovì smrti. Proto vzkázali po jehoskonu Josefovi: �Takto pøikázal tvùj otecpøed svou smrtí: Povìzte Josefovi: Od-pust�, prosím, svým bratøím �patnost a je-jich høích, �e ti oplatili zlem, a nyní, pro-sím, odpust� slu�ebníkùm Boha svéhootce!� Josef bratry znovu ujistil, �e jim od-pustil: �Nebojte se, copak jsem dùle�itìj�íne� Bùh? Vy jste mi sice zamý�leli zpùso-bit zlo, ale Bùh, aby zachoval pøi �ivotìpoèetný lid, zamý�lel dobro!�

Epizoda je dojemná sama o sobì, alenavíc øe�í jeden z hlavních problémùknihy Bere�it � bratrskou rivalitu: Kaina Ábel, Izák a I�mael, Jakob a Ezau, Jo-sef a jeho bratøi. Mohou spolu bratøi �ítbez boje? Tato otázka je pro biblickouotázku vykoupení zásadní. Pokud spolunemohou �ít v míru bratøi, jak by tomohly dokázat národy? A jak celý svìt?

Vtip je v tom, jak na vìc nazírá Josef.Jakkoli vnímá, �e mu bratøi chtìli ublí�it,uvìdomuje si, �e poté � Bo�ím zásahem �se události vyvíjely k jeho prospìchu.Stal se po faraonovi nejvýznamnìj�ímmu�em v Egyptì, zachránil zemi od hla-domoru� Jakmile se bratøi upøímnì káli,na jejich pùvodní zámìr se hledìlo jinak:Bylo mo�né vidìt nejen zlé dùsledky je-jich èinu, ale i ty dobré. ProstøednictvímJosefa vidíme, �e jsou dvì pojetí minulos-ti: Zaprvé � co se skuteènì stalo, co�zmìnit nemù�eme; a zadruhé � jaký tomìlo význam, a to zmìnit mù�eme.

Josef bratøím øekl toto: Svým pokánímjste napsali novou kapitolu na�eho pøíbì-hu. Dokud jste byli lidmi, kteøí ochotnìprodali svého bratra do otroctví, nicz dobra, které se mi pak pøihodilo, se vámnedalo pøisoudit. Ale teï, kdy� jste sezmìnili a káli se, zmìnil se i vá� �ivotnípøíbìh. Zmìnou srdce jste si zaslou�iliprávo být souèástí historie, která nakonecskonèila dobøe. Nemù�eme ani nesmímemìnit minulost, ale mù�eme zmìnit svùjpohled na ni: to se stane jen tehdy, kdy�zmìníme sami sebe.(Z komentáøù rabína Jonathana Sackse

vybrala a pøelo�ila A. Marxová.)

VÌSTNÍK 1/2020 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � leden 2020

tevet/�vat 5780Staronová synagoga

28. 12. sobota �ABAT RO� CHODE� TEVET

MIKEC 1M 41,1�44,17; 4M 28,9�15mf: 4M 7,42�47hf: Zach 2,14�4,7mincha 15.30 hodinkonec �abatu 17.03 hodin6. den Chanuka � rozsvícení 7. svìtla !!!!!!!

29. 12. nedìle 2. den Ro� chode� tevet7. den Chanuka � rozsvícení 8. svìtla !!!!!!!!

30. 12. støeda 8. den Chanuka3. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 15.54 hodin4. 1. sobota VAJIGA� 1M 44,18�47,27

hf: Ez 37,15�28mincha 15.40 hodinkonec �abatu 17.09 hodin

7. 1. úterý pùst 10. tevet 6.14�17:03 hodin10. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 16.02 hodin11. 1. sobota VAJECHI 1M 47,28�50,26

hf: Abd 1,1�21mincha 15.45 hodinkonec �abatu 17.17 hodin

17. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 16.12 hodin18. 1. sobota �EMOT 2M 1,1�6,1

hf: Iz 27,6�28,13; 29,22�23mincha 16.00 hodinkonec �abatu 17.26 hodin

24. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 16.23 hodin25. 1. sobota VAERA 2M 6,2�9,35

hf: Ez 28,25�29,21mincha 16.05 hodinkonec �abatu 17.36 hodin

27. 1. pondìlí Ro� chode� �vatDen památky obìtí holokaustu a pøedcházení zloèinùm proti lidskosti

31. 1. pátek veèerní bohoslu�ba 16.35 hodin1. 2. sobota BO 2M 10,1�13,16

hf: Jr 46,13�28mincha 16.20 hodinkonec �abatu 17.47 hodin

V sobotu a svátcích �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu a o svátcích od 8.50 hodin.

Veèerní bohoslu�by se zde konají 3. 1. v 15.54 hodin a 17. 1. v 16.12 hodin. Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.

Bejt SimchaKabalat �abat ka�dý pátek od 18.30 hodin.

Dr. DAVID FLIGG vyuèuje muzikologii naRoyal Northern College of Music v Man-chesteru, kde zalo�il a vede kurz zabývajícíse vztahem ideologie a hudby a hudboutøetí øí�e, úzce spolupracuje s Centrem pro�idovskou hudbu v Leedsu. Podílel se naprojektu Performing the Jewish Archive,který v letech 2014�2018 koncerty a diva-delními vystoupeními zprostøedkovávalhudbu pozapomenutých �idovských umìl-cù a jeho� souèástí jsou i webové stránkywww.ptja.leeds.ac.uk. Jeho hlavním téma-tem se ale stal skladatel Gideon Klein, je-ho� �ivot a dílo zpracoval v monografii na-zvané Dopis od Gideona. Krátký �ivothudebního génia. Èeskou edici v pøekladuHany Trojanové a Pavly Kotálové nedáv-no � u pøíle�itosti stého výroèí Kleinovanarození v prosinci 1919 � vydalo pra�skénakladatelství P3K.

Biografie detailnì a pøitom ètivì sezna-muje s Kleinovým rodinným zázemímv Pøerovì, pra�skou umìleckou spoleèností,jí� se pozdìji stal rychle souèástí, pestrýmkoncertním �ivotem metropole ve tøicátýchletech, kdy k domácím umìlcùm pøibyli na-èas ti, které z Rakouska a Nìmecka vyhna-li nacisté, a� po terezínské období a depor-taci do Osvìtimi. D. Fligg dokázal nejenzachytit hudební kvality Kleinova díla,ale s vyu�itím øady vzpomínek a svìdectvíi �ivì vykreslit jeho �ivotní pøíbìh. Je toskvìle �zkomponovaná� kniha a je na níznát, �e autora vedlo k jejímu napsání víc

ne� èistì profesionální zájem. G. Kleinovibyl v uplynulém pùl roce vìnován hudeb-ní a vzpomínkový festival s názvem Gidose vrací domù.

Kromì publikace pøipomíná skladatelenovì i pamìtní deska na zdi pøerovského�idovského høbitova a stolpersteine osa-zený do chodníku pøed dùm na Ra�ínovìnábøe�í è. p. 66, kde Kleinovi pøed depor-tací �ili. (V jejich bytì bydlel naposledyi Jiøí Orten a právì z tohoto domu vy�el30. srpna 1941 pro cigarety�)

Davide, na univerzitì vedete kurzyHudba a ideologie a Hudba za tøetíøí�e. Zaèal vá� zájem o terezínskéumìlce v rámci tìchto programù? Ve svém oboru se vìnuji hudbì ve vel-kém rozsahu, od 18. století a� po 20. sto-letí, od Bacha po moderní hudbu. Zaujalamì pøedstava toho, jak hudebníci hrálinebo komponovali hudbu v nesvobodì,ve vìzení, a pojetí hudby jako duchovní-ho odporu. A èím dál víc jsem se soustøe-dil právì na terezínské skladatele.

V programu Hudba a ideologie vyuèujio období, které zaèíná na poèátku 20. stole-tí a konèí nástupem nacismu v roce 1933.Mluvíme se studenty o tom, jak rùzné spo-leèensko-politické podmínky ovlivòovalyhudbu a hudebníky. Sna�ím se to prezento-vat geograficky a soustøeïuji se na Evropua Rusko. Tak�e napøíklad v Rusku sleduje-me vliv literatury na hudbu, pozoruhodnýje tøeba vztah mezi Tolstojem a Rachmani-novem, ti dva se znali a bylo to nadmíru�t�astné setkání. V Nìmecku mluvíme o vý-marské republice, o vzniku kabaretní scényv Berlínì, o tom, jak se v krátkém obdobídemokracie vyvíjela moderní hudba a jakse pak s nástupem nacismu v�echno zaèalohroutit.

Jak dlouho se zabýváte terezínskýmiskladateli?Zaèal jsem s tím zhruba pøed deseti lety.Tehdy jsem �el poprvé do archivù �idov-ského muzea v Praze; o Gideonu Kleino-vi a jeho hudbì jsem u� nìco vìdìl, alenijak do hloubky. V�iml jsem si, �e v jehoslo�ce v muzeu je Mozartova klavírnískladba, kterou Klein aran�oval pro or-chestr. Napadlo mì, �e by bylo zajímavése na ni podívat a tøeba ji i upravit, nechatnastudovat a zahrát. Napsal jsem o tomtehdy èlánek. Vìt�í plány s Kleinem jsem

vlastnì nemìl. Slo�ku jsem si zamluvil nanìkolik dní a archiváøka mi pøinesla takéfotografické album, o kterém jsem nevì-dìl. Byly tam desítky rodinných fotogra-fií. Díval jsem se na nì a pøedstavoval sijeho pøíbìh, který �el mimo nìjaký akade-mický zájem. U� jsem byl na odchodu,kdy� mi paní knihovnice pøinesla je�tìnìco � Kleinùv dopis rodinì propa�ovanýz pracovního tábora ve Füstengrube nále-�ícího k Osvìtimi, kde byl nakonec v led-nu 1945 zavra�dìn. Ten dopis je zoufalýa tøikrát v nìm pí�e �Nezapomeòte namì�. A to byla rozhodující chvíle.

Tehdy jste se rozhodl napsat biografii?V letadle jsem si uvìdomil, �e na nìj ne-mohu zapomenout, �e mì dostihla zprávapøes víc ne� pùl století. Vrátil jsem se a za-èal materiál zkoumat, bylo tam toho tolik!Kompozice, korespondence, osobní zázna-my� Problém je, �e obecnì se na Kleinaa dal�í skladatele, kteøí byli vìznìni v Tere-zínì (Viktor Ullmann, Pavel Haas, HansKrása), hledí pøedev�ím jako na obìti. Je-jich hudba se hraje hlavnì pøi vzpomínko-vých koncertech na obìti holokaustu, pøiDni �oa. Ale oni byli souèástí té nádhernémeziváleèné støedoevropské modernistic-ké tradice, pøièem� Gideon byl zøejmýmnásledovníkem Leo�e Janáèka! Myslím,�e si zaslou�í víc pozornosti: Gideon je vý-znamný nejen proto, �e byl zavra�dìn zaholokaustu.

Vy�aduje jeho hudba hodnì �kolenéhoposluchaèe? To, co vzniklo v Terezínì, je ménì nároè-né, ne� to, co napsal pøed válkou v Praze.Pra�ské skladby, které se za jeho �ivotanikdy nehrály (do devadesátých let minu-lého století o tìch kompozicích nevìdìlaani jeho sestra), vycházejí z modernistic-ké tradice. Ovlivnila ho druhá vídeòská�kola, Schoenberg, Berg, urèitì Janáèek,mo�ná Stravinskij a Bartók. Tak�e jehohudba klade na posluchaèe urèité nároky.

Kdybyste nevidìl fotografie a dopis,Kleinùv archiv byste nezkoumal?Nevím. K tomu mozartovskému aran�májsem se nakonec ani nedostal, a popravdìøeèeno, zrovna tohle aran�má moc dùle�i-té není. Bádání o Gideonovi ka�dopádnìna dlouhá léta zcela zmìnilo mùj �ivot,jako by se stal èlenem rodiny.

Vnímáte ho jako �idovského umìlce?Existuje Kleinova biografie od Milana Sla-vického, která je velice dobrá, ale soustøe-

6 VÌSTNÍK 1/2020

VZKAZ PØES PÙL STOLETÍRozhovor s muzikologem Davidem Fliggem

Foto Jiøí Sláma.

ïuje se na terezínské období. Slavický tvr-dí, �e fakt, �e mìl Klein �idovské koøeny,jeho hudbu zásadnì neovlivnil. Já tvrdímopak. Nemyslím, �e by nìjak zvlá�t�prakti-koval �idovství, ale v Pøerovì vyrùstal v tra-dièní �idovské rodinì. V muzejním archivujsem na�el Kleinovy skladby zalo�ené na�idovské liturgii, jedna vychází z po�ehnánío �abatu, z kidu�e, co� Slavický pokládal zakadi�. V houslovém triu jsem objevil nará�-ky na Purim. Jeho �idovství ho jako hudeb-níka formovalo. Byl to �idovský skladatel,ale samozøejmì souèasnì èeský a moravskýskladatel a evropský umìlec.

Jak jste pøi bádání pøekonal fakt, �enemluvíte èesky?Nejprve jsem vyu�íval pøekladatelev Anglii. Pak jsem objevil paní Hanu Tro-janovou, a ta mi zásadnì pomohla, bez níbych tu práci snad ani nezvládl. Pøekláda-la vìt�inu dokumentù do angliètiny, jejípøevody vyu�iji v anglické edici, kteráje�tì nevy�la. Ale nejen�e pro mì v�e pøe-kládala, Gideon ji úplnì uchvátil.

Jaký tedy byl Gideon Klein � jako èlo-vìk, interpret, umìlec, pedagog?Jako èlovìk musel být trochu zvlá�tní. Za-jímal se jen o své umìní, byl posedlý hud-bou. Èlovìk, který dosáhl ve velice ranémvìku takových výsledkù, musel být posed-lý tím, co dìlal, svým øemeslem. Hodnì sezajímal také o literaturu. Byl to uèenecv �irokém slova smyslu, vládl nesmírnýmintelektem, ale nechoval se pový�enì. Pa-mìtníci mi vyprávìli, �e kdy� s nìkýmmluvil, zcela se na nìj soustøedil. AliceHerzová-Sommerová mi povìdìla: �Toliktoho o v�em vìdìl. Kdy� se nìkdo na nìcoptal, lidé mu øekli � Zeptej se Gideona. Tento bude vìdìt.� Byl nesmírnì vzdìlaný.Nebyl pøíli� praktický, to je vidìt tøebaz dopisù, které mu psala sestra do Itálie,kde byl na výletì. Pøipomínala mu, aby senezapomnìl ka�dý den umýt a dbát na to,aby mìl èisté �aty.

Va�e kniha má vlastnì dva hrdiny, dru-hým je Gideonova sestra Líza. Byli nerozluèní, rozumìli si, jak ona øek-la, i �beze slov�. Líza byla sama výbornáhudebnice, pianistka, pedago�ka a byla toona, kdo si uvìdomil, jak je Gideon talen-tovaný, a postarala se o to, aby mìl uèite-le hudby, vzala ho kvùli tomu z Pøerovado Prahy v pouhých dvanácti letech, sta-rala se o nìj. Po válce se sna�ila propago-vat jeho hudbu, ale v komunistickémÈeskoslovensku to nebylo jednoduché.

V knize pí�ete, �e Líza nesouhlasilas umìleckou aktivitou svého bratrav Terezínì, nebot� se domnívala, �eumìlci tak pøispívají k fale�nému obra-zu ghetta. Co si o tom myslíte?Myslím si, �e bychom nemìli zapomínatna to, �e ti umìlci se vnímali hlavnì jakoprofesionálové. Na to jsou dùkazy. Gide-on napsal zprávu o kvalitì hudby v ghet-tu. Nikde se tam nezmiòuje o podmín-kách, o v�ích, o nesvobodì. Kritizujenìkteré zpìváky, houslistùm vytýká, �ehrají nejistì, nijak je neomlouvá. ViktorUllmann psal pøísné kritiky na terezínskékoncerty. Nedokázali si pomoct a pokra-èovali v práci, hráli a komponovali, byl tojejich �ivot. Chovali se stejnì jako lékaøi,kteøí vykonávali svou profesi. Líza aletvrdila, �e vytváøet v takových podmín-kách hudbu, je urá�kou umìní. Podle níèlovìk pomáhal nacistùm vytváøet pøed-stavu modelového ghetta. Ona sama sekoncertù nijak neúèastnila.

Malíøi v Terezínì potají kreslili skuteè-nost ghetta, její ubohost a krutost. Lzeøíci, �e hudebníci zakódovali do svéhudby podobné vyjádøení èi protest?Jistì. Viktor Ullmann zakódoval do skla-deb èeské vlastenecké písnì, napøíkladSvatováclavský chorál; jsou i dal�í pøíkla-dy, kdy umìlci vkomponovali do hudbynárodní motivy. U Gideona je to houslovétrio, kde je spousta �vzkazù�. Ve výtvar-ném umìní to je jednoduché, staèí se po-dívat na obrázek. Hudbu musíte analyzo-vat, roz�ifrovat.

Zmínil jste Vojtìcha Saudka, který edi-toval Kleinovu hudbu. Jak taková prá-ce vypadá?

Líza Kleinová povìøila Vojtìcha Saudka,aby zredigoval Kleinovy zápisy. Dostane-te do ruky pùvodní notový záznam sklad-by, rukopis. Pokud je to skladba, která senikdy nehrála, opravdu originální nedo-tèený rukopis, je pravdìpodobné, �ev nìm bude øada nesrovnalostí. Napøíkladpasá� psaná pro housle se o nìkolik taktùse opakuje, ale s jiným frázováním. Ob-èas nejsou noty èitelné, èlovìk musí pou-�ít zvìt�ovací sklo a rozhodnout, je tamkøí�kované C, nebo C dur? Redaktor musízajistit, aby pøi hraní nedo�lo k posunùm,zbavit skladbu nejasností, pochyb, dopl-nit dynamiku, roz�ifrovat co nejlépe skla-datelovy úmysly. Gideonova sonáta proklavír je zapsaná dokonale, tam není cododat. Ale jiné skladby zapsal ve chvatu,pak je nutné, aby je nìkdo pøehlédl. Voj-tìch Saudek byl spolehlivý editor.

Budete v bádání pokraèovat, nebo simyslíte, �e o G. Kleinovi u� víte v�e?Myslím, �e Gideon nedopustí, abych pøe-stal. Pøipravil jsem divadelní pásmo o jeho�ivotì, které se uskuteèní v Praze a na øadìdal�ích míst. Nebudu se zabývat ostatnímiterezínskými skladateli, i kdy� by to bylozajímavé. Ale vynasna�ím se propagovatGideonovu hudbu.

Má va�e rodinná historie nìjaké vazbyke støední èi východní Evropì?Prarodièe a praprarodièe pocházejí z vý-chodní Evropy a z Ruska. Z matèiny stranypocházíme z Loty�ska a Litvy, z otcovystrany z Ukrajiny a z Halièe. Èásteènì jsemtedy také potomek Rakouska-Uherska�

Kdo z pamìtníkù se vám nejvíce vryldo pamìti?V�ichni. Nejvíce mì ale dojala ZdenkaFantlová, øekla mi toho víc, ne� sama èe-kala � nejen o Gideonovi, ale o lidskédu�i, o pøe�ití, o tom, jak z ka�dé situacezískat co nejvíc. Doká�eme si povídatcelé hodiny. Èasto si vyèítám, �e jsemmìl s výzkumem zaèít o dvacet, pìtadva-cet let døív � zachytil bych mnohem víclidí, mezi nimi samozøejmì Lízu. Neza-pomenu na setkání s pra�skou rodaèkou,pianistkou Alicí Herzovou-Sommerovou,ta na Gideona vzpomínala velice �ivì.Kdy� se mnou mluvila, bylo jí pøes sto.Znala se s Mahlerem, s Janáèkem, jejichrodinnými pøáteli byli Max Brod, FranzKafka, Stefan Zweig � vyprávìla mio nich ve svém londýnském bytì. Bylo toneuvìøitelné! A ohromná èest.

ALICE MARXOVÁ

VÌSTNÍK 1/2020 7

Obálka knihy v nakladatelství P3K.

Tuhle støedoèeskou obec s pìkným ná-zvem mají lidé asi nav�dy spjatu s nacistic-kou okupací, konkrétnì s tím, �e tu �ili dvanejvy��í nìmeètí pøedstavitelé Protektorá-tu Èechy a Morava: zastupující øí�ský pro-tektor Reinhard Heydrich a velitel SS a po-licie pro Èechy a Moravu a posléze státnítajemník K. H. Frank. Heydrich pobývalv dnes nepøístupném a zpustlém tzv. Dol-ním zámku (právì odtud jezdil ka�dý dendo Prahy pøes libeòskou køi�ovatku, kdena nìj pøed akcí èekali para�utisté) a Frankna kopci, v Horním zámku. Oba tak nìjakýèas (Frank po celou okupaci, Heydrich nì-kolik mìsícù) bydleli v arizovaných �idov-ských sídlech. Pøed dvìma lety, v roce 75.výroèí atentátu na Heydricha, byla v Hor-ním zámku, v nìm� Støedoèeský kraj vy-budoval Památník národního útlaku a od-

boje, otevøena pozoruhodná historickáexpozice nazvaná Zloèin a trest.

Aè to zní trochu mentorsky, je to pøesnìta expozice, kterou by mìly nav�tìvovat�koly: neplýtvá texty, pøehlednì shrnuje tozásadní, pou�ívá klasické dokumenty i au-diovizuální prostøedky, je pùsobivá a zau-jme i ty, kdo mají pocit, �e o válce a holo-kaustu u� sly�eli dost. A náv�tìvníci, nakteré po zhlédnutí expozice padne tíhaz faktu, �e trest se tì�ko vyrovná nezmìr-nosti zloèinu, mohou pak zamíøit do par-ku. Tam se na nejvy��ím vrcholu kopcenachází kaple svaté Anny, ji� navrhl archi-tekt Jan Bla�ej Santini-Aichel.

BENEDIKTINKYA SANTINITím se dostáváme k pùvodním obyvatel-kám tohoto místa (které je po nich i po-jmenováno, Panenské). Budova Dolníhobarokního zámeèku (z druhé pùle 18. sto-

letí) nejprve slou�ila jako hospodáøskéa správní centrum panství, které nále�elo�enskému benediktinskémuklá�teru svatého Jiøí na Pra�-ském hradì. Benediktinky honechaly postavit na pøelomu17. a 18. století a o nìco po-zdìji, v letech 1705�1707, ne-chaly vybudovat i kapli dleSantiniho návrhu. Na tehdytøicetiletého architekta se ob-rátila abaty�e øádu Franti�kaHelena Pieroni. Byla to dceraslavného architekta z Floren-cie Giovanniho Pieroniho,dvorního stavitele rakouskéhocísaøe a autora návrhù øadypalácù a vojenských opevnì-ní, který zanechal výraznou

stopu i v Èechácha na Moravì (za v�echny jme-nujme Vald�tejnský palácv Praze). Franti�ka Helena seod otce zøejmì leccos nauèilanebo po nìm zdìdila výtvarnécítìní, ka�dopádnì díky nímohl Santini v PanenskýchBøe�anech navrhnout svouprvní samostatnou stavbu (ni-koli �pouze� pøestavbu).

