Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní...

Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní oblasti Vítkovic model Duisburgu, Dortmundu, nebo jde svou vlastní, postkomunistickou cestou?Ing. Petr Návrat, MSc ([email protected])přednáška na Katedře socialni geografie a regionalniho rozvoje, PF Ostravské Univerzity, 19/11/2012

Struktura přednášky

I. Úvod: vymezení pojmů, cíle přednášky

II. Postkomunistické plánování měst

III. Představení strategií revitalizace v Duisburgu, Dortmundu a Ostravě

IV. Okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizace

V. Závěr a doporučení

I. Úvod: vymezení pojmů, cíle přednášky

1.1 Co je revitalizace měst?1.2 Kritika revitalizace v západní Evropě1.3 Plánování měst – definice1.4 Cíl studie1.5 Specifické cíle studie

1.1 Co je revitalizace měst?

Revitalizace měst (urban regeneration)

komplexní a integrovaná vize a jednání, které vede k vyřešení problémů města a které se snaží dosáhnout trvalých zlepšení ekonomického, hmotného (např. infrastruktura), sociálního a ekologického stavu oblasti, která byla předmětem intervence. (Roberts, 2000, s 17)

Jako reakce na degeneraci měst která nastala:• nerovným hosp. vývojem a přirozeností kapitalistického systému• demografickými vlivy (suburbanizace, kontraurbanizace)• konkrétními politikami státu (např. privatizací)

London Docklands, 80. léta

London Docklands, současnost

La Piscine, Musée d'art et d'industrie, Roubaix

• revitalizace od konce 80. let zahrnovala:

• napojení na TGV• policentrický rozvoj

metropolitní oblasti Lille• investice do nejzaostalejších

částí tzv. priotiních čtvrtí (Roubaix, Tourcoing) např. nové stranice metra

• zkvalitnění veřejného prostoru• přilákání obchodů zpět do

centra města • investice města do výzkumu a

vývoje v tradičním odvětví: textilním průmyslu

Případová studie:Revitalizace Roubaix, Francie

1.2 Kritika revitalizací v západní Evropě

• kritika nefunkčnosti “trickle down effect” revitalizačních strategií započatých za vlády Thatcherové ve VB (Turok, 1992; Minton, 2009)

• revitalizační strategie, které se orientují pouze na změnu zastavěného prostředí města neřeší hlavní příčiny strádání jako je např. nesoulad mezi schopnostmi a vzděláním obyvatel a poptávkou na trhu práce

• revitalizace = gentrifikace (Smith, 2002)• některé revitalizace sází na magické formule jako je teorie kreativní třídy

(Florida, 2002)• revitalizace tažena kulturními projekty (např. Evropské město kultury)

může zlepšit pocit identity a sounáležitosti ve městě, ale jeho ekonomické dopady jsou často minimální (Colombe, 2011)

1.2 Kritika revitalizací v západní Evropě

Návrhy• revitalizace by neměla být chápána jen jako byznys investorů a developerů• měla by klást důraz na život lidí v daném místě a na vytváření společenství

(Colantonio & Dixon, 2010) • Evans navrhuje organiciký model revitalizace zezdola, která by vystřídala

převažující revitalizace tažené soukromým sektorem (Evans et al., 2009)

1.3 Co je plánování měst?

• v EU neexistuje jednotné názvosloví, i samotný obor může v každé zemi znamenat něco trochu jiného:town planning ≠ Raumplannung ≠ aménagement du territoire ≠ územní plánování

• současnou definici plánování měst v anglosaském diskurzu dobře vystihnul Peter Hall (2002):– městské plánování je procesně orientovaný obor (nikoliv výroba jednoho

územního plánu), řízení složitého městského systému, svým rozsahem multidimensionální, který se snaží dosáhnout současně mnoha cílů a který vyžaduje odborné znalosti v mnoha rozličných oblastech

Zjistiti, zdali jsou systémy plánování měst v postkomunistických zemích střední Evropy schopny zaručit, že projekty městské revitalizace přispějí k udržitelnému ekonomickému rozvoji a sociální soudržnosti?

