ARCHINEWS 2.03 www.cegra.cz ® E DITORIAL F OKUS A RCHI FORUM Z NÁTE TO ? H ARDWARE S OFTWARE K ONTAKTY R EALIZACE ARCHINEWS 2.03 F OKUS A RCHI FORUM www.cegra.cz business partner ArchiCAD 8.0 a Archi FM na veletrzích FOR ARCH 2003: Praha – PVA LetÀany, 23. – 27. záfií, Hala 7, stánek 7A23 INVEX 2003: Brno – V˘stavi‰tû, 6. – 10. fiíjna, Pavilon A1, stánek 03 PovaÏujete ArchiCAD za program pro projektování (CAD), jehoÏ ovládání je nejjednodu‰‰í a nejintuitivnûj‰í? ArchiCAD byl od poãátku vyvíjen pro stavební pro- jekãní praxi. Logické rozdûlení navrhované budovy na jednotlivá podlaÏí, konstrukãní prvky a pfie- hledné nastavení parametrÛ prvkÛ umoÏÀuje ry- chlé zpracování projektové dokumentace stavby vãetnû virtuálního modelu. Intuitivní ovládání pro- gramu je opravdu intuitivní, to znamená jednodu- ché a efektivní. Pfiehledné nastavení kombinací zobrazen˘ch vrstev vãetnû voleb zobrazen˘ch prv- kÛ urychluje tvorbu v˘kresov˘ch sestav hotové dokumentace. Nejen proto, Ïe podobné hodnocení CADu je vÏdy sub- jektivní. DÛleÏitou roli v hodnocení programu hraje také to, nakolik ho ovládám. CAD, kter˘ primárnû ovládám, potom logicky vnímám jako CAD „pro mne“ ten „nej“. V urãité fázi své praxe v‰ak mohu do- spût do stadia, kdy zjistím, Ïe jiné CAD programy konkrétní problematiku fie‰í jin˘m intuitivnûj‰ím zpÛ- sobem. Potom záleÏí na kaÏdém z nás, jestli jsme ochotni inves-tovat ãas do uãení nového CADu, kter˘ nám v budoucnu v˘raznû u‰etfií ãas. V pfiípa- dû ArchiCADu se tato investice vyplatí dvojnásob. ANO T ADEÁ· PRIBULA [email protected]NE PETR VANùK [email protected]Jsme pfiipraveni? Bûhem prvních ãtyfi t˘dnÛ distribuce ArchiCADu 8.0 si pofiídilo upgrade tohoto programu 277 uÏi- vatelÛ, z toho sto padesát ãtyfii formou SupportPacku. Zájem architektÛ a projektantÛ o ArchiCAD vzrÛstá kaÏd˘m rokem. V 1. pololetí leto‰ního roku Cegra ve srovnání se stejn˘m obdobím vloni zaznamenala co do objemu prodaného softwaru a sluÏeb dvacetiprocentní nárÛst. V období, pro nûÏ jsou charakteristické jak stagnace v IT prÛmyslu, tak „zamrznutí“ stavebních prací, se beze- sporu jedná o pozitivní jev v ãeské architektufie. Lidská ãinnost se neustále vyvíjí a vznikají nové obory. Jedním z nich je správa majetku (facility mana- gement – FM). Nebyl by to obor 21. století, kdyby v praxi nevyuÏíval software, tedy informace a data. Softwarové fie‰ení pro FM, konkrétnû programy ArchiFM a Maintenance, dodává na nበtrh také Cegra. Tento systém stejnû jako ArchiCAD vychází z konceptu virtuální budovy, vyvinutého Graphi- softem. Data pro stavební dokumentaci zpracovaná v ArchiCADu lze tedy vyuÏít i pro správu pro- jektovaného objektu. V této souvislosti se nabízí nejedna pragmatická otázka. Proã zpracovávat grafickou ãást FM, tj. pÛdorysy a model pro správu budovy, kdyÏ uÏ je jednou hotova? Proã nevyuÏít virtuální budovu pro prodej ploch, je‰tû neÏ její reálná podoba stojí? PoÏádal jsem tedy Pavla Rychnovského, fiedi- tele SG Facility Management, o jeho názor a Jifiího Plose, fieditele Kanceláfie a sekretáfie âKA, aby reagoval na tento pfiíspûvek. Jeden podle mého názoru nejdÛleÏitûj‰í pohled na tuto problematiku v‰ak zÛstal nezodpovûzen. Je to o‰etfiení autorsk˘ch práv projektantÛ, cena informací obsaÏen˘ch v projektu a zamezení jejich zneuÏití pfii vyuÏití pro správu budov. TOMÁ· LEJSEK [email protected]PROJEKTOVÁNÍ A SPRÁVA BUDOV Cíl facility managementu je jednoduch˘ a pro v‰echny takfika samozfiejm˘ – spokojen˘ uÏi- vatel nemovitosti. âím se zdá b˘t tento cíl samozfiejmûj‰í, tím je obtíÏnûj‰í ho dosáhnout. Své o tom vûdí ti, ktefií nové budovy projek- tují, i ti, ktefií je pak provozují. Pod pojmem facility management se skr˘vá fiíze- ní celé fiady ãinností, které souvisí s provozem a správou nemovitostí (napfi. úklid, ostraha, údrÏba a provoz technologií). Vût‰ina projektantÛ má jistû zku‰enost, Ïe ne- existuje ideální investor, kter˘ pfiesnû ví, co chce. Nebo jste snad uÏ takového investora potkali? Pfiinesl vám snad dokonalé podklady pro va‰i práci? Pracovali jste snad uÏ nûkdy s jistotou, Ïe to, co navrhujete, je pfiesnû to, co si inves- tor pfieje? Chování investora je klíãové Pfiístup rÛzn˘ch investorÛ je odli‰n˘. Jinak se chová investor komerãní nemovitosti urãené k pronájmu, jinak se chová investor – firma, která si staví své nové sídlo. Jinak je tomu v pfiípadû stavby sportovní haly a jinak v pfií- padû stavby obytného domu. Chování inves- tora v celém procesu zrodu nového objektu je klíãové. Jistû si vzpomenete na situace, kdy jste v do- hodnut˘ch termínech odevzdali investorovi ke schválení dílãí ãást dokumentace a on se k ní ani za dva mûsíce nevyjádfiil. Pracovali jste dál podle svého nejlep‰ího svûdomí aÏ do termínu odevzdání celé dokumentace – to v‰e bez val- ného zájmu investora. AÏ se zaãne podle va‰í dokumentace stavba realizovat, investor se probudí a zaãne dûlat zmûny. A to pfiímo v rea- lizované stavbû. Stavba se pak nakonec „nû- jak“ dokonãí. V tomto okamÏiku si investor vzpomene, Ïe by mûl novou budovu také nû- kdo provozovat. Správce potfiebuje dokumentaci Správce vstupuje do vztahu s investorem a pro- jektantem v okamÏiku, kdy uÏ je budova v ãás- teãném provozu a stûhují se do ní lidé. Zaãne pátrat po dokumentaci, u které zjistí, Ïe ne vÏdy souhlasí se skuteãn˘m provedením, zaãne se uãit ovládat technologie a zaãne organizovat sluÏby. To uÏ v dobû, kdy je budova plná