V malém tu naleznemev�e, èím Santiniho stavbyprosluly: pøedev�ím pravi-delnou, paprsèitì utváøenoudispozici, která pùsobí pøi-

rozenì a souèasnì nadpozemsky do-konale. Kapli vystavìl napùdorysu pravidelného troj-úhelníka (jej� z jedné stranynaru�uje pozdìji pøidanýpøístavek pro sakristii)s centrální �estibokou kupo-lí, jí� dovnitø proniká svìtloa osvìtluje (èi stínuje) èistéa pøitom dùmyslné tvary in-teriéru. V nìm nechybìjídvì lasturovitì se stáèejícíschodi�tì, která vybíhajíjako vlny po stranách oltáøea setkávají se na galerii.Kapli nevyu�ívá jen památ-ník, obèas se zde také konajíkoncerty a èím dál èastìji také svatebníobøady. Krásu tohoto místa je�tì umoc-òuje její naprostý kontrast: nedaleká ex-pozice o nacistických hrùzách.

CUKROVÝ KRÁL...Po benediktinkách, které vyhnaly reformyJosefa II. a ru�ení klá�terù, se panství Pa-nenské Bøe�any dostalo do správy Èeské-ho nábo�enského fondu. Roku 1828 jekoupil Matyá� Friedrich von Riese-Stall-

burg, který zahájil stavbu velkého Dolní-ho zámku; projekt ho ale finanènì vyèer-pal, a tak majetek propadl Hospodáøskéa úvìrové bance pro Èechy. Od ní koupilvelkostatek Odolena Voda-Panenské Bøe-�any s obìma zámky roku 1909 mladobo-leslavský rodák, �idovský finanèník, vel-kopodnikatel v cukrovarnickém prùmyslu,mecená� umìlcù a sbìratel umìní Ferdi-nand Bloch-Bauer. Kdy� právì nepobývalve Vídni, kde jeho umìnímilovná �enaAdele vedla vyhlá�ený spoleèenský salon,vyu�ívali man�elé Dolní zámek jako letnísídlo. Do Bøe�an se podnikatel uchýlil i tøi-náct let po smrti své �eny, po an�lusuv bøeznu 1938. Po pùl roce odtud odjel

z okle�tìného Èeskoslovenska pøes Paøí�do �výcarska, kde v Curychu krátce poskonèení války zemøel. Jeho majetekuloupili nacisté vèetnì umìlecké sbírky

8 VÌSTNÍK 1/2020

ZLOÈIN A TRESTO expozici a Santiniho kapli v Panenských Bøe�anech

Kaple svaté Anny Jana Bla�eje Santiniho-Aichela.

Kaple svaté Anny, pohled do klenby.

Horní zámek s expozicí Zloèin a trest.

VÌSTNÍK 1/2020 9

a Klimtových portrétù, na nich� zvìènilAdele. Její �tíhlá zasmu�ilá tváø, obklope-ná záplavou zlatých ornamentù, shlí�íz nejslavnìj�ího portrétu Dáma ve zlatém,o který se posléze léta soudila bankéøovaneteø s rakouskou galerií Belvedere. Ob-raz roku 2006 skuteènì získala a pak jejprodala americkému filantropovi a mece-ná�i umìní (u nás dobøe známému zakla-dateli a podporovateli �idovského �kol-ství) Ronaldu Lauderovi, jen� ho umístildo své Neue Galerie v New Yorku.

V památníku je celkem nenápadnìumístìna reprodukce portrétu FerdinandaBlocha-Bauera od Oskara Kokoschky.Pochází z roku 1936 a je malován právìv Bøe�anech. Podnikatel, který se v okolírád vìnoval honitbì, je zachycen v lovec-kém odìvu a s pu�kou. O práci na obrazuse Kokoschka zmínil v dopise: �Blochùvportrét není snadný, sedí v mysliveckémobleèení a s ruènicí. Chce to tak on i já totak chci, proto�e jeho hlava jinak vypadátrochu monstróznì, na druhé stranì mno�-ství barev kompenzuje ztrátu zachycenícharakteru.� Kokoschka své dílo posuzo-val mo�ná pøíli� pøísnì: aèkoli se podnika-tel témìø ztrácí v zeleni bujné vegetace, je-den rys zachytil malíø výraznì: smuteka únavu, které vyzaøují z jeho oèí. V dal-�ím listu umìlec pí�e, �e �maluje jednohostarého poctivého cukrového krále, kterýsám jí sacharin. Sám øíká, �e vypadá jakoMoj�í� od Rembrandta.�

�A KRÁL NÁBYTKUBylo-li Ferdinanda Blocha mo�né nazývatcukrovým králem, pak majitelé Horníhozámku by mohli být zváni�králi nábytku�. Jednalo seo pra�skou �idovskou rodi-nu Gerstelù, která se opra-vou a výrobou nábytku za-bývala u� od 18. století(zaèínala s vete�nictvíma opravami starých kusù).Zakladatelem moderní fir-my, která vytváøela nábytekv historizujících stylech, bylEmil Gerstel a po jeho smrti(1919) pokraèoval v rodinnétradici jeho syn Bedøich,který také Horní zámek za-koupil a pou�íval jednak jako letní sídloa jednak jako pøedvádìcí prostor svýchvýrobkù. V parku nechal vybudovat do-sud patrné vodní pøíkopy a bazén.

Za Bedøichova vedení dosáhla továrna(její� budova dodnes stojí ve Vysoèanech)vynikající úrovnì. Vyrábìl se v ní jak his-

torizující nábytek, tak nábytek na mírupodle pøedloh moderních architektù, mj.Adolfa Loose. Ten nechal u Gerstelù vy-tvoøit èást zaøízení pro Müllerovu vilu veStøe�ovicích. Firma vybavila zaøízenímPetschkovu vilu v Bubenèi, ale také interi-éry pro T. G. Masaryka a E. Bene�e, èes-koslovenská zastupitelství v zahranièí èibyt pro novoman�ele Havlovy, rodièe bu-

doucího prezidenta, v domì na Ra�ínovìnábøe�í.

Po válce a� do roku 2012 v zámku sídlildomov seniorù a jeho potøebám se zaøízenípøizpùsobilo (a jak u� to bývalo, nebral seohled na pùvodní vybavení), poté celýkomplex získal Støedoèeský kraj; v letech2012�2016 opravil kapli i zámeèek, vèetnì

toho, co zbylo po Gerstelových. Z nábytkuto jsou bílé novorokokové vestavìné skøí-nì se zrcadly a jemným ornamentem v pat-øe èi knihovny v pøízemí, kde osudy pøed-váleèných majitelù pøipomíná vybavenía øada dokumentù. Stejnì jako FerdinandBloch-Bauer uprchli Gerstelovi pøed na-

cisty do exilu a jejich majetek zabraliNìmci. Bedøich zemøel roku 1967 v NewYorku.

FRANK A HEYDRICHV arizovaných zámcích se usadili pøednínacisté a jejich �dílem� a odporem protinìmu se zabývá zmínìná expozice Zloèina trest. Náv�tìvník prochází místnostmiv patøe památníku a sleduje události odvzniku Èeskoslovenska jako vícenárod-nostního státu po vzestup nìmeckého na-cismu, odtr�ení Sudet, zánik republikya zøízení protektorátu, zavedení okupaènípolitiky, nacistickou perzekuci �idù, aten-tát na Heydricha a odvetné akce v rámci�heydrichiády�.

Pøehlednì je popsán domácí a zahraniè-ní odboj a jeho pøedstavitelé, Pra�ské po-vstání, retribuèní dekrety a tresty pro viní-ky. K vidìní je mnoho pùvodních artefaktù(vèetnì uniforem èlenù západního odbojeèi kusu ostnatého drátu z koncentraèníhotábora), ale také maketa pankrácké gilotinya filmová rekonstrukce atentátu na Heydri-cha. Nabízí se i 3D �pohled� do pankráckécely K. H. Franka a filmový záznam z jehopopravy v kvìtnu 1946.

V pamìti utkví prostor vìnovaný holo-kaustu: je vytvoøen jako vnitøek dobytèá-ku, za jeho� zamøí�ovanými okny bì�í vefilmové smyèce zábìry krajiny, pozname-nané váleènou hrùzou, ale pøesto volné �s pastvinami, lesy a �irým nebem� Sou-èasnì s ubíhající cestou se na projekci ob-jevují základní údaje o zkáze evropskýcha v rámci ní èeskoslovenských �idù: stro-há èísla o poètu �idù pøed válkou a po ní.

Ve vstupním prostoru zám-ku se nachází prostý památníkpara�utistùm akce Anthro-poid: èást cihlové zdi, pøipo-mínající známou zeï v Lon-dýnì na dvorku domu, v nìm�sídlilo vedení èeskoslovenskézpravodajské slu�by; právìpøed ní se fotografovali vojácipøed výsadkem (mezi nimii pozdìj�í zrádce Karel Èur-da). Cihly panenskobøe�anskézdi jsou v�ak natøeny bíle �barvou vìènosti.

ALICE MARXOVÁ

(Památník v Horním zámku a kapli sv.Anny lze nav�tívit støeda�nedìle 9�12a 12.30�16.30 hodin. Cesta ke komplexunení ze záhadných dùvodù nijak znaèena,tak�e trasu pro pøípadný a doporuèeníhod-ný výlet si nastudujte pøedem. Ve�keré úda-je v expozici jsou uvedeny i v angliètinì.)

Oskar Kokoschka: Portrét Ferdinanda Blocha-Bauera.

Zloèin a trest � zábìr z èásti vìnované holokaustu. Foto na této dvoustranì Jiøí Daníèek.

10 VÌSTNÍK 1/2020

Madrid patøí mezi mìsta, která rád èas odèasu nav�tìvuji. A vùbec mi nevadí, �eka�dá moje náv�tìva je spojena takés prací � konkrétnì s instalací výstavy,která je obvykle také zajímavá. Mohu sitak u�ívat dvojnásob, pøi práci i po ní.Dùvodem poslední náv�tìvy je výstavapra�ského malíøe a grafika BedøichaFeigla, uspoøádanáÈeským centremv Madridu a Velvy-slanectvím Èeskérepubliky v prosto-rách zdej�ího Se-fardského centra.Vystaveno je témìøsto dvacet prací,z toho pøibli�nì po-lovina obrazù a kre-seb, zbytek tvoøígrafické listy a nì-kolik knih, na jejich� výzdobì se umìlecrovnì� podílel. Ozdobou expozice je kro-mì nìkolika zajímavých obrazù z ranéhoi pozdìj�ího (londýnského) období umìl-covy tvorby pøedev�ím jeho dosud máloznámá grafika.

DVA PRA�SKÉ CYKLYJedné místnosti dominuje Feiglùv cykluslitografií Pra�ské ghetto, který vydalu Fritze Gurlitta v Berlínì roku 1921a který je v podobné úplnosti vystavenpatrnì poprvé. Ve vedlej�ím sále je vysta-ven ponìkud mlad�í a neménì vzácnýcyklus ruènì kolorovaných litografiíPraha, jen� vydal Ferdinand Möller roku1924 v Postupimi. Vedle sebe jsou takvystaveny oba nejvýznamnìj�í Feiglovygrafické cykly spojené s Prahou, kterépøipomínají jeho silný vztah k rodnémumìstu. V dal�ím sále jsou pak k vidìníFeiglovy lepty z cyklù Biblické motivya Orient, které vznikaly v letech 1917�1922 a ukazují jeho vlastní interpretacirùzných motivù z doby �ivota biblickýchpraotcù. Proto�e jsem výstavu sám spo-leènì se synem Oskarem instaloval, strá-vil jsem v centru hodnì èasu � pouze vespoleènosti syna a malíøových dìl. Mno-hokrát jsem pro�el v�ech pìt místnostís rozvì�enými obrazy, a nakonec se v�dyzastavil pøed jeho Pra�ským ghettem.Køivolaké ulièky, deformované postavy,hroutící se architektura na sebe pøilepe-ných domkù rùzné velikosti a stavebních

slohù. Jako bych se pøitom prodíral laby-rintem Kafkových povídek, sám sespoustou otázek a pochybností, hledalsvìtlo kdesi za obzorem a zároveò se ne-mohl odtrhnout z místa.

Na vernisá�i promluvil o Feiglovì �i-votì a tvorbì PhDr. Arno Paøík, který pøi-pomnìl hlavní období umìlcovy tvorby

v Praze, Berlínìa v Londýnì, zdù-raznil jeho zájemo �idovské motivya pøedev�ím celo�i-votní spoluprácis èeskými, �idov-skými i nìmeckýmiumìlci. Byla tovlastnì malá pøed-ná�ka, doprovázenápromítáním dal�íchFeiglových prací,

které se vedle �idovského muzea v Prazenacházejí v depozitáøích rùzných èes-kých státních institucí. Vernisá�e se kro-mì èeského velvyslance úèastnil i velvy-slanec nìmecký, který Feigla a jeho dílozatím vùbec neznal a výstava vzbudilajeho znaèný zájem, kdy� ho Arno Paøíkpo zahájení provedl celou výstavou.

Dal�ím pøekvapením byl neèekanýa hlub�í zájem o výstavu ze strany �pa-nìlských sdìlovacích prostøedkù. Nìko-likeré noviny, nìkteré dosti významné(El Mundo, list El Cultural), �panìlskýrozhlas a �panìlská tisková agentura,a pøedev�ím �panìl-ská televize, kteráskoro hodinu a pùlnatáèela rozhovora zábìry z výstavy.Je to velké uznánípro Feigla, kterýv rodné zemi tako-vý zájem nevzbuzu-je; je pouze �koda,�e pøi pøípravì vý-stavy jsem mohl vy-cházet jen z vlastních zdrojù a ochotydvou dal�ích sbìratelù, pana �imonaz Prahy a pana Køí�e z Brna, kteøí prácez vlastních sbírek ochotnì zapùjèili. Ta-kový zájem �panìlù o dílo pro nì dosudzcela neznámého autora � navíc v zemi,která se po staletí mù�e py�nit øadouumìlcù svìtových jmen � je pro mì mi-moøádným zá�itkem.

GOYAA MADRIDDen pøed zahájením Feiglovy výstavy,20. listopadu 2019, byla u pøíle�itosti200. výroèí zalo�ení proslulého muzeaa obrazárny Prado otevøena v novémkøídle unikátní výstava Goyových kresebz jeho náèrtníkù, které tvoøí jednu z hlav-ních kolekcí muzea a nebyly dosud v po-dobném rozsahu nikdy zveøejnìny. Cel-kem je na výstavì k vidìní více ne� 250kreseb zejména z posledních desetiletíGoyovy tvorby, které si autor kreslil jakonáèrtky a studie do svých deníkù a skicá-kù. Zachytil v nich vedle prvních náèrtkùa pøípravných kreseb grafických cyklùCaprichos, Hrùzy války nebo Tauroma-chie také øadu poulièních drastickýchscén, na kterých autenticky zobrazil dra-matické události a �ivot své doby. Hrùzyválky, násilí na �enách, dìtech, inkvizicia její procesy, lidi podléhající øeèem po-matencù, podvodníky a �ílence, ale takéchudáky trpící a fyzicky posti�ené. Po-kud jde o míru utrpení, nic se nezmìnilo,jen na�e doba nemá nového Goyu, kterýby dokázal tak pøesvìdèivì temné strán-ky �ivota vykreslit. Výjimeèná výstavaGoyových kreseb potrvá do 16. února2020.

Neodpustím si, abych na závìr nevzdalhold nesèetným malým madridským ba-rùm, kavárnám a hospùdkám. Mnohdykrajovým � galicijským, andaluským, as-turijským èi baskickým. Vynikající jídlo,slu�né ceny, skvìlé víno, dobrá kávaa milá, pøívìtivá obsluha, která vás obla�íúsmìvem a podruhé vás vítá u� jako stálé-ho hosta. Ne jako v Èechách, kde se navás nìkdy dívají jako na vetøelce a pøi dal-

�í náv�tìvì jako byvás v �ivotì nevidì-li. Souvisí to patrnìi se zdej�í kulturou�ivota. V Madridujsou nejvýznamnìj�ígalerie jako Prado,Muzeum královnySofie nebo MuzeumThyssenù-Borne-miszù otevøeny sko-ro ka�dý den do 19

a� 20 hodin a poslední dvì hodiny pøedzavøením je vstup pro v�echny zdarma.Proto jsou tu galerie veèer plné lidí, a nejako v Národní galerii v Praze, kde je ve-èer èasto úplnì pusto. Kultura u nás nenítéma pro strany a populisty, a peníze takplynou do oblastí, které pøinesou hlasy vo-lièù. Stále se v�ak chválíme, jak jsme kul-turní� JAN PLACÁK

BEDØICH FEIGL V MADRIDU Nová pra�ská výstava v El Centro Sefarad-Israel

Bedøich Feigl: Z cyklu Pra�ské ghetto.

Bedøich Feigl: Z cyklu Praha.

VÌSTNÍK 1/2020 11

Lze si asi tì�ko pøedstavit vìt�í kontrastne� prostøedí koncentraèního tábora a ka-várenský svìt nebo pøipomínat, jakou rolihrála a snad i hraje kavárna v �idovskéspoleènosti. Jak lze èíst na stranì 14, prv-ní proti�idovský zákaz, kte-rý vydali nacisté, se týkalprávì kaváren. Ve starémvtipu si pánové Kohna Roubíèek pøedstavují, jakse �pomstí Hitlerovi� � a�skonèí válka, zajdou do ka-várny a bývalý vùdce je po-ní�enì poprosí, aby mu pùj-èili noviny. Oni ho aleodbudou: �Vám, pane Hit-ler, vám nikdy!� Podobnìsnovì musela pøipadat nasmrt vyèerpanému vìzniv Mauthausenu práce, kte-rou mu za obèasné pøilep�e-ní k ubohým pøídìlùm nabídl spoluvìzeò(a rozna�eè jídla): po�ádal ho, aby pro nìjnavrhl kavárnu, ji� zalo�í a bude provo-zovat, a� se po válce vrátí domù, do Poz-nanì.

EDMUND STANISZEWSKITen vìzeò se jmenoval Simon Wiesenthal(1908�2005), budoucí proslulý lovec na-cistù. Halièský rodák vystudoval v letech1928�1932 v Praze architekturu, které sezaèal prakticky vìnovat ve Lvovì a v Odì-se. V dobì, kdy byl v Mauthausenu (odúnora 1945 do kvìtnového osvobození),ji� mìl za sebou pobyt v nìkolika koncent-raèních táborech a pochod smrti z Gross-Rosenu do Buchenwaldu. Pozdìji bude naty poslední týdny pøed koncem válkyvzpomínat jako na �bìh mezi smrtí a osvo-bozením�. Jeho spoluvìzeò nebyl �id, doMauthausenu ho deportovali z politickýchdùvodù. Jmenoval se Edmund Staniszew-ski a pøed válkou obchodoval s kávou.Vìdìl, �e Wiesenthal dovede kreslit (vy-

tváøel potají blahopøání pro ostatní vìznìnebo oficiální na pøíkaz esesákù). Doneslpotøebný papír a tu�ky a spoleènì vymys-leli koncept kavárny i její název: Café As(Kavárna Eso). Kavárna jako trumf, který

se vyná�í nad Hitlerem, by se Roubíèkovia Kohnovi urèitì líbila�

Tehdy u� v táboøe zuøila epidemietyfu a dozorci se báli vstoupit do barákùmezi nemocné. Zesláblému Wiesentha-lovi dodaly vìt�í pøídìly trochu energiea návrh podniku vùli k �ivotu. V táboøevytvoøil hrubé náèrty, propracované ná-kresy dokonèil pozdìji a Staniszewski sije vzal s sebou do Polska, kam odjelv létì 1945. Z Esa nakonec ale nebylonic, proto�e rodinný majetek, velkou ro-hovou budovu poblí� �idovského høbi-tova v Poznani (který nacisté zcela zni-èili), posléze zkonfiskovali komunisté.Bývalí spoluvìzni a pøátelé se v pová-leèném chaosu navzájem ztratili, kon-takt obnovili na poèátku �edesátých leta udr�ovali ho a� do roku 1984, kdy Sta-niszewski zemøel.

Osmdesát kreseb, které Simon Wie-senthal pro projekt kavárny pøipravil,získalo vídeòské �idovské muzeum odjeho dìdicù a pøipravilo z nich pozoru-hodnou výstavu. Výstavní sál sám pøi-pomíná útulnou kavárnu s pøíjemnýmosvìtlením, kresby jsou jednak klasickyvystaveny a jednak zdobí zdi jako tape-ty (tak jak mìly dekorovat budoucí pod-nik). Jsou tu i �idle (provedené dle�esovského� designu) a stolek, u nìho�lze Wiesenthalovými kresbami (mj.i jeho návrhy z univerzitních studií èièrtami, na nich� zobrazil Mauthausen)�listovat� na tabletu.

NÁVRHYWiesenthal vytvoøil tøi varianty velkolepékavárny, která mìla sídlit ve velké tøípatro-vé budovì a mìla v rùzných návrzích zahr-novat pøízemní kavárnu, cukrárnu, mléènýbar, taneèní sál s pódiem a men�í sálky (ten�achový mìl vlastní krb). Kdyby se projektuskuteènil, stal by se takovou chloubouPoznanì, �e by mìstu mohli závidìt i ví-

deò�tí kavárníci. Sjednocují-cím prvkem interiéru bylmotiv karetních es (ve v�echètyøech sadách) a �achovýchfigurek. Architekt nakreslilpohled z ulice i pùdorysy, na-vrhl také vybavení, a to nejenstolky a �idle, oblo�ení sálù,osvìtlení, tapety a textilie, aletaké nádobí a uniformy propersonál, �kolo �tìstí�, a do-konce dort s kupolí a polskouvlajkou na �pici, v�e do nej-men�ích detailù.

Zabýval se i propagací ka-várny, navrhl pro ni plakáty.