1.4 Cíl studie

1.4 Cíl studie

Kohézní fond

postkom střední Evropa

51%

zbytek EU49%

zdroj: (EC, 2011)

13%

87%

Obyvatelstvo

€ 4,1 mld.

Strukturální fond

postkomun. střední Evropa;

33%

zbytek EU; 67%

€ 9,6 mld.

EU fondy: čerpání postkom. zemí střední Evropy (CZ, PL, SK, HU, SL), rok 2010

1.4 Cíl studie

ERDF (EU) Veř. rozpočty ČR CelkemDoprovodná infrastruktura cestovního ruchu 65,000,000 102,902,927 Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice 424,947,725 75,049,275 499,997,000 Energocentrum 18,330,250 Trojhalí 283,655,178 56,027,822 339,683,000 Svět techniky 455,760,857 85,699,500 571,330,000 Celkem 1,247,694,010 216,776,597 1,513,912,927

Finanční prostředky alokovány na Dolní oblast Vítkovic (Kč)

1.5 Specifické cíle studie

1. Identifikovat specifické znaky městského plánování v postkomunistických městech střední Evropy

2. Prozkoumat klíčové okolnosti, které rozhodují o úspěšnosti revitalizace v přispění k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti

3. Testovat na případu Ostravy specifické znaky postkomunistického plánování

4. Analyzovat jak aspekty postkomunistického plánování ovlivňují revitalizační strategii, porovnání se strategiemi Duisburgu a Dortmundu

5. Doporučit zlepšení politik, aby revitalizační strategie v postkomunistických městech stř. Evropy více přispívaly k hospodářskému rozvoji a sociální soudržnosti

1.5 Specifické cíle studie

Theoretical concept A

Characteristics of

post-communist

planning

Theoretical concept B

Critical aspects in regeneration

strategies leading to economic dev. and

social cohesion

Ostrava

Dortmund

Duisburg

testing validity

Regeneration of

defunct ironwork

sites

assessing impact

Control cases

Teoretický rámec

II. Postkomunistické plánování měst

2.1 Co je postkomunistické město?2.2 Kultura plánování v postkomunistické střední Evropě2.3 Charakteristiky postkomunistického plánování měst ve střední Evropě2.4 Testování charakteristik na příkladu Ostravy

2.1 Co je postkomunistické město?

postsocialistické, nebo postkomunistické?• používám postkomunistické, abych zdůraznil přechod z totalitárního

komunistického režimu• odlišit od měst s dlouhou vládou socialistických, ale demokratických stran • odlišit o čínských měst, kde ke změně režimu ještě nedošlohlavní znaky• transitivní (přechodný) stav, který chápeme jako změnu na úrovni:

– institucí– sociální struktury obyvatel– zastavěného prostředí měst

• takováto definice je problematická :– není zřejmé kterým směrem by se takovýto přechodný stav měl vyvíjet,

směrem ke kapitalismu (idea začátku 90. let) nebo k samostatnému modelu– není zřejmé kdy tento přechodný stav skončí (Hirt, 2012)– kategorizace měst na postkomunistická -> zjednodušení, nutno rozlišovat dle

regionu (např. střední vs. východní Evropa)


• dvojí paralelní změna po roce 1989:1. transformace z komunismu směrem ke kapitalismu vyjádřen modelem

mnohočetných transformací (Sýkora&Bouzarovski, 2012) 2. náhlé vystavení strukturální změny fordismu -> postfordismu, které se v

kapitalistických městech projevovalo od konce 70. let, režim flexibilní akumulace (Harvey, 1989)


A. Transformace z komunismu B. Strukturální změna fordismus -> postfordismus

economies of scope, flexible accumulation, off-shoring, FDI from transnat. companies, new division of labour, shifts in industrial organization

neo-liberal doctrine, recommendations by supranational agencies, entrepreneurialism

gentrification of labour neighbourhoods, aestheticized land use intensification, catering to TCC taste, inner city decline


