Rekonstukce a dostavba polikliniky Ul. Hvězdova, Praha...

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Číslo zakázky: 13020107005 Číslo dokumentu: 1 Číslo výtisku: 0

červen 2013

Rekonstukce a dostavba polikliniky Ul. Hvězdova, Praha 4

Korozní průzkum

Sídlo a faktura ční adresa: Tel.:+420 221 489 111 IČ: 411 87 628, DIČ: CZ 411 87 628 INSET s.r.o., Lucemburská 1170/7, 130 00 Praha 3 Fax:+420 266 311 212 Reg.: v OR u MS v Praze, oddíl C, vložka 2853 e-mail: [email protected] www.inset.com KB Praha, číslo účtu: 90303071/0100

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Číslo zakázky: 13020107005

Číslo dokumentu: 1

Zakázka: Rekonstukce a dostavba polikliniky Ul. Hv ězdova, Praha 4

Dokument: Korozní pr ůzkum Objednatel: K+K pr ůzkum, s.r.o. Zhotovitel: INSET s.r.o., Divize geologie a geofyziky, Lucemburská 1170/7, 130 00

Praha 3 Tel.: +420 221 489 103, e-mail: [email protected]

Odpovědný řešitel: Pavel Janek

Ředitel divize: RNDr. Oldřich Levý Dokument vypracoval: Pavel Janek

Měření provedl: Pavel Janek

Výstupní kontrola: Lucie Pokorná Rozdělovník: 1 - 4 K+K průzkum, s.r.o. 0 spisovna INSET s.r.o.

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1

Závěrečná zpráva

Strana č. 3

Název zakázky: Rekonstukce a dostavba polikliniky Ul. Hvězdova, Praha 4 Název dokumentu: Korozní průzkum

OBSAH: 1. Úvod ...................................................................................................................... 4 2. Metodika měření.....................................................................................................5 4. Výsledky korozního průzkumu................................................................................6 5. Závěr ...................................................................................................................... 7 Výňatek z TP 124

SEZNAM PŘÍLOH: 1. Situace měřicích míst BP s vyznačením směru jejich šíření 2. Protokol měření bludných proudů 3. Vysvětlivky 4. Časové průběhy měření velikosti a azimutů bludných proudů - polární grafy četnosti měřených veličin

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 4


1. Úvod Na základě objednávky firmy K+K průzkum s..r.o. jsme provedli měření velikosti a směru bludných proudů pro dostavbu a rekonstrukci objektu Polikliniky v ulici Hvězdova v Praze 4.

Obr č.1 Přehledná mapa

Ve vzdálenosti cca 350m východně od zájmového území se nachází významný zdroj stejnosměrných bludných proudů, trasa metra „C“ vedoucí pod ulicí Na Pankráci. Bludné proudy se mohou šířit na značné vzdálenosti od zdrojů (i několik kilometrů). Tomu napomáhají podzemní liniová zařízení a kolejová tělesa. . Geoelektrický průzkum k posouzení korozní agresivity prostředí z hlediska bludných proudů byl proveden podle pracovního postupu systému jakosti ISO 9001 09/01/04 “Měření polí bludných proudů” firmy INSET s.r.o. 1.1 Účelem měření bylo stanovit stupeň korozní agresivity prostředí z hlediska geoelektrických veličin.

1.2 Průzkum byl zaměřen na zjištění velikosti a směru bludných proudů. Měření bylo provedeno podle norem:

ČSN 03 8363 - Měření zdánlivého měrného odporu půdy Wennerovou metodou ČSN 03 8365 - Stanovení přítomnosti bludných proudů v zemi 1.3 Provedené měření bylo vyhodnoceno podle normy ČSN 03 8372 - Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uložených v zemi nebo ve vodě. 1.4 Měření bylo provedeno 11.6.2013. Zemní prostředí bylo vlhké. Venkovní

teplota se pohybovala kolem 25°C.