lidí. Není pak dokonalej‰í indikátor v‰ech pfiede- ‰l˘ch pochybení, neÏ právû noví „obyvatelé“ budovy. Jako první to poznají kufiáci. ProtoÏe je v celé budovû pfiísn˘ zákaz koufiení, schází se od prv- ního dne pfied vstupními dvefimi do budovy, kde je jediné místo v okolí, kam díky pfiístfie‰- ku nepr‰í. V‰ichni pfiíchozí pak projdou koufio- vou clonou. Automatické dvefie, které jsou vli- vem trvalého postávání kufiákÛ stále otevfiené, pak vpou‰tí koufi do celé budovy. V zimû i stu- den˘ vzduch. Na recepci se musí instalovat pfiídavné topení. Dal‰í problém nastane v zimû, kdyÏ se do pod- zemních garáÏí sjedou auta s patnácti centimet- ry snûhu na karoserii. Sníh roztaje a steãe na zem. To je v pofiádku. Ale co s tím, kdyÏ pod- laha nemá Ïádn˘ spád a uÏ vÛbec v ní nejsou kanalizaãní vpustû? Lidé také velice brzy zjistí, Ïe teplotu, kterou si nastavili na ovladaãi u sebe v kanceláfii, nasta- vili i sv˘m sousedÛm, ktefií tu moÏnost nemají. Tûm se to nelíbí a stûÏují si, coÏ b˘vá ãasto pfií- ãinou nefie‰iteln˘ch sporÛ. Pokud to vyfie‰í pou- hé pfiestûhování nespokojencÛ jinam, je vyhrá- no. Hor‰í je to s roz‰ifiováním ovládacích prvkÛ systému mûfiení a regulace, nemluvû o situacích v prostorách typu open space s jednou regulací. Pobyt na jiÏní a severní stranû místnosti je pfii stejném v˘konu topn˘ch a klimatizaãních jed- notek nepfiíjemn˘ v‰em zúãastnûn˘m. Samostatnou kapitolou jsou nepfiístupná po- Ïární ãidla v dut˘ch podlahách, nûkolik vrstev rozvodÛ elektfiiny, uÏitkové i ledové vody, struk- turované kabeláÏe, vzduchotechniky (to v‰e v úzk˘ch chodbách), diesel agregáty umístûné i s nádrÏí na stfie‰e, kter˘m, kdyÏ dojde palivo musí b˘t doná‰eno po schodech v kanystrech (pokr. na str. 3) KDO JE ZA CO KOMU ODPOVùDN¯ Facility management. Slova moÏná sloÏitû pfie- loÏitelná. MoÏná ponûkud skr˘vající podstatu ãinností; tím spí‰, má-li b˘t v˘sledkem spokoje- n˘ uÏivatel nemovitosti. Dovolte mi, abych se v‰ak vrátil k základní otázce: kdo je za co a komu odpovûdn˘? âemu má tento systém slouÏit? Neexistuje-li ideální investor a ideální architekt a dodavatel, ptám se, zda je nositel tûchto aktivit – facility ma- nager – tou ideální náhradou a proã? âtu-li, Ïe klient s podivem na konci celé inves- tice zjistí, Ïe obdrÏel nûco, co nechtûl, není to architektovo selhání ve fázi dnes ãasto mimo- fiádnû podceÀované jak klienty, tak architekty a jejich specialisty, a to ve fázi první a druhé, tedy dÛkladné pfiípravy zakázky, vypracování a spoleãného projednávání studie stavby? Jak tuto neschopnost vzájemné komunikace dokáÏe nahradit tfietí subjekt? Bude lépe pfiipraven ko- munikovat, bude mít kvalitnûj‰í nástroje k pÛ- sobení na klienta? Opravdu poskytne architek- tovi facility manager jistotu, Ïe se dozví, co si investor pfieje, a Ïe investor nezaãne zji‰Èovat aÏ v prÛbûhu stavby, Ïe si vlastnû pfiál cosi jiné- ho? Îe dospûl k jinému poznání a je schopen se na svoji vlastní investici podívat s jin˘m po- rozumûním. Je to facility manager, kdo bude mít tuto schopnost proniknout hloubûji, neÏ se to dafií architektÛm, do pfiání a klientov˘ch a dát jim tvar? Obdobné rozpaky mám i ve druhém pfiípadu – o zji‰tûních, která v‰echna pochybení provázela realizaci stavby a ãemu v‰emu by pfiítomnost facility managera mohla zabránit. Není i v tom- to pfiípadû problém v profesním selhávání ar- chitekta a dodavatele stavby – tedy z pohledu architekta ve fázi osmé a deváté, to jest ve fázi v˘konu dozoru nad kvalitou provádûní stavby a pfii samotném uvádûní stavby do provozu a její uÏívání? Zejména devátá a poslední fáze profesních architektov˘ch v˘konÛ b˘vá podce- Àována a mnohdy se má za to, Ïe konãí kolau- dací, sestavením dokumentace skuteãného pro- vedení stavby. Zapomíná se na skuteãnost, Ïe stavby vyÏadují urãit˘ zpÛsob pouãeného zachá- zení, nemají-li doznat brzy úhony. Tím spí‰e, Ïe jsou ãasto vybavovány technologiemi, do (pokr. na str. 3) Anketa je pfiístupná na www.cegra.cz. Tfii vylosovaní, ktefií své odpovûdi za‰lou do 10. fiíjna 2003, získají 3D triãko „pro architekty”.
business partnerArchiCAD 8.0 a Archi FM na veletrzíchFOR ARCH 2003: Praha – PVA LetÀany, 23. – 27. záfií, Hala 7, stánek 7A23INVEX 2003: Brno – V˘stavi‰tû, 6. – 10. fiíjna, Pavilon A1, stánek 03
PovaÏujete ArchiCAD za program pro projektování (CAD), jehoÏ ovládání je nejjednodu‰‰í a nejintuitivnûj‰í?
ArchiCAD byl od poãátku vyvíjen pro stavební pro-jekãní praxi. Logické rozdûlení navrhované budovyna jednotlivá podlaÏí, konstrukãní prvky a pfie-hledné nastavení parametrÛ prvkÛ umoÏÀuje ry-chlé zpracování projektové dokumentace stavbyvãetnû virtuálního modelu. Intuitivní ovládání pro-gramu je opravdu intuitivní, to znamená jednodu-ché a efektivní. Pfiehledné nastavení kombinacízobrazen˘ch vrstev vãetnû voleb zobrazen˘ch prv-kÛ urychluje tvorbu v˘kresov˘ch sestav hotové dokumentace.
Nejen proto, Ïe podobné hodnocení CADu je vÏdy sub-jektivní. DÛleÏitou roli v hodnocení programu hrajetaké to, nakolik ho ovládám. CAD, kter˘ primárnûovládám, potom logicky vnímám jako CAD „pro mne“ten „nej“. V urãité fázi své praxe v‰ak mohu do-spût do stadia, kdy zjistím, Ïe jiné CAD programykonkrétní problematiku fie‰í jin˘m intuitivnûj‰ím zpÛ-sobem. Potom záleÏí na kaÏdém z nás, jestli jsmeochotni inves-tovat ãas do uãení nového CADu,kter˘ nám v budoucnu v˘raznû u‰etfií ãas. V pfiípa-dû ArchiCADu se tato investice vyplatí dvojnásob.
