Robert Holman Ekonomie

OBSAH:

1. lovk ekonomick a trn systm

2. Chovn spotebitele: uitenost a poptvka

3. Chovn vrobce: nklady a nabdka

4. Trn rovnovha a efektivnost

5. Smna, specializace a mezinrodn obchod

6. Nedokonal trhy, informace a podnikatel

7. Konkurence a regulace

8. Zsahy sttu do cen

9. Poptvka po vrobnch faktorech

10. Nabdka vrobnho faktoru a renta

11. Nabdka prce a trh prce

12. Nezamstnanost

13. Kapitl a rok

14. Investin rozhodovn

15. Vlastnictv

16. Externality

17. Voln zdroje, voln statky a veejn statky

18. Veejn volba

19. Domc produkt

20. Spoteba, investice a rovnovn HDP

21. Penze a poptvka po pennch zstatcch

22. Bankovn soustava, tvorba penz a trh penz

23. Agregtn poptvka, agregtn nabdka a potenciln produkt

24. Hospodsk cyklus

25. Hospodsk rst

26. Inflace

27. Mnov kurz

28. Platebn bilance a zahranin dluh

29. Veejn rozpoty a dan

30. Rozpotov schodky a sttn dluh

31. Mnov politika

32. Shrnut

33. Shrnut ze shrnut

34. Otzky a odpovdi

35. Vvoj ekonomickho mylen (poznmky)

1

lovk ekonomick a trn systm

Ekonomie pojednv o ekonomickm chovn lovka a o trnm procesu. Ne vak zaneme, podvejte se, jakou vdu to vlastn budete studovat. Je ekonomie tak exaktn vdou jako napklad fyzika nebo chemie? Je ekonomie istou" nepolitickou vdou jako napklad matematika?

1.1 JE EKONOMIE EXAKTN VDA?

Do jak mry je ekonomie exaktn vdou, srovnatelnou s prodnmi vdami? Je schopna formulovat sv zkony - zkony ekonomickho chovn lovka - stejn pes-n a jednoznan, jako doke napklad fyzika formulovat zkony prody?

Voln pd jablka a nakupovn jablek Kdy chce fyzik formulovat zkon volnho pdu tlesa, uskuten pokus -

pozoruje napklad pd jablka se stromu. Zjist, e jablko urit hmotnosti spadne z uritho stromu (z urit vky) za urit as a s uritm zrychlenm. Doke nejen pesn zmit potebn fyzikln veliiny (hmotnost jablka, vku stromu, as a zrychlen pdu), ale zjist, e tot jablko bude z tho stromu padat vdy za stej-n as a se stejnm zrychlenm, i kdyby pokus opakoval stokrt. Na zklad tako-vho pozorovn doke fyzik jednoznan formulovat fyzikln zkon volnho pdu.

Kdy chce ekonom formulovat zkon poptvky, nezbv mu ne pozorovat chovm kupujcho. Pozoruje napklad pan Novkovou na trhu jablek. Pan Nov-kov pichz kad den do trnice kupovat jablka. Ekonom, kter ji pozoruje, zji-st, e pan Novkov nebude pi stejn cen jablek nakupovat vdy stejn mno-stv jablek. Jej nkupy budou toti ovlivnny subjektivnmi faktory, kter nedoke popsat a zmit nejen pozorovatel, ale mnohdy ani sama pan Novkov. Pan


Novkov mv chu na jablka nkdy vt, jindy men. Nkdy je unavena a nechce se j nst dom pli tk nkup, proto jich koup mn. Nkdy m dob-rou nladu a chce pekvapit rodinu lepm ovocem (teba jahodami), jindy m hor nladu a nekoup jim nic. Jej chovn na trhu jablek je asto nepedvdatel-n a nevysvtliteln - i kdyby se j pozorovatel ptal, pro koupila mn nebo vce jablek, mon by mu nebyla schopna odpovdt.

Ekonom - pozorovatel je v rozpacch. Jak m formulovat napklad zkon poptvky (vztah mezi cenou a kupovanm mnostvm), kdy se stejn kupujc chov na trhu pokad trochu jinak?

Veliiny, kter ovlivuj ekonomick chovn lovka, nejsou objektivn mi-teln, tak jako hmotnost, drha a as. Jsou to jen subjektivn pocity - chu, nlada, nava, strach, dvra, nejistota. Pocity, kter lovk nedoke kvantifikovat a pesn sdlit. Proto ekonomov nejsou schopni kvantifikovat ekonomick chovn lid obdob-nmi metodami, jak pouvaj prodn vdy. V tom je rozdl napklad mezi ekonomi a fyzikou. Je rozdl pozorovat neiv vci a pozorovat lidi. Chovn lovka je tko pedvdateln, protoe je ovlivovno subjektivnmi faktory, kter nelze mit. Proto je ekonomie (co ovem plat pro vechny spoleensk vdy) mn exaktn vdou ne napklad fyzika, chemie nebo matematika.

Adam Smith, skotsk filosof a ekonom 18. stolet, si poviml rozdlu mezi tempera-mentem matematik a umlc. Matematici bvaj vcelku lhostejn k tomu, co soud lid o jejich dle, nebo jsou si jisti pravdivost svch dkaz. U umlc je tomu prv nao-pak - sudek lid o jejich dle velmi intenzivn a emocionln provaj (a u to nave-nek piznvaj, nebo ne). Zd se, e ekonomov jsou v tomto ohledu nkde mezi mate-matiky a umlci.

1.2 EKONOMIE - VDA POLITICK

Chcete-li studovat vdeckou disciplnu pro jej vnitn pitalivost, bez ohledu na jej dsledky, nevybrejte si ekonomii. Studujte radji matematiku nebo ivot ptk."

Joan Robinsonov

Mon jste si u povimli, e kdy ekonomov hovo k rznm hospodskm otzkm, obvykle zrove vyslovuj njak hospodsko-politick doporuen. Je to skuten specifikum ekonomie? Je ekonomie polititj" ne jin vdy?

Ekonomie - vda politick

Spor o vyhynut dinosaur Vdci se vdy peli a pou o pravdivost rznch vdeckch hypotz. Jednm

z takovch vdeckch spor je spor o to, co bylo pinou vyhynut dinosaur na zemi. Ale i kdy jsou jejich polemiky ostr, vimnme si, e se nikdy neobjevuj na prvnch strnkch novin, nevyvolvaj protestn akce ani demonstrace a nejsou soust pedvolebnho boje politickch stran. Laici mlokdy zaujmaj k probl-mu dinosaur rozhodn a vyhrann stanoviska a s klidem je penechvaj odbor-nkm (nkdy s poznmkou - ani sami tu, jak je vstin - e kvli tomu chle-ba levnj nebude").

Spor o voln obchod Jinm vdeckm sporem je spor ekonom o to, zda je douc vystavit domc

trh zahranin konkurenci. Nkte ekonomov dokazuj e ano, nebo konkurence zahraninho zbo zvyuje tlak na domc vrobce a nut je vyrbt kvalitnji a prodvat levnji. Jin ekonomov tvrd, e je eln domc trhy chrnit (nap-klad dovoznmi cly), nebo zven dovozy vytlauj domc producenty z trhu a zvyuj nezamstnanost. Vimnme si pitom, e takovto spory se obvykle dost-vaj na pedn strnky novin, vyvolvaj hork debaty ve vld a v parlamentu a asto i nejrznj ntlakov akce zainteresovanch skupin. Jsou politicky aktu-ln". Pro? Protoe jakkoli odpov, kladn nebo zporn, vyhovuje zjmm nkterch lid a pokozuje zjmy lid jinch. A nejsou to zjmy ledajak - jsou to zjmy ekonomick, v nich jde o penze, tedy zjmy velmi siln. lovk bv pomrn lhostejn k problmu, jak vyhynuli dinosaui nebo jak metoda operace lunku je nejlep (nen-li sm expertem v tomto oboru). Nebv vak lhostejn, kdy se e otzky, v nich jde o jeho hmotn zjmy - o to, za kolik prod (je-li vrobcem) nebo za kolik koup (je-li spotebitelem), i o to, zda bude nebo nebu-de ohroen ztrtou zamstnn.

Ekonomie se zabv otzkami, kter maj bezprostedn vliv na blahobyt lid. Proto je zejm vce ne jin vdy vdou politickou.

Lid mvaj sklon pipisovat vsledky ekonomiky (dobr i patn) politikm, protoe v, e vldy mohou udlat hodn nap. pro snen nezamstnanosti, pro hospodsk rst, pro rst mezd nebo pro slu domc mny. Tato vra v ekonomickou moc vldy je odvod-nn jen z mal sti, protoe na vvoj a vsledky trn ekonomiky maj dominantn vliv soukrom rozhodovn lid (podnikatel, spotebitel, vrobc, investor). Nicmn hos-podsk politika vldy m pece jen na ekonomiku svj dopad. Politika ovlivuje eko-nomiku. A vsledky ekonomiky maj zptn dopad na osudy politik.


1.3 SVOBODA VOLBY A LIDSK MOTIVACE

Cel spolenost se stane jedinm adem a jedinou tovrnou s rovnost prce a rovnost odmny."

Vla dim r I l j i Len in Star zsada - kdo nepracuje, a nej, je nahrazena novou - kdo neposlouch, a nej."

Lev Trockij

Svoboda volby je monost sm si vybrat mezi pleitostmi, kter se mn nab-zej. Tuto volbu uskuteujeme dnes a denn, neustle. Svoboda volby je zkladnm principem naeho ivota.

Svoboda volby znamen, e si sami volte rozdlen svho volnho asu mezi rzn aktivity. e si sami zvolte svho ivotnho partnera. e sami rozhodnete o svm povo-ln. e si vyberete kolu, na kter chcete studovat. e si vybrte svho zamstnavate-le. A jste-li sm zamstnavatelem, vybrte si zamstnance. e si vybrte zbo, kter kupujete, a obchod, ve kterm je kupujete. e volte politickou stranu, se kterou sym-patizujete.