�Kreslení pro mì bylo dùle�ité. Mysleljsem, �e umøu a �e by po mnì mìlo nìco zù-stat,� øekl pozdìji v rozhovoru. V návrzíchnechybìjí nará�ky na válku: marcipánové fi-gurky na zákusku mají pruhované �aty jako

vìzni, �achovnice na stìnì je zachycena jakoboji�tì. Ale kresbami se nese chut�zase �íta u�ít si �ivot. Na jednom plakátu táhnespøe�ení koní velké hodiny, za vozem uhá-nìjí lidé. �Èas ti bì�í � tak �ij!� Zajímavý jeèas na hodinách: ne za pìt minut dvanáct,jak by se dalo èekat, ale ètvrt na jednu: Nìcoskonèilo, a u� se to nevrátí, a zaèíná novýden. Na dal�ím plakátu vidíme vlaky, auto-busy, auta a zástupy lidí, výjev, který pøipo-míná osvobození èi úprk odnìkud. V�ichnismìøují po silnici vpøed a nad nimi se skvínápis: �Nezapomeòte � pøijïte vèas na ote-vøení cukrárny Eso!� (am)

(Výstava potrvá do 12. ledna 2020 v bu-dovì �idovského muzea ve Vídni v Do-rotheergasse 11, www.jmw.at.)

KAVÁRNA JAKO TRUMFO vídeòské výstavì návrhù Simona Wiesenthala pro kavárnu Eso

Prùèelí mléèného baru s motivem karet ve výlohách. �Pøijïte vèas na otevøení cukrárny Eso!�

Pohled do sálu s kavárenskou výstavou. Foto na této stranì: Jewish Museum Vienna.

12 VÌSTNÍK 1/2020

Svìtovou proslulost získal Albert Einstein(1879�1955) pøedev�ím jako teoretickýfyzik, a to do té míry, �e jeho jméno jesynonymem velice inteligentního, ne-lirovnou geniálního èlovìka. Praktickyka�dý gramotný èlovìk ví, �e je autoremobecné teorie relativity, která pøedstavo-vala zvrat v celémdosavadním pojetífyziky, i kdy�s povìdomím o tom,oè tu bì�í, u� to takslavné není. �e tamjde o jakési gravitaè-ní pole a èasopros-tor, se ale v�eobecnìtu�í. Také jeho dal�ía rovnì� epochální pøíspìvky fyzice, mezikteré patøí vysvìtlení fotoefektu nebokvantování elektromagnetického pole, tr-vale ovlivnily podobu této vìdy.

V oblasti vìdy je tedy Albert Einsteinznámý jako snad �ádný jiný uèenec, kte-rý dosud �il na na�í planetì. Také to, jaksvým vlivem a nespornou autoritou èastovstupoval do veøejných zále�itostí, �i-dovských i v�eobecnì lidských, je dobøezaznamenáno a zdokumentováno. Spolu-pracoval s Chajimem Weizmannem namnoha sionistických projektech, aktivnìse úèastnil zalo�ení jeruzalémské Hebrej-ské univerzity, anga�oval se proti nìmec-kému nacistickému re�imu, podpoøil vý-voj atomové bomby v USA v obavì, abyji døíve nevyvinuli nacisté, a známá jei jeho podpora snah o jaderné odzbrojenív dobì pováleèné. V padesátých letechosobnì protestoval proti politickým pro-cesùm v tehdej�ím komunistickém Èes-koslovensku a s nimi spojeným justiènímvra�dám. Prezidentovi Gottwaldovi teh-dy napsal: �Prosím Vás o nevykonánírozsudku, vyneseného nad Miladou Ho-rákovou, Závi�em Kalandrou, OldøichemPeclem a Janem Buchalem. Byli obìt�minacismu, vìzni nìmeckých koncentraè-ních táborù. Jsem hluboce pøesvìdèen, �esi zaslou�í �ít.� Jak se svou prosbouuspìl, víme.

JAPONSKOV souèasné dobì máme mo�nost poznatprostøednictvím knihy Cestovní deníkyAlberta Einsteina, vydané nakladatel-stvím Argo, slavného fyzika je�tì z jiné

stránky, a sice jako cestovatele. Koncemroku 1921 se na nìj obrátilo tokijské vy-davatelství Kaizo-�a s pozváním napøedná�kové turné do Japonska. Einsteinpo jistém váhání rozhodl pozvání pøi-jmout a po dojednání pracovních i finanè-ních podmínek se 6. øíjna 1922 vydal na

palubì japonskéhoparníku HarunaMaru z Marseille nacestu, která trvalacelých �est mìsícù.Po nìkolika krat-�ích zastávkáchv Port Saídu, Ko-lombu, Singapuru,Hongkongu a �ang-

haji dorazil Einstein v doprovodu své�eny Elsy 17. listopadu do japonskéhopøístavu Kóbe na ostrovì Hon�ú. V dení-ku je pøíjezd zachycen následovnì:

Prùjezd japonskými ú�inami s nespoèet-nými zelenými ostrùvky. Nádherná, stálese mìnící krajina fjordù. 17. listopaduodpoledne pøíjezd do Kóbe. Uvítán Na-gaokou, I�iwarou, Kuwakim, panem Na-gaokou s roztomilou man�elkou, nìmec-kým konzulema nìmeckým klu-bem, sionisty. Velkýpovyk. Davy novi-náøù na palubìlodi. Pùlhodinovýrozhovor v salonu.Velký dav pøi vylo-dìní. Krátký odpo-èinek v hoteluu mola. Veèer dvou-hodinová jízda vla-kem s profesory.Prosté vozy. Cestu-jící sedí ve dvoudlouhých øadáchpodél oken. V Kjótunádhernì osvìtlenéulice, roztomilé do-meèky. Cesta do po-nìkud vysoko polo-�eného hotelu. Dole mìsto, jako moøesvìtel. Velkolepý dojem. Elegantní drobnílidé, kteøí cupitají, klapy klap, po ulicích.Hotel, velká døevìná stavba. Spoleènéjídlo; pùvabné èí�nice v malých oddìle-ných pokojích. Japonci jsou neokázalí,

slu�ní, skoro velmi atraktivní. Veèer vì-decká konverzace. Celkem vzato velmivysilující.

22. listopaduAsi v 10.30 dopoledne se pro mì zastaviliGakiovi a J[amamoto] na (setkání) ve vy-davatelství Kaizo. Zamìstnanci na nás èe-kali v plné parádì pøede dveømi. Nezamì-nitelná kamarádská nálada. Jamamotovydìtské oèi záøily pod velkými okrouhlýmibrýlemi.

10. prosinceOd 10.30 do 12.00 a od 13.00 do 15.00pøedná�ka v Kjótu. Velmi chladno v nád-herném sále. Poté náv�tìva císaøské za-hrady a korunovaèního paláce. Vnitønípalácové nádvoøí patøí k nejskvìlej�í ar-chitektuøe, jakou jsem kdy vidìl. Úplnìobklopeno budovami. Pøijímací místnosta korunovaèní síò otevøeny do dvora po-krytého pískem. Císaø v postavení boha,co� je pro nìj velmi nepohodlné. V sále,kde jsou z nádvoøí vidìt korunovaèní trù-ny, portréty asi ètyøiceti èínských státníkùjako výraz uznání kulturního vlivu, kterýJaponsko pøijalo z Èíny. Tato úcta k za-hranièním uèitelùm je mezi dne�ními Ja-ponci stále �ivá. Dojemné uznání mezimnoha Japonci, kteøí studovali v Nìmec-ku, pro jejich nìmecké uèitele. Existujeprý dokonce chrám k uctìní bakteriologa

Kocha. Pro Japon-ce je charakteristic-ký vá�ný respekt bezstopy cynismu, nebodokonce skepse.Èisté du�e jako ni-kde jinde mezi náro-dy. Èlovìk si musítuto zemi zamilovata obdivovat ji.

PALESTINAPobyt v Japonsku,naplnìný pøedná�-kami, setkáními sestudenty i s øadouvýznamných osob-ností stejnì jako vý-lety do historickýchmìst a poznáváníhistorie i kultury

zemì, trval �est týdnù. Man�elé Einstei-novi opustili, opìt na palubì lodi HarunaMaru, pøístav Mod�i a Japonsko 29. pro-since 1922. Jejich cesta mìla na progra-mu je�tì jednu del�í zastávku � tou bylatehdej�í mandátní Palestina. Do Jeruzalé-

CESTA DO JAPONSKACestovní deníky Alberta Einsteina z let 1922�1923

Japonský parník Haruna Maru.

Man�elé Einsteinovi pøi náv�tìvì na tokijské univerzitì Waseda, 29. 11. 1922. Foto archiv.

VÌSTNÍK 1/2020 13

ma dorazili 2. února 1923 a v zemi sezdr�eli 14 dnù. Sionistiètí pøedstaviteléa �idovské obyvatelstvo pøipravili Ein-steinovi velkolepé pøivítání v Tel Avivui dal�ích mìstech a kibucech. Setkal serovnì� s pøedstavitelem britské správy si-rem Herbertem Samuelem.

3. únoraOde�el jsem se s[irem] Samuelem domìsta (v den sabatu!) pì�inou podélmìstských hradeb pitoreskní starou bra-nou, cesta do mìsta za sluneèního �áru.Skoro holá kopcovitá krajina s bílými,èasto klenutými kamennými domy a mod-rou oblohou, ú�asnì krásná, podobnìjako mìsto vtlaèené do ètvercových zdí.Do mìsta jsme pokraèovali s Ginzber-gem. Ulicemi bazaru a dal�ími úzkýmiulièkami k velké me�itì na nádhernì �iro-ce rozevøeném námìstí, kde stál �alo-mounùv chrám. Podobnì jako byzantskékostely polygonální s centrální kupolípodpíranou pilíøi. Na druhé stranì ná-mìstí me�ita v podobì baziliky prùmìr-ných kvalit. Poté dolù k chrámové zdi(Zeï náøkù), kde se hlasitì modlí otupìlíetniètí bratøi, s tváøemi obrácenými kezdi, pøièem� se kývají sem a tam. �alost-ný pohled na lidi s minulostí, ale bez sou-èasnosti. Poté napøíè (velmi �pinavým)mìstem, hem�ícím se nepøebernou smìsízbo�ných mu�ù a ras, hluèným a orien-tálnì exotickým. Skvostná procházka popøístupných èástech mìstských hradeb.Potom ke Ginzbergovi a Ruppinovi naobìd s veselým i vá�ným rozhovorem.Zdr�el [jsem] se kvùli prudkému de�ti.Náv�tìva bucharské �idovské ètvrti a po-temnìlé synagogy, kde zbo�ní, �pinaví �idéoèekávají v modlitbách konec sabatu. Ná-v�tìva Bergmanna, vá�ného, zbo�néhomu�e z Prahy, který zakládá knihovnus pøíli� malým prostorem a nedostatkempenìz. Hrozný dé�t�s pøibývající �pínouna ulicích. Cesta zpìt autem s Ginzber-gem a Bergmannem.

(7.) 8. únoraCesta do Tel Avivu od 9.30 do 12.00 au-tomobilem. Pøijetí na gymnáziu. Náv�tì-va trvala nìkolik hodin. �áci pøedvedlilehké kondièní cvièení. Krátce jsem jimpodìkoval. Uvítání na radnici; jmenovánèestným obèanem. Dojemná øeè. Poté vel-kolepé pøivítání veøejností pøed gymnázi-em s Mo�insonovým a mým projevem, ná-v�tìva pokusné zemìdìlské stanice,vìdeckých noèních kurzù (Czerniawski)a asociace in�enýrù, kde jsem dostal di-

plom a pøekrásnou støíbrnou skøíòku. Ve-èeøe u Talkowského. Veèer jsem promlu-vil na shromá�dìní uèencù. Výkony �idùza nìkolik málo let v tomto mìstì vzbuzu-jí nejvy��í obdiv. Moderní hebrejské mìs-to vydupáno ze zemì, s intenzivním hos-podáøským a intelektuálním �ivotem. Jakneuvìøitelnì èilý národ jsou na�i �idé!

13. únoraJízda z terasovitého, velice malebnéhoNazaretu pøes Jizre�elské údolí a Nábu-lus do Jeruzaléma. Pøi odjezdu velmi tep-lo, pak prudké ochlazení s lijákem. Pocestì silnice zablokovaná nákladním au-tem, které zapadlo do bláta. Lidé a autose vydávají oddìlenì pøes pøíkop a pole.Auta dostávají v této zemi poøádnì za-brat. Veèer v Jeruzalémì pøedná�kav nìmèinì v pøecpaném sále s nevyhnu-telnými projevy a pøedstavením diplomù

�idovských lékaøù, nervózní mluvèí stra-chem ztuhl. Díky bohu, �e jsou mezi námi�idy také nìkteøí s men�ím sebevìdomím.

16. února oba man�elé nastoupili v PortSaídu na parník, který je dopravil doToulonu. Celá cesta pak byla ukonèenaje�tì krat�í (dvanáctidenní) náv�tìvou�panìlska.

RIK�A V KOLOMBUI z nìkolika málo ukázek si mù�eme udì-lat pøedstavu, v jakém duchu je deník ve-den. Faktické záznamy støídají bystré po-støehy, nechybí humor, smysl pro detaili schopnost nìkolika slovy zachytit atmo-sféru a zaznamenat základní dojem.

Editor knihy Zeev Rosenkranz v ob-sáhlé studii, kterou lze najít pøed vlast-ním deníkem, dochází na základì analý-zy urèitých formulací k závìru, �eEinsteinùv pohled není obèas prostý

pøedsudkù, èi dokonce rasismu a sexis-mu. Normální ètenáø ale pro taková tvr-zení sotva najde v textu opodstatnìní. Je-den pøíklad za v�echny. V Kolombu zakrátké pøestávky v plavbì si Einstein za-pí�e:

Dnes ráno v 7 hodin jsme odjeli na pev-ninu, spoleènì s Du Platrovými, aby-chom si prohlédli hindskou ètvrt�Kolom-ba a buddhistický chrám. Jeli jsmejednotlivì v malých vozících ta�enýchdvìma mu�i herkulovských postav, a pøe-ce tak krásnými. Velmi jsem se stydìl, �ese podílím na tak ohavném jednání s lid-skými bytostmi, ale nemohl jsem nic dì-lat. Proto�e tito �ebráci s vzezøením králùse vrhají v houfech na ka�dého cizince,dokud jim nepodlehne. Vìdí, jak úpìnlivìprosit a �ebrat, dokud neobmìkèí lidskésrdce. Na ulicích domorodé ètvrti lze po-

zorovat, jak tito krás-ní lidé tráví svùj pri-mitivní �ivot. Pøi v�ípohlednosti pùsobídojmem, �e podnebíjim zabraòuje uva�o-vat do budoucnostinebo do minulostivíce ne� ètvrt hodiny.�ijí ve velké �pínìa silném zápachu, nanízké úrovni, málopracují a málo potøe-bují. Jednoduchýhospodáøský �ivotnícyklus. Stísnìné �i-votní podmínky nedo-

volují jednotlivci vést odli�nou existenci.Polonazí odkrývají krásná, a pøece mo-hutná tìla a jemné, trpìlivé tváøe. Nikde�ádný køik jako mezi Levantinci v PortSaídu. �ádná brutalita, �ádná tvrdá tr�níexistence, ale klidné tiché plynutí s prou-dem, tøeba�e nepostrádající jistou bez-starostnost. Jakmile se nad tímto náro-dem nále�itì zamyslíte, sotva je�tìnaleznete potì�ení v Evropanech, kteøíjsou úpadkovìj�í a surovìj�í a vypadajío tolik hrub�í a lakotnìj�í � v tom bohu-�el spoèívá jejich praktická pøevaha, je-jich schopnost pou�tìt se do velkých vìcía uskuteènit je. Ale nechovali bychom sei my v tomto podnebí jako Indové?

K tomu Rosenkranz: Historici kolonialis-mu rozli�ují mezi dvìma dùle�itými pojmy� �projekce� a �transakce� �, aby zachytilivztah mezi kolonialistou a kolonizovaným.

(pokraèování na str. 20)

Man�elé Einsteinovi na radnici v Tel Avivu, 9. 2. 1923. Foto archiv.

14 VÌSTNÍK 1/2020

Literatura o kavárnách � jejich náv�tìv-nících, historii, vzniku i zániku, o vyba-vení, architektonickém stylu, personálu,zvlá�tnostech a odli�nostech a kdovío èem je�tì � je rozsáhlá. Zejména tam,kde se v této souvislosti jedná o prostorstøední Evropy druhé poloviny 19. a ce-lého 20. století, nabývají tyto texty cha-rakteru sekundárních (a obèas i primár-ních) pramenù pro oblasti literatury,literární historie, sociologie, politikya dal�ích spoleèenských vìd. V leto�nímroce vydaný Pra�ský kavárník JosefaKroutvora tuto literaturu obohacujeo nové pohledy, postøehy i znalosti. Fi-gurují v nìm kavárny, které si autor oblí-bil a rád nav�tìvoval, i ty, které zná spí�jako kunsthistorik, pro nìho� jsou kavár-ny �neoddìlitelnou souèástí dìjin umì-ní�. Nìkteré, napøíklad Slavia, poskytujísvou stoletou existencí pøíle�itost zachy-tit ve výmluvné zkratce i historii, odehrá-vající se za jejími okny, jiné jsou zajíma-vé spí�e svojí klientelou èi architekturou,dal�í dokumentují promìnu Prahy z pro-vinèního mìsta v moderní velkomìstoa opìt jiné ilustrují autorovu touhu pokavárnì, �která smiøuje protiklady�.Místo, kde se �èas ztracený setkává s èa-sem vrchovatì naplnìným�.

Kroutvorùv Pra�ský kavárník je sou-èasnì také pìkné a pouèné ètení o tom,co bylo a co sice stále je, ale na nìjakýzpùsob u� také není. Autor si nemù�e po-moci, proto�e mu (a ani nám) není po-moci. Jako se nevrátí mládí ani støednívìk, kdy� jednou uplynou, tak se nevrátíani èasy a obyèeje, které je obklopovalya vytváøely. Je to tak v poøádku, ale sou-èasnì by to bylo pøíli� smutné, kdyby ne-existoval zpùsob, jak dosáhnout � øeknì-me � náhradního øe�ení.

Autor mám takové øe�ení pøedkládána vysoké úrovni. Spoèívá ve víøe, �e to,co pominulo a stále je pøedmìtem na�ítouhy a náklonnosti, vyvoláme k novému�ivotu tím, �e o tom pokud mo�no v�ech-no zjistíme, pøinutíme svoji pamìt�, abyvzpomínala, a ruku, aby to zji�tìné i odpamìti pøevzaté zaznamenala. Výsled-kem je minulost, která má podobu pøí-tomnosti. Tyto kavárny mohou být proètenáøe paradoxnì mnohem skuteènìj�íne� pro autora samotného, proto�e toosobní je v nich dáno èasem, který kon-krétnì uplynul, zavírací hodinou. Pro

ètenáøe, ponoøené do èasu ètení, nemusíbýt autorùv èas zdaleka tak závaznýa neúprosný.

A tak se mu, laskavému ètenáøi, dopo-ruèuje, aby se nièeho neobával a s po-mocí Pra�ského kavárníka se vydal dozpøítomnìných kaváren a ponoøil se dojejich historie i zdánlivé souèasnosti.Ka�dá èetba s sebou pochopitelnì neseurèité riziko, ale to je v tomto pøípadì

pøedev�ím na stranì autora. A on honese, neokázale, ale stateènì. Dopro-vází svého ètenáøe, obèas ne nepodo-ben èí�níkovi na obrazu malíøe Olivyv kavárnì Slavia, kterého popsal jako�vìrného strá�ce �ivého snìní v pozdnínoèní hodinì�.

Jako ukázku jsme vybrali nìkolik strá-nek, vìnovaných podobì a provozu ka-váren za protektorátu a tím nevyhnutelnìi osudu významné kavárenské �idovskéklientely pøedváleèných èasù. (jd)

* * *O významu pra�ských kaváren, o jejichspoleèenské funkci svìdèí koneckoncùi to, �e na nì okam�itì zamìøili pozor-nost nacisté a protektorátní úøady. Vùbecjeden z prvních policejních dekretù, kte-rý vy�el 4. srpna 1939, zakazuje �idùmvstup do kaváren! Juden nicht zugäng-lich, tak doslova zní ortel. Zákaz vstupuse týká lázní, plováren, koupali�t�a takékaváren. Konkrétnì jsou uvedeny podni-ky jako Obecní dùm, Národní domy naVinohradech a na Smíchovì, Hlavovka,dále zahradní restaurace a kavárny Má-nes, Støelecký a Slovanský ostrov, Ha-navský pavilon, restaurace na Petøínì èi�lechtova restaurace v Královské oboøe.

Je zøejmé, �e seznam nadiktoval nìjakýudavaè, dobøe obeznámený se situacía s místy vyhledávanými �idovskou spo-leèností.

Po kavárnách pøicházejí na øadu kina,divadla, také parky a veøejné zahrady.�idé musejí odevzdat rádiové pøijímaèe,osobní prùkazy jsou orazítkovány vel-kým písmenem J. Zaèínají deportace doTerezína, do neznáma, na východ... Zøí-zení �kavárny� v terezínském ghettupøed náv�tìvou Èerveného køí�e je neho-rázným podvodem a výsmìchem lidské-mu utrpení. Holokaust vyvra�dil jednu

významnou spole-èenskou vrstvu a ka-várenskou klientelu.�idé byli èastými ná-v�tìvníky kaváren,co� podporovaly i je-jich typické profese.O �idech v kavárnìkolovaly anekdotya historky, bez Ki-sche, Polaka, Torber-ga, Haase, ale i Kaf-ky, Broda, Urzidila sipøedváleènou kavár-nu ve støední Evropìnelze ani pøedstavit.

Kavárna je v�ude, øíká Friedrich Torbergve své proslavené knize Teta Joleschováaneb Zánik západní civilizace v �idov-ských anekdotách.

Podrobnìj�í zprávu o atmosféøe kavá-ren sestavil Peter Demetz, pamìtník, au-tor knihy Praha ohro�ená 1939�1945.�Mnozí vlastníci èi vedoucí kavárena restaurací (bez ohledu na rasový pù-vod) v�ak naøízení policejního øeditelstvínedbali a v �idovských listech vydáva-ných �idovskou obcí veøejnost informo-vali, �e v jejich podniku jsou �idé vítáninebo v nìm mají vyhrazenou místnost.Jako první inzerovaly 9. prosince 1939kavárny Tepna na Václavském námìstía Jaro na Starém Mìstì v sousedství nì-kdej�ího ghetta, dal�í se pøidaly za nìko-lik týdnù. Kromì jiných to byly Seidlin-gova kavárna a restaurace v Celetné,Kávový buffet na Staromìstském ná-mìstí nabízející ,dennì èerstvé peèivo�(a to dokonce je�tì roku 1941), kavárnyPøíkopy a Café Continental, kde se døívrádi scházeli emigranti z Rakouskaa Nìmecka, a nezdolný ostrùvek toleran-ce, kavárna a restaurace Aschermannv Dlouhé, její� majitel Armin Walló in-zeroval je�tì v únoru 1942. Národní ka-várna pár krokù od Národního divadla,

KAVÁRNA JAKO ÚTOÈI�TÌPìkné a pouèné ètení od Josefa Kroutvora

Obraz Viktora Olivy Piják absintu je neodmyslitelnou souèástí kavárny Slavia.

kam s oblibou chodili surrealisté, zaèalaod 1. kvìtna 1940 pøekvapivì poøádatpravidelné odpolední èaje, na nich� hud-bu obstarávali klavíristé Löffelholz a Le-derer a houslista Schächter doprovázejí-cí ,jazzového zpìváka� (p. Kaufmann).Serióznìj�í repertoár se hrál tøikrát týdnìv kavárnì Nizza (na rohu dne�ní Vino-hradské a Italské), kde podle inzerce(couvert 10 korun) vystupovali ,známíumìlci� Otto Sattler, Curt Maier a CarloTaube. Kavárna Unitaria u Karlova mos-tu nabízela pøátelské odpolední partiebrid�e, �olíkù a skatu pod patronací pí.Elsy Weidbergerové.