Jsme pfiipraveni?Bûhem prvních ãtyfi t˘dnÛ distribuce ArchiCADu 8.0 si pofiídilo upgrade tohoto programu 277 uÏi-vatelÛ, z toho sto padesát ãtyfii formou SupportPacku. Zájem architektÛ a projektantÛ o ArchiCADvzrÛstá kaÏd˘m rokem. V 1. pololetí leto‰ního roku Cegra ve srovnání se stejn˘m obdobím vlonizaznamenala co do objemu prodaného softwaru a sluÏeb dvacetiprocentní nárÛst. V období, pronûÏ jsou charakteristické jak stagnace v IT prÛmyslu, tak „zamrznutí“ stavebních prací, se beze-sporu jedná o pozitivní jev v ãeské architektufie. Lidská ãinnost se neustále vyvíjí a vznikají nové obory. Jedním z nich je správa majetku (facility mana-gement – FM). Nebyl by to obor 21. století, kdyby v praxi nevyuÏíval software, tedy informace a data.Softwarové fie‰ení pro FM, konkrétnû programy ArchiFM a Maintenance, dodává na nበtrh takéCegra. Tento systém stejnû jako ArchiCAD vychází z konceptu virtuální budovy, vyvinutého Graphi-softem. Data pro stavební dokumentaci zpracovaná v ArchiCADu lze tedy vyuÏít i pro správu pro-jektovaného objektu. V této souvislosti se nabízí nejedna pragmatická otázka. Proã zpracovávat grafickou ãást FM, tj.pÛdorysy a model pro správu budovy, kdyÏ uÏ je jednou hotova? Proã nevyuÏít virtuální budovupro prodej ploch, je‰tû neÏ její reálná podoba stojí? PoÏádal jsem tedy Pavla Rychnovského, fiedi-tele SG Facility Management, o jeho názor a Jifiího Plose, fieditele Kanceláfie a sekretáfie âKA, abyreagoval na tento pfiíspûvek.Jeden podle mého názoru nejdÛleÏitûj‰í pohled na tuto problematiku v‰ak zÛstal nezodpovûzen.Je to o‰etfiení autorsk˘ch práv projektantÛ, cena informací obsaÏen˘ch v projektu a zamezení jejichzneuÏití pfii vyuÏití pro správu budov. TOMÁ· LEJSEK [email protected]
PROJEKTOVÁNÍ A SPRÁVA BUDOV
Cíl facility managementu je jednoduch˘ a prov‰echny takfika samozfiejm˘ – spokojen˘ uÏi-vatel nemovitosti. âím se zdá b˘t tento cíl samozfiejmûj‰í, tím je obtíÏnûj‰í ho dosáhnout.Své o tom vûdí ti, ktefií nové budovy projek-tují, i ti, ktefií je pak provozují.
Pod pojmem facility management se skr˘vá fiíze-ní celé fiady ãinností, které souvisí s provozema správou nemovitostí (napfi. úklid, ostraha,údrÏba a provoz technologií). Vût‰ina projektantÛ má jistû zku‰enost, Ïe ne-existuje ideální investor, kter˘ pfiesnû ví, co chce.Nebo jste snad uÏ takového investora potkali?Pfiinesl vám snad dokonalé podklady pro va‰ipráci? Pracovali jste snad uÏ nûkdy s jistotou,Ïe to, co navrhujete, je pfiesnû to, co si inves-tor pfieje?
Chování investora je klíãovéPfiístup rÛzn˘ch investorÛ je odli‰n .̆ Jinak sechová investor komerãní nemovitosti urãenék pronájmu, jinak se chová investor – firma,která si staví své nové sídlo. Jinak je tomuv pfiípadû stavby sportovní haly a jinak v pfií-padû stavby obytného domu. Chování inves-tora v celém procesu zrodu nového objektu je klíãové. Jistû si vzpomenete na situace, kdy jste v do-hodnut˘ch termínech odevzdali investorovi keschválení dílãí ãást dokumentace a on se k níani za dva mûsíce nevyjádfiil. Pracovali jste dálpodle svého nejlep‰ího svûdomí aÏ do termínuodevzdání celé dokumentace – to v‰e bez val-ného zájmu investora. AÏ se zaãne podle va‰ídokumentace stavba realizovat, investor seprobudí a zaãne dûlat zmûny. A to pfiímo v rea-lizované stavbû. Stavba se pak nakonec „nû-jak“ dokonãí. V tomto okamÏiku si investor
vzpomene, Ïe by mûl novou budovu také nû-kdo provozovat.
Správce potfiebuje dokumentaci Správce vstupuje do vztahu s investorem a pro-jektantem v okamÏiku, kdy uÏ je budova v ãás-teãném provozu a stûhují se do ní lidé. Zaãnepátrat po dokumentaci, u které zjistí, Ïe nevÏdy souhlasí se skuteãn˘m provedením, zaãnese uãit ovládat technologie a zaãne organizovatsluÏby. To uÏ v dobû, kdy je budova plná lidí.Není pak dokonalej‰í indikátor v‰ech pfiede-‰l˘ch pochybení, neÏ právû noví „obyvatelé“budovy. Jako první to poznají kufiáci. ProtoÏe je v celébudovû pfiísn˘ zákaz koufiení, schází se od prv-ního dne pfied vstupními dvefimi do budovy,kde je jediné místo v okolí, kam díky pfiístfie‰-ku nepr‰í. V‰ichni pfiíchozí pak projdou koufio-vou clonou. Automatické dvefie, které jsou vli-vem trvalého postávání kufiákÛ stále otevfiené,pak vpou‰tí koufi do celé budovy. V zimû i stu-den˘ vzduch. Na recepci se musí instalovatpfiídavné topení. Dal‰í problém nastane v zimû, kdyÏ se do pod-zemních garáÏí sjedou auta s patnácti centimet-ry snûhu na karoserii. Sníh roztaje a steãe nazem. To je v pofiádku. Ale co s tím, kdyÏ pod-laha nemá Ïádn˘ spád a uÏ vÛbec v ní nejsoukanalizaãní vpustû? Lidé také velice brzy zjistí, Ïe teplotu, kterou sinastavili na ovladaãi u sebe v kanceláfii, nasta-vili i sv˘m sousedÛm, ktefií tu moÏnost nemají.Tûm se to nelíbí a stûÏují si, coÏ b˘vá ãasto pfií-ãinou nefie‰iteln˘ch sporÛ. Pokud to vyfie‰í pou-hé pfiestûhování nespokojencÛ jinam, je vyhrá-no. Hor‰í je to s roz‰ifiováním ovládacích prvkÛsystému mûfiení a regulace, nemluvû o situacíchv prostorách typu open space s jednou regulací.Pobyt na jiÏní a severní stranû místnosti je pfiistejném v˘konu topn˘ch a klimatizaãních jed-notek nepfiíjemn˘ v‰em zúãastnûn˘m. Samostatnou kapitolou jsou nepfiístupná po-Ïární ãidla v dut˘ch podlahách, nûkolik vrstev rozvodÛ elektfiiny, uÏitkové i ledové vody, struk-turované kabeláÏe, vzduchotechniky (to v‰ev úzk˘ch chodbách), diesel agregáty umístûnéi s nádrÏí na stfie‰e, kter˘m, kdyÏ dojde palivomusí b˘t doná‰eno po schodech v kanystrech(pokr. na str. 3)
KDO JE ZA CO KOMU ODPOVùDN¯
