+ All Categories
Home > Documents > Report č. 8

Report č. 8

Date post: 10-Mar-2016
Category:
Upload: vecer-s-ombudsmanem
View: 225 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
Strategie šíření informací pro konkrétní cílové skupiny občanů
7
OMBUDSMANEM Tento projekt je realizován za nanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. Strategie šíření informací pro konkrétní cílové skupiny občanů se zaměřením na roli veřejných knihoven Centrum vzdělávání občanů Polsko
Transcript
Page 1: Report č. 8

OMBUDSMANEM

Tento projekt je realizován za fi nanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací odpovídá výlučně autor. Publikace nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

Strategie šíření informací pro konkrétní cílové skupiny občanů

se zaměřením na roli veřejných knihoven

Centrum vzdělávání občanůPolsko

Page 2: Report č. 8

2

Shrnutí

Hlavním cílem zprávy je představit možné a účinné strategie šíření informací, které se využívají v praxi ve venkovských lokalitách, jako základ projektu Večer s ombudsmanem. Druhým cílem výzkumu je poukázat na nejhodnotnější a nejúspěšnější iniciativy, které by měly sloužit jako inspirace pro místní komunity. Ana-lýza strategií šíření informací vychází z průzkumu provedeného v místních knihovnách v Polsku.

Výsledky ukazují, že dospělí návštěvníci knihoven nejčastěji (38 %) využívají knihovnu k vyřizování kaž-dodenních záležitostí (používání Internetu, příprava dokumentů, přístup ke zdrojům informací), 14 % se zajímá o získání informací souvisejících se zdravím (během setkání s odborníky). Knihovníci poukazují na rostoucí zájem o knihovny v řadách seniorů, dětí z chudších rodin a osob hledajících zaměstnání. Studie prokázaly, že knihovny ve venkovských lokalitách stále více slouží jako Třetí místo – místo setkání, které je přá-telské, přístupné všem, které kombinuje výhody soukromého a veřejného života.

Úloha veřejných knihoven v místních komunitách – nejnovější výzkum

Existuje řada studií a publikací na téma veřejných knihoven v Polsku, jejich poslání a charakteristiky místní komunity v malých městech a venkovských lokalitách. Nejnovější z nich je zpráva s názvem „Proč Poláci potřebují knihovny?“, kterou vypracovala Laboratoř pro sociální inovaci a výzkum „Stocznia“ po třech letech zavádění programu na rozvoj knihoven. V roce 2012 proběhl v celé zemi kvantitativní a kvalitativní výzkum mezi uživateli a zaměstnanci veřejných knihoven, které se účastnily programu na rozvoj knihoven.

Cílem studie bylo mimo jiné prokázat využívání knihoven mezi dospělou populací (ve srovnání s dětmi a seniory). Výsledky ukázaly, že dospělí návštěvníci knihoven nejčastěji (38 %) využívají knihovnu k vyřízení každodenních záležitostí (používání Internetu, příprava dokumentů, přístup ke zdrojům informací), 14 % se zajímá o získání informací souvisejících se zdravím (během setkání s odborníky). Knihovníci poukazují na rostoucí zájem o knihovny v řadách seniorů, dětí z chudších rodin a osob hledajících zaměstnání. Studie prokázaly, že knihovny ve venkovských lokalitách stále více slouží jako Třetí místo – místo setkání, které je přá-telské, přístupné všem, které kombinuje výhody soukromého a veřejného života.

Tvrzení návštěvníků knihoven a knihovníků ukazují, že knihovny slouží také jako centra vzdělávání dospě-lých. 61 % návštěvníků knihoven tvrdí, že rozvíjejí svůj intelektuální kapitál prostřednictvím rozšiřování svých vědomostí a zvyšování způsobilosti související s používáním počítače a Internetu.

V souvislosti s projektem Večer s ombudsmanem je velice zajímavé, že pouze 17 % respondentů si myslí, že používání knihovny ovlivňuje úroveň zapojení občanů nebo souvisí s veřejnými otázkami.

Průzkum – činnost veřejných knihoven a způsob získání místní komunity

Za účelem vytvoření koncepce setkání organizovaných v místních komunitách v malých městech a vesni-cích byl vypracován a zrealizován krátký průzkum veřejných knihoven působících v cílové skupině projektu.