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 5


Obr. č. 2 Pohled na lokalitu 2. Metodika m ěření Měření měrného elektrického odporu zemního prostředí bylo provedeno na jednom bodě, který se shoduje s místem měření bludných proudů. 2.1 Měření zemních odpor ů Pro měření zdánlivého měrného odporu zemního prostředí byla použita čtyřelektrodová metoda podle Wennera s použitím měřicího přístroje Chauvin Arnoux C.A 6470. Tato geoelektrická metoda umožňuje z poměru měřeného napětí a do země vnucovaného proudu pomocí modifikovaného Ohmova zákona stanovit zdánlivé měrné odpory ρ (Ωm), které jsou základním interpretačním parametrem odporových metod. Hloubkový dosah metody je úměrný rozestupu elektrod. Použili jsme tři hloubkové úrovně – 3, 5 a 10 m. Pro výpočet intenzity proudového pole byla použita hodnota s nejnižším odporem. 2.2 Bludné proudy Měření bludných proudů bylo realizováno podle požadavků ČSN 03 8365. K měření byla použita převodníková 80-ti kanálová 16 bitová deska PCI - 6225 - firmy National Instruments umístěná v přenosném počítači. Měření bylo realizováno v diferenciálním zapojení s vnitřním odporem 2MΩ. Měření bylo provedeno na jednom stanovišti. Měřicí referenční elektrody byly umístěny v rostlém terénu. Umístění měřicího bodu je vyznačeno v příloze č. 1, ve které jsou vyznačeny také směry šíření bludných proudů a směr výsledného vektoru. Na měřicím bodě byla umístěna čtveřice nepolarizovatelných elektrod Cu/CuSO4 tvořící dva dipóly na sebe kolmé.

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 6


Potenciálové rozdíly byly registrovány po dobu 30 minut frekvencí 131 Hz a každou sekundu byl uložen průměr z naměřených hodnot. Před a po měření byla zjišťována polarizace elektrod. Zpracování dat při měření bludných proudů bylo provedeno na PC s použitím programu ”KORO”. Naměřené hodnoty potenciálových rozdílů byly opraveny o interpolovanou hodnotu polarizace elektrod a přepočteny na složky intenzity elektrického pole E1 a E2. Z průměrných hodnot těchto složek byla vypočtena velikost vektoru el. pole E a jeho azimut. Pro určení vektoru proudové hustoty J byla změřena hodnota měrného odporu zemního prostředí. Na základě proudové hustoty byl stanoven stupeň korozní agresivity prostředí na ocel podle ČSN 03 8372. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v příloze - protokolu korozních měření a grafech: souhrnný graf zobrazuje časový průběh velikostí a azimutů vektoru intenzity el. pole E [mV/m] grafy bodu zobrazují složky S-J a V-Z, velikosti a azimuty vektoru E, na následující stránce jsou polární grafy naměřených vektorů E, jejich relativní velikosti a relativní četnosti v úhlových intervalech 5° Uvedený postup, t.j. výpočet velikosti vektorů ze středních hodnot jejich složek, je předepsán v ČSN 03 8365. Jedná se o výpočet vektorového součtu dílčích měření, děleného počtem měření. Tento postup má tu výhodu, že kompenzuje případnou střídavou složku bludných proudů, která má na vznik korozních jevů jen malý vliv.

3. Výsledky korozního pr ůzkumu 3.1 Velikosti zdánlivých m ěrných odpor ů zjišt ěných Wennerovou metodou

Zdánlivý měrný odpor vrstev podloží [ ΩΩΩΩm] místo měření 0 - 3m stupe ň

agresivity 0 - 5m stupe ň agresivity 0 - 10m stupe ň

agresivity

bod č. 1 69,0 II. stupeň 51,8 III. stupeň 34,5 III. stupeň

Tab. č. 1

Hodnocení agresivity zemního prostř edí z hlediska zdánlivých m ěrných odpor ů podle ČSN 03 8372 (Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uložených v zemi nebo ve vodě)

stupe ň korozní agresivity zdánlivý m ěrný odpor ( ΩΩΩΩm)

I. stupeň - velmi nízká > 100

II. stupeň - střední 50 – 100

III. stupeň - zvýšená 23 – 50

IV. stupeň - velmi vysoká < 23

Tab. č. 2

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 7


3.2 Proudová hustota v zemním prost ředí

Tab. č 3

Hodnocení agresivity zemního prostř edí z hlediska proudové hustoty podle ČSN 03 8372 (Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uložených v zemi nebo ve vodě)