Facility management. Slova moÏná sloÏitû pfie-loÏitelná. MoÏná ponûkud skr˘vající podstatuãinností; tím spí‰, má-li b˘t v˘sledkem spokoje-n˘ uÏivatel nemovitosti.Dovolte mi, abych se v‰ak vrátil k základníotázce: kdo je za co a komu odpovûdn˘? âemumá tento systém slouÏit? Neexistuje-li ideálníinvestor a ideální architekt a dodavatel, ptámse, zda je nositel tûchto aktivit – facility ma-nager – tou ideální náhradou a proã? âtu-li, Ïe klient s podivem na konci celé inves-tice zjistí, Ïe obdrÏel nûco, co nechtûl, není toarchitektovo selhání ve fázi dnes ãasto mimo-fiádnû podceÀované jak klienty, tak architektya jejich specialisty, a to ve fázi první a druhé,tedy dÛkladné pfiípravy zakázky, vypracovánía spoleãného projednávání studie stavby? Jaktuto neschopnost vzájemné komunikace dokáÏenahradit tfietí subjekt? Bude lépe pfiipraven ko-munikovat, bude mít kvalitnûj‰í nástroje k pÛ-sobení na klienta? Opravdu poskytne architek-tovi facility manager jistotu, Ïe se dozví, co siinvestor pfieje, a Ïe investor nezaãne zji‰ÈovataÏ v prÛbûhu stavby, Ïe si vlastnû pfiál cosi jiné-ho? Îe dospûl k jinému poznání a je schopense na svoji vlastní investici podívat s jin˘m po-rozumûním. Je to facility manager, kdo budemít tuto schopnost proniknout hloubûji, neÏ se to dafií architektÛm, do pfiání a klientov˘cha dát jim tvar? Obdobné rozpaky mám i ve druhém pfiípadu –o zji‰tûních, která v‰echna pochybení provázelarealizaci stavby a ãemu v‰emu by pfiítomnostfacility managera mohla zabránit. Není i v tom-to pfiípadû problém v profesním selhávání ar-chitekta a dodavatele stavby – tedy z pohleduarchitekta ve fázi osmé a deváté, to jest ve fáziv˘konu dozoru nad kvalitou provádûní stavbya pfii samotném uvádûní stavby do provozua její uÏívání? Zejména devátá a poslední fázeprofesních architektov˘ch v˘konÛ b˘vá podce-Àována a mnohdy se má za to, Ïe konãí kolau-dací, sestavením dokumentace skuteãného pro-vedení stavby. Zapomíná se na skuteãnost, Ïestavby vyÏadují urãit˘ zpÛsob pouãeného zachá-zení, nemají-li doznat brzy úhony. Tím spí‰e, Ïe jsou ãasto vybavovány technologiemi, do(pokr. na str. 3)
Anketa je pfiístupná na www.cegra.cz. Tfii vylosovaní, ktefií své odpovûdi za‰lou do 10. fiíjna 2003,získají 3D triãko „pro architekty”.
ZNÁTE TO? www.cegra.cz/prouziv/znateto.php
HARDWARE www.cegra.cz/produkty/hardware.php
Jako kompletní správce v˘kresÛ by se dala popsat sada palet Navigátor, Editor pohledÛ, Publikace a Náhled navigátora, které umoÏÀujírychle pracovat s daty, která jsou nebo jiÏ bylavytvofiena. Pomocí ArchiCADu lze definovat sadytypov˘ch dokumentÛ (paré), jako jsou tfiebastudie, dokumentace ke stavebnímu povolenía prezentace interiéru. Dokumenty pfiedstavujípfiesnû nastavené jednotlivé v˘kresy, vizualiza-ce, tabulky s v˘kazy materiálÛ apod. Pomocítûchto sad se tak lze jednodu‰e, i po úpravûprojektu, vrátit do nastavení napfi. exportu jednotliv˘m profesím. Export si automaticky zachová stejné v˘kresy,vãetnû jejich nastavení, shodn˘ch pfied zmûnouv projektu. Jednotliv˘ v˘kres si pamatuje v‰echnanastavení pro správné zobrazení daného typu(vrstvy, mûfiítko, zvût‰ení oblasti, volba zobraze-ní, 3D okna nebo fotozobrazení pro obrázek).To nelze zamûÀovat se stavem rozpracovanostiprojektu (ArchiCAD si napfiíklad nepamatuje, Ïev urãité chvíli byly v projektu dva sloupy a netfii jako po zmûnû). Ale i takovéto nastavení lze fie‰it pomocí vrstev. Pro názornost uvádímenásledující pfiíklad.
NavigátorNavigátor zobrazuje u obou oken (obr. 1, 2) prvníikona v levém spodním rohu. Základní podobaokna je s jedním sloupcem. Jsou zde dvû „pfie-klikávací“ sloÏky (mapa a pohledy). Mapa jezákladní seznam zdrojÛ, které byly v projektuvytvofieny (pÛdorysy, fiezy, detaily atd.). Dvojkli-kem na jednotliv˘ v˘kres dostává ArchiCAD po-kyn „zobraz na monitoru dan˘ v˘kres dle danéhonastavení.“ V pfiípadû vytvofiení napfi. podlaÏíse tento nov˘ prvek ve v˘kresu automaticky za-fiadí do mapy. Kliknutím na pravé tlaãítko my‰i(klik v mapû na v˘kres) se otvírá menu pro rychléúpravy nastavení. Mapa je tedy pouze seznamzdrojÛ.
Editor pohledÛPohledy fungují stejnû jako v editoru pohledÛ.Pokud jde o variantu jejich nastavení (obr. 3),na levé stranû okna je Mapa projektu a napravé Sada pohledÛ. Sada pohledÛ umoÏÀuje vytváfiet konkrétní v˘kre-sy (slepák, studie, profese) a z nich pak vytváfietcelé sloÏky dokumentÛ (paré). V nastavení Archi-CADu jsou automaticky pfiedvoleny tfii základní
sady (studie, stavební povolení a provádûcí do-kumentace). Pro jednodu‰‰í pochopení je dobré zaãít vytvo-fiením sady vlastní a aÏ poté se nauãit upravovatsady pfiedpfiipravené. Nová sada (paré) se vytvofiípomocí rozbalovací li‰ty vedle nadpisu SadapohledÛ. Zde se zvolí pfiíkaz Nová sada pohledÛ(obr. 4). Poté je tfieba novou sadu pojmenovata potvrdit pfiíkaz Vytvofiit (obr. 5). Nová sada sepo vytvofiení nastaví (neobsahuje Ïádné v˘kresy).ZpÛsobÛ, jak do sady umístit vlastní v˘kres, jenûkolik. Jednou z moÏností je v mapû vybratv˘kres (dvojklikem zobrazíme na monitoru)
HP DESIGNJET 120
Nové barevné inkoustové tiskárny pro tisk do formátu A1 HP DesignJet 120 a HP DesignJet120nr, které pouÏívají systém ‰esti inkoustÛ,umoÏÀují tisknout do formátu A1 v rozli‰ení 2 400 dpi s vysokou úrovní barevné vûrnos-ti. Papíry ve formátech A4 aÏ A3+ natahují auto-maticky z klasického vstupního podava-ãe, vût‰í formáty (do ‰ífiky 625 mm a délky 1 625 mm) se zakládají ruãnû. Model HPDesignJet 120nr má navíc podavaã z role(do ‰ífiky 610 mm) s integrovanou fiezaãkoua printserver HP JetDirect pro pfiímé pfiipo-jení do sítû Ethernet. Tiskárny HP DesignJet fiady 120 podporují jakoperaãní systémy Windows, tak MacOS od verze 9.2 a MacOS X.