Nerovnoměrný ekonomický rozvoj: srovnání HDP per capita v %, (EU průměr = 100%)

zdroj: Český statistický úřad, 2011


Nerovnoměrné zapojení do globální ekonomiky• už v roce 1999 Praha, Varšava a Budapešť byly na základě ekonomiky

zahrnuty do 55 světových měst (Beaverstock, Taylor & Smith, 1999)• přítomnost “advanced producer services” – bankovnictví, marketing,

právní služby a účetní služby rozhoduje o pozici města v hiearchii měst (Sassen, 1994)

• kumulativní kauzality (Myrdal, 1957) – úspory z rozsahu a úspory z agglomerace, úspory z externalit

• tradiční centra těžkého průmyslu mají nevhodnou strukturu pracovní síly, rozpadající se areály -> odpuzuje nová odvětví (Hall, 1985)

2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě

• charakteristiky systému plánování měst jsou zakotvené v modelech společnosti a jejich kultur (Stead & Nadin, 2009)

• tři společné rysy středoevropského postkom. plánování (Maier, 2012):– kontinuita z dob habsburské a německé říše („Städtebau”, odnož

francouzského „urbanisme“)– společná minulost pod sovětským diktátem– vyšší odhodlání k reformám po roce 1989

• doktrína levicového sociálního inženýrství 20. a 30. let (v Čsl. B. Fuchs) byla přijata i komunisty, ale během 60. a 70. let plánování měst degradovalo do pouhé technické disciplíny, která musela poslouchat rozhodnutí státních úřadů plánujících hospodářství celé země -> hlavní úkol byl pouze zaručit soulad s technickými normami, nikoliv stavět místa pro život a poskytovat vize.

2.2 Kultura plánování v postkomunistické stř. Evropě

• od východoevropského postkomunistického plánování se odlišuje:– kontinuitou systému, zachování územních plánů, katastrů během změny

režimu– ilegální stavby spíše výjimkou– menší degradace veřejného prostor– menší segregace např. gated communities

2.3 Znaky postkomun. plánování měst ve stř. Evropě

současný systém je výsledkem trojího historického dědictví (Maier, 2012):1. degradace městského plánování jako profese během komunismu2. neoliberální nálady 90. let, kdy každý kolektivní čin byl zpochybňován3. vlivy spojené se vstupem do EU

Vývoj po roce 1989:• většina směrnic byla zrušena, strnulé plánování měst bylo shledáváno v

rozporu s tržním hospodářstvím• ale zároveň systém zdědil silné zakotvení v právu a pevnou hierarchii úřadů


Základní rysy založeno na pracích: (Newman & Thornley, 1996; Maier, 2012; Kempen, Vermeulen, & Baan, 2005; Sýkora 2006; Sýkora & Bouzarovski, 2012).

A. Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách– úřady postrádají doktrínu, komunistická nebyla nahrazena novou– zachovaly si ale nátlakový přístup ze shora – nové zásady udržitelného rozvoje jsou definovány na národní úrovni, ale do rozhodnutí úřadů

na místní úrovni se často nepromítají

B. Nesoulad mezi národními politikami a rozhodováním na místní úrovni– jednání, kterým v komunismu úředníci vzdorovali nařízením ze shora, je i v demokratickém

zřízení znovu užíváno, aby byly schváleny kontroverzní projekty „vlk se nažral a koza zůstala celá“

C. Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány nevytváří, jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování (funkční?)– plánovači (architekti) si navzájem konkurují, musí splnit podmínky obce, které nemusí vždy být v

souladu se zájmy občanů– v profesní etice (Kodex ČKA) je nadřazena služba klientovi nad veřejný zájem


Základní rysy (pokračování)D. Úřady pro územní plánování postrádají odborníky s odpovídajícím

vzděláním– většina urbanistů přešla do soukromé sféry, ale rozhodovací pravomoci zůstaly

ve veřejném sektoru

E. Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému koalicemi „městských režimů“ (viz. Stone, 1989) – politicko-podnikatelské koalice– jako důsledek nedostatku odborné nezpůsobilosti úředníků a „ohýbání“

národních nařízení a politik

F. Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká zaangažovanost občanů do plánování měst– úředníci nejsou vyškoleni v budování konsensu, role mediátora konfliktu není

přijata– konzultace s veřejností jsou často sníženy na formalitu

2.4 Testování znaků na příkladu Ostravy

sestaveno z výpovědí respondentů a analýzy dostupných dokumentůPředpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách

