FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K ROPA HK……………………………………………………………………………………..SYLABY PŘEDNÁŠEK PŘEHLED KONSTRUKCÍ 1 PŘEHLED UŽITÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČASOVÝCH OBDOBÍ (podle prof.J.Škabrady) ROMÁNSKÉ STAVBY Raný středověk, 11. - 1. třetina 13. století. Informace jsou zatím omezeny na nejnáročnější, výjimečné zděné stavby, z nichž se dochovaly pozůstatky: stavby církevní (kostely, kláštery, objekty biskupství a kapitul), několik hradů a v Praze i městské domy. Zdivo kamenné, téměř výhradně řádkové, pokud možno kvádříkové, s pečlivým tzv. podřezávaným spárováním, jímž se v případě hůře opracovatelného materiálu teprve naznačují žádoucí kvádříky, v závěru období a na velkých stavbách velké kvádry. Armatury z tesaného kamene, zpravidla (s výjimkou běžných nároží) vyšší než řádky ve stěnách, ztužení trámovými rošty ve zdivu. Jednoduché portály půlkruhové nebo obdélné, bez okosení (počátky v závěru období), závory, portálové niky s rovnoběžnými špaletami, s půlkruhovou valenou klenbou nebo rovným deskovým přeložením, odkládací niky. Malta výhradně vápenná, na konci období počátky užití cihel. Klenby konchy apsid a kupole rotund, klenby valené a křížové bez žeber, prováděné z lomového zdiva, úprava stěny pro osazení bednění zpravidla s pečlivou přípravou vystupující lunety, cípy výběhů někdy tesané, dělící pasy z tesaného kamene, vícelodní prostory se sloupky nebo pilíři („krychlové“ hlavice, patky, jednoduché konzoly pasů), v závěru období počátky užití spíše masivních neprofilovaných žeber Dřevěné a kombinované stěny vč. hlíny zatím málo informací (doložena zahloubená konstrukce s rohovými sloupky a tyčovými výplněmi, předpokládá se srub z kuláčů s přesahy) Stropy v náročnějších stavbách trámové, podrobněji se neví. Krovy u kostelů a větších staveb předpoklad středomořského otevřeného krovu (nízké štíty), doklad hřebenové vaznice, z krytin známo vlastně jenom pokrytí kupolových kleneb (rotundy, apsidy) kamennými deskami přímo na jejich rubech a fragmenty keramických krytin, jistě se užíval šindel a slaměná krytina Schody v románských domech a kostelech schodiště v tloušťce zdí s kamennými stupni a valenou klenbou nebo deskovými překlady kamennými, případně dřevěnými Vytápění na hradech a zřejmě i v románských domech asi krby (případně jenom lapače jisker nad ohništi), ve velkých zejména církevních obytných stavbách zřejmě i teplovzdušné vytápění - hypocaustum antického původu, na venkově otevřený oheň a pec
Transcript
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
PŘEHLED UŽITÍ KONSTRUKCÍ PODLE ČASOVÝCH OBDOBÍ (podle prof.J.Škabrady)
ROMÁNSKÉ STAVBY Raný středověk, 11. - 1. třetina 13. století. Informace jsou zatím omezeny na nejnáročnější, výjimečné zděné stavby, z nichž se dochovaly pozůstatky: stavby církevní (kostely, kláštery, objekty biskupství a kapitul), několik hradů a v Praze i městské domy.
Zdivo
kamenné, téměř výhradně řádkové, pokud možno kvádříkové, s pečlivým tzv. podřezávaným spárováním, jímž se v případě hůře opracovatelného materiálu teprve naznačují žádoucí kvádříky, v závěru období a na velkých stavbách velké kvádry. Armatury z tesaného kamene, zpravidla (s výjimkou běžných nároží) vyšší než řádky ve stěnách, ztužení trámovými rošty ve zdivu. Jednoduché portály půlkruhové nebo obdélné, bez okosení (počátky
v závěru období), závory, portálové niky s rovnoběžnými špaletami, s půlkruhovou valenou klenbou nebo rovným deskovým přeložením, odkládací niky. Malta výhradně vápenná, na konci období počátky užití cihel.