POWERMAC G5
PowerMac G5, nová fiada pracovních stanic fir-my Apple, je prvním v˘sledkem její spolupráces IBM. Tato spoleãnost vyvinula pro Apple pro-cesory nové generace PowerPC G5. Pracovnífrekvence procesorÛ dosahuje od 1,6 do 2,0 GHz,pfiiãemÏ do jednoho roku by mûl b˘t k dispozi-ci PowerMac G5 s procesorem na frekvenci aÏ3 GHz. V˘raznû lep‰í ve srovnání s pfiedcházející fiadoujsou i dal‰í technické parametry nov˘ch G5. Poãítaãe mají rychlej‰í sbûrnice, a tedy vy‰‰í datovou propustnost. Operaãní pamûÈ RAM mÛÏe b˘t osazena aÏ na 8 GB a pevné diskyo velikosti od 80 do 160 GB (podporováno aÏ500 GB) jsou pfiipojeny pfies nové vysokorych-lostní rozhraní Serial ATA. Komunikaci s perifer-ními zafiízeními zaji‰Èují rychlé porty FireWire 800a USB 2.0. Nové tfii modely PowerMac G5 jsou vybavenyoptickou mechanikou SuperDrive 4x, a umo-ÏÀují tak zapisovat na media CD i DVD. V˘-konnost grafick˘ch karet je odstupÀována podle v˘konnosti sestav. Av‰ak i u Power-Macu G5 v základní verzi by grafick˘ subsys-tém mûl vyhovovat poÏadavkÛm programu ArchiCAD 8.0.Velk˘ dÛraz Apple jiÏ tradiãnû klade na design.Poãítaã je osazen v decentní hliníkové skfiíni,zachována byla ucha na pfiená‰ení. Podle údajÛv˘robce by nové modely mûly b˘t aÏ o 50 % ti‰‰í neÏ jejich pfiedchÛdci.
LADISLAV PRODùLAL
[email protected] DesignJet 120 tiskne pomocí systému ‰esti barevdo formátu A1 v rozli‰ení 2 400 dpi
INVESTICE DO PAMùTI SE VYPLATÍObãas se setkávám s pfiekvapen˘mi reakcemiuÏivatelÛ, pokud jde o hardwarové vybavenípoãítaãÛ pro ArchiCAD 8.0. Doporuãujeme jako minimum 512 MB a jako optimum 1 GBoperaãní pamûti RAM. Dostatek operaãní pamûti v˘raznû ovlivÀujerychlost práce v ArchiCADu. Cena vût‰iny typÛpamûÈov˘ch modulÛ je dnes v porovnání sesituací pfied pár lety na pomûrnû nízké úrovnia ani doplnûní RAM nepfiedstavuje nijak v˘znamnou investici. BûÏná cena napfiíklad modulu 512 MB pamûti DDR typu PC2700(DDR–333 MHz) se nyní pohybuje kolem 2 500 Kã bez DPH.U star‰ích poãítaãÛ mÛÏe b˘t situace sloÏitûj-‰í. ZáleÏí na tom, kolik pamûti RAM (a jak˘typ) podporuje základní deska poãítaãe. U novû pofiizovan˘ch strojÛ není problém doplnit RAM hned pfii zakoupení. Napfiíkladdo nov˘ch stolních poãítaãÛ fiady HP CompaqD330 lze osadit aÏ 4 GB RAM, stanice ApplePowerMac G5 podporují dokonce aÏ 8 GBoperaãní pamûti. [email protected]
Nové poãítaãe PowerMac G5, v˘sledek spolupráce firem Apple a IBM, by se na ãeském trhu mûly objevit pravdûpodobnû v záfií
a nastavit jej podle potfieby (navigátor mÛÏeb˘t vypnut˘). JestliÏe v tuto chvíli uvidíme pfiedsebou správnû nastavené okno (pÛdorys, fiez,detail, 3D okno, rozpoãtové okno) staãí v sadûpohledÛ kliknout na ikonu UloÏit (‰ediv˘ dome-ãek s hvûzdiãkou). Poté se ukáÏe okno UloÏit
aktuální pohled (obr. 6). Po pojmenování a ulo-Ïení se pohled uloÏí do nastavené sady (paré).Pokud jiÏ existuje více pohledÛ lze taÏením my‰imûnit jejich pofiadí, coÏ má pozdûji vliv i naãíslování v˘kresÛ. Pomocí tfietí ikony lze pfiidat novou sloÏku a upra-vit ãlenûní dokumentÛ. Pro opravu jiÏ defino-vaného nastavení slouÏí ikona Pfiedefinovat.V˘kres se pfiedefinuje do stavu, kter˘ je nasta-ven na monitoru. K jednotliv˘m nastavením se lze vrátit dvojklikem na v˘kres v sadû. (Dvoj-klikem provádíme pfiíkaz „zobraz v˘kres a pro-veì v‰echna nastavení, která byla aktuálnív dobû uloÏení pohledu“.) Lze ale pouÏít i pravétlaãítko.Pfii ukládání 3D okna pohledu je tfieba urãit, zdase má pouÏít 3D okno, nebo fotozobrazení. Foto-zobrazení se uloÏí kompletnû podle aktuálníhonastavení (mÛÏeme tedy ukládat obrázky o rÛznémrozli‰ení a nastavení renderingu, popfi. skici). âtvrtá ikona Klonovaná sloÏka (obr. 7) je nejslo-Ïitûj‰í. ArchiCAD pfiidá sloÏku (napfi. pÛdorysy),která se stále aktualizuje podle toho, jak vzni-kají dal‰í v˘kresy (stejnû jako v mapû projektu).Nastavení se provádí implicitnû podle klonova-né sloÏky v dobû klonování (tzv. implicitní), alepoté lze podlaÏí také je‰tû pfiedefinovat. Pokudje pfiedefinována implicitní (hlavní klonovaná)sloÏka, zmûní se automaticky v‰echna podlaÏí.(O dal‰ím pouÏití napfi. v PlotMakeru více v pfií‰-tích ArchiNews.)
P¤ESUNOUT KOPIIA VÍCENÁSOBNÉ KOPÍROVÁNÍ
Díky novému zpÛsobu vytváfiení kopií a více-násobn˘ch kopií v implicitním nastavení menuÚpravy nejsou v ArchiCADu 8.0 obsaÏeny poloÏ-ky Pfiesunout kopii, Rotovat kopii a Zrcadlit kopii. Tyto pfiíkazy lze vrátit za‰krtnutím políãkav dialogu Volby/pfiedvolby/rÛzné/zobrazit povelypro transformaci kopií (obr. 8, 9).Jednodu‰‰í je ale následující postup. Kdykolivchceme místo dané operace provést kopii ob-jektu (nebo jej pfiesunout, rotovat a zrcadlit)staãí stisknout klávesu ctrl (resp. jablko na plat-formû MacIntosh). U objektu se objeví malé plusznaãící, Ïe vytváfiíme kopii. Dal‰ím stisknutímklávesy se kopie zru‰í. U vícenásobné kopie sepouÏívají klávesy ctrl+alt (jablko+alt). Kopíruje-me do té doby, dokud operaci neukonãíme.