Tab. č. 4 4. Závěr Naměřené a vypočítané hodnoty jsou klasifikovány podle normy ČSN 03 8372 - Zásady ochrany proti korozi neliniových zařízení uložených v zemi nebo ve vodě a Technických podmínek TP 124 - Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce na pozemních komunikacích. Zdánlivé m ěrné odpory: Na lokalitě jsou velikosti zdánlivých měrných odporů v intervalu 34 – 69 [Ωm] které charakterizují zemní prostředí jako zvýšeně a středně agresivní - III. a II. korozní stupeň. Bludné proudy: Naměřené hodnoty jsou v prostoru projektované přístavby vyšší než 100 µA.m-2 . Z hlediska intenzity proudového pole hodnotíme zájmové území - IV. stupn ěm korozní agresivity - agresivita velmi vysoká.

PRŮMĚRNÉ HODNOTY

místo m ěření proudová hustota

[µA.m-2] azimut

počet vektor ů

v sektoru 0° - 90°

[%]

stupe ň

korozní agresiviity

bod.č. 1 123,7 55 100 IV. stupe ň – velmi vysoká

stupe ň korozní agresivity proudová hustota ( µA.m-2)

I. stupeň - velmi nízká < 0,1

II. stupeň – střední 0,1 – 3

III. stupeň – zvýšená 3 – 100

IV. stupeň - velmi vysoká > 100

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 8


Stávající zemní prost ředí projektovaného objektu vzhledem k výše uvedeným výsledk ům klasifikujeme podle geoelektrických veli čin jako velmi vysoce agresivní - IV. korozní stupe ň. Vzhledem k výše uvedeným výsledk ům měření doporu čujeme použít pro projektované objekty Základní ochranná opat ření stupe ň č. 4 dle TP 124. V Praze 21.6.2013 Pavel Janek Poznámka Základní opatření pro omezení koroze železobetonových základových konstrukcí v prostředí zvýšené a velmi vysoké agresivity jsou uvedeny v ČSN 03 8350 a ČSN EN 206-1 doplněné změnou Z3. TP124 (Základní ochranná opatření vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací) stanovuje stupeň a provedení ochranných opatření. V prostředí se zvýšenou a velmi vysokou agresivitou ve vztahu ke kovovým konstrukcím je nutné provést potřebná ochranná opatření: 1/ realizovat vhodnou primární ochranu 2/ je vhodné aplikovat také sekundární ochranu 3/ omezit ší ření bludných proud ů z okolí do konstrukce stavby

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 9


Výňatek z TP 124:

Tabulka 1

Stupn ě základních pasivních ochranných opat ření pro omezení vlivu bludných proud ů

Základní ochranná opatření stupeň č.

Proudová hustota [A.m 2] [µA.m2] hodnoty změřené nebo přepočtené koeficientem sacího efektu mostu

Provedení základních ochranných opatření.

Opatření dle číslic a písmen lze kombinovat

na základ ě odborného posouzení

1

< 1.10-7

< 0,1

1. Primární ochrana dle ČSN ISO 9690 (73 125) a ČSN P ENV 206 (73 2403), tab. 3 A - bez propojení výztuže a jejího vyvedení na povrch konstrukce

2

1.10-7 ~ 3.10-6 0,1 ~ 3

2. Kombinace primární ochrany dle ČSN ISO 9690 (73 1215) a ČSN P ENV 206 (73 2403), tab 3 a případné sekundární ochrany dle TP, čl. 5.2 B - bez propojení výztuže a jejího vyvedení na povrch konstrukce

3

3.10-6 ~ 1.10-4

3 ~ 100

3. dtto ad 2 plus C - konstrukční opatření dle TP, čl. 5.3, bez propojení výztuže a jejího vyvedení na povrch konstrukce

4 1.10-4 ~ 3.10-3 100 ~ 3000

4. dtto ad 2 plus D - konstrukční opatření dle TP, čl. 5.3, včetně propojení výztuže a jejího vyvedení na povrch konstrukce

5

>3. 10-3

> 3000

5. dtto ad 4 plus E - dokumentace „Elektrické rozvody a zařízení pro kontrolu bludných proudů“ umožňující elektrická a geofyzikální měření (DEM) včetně realizace ev. návrhu následných ochranných opatření

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 10


5. Základní pasivní ochranná opat ření pro omezení vlivu bl udných proud ů na úložná za řízení

Úložná zařízení, jež mohou být dotčena bludnými proudy, musí být vybavena základními pasivními ochrannými opatřeními podle tabulky 1.

