Číslo: 2Ročník: 2

Říjen 2011

Svatba Adama Supíka

Rozhovor:

Libor Smilovský

Adaptační kurz

EditorialMilí čtenáři,možná jste ještě nestihli doluštit křížovku z minulého čísla, a už je tu číslo říjnové. Na křížovku ale narážím záměrně, protože bych rád vyjádřil svou lítost nad chybou, která se v minulé křížovce vyskytla. Jedno políč-ko nám kdesi uletělo a proto si už nelamte hlavu nad citoslovci pohrdání na osm. Ještě jednou se hluboce omlouváme a dodáváme, že i my jsme jen lidé. Spoustu zajímavého čtení vám s co nejmenším počtem závad přinášíme opět na dvaceti stranách.

Příjemné čtení vám přeje Martin Vérteši

Obsah čísla:

3678

1213

Rozhovor: Libor Smilovský

Svatba Adama Supíka

Filmový klub Jeden svět

Pozdravy z Avignonu

Taneční kurzy v plném proudu

Krásný úděl máme dnes...

Časopis Komár – Školní časopis gymnázia Komenského v Havířově, měsíčníkČÍSLO: 2, ročník: 2., říjen 2011. VYŠLO: 10.10.2011.

Šéfredaktor: Martin Vérteši. Redakce: Roman Kula, Jakub Svoboda, Petr Luka-šík, Karolína Andraková, Veronika Fišerová. Grafika a sazba: Martin Vérteši. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby. Náklad: 70 ks. Cena: 10 Kč. Web: www.casopiskomar.wz.cz.Email: casopiskomar@seznam.cz

Mozaika zprávVe středu 16. listopadu 2011 se na naší škole uskuteční další ročník tradičního turnaje v ře-šení sudoku mezi středoškolskými týmy celého kraje. Více u profesorky Molnárové.

Profesorka Jandorová letos opět otevřela krou-žek latiny pro začátečníky. Pokud máte zájem osvojit si slovní zásobu, základy mluvnice a pře-klad z latiny do češtiny, informujte se u p. Jan-dorové.

Připomínáme možnost účasti ve studentské li-terární soutěži, kterou vyhlásil časopis Komár ve spolupráci s vyučujícími jazyka českého a literatury. Své povídky na libovolná témata v maximálním rozsahu čtyř stran A4 posílejte na email časopisu nebo nahrávejte na www.caso-piskomar.wz.cz/soutez, kde se rovněž dozvíte více informací.

Podporují nás:

Strana 2 Komár

K

141516181920

Přehled olympiád

Nová individua

Kam po maturitě?

Objev Komára

Povídka na pokračování

Sportovní koutek

KKomár Strana 3

Libor Smilovský: Máme pět ovcí a jednoho berana, takové živé sekačky

Profesor Smilovský učí na naší škole biologii a zeměpis, letos je třídním I.B a rád sportuje. Věděli jste ale, že je také chovatelem ovcí?

Kde všude jste studoval? Studoval jsem základní školu Karolíny Světlé na Podlesí, střed-ní školu tady na gymnáziu, a po skončení střední školy jsem šel na univerzitu Palackého, na Přírodo-vědeckou fakultu.

Zajímal jste se vždycky o ty před-

měty, které teď učíte? Biologie mě vždycky bavila, potom jsem vybíral co k biologii. Nejdřív jsem měl chemii, ale ze-měpis se mi zdál přitažlivější. Z mého pohledu je pro kluka země-pis zajímavější než chemie, snad se profesor Chupáč nenaštve.

Kdy jste se rozhodl, že budete učit? Já jsem původně vůbec nechtěl učit, ale když jsem skončil školu, tak jsem hledal práci a s tím vzdě-láním, které jsem měl, biologie zeměpis, k tomu mám ještě eko-logii, tak se v podstatě ani nic ji-ného dělat nedalo. Půl roku jsem byl nezaměstnaný, zkoušel jsem sehnat nějakou jinou práci, ale když jsem nic nesehnal, tak jsem potom začal pracovat v Albrechti-cích na základce. Tam jsem učil tři roky, a po třech letech jsem přišel učit tady.

Jaké máte zájmy? Baví mě turistika, když mám chvilku času, tak se snažím jet ně-kam na hory. Potom práce kolem rodinného domku, u toho odpo-čívám, protože v práci pracuju hlavou, je tady spousta takového šumu, ruchu, tak jsem rád, když přijdu domů a můžu něco kolem baráku dělat rukama. Potom děti, i když to se nedá označit jako zá-jem. Ještě máme ovce, jelikož máme velkou louku, tak je tam máme jako živou sekačku, takže něco kolem nich. A také sport.

Můžete zmínit zajímavá místa, kde jste už byl? Například letos o prázdninách? Letos jsem byl na Kavkaze s pa-nem Polákem, on už tam byl po několikáté, potom v Norsku na horách. Kdysi když jsem měl více času, tak jsem jezdil i na rafty, tak-že v Norsku jsem byl na raftech, v

Strana 4 Komár

K

Černé hoře, Slovinsku, Rakousku. Po vysoké škole jsme se dali do-kupy několik známých, kteří měli podobné zájmy jako já, a vždyc-ky jsme se domluvili a několikrát ročně jsme jeli tam, kde se dalo i na rafty, i na hory. Takhle jsme

to spojovali. Půjčili jsme si něja-kou dodávku a vždycky jsme vy-jeli. Jezdili jsme na Velikonoce, o prázdninách, někdy i na podzim. Teď, když mám děti, tak už na to vůbec není čas, jsem rád, když se dostanu jednou týdně na fotbal.

Můžete nám říci něco více o těch ovcích? Nemáme žádný velkochov, máme pět ovcí a jednoho berana. Jednou ročně mají vždycky mla-dé, je to tzv. extenzivní plemeno, to znamená, že se o ně člověk nemusí moc starat, jsou celý rok venku, jenom když mají mláďata, tak je zavíráme na měsíc dovnitř do stáje, jinak mají venku takový přístřešek a tam se pasou.

Máte ještě jiné domácí mazlíčky? Máme psa, křížence jezevčíka

s kníračem.

Jak staré jsou vaše děti? V květnu měli pět let, jsou to dvojčata, ale to se asi ví.

Vedete je také ke sportu?

Snažím se, víkendy jsme si vyhradili pro děti, takže se nám někdy podaří jet na hory, když ne na hory, tak aspoň vezmeme kolo. Oni zatím mají strach jezdit po cestě, takže jezdíme zatím po

nábřeží do parku a zpátky třeba kolem řeky.

Jaké další sporty jsou vaše oblí-bené? Jednou týdně chodím hrát fot-bal, kdysi jsem chodil na skvoš, do sauny, ale to všechno už ne-stíhám. Už i ten fotbal v pondělí někdy musím hodně tlačit. Občas s dětmi musím k nějakému dokto-rovi, na logopedii, toho času ubý-vá a ubývá.