Page 3: Report č. 8

3

Pro tento účel byl více než 2000 knihovníkům rozeslán krátký online dotazník, který obsahoval pět uzavře-ných otázek a 4 otevřené. Na tyto dotazy odpovídali knihovníci ze 74 knihoven z celého Polska.

Činnost knihoven: organizace akcíOdpovědi knihovníků na otázku týkající se frekvence konání akcií organizovaných ve veřejné knihovně uka-zují, že více než dvě třetiny dotázaných knihoven organizují doplňkové akce orientované na místní komunitu (nikoliv pouze návštěvníky knihovny) nejméně párkrát do roka. Téměř 40 % setkání v knihovnách probíhá nejméně jednou měsíčně.

Graf č. 1 Jak často vaše knihovna organizuje setkání nebo akce pro místní obyvatele (nikoliv pouze návštěvníky knihovny)?

Co rozhoduje o úspěchu akce adresované členům místní komunity?Respondenti byli vyzváni také k tomu, aby uvedli příklad akce organizované knihovnou, kterou považují za nejúspěšnější. Kromě toho byli respondenti požádáni, aby uvedli faktory, které rozhodly o úspěchu této akce.

Odpovědi respondentů poukázaly na koncepci setkání jakožto klíčový faktor rozhodující o úspěchu. Mnozí knihovníci uvedli, že úspěch knihovny závisí na velkém zapojení místních obyvatelů (již na úrovni organizace akce). Tento pohled se potvrdil také v odpovědích na uzavřené otázky, u nichž 58 % respondentů uvedlo, že se tímto způsobem snaží zapojit do akce místní komunitu. Poukázali na to, že účastníci slyší také na další atrakce, jako jsou táboráky, pikniky, dílny, organizované soutěže s cenami, bezplatné služby, pohoštění.

Z hlediska projektu Večer s ombudsmanem byl vyvozen zajímavý závěr, že úspěch akce závisí na účasti jednotlivce, který je v místní komunitě dobře znám (celebrita, místní hrdina, někdo známý pro své zapojení v konkrétním případě nebo aktivitě). Dle respondentů je možnost integrace místních obyvatel stejně důle-žitý faktor, který přiláká veřejnost. Mezi uvedenými příklady těchto úspěšných akcí byly dílny decoupage pro ženy, které přitáhly ženy z okolních vesnic, nebo také výstava starých fotografií ze sbírek obyvatelů obce.

Více-méně jednou ročně

Několikrát do roka

Jednou-dvakrát měsíčně

28,30 %

33,70 %

37,80 %

Page 4: Report č. 8

Některé z odpovědí obyvatel ukazují, že úspěch veřejné knihovny jakožto komunitního lídra závisí také na skutečnosti, zda se její nabídka orientuje na potřeby místní komunity a reaguje na aktuální problémy. Pří-kladem tohoto druhu činnosti je vytvoření místního klubu batolat v reakci na nedostatek denních center v oblasti nebo zvýšení aktivity seniorů (opatření zaměřená na předcházení digitálního vyloučení této skupiny).

Někteří respondenti poukázali na hlavní problémy, jak zaujmout místní obyvatele: Již dlouho se snažíme zaujmout místní komunitu a obyvatele venkova, ale odezva je slabá. V dotaznících se respondenti snažili také určit, co znamená „úspěch“ v případě veřejné knihovny. Obvykle byl uváděn počet účastníků setkání organizovaného knihovnou kolem 30: pokud se setkání účastnilo 30 lidí, bylo to považováno za velký úspěch.

Co se týče skupin občanů zapojených do aktivit nabízených knihovnou, nejčastější a nejaktivnější je skupina seniorů (50 +) a mladých lidí ve školním věku.

Spolupráce veřejných knihoven s místními partneryStudie prokázala, že veřejné knihovny vyhledávají podporu a rády spolupracují s místními institucemi. 90 % knihoven spolupracuje s veřejnými institucemi při organizování akcí v místních komunitách. 56 % knihov-níků spolupracuje s nevládními organizacemi, 80 % s místními spolky (např. kroužky venkovských žen v domácnosti). 70 % knihoven pracuje s místními nadšenci a dobrovolníky.