Sama monost svobodn volby vs napluje tstm. Ale zrove vs vystavuje tlaku. Svobodu volby mte toti nejen vy sami, ale i vichni ostatn. Jste proto nejen subjektem volby, ale i objektem volby - vybrte si, ale jste tak vybrni. Vte, e si vs (z mnoha jinch) nkdo vol za ivotnho partnera. e si vs (z mnoha jinch) kola vybr za svho studenta. e si vs (z mnoha jinch) vybr firma za svho zamstnan-ce. e si kupujc vybr, zda koup od vs nebo od jinch. To je sout neboli kon-kurence. A vy jste ve vtin svch ivotnch situac pouze jednm z mnoha sout-cch.

Vdom, e chcete obstt v souti, ve vs vyvolv snahu o sebezdokonalen a touhu vyniknout. Sout je hybnou silou zdokonalovn lovka a tedy i silnm motorem vvoje spolenosti. Pedstavte si, e by vm byl v ivotn partner vybrn u pi vaem narozen. e by vm nkdo peduril vae budouc povoln. e by vm vybral kolu a zajistil na n msto. e by vm zvolil zamstnavatele. Vae ivotn jistoty by se tm zvily. Ale zrove by zmizel tlak soute. Vae snaha o sebezdokonalovn by vy-prchala. Motivace bt dobr" by ztrcela smysl.

Trn ekonomika je systmem, zaloenm na ekonomick svobod volby a na trn konkurenci. Lid, kte chtj na trzch smovat sv zbo a sluby s jinmi, maj monost si vybrat, s km a za co je chtj smovat. Trn konkurence dv lo-vku monost, aby si vybral to nejlep. A zrove na nj vyvolv tlak, aby on sm byl co nejlep - aby se specializoval na to, co um nejlpe, a aby v tom byl kvalitnj a levnj ne jin. Trn konkurence se tak stala hlavn hybnou silou ekonomick-ho vvoje.

Svoboda volby a lidsk motivace

O sle a perspektivnosti trn ekonomiky svd nejlpe to, e obstla v historick souti s centrln plnovanou ekonomikou - se systmem, kter svobodu volby potlail a kter je vstin charakterizovn vroky dvou pednch vdc bolevick revoluce v Rusku - V. I. Lenina a L. Trockho.

Centrln plnovan ekonomika Centrln plnovan ekonomika byla poprv vytvoena ve 20. a 30. letech

v komunistickm Sovtskm svazu. Pod tlakem Sovtskho svazu, kter vyel vtzn z druh svtov vlky, vznikly ve druh polovin 40. let komunistick poli-tick systmy a centrln plnovan ekonomiky v nkterch zemch stedn a vchodn Evropy - v eskoslovensku, Polsku, Maarsku, NDR (bval socia-listick st Nmecka), Bulharsku, Rumunsku a Jugoslvii, a tak v nkterch asij-skch zemch - v n, severn Koreji a severnm Vietnamu. Tak vznikl tzv. soci-alistick tbor.

Podstatou centrln plnovan ekonomiky bylo potlaen svobody volby -potlaen trn smny a konkurence. Zkladnm koordintorem ekonomickho chovn lid pestal bt trh a stal se jm pln. Ceny se nevytvely voln na trzch, nbr byly tvoeny plnovacm adem.

Politikov komunistickch zem vili, e ekonomika je nm, co lze ovldat z centra. ili tezi, e ekonomika je podzena politice".

Potlaen svobody volby vak znamenalo zrove potlaen motivac lid. Ve vech oblastech ivota, kde byli lid svobody volby zbaveni, pevldla pasivita. Centrln plnovan ekonomika tm ztratila slu vzestupnho vvoje a zaala vplouvat do stojatch vod. Jet ve 40. letech bylo eskoslovensk hospodstv na rovni Francie. V 60. letech se dostalo na rove Itlie. V 70. letech bylo na rov-ni panlska. A na konci 80. let jsme se u mohli srovnvat s Portugalskem.

Za hranicemi socialistickho svta, v zemch, kde svoboda volby zstala zkladnm principem ivota, pokraoval progresivn vvoj. Centrln plnovan ekonomiky zaaly prohrvat svou sout s trnmi ekonomikami. Komunistit vdcov si brzy uvdomili, jak nebezpenou konkurenci pro n pedstavuje systm zaloen na svobod volby. Proto byla, jak to vstin nazval Winston Churchill, na hranicch sovtskho bloku sputna elezn opona" - hranice se svobodnm svtem byly hermeticky uzaveny. Nejostudnjm mstem tto elezn opony" byla berlnsk ze postaven vldou NDR na zatku 60. let. Tato ze rozdlovala Nmecko na dva svty. Vchodn st Nmecka pod vldou komunist organi-zovala sv hospodstv na principu centrlnho plnovn. Zpadn st Nmecka byla demokratickou zem s trn ekonomikou. Prosperita zpadn sti Nmecka se vak stala oproti vchodnmu Nmecku natolik do o bijc, e vlda NDR musela postavit nap Berlnem ze.


Ve druh polovin 80. let zaalo nejvy komunistick veden v Sovtskm svazu koketovat s trnmi reformami. Nebyla to nhoda, nbr uvdomn si, e centrln plnovan ekonomika ztrc dech a zan za trnm svtem zaostvat. Po roce 1989 se socialistick svt zaal rychle bortit a dnes z nj ji nezstalo tm nic.

Bval Sovtsk svaz byl pitom velmi spn ve sportu. Jeho sportovci dobvali svho asu svt. Pro? Protoe to byla jedin oblast, kde komunistick reim dovolil psoben konkurence. Sportovci si konkurovali. Kdo byl nejlep, byl odmnn, kdo nebyl dobr, byl vyazen. Sout motivuje k velkm vkonm.

_______________________ 1.4 _____________ SPONTNN VZNIKL A LOVKEM

ZKONSTRUOVAN SYSTMY

Na zklad svobodnho lidskho jednn vznikaj evolun cestou sloit syst-my. Sama lidsk spolenost je takovm systmem. Ale jsou jimi i jej subsystmy, jako je napklad jazyk, hudba, prvo, morlka a tak trn ekonomika.

Tyto a mnoh dal systmy nevznikly tak, e by je nkdo vyprojektoval a zkonstru-oval. Vznikly tak, e si lid na zklad svobodn volby vymovali s jinmi sv in-nosti, sluby, informace. Kad jednal sm za sebe, z vlastnho popudu a rozhodnut, ani by byl kmkoli zen.

Dobrm pkladem spontnn vzniklho systmu je jazyk.

Jak vznikl jazyk Napadlo vs nkdy, jak vznikl jazyk? A jak je mon, e je jazyk tak krsn a boha-

t? Nikdo jej nevymyslel, nezavedl, nikdo lidi neinstruoval, jak slova a slovn spo-jen maj vymlet a pouvat. Jazyk vznikl spontnn - z poteby lid vymovat si informace. Zpotku byl jednoduch, chud a neobratn. Ale tm, jak jej lid pou-vali, se dle obohacoval, tbil a zdokonaloval. Nkte lid mu pak dali pravidla. Ale nejsou to pravidla, kterm jazyk vd za svou krsu a bohatstv. Za to vd tomu, e jej miliony lid po stalet kadodenn pouvaly pi vzjemn komunikaci. e pi svch vrobnch, technickch a vdeckch aktivitch lid pichzeli na nov vci, pro kter museli nalzat nov slova. e v nm psali dramata a skldali bsn. e v nm stylizovali politick projevy. e v nm proneli obaloby a obhajoby.

Byly uinny i pokusy vytvoit uml jazyk. Jeho tvrci chtli, aby se uml jazyk stal univerzlnm dorozumvacm jazykem mezi nrody. Tyto pokusy ztros-kotaly. Lid uml jazyk nikdy nezaali pouvat. Mon i proto, e ctili jeho nepirozenou umlost.

Vlastn zjem a spoleensk zjem

lovk doke zkonstruovat tak sloit stroje a mechanismy, e ns uvdj v as. A pesto by nikdy nedokzal obdobnm zpsobem zkonstruovat" jazyk do takov podoby, do jak se jazyk sm vyvinul tm, e jej lid pouvali v kadodennm ivot. To proto, e jazyk ztlesuje a odr nesmrnou sloitost a bohatost lidskch vztah, tak jak se vyvjely po celou dobu lidsk civilizace.

Jsou jednoduch systmy, kter vznikaj lidskou konstrukc. Jejich konstrukti jsou jejich otcov - vyprojektovali je, zkonstruovali je a mus je tak dit (nebo vlast-nho ivota nejsou takov systmy schopny). A jsou sloit systmy, kter vznikaj lidskm jednnm - neplnovit, spontnn. Nevznikly jako produkt vynlezce nebo konstruktra, a proto je tak neme nikdo dit.

Firma je jednoduch systm vznikl konstrukc - je zaloena a zena svmi zakla-dateli. Ale ekonomika je sloit systm, kter me vzniknout a vyvjet se jen na zklad lidskho jednn - na zklad svobodn smny mezi lidmi. Byly uinny pokusy zkonstruovat ekonomiku podle projektu" politik a plnova a dit ji, tak jako konstruktr d svj stroj. Tyto pokusy dopadly patn. Rozdl mezi centrln plno-vanou a trn ekonomikou je obdobn jako rozdl mezi umlm jazykem a pirozen vzniklm jazykem nebo jako rozdl mezi robotem a lovkem.

Lid technickho zaloen nkdy trp inenrskm vidnm svta". Domnvaj se, e systmy, kter nelze centrln ovldat, kter z principu nelze computerizovat", nemohou mt d. To je omyl. Maj svj d. Pouze m tento d jinou povahu.

1.5

VLASTN ZJEM A SPOLEENSK ZJEM1 Nen to laskavost eznka, sldka nebo pekae, kter vdme za to, e mme svj obd, nbr jejich zetel na vlastn zjem. Nespolhme na jejich lidskost, ale na jejich sebels-ku a nezdrazujeme jim nae poteby, ale vhody, kter z toho plynou jim... I kdy maj na zeteli jen svou vlastn vhodu, jsou vedeni neviditelnou rukou trhu, a tak, ani by to zam-leli, napomhaj zjmu cel spolenosti."