Klenby
konchy apsid a kupole rotund, klenby valené a křížové bez žeber,
prováděné z lomového zdiva, úprava stěny pro osazení bednění zpravidla s pečlivou přípravou vystupující lunety, cípy výběhů někdy tesané, dělící pasy z tesaného kamene, vícelodní prostory se sloupky nebo pilíři („krychlové“ hlavice, patky, jednoduché konzoly pasů), v závěru období počátky užití spíše masivních neprofilovaných žeber
Dřevěné a kombinované stěny vč. hlíny
zatím málo informací (doložena zahloubená konstrukce s rohovými sloupky a tyčovými výplněmi, předpokládá se srub z kuláčů s přesahy)
Stropy
v náročnějších stavbách trámové, podrobněji se neví.
Krovy
u kostelů a větších staveb předpoklad středomořského otevřeného krovu (nízké štíty), doklad hřebenové vaznice, z krytin známo vlastně jenom pokrytí kupolových kleneb (rotundy, apsidy) kamennými deskami přímo na jejich rubech a fragmenty keramických krytin, jistě se užíval šindel a slaměná krytina
Schody
v románských domech a kostelech schodiště v tloušťce zdí s kamennými stupni a valenou klenbou nebo deskovými překlady kamennými,
případně dřevěnými
Vytápění
na hradech a zřejmě i v románských domech asi krby (případně jenom
lapače jisker nad ohništi), ve velkých zejména církevních obytných stavbách zřejmě i teplovzdušné vytápění - hypocaustum antického původu, na venkově otevřený oheň a pec
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
GOTICKÉ STAVBY - vrcholný a pozdní středověk, třetina 13. - počátek 16. století: ¨ - raná gotika 2. polovina 13. století, vrcholná gotika 14. století („krásný sloh“ s počátky pozdně gotických projevů na přelomu 14. a 15. století), pozdní gotika až po „husitské přestávce“ od poloviny 15. století Známy už existující stavby nebo jejich pozůstatky v celé sociální šíři včetně vesnických (ty spíše z archeologických výzkumů). K poznání staveb v tomto období začínají přispívat ojedinělé prameny ikonografické, písemné i vzácné fragmenty projektů
Zdivo
převážně z lomového kamene, kladeného výhradně naplocho,
z tesaného kamene armatury a architektonické články. Stavby s celým lícem z tesaného kamene ojedinělé. Od počátku gotiky užití cihel pro zdivo (štíty, pasy „skeletů“) a zejména klenby, včetně užívání tvarovek pro články (ostění, římsy, žebra). Malta vápenná, ztužení trámovými rošty a kleštinami, počátky užití kleštin
z kovaného železa
Klenby
valené (s charakteristickými otisky bednění), klášterní a zejména křížové žebrové i bez žeber, užívané i v obkročmém půdorysném řešení a při
klenutí vícebokých závěrů (presbytáře kostelů). Pozdější varianta je klenba síťová (tvarově valená s výsečemi) a pozdně gotické klenby se složitými sestavami žeber, které jsou stále méně funkční (klenby hvězdové, kroužené), případně bezžeberné (klenby sklípkové).