Základní pasivní ochranná opatření se dělí na

- primární ochranu - sekundární ochranu - konstrukční opatření

5.1 Primární ochrana

5.1.1 Při volbě způsobu ochrany se upřednostňuje primární ochrana, především opatřeními podle platných předpisů38. Základní ustanovení z těchto předpisů shrnují čl. 5.1.2 až 5. 1.11

5.1.2 Minimální tloušťky betonu krycí vrstvy pro předepsanou značku betonu a třídu prostředí jsou uvedeny v předpisech 39 a jsou dostačující i z hlediska ochrany před bludnými proudy.

37 TP 72 Diagnostický průzkum mostů PK 38

CSN P ENV 206 (73 2403), ČSN 73 1209, TKP 97, kapitola 18

39 tabulka 17, ČSN 73 6206 změna 2, TKP 97, kapitola 18

5.1.3 Je nutno maximálně omezit možnost vzniku trhlin v betonu. Volí se vhodná konstrukční a technologická opatření, např. úprava výztuže, nižší vodní součinitel a vhodný podíl frakcí kameniva v betonu. 5.1.4 Použití elektricky vodivých (kovových) podložek (distančních vložek) pro krytí výztuže je nepřípustné. 5.1.5 Při použití portlandských cementů je nutné přihlédnout k agresivitě prostředí. 5.1.6 Betony, které jsou v kontaktu se zemí, se navrhují vodotěsné. 5.1.7 U železobetonových konstrukcí nesmí obsah chloridových iontů v betonu překročit 0,4% Cl- z hmotnosti cementu. 5.1.8 U konstrukcí z předpjatého betonu nesmí obsah chloridových iontů přestoupit 0,2% Cl- z hmotnosti cementu a obsah sulfidů a siřičitanů 0,02% z hmotnosti cementu. 5.1.9 Kamenivo pro výrobu předpjatého betonu nesmí obsahovat více než 0,02% ve vodě rozpustných chloridů. 5.1.10 Záměsová voda nesmí obsahovat více chloridů než 250 mg Cl-.1-1 pro výrobu předpjatého betonu a 500 mg Cl-.1-1 pro výrobu železobetonu. 5.1.11 Doporučuje se používat moderních přísad a příměsí, které jsou elektricky málo vodivé. Je zakázáno pro betonáže používat přísady a příměsi obsahující chloridy nebo jiné podobné látky zvyšující vodivost betonu. 5.1.12 Je nutné dodržovat maximální vodní součinitel podle ČSN P ENV 206 tabulka 3. Přísady nesmí obsahovat více než 0,1% chlorida4l. Příměsi nesmí nepříznivě ovlivnit trvanlivost betonu a nesmí způsobovat korozi betonu.

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 11


5.1.13 Stanovení obsahu chloridů v čerstvém případně ztvrdlém betonu dokládá pro zhotovitele stavby dodavatel betonu. Kontrolní zkoušky čerstvého betonu včetně stanovení Cl- v jednotlivých složkách betonu se provádí podle TP 121. 5.1.14 Složení betonů archivuje správce pozemní komunikace. Protokoly o složení betonů jsou podkladem pro hodnocení korozního stavu úložného zařízení. Hodnocení ve smyslu těchto TP provádí specializované pracoviště v rámci DEM. 5.1.15 Ochranu výztuže lze provádět pokovením (např. zinkováním) nebo použitím povlakované výztuže. Při použití povlakované výztuže neplatí ustanovení týkající se -provařování výztuží podle čl. 5.3.3 a následujících.

5.2 Sekundární ochrana

5.2.1 Pro ochranu před účinky bludných proudů se využívá ochrana betonové konstrukce před agresivními vlivy zemin, před zemní vlhkostí i podzemní vodou, před agresívními vlivy kapalných, plynných i tuhých látek, před klimatickými vlivy i před vlivem provozu. 40 ČSN P ENV 206, č1.7.3.1.5., ČSN 73 1209, tabulka 13, st. A3 41 TKP 97, kapitola 18, č1.18.3 42 Povlakovaná výztuž je významné pasivní ochranné opatření, které v našich podmínkách není doposud z zodpovídajících norem - viz : Obdobné zahraniční předpisy" uvedené v těchto TP - ve spolupráci se specializovaným pracovištěm, resp. podle připravovaných TP „Povlakovaná výztuž do betonu ", MDS 2000. 5.2.2 Způsob sekundární ochrany spo čívá v navržení vhodného systému ochrany povrchu betonu ohrožené konstrukce. Používá se impregnace betonu, nát ěry, nást řiky, fólie, izola ční pásy a pod.