Ada m S mi th

Trn ekonomika je systmem, v nm kad lovk sleduje svj vlastn zjem. A zde se vynouje otzka. Je mon, aby v systmu, kde lid sleduj sv vlastn, individuln zjmy, bylo dosahovno spoleenskho prospchu? Vdy sledovn vlastnho zjmu je projevem sobectv. Nen sobectv v rozporu se spoleenskm zjmem? Copak doclen spoleenskho zjmu nevyaduje od lid, aby sv individuln zjmy poloili na olt"

Pojem spoleensk zjem" je dosti vgn. Meme mu dt jen ten vznam, e kdy kterkoli jednotlivec zvyuje sv uspokojen, nesniuje tm zrove uspokojen jinho jednotlivce. Tomuto pojet se k Paretovo optimum (podle ital-skho ekonoma Vilfreda Pareta).


spolenosti? Tyto vahy asto svdj k domnnce, e jedin, kdo doke transformovat individuln zjmy ve spoleensk zjem, je stt. Tato domnnka je vak myln. Adam Smith, zakladatel klasick politick ekonomie, to dobe objasnil ji v roce 1776, ve sv knize Pojednn o podstat a pvodu bohatstv nrod".

Pro nemohou bt vztahy mezi lidmi v ekonomice takov jako vztahy mezi lidmi v rodi-n? Pro nemohou bt tak zaloeny na nesobeck pomoci, solidarit a obtavosti?

Mal skupina a velk skupina Kdysi dvno ili lid v kmenech. ivot kmene byl neustle ohroen hladem.

Jejich jedinou starost bylo pet v tvrdch podmnkch prody. Lid v kmeni vdli, e ivot kadho z nich zvis na ostatnch, e jsou zvisl jeden na druhm. Vztahy uvnit kmene byly proto vztahy vzjemn solidarity a nesobeck pomoci. Kmen ml vdce, kter jim dval pkazy, a oni ho poslouchali, protoe ho pote-bovali - na jeho schopnostech zvisel ivot kmene.

Pak zaalo dochzet k setkvn kmen. Vztahy mezi rznmi kmeny vak ji nebyly zaloeny na pocitech vzjemn solidarity a pomoci. asto spolu bojovaly. Postupn pichzely na to, e spolu mohou smovat a e smna je vhodnj ne boje. Kdy se lid zaali usazovat a loveck kmeny se mnily v zemdlsk obi-ny, nhodn smna se mnila v pravidelnou.

Tak se postupn lidsk spolenost zvtovala. Kdy se vzjemn smna mezi kmeny stvala intenzivn a pravidelnou, vznikl nrod - velk skupina lid, kte u nebyli ivotn zvisl jeden na druhm tak jako uvnit kmene. Vztahy mezi tisci a miliony lid, kte se navzjem neznali, u nemohly bt zaloeny na pocitech vz-jemn solidarity a nezitn pomoci. Musely se mezi nimi vytvoit jin vztahy. Byly to smnn vztahy, kter tuto velkou skupinu lid drely pi sob.

Mal skupina lid, jako je rodina nebo skupina ptel, funguje na zklad solidarity a vzjemn pomoci. Jednotlivec v takov skupin nemysl jen na sebe, ale i na ostatn, a pomh jim (asto i na svj vlastn kor). To proto, e se lid v takovch skupinch znaj, e je k sob poutaj vztahy lsky nebo ptelstv. Ale ve velk skupin, jako je msto nebo nrod, se lid tm nebo vbec neznaj, a jejich spoluprce proto neme bt zaloena na stejnch principech, jako je tomu v mal skupin. m vt skupina lid, tm slab jsou pojtka zaloen na lsce k blinmu, na ptelstv, na vzjemn solidarit, a naopak tm silnj jsou motivace zaloen na vlastnm prospchu a na smn.

V trnm systmu vznikaj mezi lidmi vztahy spoluprce tak, e spolu lid smuj. Dobrovolnost tto smny je zrukou, e smna bude vhodn pro oba smujc (kdyby nebyla, nesmovali by). Kad sleduje svj vlastn zjem, a pesto je jeho konn tak v zjmu jinch. Peka pro ns nepee chlb proto, e ns m rd, ale protoe chce vydlat. To dky jeho touze po zisku mme dobr chlb. Takov vci jako praka, mikrovlnn trouba nebo bezpenostn lyask vzn nebyly vynalezeny z lsky k blinmu, ale proto, e jejich vynlezci a vrobci chtli vydlat. A nejsou snad tyto vrobky prospn nm vem?

loha cen - informace, motivace, alokace

V trnm systmu nen sledovn individulnch zjm v rozporu s dosaenm spoleenskho zjmu. Prv naopak: systm, kter dv lidem svobodu sledovat vlastn zjmy, vytv siln motivace. Donute lidi, aby zapomnli na vlastn zjem a obtovali se pro jin, a potlate jejich motivace. Zskte nevkonn a skomrajc systm, kter povede k chudob a padku.

1.6 LOHA CEN - INFORMACE,

MOTIVACE, ALOKACE

Mon vs napadlo: jak je mon, e ekonomika, kter je zaloena na sledovn vlast-nho zjmu, me fungovat jako systm? Kdo koordinuje chovn lid, kdo zajiuje jejich spoluprci ve vrob? Kde se nachz banka informac", z n by vrobci mohli erpat znalosti o tom, co, kolik a jak maj vyrbt? Takov banka informac" ovem neexistuje. A natst j ani nen teba. Pette si pbh tuky.

Pbh tuky Leonard E. Read napsal povdku J - tuka". Zan vtou, kter se nechce

vit: Nikdo na svt nev, jak mne vyrobit", k tuka. A pak vyprv svj p-bh.

Zan pokcenm kalifornskho cedru. K pokcen strom jsou nutn pily a sekery a k jejich vrob je zapoteb vytit rudu a vyrobit ocel. Pokcen devo se mus pomoc lan naloit na auta a dopravit na pilu. Lana se vyrbj z konop a do automobilovch motor je zapoteb benzn a olej. Pak se kldy doprav k eleznici a eleznic do tovrny na tuky. Nkdo musel vyrobil koleje pro elez-nici a tak vagny. Kolik lid se na tom podl! A pomyslete, kdo vyrobil postele, na kterch sp dlnci v devorubeckch tborech, a kdo vypstoval kvu, kterou vypij.

To mme zatm jen devo na tuku. Tuha se vyrb z grafitu tenm na Ceylo-nu. Pak je dopravovna v paprovch pytlch pevzanch motouzy - i ty musel nejdve nkdo vyrobit. Nkdo jin zase musel vyrobil klih, kterm bude tuha sle-pena s dvkem tuky. Kovov obrouka na vrku tuky je z mosazi, kter se vyrb z mdi a zinku. Na konci tuky je kousek gumy a ta se vyrb z epkovho oleje pochzejcho z Indonsie.

A tak me obyejn devn tuka na konci svho pbhu ci: Troufne si nkdo odporovat mmu tvrzen, e dn lovk na Zemi m neum vyrobit?"

(L. E. Read: I Pencil and My Family Tree. Foundation for Economic Education, 1946)


Nikdo nemus vdt, jak se vyrb tuka. Nemus sbrat vechny ty rozptlen infor-mace a snait se je zpracovat. Kad potebuje znt pouze ten svj kousek" infor-mace, kter sm pouv pi sv specializovan innosti. Plat to o nejsloitjm potai prv tak jako o t nejobyejnj tuce. Vichni lid jsou oddleni dlbou prce a zrove spojeni smnnmi transakcemi, v nich si sv innosti vymuj. Tisce jejich rukou jsou spojeny neviditelnou rukou" trhu, kter koordinuje jejich innosti tak, e na konci vznikaj vci a sluby, kter kad z ns chce.

Ano, ale jak se k lidem dostvaj ty kousky" informac, kter potebuj znt? Tru-hl sice nemus znt vechno, co souvis s vrobou skn. Mus ale pece jen vdt, kolik a jak nbytek m vyrbt, na kter trhy jej m dodvat, z jakho materilu jej m dlat. Potebuje vdt, jak je velikost a struktura poptvky po nbytku a jak jsou nklady na jeho vrobu. Co jej o tom informuje? Jsou to ceny. Ceny prken, ceny prce (mzdy) jeho dlnk, ceny nbytku. Ceny materilu a prce mu kaj, jak jsou nklady. A ceny nbytku mu kaj, jak je poptvka. Podobn jako dopravn provoz potebuje ke svmu fungovn svteln signly, potebuje trn systm cenov sig-nly.

Ceny maj v trnm systmu ti zkladn funkce - informan, motivan a alo-kan. Tyto ti funkce pitom spolu tsn souvisej. Abychom je pochopili, ukame si vznam cen na pkladu.

bytek cedrovch les Truhl vyrb nbytek z cedrovho deva. Vyrb jej pevn v masivnm stylu,

kter maj zkaznci v oblib (a kter tak vyaduje nemalou spotebu deva). Intenzvn tba cedru vak vede k rychlmu bytku tchto strom. Vdci a odbor-

nci v lesnm hospodstv o tom nap adu odbornch lnk a studi. Tak dopo-ru, aby se snila spoteba cedru, jinak hroz tmto lesm jet rychlej bytek i dokonce znik. Ale dostanou se jejich doporuen k um truhl a k um spo-tebitel? Budou tyto rady lesnch odbornk vyslyeny?

Truhl si pravdpodobn lnky lesnch expert vbec nepete, protoe m spoustu sv prce. Ale dejme tomu, e by si je peetl. Informace o pinch byt-ku cedrovch les mu k niemu nejsou. Rady, aby snil spotebu cedrovho deva, mu tak k niemu nejsou. To tak, pestanu vyrbt cedrov nbytek a zkaznci pjdou ke konkurenci", ekne si. Ale i kdyby n truhl chtl omezit spotebu ce-drovho deva, nev, o kolik m snit vrobu cedrovho nbytku, nakolik m etit devem a zmenovat tlouku stn nbytku. Z vdeckch lnk se to nedo-zv. Nejsou pro nho dnou uitenou informac. Stejn jako nejsou dnou ui-tenou informac pro spotebitele, kter kupuje nbytek.