Příprava zdiva pro dosednutí klenebních čel spíše žlábkem nebo přízedním žebrem, na kápích otisky bednění, dokládající různé tvary kleneb i způsoby provedení podpůrné konstrukce
Dřevěné a kombinované stěny vč. hlíny
roubení z nehraněných kuláčů (zejména na venkově a na interierových
stranách stěn obytných místností), kromě jednodušších způsobů se již užívala rybinová vazba, těsnění spar z mechu, s potahem hliněnou mazaninou, případně ještě s krycími lištami. Běžné byly hrázděné a rámové konstrukce (dochovány nejstarší
městské stavby). Opracování konstrukčního dřeva výhradně tesařské tradiční - ruční, počátky řezaného opracování dřeva (dělení kuláčů, ploché desky). Jako tepelná a protipožární izolace na vnějšku dřevěných svislých i vodorovných konstrukcí se užívala hliněná mazanina (hlína se slámou, plevami či štětinami)
Stropy
povalové s jedním hraněným trámem, zřejmě s častějším užitím „klenutých“ tvarů, počátky užití pohledových trámových stropů s deskovými záklopy v různých variantách, na trámech
s charakteristickou profilací (varianty okosení a jejich výběhů), v závěru období počátky malované výzdoby
Krovy
zřejmě výhradně hambalkové, nejstarší typ pouze s hambalky a patními
vzpěrami, od 1. pol. 14. století „sv. Anna“ (bez rozlišení plných a prázdných vazeb, s ondřejským křížem, bez podélného zavětrování a s možností absence vazných trámů, tj. s možností spodního otevření), v pozdní gotice převažuje užití typu „stromkového“ v různých variantách (se sloupky resp. věšadly a systémy vzpěr tvaru „V“, případně s vaznicemi a stojatými stolicemi pod hambalky, se složitými způsoby podélného zavětrování ondřejskými kříži ve střední podélné rovině). Vyskytují se i systémy, které mají pod krokvemi paralelní prvky, popřípadě i více ustupující a překřížené
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
(tvaru „X“). Vyvěšení zajištěno pouze tesařsky, bez železa. Vazné trámy zpravidla ve všech vazbách, zpracování dřeva výhradně ruční, spoje většinou plátové (u šikmých spojů výhradně rybinové), zajišťování spojů dřevěnými kolíky
Schody
ve zděných stavbách především vřetenové pravotočivé, kamenné i dřevěné, ojediněle ve dvojitém případně podvojném provedení, v pozdní gotice s různými variantami prostorového provedení vřetene. Jednodušší jedno- a víceramenná schodiště zděná, dřevěné schody s trámovými schodnicemi a stupni z nakoso půlených trámů, přibíjených kolíky
Vytápění
na venkově dymné jizby s univerzální pecí a otevřeným ohništěm,
v obytných místnostech městských domů a na hradech postupné zavádění nepřímého vytápění kachlovými kamny - vznik čistých světnic a
přilehlých dymníkových „černých“ kuchyní s dymníky často dřevohliněnými. Ve významných stavbách (hrady, kláštery) rovněž krby a také teplovzdušné vytápění, prostory velkých hospodářských kuchyní (hrady, kláštery) mohly fungovat celé jako dymník
Otvory a doplňky
dveře točnicové nebo s venkovními kovanými závěsy horizontálního typu a se svlakovou konstrukcí, portály z tesaného či lomového kamene, s pochvami pro zasouvací trámkové závory, ojediněle portály dřevěné, zámky závorkové bez kliky s odkrytou mechanikou na lichoběžném plechu. Okna náročných neobytných (církevních) staveb barevně zasklívaná do kamenných ostění pomocí olova a kovaných nosníčků, z obytných
staveb známá pouze kamenná ostění a ojedinělé trámové zárubně či dřevěné ostění ve výdřevě. Dlažby kamenné a keramické, ojediněle maltové, dřevěné z řezaných desek, na vesnici hliněné. Mříže v menších otvorech z nasekávaných pásů, větší provlékané spíše z tyček kruhového profilu
Povrchy
omítky na zdivu jednovrstvé, i s hrubšími povrchy a iluzívním kvádrováním, s charakteristickou úpravou u otvorů (pasparty). Utahování povrchu zejména v interierech železem, častá malovaná výzdoba. Na dřevěných konstrukcích vnější hliněné mazaniny zpravidla
dvouvrstvé, na spodní vrstvě rýhy a důlky nebo vtlačené keramické střepy. U cihlového zdiva různé, i vystupující spárování. V interiérech užití šablon pro malovanou výzdobu
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
RENESANČNÍ STAVBY - raný novověk, od přelomu 15. a 16. století do třicetileté války, tedy do počátku 17. století (na venkově s dlouhým přežíváním pozdně gotických tvarů) - Stavby existují v celé sociální šíři včetně vesnických (nejstarší dochované objekty). K poznání staveb v tomto období již více přispívají prameny písemné, ikonografické a ojediněle i dochované projekty
Zdivo
převážně zděné z lomového kamene bez tesaných armatur, celé stavby z tesaného kamene jenom ojedinělé, počátek zvýšeného užití cihel
(smíšené zdivo), malta vápenná, běžnější ztužování kleštinami z kovaného železa.