5.3 Konstruk ční opat ření 5.3.1 Hlavní zásadou těchto návrhů je z korozního (elektrochemického) hlediska minimalizovat tvorbu makro a mikročlánků na úrovni „výztuž - beton - výztuž" vhodným propojováním výztuže a dále elektroizolačním oddělováním jednotlivých části stavby od sebe snižovat (eliminovat) průchod bludných proudů nebo odvádět bludné proudy řízeným způsobem z konstrukcí a umožňovat jejich měření. 5.3.2 Rozčlenění do prvk ů stavby Stavby se podélně rozčlení (tam, kde je to technicky možné) v podélném směru (zejména rovnoběžně s dráhou) na jednotlivé galvanicky oddělené prvky stavby. Rozčleněním stavby se rozumí rozdělení včetně založení stavby; rozčlenění na úrovni příčných dilatací nad terénem na společném, založení stavby je neúčinné, jedná se pak o jeden stavební celek. Rozčlenění stavby je vhodné proto, aby bylo možné uskutečnit lokální ochranná opatření a místně umožnit měření vlivu bludných proudů. Podélné členění stavby se provádí v závislosti na technickém řešení stavby, doporučuje se dělení (vodivé přerušení) izolační vložkou po cca 50 až 100 m. Toto ustanovení se týká zejména tunelů, opěrných stěn a gabiónů. U rámových konstrukcí se elektrické izolační oddělení provede v místech dilatací jednotlivých částí mostů. U mostních objektů s uložením nosných konstrukcí na ložiscích se podélné rozčlenění stavby provádí izolačním uložením nosných konstrukcí na spodní stavbu. 5.3.3 Provedení výztuže ve spodních stavbách mostů a ostatních stavbách uložených v zemi. Základním opatřením je zajištění dostatečného krytí výztuže (čl. 5.1.2) s použitím nevodivých nebo betonových distančních podložek. Ochranné opatření zabraňující vznik koroze přechodem bludného proudu mezi výztužemi spočívá v elektrickém spojení výztuží svarem, termickým spojem, apod. (dále jen provaření výztuže). Toto opatření koresponduje s požadavkem na

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 12


ochranu proti přepětí a nebezpečnému dotyku . Části staveb uložené v zemi se přednostně využívají jako součást uzemňovací soustavy před strojenými zemniči. Pro účely ochrany proti účinkům bludných proudů je postačující následující způsob provaření výztuže podle čl. 5.3.3.1 až 5.3.3.8. Požadavky na kvalitu svařování jsou uvedeny v čl. 5.3.4.13. 5.3.3.1 Piloty Vertikální výztuže se provaří v dolním a horním prstenci armokoše.U podélně prodlužovaných armokošů se doporučuje v místě prodloužení umístit prstenec, kekterému se provaří „spodní" i „horní" výztuž. Prstenec je možno nahradit spirálovou výztuží. Provaření navazujících vertikálních výztuží je možné řešit za předpokladu důsledného značení i provařením dvou protilehlých prutů armokoše. Pro stupeň ochranných opatření č.4 a č.5 podle tabulky 1 se armokoš nesmí položit na dno vrtu a musí být rovnoměrně vystředěn nevodivými nebo betonovými distančními podložkami.

5.3.3.2 Mikropiloty V místech spojení jednotlivých dílů mikropiloty se doporučuje šroubový spoj doplnit svarem, mikropilota nesmí být uložena na dno vrtu (krytí se zajišťuje vhodnou distanční podložkou ze spodu mikropiloty). 5.3.3.3 Základové pasy, patky, mostní op ěry, ostatní Provaření výztuže se provádí po obvodě tělesa armokoše (např. v hranách patky). Podle rozměru základu se provede provaření v dalších vybraných výztužích např. podle přílohy 1, obrázek 2. Volba četnosti provaření (vzdálenost svarů) se volí po dohodě se zhotovitelem realizační dokumentace stavební části, eventuelně zhotovitelem stavby.

