Římské právo dědické

Intestátní posloupnost

Přednáška z římského práva

letní semestr

Hereditas Dědictví

Souhrn majetku náležející zemřelému, který přechází na jiné osoby (dědice)

Právní situace, ve které se nachází dědic Univerzální sukcese Nastupuje na místo zemřelého

Aktiva i pasiva Náboženské povinnosti

Intestátní posloupnost Sekundární důvod dědění Nastupuje pokud není závěti, závěť je

neplatná nebo neúčinná Není možné, aby se dělilo z části podle

zákona a z části podle závěti – pokud nebylo rozhodnuto o celém dědictví, rozdělí se zbyla část podle dědických podílů

Heres ex re certa Pokud určím někoho dědicem ke konkrétní

věci Je ustanoven právoplatným dědicem Nikdo jiný nemůže dědit ze závěti Dědění ze zákona je vyloučeno >Ten, kdo byl určen ke konkrétní věci zdědí

vše

Intestátní posloupnost Účel intestátní posloupnosti

Určit osoby, které byly zůstaviteli natolik blízké, aby mohly nastoupit na jeho místo

Základem je familia, římská rodina Původně agnátští příbuzní a členové rodu Dlouhý vývoj praetor, císařské konstituce

klasického a římsko-hellénského práva a Justinián Vítězství kognátského příbuzenství

Intestátní posloupnost Blízké osoby se rozdělí v jednotlivé třídy a

třídy ve stupně Staré ius civile neuznávalo sukcesivní

delaci Pokud se nestala dědicem osoba z té třídy a

toho stupně, který byl k dědictví povolán, nenabízelo se dědictví další třídě nebo stupni, ale stalo se odúmrtí

Civilní intestátní posloupnost Nejbližšími osobami jsou synové PF

Pozdější interpretace na všechny osoby alieni iuris tzv. heredes sui

Pracují na rodinném majetku Automaticky považováni za dědice Okamžikem smrti zůstavitele Nemohou dědictví odmítnout

Heredes sui Je-li dědictví předluženo, musí hradit

věřitelům zůstavitele ze svého Pokud PF neměl syny, mohl adoptovat Pokud neadoptoval, mohl odkázat

majetek v závěti i třetím osobám Může část majetku přenechat jiné

osobě než ustanovenému dědici

Intestátní posloupnost Sukcesivní delace

Praetorské právo umožnilo sukcesivní delaci tříd, mezi kognáty i postupné povolávání stupňů

Justinián zavedl sukcesivní delaci i u agnátů

Intestátní posloupnost Druhy sukcese

In capitas – původní a nejstarší způsob

Dědic A, B, C dědí každý 1/3 dědictví

Zůstavitel

Dědic A Dědic B Dědic C

Intestátní posloupnost Druhy posloupnosti

In stirpes Zaveden zákonem

XII desek pro dědice I. třídy (nezbytní)

Dědicové C a D po dědici A, který předemřel dědí každý ¼ dědictví

Zůstavitel

Dědic A Dědic B

Dědic C Dědic D

Intestátní posloupnost

Zůstavitel

Dědic A Dědic B

Dědic C Dědic D

Dědic E Dědic F

Pokud zemře ještě před zůstavitelem A a C, pak okamžikem smrti nabude B ½ D 1/4

E a F dostanou každý 1/8 dědictví

Druhy posloupnosti In lineas termín pozdního římsko-

helénského práva a znamená rozdělení mezi ascendenty otcovské a mateřské

Sukcesor řádný Nastupuje pokud není dědic v přednější

třídě Sukcesor mimořádný

Dědí spolu se sukcesorem s vyšší třídy

Sukcese podle ius civile Podle Gaia Inst. III. 1-17 I. třída heredes sui et necessarii

děti podrobené moci otcovské manželka pokud je cum manu vnuci za života otce nedědí a nedědí

ani emancipovaní synové sui heredes stejného stupně dědí in

capita různého stupně in stirpes

Sukcese podle ius civile

Po A dědí manželka B, syn D a E každý ¼ protože jsou v okamžiku smrti A pod jeho mocí. Po synovi F, který předemřel dědí I a H každý polovinu, tedy 1/8 dědictví A.

