Home >Documents >een­ konflikt¯ - slu.cz .FORMY E EN KONFLIKT® Z¥, nenvist a boj sok¯,...

een­ konflikt¯ - slu.cz .FORMY E EN KONFLIKT® Z¥, nenvist a boj sok¯,...

Date post:05-Feb-2018
Category:
View:220 times
Download:2 times
Share this document with a friend
Transcript:
  • EEN KONFLIKT

  • VYROVNVN SE S KONFLIKTN SITUAC Konfrontace agresivn a nekooperativn chovn, snaha o

    prosazen svch zjm (prosazuje se fyzickou hrozbou, formln autoritou, manipulac)

    Kooperace asertivn snaha prosadit se, respektujc vak i snahy protistrany

    Vyhbn neasertivn, nerespektovn zjm svch ani zjm jinch,

    stup neasertivn, zetel na zjmy protistrany, odhleje od zjm svch,

    Kompromis kad strana nco zsk i nco ztrat, Konsenzus - znamen shodu mnn jistho spoleenstv, zejmna

    spontnn a iveln souhlas, obecn jakkoliv vzjemn souhlas.

  • VYEEN KONFLIKTN SITUACE Konfliktn situace je vyeena, kdy s nslednm stavem jsou

    strany spokojeny,

    Je-li jedn stran een konfliktu vnuceno, konflikt je odsunut a pravdpodobn se projev pozdji,

    Clem een konfliktu nen jen vyeen problmov situace, ale zmna konfliktn situace na nekonfliktn (aktivnm eenm situace, adaptac na situaci, zmnou vnmn dan situace).

  • FORMY EEN KONFLIKT Z, nenvist a boj sok, soupe a neptel na ivot a na smrt

    soupeen.

    Vzjemn dvra, dohoda a spoluprce ptel spoluprce.

  • SOUPEEN Neptelstv, Rivalita, Vztahy typu kdo s koho, Perspektiva j nebo ty.

    Boj o ivotn prostor, teritorium, o pstup k potrav, o samiku je dobe znm ze svta divoiny.

    Kdy ale dochz k soupeivm projevm u zvat?

  • SOUPEEN K soupeen dochz obvykle tam, kde je neho mlo a kde si

    na to dlaj nrok dva soupei, ale dostat to me jen jeden znich. Proto dochz mezi nimi k boji typu kdo s koho. Vsledkem je jeden vtz a druh poraen.

    Rize soupeiv vztah: m ztrta = sokv zisk

  • SPOLUPRCE Je spoluprce vdy kladnm jevem?

    Charakteristick rys spoluprce celkov objem hodnot se zvyuje (kdy dva jsou vce ne jeden a jeden) kad nakonec dostane nco, take vichni jsou nakonec o nco bohat ne na zatku.

    Ale symetrick rozdlen hodnot, tzn. e j dostanu tolik, kolik ty, je podstatn pitalivjm clem spoluprce ne jakkoliv asymetrick rozdlen hodnot.

  • POROVNN CHARAKTERISTICKCH ZNAK SOUPEEN A SPOLUPRCE

    A) PERCEPCE (VIDN SEBE A TOHO DRUHHO)

    Hledisko Vztah spoluprce Vztah soupeen

    1. Citlivost zvtena (oi oteven pro):

    podobnosti, spolen zjem a zisk

    rozdlnost, ohroen vlastn strany a vlastn zjem2. Citlivost zmenena

    (oi zaven pro):rozdly, vlastn zjem a zisk

    podobnosti, spolen zjem a zisk

    3. Zkreslen vnmn: zl vle druh strany dobr vle druh strany

    4. Tendence: konvergence (sbliovn) divergence (oddalovn)

    5. Pedtucha: konformity (jsme na tom stejn)

    Nekonformity (j jsem dobr, ale soupe patn)

  • POROVNN CHARAKTERISTICKCH ZNAK SOUPEEN A SPOLUPRCE

    B) POSTOJE JEDN STRANY K DRUH

    Hledisko Vztah spoluprce Vztah soupeen1. Typ: ptelsk vztah

    (benevolence)neptelsk vztah (a po zapishl neptel na ivot a na smrt)

    2. Vztah: dialog, diskuse, rozhovor, kontakt

    napjat, pedstran nezjem, ztrta a nedoucnost kontaktu

    3. Dvra k soupei: znan, velk a pli velk

    mal, nepatrn a naprosto dn (nikomu se nikdy v niem nic nesm vit)