5.3.3.4 Podlahy Pokud je součástí stavby pozemní komunikace pozemní stavba, postupuje se při návrhu ochranných opatření na betonové konstrukci obdobně jako v předchozích ustanoveních. Betonové podlahy se ukládají zpravidla na izolaci proti vlhku. Tato izolace je součástí ochranných opatření proti účinkům bludných proudů a navrhuje se celoplošná. Výztuže seprovařují v podlahách ve zvoleném rastru v horních i dolních vrstvách, KARI sítě se vzájemně propojují bodovými svary ve vhodném rastru podle zvolené technologie. V krajích podlah se výztuž vyvádí a připojuje zpravidla k vývodům spodní stavby nebo systému uzemňovací soustavy.

5.3.3.5 Měřicí vývody z výztuže. Pro stupeň ochranných opatření č.4 a č.5 se z provařených výztuží vyvede měřicí vývod,který se umísťuje na povrchu konstrukce. Měřicí vývod se provádí např. formou ocelových destiček opatřených šroubem nebo závitem a zdířkou pro banánek podle přílohy 1, obrázek 3a, 3b, případně vyvedených šroubů na povrch konstrukce nebo šroubů zapuštěných v betonu a uložených v krabičce. Jako měřicí vývody lze použít standardní vývody pro uzemňovací soustavy určené do betonových konstrukcí např. mosazná hlavice s Fe tyčí nebo lanem, atd.), viz příloha 1, obrázek 3c. Umístění měřicích vývodů, stejně tak jako definování provaření výztuže, je součástí stavební části dokumentace mostního objektu. Doporučuje se, aby volbu a umístění měřicích vývodů zhotovitel dokumentace stavební části konzultoval se specializovaným pracovištěm. V případě, že se u mostních objektů navrhuje vyvést vývod výztuže spodní stavby pro účely měření do nosné konstrukce, navrhne se vývod z podpěry obvykle v blízkosti ložiska. Vývod se provede drátem FeZn Ø8 nebo Ø10 mm v délce 100 mm nad povrch pilíře. Délka vývodu se upřesňuje podle způsobu použití vývodu. Vývod bude uložen do instalační krabice, ve které bude provedeno napojení na kabelové vedení. Vývod s přechodem na kabelové vedení musí být utěsněn proti vlhkosti. Vývod může sloužit zároveň jako součást latentního spoje ochrany proti přepětí.

Zakázka č. 13020107005

Dokument č. 1


Strana č. 13


5.3.3.6 Provedení vývod ů z výztuže v zemi, zemnící pásky

Vývody z výztuže betonu se navrhují nad úrovní terénu. Vývod musí být proveden podle normy46, tj. vývod musí být opatřen dvojitým asfaltovým nebo pryskyřičným nátěrem v délce min. 100 mm v betonu a 200 mm mimo beton pokud se nejedná o měřící bod podle čl. 5.3.3.5. těchto TP.

Z hlediska ochrany proti účinkům bludných proudů se zemnící pásky nebo dráty z FeZn do základů nepřidávají. Ani z důvodů jiných 43 není vhodné do základu ukládat zemnící pásek, použije se prostá výztuž Fe. Pokud je nezbytné a prokázané protokolem z měření dílčích zemních odporů spodní stavby napojení strojených zemničů na základový zemnič z důvodu ochrany proti nebezpečnému dotyku nebo ochrany proti přepětí, napojení se provede zásadně . 1 v měřicích bodech, přičemž strojený zemnič musí být navržen tak, aby nekorodoval v důsledku článku výztuž v betonu - zemnící vodič v zemi. 43 ČSN P ENV 206 46 ČSN 33 2000-5-54, příloha NK

5.3.3.7 Propojování starých a nových výztuží p ři rekonstrukcích a opravách

Ustanovení platí obecně pro všechna úložná zařízení.

Př idává-li se př i opravách výztuž nebo se provádí př ibetonování, je nutno problematiku ev. vzniku korozních článků mezi starou a novou výztuží řešit ve spolupráci se specializovaným pracovištěm v rámci DZS. Vždy musí být zajištěno dostatečné krytí nové výztuže betonem ve všech místech.