Natst truhli ani spotebitel nemus vyhledvat lnky lesnch odbornk. Informace, kter potebuj, dostanou z trh. Kdy zane ubvat cedrovch les, objev se na trhu mn cedrovho deva a jeho cena vzroste. Truhl je nucen pe-nst zdraen cedru do zven cen svho nbytku. Zdraen cedrovho nbytku je

loha cen - informace, motivace, alokace

informanm signlem pro spotebitele. Protoe lid neradi kupuj drah zbo, pi-mje je zdraen cedrovho nbytku k tomu, aby jej kupovali mn a preferovali radji nbytek nap. z oechu nebo vin. Nkte si zas eknou, e nemus nutn mt cedrov nbytek tak masivn, jak byl dosud v md. Vzroste poptvka po nbytku z jinch druh deva.

To je dleit informace pro truhle - te u v, co m dlat. Bude vyrbt mn cedrovho nbytku a zane vyrbt a nabzet vce nbytku z oechu a vin. V dsledku toho bude nakupovat mn cedrovho deva. Stejn se budou chovat i ostatn truhli. To nakonec povede ke snen tby cedr.

Konenm vsledkem tchto proces je zmna struktury tby a spoteby deva: relativn se sn tba cedr a relativn vzroste tba jinch strom.

Pklad nm ukazuje, jak funguje cenov systm. Kdy se napklad nkter vrob-n zdroj stane vzcnjm, mus bt o tom vrobci a spotebitel informovni. A sku-ten - zvten vzcnosti se na trzch projev ve zven ceny. Cena pen tuto infor-maci k vrobcm a spotebitelm. Je informanm signlem, kter se ekonomikou jako kruhy na vod", tak jako se v naem pklad ilo zven ceny cedr od maji-tel cedrovch les k truhlm a nakonec ke spotebitelm, od nich se odrazem" ilo zas nazpt k truhlm a k majitelm les. To je informan funkce ceny.

Aby vak vrobci a spotebitel na tuto informaci reagovali, mus bt k tomu moti-vovni. Truhl, jakmile se k nmu dostaly informace o zdraen cedrovho deva, chtl mnit svj sortiment nbytku, chtl spotebovvat mn cedrovho deva. Pro chtl? Protoe na tom vydlal - uetil drah devo a nahradil jej levnjm. Perspektiva vt-ho vdlku je jeho motivac. Podobn snaha uetit motivuje spotebitele, aby snil spotebu vzcnho (a tedy drahho) deva a nahrazoval ji spotebou mn vzcnch (a tedy levnjch) druh deva. Cenov informace tedy vlastn lidem k: me vydlat na tom, kdy mne vyuije a kdy sprvn zareaguje". To je motivan funk-ce ceny. Co by se stalo, kdyby dejme tomu stt kompenzoval truhlm kad zven ceny cedrovho deva sttn dotac, aby je uchrnil ped ztrtami? Truhli by ztratili motivaci jakkoli reagovat na zmnu cen - motivan funkce cen by byla potlaena.

Konenm vsledkem en cenovch informac a reakc na tyto informace je rea-lokace (pemstn) vrobnch zdroj - prce a kapitlu. V naem pklad dolo ke sn-en tby cedr a ke zven tby jinch druh deva. st prce a kapitlu, dve zamstnanch tbou cedr, byla pevedena na tbu jinch druh deva. To je alo-kan funkce cen. Ceny alokuj (rozmsuj) ekonomick zdroje mezi rzn uit tak, aby byly tyto zdroje vyuvny efektivn.

Jak vidte, cenov mechanismus je nepostradateln pro fungovn ekonomiky. Je to mechanismus velmi jemn - tak jemn, e nen mon nahradit jej sebedokonalejm plnem. Ani nejvt gnius by nebyl schopen penst informaci o relativnm bytku cedr ke vem vrobcm a spotebitelm tak, aby vichni reagovali sprvnm zpso-bem a aby dolo k efektivn alokaci vrobnch zdroj.


__________________ 1.7 ___________ PRAVIDLA TRNHO SYSTMU

Aby mohl trn systm spolehliv fungovat, nesta pouh svoboda volby a monost sledovn vlastnho zjmu. Takov systm mus mt jist pravidla, kter jeho astnci dodruj. Tak jako dopravn provoz mus mt pravidla, jinak by zkolaboval, tak trn systm mus mt veobecn dodrovan pravidla, bez kterch by nefungoval.

Trn proces je hrou v rmci pravidel", a nikoli hrou bez pravidel". Kdyby neml pravidla, nebo kdyby tato pravidla nebyla dodrovna, nikdo by nesmoval, nikdo by nevyrbl pro trh. Podvejme se, jak jsou to pravidla.

Truhl v trnm systmu Truhl nakupuje prkna a vyrb z nich nbytek, kter prodv na trhu. Pitom

uzavr smlouvy s dodavateli prken a s obchodnky nbytkem. Aby v tto innos-ti pokraoval, mus si bt jist, e ostatn budou dodrovat urit pravidla. Jak?

Truhl mus mt jistotu, e smlouvy, kter uzavr s dodavateli a odbrateli, budou dodrovny. Kdyby zaplatil za prkna a dodavatel by je nedodal, nebo kdyby vyexpedoval nbytek a odbratel mu neplatili, stalo by se jeho truhlstv podni-kem velmi rizikovm a truhl by je radji zavel. Ve spolenosti, kde je nedodr-ovn smluv tolerovno, lid nepodnikaj.

Aby truhl investoval st svch zisk do zvtovn podniku, mus mt jisto-tu, e jeho vlastnictv je nedotknuteln. Kdyby ji neml, kdyby mohl oekvat, e mu podnik nkdo rozkrade nebo znrodn, nikdy by neinvestoval a radji by sv zisky utratil na svou spotebu. V systmu, kde by si lid nebyli jisti nedotknutel-nost svho vlastnictv, by se neinvestovalo.

A konen, aby mohl spn konkurovat jinm truhlm, mus mt truhl voln pstup na trhy. Pedstavme si vak, e by vznikl cech truhl, kter by ml pravo-moc kontrolovat pstup novch truhl na trh. Cech by mohl odmtnout vydat povo-len nap. z dvodu, e uchaze nesloil ped komis cechu spn zkouky z tru-hlsk profese. Je docela pravdpodobn, e truhli - lenov cechu maj zjem na tom, aby na trh nbytku nevstupovali nov truhli - konkurenti. Je mon, e n tru-hl bude pak vyazen z trhu jen proto, e mu cech pod njakou zminkou odepe lenstv a tm i vstup na trh. lenov cechu budou rdi, kdy se zbav nebezpenho konkurenta, ale spotebitel budou pokozeni, nebo nebudou mt monost kupovat jeho kvalitn a levn nbytek. Nedostatek konkurence na trhu nbytku prospje le-nm truhlskho cechu, ale neprospje spotebitelm.

Trn ekonomika je systm zaloen na smn. Lid vstupuj do vzjemnch smnnch vztah. Tyto smnn vztahy maj podobu smluv. Aby lid smovali, mus mt elementrn jistotu, e se smlouvy dodruj.

Zkladn pravidla pro fungovn trnho systmu tedy jsou: dodrovn smluv, ochrana soukromho vlastnictv a voln vstup na trhy. Tato pravidla mus bt soust

Sankce trn konkurence

prvnho du kad zem, kter m trn ekonomiku. Nedostaten vynutitelnost dodr-ovn smluv odrazuje od obchodovn. Nedostaten ochrana soukromho vlastnic-tv odrazuje od investovn. A nen-li voln vstup na trhy, konkurence je potlaena.

1.8 SANKCE TRN KONKURENCE

Je rozenou pedstavou, e existuj jen dva druhy sankc, kter vynucuj dodrovn pravidel - zkonn sankce a morln sankce. Ano, tyto sankce jsou skuten nepo-stradateln. Zkonn sankce ztlesuje stt: je to policie, vyetovatel, soudy a vzni-ce. Morln sankce ztlesuje veejn mnn (napklad msto, ve kterm iji, nebo lid m profese). Zkony a morln normy a s nimi souvisejc zkonn a morln sankce vak pedstavuj pouze vnj" rmec trnho procesu. Kdo poruuje tyto normy, me oekvat sankce - ze strany sttu a ze strany veejnho mnn. Zlodj se me tit, e bude zaven a e s nm lid z jeho okol nebudou chtt nic mt.

Jene kdyby ml trn systm spolhat pouze na zkonn a morln sankce, nestai-lo by to k jeho dobrmu fungovn. Natst existuje jet tet druh sankc, kter nepi-chzej zvnjku" nbr zevnit" samotnch trh.

Moucha v polvce Pan Svoboda je se svou enou na obd v restauraci. Nhle pan Svobodov

najde mouchu v polvce. Rozezlena vol vrchnho, ten vak jen kr rameny a tv se, jako by o nic nelo.

Pan Svobodov se rozhodne, e to tak nenech. Je rozhodnuta napsat dopis na eskou obchodn inspekci a tak zavolat hygienikovi. Na to jsou pece pedpisy. Nenechme se oidit na svch prvech," k svmu mui. A sem pt pijde-me, uvidme, jestli ady zjednaly npravu."

Ale pan Svoboda je racionln lovk. Ani mne nenapadne nkomu pst nebo telefonovat. Na to nemm as. Prost pt pjdeme na obd jinam. Tady mne u nikdo neuvid."

Majitel restaurac ve skutenosti nemaj velk strach z obchodn inspekce ani z hygie-nik. Z eho maj opravdov strach je to, e jim zkaznci pejdou ke konkurenci.