Test HP DesignJet 120nr pro tisk z ArchiCADuPC (Win2000, WinXP): bez problémÛApple, MacOS X 10.2, ArchiCAD 7: bez problémÛApple, Mac OS 9.2, ArchiCAD verze 6.5, 7.0: problémy pfii tisku nûkter˘ch fontÛ – nûkteré se tisk-
nou pouze u vodorovnû umístûn˘ch kót. Podobnéproblémy, tedy „zmizení“ nûkter˘ch kót, se vyskytlypfii otoãení v˘kresu v PlotMakeru. Uveden˘ problémlze ov‰em odstranit zmûnou fontu.
KONTAKTYwww.cegra.cz/kontakt/seznam.php
CENTRUM PRO PODPORUPOâÍTAâOVÉ GRAFIKY âRHoleãkova 9, 150 00 Praha 5,tel. 257 310 090, fax 257 314 106, e-mail [email protected], www.cegra.cz
(pokr. ze str. 1)(to je pfiíjemné zvlá‰tû v dobû poÏáru). Za pfii-pomenutí stojí moderní a nákladné budovy, ve kter˘ch, kdyÏ se nezapomnûlo na úklidovékomory, mají tyto místnosti plochu 1 m2 s 80cmdvefimi otevíran˘mi dovnitfi.
Spolupráce s facility manageremVrátím se na poãátek mého nelichotivého pfií-bûhu. Co bylo pfiíãinou ‰patného v˘sledku? Zce-la jasnû chybûjící komunikace. A to jak mezi in-vestorem a projektantem, tak mezi investorema budoucím správcem a mezi projektantema budoucím správcem. Jak pro investora, takpro projektanta je správce – facility managerzdrojem informací v oblasti budoucího provozuobjektu. Jsou to právû dlouholeté zku‰enostifacility managerÛ, které jim dávají oprávnûnípodílet se na zrodu nov˘ch budov. Îádná projekãní kanceláfi, neprovozovala napfi.dvacet let budovy, které vyprojektovala. Lidé,zab˘vající se dlouhodobû správou budov pfies-nû vûdí, co se od tûchto nemovitostí oãekává,jak jsou tato oãekávání naplÀována, a pokudnejsou naplÀována vûdí, kolik to stojí ãasu, úsilía penûz, aby byla naplnûna alespoÀ ãásteãnûa dodateãnû. Facility management jako právoplatná disciplínaje ze své podstaty partnerem, prostfiedníkema zprostfiedkovatelem mezi investorem a projek-tantem, popfiípadû budoucími nájemci.Dokonalá komunikace je pro facility managerysamozfiejmostí. ZároveÀ mají pfiehled otechnic-kém zafiízení a o sluÏbách souvisejících s provo-zem nemovitostí. Plánování provozních nákladÛa optimalizace spotfieby energií jsou samozfiejmostí.
Budovy jsou pro lidiDne‰ní moderní objekty se neobejdou bez po-uÏití softwaru pro jejich správu. I to je jednaz oblastí vzájemné spolupráce projektanta a fa-cility managera. V˘sledkem je dokonal˘ pfiehledo budovû a o v‰em, co souvisí s jejím provo-zem. I zde je zapotfiebí vzájemné komunikace,a to jiÏ v samotném zaãátku zpracování projek-
KDO JE ZA CO KOMU ODPOVùDN¯
(pokr. ze str. 1)jejichÏ uÏívání je nutno klienty uvést. Je to faci-lity manager, kter˘ hloubûji neÏ autor projektua jeho specialisté pronikne do podstaty fie‰enía projektu, a umoÏní tak pfiedejít vzniku chyb? Pokud se t˘ãe dodavatele, není souãasn˘ stavjenom pfieÏívající socialistickou praxí, v níÏ sta-vební dodavatel byl rozhodujícím ãinitelem díla– ba ani klient, tím spí‰e ne architekt (ãemuÏ
DOPL≈KOVÉ PROGRAMYPRO ARCHICAD 8.0
Italská firma Cigraph vyvinula pro ArchiCAD 8.0deset doplÀkov˘ch programÛ – API. Lze si jestáhnout na www.cigraph-store.com/html/home/DESCRIPTION/plug-in-list.htm. Bez registracefungují jako demoverze pro deset pouÏití (pokaÏdém spu‰tûní ArchiCADu).
ArchiTerra 2.0ArchiTerra 2.0 oproti pfiedcházející verzi 1.0. pfiiná‰í zásadní vylep‰ení, a to hlavnû pfii vy-tváfiení komunikací. S vyuÏitím programu Archi-Tabula navíc umoÏÀuje pofiizování v˘pisÛ datdo tabulek.První dvû funkce (obr. 1) upgradu ArchiTerryumoÏÀují naãítat prostorová data ze souboru zamû-fiení a transformovat je do prostorového modeluterénu. Data mohou b˘t soufiadnice x, y, z v tex-tovém souboru nebo prostorové body v *.dxf. Dal‰í funkce programu umoÏÀují zpracovat terénsamostatnû prostfiednictvím zadání bodÛ, hfie-benÛ nebo vrstevnic, vytváfiet plo‰iny anebopomocí pfiímky a dal‰ího nastavení vygenerovatsilnici. Z této silnice lze pak vytvofiit rozvinut˘fiez a v nûm definovat sklon vozovky. Nástroj „Zaplavení“ umoÏÀuje zvolit v˘‰ku hla-diny vody a vytvofiit model zaplaveného území.(Jednodu‰e tak napfiíklad zjistíme, Ïe nûkterámísta nemají odtok vody.)
Z dal‰ích novinek nelze opomenout zeì kopí-rující terén (obr. 2) a moÏnost vyznaãení barev-n˘ch oblastí na terénu (obr. 3). Pfii downloadu ArchiTerry rovnûÏ získáte para-metrickou knihovnu stromÛ, rostlin a zahrad-ního nábytku (technologie „foto na kfiíÏi“ profotorealistické vizualizace, obr. 4, 5).