P Ř Í L O H Y

Seznam příloh: 1/ Situace geoelektrických měření 2/ Protokoly měření bludných proudů 3/ Vysvětlivky 4/ Časové průběhy měření velikosti a azimutů bludných proudů - polární grafy četnosti měřených veličin

KRESLIL:

ZPRACOVAL:

ODP. ŘEŠITEL:

STAVBAZAKÁZKA:

OBSAHPŘÍLOHY:

Č. ZAKÁZKY:

MĚŘÍTKO: ČÍSLO PŘÍLOHY:

INSET s.r.o.Lucemburská 1170 / 7, 130 00 Praha 3www.inset.com tel. +420 284 821 551

RNDr. O. Levý

13020107005

1

OBJEDNATEL:

INVESTOR:

ÚČEL:

FORMÁT: DATUM:

ČÍS. ZPRÁVY:

06 / 2013

01297 x 520 mm

ZZ

KONTROLA:

P. Janek

K+K průzkum, s.r.o.

P.Janek

Situace geoelektrických měření

Legenda:

Směry vektorů E

Místa měření bludných proudů

23 Amm-2 Výsledný vektor BP

a jeho hodnota

124 Amm2

bod č. 1

P.Janek

POLIKLINIKA Praha 4Korozní průzkum

PROTOKOL KOROZNÍHO M ĚŘENÍ INSET s.r.o. 11.06.2013 14:49 Akce: Poliklinika ul. Hv ězdova, Praha 4 Aparatura: National Instruments PCI-6225 Časový krok : 1 s Měřil: Pavel Janek Po čet m ěření: 2335 Oprava na polarizaci elektrod: provedena ------------------------------------------------------------------------ Stanovišt ě: Bod č. 1 Směr S-J: kanál 1, azimut 0°, dipól 5 m, m ěrný odpor p ůdy 34.5 Ωm Směr V-Z: kanál 2, azimut 90°, dipól 5 m, m ěrný odpor p ůdy 34.5 Ωm koroz.agres. Sektor S-J V-Z % E[mV/m] Azim. I[µA/m2] (I) (Ro) + + 2.42 3.51 100.00 4.27 55 123.7 IV III - + 0.00 0.00 0.00 0.00 -- 0.0 I III - - 0.00 0.00 0.00 0.00 -- 0.0 I III + - 0.00 0.00 0.00 0.00 -- 0.0 I III Suma 2.42 3.51 100.00 4.27 55 123.7 IV III Pr ůměrná abs. hodnota vektoru: 4.33 125.6 IV III

PŘÍLOHA č. 2

Vysvětlivky:

1/ Sektor: + + 0° 90° - + 90° 180° - - 180° 270° + - 270° 360° S-J, V-Z - průměrná velikost E na dipólu % - procentuální vyjádření počtu vektorů v jednotlivých kvadrantech E[mV/m] - velikost výsledného vektoru Azimut - azimut výsledného vektoru I [ A/m] - vypočtená velikost “bludného proudu” kor. agres.- stupeň korozní agresivity podle ČSN 03 8372, 03 8375 Suma - naměřené hodnoty sečtené velikostně Prům. abs. hodnota vektoru - vypočítaná z velikostí (proto nemůže mít směr) 2/ - souhrnný graf - časový záznam velikosti vektorů E na všech stanovištích - azimut vektoru E - azimuty vektorů E na všech stanovištích 3/ - časový záznam E v uvedeném bodě ve směrech S-J a V-Z - velikost vektorů E v uvedeném bodě - azimuty vektorů E v uvedeném bodě

4/ - naměřené vektory E - polární graf všech vektorů

- relativní četnosti vektorů E v úhlových intervalech 5° - relativní velikosti vektorů E v úhlových intervalech 5°

PŘÍLOHA č. 3

PŘÍLOHA č. 4

- časové průběhy měření velikosti a azimutů E

- polární grafy četnosti měřených veličin

Date post:	12-Sep-2018
Category:	Documents
Upload:	dinhbao
View:	214 times
Download:	0 times

Rekonstukce a dostavba polikliniky Ul. Hvězdova, Praha...

Documents