Manželka G, syn J a C nedědí protože nejsou agnátskými příbuznými

Zůstavitel A

filius familias D Filia familias E Filius familias F

manželka B

nemanželské dítě C

Syn H Syn I

Manželka G

Emancipovaný syn J

Sukcese podle ius civile II. třída Proximus agnatus nejbližší agnát

pokud není nikdo z I. třídy agnátský příbuzný muž nebo žena Lex Voconia omezila dědění žen na

sestry zůstavitele bližší agnát vylučuje vzdálenějšího

Sukcese podle ius civile

V II. třídě dědí nejčastěji bratr nebo sestra zůstavitele (pokud by byla vdaná, majetek by připadl jejímu manželovi), také matka nebo babička, nikdy však otec nebo děd

otec

bratr Zůstavitel sestra

Matka

její manžel

Sukcese podle ius civile III. třída Gentilové

přískušníci rodu nastupují individuálně za císaře Antonia Pia tato třída dědiců

úplně mizí

Sukcese podle ius civile Posloupnost po propuštěnci

I. třída heredes sui II. třída patronus a patrona III. třída děti, vnuci a jejich děti

patrona IV. třída agnáti a gentiles

Dědictví na základě testamentu Jednostranný právní úkon mortis

causa Založen na přirozeném dědickém

právu synů Nejstarší forma – před lidovým

shromážděním Mimořádná forma – v šiku

Dědictví na základě testamentu Později se vyvíjí nová forma

Pontifikové Ve snaze zajistit pokračování

rodinného kultu Dědicové

Blízcí příbuzní Osoby, které jsou označeny v písemném

dokumentu - závěti

Dědictví na základě testamentu Dědicem mohl být kdokoliv Synové měli pouze právo na

zmínku v závěti Pokud nebyli dědicové, museli být

jmenovitě vyděděni Otázka, co je to jmenovitě?

Ostatní osoby mohly být vyděděny „mezi ostatními“

Bonorum possessio Faktický výkon obsahu závěti

prováděl praetor Uvedení do držby

Secundum tabulas uvedena osoba, která je dědicem ze závěti

Sine tabulas uvede osobu, která je dědicem ze zákona

Bonorum possessio Contra tabulas

Praetor uvede do držby dědictví někoho, kdo nemůže být dědicem podle ius civile a chrání jej proti civilnímu dědici

Praetor prolamuje zásadu agnátského příbuzenství ve prospěch kognátského

Emancipovaný syn

Formy závěti In procinctu (závět v šiku) Mancipatio familiae

Převod majetku formou mancipace K mancipaci připojeny pokyny Kupec majetku majetek po smrti

rozdělí podle těchto pokynů Možnost rozdělit majetek podle přání

zůstavitele

Forma závěti Pokyny byly stále důležitější

Zápis na voskové tabulky Zapečetěné 5 nebo sedm svědků

Praetor uznával tyto pokyny, i když nepředcházela mancipace rodinného majetku

Zvláštní formy testamentu Justiniánská úprava

Slepcova závěť – vyšší počet svědků Závěť psaná v době moru – svědkové

nemusí být přítomni současně Závěť venkovská – namísto podpisu

přísaha – svědci neumí psát Vojenský testament

Spoludědicové Nejsou-li určeny podíly, dědí

rovným dílem Nevyčerpají-li podíly celou

pozůstalost, dochází k akrescenci – přirůstání dědických podílů

Jinak v dnešním právu

Vedlejší ustanovení testamentu Dědická substituce

Ustanovení náhradního dědice Obecná Pupilární Quasi-pupilární

Odkazy Manumisse otroků

Vedlejší ustanovení závěti Poručenství pro děti a manželku

Změna závěti Závěť je možno kdykoli odvolat

Do posledního okamžiku života Není možná společná závěť Není možné sjednat pokutu dědicem

pro případ změny závěti Následná ztráta schopnosti platně

učinit závěť působí neplatnost závěti

Zrušení závěti Ne pouhým zničením „hmotného

nosiče“- listiny nebo destiček Sestavením nové závěti se všemi

obsahovými náležitostmi Pokud by zůstavitel zničil závěť starou a

nesepsal novou, formálně by nepřestal být dědicem

Praetor by ale do držby dědictví uvedl intestátního dědice

Obsah testamentu Ustanovení dědice

Základní náležitost Rozkazovací způsob Nepochybná shoda s vůlí zůstavitele

Chci ustanovit Petra a ustanovím Pavla Dědicem nebude ani jeden

Je možno připojit odkládací podmínku