ArchiWallArchiWall je nástroj pro vytváfiení atypick˘ch zdía dal‰ích doplÀkÛ fasády. Práce je zaloÏena napfiedem pfiipraven˘ch kfiivkách (pfiímkách), kteréjsou následnû pouÏity pro zadání spodní hrany,resp. podle potfieby horní nebo boãní hrany.Vzniká nov˘ knihovní prvek, jenÏ doplÀuje zeìna poÏadovan˘ tvar. „Doplnûk“ pfiesnû vyfiezáváokna, ale není interaktivní. To znamená, Ïe po-kud pfiidáme nové okno do zdi, tak musíme do-plnûk modifikovat. Máme také moÏnost vytváfietobklady fasády. (obr. 6–10)
ARCHITERRA zpracování a práce s modelem terénuARCHIFACADE fotogrametrické vyrovnání fotografií pfii zákresu modelu ARCHIRULER kreslicí 2D sada (funkce podobné prostfiedí AutoCADu)ARCHIFORMA modeláfi pro vytváfiení 3D objektÛ (graficky zpracovává funkce GDL)ARCHITILES vytváfiení kladecích plánÛ, tabulek a vizualizací obkladÛARCHITABULA zpracování „numerick˘ch“ informací na v˘krese (tabulky, grafy)ARCHISKETCHY „pfiekreslení“ CAD pÛdorysu (v˘kresu) do formy ruãní kresbyARCHIPAINT vytváfiení „ruãních“ skicARCHITIME anal˘za ãasu stráveného rÛzn˘mi úlohami pfii zpracování projektuARCHIWALL konstruování atypicky tvarovan˘ch zdí
1 Paleta nástrojÛ ArchiTerry 2.02 Zadání zdi, která automaticky
kopíruje terén. Zeì zadaná v pÛdoryse se na terén osadí automaticky
3 Oznaãení oblastí na terénu. Oblasti se zobrazují i na prostorovém modelu
4, 5 Souãástí ArchiTerry je rozsáhlá knihovna rostlin. Objekty jsou plnû parametrické
jak ve vodorovné, tak ve svislé rovinû9 Dialog nastavení obkladÛ
10 API Cigraphu mají názornou nápovûdu. Pfiíklad, jak udûlat zeì pomocí dvou kfiivek leÏících ve vodorovné rovinû
tové dokumentace. Cílem koneãné implementa-ce softwaru pro správu budovy je zpfiehlednûnív‰eho, co budova obsahuje, a z jak˘ch prostorje tvofiena. Facility manager jakéhokoliv objektuje mimo jiné pod stál˘m tlakem v souvislostis rychlou reakcí na poÏadavky osob, které uÏí-vají pfiíslu‰nou budovu. Musí se tedy rychle orientovat ve v‰ech prostorách, v technologiích,v rozvodech, dodavatelích sluÏeb i v jiÏ zadanépráci sv˘m nejbliωím podfiízen˘m. Facility manager musí kaÏd˘ den pfiijímat rychlá,kvalifikovaná rozhodnutí, a to s ohledem na ná-klady, které s uskuteãnûním takov˘ch rozhodnu-tí nastanou. Pro takovou práci jiÏ nelze pouÏítpapír a tuÏku. Ani excelovské tabulky nejsou pfiitomto tempu tím, co by facility manageroviusnadnilo Ïivot. Aby se toto v‰e mohlo stát sku-teãností, je zapotfiebí dohoda mezi investorem,projektantem a facility managerem o tom, Ïeprojektová dokumentace bude pfiipravena ve„formátu“, kter˘ následnû umoÏní její vyuÏitípro potfieby facility managementu. Budovy jsou stavûny pro lidi. Pro lidi, ktefií v nichpracují, nebo chodí za zábavou ãi odpoãinkem.Je prokázáno, Ïe spokojen˘ ãlovûk v pozici zamûst-nance podává lep‰í pracovní v˘kon. Spokojen˘ãlovûk v pozici zákazníka snáze zaplatí za sluÏbu.Lidé a jejich v˘kon ãi spokojenost jsou jednímz urãujících kritérií úspûchu. Úspûchu tûch, ktefiíjsou vlastníky budov, v nichÏ lidé tráví svÛjãas. Facility management mÛÏe a dokáÏe sv˘mizku‰enostmi k této spokojenosti pfiispût.
ostatnû pfiispívají sv˘m chováním klienti sami).Bude to facility manager, kter˘ od architekta,nebo dodavatele pfievezme konkrétní odpovûd-nost za jejich selhání? Není to souãástí na‰ehopráva, ve kterém pfieÏívá neuvûfiitelná skuteã-nost, Ïe za ‰kody na stavbû (nedohodnou-li sesmluvní strany jinak) odpovídá dodavatel stav-by i autor projektu 3 roky. S ohledem na pova-hu tûchto dûl a charakter ‰kod, je odpovûdnostobvykle vymezena desítkami let. A to pomíjímextrémy, jak˘mi jsou napfiíklad liberální Spojenéstáty, kde je odpovûdnost vymezena tak striktnû,Ïe vede v bûÏné projekãní praxi aÏ k defenzivní-mu projektování, pfii kterém se inovace prosazu-jí jen opatrnû (obsah dokumentace je pfiedepiso-ván aÏ do jednotliv˘ch hfiebÛ, aby se architektvyvaroval Ïalob z odpovûdnosti za ‰kody). Za sebepouze konstatuji, Ïe to není mÛj ideál a Ïe jsemblíÏe urãité volnosti a improvizaci.Pfiesto jsem pfiesvûdãen, Ïe cesta z popsan˘chproblémÛ vznikajících v procesu v˘stavby neníve vstupu nov˘ch subjektÛ a v rozmûlÀovánícelkové odpovûdnosti, n˘brÏ v dÛsledném pro-sazení této odpovûdnosti. A na této odpovûd-nosti nic nemûní ani nové informaãní technolo-gie. Právû naopak. Ony by mûly pomoci zajistit,aby se tato odpovûdnost prosadila. Cestouk tomu jsou uznané profesní standardy v˘konÛa dokumentace, na jejichÏ základû bude moÏnopfiesnûji vykonanou práci ocenit, ale také zafiádnû ocenûnou práci nést odpovûdnost a tutoodpovûdnost v pfiípadû profesního selhání úãin-nû vymáhat. Téma oceÀování profesních v˘konÛa souvislosti podbízení a podhodnocování ãivynucování dumpingov˘ch cen a vliv této sku-teãnosti na vznik v˘‰e popsan˘ch problémÛ jetéma vymykající se této úvaze; zaslouÏilo by siov‰em daleko více pozornosti.Má-li b˘t facility manager a facility managementnûãím vskutku nov˘m a opodstatnûn˘m, musípfiedev‰ím jasnû a jednoznaãnû vymezit svojiodpovûdnost v celém procesu v˘stavby. Sám za sebe spatfiuji rozumnûj‰í cestu v netfií‰tûníodpovûdnosti a v podstatnû pouãenûj‰ím pfií-stupu architektÛ ke klientÛm.
ARCHINEWS 2.03 Vydává Centrum pro podporu poãítaãové grafiky âR s. r. o., Holeãkova 9, 150 00 Praha 5, tel. 257 310 090, fax 257 314 106, e-mail [email protected], www.cegra.cz. Redakãní a grafická úprava ek&ad. Zapsáno v evidenci periodického tisku pod ãíslem MK âR E 10494. Noviny jsou k dispozici na www.cegra.cz. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zvefiejnit téÏ na internetu.