• úředníci Útvaru hlavního architekta Magistrátu přiznali, že neví, jak plánovat rozvoj města v kapitalistickém prostředí, nechtějí omezovat soukromé vlastníky

• příklad změny záměru podoby obchodního centra Nová Karolína– „mysleli jsme si, že když můžeme mít ve městě stavbu architekta světového

formátu, neměli bychom zasahovat do návrhu obchodního centra....vždy se to dá srovnat se stavbou Eiffelovy věže, která taky vzbuzovala negativní ohlasy...neříkám, že [ten monolitický blok] bude symbolem města... ale nechme se překvapit, co to udělá s městem v budoucnosti.“ (respondent z ÚHA Magistrátu MO)


Předpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách (pokračování)Příklad územního řízení o Nové KarolíněNávrh Multi Vest, který vyhrál soutěž developerů Realizovaná podoba


Předpoklad A: Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách (pokračování)

• ad hoc rozhodování je zapříčiněno:– úředníci nechtějí klást podmínky investorům v obavě před ztrátou investic– následkem lobby investorů a developerů a vytvářením zájmových koalic

představitelů města a developerů– nedostatkem zkušeností s plánováním v kapitalistickém systému

• Evropská komise: „takto nesystematický rozvoj měst ponese vysoké náklady v budoucnosti“ (EC, 2009).


Předpoklad B: Rozpor mezi národními politikami a místními plánovacími dokumenty. („vlk se nažral a koza zůstala celá“)

• hlavní aktéři revitalizace DOV nebyli schopni přesně popsat jaký ekonomický a sociální dopad bude revitalizace mít, přestože tyto dva faktory jsou základní cíle fondu, ze kterých je financována a museli na ni odpovědět v projektových návrzích

• projektové návrhy jsou brány jako formalita, nezbytná k získání dotace, ne jako vize a akční plán, se kterým se dál pracuje


Předpoklad C: Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány nevytváří, jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování

• v Ostavě se nepotrvdila, město si nechalo celý plánovací aparát (Útvar hlavního architekta)

• sestavuje plánovací podklady a územní plán samo– „Máme všechny informace potřebné k vytvoření územního plánu. Kdybychom

to měli poptávat od externistů, museli bychom jim tyto informace poskytnout, a museli bychom jim říct, jak tyto informace analyzovat... takže externí urbanisti by byli práce navíc pro nás.“ (respondent z ÚHA Magistrátu MO).


Předpoklad D: Úřady pro územní rozvoj postrádají odborníky s odpovídajícím vzděláním.

• v Ostravě je problém s odborností na úrovni městských částí, které si nemohou dovolit zaměstnat urbanisty

• zaměstnanci mají často jen středoškolské vzdělání• vysokoškolské vzdělání není požadováno ani podle zákona, stačí

několikatýdenní kurz• „máme obavy, že úředníci stavebních úřadů v městských částech nebudou

schopni nový územního plán a regulativy interpretovat správně...“(respondent z ÚHA Magistrátu MO).


Předpoklad E: Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému politicko-podnikatelskou koalicí

• neoliberální přístup k rozvoji města bez větší regulace – „Podnikatelé ví nejlépe, které území je nejvhodnější pro jejich investice. Město

by nemělo podrobně určovat funkce území....k nám se investoři nehrnou jako do Prahy, nebo do Londýna, takže když jejich záměry jsou rozumné, nechceme jim stát v cestě.“(respondent z ÚHA Magistrátu MO)

• pro území DOV město nespecifikovalo funkce území, pouze vyloučilo těžký průmysl a vymezilo infrastrukturu


Předpoklad F: Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká zaangažovanost občanů do plánování měst

• současná legislativa stojí na pomezí mezi direktivním komunistickým územním plánování a ideálem participativního plánování– „Zákon nás nezavazuje odpovědět na komentáře k územnímu plánu. Stačí nám

napsat, že vaše komentáře namohly být brány v úvahu“ (respondent z ÚHA Magistrátu MO).