Propagace akcí organizovaných knihovnamiDle respondentů je nejefektivnějším a nejpoužívanějším (93 %) způsobem, jak zaujmout cílovou skupinu, přímé informování konkrétních skupin lidí (spolky, speciální zájmové kroužky, školy) o akci a vyvěšování plakátů (100 %). Inzeráty umístěné na stránky knihovny nebo na fanouškovskou stránku na Facebook jsou o trochu méně oblíbené. 80 % knihoven využívá místní média a 28 % využívá obecní vývěsky. 72 % knihoven těží při propagování akcí z buzz marketingu. Jinými způsoby propagace jsou: rozesílání informací správcům obce, oznámení na vývěskách Internetových stránek místního úřadu, škol a zdravotnických center a rozesílání osobních pozvánek (poštou nebo elektronicky).

Jak povzbudit účast na akci? Jak přilákat konkrétní skupiny?Respondenti poukázali na řadu významných prvků setkání, které povzbuzují nebo odrazují potenciální účastníky.

Důležitou otázkou, která byla často uváděna respondenty, je „zasazení setkání do kontextu“. Téma setkání by mělo souviset s aktuálními problémy místní komunity. Tato zásada by se měla používat i pro šíření infor-mací o akci – měli by je šířit členové komunity (lídři, lidi, kteří se s problémem setkali).

Knihovníci, jakožto odborníci dennodenně pracující s místní komunitou, byli vyzváni k tomu, aby popsali, jak připravit a propagovat setkání pro pět různých skupin (ženy, senioři, lidi v produktivním věku, rodiny, lidi ve věku 18–30 let). Byli požádáni, aby využili své vlastní zkušenosti. Ve svých odpovědích respondenti kladli důraz zejména na to, jak je při organizování akcí pro různé skupiny důležité, aby spolupracovali s urči-tými institucemi (např. škola, církev, zdravotnické centrum) a aby získali podporu místních aktivistů (např. pomoc kroužků venkovských žen v domácnosti při organizaci akcí pro rodiny).

Respondenti uvedli, že skupinu, která nejméně často využívá nabídku knihovny, tvořili lidé v produktivním věku, zejména muži. Zároveň zdůraznili, že ti samí lidé se zapojovali do jiných aktivit souvisejících s jinými důležitými lokálními problémy (městská rada, změny zákonů). Někteří respondenti na tuto otázku odpově-děli tvrzením: Nevím, co jiného bychom měli v naší obci udělat, abychom je přilákali na akci organizovanou speciálně pro ně. Respondenti zdůraznili, že nejčastěji knihovnu navštěvují děti a mládež a právě tato skupina přivádí do

4

Page 5: Report č. 8

knihovny i dospělé. Proto je propagace akcí ve školách nebo jejich prostřednictvím velice efektivní.

Odpovědi respondentů byly podobné v případě skupiny lidí ve věku 18–30 let. Vyšlo najevo, že akce určené této cílové skupině by měly nabízet příležitost k zapojení se během setkání a ovlivnit jeho průběh. Při popi-sování činností pro mladé lidi byla nejčastěji uváděnou formou setkání dílna.

Pokud jde o organizační otázky, respondenti poukázali na důležitost takových aspektů, jako je zvolení vhod-ného data, bezplatná účast, nabídka programu pro děti, která by umožnila rodičům, aby se účastnili akce.

Problémy spojené s organizováním akcíNejvětším uváděným problémem organizování akcí (mimo finančních) byla nízká úroveň zapojení a zájmu ze strany místní komunity (63 %).

Knihovníci byli vyzváni také k tomu, aby popsali akci, která byla podle nich neúspěšná, a aby se pokusili identifikovat faktory, které mohly k tomuto neúspěchu vést. Nejčastěji uváděným problémem byla nízká návštěvnost na organizovaných akcích a setkáních. Jiným společným problémem byl nedostatek zájmu ze strany vůdců místní komunity, jejichž přítomnost by zvýšila účast na této akci.