Máte nějaké sny do budoucna? Do toho Ruska bych se chtěl vrátit, tam to bylo moc hezké, tam se mi to líbilo na tom Kavka-ze, to je jedna věc. Pak aby děti byly zdravé, aby se nám všem da-řilo, a ať mám čas na své koníčky.

Letos jste třídní prvního ročníku, bylo to vaše přání, nebo jste to dostal přiděleno? Bylo to moje přání, protože loni skončila oktáva, se kterou jsem byl osm let, tak jsem byl zvědavý, jaký bude rozdíl mezi studenty, kteří tady jsou osm let a mezi studenty, kteří přijdou po deváté třídě, kteří tady budou je-nom čtyři roky. Abych si sám pro sebe udělal nějaké srovnání, jaký je rozdíl mezi tím systémem po-

Se svými dětmi vyráží prof. Smilovský často na kolo.

„Z mého pohledu je pro kluka zeměpis zajímavější než chemie.“

Hory jsou lákadlem i pro profesora Smilovského.

KKomár Strana 5

kud studenti po kvartě násle-dují do kvinty, a pokud jdou po deváté třídě do prváku.

Už jste něco vypozoroval? Na to je ještě brzy, ale my-slím si, že ten osmiletý systém má své opodstatnění. Ale je pravda, že nemůžu chtít po stu-dentech, kteří jsou tady tři týd-ny, aby si ihned všechno zau-tomatizovali. Některým to trvá déle, některým kratší dobu.

Co se týče vaší třídy, měli jste i adaptační kurz, už jste je stačil trochu poznat? Jaký má třída charakter? Tři týdny jsou opravdu krát-

ká doba, někteří mohou být vý-

borní studenti, někteří mohou být průměrní, podprůměrní, to zatím nechci hodnotit, někdo se třeba jenom stydí, jenom z osty-chu se nepřihlásí, nebo pokud se ho na něco zeptám, tak není zvyklý třeba na takové otázky. Charakterově si myslím, že bu-dou fajn. Když byli na adapťáku, líbilo se mi, jak se spolu bavili, byli takoví čiperní, čilí. Moc se jim nechce chodit, takže to asi nebudou turisti.

Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům? Ať se do školy těší, ať se jim na škole líbí.

Ptal se Martin Vérteši

Ráno 5. 9. 2011 jsme vlakem z nádraží v Havířově vyrazili směr Zlaté Hory. První překvapení bylo, když jsme každý dostali va-jíčko, o které jsme se měli starat po celou dobu adaptačního kur-zu. Z nádraží ve Zlatých horách jsme se vydali naučnou stezkou k zlatorudným mlýnům, zde jsme si po odborném výkladu mohli

vlastnoručně vyzkoušet rýžová-ní zlata. Pak nás již čekalo hezké ubytováni v hotýlku U Pekina a relax v bazénu. Další den začal celodenní vý-let na Rejvíz, cestu jsme si krátili různými zábavnými hrami. U Vel-kého mechového jezírka vznik-la naše společná fotografie. Na zpáteční cestě jsme viděli Lurd-skou jeskyni se sochou Panny

Marie, po výstupu na kopec se nám naskytl nádherný pohled na městečko Zlaté Hory. Po výbor-ném guláši U Pekina jsme načer-pali síly ke sportovním utkáním ve stolním tenisu, kulečníku a zá-bavě až do večerky. Poslední den byl také velmi náročný, protože jsme museli do-jít s těžkými batohy až do města. Ve městě jsme se šli podívat do hornického muzea, zde vystave-ná kulma na vlasy zaujala děv-čata, hochy spíše zajímala malá mučírna ve sklepě. Během ho-dinového rozchodu jsme si dali oběd a pak už následovala cesta vlakem domů. V průběhu adaptačního kurzu jsme postupně skoro všichni svo-je vajíčka rozbili a proto dostali různé úkoly. Přestože to bylo na Rejvíz trochu daleko a bolely nás nohy, průběh celého kurzu se nám velmi líbil a mnozí z nás jsou dnes kamarádi.

Adaptační kurzProfesor Smilovský na Rejvízu.

I.B s profesory Smilovským a Chupáčem.

Monika Mokrošová, 1.B

Strana 6 Komár

K

Svatbu našeho třídního jsme museli pojmout ve

velkém stylu, takže již ve tři-čtvrtě na deset se k mé rezidenci v Soběšovicích začali sjíždět prv-ní kolisté (mí spolužáci). Ti, kteří přijeli na kole, si je nádherně na-zdobili, hlavně s použitím balón-ků s motivem svatby a krepového papíru. Převlékli se a vyrazili do Soběšovického kostela. Obřad proběhl bez vážnějších událostí, za svědka byl panu pro-fesoru Supíkovi pan David, které-ho znají určitě alespoň třídy sexta a kvinta a který je znám svou vě-tou: „A slečno, vy jste zadaná?“ Nevěsta měla bílé šaty po vzo-ru předních návrhářských domů a lidové tradice. Ženich měl zase lesklé šedé sako a vkusnou bílou kravatu. Ze začátku sice Adam Supík vtipkoval, ale s průběhem

obřadu mu mrzl úsměv na rtech a postupně si uvědomoval vážnost situace. Přesto však manželský slib přeříkal nahlas a zřetelně a nezakašlal ani při slovech „…do smrti.“ Doufáme tedy, jako celá třída, že se chce usadit a nerozvede se, protože pak bychom chtěli svatební dar zpět. Vyslechli jsme také kázání o lásce a jak ji k životu

potřebujeme, jaké existují druhy lásky a tak dále, ještěže byl pan profesor všem na očích a seděl jen vedle své nastávající, protože vypadal tak, že by si rád vzpomněl na svá školní léta a bavil se v lavi-ci, ať už kostelní či školní. Při obřadu se staly ještě dvě ne-

příjemné věci, které však neměly na události žádný vliv: Jeden ze spolužáků, stojící vzadu ve vydý-chaném prostředí jaksi omdlel

a přímo při slibu jeden z družbů neunesl tíhu osudu a tlak ve svém břiše a poblil se tam. Před kostelem panovala dobrá nálada, po obřadu se nás všech, coby bavič, ujal pan David a před-vedl typický „postsvatbický“ hu-mor, například přivázal Adamovi na nohu kamennou kouli řetězem (z dálky nebylo možno poznat, jestli to není jen atrapa) a zahodil klíč. S lišáckým výrazem vytáhl od-někud pilku na železo a nechal ho, ať se v tom topí. Vysvobodila ho až nevěsta, které byl „náhodou“ svěřen taky klíček a již bezrad-ného profesora Supíka odemkla. Všichni se v dobré náladě přesu-nuli na hostinu, kde nemohl bo-hužel ani tisk. Redakce časopisu Komár přeje také vše nejlepší novomanželům a říká:

Svatba Adama SupíkaJe to tak, pan profesor Supík už není mezi svobodnými, dobrovolně vlezl „do chomoutu“, a

to 10. září v kostele v Soběšovicích, se slečnou Petrou Šajnovou.