• od reformy územního plánování z roku 2006 soudy mohou rozhodnout o neplatnosti ú.p. na žádost soukromé osoby

• úředníci ÚHA potvrdili, že nejsou vyškoleni na to, aby moderovali veřejné konzultace ú.p. a taky jejich neochotu diskutovat s veřejností, pokud jím to zákon vyloženě nepříkazuje


A. Ad hoc rozhodování a nestálé, přizpůsobivé postoje, kterým chybí ukotvení v pevně definovaných zásadách ✔

B. Nesoulad mezi národními politikami a rozhodováním na místní úrovni ✔C. Profese plánování měst byla zprivatizovaná, úředníci plány nevytváří, jen zadávají jejich zpracování a pak dohlíží na jejich naplňování ✗D. Úřady pro územní rozvoj/plánování postrádají odborníky s odpovídajícím vzděláním ✔

E. Plánování slouží ekonomickému rozvoji vedenému politicko-podnikatelskou koalicí ✔

F. Chabá schopnost řešit konflikty nalézáním konsensu a nízká zaangažovanost občanů do plánování měst ✔

III. Představení strategií revitalizace v Duisburgu, Dortmundu a Ostravě

3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord3.2 Dortmund: Phoenix3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic

3.1 Duisburg: Landschaftspark Duisburg Nord

• revitalizace začala v roce 1992 na základě mezinárodní soutěže IBA

• navržen jako rozsáhlý městský park (200 ha) s rekreačními možnostmi, který zachováva průmyslové dědictví

• sportovní a kulturní vyžití• volně přístupný• stal se symbolem města

3.2 DORTMUND: Phoenix

• huť Phoenix v provozu 1858 – 1998

• rozloha 200 ha, ve dvou částech se čtvrtí Hörde uprostřed

• východní část: přeměněna na jezero s rekreačním přístavem, a převážně obytnou funkcí

• západní část: proměněna na high-tech průmyslovou zónu specializovanou na micro technologie










3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV)

• hutní výroba započala v roce 1828• tzv. DOV zahrnuje Důl Hlubina,

vysokou pec a plynojem• prohlášen za národní kulturní

památku• vysoká pec přestavěna, naučná trasa

o výrobě železa• plynojem: multifunkční hala• Malý a Velký svět techniky

3.3 Ostrava: Dolní oblast Vítkovic (DOV)

science world

gasometer conference hall

blast furnace

IV. Čtyři okolnosti rozhodující o úspěšnosti revitalizace4.1 Vedoucí role městské samosprávy4.2 Propojení revitalizace s rozvojovými plány města4.3 Udržitelnost strategie 4.4 Zapojení občanů


Posun od tvrdých k měkkým cílům revitalizací• neúspěch revitalizačních strategií (“trickle down effect”) v mnohých

částech Evropy -> posun od tvrdých cílů (zastavěné prostředí) k měkkým cílům (lidský faktor) revitalizací měst

• důraz na řešení příčin sociálního vyloučení obyvatel čtvrtí, které se mají revitalizovat

• práce s komunitami a jejich přímé zapojení do realizace revitalizace (Atkinson R, 2003)

čtyři okolnosti• shromážděny z několika celoevropských studií, které se zabývaly faktory,

které předurčují úspěšnost revitalizací• výběr čtyř klíčových z mnoha


místní ekonomický rozvoj• „výsledek kdy životní úroveň komunity může být zachována a zvýšena

procesem lidského a materiálního rozvoje, který stojí na principech spravedlnosti a trvalé udržitelnosti“ (Fitzgeral & Leigh, 2002)

sociální soudržnost– společné morální zásady– absence hrozeb současného zřízení– harmonický ekonomický rozvoj– vysoký stupeň společenské interakce– silný vztah a ztotožnění se (identita) s místem(Forrest & Kearns, 2001)