Ped rokem 1990, za socialistickho systmu, byly vechny prodejny a sluby sttn. Bylo jich mlo a konkurence mezi nimi neexistovala. V kad prodejn byly tehdy knihy pn a stnost", do kterch mohli nespokojen zkaznci napsat sv poadavky nebo stnosti. ady tyto knihy kontrolovaly. Jak byl vsledek? Kva-lita slueb v socialistickch obchodech a slubch byla mizern. Lid nakonec pochopili, e knihy pn a stnost" jsou k niemu a pestali do nich pst.


Obchodnci a podnikatel vd, e nejsou na trhu sami, e maj konkurenci. A protoe chtj na trhu zstat a obstt v konkurenci, dodruj smlouvy. Nedodrovn smluv je sankcionovno samotnm trhem: lid pestvaj kupovat u firem, kter poruuj smlouvy. A to takov firmy nakonec vytlauje z trhu.

Jak vidte, lid dodruj pravidla trnho systmu nejen pod tlakem zkonnch a morl-nch sankc, nbr tak pod tlakem sankc trn konkurence. A je to prv tento druh sankc, kter je nejinnj, protoe psob automaticky a protoe psob i v takovch malch" ppadech (kterch je ovem velk vtina). Kdyby vynucovn pravidel spo-valo pouze na sttu, potebovali bychom tolik policist, vyetovatel a soudc, e bychom velkou vtinu svch pjm museli odevzdat sttu na danch.

Mete si pomyslet, e sankce trn konkurence pece jen nepsob ve vech ppa-dech. To je pravda, najdou se vrobci a obchodnci, kte poruuj pravidla bez ohledu na konkurenci. Ale trn konkurence nedovoluje systematick poruovn pravidel. Ty, kdo systematicky poruuj pravidla, vytlauje z trh.

Meme to vak oekvat jen od takovch trh, na kterch je dostaten kon-kurence. Tam, kde jsou trhy mal a konkurence na nich slab, budete na kadm kroku naret na nepoctiv vrobce a obchodnky, se ktermi se budete muset handrkovat nebo soudit.

k se, e pro dobr fungovn trh je nezbytn dobr jurisdikce (tvorba a vynuco-vn prva). To je pravda, ale plat to i naopak: jsou-li trhy velk a konkurence na nich siln, lid na trzch dodruj smlouvy a jurisdikce nen zahlcena malichernmi spory. Jsou-li trhy mal a konkurence na nich slab, budete v restauracch bn dost-vat mouchy v polvce a hodini vm bn nebudou uznvat reklamace. V ekonomi-ce se skomrajcmi trhy je loha obchodnch inspekc, hygienik a soud mnohem vt ne v ekonomice s velkmi trhy a silnou konkurenc.

1.9 EKONOMICK KOLOBH

Trn hospodstv je sloit systm, v nm funguj miliony lid a kde kadodenn probhaj miliony smnnch transakc. Abychom pochopili, jak tento systm funguje, podvejme se na jeho zkladn strukturu. Budeme pitom uvaovat nejjednodu p-pad: ekonomiku, kter se skld jen ze dvou sektor - sektoru domcnost a sektoru firem (pozdji uvidme, e sektor je vce).

Vchodiskem pro vrobu jsou vrobn faktory: pda (a dal prodn zdroje), prce a kapitl. S vyuitm vrobnch faktor se vyrbj statky, tj. zbo a sluby. Vrobn fak-tory jsou ve vlastnictv domcnost a ty je pronajmaj firmm. Penze, kter domcnosti od firem dostanou, jsou dchody domcnost. Za n pak domcnosti od firem nakupuj statky. Penze, kter firmy dostanou od domcnost, jsou pjmy firem. Za ty si pak firmy opt od domcnost najmaj vrobn faktory.

Ekonomick kolobh

Ekonomika funguje jako nepetrit kolobh. Tento kolobh znzoruje obr-zek 1 - 1.

vrobn faktory (prodn zdroje, kapitl, prce)

Obr. 1 - 1 Domcnosti pronajmaj sv vrobn faktory firmm a firmy s jejich pomoc vyrbj statky. Pln ry nm ukazuj hmotn toky vrobnch faktor a z nich vyrbnch statk. Peruovan ry ukazuj penn toky, za n se vrobn faktory a statky nakupuj.

Pan Novk v ekonomickm kolobhu Pan Novk m dm, rybnk, pole a njak penze. V pate svho domu bydl

a v pzem si zdil restauraci. V rybnku chov kapry, kter pipravuje hostm. Pole pronajal sousedovi. Penze uloil v bance. Banka jeho penze pjila panu Tskov na rozen jeho truhlrny. Pan Novk m ovem tak vlastn pracovn schopnosti, kter uplatuje pi veden sv restaurace.

Zkusme majetkovou situaci, ekonomickou innost a smnn transakce pana Novka strukturovat podle pedchozho modelu ekonomickho kolobhu: vrob-nmi faktory pana Novka jsou rybnk, pole (to jsou prodn faktory), penze, st domu, v n m restauraci (to je kapitl), a jeho prce.

Pan Novk sv vrobn faktory pronajm tmto firmm: zemdlci, ktermu pronajal pole. Tskov truhlstv, ktermu (prostednictvm banky) pjil penze. A konen sv vlastn firm - restauraci U Novk", kter penechal st domu (namsto, aby v n bydlel), rybnk a svou prci.

Dchody, kter pan Novk ze svch vrobnch faktor dostv, jsou nsleduj-c: Njem, kter dostv od zemdlce. roky, kter dostv od banky ze svho

pjmy firem vdaje firem

vdaje domcnost

dchody domcnost


vkladu (a kter banka dostv od Tskova truhlstv). A konen vnosy ze sv restaurace, jejich zdrojem je pzem domu, rybnk a Novkovy pracovn vkony spojen s vedenm restaurace.

Za sv dchody si pan Novk kupuje statky - spotebn zbo a sluby. Mimo jin tak nbytek od truhle. A konec konc tak pivo od sv vlastn restaurace a kapry z vlastnho rybnka (tebae tyto koup" neprobhaj na trhu).

Pan Novk vystupuje hned v nkolika trnch rolch": je vlastnkem vrobnch faktor. Je firmou, kter kupuje vrobn faktory od jinch (napklad kupuje prci kuchae a nka), ale i od sebe sama (dm, Novkovu prci a kapry z Novkova rybnka). A je i spotebitelem, kter si za sv dchody kupuje spotebn statky.

1.10 RACIONLN CHOVN, LOVK EKONOMICK

A EFEKTIVN ALOKACE Bh ekl: V potu tve bude zskvat svj chlb. A lovk se sna zskvat maximum chleba s minimem potu."

Fred eri c Ba st ia t

Zkladnm pedpokladem, na kterm ekonomie stav, je pedpoklad racionlnho cho-vn lovka. Ale co je vlastn lidsk racionalita? Koho mme povaovat za racionlnho?

Individuln preference Pan Svoboda je vegetarin a neme pochopit, jak si pan Novk me tolik libo-

vat v konzumaci masa. Pan Novk naopak lituje pana Svobodu, e se dobrovoln a nepochopiteln pipravuje o poitek z chutn masit stravy. Jeden o druhm si mysl, e racionalita nen jeho silnou strnkou.

Pan Rika lituje pana Novka, kter rd kou a pije pivo - vdy je to tak nezdrav. Pan Novk, kter je cel den na nohou, zas nechpe, e pan Rika za cel den neudl krok, protoe sed bu v aut, nebo v kanceli. Jeden druhho nepovauje za pli racionlnho.

Pan Tska krout hlavou, kdy vid pana Riku jezdit autem nejen do prce, ale i do blzkho obchodu na nkupy. Pan Rika si zas klepe na elo, kdy vid, e Tskovo auto stoj cel rok v gari a e s nm pan Tska za rok nenajezd vc ne dva tisce kilometr.

Koho z tchto pn byste povaovali za racionlnjho? Tk otzka? Ne - je to nesmysln otzka. Racionalitu lovka nelze posoudit podle toho, jak si vol cle, jak

Racionln chovn, lovk ekonomick a efektivn alokace

m preference. Preference lovka jsou subjektivn a neexistuje dn objektivn krit-rium, podle kterho by bylo mon posoudit, kter z nich jsou vce a kter mn racio-nln. A protoe nemohu posoudit, zda jsou m cle lep ne vae cle nebo cle kohokoli jinho, je jen jedno smyslupln een - ponechat na kadm, aby si sm volil sv vlastn cle.

Ale v em je tedy racionalita? Racionalitu lidskho chovn nenalezneme ve volb cl, nbr ve volb prostedk k dosaen cl. Racionalita lidskho chovn zna-men, e je lovk schopen nalzt ty cesty, po kterch dojde ke svm clm efek-tivn, tj. s minimlnmi nklady.

Aby ekonomov dokzali lpe analyzovat toto chovn, vytvoili si zvltn abstrakci lovka -je to lovk ekonomick (homo oeconomicus). Takov lovk ekonomick nem na zeteli nic jinho ne maximalizovat sv vnosy a minimalizovat sv nklady. Je pravda, e dn z ns nen stoprocentnm lovkem ekonomickm, nebo nae chovn je ovlivnno tak mnoha jinmi motivy neli jen maximalizac vlastnho uspokojen a minimalizac vlastnch nklad. Ale v kadm z ns je kus lovka eko-nomickho. A ekonomie zkoum prv tuto st na povahy.

Ekonomie objasuje, jak lovk vol mezi pleitostmi. Je pitom obecn rozenm omylem, e se ekonomie zabv pouze rozhodovnm o pouvn penz. Ekonomie ana-lyzuje jakkoli rozhodovn lovka, pi kterm b o volbu mezi pleitostmi.

Podle jakho kritria lovk vol ze svch pleitost? To je velmi dleit otzka, a proto si nejprve pette nsledujc pklad.

Co je pro tebe dleitj?" Pan Novk je se svou enou na tdenn dovolen. Prvn ti dny strvil na pro-

chzkch se enou, ale tvrt den prohls, e by rd el msto prochzky na ryby. Pan Novkov se ct dotena a k svmu mui: Znamen to, e jsou pro tebe ryby dleitj ne j?" Pan Novk, kter miluje svou enu, se zaraz a v duchu se pt sm sebe: Opravdu -jak to, e se mn chce jt na ryby vc ne na prochzku se enou? Copak u pro mne nen moje ena tm nejdleitjm na svt, jak jsem si dosud myslel?"