Abyste věděli, co si vlastně slíbili a mohli je oba kontrolovat: Já, Adam, odevzdávám se tobě, Petro, a přijímám tě za manželku. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti.K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.Něco podobného říkala i Petra, ale Adama přijala za manžela.

Šup Adame, šup, ať je tady malý sup!

V Soběšovickém kostele bylo narváno. Až k omdlení.

Třída sexta se vydala na svatbu svého třídního stylově.

Jakub Svoboda, foto B. Chod

KKomár Strana 7

Filmový klub Jeden svět

Myšlenkou projektu Filmové klu-by Jeden svět je, aby aktivní mladí lidé - středoškoláci, formou doku-mentárních filmů ve svém volném čase přiblížili různé aktuální, pře-vážně globální témata, svým spo-lužákům a ostatním studentům z jejich školy. Lídři klubů, stejně

jako ostatní diváci, mohou takto lépe pochopit příčiny, kontext a možnosti řešení různých globál-ních problémů, mohou diskuto-vat se zajímavými osobnostmi na aktuální témata, ale hlavně se setkávat se svými vrstevníky, kte-

ré také hlouběji zajímá svět okolo nás. Zeptali jsme se několika stu-dentů z našich řad, zda-li by tako-vý klub u nás na gymnáziu uvítali: Je to dobrý nápad, myslím, že by si hodně studentů uvědomilo,

jakým věcem by se měli vyhý-bat (třeba film Katka). Ale filmy by musely být vybírány tak, aby byly úměrné věku všech diváků - pro studenty z nižšího stupně by mohly být některé záběry až příliš drastické.

Ne, o historii a globální pro-blémy se nezajímám, takže s nimi ani nehodlám ztrácet svůj draho-cenný čas. A o dokumentech už ani nemluvě, ty mě doslova ubí-jí. Dokážu je překousnout pouze v hodinách, ve kterých se díky tomu vyhneme zkoušení a já se pak můžu v klidu věnovat „Angry birds“ na mobilu.

Myslím si, že založení tohoto filmového klubu by byl dobrý ná-pad. Určitě bych se tam šla podí-vat. Filmy například o 2 sv. v. mě docela i baví, takže určitě by to bylo skvělé a rozšířilo to mé zna-losti o válce. Také globální pro-blémy jsou velice zajímavé a den ode dne jsou nové poznatky, které můžeme získat také právě z těch-to filmů.

Projekt Filmové kluby Jeden svět vznikl jako součást většího projektu Jeden svět na školách, jehož hlav-ním cílem je využití potenciálu dokumentárního filmu jako nástroje na vzdělávání o různých aktuálních, převážně globálních tématech na středních školách.

Děti ze stanice LeningradskáSyrový pohled do každodenní rea-lity dětí ulice, jejichž počet v sou-časné době dosáhl třiceti tisíc. Zločin a trestMasakr, ke kterému došlo v roce 1995 v bosenské Srebrenici, byl od 2. světové války nejzávažněj-ším válečným zločinem spácha-ným v Evropě na civilistech. V dokumentu vystupují lidé, kteří přežili, a popisují dramatické dny pádu Srebrenice a zrady OSN. Sága RomůKořeny pokřivených vztahů mezi romským etnikem a českou ma-joritní společností leží hluboko v minulosti. Snímek mapuje osu-dy romské menšiny mezi Čechy, proměny jejich vztahů i změny hodnot uvnitř romského etnika

během uplynulých 50 let. Případ Dr. Horáková„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem ob-stála.“ Napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokon-čila hodinu a půl před popravou. Ta následovala po komunisty vy-konstruovaném procesu. A to i přes dopisy z celého světa žádající milost (mimo jiné od Alberta Ein-steina), které prezident Gottwald denně dostával. Kdo byla Milada Horáková? Tuto otázku se pokusi-li zodpovědět tvůrci filmu. Pátrali přitom v archivech a ve vzpomín-kách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Popelka na prodejPodle odhadů Mezinárodní orga-nizace pro migraci se do západní

Evropy ročně pašuje na 500 000 žen. V posledních dvaceti letech se obchodovalo především se ženami z Afriky, Asie a Latinské Ameriky, po pádu komunismu jde především o ženy z východní Evropy zemí bývalého Sovětské-ho svazu. Na příbězích několika mladých žen je přiblížen fenomén obchodování se sexem v celé své hrůznosti, od ponižování a zná-silňování dívek až po problém neexistence účinných zákonných opatření k řešení této problema-tiky. Autorka dokumentu věnuje dostatek prostoru i osudu bul-harského gangu, který nutil k pro-stituci na padesát dívek v Dubí u Teplic.

Několik filmů, které filmový klub nabízí:

Karolína Andraková,Veronika Fišerová

Strana 8 Komár

K

Navštěvuji zde gymnázium Fre-derika Mistrala, velké osobnosti v oblasti literatury na přelomu 19. a 20. století. Je to poměrně velký ústav, cca 2000 žáků, možná více, zatím jsem je nepočítal. Během týdne bydlím na internátu, kte-

rý je rovněž součástí školy. Ško-le také patří velké hřiště, mnou zatím nenavštívené, knihovna, bazén, tělocvična a samozřejmě jídelna, která je zhruba na stejné úrovni, jako ta naše. Co se týče vybavení školy, ka-ždá třída je opatřena dataprojek-torem s moderním PC. Odborné učebny mají rovněž vybavení té nejvyšší kvality. Učitelský sbor je tu velmi obsáhlý. Neznám proza-tím ani třetinu. Jako na každém ústavu, někteří učitelé jsou méně či více přátelští. Vyučovací postu-py učitelů jsou dosti podobné těm u nás. Ovšem aktivita ve třídě je o něco nižší. Také zápisy jsou jiné. Ještě stále jsem si na ně nezvykl. Písemky jsou náročné, tedy pro mne. Francouzi vždy do písemky píší velkou spoustu nepodstat-

ných věcí, které se v podstatě ani nevztahují k otázce. V písemce z dějepisu, kde jsme měli analyzovat dokumenty, vět-šina třídy odevzdávala popsané tři A4. Já odevzdal jednu a půl. Po hodině jsem se namátkou zeptal,

co tam tak psali a nestačil jsem se divit. Ty věci se vůbec ke kladené otázce nevztahovaly. Toť ve stručnosti před-stavení mého života zde na francouzském gymnáziu. Závěrem bych si dovolil pro-mluvit o zřejmě největším rozdílu, a to o lidech, o spo-lužácích, o spolužačkách. Platí zde jedno zásadní pra-vidlo - každý jedná za sebe. Neexistuje kolektivní zod-povědnost - ta, či ona třída, ale ten, či onen žák. Kupodi-vu nikdo by si nedovolil po-užívat během testu taháky či jiné pomůcky podobného charakteru. Ovšem na rozdíl od nás Čechů, jsou Fran-couzi mnohem přivětivější, milejší a přátelštější. Což mi

velmi pomohlo při aklimatizaci. Jediné, co hluboce neschvalu-ji, je to kouření. Kromě nás Čechů tu kouří snad každý. Jistě přehá-ním, ale 90 % studentů i profeso-rů určitě. Každou přestávku jde v podstatě celá škola před bránu, poněvadž ve škole se kouřit ne-smí, aby si dopřála svoji dávku tabáku. Ještě bych rád v tomto bodě uvedl další z mých postřehů a to je mnohem bližší vztah mezi děvčaty a chlapci. Je zde větší míra socializace. Můžeme to na-příklad vidět na spojených hodi-nách tělesné výchovy. Samozřejmě, že zážitků a po-střehů je mnohem více, ovšem nechám si je ještě do příštího článku, které bych velmi rád, po-kud dostanu příležitost, publiko-val v našem skvělém školním ča-sopise. Zdravím, Roman Kula.