4.1 Vedoucí role městské samosprávy

Proč je důležitá?• hlavní role městské samosprávy koordinaci revitalizace aby se předešlo

nesystematickým, kusým intervencím• poskytuje dlouhodobou finanční a institucionální stabilitu• zároveň ale neexistuje jedna administrativní struktura, která by

poskytovala lepší výsledky, než jiné (Couch, Fraser & Percy, 2003):– v Německu silná role spolkových zemí -> financují revitalizace– francouzský a holandský systém: silné metropolitní samosprávy, které využívají

financování z národních programů (centrální úroveň)

• městské regiony si konkurují, proto strategické řízení revitalizací by se mělo odehrávat na této úrovni (Cadell et al. , 2008)

4.1 Vedoucí role městské samosprávy

DORTMUND a DUISBURG• městská samospráva iniciovala a vedla revitalizaci -> zvláštní organizační

jednotka zodpovědná přímo městu• V Dortmundu: město vede i když pozemky byly vykoupeny spolkovou zemí• Respondenti: soukromý investor by tak rozsáhlý projekt nemohl vést, jeho

návratnost se počítá na desítky let a je nejistá

OSTRAVA• Revitalizace DOV není vedená městem• Sdružení právnických osob, Dolní oblast Vítkovice -> hlavní slovo Vítkovice

Machinery Group a. s. • Sdružení spolupracuje s řadou organizací, iniciativ a orgánů státní správy• stěžuje si na nedostatečné zapojení města „nedostatek vizí“

4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány města

• revitalizační strategie, které byly vytvořeny v rámci integrovaných plánů města jsou účinnější -> využívají synergie (Colantonio & Dixon, 2011)

• to vyžaduje spolupráci mnoha odborů města a dalších organizací napříč sektory

• vyžaduje dlouhodobé odhodlání na různých stupních správy (místní, regionální) ale zároveň mezi různými odborníky (Cadell, Falk, & King, 2008)

• Evropská komise doporučuje aby revitalizace byla součástí integrovaného přístupu, který zahrnuje (EC, 2009):– využití území– vytvoření rovných příležitostí– ochranu životního prostředí– zohlednění demografických změn (např. stárnutí populace)

• Integrované plány jsou ale i kritizovány (Friedmann, 2005): nepraktické, intelektuální cvičení, navrhuje akční plánování společně napříč sektory

4.2 Propojení s integrovanými rozvojovými plány města

DORTMUND a DUISBURG• strategie obou revitalizací byly součástí integrovaného plánu rozvoje města• Dusiburg: výsledek mezinárodní soutěže IBA – Internationalle

Bauausstellung Emscher Park -> holistický pohled na přeměnu PorůříOSTRAVA• jeden dokument který by specifikoval cíle, ekonomický a sociální přínos

celé revitalizace neexistuje• jen jednotlivé projektové žádosti k jednotlivým grantům

– „Pro nás to je o možnostech, ideách a možnostech. Je to jako stavba ze stavebnice. Jestliže se naskytne finanční možnost z grantu a příslušné úřady jsou schopny rychle vydat nezbytné souhlasy, my připravíme projekt...“ (respondent z DOV)

• nikdo z dotázaných nebyl schopen odpovědět kolik pracovních míst celá revitalizace DOV vytvoří, jaký bude sociální dopad

• pohled DOV: strategie = fyzická přeměna areálu + kulturní program

4.3 Udržitelnost strategie

• zachování positivních dopadů revitalizace do budoucnosti musí být vbudováno do strategie

• financování veřejných služeb např. kulturních a sportovních zařízení musí být zajištěno i po konci revitalizačního programu

• jedna z hlavních výzev revitalizací (EC, 2009)• nutné počítat s tím, že dosažení změny trvá -> zajistit financování strategie

na 5 – 10 let• řešení: partnerství

– se soukromým sektorem– nevládním sektorem

• faktory, které zamezují inovativním partnerstvím s nevládním sektorem:– existující mocenské struktury, které určují pravidla hry– občanský sektor často postrádá nezbytné schopnosti (Taylor, 2003)