Výjimečné užití pálených keramických prefabrikátů pro ostění otvorů
Klenby
především valené s trojbokými výsečemi (koutovými u klášterních tvarů), neckové se zrcadlem, ojediněle kopule, převážně cihlové, s užitím rubových žeber, v arkádových ochozech se železnými kleštinami
Dřevěné a kombinované stěny vč. hlíny
zcela vyvinutá technologie tradiční roubené a hrázděné stavby včetně pokrytí hliněnou mazaninou (na venkově nejstarší existující objekty)
Stropy
pohledové trámové převážně s deskovými záklopy (rovnými s lištami nebo překládanými), často (zejména v městském prostředí) malované,
na vesnici stále starší typ povalového stropu s jedním trámem. V nejvyšším prostředí počátky dřevěných stropů s omítanými podhledy, iluzívní klenby
Krovy
ještě dosti strmé, jakoby v kombinaci pozdně gotických a pozdějších barokních prvků - dole nástup ležatých stolic, nahoře ještě prvky „stromkového“ typu včetně podélného zavětrování, jehož svislé prvky
nemusí dosahovat až dolů. Začíná se uplatňovat úspora vazných trámů pomocí krátčat a výměn (plné a prázdné vazby), začíná stoupat podíl čepovaných spojů. Zpracování materiálu je nadále výhradně ruční, jištění spojů dřevěnými kolíky, počátky užití železných spojů (kované přepásání
spodních konců věšáků). Ojedinělý výskyt vlašské vaznicové soustavy s nižším sklonem
Schody
stálé užití vřetenových schodišť v tesaném i dřevěném provedení, zděná kruhová nebo oválná schodiště případně s dutým vřetenem, v náročnějších stavbách nástup víceramenných schodišť zpočátku
s plnou vřetenovou zdí, spíše s dřevěným provedením stupňů
Vytápění
nástup zděného provádění topenišť, kuchyní a dymníků od staveb horních vrstev společnosti, počátky vývoje k tahovým komínům (ve stěnách, s portálky do přikládacích prostorů). Kachlová kamna ve
světnicích už běžná ve městech, postup i do vesnického prostředí, v zámcích kromě kamen i krby. Dymníky kuchyní městských domů asi ještě dosti běžně dřevohliněné, na vesnici snad také varianta polodymné jizby s krátkým dymníkem jenom nad strop, dymníky vesnických domů téměř výhradně dřevohliněné, konec dymného způsobu vytápění
Otvory a doplňky dveře a vrata převážně svlakové konstrukce s venkovními vodorovnými
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
pásovými závěsy, ve vyšším prostředí v interiérech nástup rámových dveří se závěsy vertikálního typu (esovitými s bohatou výzdobou), zámky závorkové v krabicích s trojlaločnými konci, na zámcích se začínají objevovat kliky. Potrály a zárubně z tesaného (případně lomového) kamene nebo trámové, závory. Na venkově dveře (i vrata) s točnicovou konstrukcí. Okna výhradně jednoduchá a vnitřní, zasklívaná kolečky pomocí olova a kovaných nosníčků, ostění z tesaného kamene či zdiva nebo dřevěná
trámková. Dlažby z tesaného kamene a keramické, podlahy z řezaných prken nebo hliněné. Mříže provlékané z tyček spíše kruhových profilů, na venkově nasekávané pásy
Povrchy
na náročnějších zděných omítaných stavbách zejména sgrafito, ale i malovaná průčelí (iluzívní kvádrové armatury). V interiérech v 16. století ještě železem utahované omítky, nástup vnějších omítek hlazených dřevem
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
BAROKNÍ STAVBY - rané baroko od třicetileté války do závěru 17. století, vrcholné období slohu v 1. třetině 18. století, pozdní baroko 2. polovina 18. století, s postupným pronikáním klasicistních prvků - Počátky stavebního školství, v závěru období stabilizace tradičního konstrukčního aparátu zděných staveb v sociálně vyšším prostředí, na vesnici vrcholí dřevěná výstavba. K poznání staveb v tomto období již značně a běžně přispívají prameny písemné, ikonografické i dochované projekty