Dobrý den, jmenuji se Roman Kula a jsem nyní zahraničním redaktorem našeho oblíbeného školního časopisu. Je to již jeden měsíc, který jsem strávil zde v cizině, v zahraničí, a dostal jsem tu fantastickou možnost popsat své dosavadní zážitky. A věřte tomu, není jich málo.

Pozdravy z Avignonu

Já a Pont du Gard - slavný akvadukt postavený Římany.

Já a dominanta Avignonu - Pont Saint-Bénezet

KKomár Strana 9

POMŮC-KA: DOI

INICIÁLY ZPĚVÁKA

PENKA

1. DÍL TAJENKY

FÁZE DÝCHÁNÍ

LESKLÝ NÁTĚR

POVZ-DECHNUTÍ

PSACÍ POTŘEBY

INFORMAČ-NÍ TECHNO-LOGIE ZKR.

NOČNÍ PTÁK

KOMUNISTIC-KÁ STRANA

SLOVENSKA

BÝVALÝ MINISTR

ZDRAVOT-NICTVÍ

LÉČIVÁ ROSTLINA

4. DÍL TAJENKY

EKONOMIC-KÁ ŠKOLA

ZKR.

ŘÍMSKÝCH 1545

KOPIE TEXTU

ČÁSTI REPUBLIKY

ZEMINA

3. DÍL TAJENKY OVČÁRNA

TURISTICKÝ ODDÍL ZKR.

INICIÁLY SPISOVATE-LE NEFFA

UČITEL SOVĚTSKÉ VESMÍRNÉ

TELĚSO

KUSY LEDUCITOSLOVCE

MEČENÍ

NÍZKÁ ROSTLINA

ČÁST VOZU SLO-

VENSKY

STARÉ ČESKÉ

ZÁJMENO

MOŘSKÁ RYBA

ELEKTRI-FIKACE

ŽELEZNIC

ANGLICKÁ VÁHOVÁ

JEDNOTKA

LEPIDLO NA

DŘEVO

ON NĚMECKYLETADLA ZASTAR.

VÝKONNOST-NÍ STUPEŇ

V DŽUDUMYSY

TELEVIZNÍ NOVINY LEOPOLD

DOMÁCKYPODOBNÉ

ORLUVKOPNUTÍ

PŘEDMĚT JODNAN IRIDNÝ

INICIÁLY BÁSNÍKA ERBENA

VODNÍ KOVÁRNA

INICIÁLY HERCE

ŠIMÁNKA

LONDÝN-SKÁ ŘEKA

INFORMAČ-NÍ SYSTÉM

ZKR.RÁMUS

ZVĚTŠO-VATI SE

RŮSTEM

JMÉNO SPI-

SOVATELE STAŠKA

SPZ DOMAŽLIC

SPOR-TOVNÍ

KLUB ZKR.

MUŽSKÉ JMÉNO

NÁZEV HLÁSKY L

ČÁSTI STŘECHY

LOKATI BOBŘÍ STAVBA

VLASTNÍ CHOBOT-NATCŮM

TRINITRO-TOLUEN

ZKR.

SNÍŽENÝ TÓN E VNITŘEK HLAS

KUKAČKY OSOBNÍ ZÁJMENOROSOLOVI-

TÁ HMOTA POTOM TRÉN.STŘ. MLÁDEŽE

INICIÁLY MASAR-

YKA

NEDRŽETFEDERÁLNÍ SHROMÁŽ-DĚNÍ ZKR.

PŘITAKÁNÍ HOVOR.

CITOSLOV-CE SMÍCHU

2. DÍL TAJENKY

ZPŮSO-BILÝ K

VÝKONU

TLESKNUTÍINICIÁLY TENISTY LENDLA

OPERA E. F. BURI-

ANA

Něco pro volnou chvíli: KřížovkaCelé znění citátu naleznete v tajence

Řešení křížovky z minulého čísla: Ovládni svůj jazyk v mládí, a v dospělosti můžeš vyslovit myšlenku, která prospěje tvému lidu.

Soutěž s Komárem a vyhraj zajímavé ceny!

Literární soutež

N á s t ě n k a - Vz k a z y - B l a h o p ř á n íMirkovi K. ze sexty:Vše nejlepší k naroze-ninám, ikdyž trochu předčasně.Tví spolužáci.

Jirko, jsi nejlepší.Tví obdivovatelé.

Prodám učebnici zeměpisu pro 1. ročník. Informace v sextě. Uveřejněte i vy svůj vzkaz!

casopiskomar@seznam.cz

ˇ

Manželé SupíkoviFoto: Břetislav Chod

Manželé Supíkovi

Strana 12 Komár

KTaneční kurzy v plném proudu

Foto: P. Rašmanová a H. Bouchalová

Sexta a 2.A letos od září navštěvuje a až do prosince bude navštěvovat taneční lekce. Tanci a společenské-mu chování se učí za vedení p. Roikové každý týden ve společenském domě Reneta. Zde přinášíme pouze dvě fotky, na té levé jsou z nějakého důvodu pouze holky 2.A, vpravo celá sexta.

Pro pány zde uvádíme jednoduchý způsob, jak uvázat kravatu (tzv. Manhattan uzel):

Předplatné Komára na rok 2012Předplaťte si časopis Komár na celý rok 2012 a mějte jistotu každého čísla! V průběhu roku vyjde deset čísel našeho školního časopisu a všechny je dostanete do vlastních rukou bez ohledu na případnou změ-nu ceny časopisu.

Předplatné s osobním předánímPůlroční předplatné (Leden - červen 2012)50,- KčRoční předplatné (Leden - prosinec 2012)80,- Kč

Předplatné zasílané poštou (mimo gymnázium)Půlroční předplatné (Leden - červen 2012)140,- KčRoční předplatné (Leden - prosinec 2012)230,- Kč

KKomár Strana 13

S O U D R U Ž K Y A S Ú D R U H OV I A , T U Ž M E S EA N E B

S Í L A , M U Ž N O S T, P Ř I P R AV E N O S TZpívám zpěv míru, čelem vpřed a oko v oko nepřítele, aby si nemyslel už déle, že válkou může zničit svět. Zpívám zpěv míru.