• finanční krize paradoxně otevřela prostor inovativním partnerstvím (Evans, Jones & Kruger, 2009)

4.3 Udržitelnost strategie

DUISBURG• revitalizace financovaná z 90% ze zdrojů spolkové země NRW, ale• provoz areálu = € 5 mil. ročně, jen € 2 mil. z příjmů, € 3 mil zatěžují městskou

kasu – „město si nemůže dovolit, aby další oblast těžkého průmyslu byla revitalizována

tímto stylem“ (respondent z MÚ Duisburg)

DORTMUND• cesta komerčního využití: bydlení + lehký průmysl a služby• většina zařízení byla zešrotována, vysoká pec -> prodej soukromému

subjektu za € 1. OSTRAVA• finanční dohoda není jasná -> DOV: pokryjí z příjmů, Město: řekli si o

příspěvek 25 mil Kč ročně. • kdo by se postaral o areál pokud Vítkovice Machinery Group změní vlastníka,

nebo se dostane do složité finanční situace?

4.4 Zapojení občanů

• sousedství, která jsou předmětem revitalizace často trpí mnohočetnou deprivací – sociálním vyloučením

• trvalého pozitivního dopadu revitalizace je možné dosáhnout jen pokud těmto komunitám budou poskytnuty možnosti rozvoje a zapojení se do revitalizace (Richardson & Le Grand, 2002)

• revitalizace by měla zahrnovat opatření, která posílí pocit sousedství a ztotožnění se s místem (EC, 2009)

• inkluze minoritních skupin, nalezení nových schopností, uplatnění na trhu práce, podpora kulturní různosti (Colantonio & Dixon, 2011)

• pomoc při překonávání překážek na pracovním trhu, školení a counselling -> přispívá k posílení sebeúcty

4.4 Zapojení občanů

DUISBURG• revitalizace začala jako reakce na protestní akce místní komunity (bývalých

zaměstnanců) -> areál byl 5 let zavřený, hyzdil město, zátěž životního prostředí• současnost: učňovské kurzy pro místní mládež, park volně přístupný celý rokDORTMUND• jezero Phoenix navrženo bez konzultace, ale poskytuje novou identitu místu

– „místo na který může být střední a vyšší třída hrdá, drží jít to ve městě“(respondent z MÚ Dortmund)

• bydlení vysoké kvality jen pro majetnější, kvalitní veřejný prostor pro všechnyOSTRAVA• posílení identity s místem, hrdost a vylepšení značky města • šance propojit revitalizaci s programem sociálního začleňování, který probíhá ve

Vítkovicích nevyužita, možnost synergického efektu• odbor sociálních služeb se nezapojil do strategie DOV• „nechceme suplovat roli města nebo kraje v řešení sociálního vyloučení, chceme

revitalizovat národní kulturní památku“ (respondent DOV)

V. Závěr a doporučení

5.1 Závěry5.2 Doporučení

5.1 Závěry

• potvrzeno, že postkomunistické plánování má vliv na podobu revitalizační strategie– město hraje sekundární úlohu– otevírá možnosti inovativního partnerství, financování soukromým subjektem– ale strategie nezohledňuje hlavní problémy lokality– strategie DOV postrádá a ani neaspiruje na to přispět k ekonomickému rozvoji

města a sociální soudržnosti (velký rozdíl s Duisburgem a Dortmundem)– nedostatečné zapojení občanů (ale nejen problém postkomunistického

sytému, v Dortmundu rovněž)– zapojení filantropa je spíše náhoda, než výsledek práce města -> vystavuje

nebezpečí ohledně budoucích nákladů

5.2 Doporučení

....co myslíte?

Děkuji vám za pozornost!Ing. Petr Návrat, MSc ([email protected])

Date post:	20-Dec-2014
Category:	Design
Upload:	petr-navrat
View:	479 times
Download:	2 times

Revitalizace v postkomunistkém plánování měst střední Evropy: následuje revitalizace Dolní...

Design