Oddìlené místnosti pro ,neárijce� za-vedla (a dokud to �lo, také provozovala)spousta dal�ích podnikù, napøíklad ka-várna Urban, do jejího� rasového séparémohli �idé chodit pøes dvùr, kavárnaBelvedere na Letné, bar Postillion a ka-várna Zdar (naproti hlavnímu vchoduOl�anských høbitovù na rohu nám. Jiøíhoz Lobkovic, za okupace pøejmenované-ho na Lobkovické). Mezi inzeráty v tý-deníku �idovské listy se na jaøe 1940 ob-jevovalo minimálnì pìt èi �estpøedmìstských podnikù dosa�itelnýchtramvají èi vlakem, které P. T. veøejnostidávaly na vìdomí, �e �idé jsou vítáni.Mezi jinými �lo o zahradní restauraciv Malé Chuchli, kdeka�dé odpoledne odtøí do �esti hrál k tan-ci orchestr slo�enýz pánù Schlesingera,Löwitha, Steinaa Berkovièe, èi o mi-chelskou zahradnírestauraci Jezerka,kam se dalo z Vác-lavského námìstí do-jet tramvají (a kdeèlovìku pøipravilièerstvou rybu, kterousi sám vybral z akvá-ria). Restaurace hote-lu Amerika, kam semuselo vlakemz hlavního nádra�í,nabízela i dal�í radosti, jeliko� ve velkéstinné zahradì si hosté mohli zahrátbrid�. V kvìtnu 1940 se v �idovskýchlistech dvakrát objevil inzerát hoteluSkalka slibující témìø mírovou idylku.Muselo se tam autobusem a vlakem, popøíjezdu jste se v�ak mohli kochat lesníscenerií pohádkové krásy�, zahrát si vo-lejbal a ping-pong nebo si zaplavat, pro-to�e to v�echno hotel, zaøízený na oddì-

lenou �idovskou klientelu, hostùmumo�òoval. Brzy v�ak vy�ly nové a je�tìpøísnìj�í vyhlá�ky, co v�echno �idé ne-smìjí, a brid�ové partie ve stínu stromùu øeky se staly jen ozvìnou èasù, kteréu� nenávratnì vzala minulost.�

Kdy� po válce Endre Nemes opìtvstoupí do kavárny Boulevard, pøivítáho starý èí�ník jako obvykle. �Pozdravilmì, jako by nepro�lo celých dlouhýchsedm let, jmenoval kávu, kterou jsemrád pil, a omluvil se, �e nìkteré èasopisy,které jsem èítával, zmìnily jméno.� Vál-ka se nebere na vìdomí, ta do kavárnynepatøí. A to je i poslední ohlédnutí zaslavnou minulostí pra�ských kaváren,poslední pocta legendám.

K provozování podniku bylo tøeba zís-kat koncesi, úøad urèoval maximálnícenu kávy a ostatních nápojù a provádìlkontroly. Kavárna na rozdíl od hluènýchhostincù mohla být otevøena a� do druhéhodiny noèní. Postupnì se zavádìly dal-�í zákony týkající se pracovní doby a ná-roku zamìstnancù. Klasická kavárna bý-vala ale èasto rodinným podnikem, kdepak fungovaly jiné pomìry a soukromédomluvy. Urèitou konkurenci spatøovalikavárníci v cukrárnách, kde se také po-dávala káva, a vìt�í cukrárna, napøíkladMy�ák ve Vodièkovì, se také kavárnì

podobala. Sebevìdomí kavárníkù výraz-nì posílilo za první republiky, kdy sehlavní mìsto plnì vrhlo do spoleèenské-ho �ivota.

V krátkém pováleèném období pøednástupem stalinské diktatury padesátýchlet se do pra�ských kaváren a barù atmo-sféra pøátelských setkání u� nevrátila.Komunistická ideologie rozvrátila spole-èenský �ivot a kavárny likvidovala jako

�bur�oazní pøe�itek�. Podniky, které je�tìzùstaly v provozu, se vyprázdnily, lidé sebáli stýkat, sdru�ovat se, a dokonce se i ba-vit. Doba ztì�kla, kavárny obsadily závod-ní kluby a podobná zaøízení s ideologic-kým dohledem, anebo vùbec zanikly.Nìkteøí kavárníci ode�li po roce 1948 doemigrace, �ivnosti pøevzal stát, zrodil seRaJ � národní podnik Restaurace a jídelny.

Mezi ty �nejprosáklej�í� pra�ské noè-ní podniky patøily bary Barberina v Me-lantrichovì ulici, Barbara vedle pivniceU Pinkasù a také nedaleký T-klub zvanýTéèko. Zde se sbíraly informace, stìnymìly u�i, pou�ívala se odposlouchávacítechnika i u�i personálu. Kdejaká po-známka a vtip mohly být pou�ity, pro-stor byl profízlován, sledován a vytì�o-ván Státní bezpeèností.

* * *Tolik ukázka. Na závìr je mo�ná namís-tì téma doplnit malou poznámkou, kteráuká�e, �e i pøes tragické ztráty hraje ka-várna v �idovských kruzích významnouroli i po válce. Dokládá to vzpomínkaz konce osmdesátých let minulého stole-tí, která opravdu není vymy�lená.

Ve Staronové synagoze bývalo v sobo-tu dopoledne obèas i dost plno a (vìt�i-novì star�í) pánové, kteøí se pøes týdennevidìli, si mìli mnoho co øíci. Obèas,v urèitých partiích bohoslu�by, zejménapøi pøedèítání z Tóry, se stalo, �e nìkteøípøítomní pøestávali sledovat text a tro-chu si povídali. Není to v takové souvis-losti nic nového. Dokládá to modlitbaJom Tov Lipmanna Hellera, vrchníhopra�ského rabína v období tøicetiletéválky, je� se dodnes o �abatu v ortodox-ních modlitebnách proná�í a která svo-lává po�ehnání na ty kdo �støe�í svá ústaa jazyk a nemluví bìhem modliteb a bo-hoslu�by�. Zkrátka, obèas se to stane.�ames, který je mimo jiné zodpovìdnýi v této vìci, vìt�inou øe�il a vyøe�il pro-blém pomocí výstra�ných zvukù �cccc�a ��a-�a�, v záva�nìj�ích pøípadech�núú�, nebo dokonce �nanuná!�. Kdy�ani to nezabralo, obrátil se ke konverzu-jícím èlenùm minjanu s touto informací:�Pánové, je�tì nejsme v kavárnì.� A ho-vor utichnul, nebot� to je�tì nepøipomnì-lo pouze, jak se vìci mají, ale souèasnìa mo�ná pøedev�ím, jak se mít budou.

(jd)

Josef Kroutvor: Pra�ský kavárník. Vydalonakladatelství Archa ve Zlínì 2019, 130stran, mìkká vazba, dop. cena 190 Kè.

VÌSTNÍK 1/2020 15

Miroslav Holý: Kavárna Unionka, 1925.

V minulém èísle Rch jsme se krátce vìnovaliPolici u Jemnice. Pøedev�ím synagoze a její-mu blí�ícímu se otevøení, ale také místnímuzámku a jeho poslednímu pánovi, baronuAlfrédu Wra�dovi. Dnes máme mo�nostotisknout nìkolik ukázek ze vzpomínek baro-novy vnuèky, komtesy Marietheres Waldbott,která v Polici na zámku vyrùstala a byla od-tud po skonèení války odsunuta neboli vy-hnána. I kdy� o Polici a svém mládí na Mo-ravì psala s odstupem mnoha let, podaøilose jí ten nenávratnì uplynulý èas zachytit takèistì a opravdovì, jak to mù�e dokázat jenèistá du�e a dobré srdce. Díky ní mù�eme za-slechnout �naøíkavý zvuk harfy, potom lid-ské hlasy, �tìkání psù, r�ání koní a smìsmnoha zvíøecích hlasù a volání�, setkat ses tím, z èeho se minulost opravdu skládá a cosvou pravdivostí dodává na�í pøítomnostitøetí, kdy� u� ne rovnou ètvrtý rozmìr.

* * *Vyrùstala jsem na Moravì. Jaká to krás-ná zemì! Zemì � na�e krajina, øíkalaèasto na�e matka a ukazovala pøitomráda do dálky. Klidná krajina, nic dra-matického, �ádné velké øeky nebo jeze-ra, rozsáhlé roviny nebo vysoké kopcea velká mìsta.

Pùda je svìtlá, ne pøíli� úrodná, aledobøe se hodí pro brambory, které se sá-zejí ruènì do dlouhých øad, pro jetela len, mák a hrách a ménì ji� pro nároè-né obiloviny. Byly doby, kdy pole záøilajemnì pastelovými barvami � rù�ový je-tel, bledìmodrý len, bílý a èervený mák,svìtlezelený hrách a k tomu velké plo-chy zralého �ita a ovsa. Okolí bylo zvl-nìné a pahorkaté a vyzaøovalo pohodu.Byly zde opravdové jehliènaté lesy, dokterých se mohla ponoøit temnota, voní-cí listnaté lesy, na jejich� pùdì malovaloslunce kruhy.

Nápadné bylo, �e okolní vesnice se jakodo ochrany pøimykaly k údolím, jako bymìly strach z objevení pøed válkou. Takézámek byl za vysokými stromy sotva vi-dìt. V�echna jména vesnic v na�em okolí �a tìch bylo mnoho � konèí slabikou -ice.Jako Police, Jemnice, Budìjovice, Tøebe-lovice. A témìø v ka�dé vesnici èi mìstì senalézal zámek. Stával uprostøed vesnice,a pøesto pùsobit izolovanì. Zpùsobovalo topøedev�ím vysoké zdìné oplocení a velikévstupní brány. Skoro �ádný majitel (s vý-

jimkou mého dìdeèka Alfreda Wra�dy)nepocházel z této zemì. Salmové, Pallavi-cini, Collatové, rod Podstatzki, Schaaf-gotsche a Stadnitzky � v�ichni pøesídlili odHabsburkù a zachovali si øeè své zemì.

WRA�DOVÉMé pocity k dìdeèkovi byly mezi stra-chem a obdivem. Byl nepochopitelnáosobnost, støednì velký, s holou kulatouhlavou a prchlivýma modrýma oèima. Bylstále perfektnì obleèen. Disponoval boha-tou garderobou, mnohemvìt�í, ne� mìla babièka.Nemohu si vzpomenout,�e by si musel bìhem vál-ky nìco nového poøídit.Skoro v�echno pocháze-lo z Anglie, jemné lnìnéko�ile, v�dy bílé s vyso-kým límcem, velké hed-vábné kravaty uvázanéna límci. Jeho oblekybyly �edivé nebo tvídovébarvy a byly v�dy z nej-lep�ího materiálu. Klobouky, plá�tì a pøe-dev�ím kapuce � èepice u mì vyvolávalynad�ení.

Moje � myslím, �e mohu øíci na�e,pokud zahrnu i svého bratra �, spojenís ním se ani málo nepodobalo tomu,jaké jsem mìla k otci. Neøekl �ádné nì�-né slovo, �ádné pohlazení hlavy ani pøí-jemný rozhovor. Pøi snídani, obìdu a poveèeøi, kdy jsme pøáli dobrou noc, bylov�dy odpovìdìno � má úcta.

Dìdeèek mìl ve svém �ivotì záønýpøíklad, a to byla má babièka, která si jejvzala velmi mladá. Malièká a pùvabnás rovným dr�ením tìla (v pozdìj�ích le-tech trochu sehnutá, co� nìjak dojemnìpùsobilo) pohybovala se v domì i v za-hradì a dbala na to, aby v�e dobøe fun-govalo. Existuje její fotografie, na ní� jevyobrazena jako mladé dìvèe na ma�-karním plese. Fotografie mìla tehdyobvyklý hnìdý odstín umìleckého po-zadí romantické kopcovité krajiny a mábabièka �tíhlá a nì�ná, obleèená za ho-lubici s malými køídly mezi lopatkamia bílou korunkou na hlavì. Obrázeks neuvìøitelným pùvabem, který se ne-ztratil ani po letech.

Babièka byla pro dìdeèka v�íma v ka�dém okam�iku byla pøi nìm.

Kdy� pøi�la bouøka, zachvátil dìdeèkapanický strach. Musely být uzavøenyvelké okenice, dìdeèek si lehl do poste-le, byly zapáleny svíce a babièka muselabýt s ním. Nejradìji mìl, kdy� si k nìmulehla do postele. To bylo ale na újmujeho dùstojnosti.

Dìdeèkova rodina pocházela ze staréèeské �lechty. Mluvil èesky, co� tehdy ne-bylo obvyklé, a studoval hospodáøstvív Praze. Nás oslovoval v�dy ve tøetí oso-bì, co� znìlo asi takto: �Vidìla ona nìkdebabièku?� Své zamìstnance oslovoval vedruhé osobì mno�ného èísla. Vzpomí-nám si na øeditele panství Ja�u, kdy� vy-stoupil po schodech k jednání a krátce sezastavil pøed obrovskými tmavými poko-

jovými dveømi. Jeho ob-lièej byl olivovì bledý,jeho oèi rozhnìvanì ji-skøily a kousal se do rtùv oèekávání nastávajícíbouøky. Zcela jinak vy-padal lesník pan Koníø.Tøásl se ji� pøi vstupu nacelém tìle, papíry v jehorukou �ustily a jeho oèimìly �tvaný výraz. Je-jich emoce se v�ak brzyupravily, nebot�ubìhl jen

krátký èas a z místnosti byl sly�et zuøivýkøik. Krátce nato opustil pan Ja�a nebopan Koníø zpùsobným útìkem místnost.Kdy� jsem krátce nato pøi�la do místnosti,sedìl dìdeèek se spokojeným výrazemoblièeje ve svém køesle. Místnost bylav�dy silnì zakouøena.

Kdy� jediný syn � poslední mu�skýèlen rodiny Wra�dù � v první svìtové vál-ce velmi mlád padl, vypadalo to, jako byse �ivot pro mé prarodièe zastavil a ztratilsmysl. Hospodáøství a lesy byly pronaja-ty, konì prodáni a dìdeèek strávil znaè-nou èást dne tím, �e neustále kouøil ciga-rety. Pateticky a neklidnì uléhal vevelkých místnostech a pak zase odcházel.

Vzpomínám si jasnì na dva pachtýøe,a to pana Kohna a pana Steina. Oba no-sili jezdecké kalhoty a èasto jezdili nakoních. Po pøíchodu Nìmcù oba zmizeli� tehdy to bylo pro mì nepochopitelné,kam se ztratili.

ZÁMEKKdy� si vzpomenu na Polici, je zámekstøedem mých vzpomínek. Le�í na sva-hu na okraji vesnice. Od jihu obklopujezámek malý park s vysokými starýmistromy do polokruhu, ze severu jej ob-klopují dokola námezdní dvùr, velké

16 VÌSTNÍK 1/2020

CO JSEM TAK MILOVALAZe vzpomínek Marietheres Waldbott na dìtství a mládí v Polici

Vì� zámku v Polici. Foto jd.

stodoly a stáje. At�jdete z kteréhokolivsmìru, uvidíte bránu nebo hnìdou ta�-kovou støechu starých budov. Spoèívásuverénnì v krajinì jako velký pták,který i s rozpøáhnutými køídly usedlk odpoèinku.

Vchod na vì� byl vìt�inou uzavøen, alejá jsem vìdìla, kde je klíè od vì�e v lo-kajnì ulo�en. Jen muselo být jisté, �e To-me� je nìkde mimo zámek, nebot�on ob-sluhoval a natahoval vì�ní hodiny.Nejprve zde byly úzké schody, které sedaly dobøe pøebìhnout, potom následova-ly dosti tì�ké padací dveøe. Mìla jsemstrach, zda se mi je podaøí na zpáteènícestì otevøít. Za padacími dveømi vedlydále �ebøíky, po nich� jsem musela �plhatpøíèku za pøíèkou. Malé okénko ve vì�iukazovalo, �e jsem ji� velmi vysoko nadpùdou. Pøi pohledu dolù jsem dostávalazávrat�. Kdy� velké vì�ní hodiny odbíjely,celá konstrukce se dunìním chvìla, zvlá�-tì kdy� byly zavøeny padací dveøe. Pøesdruhé padací dveøe se dospìlo na vrcholvì�e, pøímo pod �iré nebe. Zde hlukz vì�e ustal a nastalo ticho. Bylo sly�etpouze �umìní vìtru, ve vzduchu létaliptáci, mohli jsme jim závidìt.

Pode mnou le�elo v�e, co jsem tak mi-lovala: zahrada, park, dvùr se svými hos-podáøskými èinnostmi, pestrobarevnéstøechy, budova synagogy, dále �idovskýhøbitov. V dáli bylo vidìt okolní pole,malý høbitov v Hájku, svìtlé i tmavé lesyDoubravy a Kopky, aleje stromoøadí, smì-øující k hranicím. Dlouho jsem se dívala,ne� jsem se odhodlala k sestupu dolù.

Jako dítì jsem chodila pì�ky, jezdilana koni po nesèíslných cestách pøesøeku èi palouk nebo ke kaplièce v lipo-vém háji, a kdy� jsem se vracela k do-movu, v�dy jsem uvidìla zámek jakomagický, pøita�livý bod. Jednou se mive spánku zdálo, �e jsem pøi návratudomù zámek marnì hledala � zmizel.Tam, kde mìl stát, se nalézal hustý les,nìmá jsem celé dny zoufale bloudila.Je�tì �tìstí, �e to byl jen sen.

PØI�LY HROZNÉ ÈASYKrátce nato, kdy� Nìmci obsadili Ra-kousko, stalo se nìco, na co po celý �i-vot nezapomenu. Byla jsem tehdy velmimladá a vystupování nacistù vùèi �i-dùm se mi nav�dy dostalo do pamìti.

Na léto jsme odjeli jako obvykle doGmundenu. Èasto jsem tam byla poslánado mìsta obstarat nákupy. Na hlavním ná-mìstí byl malý, velmi elegantní obchods delikatesami, jeho� majitelem byl pan

Streicher s matkou. V tomto krámku jsmeèasto nakupovali, nebot� mìli nejlep�ízbo�í v Gmundenu. Stará paní Streiche-rová nosila v�dy èerné, hedvábné, uza-vøené �aty s bílým límeèkem. Vlasy mìlasnìhobílé, vysoko vyèesané, pravidelnìupravené a spojené krásnou sponou. Bylavelmi pøíjemná a úslu�ná a dala mi nìkdynìco sladkého navíc.

Kdy� jsem jednoho dne pøicházela nanámìstí, sly�ela jsem podivuhodnou, divo-kou splet�hlasù, jejich� význam jsem nedo-vedla pochopit. Sebìhla jsem ze schodù odmostu na hlavní námìstí a zùstala jsem narohu. Tam se mi naskytl stra�ný obraz.Okolo improvizovaného stromu-máje kle-èeli na zemi lidé a v kruhu utírali svými�aty okolní pùdu. Poznala jsem hrùzuv oblièejích postav, které mi byly velmiznámy. Mnoho z nich jsem potkávala naulicích nebo v obchodech. Poznala jsem nakolenou i starou paní Streicherovou. Krás-né bílé vlasy mìla rozcuchané, �pinavéa umazané od krve, také oblièej byl za�pi-nìn. Okolo kleèících postav v kruhu jódlo-vali dospìlí i nedorostlí mu�i v uniformáchHJ a SA. Plivali na nì a kopali je nohama.Stála jsem jako ochromena. Vzpomínám sijasnì na jeden oblièej mladého mu�e,v nìm� se zraèila hrozná nenávist a ne-smírná surovost. Na okam�ik sekundy nanás spoèinul oèima a to mì vydìsilo. Utí-kala jsem jako fúriedomù, bohudíky rovnoudo náruèí maminky, kterápracovala právì na zahra-dì. Vzala mì na klín,a kdy� jsem jí vyprávìlasvùj zá�itek, pohladilamì a sna�ila se mì uklid-nit. Bylo mi pøíjemnì najejím klínì. V�imla jsemsi, �e pøi práci v zahradìnosila staré, bíloèernékostkované �aty, v nich�èasto sedìla s tatínkemu kulatého stolu v zahra-dì. Z obleku vycházelaslabá vùnì parfému, jej� pou�ívala. Poma-lu jsem se uklidòovala a pøestala plakat.Maminka se podívala do dáli a øekla �ep-tem: �Pøijdou stra�né èasy pro nás. Kdybytu byl s námi tatínek!�

�IDÉ V POLICIÚdolí v Housenci bylo pro nás tajemné,nebot� tam mìla ústit ze zámku tajnáchodba, která mìla vést pod celou vsía konèit dle povìsti u �Èertovy díry�.

Housenec byl zøízen obcí Policí jako �i-

dovské osídlení. Stalo se tak v roce 1723.Tehdej�ím majitelem panství byl Adamhrabì Berchtold. �idovská obec v Policiexistovala ji� dlouho. �idov�tí historikovéuvádìjí, �e první �id pøesídlil do Police ji�v roce 1454. Mnoho rokù tu �ili �idé spo-leènì s køest�any. Zabývali se pøedev�ímobchodem. Pak jim byla naøízena separacea museli se vystìhovat z dosavadních do-movù. V Housenci vznikla nová �idovskáulice. V roce 1758 vypukl po�ár, který ce-lou �idovskou ulici i ze døeva postavenousynagogu znièil. Isaak Landesmann, boha-tý obchodník s obilím, dal k dispozici celýsvùj majetek, aby mohly být domy a syna-goga znovu postaveny.

V roce 1890 byla �idovská obec roz-pu�tìna a její sídlo bylo pøevedeno doJemnice. V roce 1912 koupil mùj dìde-èek A. Wra�da synagogu a pozdìji ji da-roval èeskému spolku Sokol. Byla pou-�ívána pro cvièení této jednoty.