A je to tady! Strahovský písek již zaplavilo půvabné, roztan-čené a optimistické fialové jaro

ženství. Naše dorostenky si ani na chvíli nevydechly a nakonec byly šťastné, co všechno doká-zaly. Cvičení je stmelilo nejen mezilidsky, ale také citově. Šlo o půvabnou přehlídku mládí, tělesné zdatnosti a umění, sym-bolický obraz současného života naší země a jejího lidu, radost-ný projev nadšení, optimismu a důvěry v politiku strany a vlády. Bylo to rovněž poděkováním za život v socialismu a míru. Letos byla pro naše cvičenky připravená také nová, perspek-tivně a kreativně vyhlížející, zce-la honosně vybavená šatna. Její lokalizace není přesně známa, ale údajně se nachází na území našeho východního nepřítele. Kdesi daleko v podzemí, kde náš zrak ani nedohlédne, odkládají svůj šat naše poupata. Tam v

dáli za kotelnou, či ještě dál, kde nás pohltí věčná tma, i čerň tisí-ců nocí, kde přemůže nás hlad a

po zádech běhá chlad, tam ucí-títe tu pravou, nefalšovanou at-mosféru propocených jarmilek. Mimo výměšků z pot-ních žláz a všech dobou prolezlých pachů, ucítíte již při samotném vstupu do šatny pocit nadšení a neskonalé touhy vidět víc. S otevřenými ústy a opadlou čelistí žasnete nad čtyřmi proplesnivě-lými stěnami, které skrý-vají mnohem víc, než by se mohlo na první po-hled zdát. Kromě něko-lika červených laviček a dvou prostorných sprch, do kterých se při troše ochoty, vychytralosti a matematických výpočtů, naskládají naše cvičen-ky všechny, nechybí ani

nějaký ten pavouček, brouček či jiná potvora. V neposlední řadě nesmíme opomenout vý-hled přes zamřížovaná okna do půvabné krajiny, který může být při troše štěstí dokonce v opač-ném pořadí. Ale zachovejte klid a chladnou hlavu, vždyť při hroz-bě jakéhokoliv nebezpečí je vám k dispozici atomový kryt, do kte-rého doskotačíte ladnými kroky během pár vteřin. Ale i přes všechny mírné ne-dostatky jsme na naši spartakiá-du hrdí, jsme hrdí na to, že jsme občany této země. Jak šťastný a spokojený může být život lidí v socialistickém Československu. Krásný úděl máme dnes …

Text a foto: Tělovýchovná jednota nadějných

cvičenců

Strana 14 Komár

KPřehled olympiád

Školní kolo olympiády v jazyce českém organizuje především profesorka Fajkusová, takže se obracejte na ni. Bude se konat v únoru, takže si to poznamenejte! Olympiáda obnáší gramatickou část, na kterou máte šedesát mi-nut a taktéž šedesátiminutovou slohovou práci. Českého jazyka se také týká Mladý Demostenes, soutěž v řeč-nění, která se na našem gymnáziu koná poprvé. Účastníci si vyberou téma a mají o něm dvě minuty mluvit něco, co si vymyslí. Pokud bude váš přednes zřetelný a text hluboký, můžete se dostat až do celostátního kola (a můžete se utkat s takovými giganty jako je třeba Karel Schwarzenberg). Další olympiádou ve které jsme úspěšní je biologická olympiáda, pokud se chcete zúčastnit, kon-taktujte svého učitele biologie, redakce vřele doporučuje! Soutěž vám může pomoci se dostat na

vysokou školu a setkat se s biolo-gickými špičkami v oboru (přes-něji v oboru biologie), pokud se to nestane, alespoň se dozvíte něco o vzájemných vztazích mezi organismy a tvarech v živé příro-dě, což je letošní téma, je o co stát. Zeměpisná olympiáda se v minulých letech nesetkala se zá-jmem studentů a tak se ani ne-konala, letos to bude jinak, při-hlásím se já a tak se konat bude. Nepodařilo se mi najít téměř nic k současnému ročníku, jistě ale vím, že pořadatelská univerzita je z Plzně. Z francouzského jazyka jakož i anglického můžete navštívit kon-verzační soutěže, v těchto hodi-nách je méně žáků, učitel má k vám blíž, takže vás jistě přesvědčí k účasti, takže nemusíme agitovat (a to ani za němčinu a španělšti-nu). Na matematickou olympiádu

se zeptejte profesorky Šigutové, ví vše a vy budete vědět, co to vlastně chcete – dělat matema-tickou olympiádu. Chemická olympiáda je oprav-du bomba i kdybyste nemíchali nitroglycerin, můžete se dostat až do Washingtonu na mezinárodní olympiádu. (Učitelům chemie se omlouváme, pravděpodobně jim znepříjemníme přestávky a od-chod ze školy rozbouřenými čte-náři.) Z dějepisu se v průběhu roku setkáte s různými soutěžemi, pro vyšší ročníky jednotná olympiáda není, škoda. Pokud jsme na nějakou olym-piádu zapomněli, kontaktujte nás v našich úředních hodinách (moje úřední hodiny jsou v pondělí o velké přestávce, ale pokud chce-te, ať něco vyřeším, hodí se mě uplatit něčím chutným a poživa-telným…).

Zajímají vás také určité předměty? Rádi se jim věnujete ve volném čase? Minule jste nestihli školní kolo z tohoto předmětu? Právě pro vás je zde přehled olympiád!

Jakub Svoboda

Pořiďte si Komárovské tričko!Čtete rádi náš časopis? Jste jeho fanoušky? Dejte to sku-tečně najevo! Možná jste si už někde na chodbě všimli, že redaktoři Komára měli na sobě skvě-lé barevné tričko. Ano, je to pravda. Tričko s logem Komá-ra a nápisem „Školní časopis“ mají tu čest vlastnit pouze re-daktoři Komára, nyní se k nim ale můžete připojit i vy! Jedno Komárovské tričko dáváme do prodeje za pou-hých 200 Kč. Počet kusů je ale v této chvíli značně omezen! Vybírat můžete z těchto vari-

ant: žluté - velikost M, zelené - velikost XL, tmavě modré - velikosti XL a XXL. V případě většího zájmu můžeme zajistit novou objednávku. Jedno tako-véto tričko ale můžete vyhrát i v literární sou-těži, kterou vyhlásil náš časopis. Takže neváhejte a objedná-vejte nebo soutěžte! Objed-návky přijímá šéfredaktor Ko-mára, více o literární soutěži na www.casopiskomar.wz.cz/soutez. (mv)

KKomár Strana 15

Nová individuaS nástupem září se na naší škole objevila celá řada nových, uče-ním ještě moc nepoznamena-ných tváří. Kromě dvou prvních ročníků nám také přibyla celá řada malých, z počátku rozto-mile vypadajících, primánků. Ovšem po bližším seznámení s nimi, se ukázalo, že se na nové škole brzy rozkoukali a někte-ří se také zakoukali do studen-tek vyšších ročníků, a tak se na chodbách nevyhneme pozdra-vům jako: „Čau, kočky“, či otáz-kám typu: „Kdy dáme rande“. Je zajímavé pozorovat, jak se ze zmateně pobíhajících stvoření stávají učením již znudění, in-teligentně vyhlížející studenti. Několika z nich jsme se zeptali na jejich první dojmy z nového prostředí.