Zdivo
běžné z lomového (na venkově ještě spíše sbíraného) kamene, výrazný růst podílu cihel - běžně pro klenby, ale u zámožnějších stavebníků
(cihelny) se objevují i stavby zcela cihlové, malta vápenná, na venkově zčásti nebo zcela hliněná. Povrchy omítané, se štukovou výzdobou v kombinaci s běžným užitím ostění portálů a oken z tesaného kamene, nárožní armatury se navenek pod omítkou neprojevují, u náročnějších staveb rovné záklenky okenních a dveřních nik. Stabilita a tuhost zděných staveb zpočátku zajišťována masívností, vkládáním trámových věnců a železnými kotvami u čel stropních trámů, později u velkých staveb kladení železných kleštin
Klenby
nejvíce běžná je klenba křížového typu, zděná zpravidla jako valená se styčnými trojbokými výsečemi. Profil kleneb půlkruhový, postupně plošší - půlelipsový, výseče rovněž nestyčné, i pětiboké, časté užití klášterních tvarů (případně se zrcadly). Postupný růst obliby plackových kleneb, které ve 2. polovině 18. století (zejména v některých regionech) už začínají převažovat. Velké klenby nad centrálními půdorysy (kupole, placky), včetně složitých „pronikových“ sestav. Klenby ztužovány rubovými žebry, u velkých kleneb s vrstevnicově zesíleným zděním spodních částí. Užití speciálních (kratších a širších) cihel
Dřevěné a kombinované stěny vč. hlíny
na venkově vrcholný rozvoj dřevěných, roubených a hrázděných staveb včetně patrových v některých regionech. Vazba roubení na rybinu,
nástup složitějších „zámků“, postupně vyšší podíl desek - fošen a prken (díky růstu mechanického zpracování na vodních pilách) pro obklady stěn, štíty - lomenice a podlahy
Stropy
pohledové trámové s deskovým překládaným záklopem, ve vyšším prostředí postupně s omítanými podhledy s případnou štukovou výzdobou (fabiony, zrcadla). Toto provedení se uplatňovalo i na iluzívních
„klenbách“. Od poloviny 18. století administrativní tlak na nespalnou úpravu stropů - dodatečné podbíjení starých, nové omítané stropy už s hrubě tesanými trámy. Počátky užití dvou vrstev trámů (pro podlahu a podhled), zejména v erárních stavbách „typlové“ stropy z hraněných trámů na sraz, s omítaným lícem
Krovy
stále výhradně hambalkové, běžný typ vazby má ležaté stolice, u větších krovů ve dvou „patrech“, často doplněné věšadlem se vzpěrami. V raně
barokních krovech podélné zavětrování ještě ve střední rovině, v ležatých stolicích podélné zavětrování různými sestavami diagonál v plochách stolic. Členění na plné a prázdné vazby s výměnou a krátčaty u vazných trámů je již běžné. Kromě plátování začíná růst podíl čepovaných spojů,
v železných spojích (třmeny věšáků) se objevují šrouby se čtvercovými matkami s naseknutými hranami. Zpracování materiálu je nadále výhradně ruční, s kolíkovým jištěním spojů. Počátky stojatých stolic - u menších krovů a na venkově s jednou stolicí pod středem hambalků, postupně se dvěma stolicemi pod konci hambalků. Mansardové krovy (skutečné i falešné) s ležatými i stojatými stolicemi, s profilovanými tesanými římsami
Schody
ve větších stavbách víceramenné, převážně již bez vřetenové zdi,
klenuté, stavěné jako skelety (kobylí hlavy), postupně s vyšším podílem zděného (kamenného) provedení stupňů. Kruhová vřetenová schodiště (i oválná, případně s dutými vřeteny) ustupují do podružného postavení. Na venkově schody převážně dřevěné, žebříkové nebo zalomené s fošnovými schodnicemi a prkennými stupni
Vytápění
kuchyně nadále dymníkového typu s nepřímým vytápěním, ve vyšším prostředí komíny již zděné, na vesnicích začínají ustupovat dřevohliněné dymníky zděnému provedení. Ve větších a vícepodlažních stavbách stoupá podíl přikládacích míst u komínů ve stěnách, bez vazby na kuchyně. Vytápění obytných místností kachlovými kamny již všude běžné, na vesnici obvyklá sestava kamen a