Otzka pan Novkov, zda znamenaj ryby pro jejho mue vc ne ona", je ovem nesmysln poloen. Kdyby pan Novk ovldal ekonomick zpsob my-len, odpovdl by j: Oveme jsi pro mne nejdra na svt. Ale to nem nic spolenho s mou volbou mezi prochzkou a rybami dnes odpoledne. Tato volba nen volbou mezi celkovmi hodnotami, nbr mezi meznmi hodnotami. Jde o to, zda je prstek uspokojen z prochzky s tebou vy nebo ni ne p-rstek uspokojen z rybaen. A po tech dnech prochzek jist chpe, e mj prstek uspokojen z rybaen by byl prost vt." Kdyby pan Novkov ovl-dala ekonomick zpsob mylen, dala by svmu manelovi za pravdu a pustila by jej na ryby, protoe nic nen pro enu nebezpenj, ne kdy mu pociuje kle-sajc prstek uspokojen z jej spolenosti.


Je ovem pravda, e mnoho lid neovld tento ekonomick zpsob mylen a ped-stavuje si volbu mezi pleitostmi jako porovnvn jejich celkovho vznamu. Zkuste se zeptat sv eny, jestli je pro ni dleitj chlb nebo cibule. Kdy ekne bez rozmlen, e chlb, bude vm jasn, e nem o ekonomickm zpsobu mylen ani pont. Kdyby mla, odpovdla by: zle na tom, kolik mm doma chleba a kolik cibule". Skuten, m-li doma hodn chleba a mlo cibule, jist by dala pednost dodaten cibuli ped dodatenm bochnkem chleba.

Racionln ili efektivn volba z nabzejcch se pleitost je zkladn otzkou eko-nomie. kme tomu problm efektivn alokace. lovk vol mezi pleitostmi tak, e porovnv jejich nklady a vnosy. e problm: jak mm alokovat (rozmstit) sv zdroje mezi nabzejc se pleitosti, abych z nich doshl maximlnho vnosu (i uspokojen)? Ilustrujme si problm efektivn alokace na pklad.

Volno pana Novka Pan Novk m v nedli volno a chce jej rozdlit mezi rybaen a televizi. Svch

osm hodin volnho asu nejprve rozdlil zkusmo" tak, e pt hodin ryba a ti hodiny se dv na televizi. Pedpokldejme, e pan Novk doke porovnat uspo-kojen z tchto dvou aktivit a ct, e jej pt hodin rybaen uspokojuje dvakrt vce ne ti hodiny televize. Proto me celkovmu uspokojen z pti hodin rybaen piadit slo 2 a celkovmu uspokojen ze tech hodin televize slo 1.

innost as (hod.) celkov uspokojen Prmrn uspokojen z 1 hod.

rybaen televize

5 3

2 1

0,4 0,34

Rozdlil pan Novk svj voln as nejlpe? Nemohl by jeho perozdlenm jet zvtit uspokojen ze svch 8 hodin volnho asu? Podvejme se na jeho prmrn uspokojen z jedn hodiny rybaen a z jedn hodiny televize (zjistme jej, kdy cel-kov uspokojen dlme potem hodin). Pi pohledu na tabulku zjiujeme, e pr-mrn uspokojen pana Novka z hodiny rybaen je vy ne z hodiny televize. Ml by proto ukrojit" as z televize ve prospch rybaen? ekli byste, e je pr-mrn uspokojen vodtkem k efektivnmu rozdlen asu mezi televizi a rybaen?

Nikoli. daj o prmrnm uspokojen mu nedv dnou informaci pro efektivn rozdlen volnho asu. Je to proto, e jeho uspokojen z rybaen nen mezi onch pt hodin rozdleno rovnomrn. Nejvt uspokojen mu pravdpodobn pinej prvn hodiny a kad dal hodina mu pin ni uspokojen ne hodina pedchoz, nebo postupn zan bt rybaenm unaven, znudn, je mu chladno a tou po zmn za teplo a pohodl ped televizn obrazovkou. Tot plat i pro televizi. Nejprve sleduje programy pro nho nejzajmavj, dal hodiny mu vak ji pinej zmenujc se uspokojen. Jak se m pan Novk rozhodnout? K tomu si potebuje uvdomit, jak je

Racionln chovn, lovk ekonomick a efektivn alokace

jeho celkov uspokojen z dan innosti rozprosteno" mezi jednotliv hodiny. Ped-pokldejme, e to udv nsledujc tabulka.

Celkov uspokojen je uspokojen ze soutu hodin vnovanch rybaen, resp. tele-vizi. Prstek uspokojen je uspokojen z dal, dodaten hodiny vnovan rybaen, resp. televizi. Proto je v tabulce uveden v mezidcch. Napklad u rybaen prstek uspokojen v prvnm mezidku (0,7) znamen, e zv-li pan Novk as vnovan rybaen z 0 hodin na 1 hodinu, zv se jeho uspokojen o 0,7. Zv-li as vnovan rybaen z 1 hodiny na 2 hodiny, zv se jeho uspokojen o 0,6.

Pan Novk bude postupovat takto: prvn hodinu vnuje rybaen, nebo ta mu skt vt uspokojen (0,7) ne prvn hodina televize (0,4). Druhou hodinu opt vnuje rybaen, nebo i ta mu pinese vt prstek uspokojen (0,6) ne prvn hodina televize (0,4). I tet hodinu vnuje rybaen, protoe mu zvtuje uspokojen o 0,5, co je stle vce, ne by mu pinesla prvn hodina televize. Ale dal hodinu svho volnho asu u vnuje televizi, protoe mu pinese vt uspokojen (0,4), ne by mu pinesla tvrt hodina rybaen (0,12). Televizi pak vnuje i zbvajc tyi hodiny volnho asu, protoe kad z nich mu pinese vt dodaten uspo-kojen (0,35, 0,25, 0,15 a 0,13), ne by mu pinesla dal hodina rybaen (0,12).


Pan Novk tedy rozdl svj voln as tak, e ti hodiny vnuje rybaen a pt hodin televizi. d se porovnvnm prstk uspokojen z jednotlivch innost. Mete se pesvdit, e celkov uspokojen, kterho doshl a kter je vyjdeno slem 3,08 (1,8 ze t hodin rybaen a 1,28 z pti hodin televize), je nejvt, jakho me s osmi hodinami doshnout.

Ale chovaj se tak lid opravdu? Postupuje lovk podle pravidla efektivn alokace tak jako nap. pan Novk v naem pklad? Vdy nikdy nestudoval ekonomii, tak jak by mohl vdt, e sv uspokojen maximalizuje porovnvnm prstk uspokojen z rybaen a televize. Nedoke je ani mit - jsou to pece pouh pocity. Chovaj se lid podle ekonomickch zkon, i kdy tyto zkony neznaj? Polote si obdobnou otzku pro ppad fyziklnch zkon.

Hraje tenista podle fyziklnch zkon? Profesionln tenista um zahrt m v pesn okamik pesn na msto, na kter

potebuje. K tomu vak mus dt mi uritou rychlost a poslat jej po urit drze. Aby toho doshl, mus dt sv raket prv urit sklon a jeho der mus mt prv uritou slu. Vztah mezi drhou me a sklonem rakety a vztah mezi rychlost me a slou deru nen nhodn, popisuj jej fyzikln zkony.

Zn tenista tyto fyzikln zkony? Zeptejte se ho, jak doclil dokonalosti svch der. Bude vm vyprvt o hodinch tvrdho trninku strvench na kurtu, ne o hodinch strvench nad vkresem, kde by snad potal vztah mezi poadova-nou drhou mku a idelnm sklonem rakety. A pece maj jeho dery raketou takov sklon a slu, ktermi - podle fyziklnch zkon - zahraje sv me tak, jak potebuje. Kdyby tomu tak nebylo, hrl by patn a byl by vyazen.

Dobr tenista hraje podle fyziklnch zkon, i kdy sm tyto zkony nezn a nikdy je nestudoval. Doshl toho zkuenost - metodou pokusu a omylu, uenm se z chyb, napravovnm chyb.

Tot plat pro ekonomick zkony. Lid se chovaj v souladu s ekonomickmi zko-ny i pesto, e tyto zkony neznaj a nikdy je nestudovali. Kdyby se ale podle nich nechovali, brzy by poznali, e si psob kody, kter by zmnou svho chovn mohli odstranit. Tak jako tenist tb svou hru do dokonalej podoby, spotebitel, vrobci a investoi neustle tb sv ekonomick chovn do efektivn podoby. Pan Novk si sku-ten pedem nevytv dnou tabulku uspokojen. Nechov se jako inenr, kter nejprve zhotov projekt stavby a potom podle nj stav. Podstata ekonomickho rozhodovn je jin. Kdy kadou nedli rozdluje pan Novk svj as mezi televizi a rybaen, postupuje intuitivn, u se z chyb a napravuje je. Ve snaze doshnout co nejvtho uspokojen se nakonec pibliuje onomu idelnmu stavu, popsanmu nam pkladem (i kdy jej teba nikdy pln nedoshne). Tak jako se tenista neustlm hranm sna piblit dokonal he.

Jeho racionalita spov nikoli v tom, e je neomyln, ale v tom, e systematic-ky neopakuje chyby, nbr u se z nich a napravuje je.

Klov pojmy

SHRNUT D Chovn lovka je ovlivovno subjektivnmi vlivy, kter nelze mit. Eko-

nomie neme pln pevzt metody prodnch vd, protoe motivy lidskho cho-vn nejsou miteln tak, jako prodn jevy. Ekonomie se zabv otzkami, kter maj bezprostedn vliv na blahobyt

lid. Proto je, mnohem vce ne jin vdy, vdou politickou. Svoboda volby je hybnou silou vvoje spolenosti. Trn ekonomika je

systmem zaloenm na svobod volby. m vt skupina lid, tm slab jsou motivace zaloen na vzjemn soli

darit, a tm silnj jsou motivace zaloen na vlastnm prospchu. Trhy dok sla dit sledovn individulnch zjm a doclen spoleenskho zjmu.