1. „Líbí se mi tu všechno, až na španělštinu, protože v ní moc pí-šeme.“2. „Mně se tady také moc líbí. Jen je blbé, že tu jsou koberce.“3. „Moc se mi tady líbí. Je to sice těžší než základka, ale je to i lepší. Paní učitelky jsou hodně milé.“

Samozřejmě také nemůžeme opomenout studenty prvních ročníků. Pro většinu z nich je jis-tě přechod ze základní školy vel-kou změnou. Několik z nich nám sdělilo své první postřehy.

1. „Určitě je to velký skok oproti základní škole, ale zatím se to dá zvládnout. Většina učitelů je mi celkem sympatická a doufám, že snad ani s jedním nebudu mít nějaký velký problém. Učení stá-

le přibývá a je ho čím dál tím víc, takže se určitě nudit nebudu. Na škole se mi celkem líbí, jen bych někdy možná potřebovala plán školy, protože vyznat se tam je taky umění.“2. „Zatím se mi tady líbí. Sice ně-kteří profesoři jsou trošku divní, ale myslela jsem si, že to tady bude horší. Líbí se mi nový ko-lektiv spolužáků.“3. „Zatím se mi tady líbí. Všech-no je v pohodě, jen někteří uči-telé mi nepřijdou moc sympatič-tí.“

Teď by tu měl být nějaký vtip-ný závěr, ale škola už trvá příliš dlouho a můj mozek zachvátila tvůrčí krize. Tak ať si každý do-myslí, co chce.

Veronika Fišerová

Poznávací exkurze do zahraničíVídeň 2011

Exkurze do Vídně se uskuteční v pátek 21. října 2011 a bude na téma „Po stopách Habsburků, aneb co učebnice tají“. Hlavními lákadly jsou prohlídky elegantního císařského sídla SCHÖN-BRUNN, labyrintu, altánku gloriette či Neptunovy fontány. Při okružní jízdě a pěší procházce dále uvidíte: Stephansdom, Ringstrasse, Kärntner-strasse, Parlament, Staatsoper, Hofburg – zim-

ní rezidenci Habsburků, Heldenplatz, Wiener Reitschule, Schatzkammer, Staatsoper, Burgthe-ater, Museen a další.Odjezd je v 5:00 ráno od gymnázia a návrat tam-též kolem 22:00. Přihlásit se je však nutné do pátku 7. 10. 2011 a do té doby musíte také uhradit 520 Kč + 11,50 Eur (vstupy). Vše u profesorky Jandorové!

Paříž 2012Exkurze do Paříže se uskuteční 18. - 24. června 2012, tedy za poměrně dlouhou dobu. Již teď je ale třeba vyjádřit svůj zájem, protože na vás vů-bec nemusí zbýt místo!Cena zájezdu je 4390 Kč (doprava a 4 noclehy v hotelích F1). A jaký bude program?1. denTo se jenom odjíždí z Havířova.2. denEpernay - prohlídka vinařského závodu Eugene Mercier v kraji Champagne.

3. - 6. denHistorická a současná Paříž: Pantheon, Lucembur-ské zahrady, Sorbonna, Latinská čtvrť, katedrála Notre-Dame, Svatá Kaple, Louvre, impresionis-tické Musée d’Orsay, Eiffelova věž, Montmartre, Sacré-Coeur, Place du Tertre, Invalidovna.Moderní Paříž: mrakodrapová čtvrť Défense - ve-černí Paříž, Versailles s Velkým a Malým Triano-nem, zámecké zahrady, projížďka po Seině, pro-hlídka Monetových zahrad v Giverny.Informace a přihlášky u prof. Jandorové.

Strana 16 Komár

KKam po maturitě?

Ostravská univerzita v OstraveOstravská univerzita v Ostravě byla založena 28. září 1991. Teh-dy konečně došly naplnění snahy

poskytnout preferen-cemi těžkého průmyslu silně poznamenané-mu Ostravsku novou, zajíma-

vou příležitost, a to humanitně zaměřenou vysokou školu. Ta fun-guje dodnes a její areál je rozeset po Moravské Ostravě, Slezské Ostravě, Mariánských horách, Po-rubě a Zábřehu. Třicet dva budov nabízí především studijní prosto-ry jednotlivých fakult, menzu, ko-leje, centrum informačních tech-nologií či univerzitní knihovnu.

FakultyUniverzita nabízí studium na

celkem šesti fakultách, a to filo-zofické fakultě, lékařské fakultě, fakultě umění, sociálních studií, pedagogické a přírodovědecké fakultě. Něco extra potom před-stavuje tzv. Evropský výzkumný ústav sociální práce, což je vlast-ně uskupení sedmi evropských univerzit za účelem spolupráce

v oblasti sociálních studií. Nejde přirozeně o žádný studijní obor, ale spíše o možnost podílet se na mezinárodním dění v této oblasti.

FinanceCo se týče poplatků za přijímací řízení, nepodařilo se mi je zjistit. Ubytování na koleji J. Opletala se pohybuje v rozmezí od 56 do 74 Kč/den, což je o něco levnější než u Technické univerzity, o které jsme psali minule.

Studentské aktivityPro veřejnost pravidelně pořádá mnoho akcí, z nichž mnohé se staly tradičními. Její Stavovská unie (nezisková organizace, ve které pracují aktivní dobrovolníci z řad studentů) každoročně koná např. oblíbený a veřejností hojně navštěvovaný Majáles a Hladnov-

skou laťku. Filozofická fakulta pak např. cyklus Setkání s osobností a výstavy ve své galerii Na Půdě. Přírodovědecká fakulta řadu zajímavých popularizačních akcí pro nejširší veřejnost – podílí se na akci Chemie na Slezkoostrav-ském hradě. Fakulta umění pravidelně po-řádá zajímavé výstavy ve vlastní galerii Student. Svou badatelskou činnosti studenti univerzit pre-zentují na studentských konferen-cích jednotlivých fakult Ostravské univerzity v Ostravě. Popularitu si za dobu své ex-Popularitu si za dobu své ex-istence získaly i různé soutěže, pořádané jednotlivými fakul-tami. Nadaní matematici celého světa se každoročně sjíždějí na Přírodovědeckou fakultu Os-travské univerzity v Ostravě na Mezinárodní matematickou

ˇ

Jedna z budov Ostravské univerzity. Vlevo nahoře její logo.

Některé z mnoha budov Ostravské univerzity.

KKomár Strana 17

soutěž Vojtěcha Jarníka. Stejná fakulta pořádá i šachový turnaj Táhni!. Československá soutěž Den s překladem, pořádaná Filo-zofickou fakultou univerzity pro talentované začínající translatory, je nositelkou prestižního ocenění Label 2009. A výčet soutěží, pořádaných univerzitou, zdaleka není úplný.