pece na pečení chleba, v regionálních variantách. Osvětlení stále otevřeným plamenem - olejové lampy, svíčky a louče (na vesnicích v jihozápadním sektoru Čech nástěnné krby)
Otvory a doplňky
A) Dveře a vrata
točnicové zavěšení pouze u vrat, svlaková konstrukce u vrat, těžších a vesnických dveří, ve vyšším prostředí interierové dveře již rámové, na
venkovních závěsech esovitého typu. U náročnějších vrat běžná dvouvrstvá skladba nosné svlakové a pohledové rámové konstrukce, vrata pouze s rámovou konstrukcí jen výjimečná. Portály z tesaného kamene nebo zděné, trámové zárubně s profilací nebo profilovaným obložením a také obkládaných prostupy bez zárubní, na venkově jednoduché nebo s římsou. Ke konci období nástup křížových závěsů a v nejhonosnějších interiérech první zapuštěné závěsy, případně závěsy „skříňové“. Zámky nadále venkovní, krabicové s kovanými klikami. V honosném provedení v závěru období uplatnění mosazi a olivových klik (včetně počátků zapouštění krabic)
Otvory a doplňky
B) Okna stále jednoduchá vnitřní, základní dělení rámu s oblounovým profilem, zasklívání do olova se šestiúhelnými skly, postupný přechod na větší obdélné tabulky ještě s olověnými spoji a v závěru období s počátkem členění dřevěnými příčlemi. Po polovině 18. století dodatečné přidávání druhých vnějších oken, náročné novostavby v té době již s dvojitými okny, závěsy oken stále výhradně vnější. Na vesnici v roubených stavbách přechod od trámových zárubní k fošnovým ostěním, v severních Čechách v roubených stavbách okna spíše vnější
Povrchy
převážně omítané, hlazené dřevem, v tesaném kameni pouze ostění
(celá fasáda z tesaného kamene nadále zcela výjimečná). Převažují barevné nátěry povrchů: pro raně barokní stavby je typická kombinace tmavá šedá (až černá) a bílá, a zejména červená - bílá v obou tektonických variantách. Běžné je i vícebarevné malování - včetně mramorování, kombinace s plastickým ztvárněním plochy, iluzívní malování oken i dalších článků. Vícevrstvé omítky, v náročných interiérech obklady včetně umělého mramoru
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
KLASICISTNÍ STAVBY - od závěru 18. do poloviny 19. století.
- Závěr vývoje tradičního nízkopodlažního stavitelství, velký sídelní rozvoj zejména na venkově, kde začíná masová materiálová proměna ke zděným stavbám. Nové stavební druhy (erární stavby, vícebytové nájemné domy). Stejnorodá kvalita stavební kultury, daná rozvojem stavebního školství i silniční dopravní sítě v rámci velkého státoprávního útvaru. V závěru období zákaz projektové činnosti neškolených stavitelů. K poznání staveb v tomto období již běžně přispívají prameny písemné, ikonografické a dochované projekty
Zdivo
převážně smíšené, s cihlami v armaturách, roste podíl staveb, zděných
úplně z cihel. Tenčí stěny díky počátkům ztužování kovanými pásy a běžnému kotvení čel trámů. Další zmenšení podílu tesaného kamene na průčelí, zednické provedení a omítaný povrch běžně i na ostěních. Uzavření dveřních a okenních nik většinou rovné, ale zděné jako záklenek. Masový nástup zděného provedení staveb i na vesnici
Klenby
naprostá převaha plackových kleneb, masově používaných i na venkově
včetně vícelodního řešení s podporami, podíl půlelipsově valených kleneb s pětibokými výsečemi i tradičních kleneb křížového typu. Postup ke stále plošším profilům, u placek k obdélným „pruským“ klenbám
Dřevěné a kombinované stěny vč. hlíny
na přelomu 18. a 19. století vrcholí na vesnici tradiční kultura dřevěné stavby, vzápětí administrativní zákaz. Iluzívní předstírání „zděných“ stěn pomocí omítaného povrchu dřevěných konstrukcí u nás omezeno spíše jen na lehké příčky