Pøed nedlouhým èasem jsem bylas bratrem v Polici. Najednou mi øekl:Vzpomíná� si je�tì na ná� výlet do Hou-sence a na �idovský høbitov? Ji� se �eøi-lo, kdy� jsme se tam vypravili. Pøi�lijsme pøed synagogu, která je�tì stála,ale pùsobila zchátralým dojmem. Potomse se�lo z pøíkrého kopce. Na malémsvahu, který spadá do Housence, jsmena�li �idovský høbitov. Jako dìti jsme

chodily èasto okolo.Høbitov byl tehdy obe-hnán vysokou kamen-nou zdí. Okrouhlá vratabyla za na�eho mládízazdìna. Èasto jsmepøelezly zeï a tak jsmese dostaly na høbitov.Dodnes máme v�típenv pamìti pohled na náh-robní kameny a náhrobnímalby. Celý høbitov pù-sobil zvlá�tní atmosfé-rou. Souèasný pohled nahøbitov nás rozesmutnìl.Zazdìná vrata byla vy-

bourána stejnì jako kamenné zdivo, starénáhrobní kameny po�kozeny a zpusto�e-ny. V�ude se roz�íøilo køoví a vysoká trá-va. Smíølivý pohled poskytly dvì srnky,které stály u náhrobních kamenù, zvìda-vì nás pozorovaly a potom odbìhly. Pøiprohlídce jsme na�li nádherný pomníkIsaaka Landesmanna z èerného mramo-ru. Stál tu zcela nepo�kozený a zdánlivìneznièitelný na malém, zapomenutémhøbitovì, pøipomínajícím èasy �idovskéobce v Polici.

VÌSTNÍK 1/2020 17

Renesanèní arkády zámku. Foto jd.

18 VÌSTNÍK 1/2020

BARON HAASJedním z na�ich sousedù byl baronHaas, opravdu figura nepochopitelnékuriozity. Jako dìti jsme byly plny na-d�ení, kdy� poslal pozvání. Baron Haasbyl spøátelen s mým otcem. Slou�ilispolu u stejného pluku a myslím, �e ba-ron mého otce obdivoval a ctil. Muselbýt neobyèejnì bohatý, kdy� koupil ob-rovský støedovìký hrad nedaleko nása pøebudoval jej na privátní zoo. Hrad sejmenoval Bítov.

Kdy� jsme se chtìli dostat na hrad,museli jsme jet velikou oklikou, nebot�pøehrazená øeka Dyje zde vytváøí velikéjezero. V souvislosti s výstavbou pøe-hrady byla obìtována malá obec Bítov.Obyvatelé starého Bítova byli evakuo-váni a pøestìhováni do novì postavenéobce stejného jména. Domy byly zato-peny a z vody vyèníval pouze kostela èást fary. Èasto jsme se koupali v tma-vé vodì jezera, které bylo revírem ob-rovských sumcù. Proplouvání oken kos-tela znamenalo odvá�nou zkou�kunervù, nebot� zdi byly ji� zchátraléa malé otøesy mohly zpùsobit zhroucení.Na opaèném bøehu stál na pøíkré skálehrad Bítov, dlouhá, impozantní stavbas vysokou boèní vì�í. Pro nás bylo fas-cinující, �e na støe�e hradu byly umístì-ny hrací varhany, které pøi vìtrném po-èasí vydávaly hluboké, melodickézvuky � polozpìv, polonáøek �, co� jakocelý hrad vypadalo pohádkovì.

Kdy� vítr vál v urèitém smìru, pakmimo zvuku varhan bylo sly�et dal�íhlasy, jako �tìkot psù, øehtání konía hlasy malých zvíøat. To v�e pøedstavo-valo pro dìti dobrodru�ství. Baron Haasmìl na svém hradì opravdový zvìøinec,který opatrovalo více o�etøovatelù.

Hrad byl pøístupný pouze pøes fungují-cí padací most, který byl obyèejnì uza-vøen. Kdy� nìkdo pøi�el pøed bránu, takvrátný hlásil pøíchod hosta. Mìl za úkolpozorovat pøíchozí pøed bránou. Ta pakbyla otevøena za hlasitého skøípotu silné-ho øetìzu. Po otevøení brány a polo�enípadacího mostu se mohlo vjet do vnitøní-ho dvora. Na dvoøe byly èetné klecea voliéry s podivuhodnými zvíøaty a ptá-ky. Pøi na�í náv�tìvì nás baron v�dy pøá-telsky pøivítal a pozdravil. Mìl imponují-cí zjev. Nosil krátký úèes, èerné vlasybyly pravdìpodobnì obarveny, èisté,lesknoucí se jezdecké boty, jezdecké kal-hoty dokonalého støihu a �edý kabát vetvaru uniformy. Byli jsme v�ichni posa-zeni na koòský vùz a pak zaèalo pøedsta-

vení. V�ichni hlídaèi, ve stejných unifor-mách jako baron, nám pøedvádìli zvíøata.Byli tu nádherní konì v�ech ras a veli-kostí, v�echny druhy psù, od obrovskýchdog a� k nejmen�ímu pinèi, orlové, soko-lové, kteøí byli pøipoutáni k ruce o�etøo-vatelù, dále lamy, velbloudi, kozy seètyømi rohy a výøi, kteøí na povel reago-vali. Pøehlídka nebrala konce. Nakonecpøi�lo hlavní èíslo � lvice Mitzimaus. De-filovala pøed námi na rudém obojku s ru-dým sametovým øetìzem. Po defilé jsmemohli nìkterá zvíøata nav�tívit v jejichpøístøe�cích. Baron nám nabídl, �e si mù-�eme nìkteré zvíøátko vzít domù. Av�akpro silný odpor maminky k pøevzetí ne-do�lo. Koèky byly umístìny v prostor-

ných klecích a mìly kolem sebe umístì-no nìkolik psù. Vcelku byli spoluv pøátelském pomìru.

Po pøehlídce následovala veliká hosti-na, jinak se to nedalo nazvat. Ve velkémsále na jednom obrovském stole bylyprostøeny velké dama�kové ubrusy, kterésahaly a� k zemi. Na stole pak bylo pøi-chystáno sklo, støíbrné pøíbory, nádhernýporcelán. Potom bylo servírováno s nej-vìt�í rafinovaností jídlo, spolu s prvotøíd-ním vínem. Tak to posuzoval ka�dý do-spìlý èlovìk. Baron byl velmi ostýchavý,ale peèoval, aby bylo stále co jíst a pít.Èile se bavil s hosty, pøedev�ím s rodièi,zatímco slou�ící nebyli �ádní mluvkovéa na nás se jen málokdy pousmáli. Vìno-vali se horlivì kulináøské obsluze. Jed-nou jsem si chtìla nìco opravit na odìvu.Kdy� jsem bìhem hostiny pozvedla snì-hobílý ubrus, vynoøila se obrovská hlavalvice Mitzimaus, která vzápìtí zase zmi-zela. Zùstal jen nádech tì�kého pachu di-vokého zvíøete.

Jednoho dne se lvice odvázala a pro�lapo sklopeném padacím mostì ven ze zám-ku, naèe� zmizela v lese. Ihned nastalovelké pozdvi�ení. Baron slíbil vysokou fi-nanèní odmìnu za vypátrání lvice. Mys-livci si pøipravovali pu�ky, chudí lidé, kte-

øí chodili do lesù krást døíví, dostali strach.Jedna stará paní, která �la do práce, pøine-sla první zprávu o pobytu lvice. Bylo zno-vu obnoveno velké pátrání, ale bez vý-sledku. A� jednoho dne se objevila samapøed padacím mostem, hlasitì naøíkající.S velkou radostí byla vpu�tìna do hradu.

Baron Haas mìl ve zvyku uspoøádatobèas velký jezdecký hon, pøi nìm� v�aknebyla �tvána zvíøata. Tento hon se v�dyprotáhl na nìkolik dní. Pøi této pøíle�itostise pøenocovalo s celým zástupem lidív okolních obcích. Maminka i babièkapozvaly jednou tuto spoleènost do Police.Baron Haas tuto nabídku pøijal a skuteènìcelá spoleènost vèetnì �dam� do Policepøijela. Dívali jsme se z oken na dvùr.Byla to nádhera! Pøijelo mnoho pestøezdobených koní, jezdci v èervených ka-bátech. Pøi pøíjezdu jim otec nabídl pití.Samozøejmì pøijely i krásné �eny, kterémìly na sobì tmavomodré jezdecké blù-zy. Baron jim viditelnì prokazoval pozor-nost. Babièka se zdvi�enou rukou a tento-krát s francouzským komentováním tytodámy zadr�ela. Tyto tvrdohlavì se vzty-èenou hlavou prohla�ovaly, �e jsou po-mocnice v domácnosti pana barona a pøi-jely spoleènì s prùvodem pana barona,který jim pøikázal, �e se na cestu musí vy-zdobit mimo jiné náhrdelníky z pravýchperel. Jednalo se o mladé �eny, na jejich��íjích perly obzvlá�tì vyzaøovaly.

Kdy� pøijeli Rusové, �el baron Haasdo výbìhu lvice Mitzimaus a zastøelil ji.Kdy� potom následoval druhý výstøel,na�li barona v jeho pracovnì ji� bez �i-vota. Neunesl my�lenku na vyvlastnìní,zabrání a konec svého �ráje�.

O mnoho let pozdìji jsem pøijela nahrob svých prarodièù. Jela jsem stejnousilnicí, kterou jsme tak èasto pou�ívalipøi náv�tìvì Bítova, kolem hradu Corn-�tejna. Za mladých let jsme sem s ma-minkou èasto jezdily na snì�enky, kte-rých tu hodnì rostlo. Jimi jsme si pakvyzdobily domov. Nyní se mi ruiny hra-du zdály nìjak malé, zarostlé vysokýmistromy. Nebylo to proto, �e jsem jakodítì vidìla v�e v jiných proporcích?

Odstavila jsem auto, pøe�la silnicia sedla si na zábradlí. Zatopená vesnicezmizela v jezeøe. Hrad Bítov stál naprotinezmìnìný, skoro neskuteèný, neporu-�ený ve svìtle pozdního odpoledne. Na-jednou mi bylo, jako bych sly�ela naøí-kavý zvuk harfy, potom lidské hlasy,�tìkání psù, r�ání koní a smìs mnohazvíøecích hlasù a volání. Ale byl to pou-ze vítr ve vzpomínkách.

Kresba Jiøí Stach.

VÌSTNÍK 1/2020 19

(dokonèení ze str. 3)Verzia recenzovanej knihy hovorí nieèo iné,ako vy��ie uvedená verzia Franti�ka Vnuka.Pod¾a recenzovanej knihy, ktorá sa odvolávana tvrdenia a �výskumy� �nehistorika Stani-slava Májeka�, je Vojta��ákovým listomanonymný spis objavený roku 2013 S. Má-jekom v archíve Ústavu pamäti národa. Mádlhý a pozoruhodný názov: �Pamätný spis,ktorým e�te na Slovensku �ijúci prenasle-dovaní obyvatelia �idovského pôvodu � po-krstení aj nepokrstení � volajú o pomocprostredníctvom J(eho) E(xelencie) JánaVojta��áka, rím. kat. biskupa v Spi�skomPodhradí k pravej krest�anskej cirkvi.�

Májeková verzia (dvojtý�denník Kultúra(18) zo 6. 11. 2013, str. 2) sa stáva priamabsurdnou, ak zaèneme poznávat� ïal�ieèrty legendy: anonymný list, ktorý Májekz akýchsi záhadných dôvodov spája s Voj-ta��ákom, nemal úvodnú stránku, tu muvraj dorobil Valentín Beniak, èo samo bybolo dost� zvlá�tne. Navy�e, dorobenáúvodná strana je napísaná na rovnakom pí-sacom stroji, ako zvy�ok textu (!). Reakciaministra Macha na list bola, �e Mach naria-dil pátranie po anonymnom autorovi!

Faktom je, �e od októbra 1942 a� do po-tlaèenia Slovenského národného povstaniadeportácie neprebiehali, ale nikdy nebolizastavené, a bol to práve Mach, ktorý opa-kovane verejne s¾uboval v priebehu roku1943 deportácie zvy�kov slovenského �i-dovstva. Èo sa Vojta��áka týka, ten je zná-my svojimi výrazne antisemitskými po-stojmi, zrete¾ne to vykres¾uje publikovanádiplomatická kore�pondencia medzi vati-kánskym chargé d´affaires v BratislaveGiuseppe Burziom a kardinálom LuigiMaglionem, vtedaj�ím �tátnym sekretá-rom Vatikánu.

Historici dodnes nena�li �iaden záznam,spis, telegram, opis telefonátu, príkaz, po-kyn alebo èoko¾vek, èo by hovorilo o za-stavení deportácií zo strany slovenskejvlády. A to ani v slovenských, ani v zahra-nièných archívoch. Aj dôvody, preèo de-portácie po októbri 1942 neprebiehali, súpochopite¾né. Na prvom mieste to bolaskutoènost�, �e dve tretiny slovenských �i-dov u� bola vyvezená a zahranièná aj do-máca kritika politiky deportácii stále vý-raznej�ia. Je nanajvý� nepravdepodobné,�e by sa nieèo dokazujúce �zastavenie de-portácií� v budúcnosti na�lo.

Av�ak jestvuje ïal�ia �túdia, ktorá sa ve-nuje tejto otázke, presnej�ie povedané, ve-nuje sa vzniku Machovej legendy o �zasta-vení deportácií�. Je to �túdia z peraizraelského historika prof. Yeshayahu

A. Jelínka uverejnená na str. 121�138 vezborníku sympózia Tragédia slovenských�idov, ktoré sa konalo v Banskej Bystrici25.�27. marca 1992. Za zmienku stojí, �etento zborník je autorovi recenzovanej kni-hy A. Balá�ovi známy, cituje z neho niekto-rých autorov, ale Jelínkova �túdia týkajúcasa presne toho, o èom pí�e, nie je zmienená.

Zhròme obsah Jelínkovej �túdie: Machatrápili výèitky svedomia a verziu o zasta-vení deportácii a o údajnom Vojta��áko-vom liste nadiktoval do magnetofónu 5dní pred smrt�ou. Mal tendenciu vyvinit�saz toho, èo pomáhal realizovat�. Pod¾a Je-línka �Mach nikdy nevynikal pravdovrav-nost�ou�. Tak vznikol mýtus o �zastavenídeportácií slovenskou vládou�. Od vznikutohto Machovho záznamu h¾adajú ¾udáckíhistorici �Vojta��ákov list Machovi� a ob-èas tvrdia, �e ho u� na�li.

Vrát�me sa k recenzovanej knihe AntonaBalá�a. Aj on pí�e (v zhode s Jelínkom),�e pri èítaní Machových pamätí mal do-jem, �e �Mach s odstupom èasu zaèalumen�ovat� svoj podiel viny na tragédiíslovenských �idov�. Cituje tie� zo �pitze-rovho oponentského posudku svojej vlast-nej diplomovej práce, �e �vec zastaveniatransportov dosia¾ nie je preskúmaná�. Vosvetle predo�lého je t�a�ké pochopit�, �eAnton Balá� publikuje ¾udácky výklad de-jín, ktorý je v rozpore s ním samým publi-kovanými poznámkami.

Nebudem ïalej detailne popisovat�plusya mínusy recenzovanej knihy. A� na jedenpríklad vynechám aj zmienky o malièkosti-ach, ktoré ma ru�ili: (Nepova�ujem za�t�astné písat�o Slánskeho sionistickom sprí-sahaní bez úvodzoviek, ale �rasové� prena-sledovanie do úvodzoviek dat�.) Rád bysom zakonèil túto recenziu hodnotením.Pre koho je táto kniha urèená, o èom pí�e?

Balá�ová kniha je reflexiou histórieSlovenska videná oèami autora. Zaujme¾udí, ktorí poznajú slovenské reálie a �ili,alebo sledovali situáciu na Slovenskuv povojnovom období, a vyvolá miestamipolemické reakcie. Postavy z titulu knihy,�pitzer a Mach, sú protipólmi modernejslovenskej histórie. Na jednej strane v�e-mocný minister vnútra a na druhej stranemladý �id, ktorý sledom zázrakov pre�il.Obidva osudy sú zaujímavé a obidva majúpresah k nám v�etkým.

JARO FRANEK

Anton Balá�: Dva slovenské osudy �pitzer� Mach. Nakladate¾stvo Marenèín PT, vy-dané roku 2019, 288 strán, pevná väzba,cena 14,90 �.

HLÍDAÈ STÁTU

Aplikace Hlídaè státu (www.hlidacsta-tu.cz), jejím� autorem je Michal Bláha,v souèasnosti pøedstavuje nejsilnìj�í ná-stroj pro kontrolu hospodaøení státua vazeb veøejných institucí a politickýchstran na osobní i firemní sponzory. Pøe-hlednì propojuje aplikace Hlídaè smluv,Hlídaè politických financí a Hlídaèosob, které ukazují, jak velkou roli hrajíotevøená data pøi kontrole transparent-nosti státu a veøejných financí. V�echnadata jsou navíc srozumitelným zpùso-bem zpøístupnìna veøejnosti, novináøùma úøadùm.

Prostøednictvím tohoto veøejnoprávníhoprojektu jsou pøehlednì a jednodu�e do-stupné smlouvy o obchodování státu,místní správy, politikù a firem. Aplikacevyu�ívá otevøených dat � kontroluje a vy-lep�uje data z Rejstøíku smluv a umo�òujeprakticky ka�dému základnì poèítaèovìgramotnému zájemci pøístup k podstat-ným informacím o finanèním provozu jakstátních institucí a podnikù, tak i lidí, kteøíje øídí a pùsobí v nich. Lze se tu lze sezná-mit s veøejnými zakázkami i jejich prùbì-hem, získat informace o politicích, jejichsponzorech i a osobách, sponzorsky s po-litickými stranami a hnutími spjatými.

V souèasné dobì je Hlídaè státu roz-�íøen o dal�í databázi, nazvanou Vyjá-døení politikù, která eviduje komentáøea prohlá�ení významnìj�ích osob pùso-bících v èeské politice, zveøejnìné pro-støednictvím serverù Twitter a Face-book. K 15. prosinci 2019 na ní bylo na

260 033 záznamù, které jsou stále dopl-òovány. Zadáním jména se tak dozvíte,èím se dotyèný ve svých úvahách zaobí-rá a také jak jsou jeho postoje a názoryv prùbìhu èasu více èi ménì konzistent-ní. Nebo zvolíte klíèové slovo (napøí-klad �id) a mù�ete si zjistit, jak se tímtopojmem zabývá na�e politická reprezen-tace. Od prezidenta a� po Okamuru.

Hlídaè státu je seriózní a spolehlivýzdroj informací, ocenìný v roce 2017Køi�t�álovou lupou za nejlep�í interneto-vý projekt roku. V jeho databázi je 120milionù záznamù, 1,5 milionu smluv,v roce 2018 ho nav�tívilo 790 tisíc u�i-vatelù. V�echna data a slu�by jsou proveøejnost zdarma. (jd)

DVA SLOVENSKÉ OSUDY

20 VÌSTNÍK 1/2020

Øada ètenáøù si asi vzpomene na scénuz muzikálu Funny Girl z roku 1968,v ní� se mladá zaèínající hereèka v po-dání Barbry Streisandové zadívá do zr-cadla a svùj obraz osloví: �Hello, gorge-ous!� Pozdrav pøejala pro svùj názevsouèasná výstava v synagoze TempleEmanu-El v New Yorku, která prostøed-nictvím øady archivních dokumentù, fo-tografií, videí, obalù hudebních desek,plakátù, filmových kostýmù a dal�íchmemorabilií pøibli�uje �ivot a kariéruslavné americké zpìvaèky, hereèky, re-�isérky a politické aktivistky.

Barbara (Barbrou se stane pozdìji) Strei-sandová se narodila v roce 1942 v Brookly-nu ve Flatbushi, ve ètvrti,v ní� �ili pøedev�ím �i-dov�tí imigranti z východ-ní Evropy a Ruska; jejíprarodièe z otcovy stranypøi�li do Ameriky z Hali-èe, matèini z Ruska. Vý-stava dokumentuje jejídìtství v chudé rodinì(kdy� jí byl rok, zemøelotec), základní vzdìlánína dívèí je�ivì v Brookly-nu Bais Yaakov (byla po-kládána za bystrou, nic-ménì nedisciplinovanou�aèku), støedo�kolská stu-dia, která ukonèila v �estnácti letech. Tehdyu� mìla jasno: chce být hereèkou a zpìvaè-kou, chce do showbyznysu. K matèinì neli-bosti ode�la z domova, na�la si zamìstnánía zaèala shánìt role. Po poèáteèních neúspì-�ích nakonec prorazila: v 19 letech vyhrálazpìváckou soutì� v gay klubu ve Green-wich Village a toto vítìzství vedlo k prvníprofesionální zakázce v noèním klubu BonSoir v Greenwich Village v roce 1961.Z Barbary se tehdy stala Barbra a stanula napoèátku umìlecké dráhy. U� o rok pozdìjise splnila její touha po vystupování na Bro-adwayi: role sekretáøky sleèny Marmelstei-nové v muzikálu I Can Get it For You Who-lesale (Mohu ti to opatøit ve velkém) pro nibyla jako stvoøená a vynesla jí nominaci nacenu Tony. Vùbec první hudební album TheBarbra Streisand Album (1963) se dostalodo první desítky hitparády a nakonec získa-lo tøi ceny Grammy. S vyprodanými kon-certy od Chicaga po Los Angeles se BarbraStreisandová stala nej�ádanìj�í �enskou vo-kalistkou ve Spojených státech.

Na rozsahem nevelké, ale co se artefak-tù týèe velkoryse pojaté výstavì je k vidì-ní mno�ství archivního materiálu, napø.zpìvaèèiny první pracovní smlouvy, máloznámé soukromé fotografie, ale také iko-nická veèerní toaleta právì z muzikáluFunny Girl. Expozici doprovází bohatýprogram, který zahrnuje øadu hudebníchvystoupení, prezentaci fotografií, promí-tání filmù i koktejly na støe�e synagogy.

Promítat se bude mj. film Yentl, nato-èený v nìmecké koprodukci s BarbrouStreisandovou kromì titulní role i v teh-dy ponìkud nezvyklé roli re�isérky, kte-rý jí jako první a doposud jediné �enìv historii vynesl Zlatý glóbus. Film na-

toèený na motivy poví-dek I. B. Singera bylosobním projektem, vekterém se Barbra obracíke svému otci, judaismui vlastní identitì.