MenzyStravovací služby Ostravské uni-verzity v Ostravě zajišťuje Menza Reální a Menza a bufet Hlad-nov. Kapacita Menzy Reální je 1.200 hlavních jídel, denně je připravováno 5 druhů hlavních jídel, včetně vegetariánské stravy, 2 druhy teplé večeře a bagety.Menza a bufet Hladnov má ka-pacitu 120 hlavních jídel a vyrábí 3 druhy obědů denně, studené i teplé snídaně a teplé večeře.

Listy Ostravské univerzityTakovýto název nese časopis (či noviny, jak chcete) vydávaný s měsíční periodicitou zaměstnanci a studenty univerzity v nákladu 900 výtisků. Žádné extra čtení to ale není, měli by si vzít příklad z jiných školních časopisů.

VedeníV čele univerzity stojí v současnosti prof. RNDr. Jiří Močkoř, DrSc. (zas-tává již potřetí funkci rektora). Bohužel nám ani malý rozhovor neposkytl. Ve své funkci bude minimálně do roku 2015.

WebWebovou prezentaci univerzity naleznete na adrese www.osu.cz, ovšem je poměrně nepřehledná a důležité informace se zde hledají velice obtížně. Po grafické stránce ale nejsou špatné.

Martin Vérteši, foto archiv OSU

Každoročně pořádaný studentský Majáles.

Aktivity univerzity sahají do všech sfér života.

Studenti mají k dispozici moderní zázemí.

Jak jste jistě poznali - fakulta umění.

Strana 18 Komár

KOBJEV

KOMÁRA Nový domov

Ano, je to tak, Havířov se po-stupně stává členem elitního uskupení měst SS (neboli so-ciálně sympatické město), je to titul, kterým se donedávna chlubil třeba Varnsdorf nebo

Rumburk. Podmínky k dosažení statutu SS jsou velice tvrdé, ve městě musí být minimálně pat-náct procent nezaměstnaných a kriminalita musí růst minimálně o pět procent za rok. Poté má město nárok na speciální příspě-vek od evropské unie. Naše město se s kriminalitou vypořádává nádherně a jsme téměř na špici v růstu krádeží a pokud by jsme přece jen nezvý-šili počet krádeží o pět procent, město má v záloze pracovníky „veřejně neprospěšných prací“, kterým není proti mysli ukrást cokoliv a poté to zpeněžit. Problém nastává hlavně s ne-zaměstnaností, pracovníci „ve-řejně neprospěšných prací“ se počítají jako zaměstnaní a tak nezaměstnanost nepřekračuje

deset procent. A jak se to týká naší školy? Velice. Dostali jsme od města dvě možnosti, buď zavedeme v tělocviku [přídavné jméno na osm, první písmeno je c] troj-

boj (Tedy: běžíme na koupaliště, tajně se tam dostaneme, chvíli plaveme a na ukradeném kole jedeme zpátky) a ve výtvarce budeme muset sprejovat okolní budovy, nebo do budovy gym-názia přijmeme skupinu „nepři-způsobivých“ občanů. Vedení vybralo druhou mož-nost, na noc, jako do ubytovny přijme až 150 nezaměstnaných, většinou sociálně slabých. Ze-ptali jsme se proto Milobijce Ho-lohlava, manažera, kterého ško-la najala právě pro tento úkol a ten nám řekl: „Toš, já si myslím, že v devět už budou všici spát! Pokud někdo nebude, dostane od školníka do držky! A ráno v sedm pudou po svých, jinak je vykopu!“ (Pan Holohlav byl do-zorcem v dětském domově a

ještě předtím, než ho vyhnalo pár násilných činů, nižší důstoj-ník v armádě.) Z výpovědi pana Holohlava můžeme dojít k závěru, že stě-hování je na spadnutí, ale moc toho ještě neví ani škola, vysla-la sice pány Tvrdého, Měkkého a Nováka (který má přezdívku Ještětvrdší), smluvní agenty, aby donutili pár lidí v ghettech podepsat smlouvu o smlouvě budoucí a tak do školního roz-počtu (díky speciálně postavené smlouvě) mohou téct peníze. Datum nastěhování je nejdří-ve 21. 12. 2012. Dlouho jsme hledali souvislosti, ale nako-nec jsme na to přišli! Je to da-tum konce světa a vedení školy doufá, že před přistěhováním kohokoliv je ochrání konec svě-ta, my tak optimističtí nejsme a myslíme si, že svět neskončí. Tento názor se odvážili přednést i někteří učitelé a tak „za to“ do-stali několik úkolů, pan profesor Supík musí nakoupit matrace a profesor Sedlařík musí vynosit nový nábytek do horních pater. Zároveň se preventivně přistou-pilo k některým opatřením: jsou zabaveny všechny chemikálie z chemie, ze kterých by se moh-la otrávit voda nebo ovzduší, všechny ostré předměty musely pryč také a přístup do učeben informatiky budou mít žáci až po složení dvacetitisícové zálo-hy.

Vaše názory na chystané opatře-ní ale i na konec světa uvítáme v komentářích u článku na našem webu!

Foto: M. Holohlav

KKomár Strana 19

Povídka na pokračování Záchranná výprava Část II.

„Než bychom vše domluvili, tr-valo by to příliš dlouho. Potře-bujeme, aby záchranný tým vy-jel ještě dnes večer,“ odpovídala profesorka. Jako další se o slovo přihlásil student ze třetí lavice, šanci však nedostal. Z úplně poslední lavi-ce se ozýval hlasitější hovor, než

bylo přípustné, a profesorku Or-líkovou to dost podráždilo: „Kos-trbo, Palčíku, my tady řešíme zá-važný problém, a vy se bavíte!? To nemyslíte vážně!“ „Paní profesorko,“ ozval se druhý, poněkud vytáhlejší a sval-natější chlapec z poslední lavice, „my to bereme. Pojedeme do těch hor.“ Profesorka potřebovala něko-lik sekund, než vstřebala to, co právě slyšela: „Opravdu?“ zepta-la se trochu nejistě, ale v jejím hlase již byla znát úleva. Kluci neodpověděli, a proto profesorka ihned začala jednat (ještě by si to rozmysleli). „Tak-že vy dva teď pojďte se mnou a s paní ředitelkou ke mně do ka-binetu, zbytek školní rady bude pokračovat v řešení druhého a třetího bodu programu. Předá-vám vedení profesoru Tajdovi.“