Závěry Tato studie vedla k následujícím závěrům, které mají význam pro projekt Večer s ombudsmanem: Nejčastější příčinou neúspěchu akcí organizovaných veřejnými knihovnami je nízká úroveň zapojení

a zájmu ze strany místní komunity. Faktorem zvyšujícím pravděpodobnost úspěchu akce je zapojení místní komunity ve fázi organizace této

akce. „Zasazení do kontextu“ zvyšuje pravděpodobnost zvýšení zájmu ze strany místní komunity. To platí pro

zapojení lidí z místní obce (místní úřady, vůdci) do propagace a organizace akce, stejně jako pro otázky vzniklé během tohoto setkání.

Mezi těmi, kdo se nejméně zapojuje do místních akcí, jsou lidé v produktivním věku a mladí lidé (18–30 let).

Knihovny aktivně spolupracují s místními institucemi a skupinami. Tato spolupráce usnadňuje propagaci a sdělování informací různým cílovým skupinám a zapojování místní komunity.

5

Page 6: Report č. 8

Příloha. Dotazník pro knihovníky

1. Jak často organizuje vaše knihovna setkání nebo akce pro místní obyvatele (nikoliv pouze vaše čtenáře)?

Více-méně jednou ročně. Několikrát ročně. Jednou nebo dvakrát měsíčně. Naše knihovna neorganizuje žádné akce ani setkání.

2. Pokud vaše knihovna organizuje akce, která z nich byla nejúspěšnější, co se týče aktivit knihovny? Stručně ji popište a zdůvodněte, proč si myslíte, že byla úspěšná.

3. Spolupracuje vaše knihovna při organizování akcí s místními subjekty? (Můžete zvolit více než jednu odpověď.)

Spolupracujeme s veřejnými institucemi. Spolupracujeme s nevládními organizacemi. Spolupracujeme s místními spolky. Spolupracujeme s obcí. Spolupracujeme se soukromými společnostmi. Pomáhají nám místní aktivisté. Spolupracujeme s dobrovolníky/příznivci knihovny. Nespolupracujeme s nikým. Jiné:

4. Jak podporujete akce organizované v knihovně? (Můžete zvolit více než jednu odpověď.) O akcích informujeme přímo konkrétní skupiny/jednotlivce (školy, zájmové kroužky atd.). Používáme obecní vývěsky. Informace zveřejňujeme v místních médiích. Akci oznámíme na stránkách knihovny/na Facebooku. Vylepujeme plakáty informující o akci. Využíváme „buzz marketing“ (ústní předání). Jiné:

6

Page 7: Report č. 8

5. Jak přilákáte obyvatele k účasti na akci? (Můžete zvolit více než jednu odpověď.) Pozváním zajímavé osobnosti/odborníka/instruktora. Zapojením místní komunity do přípravy akce. Poskytováním dalších výhod plynoucích z účasti (např. odborné poradenství, bezplatné služby,

osobní rozvoj). Organizováním soutěží s udělováním cen, přípravou pohoštění atd. Jiné:

6. Pokud vycházíte z odezvy od lidí, co je podle vás přiláká na různé druhy akcí (nikoliv pouze ve vaší knihovně, ale také na jiné místní akce).

7. V souvislosti s vašimi zkušenostmi s organizací akcí prosím uveďte, jaký druh propagačních kroků byste podnikli, abyste přilákali tyto skupiny lidí:

Rodiny: Jaký druh setkání byste zvolili pro tuto skupinu? Jak byste akci propagovali? Lidé v produktivním věku: Jaký druh setkání byste zvolili pro tuto skupinu? Jak byste akci propago-

vali? Lidé ve věku 18–30 let: Jaký druh setkání byste zvolili pro tuto skupinu? Jak byste akci propagovali? Ženy: Jaký druh setkání byste zvolili pro tuto skupinu? Jak byste akci propagovali? Senioři: Jaký druh setkání byste zvolili pro tuto skupinu? Jak byste akci propagovali?

8. S jakými druhy problémů se setkáváte při organizaci akcí? (Můžete zvolit více než jednu odpověď.)

Problémy se sdělováním informací/přesvědčováním cílových skupin. Problémy s propagací. Nízká účast/zájem ze strany místní komunity. Nedostatek finančních zdrojů. Nedostatek odborníků. Nedostatek vhodných materiálů. Jiné:

9. Vzpomínáte si na akci, která proběhla v knihovně, s níž jste nebyli úplně spokojeni? Stručně ji prosím popište a pokuste se stanovit, co by se mělo v budoucnu udělat jinak?

7


Recommended