Ve zpìvaèèinì �ivotìv�dy zaujímala dùle�itémísto aktivita za sociál-ní spravedlnost: od pod-pory demokratickýchkandidátù, LGBT práva� po kauzy týkající se�ivotního prostøedía klimatu. Podporou ob-èanských práv, pøede-

v�ím práv �en, se zabývá prostøednic-tvím své nadace The StreisandFoundation.

Barbra Streisandová ve druhé polovinì20. století pozmìnila tehdej�í pojetí �en-ské krásy a obecnì pojetí celebrity jako ta-kové, èím� pøipravila cestu nové generaci�en s kariérou v showbyznysu. Byla své-rázná, odmítla si zmìnit pøíjmení i nos,pøizpùsobit se normì. Její pøístup a odhod-lání se staly pøíkladem dal�ím americkým(�idovským) dívkám, které snily o tom, �ejednoho dne odejdou z chudého Brookly-nu a proslaví se ve mìstì s velkým M,tedy na Manhattanu, který le�í, co by ka-menem dohodil, jen za øekou�

V Bernard Museum of Judaica, které jesouèástí Temple Emanu-El, této prosluléreformní synagogy na Páté avenue, je vý-stava k vidìní a� do zaèátku dubna 2020.Pro zpìvaèèiny obdivovatele a fanou�kybude rozhodnì nezapomenutelným zá�it-kem; potì�í v�ak v�echny náv�tìvníky.

MONIKA HANKOVÁ, New York

CESTA DO JAPONSKA(dokonèení ze str. 13)

Tradiènìj�í studie se zamìøovaly na kolo-nialistickou projekci vlastních �tu�eb,zlých pøedtuch èi sebenenávisti� do kolo-nizovaného národa. Novìj�í bádání zdù-raznilo vyvá�enìj�í vztah mezi Evropanya domorodými populacemi, a proto prefe-ruje pojem �transakce�. Tento pøístup pøi-pou�tí mo�nost, �e exotické prostøedí máschopnost ovlivnit identitu kolonialistù.Jeho zastánci také hovoøí o �kontaktníchzónách� mezi kolonizátorem a kolonizo-vaným. Jedná se o �sociální prostory, kdese odli�né kultury spolu støetávají, zápasía potýkají, èasto ve vysoce asymetrickémpomìru nadvlády a podøízenosti�. Pama-tujeme si Einsteinovo setkání s rik�ouv Kolombu jako typickou transakci v ta-kové kontaktní zónì. I kdy� se Einsteinnanejvý� zdráhá vyu�ít jeho slu�eb, nako-nec pøed situací rezignuje a tím se, jakko-li pasivnì, podílí na kolonialistickémútlaku.

Takových my�lenek najdeme vedle mno-ha u�iteèných faktických údajù a podrob-ností v úvodní studii více. Odtud zøejmìtaké èerpá vìt�ina anotací knihy, kde sestereotypnì uvádí, �e �Deníky rovnì� od-halují Einstenovy ponìkud pøedsudeènéa stereotypizující názory o rùzných náro-dech èi rasách�. Pøitom tomu tak vùbecnení. Jednou z velkých pøedností Deníkùje právì pøesné, nezaujaté a citlivé vidìnískuteènosti a schopnost vidìné pøevést dotextových záznamù. Autor si nìkdy dovo-lí uvést i vlastní názor, který mo�ná vev�em neodpovídá korektnosti tak, jak jeoktrojována a prosazována v posledníchletech. Tam, kde díky svému smyslu prohumor pøidá i trochu ironie a nadsázky, sepotom obèas nevejde do hranic mustrová-ní, které se, zejména na americkýcha nyní u� i evropských univerzitách, takrádo vydává za vìdecký pøístup.

Koneckoncù, celou osmdesátistránko-vou úvodní studii je mo�né bez velkéújmy na kráse také pøeskoèit a zaèít èístna stranì 87. Tam vlastní Deníky oprav-du zaèínají. (jd)

Cestovní deníky Alberta Einsteina. Dálnývýchod, Palestina a �panìlsko (1922�1923). Editor a úvodní studie Zeev Ro-senkranz, z angliètiny pøelo�il Ale� Va-lenta, vydalo nakl. Argo 2019, 368stran, fotografie, pevná vazba. Doporu-èená cena 350 Kè.

HELLO, GORGEOUS!aneb výstava o �ivotním pøíbìhu Barbry Streisandové

Kostým z muzikálu Funny Girl.

Izrael stále nemá jasnou vládu, je� by seopírala o vìt�inu vze�lou z voleb. Nenítím ve svìtì ojedinìlý. Napøíklad Belgie�ila v takovém provizoriu 541 dnù (v le-tech 2010�2011), ani� by se to fatálnì od-razilo na fungování státu.

V Izraeli nevznikla vládní vìt�ina ani zedvou pøedèasných voleb za rok: 11. pro-since, po vypr�ení zákonem dané lhùty, seKneset rozpustil a volièe èekají u� tøetípøedèasné volby v øadì. Mají se konat2. bøezna. Jako by za�ívala krizi zastupi-telská demokracie obecnì.

Tøeba v Británii. V èervnu 2016 Britovév referendu schválili vystoupení zemìz Evropské unie (brexit). Ale za tøi a pùlroku zemì nedospìla ke shodì na postu-pu. Proto se na webu ob-jevovaly pot�ouchlostitypu: �Pí�e se rok 2050.Evropská unie se rozpad-la. Posledním èlenem zù-stává Británie, která senedoká�e dohodnout natom, jak z EU vystoupit.�

Mo�ná nìkdo v Izraelinapí�e: �Pí�e se rok2030. Jdeme u� poosm-nácté k pøedèasným vol-bám, nebot� �ádné z do-savadních nevedlyk ustavení vìt�iny provznik vlády.� Ale ani tonesmí naru�it základníchod státu. Jisté vìci, tøe-ba vztah k hrozbì teroruèi k Íránu, fungují v Izra-eli bez ohledu na to, zda vládu sestaví Li-kud, èi strana Modrá a bílá, zda bude pre-miérem nadále Benjamin Netanjahu, neboho vystøídá Benny Ganc èi nìkdo jiný. Po-dívejme se na ukázky.

DNES TO SPUSTÍMEVe svìtì je �iroce známý výraz �cílené za-bíjení� (v angliètinì targeted killing).Myslí se tím zabití konkrétní vybrané oso-by z øad pøedních teroristù i lidí pøedstavu-jících vá�nou hrozbu. V Izraeli se ten po-stup pou�ívá od druhé intifády, ale v praxipøiná�í problémy. Kdy� byl v roce 2002laserovì navádìnou pumou zabit arcitero-rista Sálih �ichada v Gaze, spolu s ním za-hynulo 14 dal�ích osob vèetnì 9 dìtí, co�EU odsoudila jako �mimosoudní zabíje-ní�. Kritika polevila a� ve chvíli, kdy cíle-né zabíjení teroristù zaèala ve velkém �

a té� s velkými kolaterálními ztrátamiz øad civilistù i dìtí � provádìt Amerikav Afghánistánu i jinde, a to hlavnì za oblí-beného prezidenta Obamy (sám se po-chlubil, �e za jeho vlády USA cílenì zabi-ly více d�ihádistù ne� za vlády Bushemlad�ího).

Teï se více oceòují �cílené ekonomickésankce�. Tou cestou se vydaly EU i USA,co� ví ka�dý, kdo registruje západní posti-hy Ruska po anexi Krymu. A vydává se jítaké Izrael, jak pí�e Anna Ahronheimováv listu The Jerusalem Post. Druhého pro-since ten výraz pou�il ministr obrany Naf-tali Bennett. Pøi náv�tìvì letecké základnyHacor oznámil, �e podepsal pøíkaz zavádì-jící cílené ekonomické sankce vùèi èle-

nùm èi sponzorùm teroristických organi-zací, at� u� pobývají na území podkontrolou Izraele nebo kdekoliv ve svìtì.

Oficiální prohlá�ení ministerstva obranypí�e, �e cílené ekonomické sankce budouúèinným odstra�ujícím prostøedkem, jen�omezí mo�nosti podporovat a financovatteroristické organizace v Izraeli i zahranièí.Bennettem podepsaný pøíkaz konkrétnìstanoví, �e cílem sankcí je MuhammadD�ámil, aktivista Hamásu, jen� byl v roce1992 deportován z Izraele do Libanonua v souèasné dobì �ije v Británii. Tam vedeArabskou lidskoprávní organizaci, co� jede facto poboèka Hamásu v Británii.

Sankce vùèi D�ámilovi jsou prvním pøí-padem svého druhu, pí�e ministerstvo obra-ny. Ale na veøejnì dostupný seznam pøibu-dou desítky, ba stovky dal�ích lidí spjatýchs Hizballáhem, Hamásem a podobnými

spolky. Není to partyzánská aktivita vojákù,ale model, který vznikl ve spolupráci s Ná-rodním vedením ekonomického boje protiterorismu, úøadem generálního prokurátoraa kontrarozvìdkou �in Bet.

Jak to má vypadat v praxi? Tady si mi-nistr Bennett neodpustil slova ve styluakèního filmu: �Dnes spou�tíme �irocepojatou ekonomickou operaci proti tero-ristùm ve svìtì. Pùjdeme po ka�dém, kdonás ohro�uje: at�bude u bankomatu, kterýmu nevydá peníze, na leti�ti, kde ho ne-pustí do letadla, nebo na státních hrani-cích, kde mu odepøou vstup do zemì. Pù-jdeme po teroristech tak, aby se jimnevyplatilo zabíjet Izraelce.�

ZLOÈIN A SOUDTímto postupem se Izrael nevymyká svì-tu. Pøekvapit ale mù�e té� prosincová

zpráva, je� se týká Mezi-národního trestního sou-du a pøinesly ji noviny iz-raelské i svìtové.

Vìrní ètenáøi Ro� cho-de�e si mohou najít èísloz èervence 2010, kdyjsme psali o lodi MaviMarmara. Tehdy chtìlablokádu Gazy prorazit�humanitární flotila� is-lamistické organizaceIHH. Kdy� se izrael�tívojáci pokusili obsaditjejí vlajkovou loï MaviMarmara, padli do léèky,bojovali o holé �ivotya pøitom zabili devìt ná-silníkù (vesmìs obèanùTurecka).

Následovalo pár let ochlazení vztahùIzraele s Tureckem a vìc se dostala k Me-zinárodnímu trestnímu soudu v Haagu.Jen�e zaèátkem prosince �alobkynì FatouBensoudová u� potøetí a definitivnì od-mítla zahájit vy�etøování. Co se dìje? Za-jímavá je argumentace �alobkynì. Podlení se izraelský výsadek zloèinu dopustitmohl. Ale i kdyby tomu tak bylo, pøípadby stejnì nepøíslu�el soudu v Haagu, kterýmá øe�it genocidy èi masová vra�dìní.Proto jí staèí fakt, �e pøípad pøezkoumaloprávní oddìlení Cahalu.

Zní to neslýchanì. �e by Mezinárodnítrestní soud pøijímal právní argumentaci Iz-raele? Ale jak pí�e Yonah Jeremy Bob v listuThe Jerusalem Post: �Nic z toho nepomù�eve vìci osad. Mo�ná to byl malý kladný ver-dikt, po kterém pøijde mnohem vìt�í zápor-né rozhodnutí.� ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 1/2020 21

IZRAEL: Tah bankomatem

Ministr obrany Naftali Bennett a vrchní velitel Aviv Kohavi. Foto archiv.

Stejnì jako Zápotocký i dal�í Antonín naHradì, Novotný (1904�1975), pocházelze socialistické oblasti i rodiny: jehootec, té� Antonín Novotný (1874�1935),pracoval jako zedník, který brzy ovdovìl.Syn Antonín, toho jména ji� ètvrtý(1930�1982), o svém otci pozdìji øekl, �eho vùbec neznal. I Novotný se toti� u�v mladém vìku vìnoval pøedev�ím svýmfunkcím; pøed válkou pùsobil jako kraj-ský tajemník KSÈ v Hodonínì, po válce(kterou strávil v koncentraèním táboøeMauthausen) pak v Praze. Stranickýmprotivníkem, který postupnì získal jehomísto jak jihomoravského, tak i pra�ské-ho lídra strany, byl v té dobì Otto �ling,první ze zatèených v procesu se Slán-ským a spol. Po nìm Novotný získal mís-to v ústøedním výboru strany i v jeho po-litickém sekretariátu, orgánu, který mìlSovìtùm odpovídat za správný vývojprocesù. Kdy� se po Gottwaldovì smrtimìl stát hlavou celé strany, pomáhalajeho paní Bo�ena zrovna v letòanskémJZD na øepné brigádì. Tam za ní v dobìvrcholících procesù s �idovskými èlenyKSÈ pøi�la kádrovací delegace, aby se jízeptala: �Není Toník �id?� Nebyl (jehobabièku Annu Löblovou v páté generacisoudruzi nepoèítali), a tak se stal faktic-kou hlavou státu. (Deník N, 2. 12.) !!Dìkani tøí teologických fakult zveøejniliotevøený dopis, který adresovali Parla-mentu ÈR. Varují v nìm pøed chystanýmzákonem o eutanazii. Obsáhlý list je èle-nìn do sedmi bodù, v nich� se teologovévyjadøují k aktivní eutanazii i asistovanésebevra�dì. Chtìjí tak pøispìt do celo-spoleèenské diskuse. Podotýkají napøí-klad, �e stav trvalé a nesnesitelné tìlesnébolesti bez nadìje na zlep�ení je u� nynímedicínská praxe schopna vylouèit, pro-to�e �je-li péèe poskytována adekvátnì,má potøebné øe�ení i pro veliké útrapy�.Zamý�lený zákon tak podle nich �neníprostøedkem pro zmírnìní situace trpí-cích, nýbr� legalizací jejich (sebe)usmr-cení. Má legitimizovat situaci, kdy oso-ba, je� se rozhodla ukonèit svùj �ivot,vtahuje do svého úmyslu dal�í osoby, je�se mají na její smrti vìdomì podílet,�upozoròují dìkani pra�ské, jihoèeskéi olomoucké katolické teologické fakulty� Vojtìch Novotný, Rudolf Svobodaa P. Peter Tavel. Proti eutanazii a asisto-vané sebevra�dì se pøed èasem spoleènì

vyslovili køest�ané, �idé a muslimové.(Katolický týdeník, 3. 12.) !!Ruský zpì-vák, skladatel a kabaretiér Psoj Korolen-ko experimentuje s rùznými písòovýmitradicemi i jazyky. Na zatím poslednídesce, nominované letos na cenu Gram-my za nejlep�í nahrávku v �ánru worldmusic, znovu zhudebnil písnì sovìtských�idù, které v dobì kolem druhé svìtovéválky zaznamenal etnomuzikolog MojsejBeregovskij. Kdy� Psoj Korolenko letosv èervenci vystoupil v pra�ské kavárnìKampus, naslouchali mu takøka výhrad-

nì pra��tí Rusové. Aèkoli patøí k nejzají-mavìj�ím postavám ruské hudební scény,u nás je skoro neznámý. Korolenko jehudebník, skladatel, ale také kabaretiéra baviè, který pravidelnì hraje v Rusku,Izraeli, Nìmecku i USA, kde v souèas-nosti �ije. Vystupovat zaèal v roce 1997u� jako kandidát vìd v oboru ruské lite-ratury. Na scénì pøedvádí nìco mezi zpì-vem, recitací a divadlem, pøièem� seinspiruje mnoha písòovými tradicemi,hlavnì v�ak starými ruskými kabaretnímipopìvky a mìstským folklorem. Své pís-nì zpravidla doprovází na klávesy, hrajeale i na klavír. Zpívá rusky, anglicky,francouzsky, v jidi� a obèas pou�ívá takébìloru�tinu èi ukrajin�tinu. (advojka.cz,3. 12.) !!Celý pøí�tí rok bude v maloha-nácké metropoli ve znamení vzpomínánína �idovskou komunitu. Mìsto Jevíèkoje jedním z nemnoha míst v Pardubickémkraji, kde �idé v minulosti po staletí �ili.

Radnice se rozhodla, �e pøí�tí rok zasvìtípøipomínání �idovské pamìti. Duchov-ním otcem projektu Rok �idovské pamìtije radní mìsta Rudolf Beran. �Projekt za-hájíme 23. ledna s Leo Pavlátem, øedite-lem �idovského muzea v Praze, jeho�maminka z Jevíèka pocházela,� prozradilradní a aktivní literát Rudolf Beran. Rov-nì� na dal�í mìsíce roku mìsto pøipravu-je bohatý program. Vyvrcholit by mìl nazaèátku èervna tradièním múzickým fes-tivalem Jevíèkovìní. (Svitavský deník.cz, 11. 12.) !! Mezi dvìma svìtovýmiválkami byl za vzor národnostní toleran-ce pova�ován podtatranský Ke�marok.V mírové koexistenci tam tehdy �ili pøí-slu�níci sedmi národností a etnickýchskupin, dorozumívající se pìti jazyky.V první polovinì tøicátých let minuléhostoletí tam místní nacvièili �vianoènúbetlehemskú hru�, v ní� vystupovali tra-dièní aktéøi: andìl, pastýø Kubo v ko�i-chu obráceném naruby, baèa, Stacho, Fe-dor, �id a Cikán. Podobná pøedstavenív té dobì u� znali málem 500 let po celéSpi�i, Liptovì, Bansko�tiavnicku, Geme-ru i jinde. Ke�marocké pøedstavení, aèinscenované podle tradièních pøedloh,v�ak bylo zcela unikátní. Podle pamìtní-kù ho místní ochotníci nacvièili v re�iiJ. Böhnerta coby �jazykový hlavolam�.V jediné inscenaci aktéøi mluvili pìti ja-zyky � slovensky, maïarsky, nìmecky,ukrajinsky a goralským náøeèím. Pøinej-men�ím stejnì odvá�né bylo i obsazenírolí. �Cikána� pøedstavoval skuteènýRom a ��ida� skuteèný �id (v�ak mu prýza to rabínský soudce I. M. Glück poøád-nì vyèinil). Podívanou navíc sponzoro-val Nìmec � majitel místního papírnictvíK. Reiner. (Týdeník Kvìty, 12. 12.) jd

* * *V�ech 70 regionálních mutací Deníku,vydávaného spoleèností Vltava LabeMedia, a. s., uveøejnilo 8. 11. 2019 èlá-nek J. Vorlíèka Stra�ák re�imu, ze kte-rého jsme ve vydání 12/2019 na stranì18 v rubrice Výbìr z èeských médií ci-tovali dva odstavce, vìnované panu To-manu Brodovi. Ten nás po�ádal o oti�-tìní následujícího textu: �Omlouvámese, �e jsme pøevzali z regionálního tis-ku a na tomto místì v prosincovém èís-le Rch otiskli tendenèní a neobjektivníinformaci, která se dotkla dobré povìs-ti a cti pana Tomana Broda.� Jako his-torika i èlovìka si pana T. Broda vá�í-me, citací jsme ho nijak nechtìlidehonestovat, a proto jsme jeho �ádostivyhovìli. red.

22 VÌSTNÍK 1/2020

NENÍ TONÍK �ID? ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

Psoj Korolenko & David Kahn. Foto archiv.

KalendáriumAUTOR FILMOVÝCH BÁSNÍ(30. 11. 1925�15. 11. 2019)V listopadu 2019 zemøel re�isér VOJTÌCHJASNÝ � letos na podzim by se do�il 95 let.Patøil k re�isérùm, které Josef �kvorecký vesvé osobní historii èeského filmu oznaèujejako pøedchùdce nové vlny �edesátých let,�k umìlcùm, kteøí byli èleny komunistickéstrany, a námìtem jejich filmù byla otázkaosobního svìdomí, tj. v podstatì staré dile-ma poslu�nosti, ji� dobrovolnì slíbili stranì,v konfliktu s lidskou ne-mo�ností poslouchat stra-nu i tehdy, kdy� naøizujedìlat nepravosti neboo nich alespoò mlèet�.

Vojtìch Jasný se narodilv Kelèi (u Vala�ského Me-ziøíèí) v uèitelské a sokol-ské rodinì. Otce zavra�dilinacisté v Osvìtimi: byl �i-dovského pùvodu, navíc seanga�oval v odboji. Jehosyn se zúèastnil komunis-tického odboje a pod tímtovlivem se hned po skonèení války v rodnémmìsteèku podílel na zalo�ení místní KSÈ.

Zaèátkem padesátých let patøil Jasný k vù-bec prvním absolventùm novì zalo�enéFAMU a spoleènì s Karlem Kachyòou toèilprore�imní dokumentární snímky. Pravoutváø stalinismu prý odhalil a� pøi cestì s ar-mádním filmem do Èíny a Sovìtského svazu.

Roku 1957 natoèil lyricky a osobnì ladì-ný povídkový film Touha (Jasného tehdy po-stihly rodinné tragédie, zemøela mu matka,�ena a dítì) a o rok pozdìji vytvoøil filmpodle stejnojmenného dramatu Pavla Ko-houta z armádního prostøedí film Záøijovénoci, který byl ve své dobì vnímán jako je-den z prvních závanù kritického my�lení.

Roku 1963 natoèil ve spolupráci s JiøímBrdeèkou a Janem Werichem poetický(a souèasnì satirický) snímek A� pøijde ko-cour, v nìm� v kouzelném kocouøím pohle-du lidé mìnili barvy podle svých skrytýchneøestí. Film se setkal s ohromnou odezvou,jak u divákù, tak u kritiky. �Byl jsem nesmír-nì nad�en. O! Kdybychom my byli s Janemmìli takové spolupracovníky, jako je Jasný,za na�ich filmových èasù, místo Honzlù, Fri-èù a kterých je�tì,� napsal Jiøí Voskovecroku 1963 Zdeòce Werichové. Re�isér zasnímek dostal celou øadu ocenìní vèetnìZvlá�tní ceny poroty v Cannes a stal se me-zinárodnì uznávaným tvùrcem.

Nìjaký èas uva�oval o dal�í spoluprácis Janem Werichem � o filmu podle jeho hryFalstaffovo babí léto (v nìm� mìl hrát We-rich hrát hlavní roli). Z projektu se�lo, proto-

�e Jasný a Werich se nakonec neshodli. Vos-kovec k tomu v dopise pøíteli poznamenává:�Mìl jsem nìkde v podsklepí nemilé pochy-by, jak ta mírná, tichá du�e moravská sebude potýkat s tímto nelyrickým tématema materiálem.�

O nìkolik let pozdìji, roku1968, pak nato-èil dal�í re�ijní báseò, jak ji charakterizovalJ. �kvorecký, tentokrát to byla báseò lyricko-epická: �téma socrealismu, transponované dopolohy moudré sofistikace�, snímek V�ichnidobøí rodáci, v nìm� øe�il svou deziluzi z ko-munistické ideologie i trauma holokaustua jeho� urèitý patos pøebíjejí skvìlé herecké

výkony (R. Brzobohatý,V. Men�ík, V. Galatíková,V. Brodský, W. Matu�-ka�). Jasný za nìj roku1968 dostal cenu za re�iiv Cannes � tehdy u� v Èes-koslovensku �doèasnì� po-bývaly armády zemí Var-�avské smlouvy a ocenìnýfilm skonèil záhy v trezoru.Do distribuce opìt pøi�el a�po listopadu 1989 (v sou-èasnosti je k vidìní jeho di-gitálnì restaurovaná verze).