Zvedla se a zamířila ke dve-řím. V závěsu za ní vyrazili paní ředitelka Rozsejpalová a studen-ti Kostrba a Palčík. Ztichlou ško-lou se přesunuli do prostorného kabinetu profesorky Orlíkové a dostali všechny potřebné poky-ny. Ukázalo se, že paní ředitelka už měla vše připraveno, a vrazila

hochům do rukou mapy s vyzna-čenými místy, trasami a dalšími poznámkami. „Teď běžte hned domů, sbalte si věci podle se-znamu, který jsem vám dala, a ve stanovený čas buďte na hlav-ním nádraží. Samozřejmě neza-pomeňte o své cestě uvědomit rodiče,“ řekla paní ředitelka a vy-provázela kluky ke dveřím. David Palčík měl ve tváři stá-le ještě trochu nejistý výraz, zato Honza Kostrba ho ujišťoval, že to bude největší dobrodružství, jaké kdy zažili! Téhož dne o půl šesté večer se oba chlapci sešli na ostravském hlavním nádraží. David už zřej-mě převzal Honzův pohled na věc, jelikož se šťastně usmíval. Oba měli všechny věci sbaleny do batohu co nejmenších rozmě-rů, zřejmě s sebou neměli žádné náhradní oblečení a jídla asi moc

také ne. „Tak co, jak ti je?“ zeptal se Hon-za Davida.„Ale jo, jde to, jen si říkám, víš, jestli to zvládneme.“„Jasně, to chápu, ale věř mi, teď na jaře už naše hory nejsou zda-leka tak nebezpečné jako v zimě. Nějak si poradíme, a pokud se nám všechno podaří, ještě bude-me školními hrdiny!“„Jasně. Hele, už je tu ředitelka.“ ukázal David prstem na vchod do nádražní haly. Skutečně si to k nim šinula ředitelka Rozsejpalo-vá. Vypadala ještě unaveněji než odpoledne a zřejmě přišla rov-nou ze školy. „Nazdar, kluci, tak co, připrave-ni? Za chvíli vám to jede, že?“„Ehm, ano.“ odpověděl David.Ředitelka je doprovodila na ná-stupiště a počkala tam, dokud vlak neodjel. Kluci si našli volné místo a usadili se. Moc dlouho sice jet neměli, ale hodlali si co nejvíce užít odpočinku, dokud mohou. Nám jejich cesta vlakem dává možnost trochu lépe je poznat.Honza je osmnáctiletý brýlatý hoch s neposednými hnědými vlasy. Zajímá se hlavně o biolo-gii, ale láká ho také sama příro-da, takže občas vyráží na výpra-vy do hor nebo jen do okolních lesů. Má vytrénovanou postavu a je také podstatně svalnatější než David. Ten je spíše menší, tak trochu obtloustlé postavy, s nakrátko ostříhanými vlasy. Obli-čeji vévodí velký nos. Jeho speci-alitou jsou naopak dějiny a spíše vysedává doma u počítače. Tito dva, na první pohled poměrně odlišní kluci, jsou velice dobří ka-marádi a teď se spolu vydávají na svůj první společný podnik.

Martin Vérteši

■

Strana 20 Komár

KSPORT

Hokejisté havířovského AZetu vstoupili začátkem září do nové sezóny druhé ligy. Přes léto došlo v havířovské kabině k minimálním změnám. Úspěšný tým z loňska zůstal z velké části pohromadě. Přestože to vypadalo na konci se-zony na odchod několika hráčů, mezi jinými třeba brankáře Ada-ma Vrby, který už měl v konku-renčním celku skoro podepsanou smlouvu, nakonec i on v Havířově zůstal. Největší změnou v kádru je tak bezpochyby příchod zku-šeného obránce Patrika Rimme-la. Tento pětatřicetiletý obránce s extraligovými zkušenostmi i z dresu Havířova s AZ přes léto ně-jakou dobu trénoval a nakonec v Havířově podepsal i smlouvu. Po angažmá na Slovensku se tak vrá-til ke „kořenům. Další posilou je útočník Daniel Kraft, který přišel z Orlové, kde se nepohodl s tre-nérem Flašarem. Nejdůležitější novinkou však určitě je vstup sil-ného sponzora K&K Pneu, podle něhož se nově jmenuje i zimní stadion, tedy K&K Pneu Arena. Posílený tým vstoupil do sou-těže domácí odvetou loňského neúspěšného čtvrtfinále proti hokejistům Nového Jičína. Po cel-kem jasném průběhu, kdy měli havířovští hokejisté převahu, vy-hráli poměrem 3:0. Utkání sledo-valo 1760 diváků a před zápasem se uskutečnil pochod fanoušků městem. Ve druhém kole zavítal AZ na led nedalekého Frýdku – Místku. Hokejisté sice před zápasem oče-kávali výhru a tři body do tabul-ky, nakonec je však frýdecký tým nemile potrápil . V zápase do-mácí dvakrát vedli, Havířov však dvakrát vyrovnal a v prodloužení nakonec srthnul vítězství na svou

stranu a vybojoval tak dva body. Druhým soupeřem AZ na do-mácím ledu byli Jestřábi z Prostě-jova. V zápase hraném opět před slušnou diváckou kulisou (1562 diváků) však domácí naprosto vyhořeli. Prohráli poměrně jed-noznačně 2:5. Výkon nebyl vůbec

optimální a ti, co zápas navštívi-li,rozhodně nebyli spokojení. Hos-té odskočili do dvoubrankového vedení a havířovští již nedokázali kontrovat, povedlo se jim pouze dvakrát snížit. Na víc se ale ne-zmohli, a tak si všechny tři body odvezli hosté. Další utkání pak nesl přívlastek derby. Havířovští se představili na ledě Karviné, kam se před sezo-nou přestěhoval Havířovu velmi známý celek Orlové. Zápasy proti tomuto celku byly ozdobou mi-nulé sezony. Stěhování však ne-probíhalo vůbec lehce. Ještě před začátkem letní přípravy oznámil majitel hlavního sponzora firmy Plus Oil Aleš Sznapka stěhování druholigového mužstva do Karvi-né. Důvodem měly být neshody s městem, podle města však šlo o přání sponzora. Těsně před za-

čátkem soutěže však nebylo nic oficiálně schváleno a nedařilo se dohodnout konkrétní podmínky s městem Karviná. Vypadalo to, že se druhá liga nebude hrát ani v Orlové ani v Karviné. Nakonec však k domluvě došlo, a tak bu-dou v nové sezoně hrát pod hla-

vičkou Plus Oil Karviná. Samotné utkání přineslo vyrovnanou bitvu a zajímavé momenty na obou stranách, mimo jiné excelentní výkon brankáře Adama Vrby. Ha-vířov sice třikrát vedl, Karviná však třikrát srovnala, takže se muselo rozhodnout až v samostatných nájezdech. V nich byli úspěšnější hokejisté AZ, a tak si odvezli z dru-hého venkovního utkání opět dva body. V pátém kole pak do Havířova přijelo slušně posílené mužstvo Opavy. Ti dlouho v utkání domi-novali a vedli 1:0, nakonec však podlehli 5:2. Kaňkou na utkání je pak vyloučení hráčů Opavy za zákeřné fauly. Naštěstí nedošlo k vážnějšímu zranění havířovských hokejistů.

Hokejová sezona začala

Petr Lukašík,foto internet