Autorská zprávaObjekt je dvoupodlaÏní. V pfiízemí se nacházíhlavní vstup s recepcí, lobby bar, restauraces atriem, prostorné ‰atny pro klienty s kom-plexním relaxaãním zázemím, ãtyfii squashovékurty, fitness a kardiocentrum.Do podlaÏí jsou situovány kanceláfie vedení,konferenãní sál, kadefinick˘ a kosmetick˘ salon,hotel a dvû sportovní studia.Ve‰keré provozy jsou osvûtleny denním svûtlem.Z jednotliv˘ch prostorÛ je moÏn˘ kontakt s ven-kovním prostfiedím pfies atria, terasy, balkonynebo ploché ozelenûné stfiechy.Architektonické prostfiedky jsou stfiídmé, základníkompozice je poskládána z hranolÛ. Jednotlivétvary jsou podpofieny jin˘mi materiály. Cel˘m ob-jektem prochází pohledov˘ beton, dfievo, ãervenábarva, nerez a sklo. Byla zde jednoznaãná snahao kombinaci tradiãních materiálÛ netradiãnímzpÛsobem. DÛraz byl kladen na kombinaci kvalitních „studen˘ch“ a „tepl˘ch“ materiálÛa fiemesln˘ detail.Cel˘ objekt je zafiízen atypick˘m nábytkem zho-toven˘m na základû zadání investora a doplnûntypov˘m sedacím nábytkem od renomovan˘chfirem (napfi. Vitra a Mascani).
Technické provedení stavbyZaloÏení objektu je provedeno na základov˘chÏelezobetonov˘ch patkách a pásech. Konstrukãnûse jedná o Ïelezobetonov˘ monolitick˘ skeletv kombinaci s monolitick˘mi ÎB stropy a nosn˘-mi ÎB pfiíãkami. Vnitfiní schodi‰tû je Ïelezobe-tonová deska s pohledovou úpravou betonu.Stfiecha je plochá, pochozí, z ãásti ozelenûná.Obvodov˘ plá‰È je proveden z cihel Porotherms tepelnou izolací a dfievûn˘m ro‰tem. Vnûj‰íomítky jsou celoprobarvené v zrnitosti 1,0 mm.Ve‰keré v˘plnû otvorÛ v 1. NP jsou hliníkovév systému DEAL technik. Ve 2. NP jsou v˘plnûotvorÛ provedeny z eurooken a zasklení z te-pelnû-izolaãního skla (k=1,1), plnûného tûÏk˘mplynem. Ve‰keré zámeãnické prvky jsou vyrobe-ny z oceli s úpravou Ïárov˘m zinkováním. Napodlahách je dfievûná dubová kantovka, v hlav-ních halách je pouÏito exotické dfievo iroko.
SPORTOVNù-RELAXAâNÍ CENTRUM HEALTH CLUB BLUE ORANGE
Stavba a pozemek se nachází na ulici Tupolevova, leÏící na rozhraní ãtvrtí LetÀany a âakovice, na spojnici mezi Tescem a Globusem. V sousedství se rozprostírají rÛznorodá zástavba rodinn˘ch domkÛ, nevyuÏit˘ pozemek se zelení a pfii zadní hranici areál Avie.Budova je umístûna v zadní ãásti rovinného pozemku tak, aby byla vymezena distance od pomûrnû ru‰né komunikace. Pfied objektem se nachází parkovi‰tû, které je od domu oddûleno ‰irok˘m pásem zelenû. Hlavní vstup je situován v prÛãelnífasádû a navazuje na prostornou vstupní halu s recepcí. Zásobování objektu probíháv jeho zadních partiích. Objekt je obklopen zelení.
Osvûtlení je zapu‰tûné v podhledech, které jsouz tahokovu a sádrokartonu.Návrh sadov˘ch úprav a vlastní realizace bylafiízena investorem.
PouÏité technologieVelk˘ dÛraz byl vûnován technologickému vyba-vení objektu. Vytápûní celého objektu je pomocíkondenzaãního nerezového kotle a boileru od firmyViessmann. Okenní a fasádní moduly jsou fixní,pouze nezbytnû nutná plocha modulÛ je prove-
dena otvíravá s moÏností provûtrání objektu.Zasklení je provedeno tepelnû-izolaãním sklemplnûn˘m kryptonem (k=1,1). Celkové dobré tepelné dispozici objektu napomáhá orientaceke svûtov˘m stranám a orientace místností. Jihozápadní prosklená fasáda pfiiná‰í v zimnímobdobí pasivní tepelné zisky. V létû je nega-tivní úãinek sluneãního záfiení minimalizovánvnitfiním zastínûním pomocí hliníkov˘ch Ïaluziía bohatû dimenzovanou vzduchotechnikoua klimatizací. Stavebnû je moÏno osadit ven-kovní hliníkové Ïaluzie. Cel˘ objekt je napojenna centrální úpravu vzduchu a vybrané pro-story jsou klimatizovány. V pfiechodném ob-dobí je moÏno pomocí tûchto jednotek mírnûtemperovat. Elektroinstalace v objektu jsouskryté pod omítkou a podlaze ve vodicích kanálech. Osvûtlení je v hlavních prostorechobjektu fie‰eno pomocí stmívaãÛ, které zaji‰-Èují pfiíjemnou atmosféru, ‰etfií zdroje a spo-tfiebu energie.V objektu je instalován systém EZS a EPS. Venkovní prostor je zabezpeãen pohybov˘m kamerov˘m systémem. V celém objektu je pro-vedena strukturovaná poãítaãová síÈ v optickémkabelu.
Poãítaãové zpracováníStudie a projekt pro územní fiízení tohoto spor-tovního centra byly zpracovány v ArchiCADu 7.0(ateliér vlastní celkem 5 licencí tohoto progra-
mu). Projekt se od poãátku velmi mûnil, nûko-likrát byly na Ïádost klienta obmûnûny dispo-zice. Díky ArchiCADu bylo moÏné velmi pruÏnûpfiedvádût provedené zmûny, promítnuté dovenkovního vzhledu budovy. Vizualizace bylyzpracovány pomocí programu Artlantis v nû-kolika variantních materiálov˘ch fie‰eních. Napfiání investora byly finální vizualizace interiéruzpracovány externími spolupracovníky v pro-gramu Lightscape s vyuÏitím 3D modelu, vytvo-fieného v ArchiCADu.
Pfii projektování byly vyuÏity elektronické katalogyWiesner Hager, Vitra, Spedos a Velux. Ve fázi stavebního povolení byl projekt ex-portován do formátu *.dwg, projekt pro sta-vební povolení a provádûcí projekt byly zpra-covány v AutoCADu, pfiedev‰ím s ohledem na mnoÏství profesí a specialistÛ (elektro,zdravotechnika, vzduchotechnika, vytápûní,statika), podílejících se na projektu a pracují-cích v AutoCADu. Podklady ve formátu *.dwgbyly poÏadovány také od externích spolupra-covníkÛ (sadové úpravy, komunikace, pfiípojkysítí apod.). Jednotlivé ãásti externû zpracovanébyly zpûtnû vloÏeny do centrálního koordinaã-ního souboru.Komunikace probíhala pfiedev‰ím e-mailem, kdyse posílaly zazipované soubory.V koneãné fázi byly tedy zmûny oproti projek-tu pro územní rozhodnutí zapracovány zpût domodelu ArchiCADu a zjednodu‰ené pÛdorysy ve formátu *.pdf jsou pouÏívány pro prezentacistavby.Hardwarové vybavení kanceláfie tvofií sedm poãítaãÛ P4 2GHz, 4 notebooky, plotr HP DJ,tiskárny EPSON a Minolta, kopírka, xerox OCE, A3 scaner, digitální fotoaparáty Olympus a Nikon a dataprojektor.