V létì roku 1970 Jasný emigroval.Ve vídeòském Burgtheateru re�íroval hry

Václava Havla a v roce 1975 natoèil podleknihy svého pøítele (a nositele Nobelovyceny za literaturu) Heinricha Bölla snímekKlaunovy názory, za nìj� obdr�el Støíbrnoumu�li v San Sebastiánu a nominaci na Osca-ra. Natáèel televizní a celoveèerní filmyv Rakousku, ve Spolkové republice Nìmec-ko, Jugoslávii, pozdìji ve Finsku, Francii,v Kanadì a v USA (celkem 29 filmù). Po-sledním celoveèerním hraným filmem, kterýrealizoval v zahranièí, se stala Velká zemìmalých (1987). Od roku 1984 �il ve Spoje-ných státech amerických, v New Yorku, kdepùsobil jako vysoko�kolský pedagog na Ko-lumbijské univerzitì a na Filmové akademii.

Po listopadu 1989 se vrátil zpìt do vlasti.Natoèil svì�í dokument Proè Havel? (1991,role prùvodce se v nìm ujal Milo� Forman)a pak v roce 1999 svùj poslední celoveèernísnímek Návrat ztraceného ráje, volnì na-vazující na Rodáky, který v�ak nemìl pøíli�dobré kritické ani divácké pøijetí. V Èesku seúèastnil filmových festivalù, obdr�el øaduocenìní a napsal vzpomínky, je� vy�ly podnázvem �ivot a film (1999).

Roku 2001 se podílel na mezinárodnímprojektu Stevena Spielberga: cyklu pìti do-kumentù o holokaustu s názvem Broken Si-lence (u nás uvedeném pod názvem Hlasyumlèených). Spolu s dal�ími re�iséry (mj.Andrzejem Wajdou) pro nìj natoèil doku-ment Peklo na zemi s podtitulem Svìdectvíèeských �idù. (am)

ZEMØEL IMRE VARGA(1. 11. 1923�9. 12. 2019)

Ve vìku 96 let skonal v prosinci loòskéhoroku pøední maïarský sochaø, malíøa grafik Imre Varga. Kreslení ho pøitaho-valo od dìtství, absolvoval studia aero-nautiky na vojenské akademii a za válkyslou�il v maïarském letectvu. Byl zajat,do rodné zemì se vrátil roku 1945a v Budape�ti vystudoval Akademii vý-tvarných umìní.

V dobì, kdy veøejný prostor hyzdilymonumentální socrealistické památníky,se dokázal vydat vlastní cestou a svým �u-lovým èi bronzovým sochám a památní-kùm vdechnout originalitu i du�i spjatous konkrétní osobností èi tématem. V prù-bìhu let se proslavil a dnes lze v devíti ze-mích spatøit na 300 jeho soch. Mezi jinýmivytvoøil památník holokaustu v podobìsmuteèní vrby se jmény obìtí na lístcích,jen� stojí za Velkou synagogou v Buda-pe�ti. Zpodobnil Ference Liszta, Bélu Bar-tóka èi Winstona Churchilla.

Nìkterá jeho díla se stala i symbolemodporu: roku 1987 vytvoøil na �ádost ame-

rického velvy-slance (a ma-ïarského rodá-ka, který stihlpøed holokaus-tem emigrovat)památník Raou-la Wallenberga.Pocta zachráncitisícù �idù mo-hla ov�em �po-drá�dit� Sovìty,kteøí Wallen-berga za dosudnevyjasnìnýchokolností po

válce odvlekli a zabili, a tak se odhaleníkonalo bez jakékoli publicity.

Osud jiné Vargovy sochy vypovídáo souèasném stavu maïarské demokracie:roku 2017 nechali radní (mezi nimi� pøe-vládají zástupci strany Fidesz) odstranitz parku ve 13. ètvrti sochu filosofa Györ-gyho Lukácse, která místo zdobila od roku1985 (nechala ji tu postavit akademievìd). Jako dùvod poslou�ila smy�lená zá-minka, �e Lukács roku 1919 naøídil exe-kuci maïarských vojákù.

Odstranìní iniciovali pøedstavitelé neo-nacistického hnutí Jobbik, kteøí zdùrazòo-vali Lukácsùv �idovský pùvod a dùslednìho jmenovali jeho pùvodním jménem,Löwinger. To radním z Fideszu samoo sobì staèilo a odstranìní sochy slavnéhomyslitele nezabránily ani petice èi protestyze zahranièí. (am)

VÌSTNÍK 1/2020 23

Vojtìch Jasný, 60. léta.

Vargovu sochu Györgyho Lu-kácse u� v Budape�ti nenajdete.

T. G. MasarykHILSNERIÁDA. Texty z let 1898�1900! 24. díl Spisù Tomá�e Garrigue Masary-ka zahrnuje ve dvou svazcích Masarykovyti�tìné práce z let 1898�1900, zamìøenépøedev�ím na témata sociologická, osvìto-vá a politická. Øada více ne� tøiceti pracív tomto rámci dokumentuje autorovo vy-stoupení proti rituální povìøe a antisemi-tismu a jeho stateèný polemický postojv rámci tzv. hilsneriády. Jeho úbì�níkembyla otázka vzdìlávání davu, vztahu mezi�urnalistikou, inteligencí a charakteremnárodního celku, potøeba orientace veøej-nosti, ka�dého �jen ponìkud myslícíhoèlovìka�, snaha o promìnu èeského veøej-ného prostoru.

Vydaly Masarykùv ústav AV ÈR, ArchivAV ÈR, Ústav T. G. Masaryka v Praze roku2019. 1152 stran, dop. cena 890 Kè.

Stefan ZweigSVÌT VÈEREJ�KAVzpomínky jednoho Evropana! Ji� potøetí vycházejí v èe�tinì pamìtisvìtoznámého rakouského autora, kteréjsou pova�ovány za jednu z jeho nejlep-�ích a nejdùle�itìj�ích knih, ale i za skvìlýpramen pro pochopení novodobé evropskékultury. V knize jsou zachyceny formouoèitého svìdectví v�echny nejdùle�itìj�íudálosti novodobé evropské historie, at-mosféra jejích mìst a setkání s desítkaminejvýznamnìj�ích evropských osobností.

Vydalo nakl. Malvern v Praze roku2019. Z nìmèiny pøelo�ila Eva Èervinko-vá. 358 stran, dop. cena 395 Kè.

Hannah ArendtováMEZI MINULOSTÍ A BUDOUCNOSTÍ! Eseje, v nich� se Hannah Arendtovátá�e po povaze svobody, autority a dìjin,pojí motiv osudového pøeryvu: pøeru�enízápadní filosofické tradice vyústilo v tota-lity 20. století. Knihu publikovanou popr-vé roku 1961 uvádí výrokem francouzské-ho básníka Reného Chara: �Na�e dìdictvínám nebylo odkázáno �ádnou závìtí.� Ci-tát, který se jako ozvìna nese osmi eseji,odkazuje k obtí�né pozici moderního èlo-vìka: mezi minulostí a budoucností se ro-zevøela propast, k jejímu� pøemostìní nel-ze u�ít zdìdìné pojmy.

Vydalo nakl. OIKOYMENH v Prazeroku 2019 (nové, opravené vydání).Z angliètiny pøelo�ili Martin Palou� a To-má� Suchomel. 300 stran, 428 Kè.

Hannah ArendtováEICHMANN V JERUZALÉMÌ! V novém èeském, ji� tøetím, vydání jek dispozici klasické dílo politického my�le-

ní, které ve své dobì vzbudilo znaèné kon-troverze. Autorka se v roce 1961 vydalajako reportérka do Jeruzaléma, kde sledova-la soud s nacistickým funkcionáøem Adol-fem Eichmannem. Ze statí pùvodnì urèe-ných pro magazín The New Yorker vzniklakniha, která je vlastnì filosofickou reportá-�í. Kromì popisu okolností soudu, pøi nìm�uplatòuje svoji schopnost pøesného pozoro-vání, formuluje rovnì� filosofické teze, kte-ré tvoøí rámec, v nìm� lze uva�ovat o vinìa odpovìdnosti v nacistickém Nìmecku.Kniha mìla bouølivou odezvu a vyvolalaspory, je� filosof Isaiah Berlin oznaèil do-konce za �obèanskou válku intelektuálù�.

Vydalo nakl. OIKOYMENH v Prazeroku 2019. Z angliètiny pøelo�il MartinPalou�. 325 stran; dop. cena 398 Kè.

Jiøí PeòásVÝPRAVY PRO STAR�Í A POKROÈILÉ! Podtitul knihy zní Cestovní zápiskymu�e støedního vìku z domova i cizinya autor v ní popisuje 58 míst, která nav�tí-vil, hlavnì v Èechách a na Moravì, aletaké v Rakousku, v Polsku, Maïarsku èina Sicílii. Pùvodnì Peòás tyto texty psalpro týdeník Echo, kni�ní vydání tvoøí zají-mavý celek, zahrnující seriózní informace,historické a kulturní souvislosti a vtipné(èi lehce nostalgické) cestovatelské po-støehy. V rámci putování nav�tívil i øadumíst spjatých s �idovskou historií, mj. Brt-nici na Vysoèinì, liblický zámek, Lublina Bel¿ec.

Vydalo Echo Media v Praze roku 2019.375 stran, fotografie. Dop. cena 340 Kè.

RUSSIA. TIMELESS! Ji� jen do 6. ledna 2020 mù�ete v Centrusouèasného umìní DOX zhlédnout výstavunazvanou Russia. Timeless (Ruské bezèasí).Pøedstavuje výrazná umìlecká stanoviskaze souèasného Ruska, poèínaje klasiky kdy-si neoficiálního umìní jako Oskar Rabin,Lydia Mastìrkovová, Ilja Kabakov, DmitrijPrigov nebo v Èechách etablovaný ViktorPivovarov (toho prezentuje cyklus Vzpo-mínky pamìtníkù, který kni�nì vydalo nakl.Sefer) � a konèe autory, kteøí svým dílemvyjadøují pocity generace, je� za souèasné-ho re�imu pro�ila témìø celý svùj �ivot.

K nejpùsobivìj�ím objektùm patøí video-instalace architekta Alexandra Brodského.Autor k ní øíká: �V zimì roku 1992 jsem seprocházel po Moskvì s videokamerouv ruce, a kdy� jsem �el podchodem nìkdev centru, uvidìl jsem najednou výjev, kterýmì úplnì dostal: strunný kvintet, myslím, �eto byly dvì balalajky, dvì domry a kytara �hrál melodie rùzných písnièek. Nejvíce zev�eho to pøipomínalo obìti ztroskotané lodi.Hrstka lidí natìsnaných v hlouèku na voru,který je vlnami uná�en neznámo kam. Zvu-ky strunných nástrojù se odrá�ely od �pina-vých zdí podchodu. Hráli virtuóznì. (�) Tilidé nevypadali jako moji souèasníci. Bylijako z jiné doby, stejnì jako ti, kteøí se za-stavovali a házeli jim drobné do krabièky.Anebo byli v�ichni mimo jakoukoli dobu.�

Téma bezèasí chápou tvùrci v souvis-losti výstavy Russia. Timeless jako odvìkýruský problém s pojetím historického èasua s rolí individua v dìjinných procesech.Na jedné stranì notoricky selhávají poku-sy støízlivì interpretovat vlastní minulost,na stranì druhé se urputná snaha zajistitRusku významné místo v budoucnostisvìta setkává s beznadìjným ulpívánímv reliktech minulých èasù a re�imù, v je-jich ne�varech a zvrhlostech.

VÝSTAVA SNÍMKÙJOVANA DEZORTA! Do 26. dubna je v Muzeu hl. mìsta Pra-hy na Florenci pøístupna výstava význam-ného èeskoslovenského a èeského fotogra-fa-reportéra Jovana Dezorta k jeho 85.narozeninám. Výbìr vystavených snímkùje pøednostnì zamìøen na Prahu a její �ivot.

Soubor jeho snímkù z Prahy 50. a� 70.let minulého století, který je stì�ejní èástívýstavy, pøiná�í desítky momentek, kratiè-kých pøíbìhù z pra�ských ulic a námìstí.Vedle neznámých Pra�anù a �ivota mìstavýstava pøedstavuje i snímky známýcha slavných osobností èeské kultury. Bez-prostøední zábìry a momentky zazname-návají osobnosti uprostøed konkrétních si-tuací a dìjù, a tím je divákovi pøibli�ujív jejich pøirozenosti a lidskosti.

24 VÌSTNÍK 1/2020

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

�IDOVSKÁ OBEC PRAHAMaiselova 18, velký sálKáva o pùl ètvrté! Ve ètvrtek 9. ledna zavítá na Kávu oblí-bená moderátorka Svìtlana Witowská. ! V úterý 21. ledna mezi nás pøijde diva-delní a filmový herec, dramatik a scenáris-ta Bolek Polívka.

Kavárna je pøístupná od 14.30 hodin,program zaèíná v 15.30. Pøipravil a mode-ruje Honza Neubauer.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPMaiselova synagoga (Maiselova 10, P 1)! 8. 1. v 19.00: Umìní klarinetu / KarelDohnal a smyècové trio. Koncert jednohoz nejvýraznìj�ích èeských klarinetistù, sesmyècovým triem slo�eným ze èlenù Èeskéfilharmonie. Bìhem programu zazní sklad-by Bernharda Henrika Crussela, OttorinaRespighia, Guillauma Connessona a dal-�ích. Vstupenky lze zakoupit v pøedprodejiv Maiselovì synagoze, v Informaèním cent-ru muzea (Maiselova 15), v síti Ticket Art,Prague Ticket Office a na webových strán-kách �MP. Vstupné 230 Kè/150 Kè. ! 29. 1. v 19.00 v kinì Mìstské knihovnyv Praze, malý sál, Mariánské nám. 98/1: Var-�ava: Rozdìlené mìsto / Spojuje nás pamìt�.Pøi pøíle�itosti Mezinárodního dne památkyobìtí holokaustu pøedstaví Polský institutv Praze ve spolupráci s �MP dokumentvìnovaný váleènému osudu Var�avy, kterýpøiná�í jedineèné amatérské zábìry z var�av-ského ghetta. Kanadský re�isér a historiks polskými koøeny Eric Bednarski vyu�il ob-jevený archivní film z roku 1941. Diskuse poprojekci filmu se kromì re�iséra zúèastní his-torièka Jana �plíchalová. Polsky a anglickys èeskými titulky. Vstup volný.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPAuditorium (Maiselova 15, 3. patro)! Není-li uvedeno jinak, zaèínají progra-my v 18 hodin a je na nì volný vstup.! 15. 1.: Pøivítání knihy Jana Jelínka Kufrpana Lederera. Pøíbìh, inspirovaný skuteè-nými událostmi, líèí �ivotní cestu Pavla Le-derera, jediného syna úspì�ného pøedváleè-ného podnikatele v Èeskoslovensku. Zapøítomnosti autora knihu uvede V. �elezný.! 16. 1.: Po stopách tradièních �idov-ských komunit: O dávné i nedávné minu-losti jemenských �idù v Jemenu i souèas-nosti v Izraeli. Jemen�tí �idé, hebrejsky�tejmanim�, hovoøí dnes o své bývalévlasti Jemenu jako o zemi ztracené. V Iz-raeli si dodnes zachovali mnoho unikát-ních zvyklostí souvisejících s pùvodnímsemito-arabským stylem �ivota, jazykem,oblékáním, hudbou i synagogálními zvyky

a rituály. Veèerem a tématem provede zadoprovodu audiovizuální projekce publi-cista Jan Neubauer. ! 19. 1. v 10 hodin: Nedìlní dílna pro ro-dièe a dìti: Lvíèek Arje poznává synagogu.Je�tì pøed 2000 lety byl centrem �idovskébohoslu�by Jeruzalémský chrám. Èím se li-�il od synagogy a jaké prvky s ní mìl spo-leèné? Dozvíte se, co je charakteristické prosynagogu, a vytvoøíte si její model. Prohlíd-ka: Maiselova synagoga; vstup 50 Kè.! 21. 1.: Taneèní kosmopolitka AliceFlachová-Pastorová. Vernisá� výstavy,která zachycuje �ivotní pout� taneènicea pedago�ky Alice Flachové-Pastorové(1928�2006). Výstava mapuje její osud odbaletních zaèátkù pøes deportaci do Tere-zína a Osvìtimi a pochod smrti a� po ná-vrat na divadelní scény a následné drama-turgické a pedagogické aktivity v èasechkomunistického re�imu. Výstavu brati-slavského Divadelního ústavu zahájí kurá-torka Monika Èertezni.! 22. 1.: Na pùdì synagogy: Nálezy z novo-vìkých geniz. Pøedná�ka historièky LenkyUlièné z �MP seznámí posluchaèe s nejno-vìj�ím výzkumem málo známého �idovské-ho zvyku odkládat s ohledem na respektk Bo�ímu jménu pøedmìty, které ji� neplnísvou roli v nábo�enském �ivotì �idovskéobce, do tzv. genizy. Tou obvykle byly pùdysynagog. Jako celek geniza pøedstavuje jedi-neènou a mnohdy pøekvapivou materiálnísondu do dìjin �ivota �idù v Èechách a naMoravì v 16.�19. století.! 23. 1.: Souèasný izraelský film: SvatáKlára. První èást filmového cyklu s úvodemfilmové historièky Alice Aronové se bude vì-novat zdaøilé filmové adaptaci spisovatelePavla Kohouta Nápady svaté Kláry. Tragiko-mický pøíbìh o zázracích pùvabné dívkyKláry, která zdìdí po matce nadpøirozenéschopnosti, byl roku 1996 debutem uznáva-ného izraelského re�iséra Ariho Folmana.V pùvodním znìní s èeskými titulky. ! 28. 1.: Pavel Lion a jeho pøíbìh.V dobì druhé svìtové války tento �idov-ský mladík (1930�1944), vìznìný v tere-zínském ghettu, zanechal jako zakladatela vùdèí osobnost èasopisu Rim-Rim-Rimpøímé svìdectví o �ivotì za této pohnutédoby. Matyá� Bure�, student gymnáziaPøírodní �kola a autor �ivotopisu Pavla Li-ona, a Franti�ek Tichý, øeditel tohoto gym-názia a autor knihy Transport za vìènost,pohovoøí ve své pøedná�ce o �ivotì mla-dých v terezínském ghettu � o chlapeckémdomovì Ne�arim, o Pavlu Lionovi a o pát-rání po jeho pøíbìhu.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌTø. Kpt. Jaro�e 3, Brno! Není-li uvedeno jinak, zaèínají poøadyv 17 hodin a vstupné na nì èiní 30 Kè.! 6. 1.: Starozákonní postavy v literatuøeII: Jeremjá�. Pøedná�ka vìnována proro-ku Jeremjá�ovi. Profesorka Ingeborg Fia-lová promluví o tom, jak jsou jeho osudylíèeny v Bibli ve srovnání se dvìma dílyrakouské literatury: v románu Franze Wer-fla Jeremjá� a v expresionistickém drama-tu Stefana Zweiga Jeremias.! 12. 1. od 10.30, Nezamyslova 27, Brno-�idenice: Nedìlní dílna pro rodièe s dìtmi:Medvídek Dubi studuje deváté umìní.Historie komiksu, oznaèovaného za devá-té umìní, je ale samozøejmì je�tì o kusstar�í. Medvídek Dubi provede náv�tìvní-ky tvorbou amerického malíøe Roye Lich-tensteina a pomù�e s výrobou vlastníchkomiksù.! 15. 1.: Vernisá� výstavy Helgy Ho�ko-vé-Weissové �90�. Výstava �90�, konanáu pøíle�itosti významného �ivotního jubi-lea malíøky Helgy Ho�kové, není pouhouretrospektivou, ale pøedev�ím poselstvíma varováním. Vstup volný.! 16. 1.: Robert Brasillach a V�udybyl.Spoleèným jmenovatelem nìkterých vý-znamných francouzských spisovatelù v dobìdruhé svìtové války byla èilá spolupráces antisemitským profa�istickým tiskem. Nej-hor�í z tìchto tiskovin byl týdeník Je suispartout (V�udybyl). Spisovatelka LadislavaChateau se zamìøí na osobnost jeho �éfre-daktora, básníka a literárního kritika RobertaBrasillacha, který byl po osvobození za kola-boraci odsouzen k smrti a popraven.! 18. 1. od 11 hodin, Dolní Kounice: Ko-mentovaná prohlídka synagogy a �idov-ského høbitova v Dolních Kounicích. Pro-cházku povede lektorka OVK �MP TáòaKlementová. Rezervace do 14. 1. 2020 naadrese tic@dolnikounice.cz nebo telefo-nicky na èísle 513 030 427. Sraz u kultur-ního domu v Dolních Kounicích.! 20. 1.: Kdo je kdo? II. Dal�í èást cykluseznámí náv�tìvníky s funkcemi, povolá-ními a dal�ími oznaèeními osob v �idov-ských komunitách. Pøedná�ka koordináto-ra ka�rutu pra�ského rabinátu a pøedsedyChevra kadi�a Chaima Koèího.! 22. 1.: U Bermanù se ráno nejdøíve hrá-lo a potom teprve snídalo. Pøedná�ka histo-rièky Marty Leblové pøiblí�í osud operníhopìvce, re�iséra a pedagoga Karla Bermana.Popí�e jeho aktivitu v dobì vìznìní v pra-covním táboøe Lípa, v ghettu Terezín a dal-�ích koncentraèních táborech a seznámí té�s Bermanovým pracovním i osobním �ivo-tem v dobì pováleèné, kdy byl mimo jinéanga�ován v Národním divadle v Praze.

VÌSTNÍK 1/2020 25

KULTURNÍ POØADY

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! Týden vìdy: V týdnu od 11.�15. 11. sekonal tradièní Týden vìdy poøádaný AVÈR. Na�i studenti v rámci hodin fyzikyi semináøù matematiky nav�tívili øadupøedná�ek a výstav. Z pøedná�ek jmenuj-me Jaderná fúze a globální klimatickézmìny, Simulace, superpoèítaèe a mate-matika nebo Buffonova jehla a aproxima-ce èísla pí. Geofyzikální ústav AV ÈR zasepøedvedl seizmografy a odborníci studen-tùm vysvìtlili, jak zemìtøesení vzniká, jakse zaznamenává a mìøí jeho velikost.! Den otevøených dveøí: 29. ledna od 14do 18 hodin se koná Den otevøených dveøína gymnáziu v budovì v Belgické ulici 25.! Dìkujeme: Knihovna Lauderových�kol obdr�ela dar cca 500 svazkù z kni-hovny Bejt Simcha. Jedná se o literaturuobsahovì rozmanitou, ale související s ju-daismem (hagady, modlitební knihy, od-borná literatura). Jistì dobøe poslou�í jakstudentùm, tak i pedagogùm. Za dar dìku-jeme.