Ceny maj ti funkce - informan, motivan a alokan. Cena pen infor maci o vi nklad a o vi poptvky.

Zkladn pravidla pro fungovn trnho systmu jsou: dodrovn smluv, ochrana soukromho vlastnictv a voln vstup na trh.

Prvn a morln sankce za nedodrovn pravidel samy o sob nedok zajistit fungovn trnho systmu. K tomu jsou nezbytn sankce trn konkurence.

Ekonomika funguje jako nepetrit kolobh. Domcnosti maj vrobn fak tory, kter pronajmaj firmm. Firmy pomoc vrobnch faktor vyrbj statky, kter prodvaj domcnostem.

Racionalitu lidskho chovn nenalezneme ve volb cl, nbr ve volb prostedk k dosaen cl. lovk je schopen nalzt efektivn cesty, po kterch dojde ke svm clm.

lovk vol mezi pleitostmi tak, e porovnv jejich nklady a vnosy. Sna se alokovat (rozmstit) sv zdroje tak, aby z nich doshl maximlnho vnosu s minimlnmi nklady. Toto chovn lovka m podobu tpn, kter vak nepostrd racionalitu. Tato racionalita spov v tom, e lovk sice dl chyby, ale u se z nich a napravuje je.

KLOV POJMY Svoboda volby trn systm trn konkurence informan funkce cen moti-

van funkce cen alokan funkce cen ekonomick kolobh vrobn faktory statky lovk ekonomick racionln chovn efektivn alokace.

2 Chovn spotebitele: uitenost a poptvka

2.1 CELKOV UITEK A MEZN UITEK

Jednm ze zkladnch problm, kter spotebitel e, je, kolik uritho statku m kupovat a jak m svj dchod mezi rzn statky rozdlit. Uvidme, e tento pro-blm je analogick tomu, jak eil pan Novk, kdy chtl rozdlit svj voln as mezi rybaen a televizi.

Dovolen v Itlii Pan Novk chce strvit dovolenou v Itlii a rozhoduje se, kolik dn dovolen si

m koupit. Panu Novkovi pitom kad z dn strvench v Itlii nepin stejn uspokojen. Nejvt uspokojen mu pinesou prvn dny, kdy je pro nj ve nov a fascinujc. Po prvnch dnech vak moe trochu zevedn, oplen je dost, nej-krsnj pamtky vidl, a proto mu kad dal den pin stle men a men uspokojen.

Pedpokldejme, e pan Novk je schopen ocenit uitek tto dovolen v pen-zch (prakticky to znamen, e je schopen ci, kolik by maximln za takovou dovolenou dal). Obrzek 2 - 1 ukazuje jeho celkov uspokojen z dovolen, tj. uspokojen z celho potu dn. Vidme, e se celkov uspokojen pana Novka s kadm dalm dnem trvenm u moe zvtuje, ale stle mn. Obrzek 2 - 2 pak ukazuje prstek uspokojen z kadho dalho, dodatenho dne dovolen.

Uspokojen spotebitele z celho mnostv statku nazvme celkovm uitkem. Prstek uspokojen z dal, dodaten jednotky statku nazvme meznm uitkem.

Mezn uitek s rostouc spotebou statku kles. Tomu kme zkon klesajcho meznho uitku.

Chovn spotebitele: uitenost a poptvka

Kdy se rozhoduje, zda si m koupit pt, est i vce dn dovolen v Itlii, porovnv pan Novk uspokojen z dalho, dodatenho dne dovolen s cenou, kterou by za nj musel zaplatit. Pedpokldejme, e cena jednoho dne dovolen (ubytovn v penzinu s polopenz, doprava vlastn) je 1000 K. Ale kolik by pan Novk za den dovolen maximln dal ? Nebude ochoten dt vce, ne kolik mu tento den pin dodatenho uspokojen -jak je jeho mezn uitek.

Podvejte se na obrzek 2-3, kter znzoruje klesajc mezn uitek pana Nov-ka z dovolen u moe. Je-li cena jednoho dne 1000 K, bude si chtt koupit dovolenou v dlce 6 dn. Nebude ji ochoten koupit sedm den, nebo ten mu pin mezn ui-tek odpovdajc pouze 800 K, zatmco by za nj musel zaplatit 1000 K.

Kdyby cena dne dovolen poklesla na 900 K, pan Novk by si stle chtl kou-pit jen est dn. Kdyby vak cena dne dovolen poklesla na 800 K, chtl by si ji koupit sedm dn.

Kdy se spotebitel rozhoduje, kolik statku m koupit, rozhoduje se podle meznho uitku. Racionln spotebitel nen ochoten platit za statek vy cenu, ne jak je mezn uitek statku. Zvyuje nkup statku pouze do takovho mnostv, kdy je jet mezn uitek statku vy nebo alespo roven cen.

Spotebitelv pebytek

2.2 SPOTEBITELV PEBYTEK

Pebytek pana Novka Zstame jet u naeho pkladu. Pedpokldejme, e cestovn kancel prodv

den dovolen v Itlii za 1000 K. Pan Novk ale oceuje dovolenou v Itlii podle obrzku 2 - 4. Za prvn den by byl ochoten zaplatit a 2 000 K, nebo tak velk ui-tek z nj pociuje. Zaplat vak pouze 1000 K, protoe to je cena, kterou cestovn kancel poaduje. To ale znamen, e pan Novk vydlal".

Kdy kupuje druh den, byl by ochoten za nj dt a 1800 K, ale zaplat za nj opt jen 1000 K. Tak pan Novk kupuje postupn dal dny dovolen a do cel-kovho potu esti dn, protoe uitek estho dne je ji pro nho stejn jako cena 1000 K. Cenu 1000 K ovem plat nejen za est den, nbr i za prvn, druh, tet, tvrt a pt den.

Pan Novk na prvnch pti dnech vydlal": zaplatil za n mn, ne kolik by byl maximln ochoten zaplatit. Hypoteticky, kdyby s nm cestovn kancel smlou-vala o cenu kadho jednotlivho dne dovolen, byl by pan Novk ochoten za prvn den zaplatit a 2 000 K, za druh den a 1800 K, za tet den a 1600 K, za tvrt den a 1400 K, za pt den a 1200 K a za est den 1000 K. Celko-v by byl ochoten za tchto est dn zaplatit a 9 000 K (2 000 + 1800 + 1600 + 1 400 + 1 200 + 1000 = 9 000). Zaplat ale jen 6 000 K. Cestovn kancel nen toti schopna smlouvat individuln s kadm zkaznkem o cen jednotlivch dn dovolen (bylo by to pro ni pli nkladn) a nem pont, jak uitek m pan Novk z jednotlivch dn dovolen. Nabz ve svm katalogu vem zkaznkm stejnou cenu za den dovolen.

To ovem znamen pro pana Novka (a nejen pro nho, ale pro kadho zkaz-nka) vhodu - celkov uitek, kter m z dovolen, je vt ne celkov penn stka, kterou zaplat.

Tato vhoda se nazv spotebitelv pebytek. Spotebitelv pebytek je rozdl mezi celkovm uitkem statku a stkou, kterou za nj spotebitel zaplat. Jinak eeno, spotebitelv pebytek je rozdl mezi stkou, kterou by spotebitel byl ochoten maximln zaplatit, a stkou, kterou skuten plat.

Na obrzku 2 - 4 je spotebitelv pebytek graficky znzornn.

Ale je to nhoda nebo zkonitost? Zskv kad spotebitel pi nkupu jakhokoli statku vdy onu vhodu, kterou nazvme spotebitelovm pebytkem"? Je to zko-nitost - vyplv z klesajcho meznho uitku. Spotebitel vdy nakupuje za cenu, kter existuje na trhu, a pizpsobuje kupovan mnostv tto cen. Proto m posledn jednotka kupovanho statku pro nho uitek, kter se piblin rovn cen. Protoe je mezn uitek klesajc, je cena vdy men ne uitek pedchozch kupovanch jedno-tek statku. Proto spotebitel na nkupu zbo vdy vydl": m z nho vt celkov uitek, ne kolik za nj zaplat.

Obchodnci v Tunisu Kdy budete v Tunisu nakupovat suvenry, obvykle s vmi budou obchodnci

smlouvat. Nasad velmi vysokou cenu a pak, budete-li smlouvat, pjdou s cenou dol teba a na desetinu. Smlouvnm jsou obchodnci schopni oderpat zkaznkm znanou st spotebitelova pebytku. Kad kupujc toti cen zbo jinak a nkte kupujc jsou ochotni zaplatit vy ceny ne jin kupujc. Individuln smlouvn se proto obchodnkm vyplat.

Ale narazte i na takov obchody, kde s vmi prodava odmt smlouvat a ekne vm, e prodv za pevn ceny". Jak lze vysvtlit existenci dvou tak odlinch zpsob prodeje? V obchodech, kde se smlouv, s vmi smlouvaj majitel obcho-d. Kdy usmlouvaj vysokou cenu, jde jim to do kapsy". V obchodech s pev-nmi cenami" majitel obchodu nen ptomen, m tam jen prodavae-zamstnan-


Obtovan pleitost a vyrovnvn meznch uitk

ce. Majitel obchodu nem zjem na tom, aby jeho zamstnanec se zkaznky smlouval do vlastn kapsy", a proto mu radji ur pevn ceny. V tchto obcho-dech mte vt nadji, e koupte za nzkou cenu a e vm zstane spotebitelv pebytek.

2.3 OBTOVAN PLEITOST A

VYROVNVN MEZNCH UITK V pedchozm pkladu jsme vidli, e pan Novk oceuje uitek statku v penzch.