Stropy
pohledové trámové už jenom ojediněle na venkově (zákaz), běžné jsou trámové s omítaným podhledem a fabionem, často v kompaktní „typlové“ skladbě. Dvouvrstvé kladení trámů v sociálně vyšším
prostředí již běžné, závěr užití iluzívních kleneb
Krovy
základní typ krovu hambalkový se dvěma stojatými stolicemi, u větších
rozponů ještě se středním věšadlem, vynášeným vzpěrami, nejen na venkově doznívání užití ležatých stolic (včetně mansardových tvarů). Zpracování dřeva nadále ruční, převaha spojů již čepovaná, jištěná kolíky, železné spoje kované, šrouby se čtvercovými matkami. Počátky nástupu vaznicových krovů s nižším sklonem, od třicátých let do doby kolem poloviny století se užíval i tzv. Ránkův krov
Schody
ve velkých objektech víceramenné schody barokního typu s plackovými a půlelipsově valenými, postupně ploššími segmentovými klenbami, s kobylími hlavami s postupným přechodem k segmentovým pasům, s antikizujícími sloupovými případně pilířovými podporami, se stupni zděnými i dřevěnými. Zděné a klenuté schodiště se stává běžnější i ve venkovských zděných domech. V městských domech nástup schodišť půlkruhového tvaru zpočátku se zděným vřetenem, později visutých (s volným zrcadlem), se vzájemně zaklesnutými kamennými stupni
Vytápění tradiční dymníkové kuchyně nadále převažující, u vícepodlažních staveb
aditivní sestava sopouchů až do komínových hlav. V závěru období ve městech počátky nástupu tahových komínů, spojené s likvidací dymníkových kuchyní, zaváděním sporáků a přímo obsluhovaných kamen, zatím bez vlivu na venkov. Ve významných novostavbách teplovzdušné vytápění, v osvětlení nástup petrolejových lamp
Otvory a doplňky
A) Dveře a vrata
u vrat konstrukce svlaková, ojediněle rámová, v náročnějším provedení typická sestava obou způsobů s pásovými nebo křížovými závěsy, venkovská vrata točnicová. Portály kamenné a zděné, zárubně trámové nebo fošnové, běžně s obložením s jednodušší profilací, obkládané prostupy. Závěsy v interierech zapouštěné se žaludovými konci, skříňové, na venkově ještě i jednoduché závěsy vnější – esovité nebo křížové. Zapouštěné zámky (zpočátku s objemnějšími krabicemi) postupně běžnější, vnější zámky ustupují do venkovského prostředí. Kliky kované nebo lité (mosaz, litina), včetně olivových tvarů
Otvory a doplňky
B) Okna u novostaveb dvojitá s postupným ustupováním vnějších oken za líc
fasády, na venkově dále jednoduchá vnitřní, s případným přidáváním sezónních „zimních“ oken. Běžné členění menšího okna šestitabulkové, u větších oken více tabulek již výhradně s dřevěnými příčlemi. V náročnějších stavbách počátky zapouštěných závěsů i u oken, rovněž s konci žaludového tvaru
Povrchy
převaha zcela omítaných povrchů, barevné nátěry oproti baroku
tlumenější, s chladnějšími odstíny barev, běžně s pastelovou plochou a bílými vystupujícími pásy a lemy otvorů
FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA ARCHITEKTURY
R E K O N S T R U K C E A O C H R A N A P A M Á T E K
STAVBY ZE 2.POLOVINY 19.STOLETÍ - počátky novodobého průmyslového sídelního a stavebního rozvoje, v souvislosti s rozvojem železniční sítě začátek konce tradičního regionálního užívání stavebních materiálů. Další nárůst nových stavebních druhů s počátky vícepodlažní výstavby (nájemné domy). Nová výstavba je převážně zděná i na venkově, projektují již výhradně školení odborníci, povinné archivování projektů
Zdivo
všechny materiálové kombinace včetně tesaného kamenného povrchu