    4. Podezravost: tm neznm (chyb) bn, samozejm5. Pohotovost: nabdnout ruku k pomoci koistit z kad nepzniv

    situace soupee6. Hodnoty spolen zisk m vy

    hodnotu ne maximalizace rozdlu zisku

    vlastn zisk a zvtovn rozdlu zisku m prioritu ped spolenm ziskem

  • POROVNN CHARAKTERISTICKCH ZNAK SOUPEEN A SPOLUPRCE

    C) CHOD INFORMAC

    Hledisko Vztah spoluprce Vztah soupeen

    1. Mnostv: velk mal

    2. Kvalita: dobr patn

    3. Vcnost dobrho sdlen:

    velk problematick

    4. Sprvnost: znan jistota znan nejistota

    5. Zpsob podvn: oteven a estn sdlovn vcnch a potebnch informac

    skrvn informac a jejch zmrn zkreslovn

    6. Zpsob pijmn:

    pm dost, dotaz, prosba

    pion snaha zskat informace, kter soupe nechce dt

    7. Zmr: bt maximln informovn a informovat druhou stranu

    bt maximln informovn a soupee zkreslenmi, falenmi informacemi zmst

  • POROVNN CHARAKTERISTICKCH ZNAK SOUPEEN A SPOLUPRCE

    Hledisko Vztah spoluprce Vztah soupeen

    1. Vidn problmu: oboustrann jednostrann

    2. Vidn obt: vlastn i druh strany jen vlastn (soupeovi do toho nic)

    3. Oprvnnost poadavk je vidna:

    na obou stranch jen na m vlastn stran (oprvnnost poadavk druh strany je vylouena)

    4. Hledno een vyhovujc: obma stranami mn (do druh strany mi nic nen)5. Snaha rozsah konfliktu: zmenovat (jde o

    nepodstatn detaily)zvtovat (jde o podstatn hlavn principy)

    6. Snaha vidta) Vlastn slu:b) Slu soupee:

    menvt

    vt a peceovat jimen a podceovat ji

    7. Zamen: sociln egoistick

    8. Mal vlastn stupek je vidn jako:

    nepodstatn principiln nepstupn

    9. Mal soupev stupek je vidn jako:

    projev snahy o een velk porka, vtzstv m spravedliv vci

    10. Snaha o poslen pozice: obou stran jen vlastn strany

    11. Duplikace prac: zbytenost samozejm nutnost

    12. Dlba prce: bn nepechz v vahu

  • STRATEGIE A TAKTIKA PI EEN KONFLIKT

    Sledovnm procesu een konflikt zjm zjiujeme urit charakteristick postupy, a to: V dlouhodobm trvn hovome o strategii V krtkodobm trvn hovome o taktice

    Otzkm strategie se dosud vnovalo vce pozornosti a jejich tematika je hloubji rozpracovan

  • STRATEGIE PI EEN KONFLIKT Pat mezi nejdleitj faktory ovlivujc rozhodovn lid v konfliktnch

    situacch, Nejnovj slovnky uvdj vedle vojenskho vznamu i vznamy jin, kter

    se vztahuj nap. k jeho pouvn ve sportovn oblasti, v matematicko-ekonomick teorii her apod.

    Strategie = vda a umn, jak vst vojsko Strategie = vytvoen pro sebe nejvhodnjch a pro neptele

    nejnepznivjch podmnek Strategie = umn podvst neptele Strategie = umn zskat vhodu pro svou stranu a nevhodu pro druhou

    stranu Strategie = peliv vypracovan pln, postup, program k dosaen uritho cle (plnovn a zen prostedk k dosaen

    uritho cle)

  • STRATEGICK PLN A STRATEGICK CL Znt vechny monosti sv i tv, kter se mohou v prbh naeho

    setkn vytvoit, a mt pipraven pesn pln, pedpis, algoritmus, kter by stanovil, co se v tom kterm ppad m dlat.

    Je-li tento postup vypracovn dsledn a nenechv-li ns na pochybch co dlat ani v jedn jedin situaci, hovome ostrategickm plnu.

    Strategick pln se dl se zetelem zamenm ke zcela pesn definovanmu cli.