NABÍDKA PRÁCE V �IDOVSKÉMKOMUNITNÍM CENTRU! Novì zalo�ené �idovské komunitnícentrum � JCC Praha hledá posilu. Je-wish Community Center (JCC) je mezi-národní sdru�ení organizací, jejím� cílemje podpora aktivit místních komunitníchcenter. Hledáme do týmu osobu, kterámá chut�se podílet na vzniku této institu-ce v Praze. Cílem JCC Praha je vytvoøitmísto a prostøedí pro vzdìlávací, kultur-ní, sociální a rekreaèní programy budují-cí �idovskou identitu. Buïte u tohoa promìòte �idovský prostor v Praze. Po-èítá se i s provozem kavárny.! Náplò práce: Plánování, organizaceka�dodenního provozu centra; efektivnívedení, koordinace, motivace a �kolenízamìstnancù; plánování a organizaceprojektù, programu; sestavování rozpo-ètu a kontrola jeho plnìní; proaktivnípøístup v maximalizaci úèelu JCC a bu-dování vztahù mezi náv�tìvníky a cent-rem; zaji�tìní PR a marketingových akti-vit a strategií; fundrasing; odpovìdnostza ekonomickou realizaci roèního plánu;odpovìdnost za hodnocení spokojenostia nastavení akèních plánù pro dal�í zlep-�ování.! Po�adujeme: Vysoko�kolské vzdìlání;mana�erská praxe z oblasti kultury, akcí èiprojektù (events, operations) minimálnì 2roky; samostatnost a orientace na výsle-dek; praktickou zku�enost s vedením lidí,komunikativnost a asertivitu; rozhodnost,schopnost pøijmout odpovìdnost, samo-statnost a profesionalitu; týmového ducha;pokroèilá znalost AJ je nutností; pokroèilá

znalost práce MS Office; vztah k �idov-skému prostøedí a Izraeli výhodou.! Nabízíme: Plný pracovní úvazek; dyna-mický èesko-izraelský kolektiv; mo�nostosobnostního rozvoje v mezinárodním �i-dovském prostøedí.

Máte-li zájem, za�lete laskavì struktu-rovaný �ivotopis a motivaèní dopis do20. ledna 2020 na e-mail JCCPraha2020-@gmail.com, kam mù�ete rovnì� smìøo-vat své dotazy. Vybraní uchazeèi budoupozváni na osobní pohovor.

KULTURNÍ PROGRAM HAGIBOR! 8. 1. od 10.30: Klavírní trio HAMU �J. �krobánek, I. Martynenko, K. Juøenová.! 14. 1. od 14.30: Exodus � Po stopách Moj-�í�e: o svých cestách vypráví J. Neubauer.! 19. ledna od 14.30: Nedìlní koncert dìtíze tøíd Pavly Vondráèkové Jahodovéa Ady Slivanské.! 26. 1. od 14.00: Koncert mladých hu-debníkù � pøipravila Marina Mundryan.! Výstavy: Co se do Obecních novin ne-ve�lo � fotografie Petra Balajky; fotografieVladimíra Sonntaga; Ohlédnutí � obrazyLojzy �tyndla; Kopie slavných obrazù �práce z dílny Denního centra Hagibor.

UCTÌNÍ OBÌTÍ HOLOKAUSTUV CHRUDIMI! Letos se k mìstùm, která na konci lednauctí Mezinárodní den památky obìtí holo-kaustu, pøipojí i Chrudim. Oficiálním da-tem pøipomínky je 27. leden, kdy byl roku1945 (tedy pøed 75 lety) osvobozen vyhla-zovací tábor Osvìtim.

O den pozdìji, v úterý 28. ledna v 11.00,se na chrudimském høbitovì bude konat pi-etní akt. Pozváni byli zástupci Federace �i-dovských obcí, izraelské ambasády, Památ-níku Terezín a potomci po chrudimských�idovských rodinách, �ijící v ÈR i v zahra-nièí. Souèasnì budou na høbitovì odhalenypanely s informacemi o historii høbitova. al

REPLIKA HROBU RABI HOROWITZE V PROSTÌJOVÌ! V Prostìjovì se 25. listopadu 2019 v poled-ne konala pietní slavnost, jí� se kromì míst-ních obèanù zúèastnilo mnoho vzácných hos-tù: primátor mìsta Franti�ek Jura, velvyslanec

Státu Izrael J. E. pan Daniel Meron, zástupciministerstev, rabíni ze tøí kontinentù èi stu-denti vídeòské je�ivy. V�ichni si pøipomnìli,�e v prostorách parku u Reálného gymnáziaa základní �koly ve Studentské ulici byl �i-dovský høbitov, u�ívaný v letech 1800�1907,který roku 1943 znièili nacisté. Jednou ze zdepochovaných osobností byl rabín Cvi Jo�uaben Samuel �melke Horowitz (1735�1816),jen� pùsobil jako vrchní rabín v Jemnici, Tøe-bíèi a posléze (v letech 1811�1816) v Prostì-jovì. Díky spolupráci mìsta Prostìjova a na-dace Kolel Damesek Eliezer, která budenadále pokraèovat, vznikla kamenná replikaHorowitzova náhrobního kamene, je� byla in-stalována v místì bývalého høbitova. Pøítomnítak mohli uctít výroèí smrti (zemøel 16. listo-padu 1816) dùstojným zpùsobem. Je to prvníkrùèek na velké cestì, kterou bude pietníúprava celého pohøebi�tì. iè

PØEDPLATNÉ MÌSÍÈNÍKU RO� CHODE� 2020Vá�ené ètenáøky, vá�ení ètenáøi,pokud byste si chtìli pøedplatit mìsíèníkRo� chode� na rok 2020, lze objednat buïvydání klasické, tedy papírový èasopis (kte-rý zasíláme v neprùhledných obálkách),nebo ve formátu PDF elektronickou po�tou. ! Roèní pøedplatné pro ÈR stojí 400 Kè;do Evropy 750 Kè (nebo ekvivalentv EUR) a do zámoøí stojí 1000 Kè (neboekvivalent v USD); elektronicky v PDFstojí pøedplatné v�dy 240 Kè.! Platby smìøujte na èíslo úètu: 030031-1936511339/0800 (IBAN CZ14 0800 03003119 3651 1339; BIC GIBACZPX) u Èeskéspoøitelny, a. s.; variabilní symbol: 122020;údaj pøíkazce: jméno pøedplatitele.

Na území ÈR je té� mo�né pou�ítk platbì po�tovní poukázku typu C. Lzeplatit i osobnì v �idovské radnici v po-kladnì Federace �idovských obcí v ÈRu paní Slezákové nebo Kopecké (Maiselo-va 18, Praha 1, 2. P).

Prosíme, pokud provádíte platbu z ciziny,uhraïte bankovní poplatky (cca 100 Kè), ne-jsou zahrnuty v cenì pøedplatného. Nepou�í-vejte �eky, pokud nemù�ete pou�ít bankovníspojení, za�lete pøíslu�nou èástku v bankov-kách doporuèeným dopisem na adresu redakceèi pokladny F�O.

Kontakty: Buïte tak laskavi a souèasnìs platbou napi�te do redakce èasopisu nebodo pokladny F�O svùj kontakt: jméno a najakou adresu (bydli�tì èi e-mail) máme mì-síèník zasílat. Adresa redakce: Federace �i-dovských obcí v ÈR, redakce Ro� chode�, Iz-raelská 1, Praha 3, 130 00 ÈR; tel..: 00 420226 235 217; e-mail: roschodes@sefer.cz.

Pokladna F�O: Maiselova 18, Praha 1,110 01 ÈR, tel. è.: 00 420 224 800 820;e-mail: alena.kopecka@fzo.cz.

26 VÌSTNÍK 1/2020

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

�NO BRATISLAVAV mesiaci január oslávia narodeniny:pán RNDr. Franti�ek Alexander � 72 ro-kov; pán Tomá� Ascher � 84 rokov; paniIng. Zuzana Bartová � 86 rokov; paniIng. Katarína Bendová � 91 rokov; pánIng. Pavol Deutsch � 71 rokov; pánRNDr. ¼udovít Fischer � 80 rokov; paniEva Fundárková � 86 rokov; pánPhDr. Tomá� Kraus � 74 rokov; pani De-nisa Nikodemová � 84 rokov; pán IvanNovák � 77 rokov; pán Ondrej Petö � 85rokov; pán Ing. Michal Petrá� � 72 rokov;pani Magda Stanèíková � 98 rokov; paniEva Svarinská � 76 rokov, a pani Ing.Al�beta Veselá � 101 rok.

Ad mea veesrim �ana!

�NO BANSKÁ BYSTRICAV mesiaci január oslávi narodeniny: pánJúlius Koval, nar. 6.1. � 87 rokov; pánMichal Oráè, nar. 8.1. � 71 rokov; paniYveta Wilmannová, nar. 21.1. � 57 rokov;pán Vojtech Grûn, nar. 20.1. � 64 rokov,a pán Jaromír Wolt, nar. 26.1. � 68 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV lednu oslaví narozeniny: pan Tomá�Balbinder, nar. 28. 1. � 60 let; Hugo Bu-re�, nar. 28. 1. � 8 let; paní Danu�ka Cu-palová, nar. 19. 1. � 88 let; paní Bedøi�kaFelixová, nar. 17. 1. � 85 let; paní KláraHájková, nar. 8. 1. � 43 let; pan Matú�Horvatoviè, nar. 4. 1. � 25 let; paní VìraManíková, nar. 10. 1. � 49 let; AurélieMatysková, nar. 30. 1. � 4 roky; Eva Mal-kah Matysková, nar. 30. 1. � 8 let; paníLenka Neumanová, nar. 7. 1. � 39 let; panRichard Salzman, nar. 20. 1. � 43 let; panPetr Urban, nar. 6. 1. � 34 let, Petr Urban,nar. 4. 1. � 7 let, a pan Jan Vlèek, nar.11.1. � 43 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV lednu oslaví narozeniny pan ViktorKlein, nar. 2.1. � 73 let; paní Dora Pe�ko-vá, nar. 15.1. � 99 let, a paní MUDr. Len-ka Koudelová, nar. 31.1. � 40 let.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEBlaho�eláme na�im èlenom, ktorí v de-cembri oslávili svoje narodeniny: paniMgr. Mária Bayerová � 81 rokov; pánMikulá� Ecker � 54 rokov; pani KatarínaEckerová � 57 rokov; pani MagdalénaEgryová � 72 rokov; pani MUDr. JulianaFilová � 83 rokov; pani MUDr. Zuzana

Hauserová � 72 rokov; pán Michal Klein� 82 rokov; pán MUDr. Vladimír Langer� 66 rokov; pán Alexander Mittelmann �67 rokov; pani Edita �alamonova � 96 ro-kov; pani Eva Weiczenová � 67 rokov,a pani Magda Zadorová � 100 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEBlaho�eláme na�im èlenom, ktorí v janu-ári slávia sviatok narodenín: pán Peter Bo-èek � 73 rokov; pán Marcel Deri � 74 ro-kov; pán Ing. Ivan Fried � 83 rokov; paniMagdaléna Kmecová � 95 rokov; paniEleonóra �najdárová � 76 rokov; pani Va-lentína Krend�eláková � 66 rokov; paniAl�beta Mittelmannová � 66 rokov; pánPavel Tkáèik � 66 rokov; pán LadislavKrämer � 63 rokov; pán Ing. Róbert Gold� 60 rokov, a pán Rami Schlanger � 64 ro-kov. Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV lednu oslaví narozeniny pan JUDr. PetrPtaèovský, nar. 29.1. � 78 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV lednu oslaví jubileum: pan RudolfBuxbaum, nar 24.1. � 63 let; paní HanaCvrkálová, nar. 24.1. � 73 let; pan Jiøí Fi-�er, nar. 7.1. � 84 let; paní Jarmila Látalo-vá, nar. 19.1. � 76 let; pan JUDr. Petr Rit-ter, nar. 20.1. � 70 let; pan LazarPinchasov, nar. 22.1. � 69 let; sleèna Zu-zana Hrbková, nar. 6.1. � 20 let, a sleènaDominika Sedláèková, nar. 3.1. � 25 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OSTRAVAV lednu oslaví narozeniny: paní IngeborgBoro�ová, nar. 27.1. � 87 let; paní EvaRýhová, nar. 4.1. � 43 let; paní Mgr. EvaSkotnicová, nar. 19.1. � 47 let; pan Ru-dolf Synek, nar. 28.1. � 67 let; paní Libu-�e �igutová, nar. 25.1. � 82 let; pan Petr

Aron Tesaø, nar. 20.1. � 48 let, a pan Ladi-slav Tùma, nar. 1.1. � 72 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV lednu oslaví narozeniny: pan MichaelBeck � 77 let; paní Edith Ka�parová � 84let; paní Veronika Skalická � 84 let; panMUDr. Ivo Sobìský � 92 let; paní Marce-la �imandlová � 78 let, a paní Eva �veco-vá � 82 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV lednu oslavují narozeniny: paní Maja Bi-helerová, nar. 16.1. � 75 let; paní Rù�enaBlechová, nar. 26.1. � 86 let; pan TomanBrod, nar. 18.1. � 91 let; paní Rima Andre-jevna Dicková, nar. 16.1. � 81 let; pan Im-rich Feller, nar. 15.1. � 92 let; paní MirjamFuksová, nar. 23.1. � 91 let; pan Hanu� Ga-ertner, nar. 4.1. � 94 let; paní Eva Gavorová,nar. 21.1. � 84 let; pan Zdenìk Herman, nar.8.1. � 93 let; paní Jana Hermannová, nar.22.1. � 80 let; paní Vìra Jureèková, nar.13.1. � 97 let; paní Hana Káòová, nar. 26.1.� 90 let; paní Marie Renata Kolínová, nar.9.1. � 83 let; paní Viktorie Krupièková, nar.10.1. � 93 let; paní Anna Kunstová, nar.21.1. � 90 let; pan Ivan Lefkovits, nar. 21.1.� 83 let; paní Tamara Merunková, nar. 30.1.� 80 let; paní Lisa Miková, nar. 31.1. � 98let; pan Genadi Perelman, nar. 12.1. � 84 let;paní Frideta Seidlová, nar. 28.1. � 89 let; panAlfred �evèík, nar. 21.1. � 85 let; paní InkaVostøezová, nar. 4.1. � 90 let, a pan KarelWeiss, nar. 10.1. � 84 let.

Ad mea veesrim �ana!

�NO PRE�OVV januári oslavujú: pani Ing. MargitaEckhausová � 62 rokov; pani AgnesFränklová � 74 rokov; pán Mgr. Tomá�Èentík � 33 rokov; pani Erika Zelmanovi-èová � 72 rokov, a pani Eva Petrová � 76rokov. Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV lednu oslaví narozeniny: pan Jan Váòa,nar. 14.1. � 44 let; paní Lucie Rolko-Nová, nar. 5.1. � 55 let; paní Anna Merto-vá, nar. 17.1. � 52 let, a pan Tomá� �tìp-nièka, nar. 30.1. � 66 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV lednu oslaví své narozeniny: paní Ing.Klára Pocedièová, Ph.D.; paní StanislavaHellerová, a paní MgA. Eva Matìjíèková.

Ad mea veesrim �ana!

VÌSTNÍK 1/2020 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

�IDÉ A BRITSKÉ VOLBYZatímco brit�tí �idé v minulosti tradiènìvolili Labouristickou stranu, v loòskýchvolbách 12. prosince 2019 jich dle statis-tik 96 procent volilo konzervativce. Nalabouristech jim vadilo pøedev�ím vedenístrany a její vùdce Jeremy Corbyn, kterýod roku 2015, kdy byl ve funkci, nedoká-zal øe�it problém sílícího antisemitismuve své stranì a jeho stínová vláda zastáva-la ostøe protiizraelská stanoviska. A takzatímco vìt�ina Britù Corbyna kritizovalajako krajního levièáka a dala svùj hlasBorisi Johnsonovi, �éfovi konzervativcù,s vidinou, �e rychle vyøe�í brexit, brit�tí�idé ho volili proto, �e v nìm vidìli po-kraèování tradièní britské vstøícnosti vùèisvému spoleèenství. A to i za cenu toho,�e tím hlasovali pro odchod Velké Britá-nie z Evropské unie, který mù�e zname-nat vzestup nacionalismu a antisemitismuv zemi.

SMRT V NEW JERSEYV úterý 10. prosince 2019 zavra�dili dvaútoèníci (mu� a �ena, která pracovala jakozdravotní sestra) u høbitova a v supermar-ketu s ko�er potravinami v americkém stá-tì New Jersey ètyøi lidi � tøi civilisty a jed-noho detektiva. Pøi následné honièce pakpolicisté vrahy usmrtili. Aèkoli útok zpo-èátku jako terorismus s antisemitskýmimotivy vnímán nebyl, v prùbìhu vy�etøo-vání se to zmìnilo. Státní �alobce uvedl,�e �podezøelí zastávali názory, odrá�ejícínenávist vùèi �idùm i nenávist vùèi poli-cii�. Vy�etøovatel FBI pak uvedl, �e pa-chatelé se zajímali o hnutí Black HebrewIsraelites (Èerní hebrej�tí Izraelité), jeho�èlenové se pova�ují za potomky biblic-kých Hebrejcù. Mezi stoupenci hnutí seov�em vyskytují skupiny naladìné nepøá-telsky vùèi bìlochùm a �idùm � �idépodle jejich pøedstav buï nejsou skuteè-nými potomci biblických Izraelitù, nebojsou �zrádci�, kteøí se smísili s bìlochya pøevzali bìlo�ský zpùsob �ivota.

SPRAVEDLIVÁ NA ZNÁMCEBrazilská po�ta vydává novou známku. Jena ní vyobrazena Aracy Moebius de Car-valho Guimar~aes Rosa, která ve tøicátýchletech minulého století pomohla nìkolika�idùm získat brazilské vízum. Pracovalatoti� jako vedoucí pasového oddìlení nabrazilském konzulátu v Hamburku a ofi-ciální brazilskou politiku, která víza proohro�ené �idy velmi omezila, obcházelatak, �e v pasech vynechávala písmeno J(pro Jude).

NA PODPORU SENÁTORKYV pùli prosince 2019 vy�lo do centra Milá-na na tisíc italských starostù a spoleènìs nimi tisíce obèanù. Starostové se �erpamiv barvách italské vlajky a obèané mìsta takza skandování Liliana a zpìvu partyzánsképísnì Bella ciao vyjádøili podporu devìta-osmdesátileté senátorce Lilianì Segreové.Ta iniciovala, aby v italském parlamentuvznikla komise proti rasismu, diskriminaci,antisemitismu a nenávisti �íøené on-line.Vzápìtí zaèala dostávat stovky výhrù�nýchzpráv dennì a dostala policejní ochranu.

Kdy� bylo Segreové tøináct, roku 1944,byla deportována do Osvìtimi. Právìkvùli své zku�enosti komisi zalo�ila, pod-poruje té� vznik Národního muzea rezi-stence, je� má být v Milánì postaveno.

RABÍN DO BUNDESWEHRUNìmecká ministrynì obrany AnnegretKrampová-Karrenbauerová oznámila,�e poprvé po sto letech zaène v Bundes-wehru pùsobit �idovský vojenský ka-plan � rabín. V nìmecké armádì v sou-èasnosti slou�í asi 300 �idovskýchvojákù. Zatímco uvedení rabína zále�ína tom, jak rychle bude podepsána do-hoda mezi �idovskými a vládními pøed-

staviteli, muslim�tí vojáci mají situacikomplikovanìj�í. I kdy� jich v Bundes-wehru slou�í na 3000, nemají centrálníorganizaci, která by dohodu o uvedeníimámù do armády s vládou podepsala.

ATAK V PAØÍ�SKÉM METRUStalo se 9. prosince 2019 bìhem ranní�pièky v paøí�ské stanici podzemní dráhyChâteau d´Eau: Kdy� dva mu�i africkéhopùvodu sly�eli, jak izraelský student ho-voøí do telefonu se svým otcem hebrej-sky, pøímo na stanici podzemní dráhy honapadli a ztloukli do bezvìdomí. Kolem-jdoucí zavolal záchranku, která ho odvez-la k o�etøení do nemocnice, útoèníci utek-li. Policie o nìkolik dní pozdìji jednohoz nich, 17letého mladíka, zatkla a byl ob-vinìn z rasovì motivovaného násilí.

Na zaèátku prosince francouzské Ná-rodní shromá�dìní pøijalo rezoluci, �eantisionismus je formou antisemitismu,a vyzvalo k pøijetí definice antisemitis-mu, jak ji definuje IHRA.

IZRAEL NA TOUR DE FRANCENejslavnìj�ího cyklistického závodu Tourde France se poprvé v historii zúèastnítaké izraelský tým. V prosinci to na svýchinternetových stránkách oznámil profesi-onální cyklistický oddíl Israeli CyclingAcademy (ICA). Tøicetièlenná skupinas názvem Israel Start Up Nation 27. èerv-na odstartuje v Nice, do Paøí�e by závod-níci mìli dorazit 19. èervence. Tým finan-cují izraelsko-kanadský filantrop SylvanAdams a izraelský byznysmen Ron Ba-ron. (am, www.ztis.cz)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, te-lefon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes@sefer.cz. Redakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Da-níèek. Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna To-má�ková. Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy senevracejí. Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøed-platitele provádí v zastoupení vydavatele spoleènostÈeská po�ta a. s. Objednávky na bezplatné infolinceÈeské po�ty 800 300 302 nebo 954 302 007 (16), pí-semnì na adrese: Èeská po�ta, s. p. oddìlení perio-dického tisku Ol�anská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail:postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro SlovenskoMAGNET press, Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00Bratislava, tel.: 00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30), e-mail: predplatne@ press.sk. Pøedplatné do zahranièí vyøizuje administrace Ro�chode�. MKÈR E922, ISSN 121074 68. Toto èíslovychází 20. 12. 2019. Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 1/2020

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Simon Wiesenthal: Návrh kola �tìstí pro kavárnu Eso,1945. Z výstavy v �idovském muzeu ve Vídni.

Redakce Ro� chode�pøeje svým ètenáøùm v�e dobré

v obèanském roce 2020.