(v souvislosti s historizují architekturou), výraznější užití režného cihlového zdiva (průmyslové stavby, venkov), díky železnici užití zvlášť kvalitních materiálů i mimo oblast jejich tradičního výskytu. Stavby s kompletně cihlovým zdivem postupně zcela běžné zejména ve městech, cihly téměř výhradně „rakouského“ formátu, u vícepatrových cihlových staveb zeslabování o 7,5 resp. 15 cm po patrech směrem vzhůru, rozsáhlé přezdívání starších dřevěných staveb na venkově. Vodorovné ztužování u jednodušších staveb kotvením konců stropních trámů, u větších a vícepatrových budov pásové železné kleštiny v hlavních zdech, zejména obvodových. Malta nadále vápenná, v závěru období nástup cementu a železobetonu, rozvoj železných konstrukcí
Klenby
díky historizující architektuře užití všech typů kleneb, v plynulém vývoji
postup od pozdních plackových kleneb ke klenbám segmentovým případně neckovým zpočátku s klenutými pasy, od závěru století s válcovanými ocelovými profily, posléze s velkým uplatněním na
venkově (klenby stájové)
Dřevěné a kombinované stěny vč. hlíny
díky benevolenci stavebního řádu opětné užití dřevěných (zejména rámových) stěn, a to i na veřejných stavbách (rámové a bedněné doprovodné drážní stavby)
Stropy
trámové s omítanými podhledy, v náročnějším provedení s oddělenou
konstrukcí pro podlahu a podhled, na venkově často „typlové“. V závěru období nástup ocelových válcovaných profilů, kombinovaných s kolmo
vkládanými trámky
Krovy
zejména na venkově nadále především ještě hambalkové se dvěma stojatými stolicemi, užívají se i deriváty Ránkovy soustavy. Na větších stavbách ve městech postupná převaha vaznicových krovů s půdními nadezdívkami, jejichž stolice propojují v příčném směru dvojice kleštin, umístěných pod sloupky a spojených s nimi šrouby resp. svorníky, stále se čtvercovými matkami. Užívá se i vaznice hřebenová, stolice pod vaznicemi mohou být i šikmé, typu V. V poslední čtvrtině století přibývají přesahy konců vaznic, na kterých je krajní vazba nesena před štítem, často doplněna dekorativními dřevěnými prvky
Schody
pokračování půlkruhových schodišť visutých, později návrat k rovnoramenným půdorysům, postupně s užitím železných tyčových
prvků ve schodnicích a u podest, klenutých případně neckovými či segmentovými klenbami. Stupně (a někdy i desky podest) především z tesaného kamene
vítězství tahových komínů se sporáky a přímo obsluhovanými kamny i
na vesnicích, adaptace starších dymníků podezděním a uzavřením spodního ústí, v nových vícepodlažních domech samostatné sopouchy z jednotlivých pater, sdružované do aditivních komínových sestav, zejména ve městech přechod na topení uhlím případně koksem, ve velkých objektech první případy centrálního vytápění (uhlí - voda, koks - pára)
Otvory a doplňky
A) Dveře a vrata
dveře výhradně rámové s výplněmi, venkovní závěsy (křížového typu) už jenom u vrat, u běžných dveří i na venkově již zapuštěné závěsy s „bambulkovými“ konci, vesnická vrata nadále točnicová. Z tesaného kamene již pouze vstupy významnějších budov, dřevěné zárubně převážně obložené, fošnové a trámové. Zámky zapuštěné, kliky litinové a zejména mosazné s polygonálním profilem nebo složitějším novorenesančním tvarováním, klíčové štítky s oblými odsazenými konci
Otvory a doplňky
B) Okna u novostaveb převážně dvojitá vnitřní dovnitř otevíravá (tzv. špaletová), rovněž s bambulkovými zapuštěnými závěsy, ovládaná
dvouramennými klikami s tyčovými rozvorami v klapačkách, vnější zavěšování už jenom na vesnicích. U starších jednoduchých oken pokračování tendence doplňování druhých oken, zpravidla vnějších. Členění běžné velikosti okna zpočátku ještě šestitabulkové, později typu „T“ s většími skly
Povrchy
vzhledem k historizujícímu charakteru architektury všechny povrchové úpravy, v interierech složité výmalby s užitím šablon. Konec masivních a