    Strategick cl me bt rzn (nap. vyhrt za kadou cenu, neutrpt nejvt prohru, doshnout vdy a vude nejvyho zisku, maximalizace spoluprce).

  • TYPY STRATEGI Na proces een sporu dvou partner se budeme dvat jako na een srie po sob nsledujcch konfliktnch situac. Potom rozeznvme strategii:

    Statickou je na zatku konfliktnho stetnut pevn stanovena a v prbhu cel srie konfliktnch situac se nikdy nemn

    Dynamickou se v prbhu srie po sob jdoucch konfliktnch situac mn. Nezstv tedy stejn, pohybuje se.

    Nepodmnn strategie zcela necitliv k tomu, co dl ten druh Podmnn velk citlivost k tomu, co dl partner, jak on vol, jak on se

    rozhodl (podmnn = zvisl na tom, co se v pedchoz fzi konfliktnho stetnut dlo)

  • TAKTICK ZSAHY

    Taktika = umn uspodat vojky do uritho tvaru ped zatkem bitvy, disponovat jimi v bitv a ut jich vhodn podle vvoje bitevn situace.

    Taktika = zpsob, jak postupovat. Taktika = znalost prostedk vedoucch k cli. Taktika = dovednost i umn vyuvat pomrn drobnch

    prostedk, kter jsou k dispozici k dosaen uritch cl

  • POROVNN TAKTIKY A STRATEGIE Strategie zahrnuje pomrn ir oblast innosti, m vt

    rozsah a vztahuje se na dletrvajc innost ne taktika.

    Taktika je dlm sekem strategie.

    Taktika e dl koly, o kterch strategie pojednv.

    Strategie v tomto smyslu zahrnuje celek a dodv taktice souvislost (kontext).

  • DRUHY TAKTICKCH OPERAC PI EEN MEZILIDSKCH KONFLIKT ZJM

    Sliby Budete-li v nsledujcm kroku volit tak, jak j si peji, pak za to dostanete tuto konkrtn odmnu. => sdlen, podmnka, odmna

    Psahy zdraznn pravdivosti uritho vroku => vzbuzen vraznho dojmu, e to, co dan osoba k, mysl smrteln vn a e to zcela jist udl. Me mt kladn nebo zporn dsledek.

    Inspekce Mt tak monost podvat se druhmu do karet! => zskn informac o partnerov situaci. Monost podvat se do taj partnerovy situace a bezprostedn ji prozkoumat, prohldnou a hloubji ji poznat. Me bt dobrovoln a nedobrovoln.

    Hrozba Kdy se neudl to, co vyaduj, pak => prohlen zmru jednoho astnka konfliktnho stetu o tom, e druhmu bude nebo me bt zpsobeno nco pro nho nepjemn.

  • EXPERIMENT Realistick pokus s monostmi vyuit hrozby a trestu provedl

    prof.Philip Zimbardo Dv skupiny student:

    Provinilce, umstnn v celch ve vznici Vzesk sluba za elem poslit tamn personl strnk

    Clem experimentu bylo zjistit, jak se mn osobnost lid, kdy je jim dna monost hrozit a trestat.

    Byla vyuita metoda hran rol. Po 6 dnech byl pokus pedasn ukonen kvli krutosti bacha,

    aby nedolo k tlesn jm vznnch student. Studenti vznitel se tak vili do monosti trestat, hrozit a chovat se nsiln.

    www.prisonexp.org

  • ZPSOBY EEN KONFLIKT PODLE ZMRU ASTNK

    V podstat existuj 2 zkladn een:

    Spontnn een nik, agrese, rezignace, izolace (vyskytuj se asto, jsou-li uplatovny s rozumem, mohou pomoci adaptovat se na vzniklou situaci),

    Zmrn een aplikovny matematick postupy teorie her, poznatky ze sociln psychologie

  • ZMRN EEN een astnky konfliktu - negociace bez zapojen dalch

    osob (clem je snit napt, odstranit averzi, zmnit soupeiv postup na obou stranch). Postup: Shromdn potebnch informac, Analza pomoc rozhovoru, Promylen een k pijet zvren dohody (akti jsou nuceni pevzt roli

    eitele a opustit role soupeiv).

    een dal osobou do procesu vstupuje dal osoba s clem pispt k odstrann konfliktu (rozhodne autorita; je-li to mon, tak skupinov hlasovn

Click here to load reader

Embed Size (px)
Recommended