To je v podku, ale penze nemaj uitek samy o sob. Uitek m to, co si lovk za penze me koupit. Kdy pan Novk plat 1000 K za den dovolen, zk se tm ne-ho jinho, co by za tuto stku mohl mt. Tm, e kupuje dovolenou v Itlii, obtuje njak jin pleitosti. Napklad si nebude moci dovolit tolik kouit. Nebo bude muset obtovat (nekoupit si) nov lye. Nebo bude muset prostt za vepem sv res-taurace urit poet hodin, kter by jinak mohl strvit na rybch nebo u televize. To jsou jeho obtovan pleitosti.

Pedpokldejme, e pan Novk porovnv dovolenou s cigaretami. Cigarety jsou onou pleitost, kterou mus obtovat, chce-li mt na dovolenou u moe.

Obtovn cigaret za dovolenou Pan Novk si me dopvat dovolenou, jen kdy bude mn kouit a takto

ueten penze vnuje na zakoupen dovolen. Je ovem siln kuk a omezen kouen pro nj pedstavuje ob. Za zskan uitek z dovolen mus tedy zapla-tit" obtovanm uitkem z cigaret.

Pedpokldejme, e den dovolen v Itlii stoj 1000 K a jedna krabika cigaret stoj 40 K. To znamen, e za den dovolen mus pan Novk obtovat 25 krabi-ek cigaret (1000 : 40 = 25). Za dva dny dovolen mus zaplatit" padesti obto-vanmi krabikami cigaret atd.

Kdy se rozhoduje, kolik dn dovolen si m koupit, porovnv zskvan mezn uitek dovolen s obtovanm meznm uitkem cigaret. Podvejte se na obrzek 2 - 5 . ed sloupky znzoruj zskvan mezn uitek z dalho dne dovolen a erven sloupky znzoruj obtovan mezn uitek z dalch 25 kra-biek cigaret. Dokud je zskan uitek vt ne obtovan uitek, bude pan Novk kupovat dovolenou a obtovvat cigarety. Prvn den dovolen mu pin vt ui-tek ne prvnch 25 krabiek cigaret, kter obtuje. Drah den dovolen rovn. Ale zskvan mezn uitek z dovolen postupn kles, protoe jeho poteba dovolen


je stle nasycenj. Naopak obtovan mezn uitek z cigaret roste, protoe pan Novk mus kouit mn a mn, a jeho poteba kouen je tud stle mn nasy-cen. est den dovolen mu ji pin piblin stejn uitek, jako je obtovan uitek z cigaret. A sedm den mu pin men uitek, ne jak by byl obtovan uitek z cigaret. Pan Novk proto koup est dn dovolen.

Graf na obrzku 2 - 5 je jednm ze zkladnch ekonomickch model. Ekonomov mu kaj analza nklad a vnos (cost-benefit analysis). V tomto ppad je vno-sem zskvan uitek a nkladem je obtovan uitek.

Jist jste si vimli, e rozhodovn pana Novka mezi dovolenou a cigaretami je obdobn tomu, kdy v prvn kapitole rozdloval svj voln as mezi rybaen a televi-zi. Princip tohoto spotebitelova rozhodovn je nsledujc: dokud je mezn uitek jednoho statku vy ne mezn uitek druhho statku, sna se spotebitel pesu-nout sv zdroje (penze, voln as) ze statku s nim meznm uitkem na statek s vym meznm uitkem.

Pan Novk bude tedy pesouvat penze mezi dovolenou a cigaretami, dokud mezn uitky tchto statk nebudou, pokud mono, vyrovnny. Jeho celkov uitek z obou statk bude maximalizovn tehdy, kdy bude splnna podmnka:

MU dne dovolen = MU 25 krabiek cigaret MU dne dovolen = 25 . MU krabiky cigaret

Obecn plat pro dva statky (dliteln na velmi mal jednotky), e spotebitel bude chtt danou penn stku rozdlit mezi n tak, aby, pokud mono, byla splnna rovnice:

Tato rovnice vyjaduje podmnku optimlnho rozdlen dan penn stky mezi dva statky. Z toho vyplv, jak racionln spotebitel rozdl svj penn dchod mezi nkupy rznch statk. Toto rozdlen mus splovat nsledujc podmnku:

kde MU jsou mezn uitky n statk a P jsou jejich ceny. To je podmnka optimln spotebitelsk alokace.

Mezn uitek objevil jako prvn Nmec Wilhelm Gossen ji v roce 1854. Pozdji jej do ekonomie zavedli Anglian William Jevons (Teorie politick ekonomie, 1871), Rakuan Carl Menger (Zsady nrodohospodsk nauky, 1871) a Francouz Lon Wal-ras (Zklady ist politick ekonomie, 1874). Teprve to umonilo pln porozumt prin-cipm spotebitelskho rozhodovn.

2.4 POPTVKA

Poptvka ukazuje zvislost poptvanho mnostv statku na jeho cen. k nm, kolik statku bude poptvno pi t kter cen.

Poptvka po dovolen v Itlii Naveme na n pklad, v nm si pan Novk kupuje dovolenou v Itlii. Pod-

vejte se znovu na obrzek 2-3, kter znzoruje jeho mezn uitek. Od meznho uitku pan Novk odvozuje svou poptvku.

Pi cen 1000 K za den by chtl pan Novk koupit 6 dn dovolen. To je jeden bod jeho poptvky. Kdy cena vzroste na 1200 K (piem Novkv dchod

Poptvka

tedy:


i cena cigaret zstanou beze zmny), bude chtt kupovat jen 5 dn. Vzroste-li cena na 1400 K, bude chtt kupovat 4 dny dovolen.

Tabulka ukazuje, kolik dn dovolen bude chtt pan Novk kupovat pi rznch cench.

cena dovolen K/den poet kupovanch dn 2000 1 1800 2 1600 3 1400 4 1200 5 1000 6 800 7 600 8 400 9 200 10

Tato tabulka je tabulkou poptvky pana Novka po dovolen v Itlii.

Poptvku meme vyjdit pomoc tabulky poptvky nebo pomoc kivky poptvky. Tabulku poptvky vidte v pkladu. Pokud daje z tabulky zaneseme do grafu, dosta-neme kivku poptvky, jak ji vidte na obrzku 2-6.

Zkon klesajc poptvky - dchodov a substitun efekt

Povimnte si, e poptvka ukazuje, jak se mn kupovan mnostv danho statku v zvislosti na jeho mnc se cen. Ovem pi nezmnnm dchodu kupujcho (pan Novk m stle stku 10 000 K) a pi nezmnnch cench ostatnch statk (cigarety stoj stle 40 K za krabiku).

Kivka poptvky v zsad kopruje kivku meznho uitku. Kad jej bod k, e cena, kterou spotebitel plat, odpovd meznmu uitku kupovanho mnostv statku.

Lid se obvykle domnvaj, e je jim vztah mezi cenou a poptvkou jasn. Copak nevyplv z jejich kadodennch zkuenost na trhu? Ale kdy pak mezi sebou disku-tuj o vztahu mezi cenou a poptvkou, zamotvaj se do toho a mohou dospt k nesprv-nm zvrm.

Zvis poptvka na cen nebo cena na poptvce? Pan Svoboda, zemdlec pstujc brambory, oekv veobecn vysokou rodu

brambor a peml se svou enou, jak to bude mt vliv na jejich pjmy. Kdy bude vce brambor, poklesne jejich cena," obv se pan Svoboda. Ale kdy pokles-ne cena, vzroste poptvka po bramborch," uvauje pan Svobodov. A dky vy poptvce opt vzroste jejich cena," t se pan Svoboda.

e by se mohlo zemdlcm dostat dvojho poehnn" - vysok rody a zrove vysokch cen? To asi sotva, eknete si. Kdy ale projdete znovu vty, kter k pan Svoboda a jeho ena, copak nen kad z nich sama o sob sprvn?

Nen. Pan Svoboda a jeho ena se dopustili vn chyby: nebyli schopni rozliit pojmy - poptvan mnostv a poptvku. Odlien tchto dvou pojm je vak nezbytn. Podv-me-li se na pedchoz graf poptvky pana Novka po dovolen v Itlii, vidme, e pi cen 1000 K chce kupovat 6 dn dovolen. Tchto 6 dn je poptvanm mnostvm. Mluvme-li vak o poptvce, mme na mysli celou funkci spojujc urit poptvan mnostv s urit-mi cenami. Poptvan mnostv je slo. Poptvka je funkce.

Kdyby si Svobodovi uvdomili rozdl mezi poptvkou a poptvanm mnostvm a umli s tmito pojmy dobe zachzet, jejich rozhovor by znl takto: Kdy bude velk roda brambor, poklesne jejich cena. A kdy klesne jejich cena, vzroste poptvan mnostv."

ZKON KLESAJC POPTVKY - DCHODOV A SUBSTITUN EFEKT

Povimli jste si, e poptvka pana Novka po dovolen v Itlii m klesajc prbh: s poklesem ceny roste poptvan mnostv a s rstem ceny kles poptvan mnostv. Je to nhoda nebo zkonitost? M poptvkov funkce vdy klesajc prbh? Povede rst ceny statku vdy k poklesu kupovanho mnostv statku?


Klesajc poptvka po dovolen Pro bude pan Novk kupovat mn dn dovolen, vzroste-li jej cena? M

k tomu dva dvody. Prvn dvod. Pi pvodn cen 1 000 K za den pan Novk kupoval 6 dn dovo-

len, take jej dovolen stla 6 000 K. Ale kdy se cena dovolen zv na 1 400 K, stka 6 000 K mu u nesta na nkup 6 dn (6 x 1 400 = 8 400). Nezbv mu proto, ne snit poet kupovanch dn.

Druh dvod. Kdy dovolen v Itlii zdra, pan Novk si uvdom, e jsou pro nj nyn lkavj jin pleitosti. Napklad dovolen u Mchova jezera je te, po zdraen Itlie, pro nho pitalivj alternativou ne dve a zan dovolen v Itlii spnji konkurovat. Pan Novk koup mn dn dovolen v Itlii proto, e se rozhodl koupit vce dn dovolen u Mchova jezera.

Prvnmu dvodu kaj ekonomov dchodov efekt. Spotebitel pi vy cen kupuje mn statku, protoe mu pvodn stka nesta na nkup pvodnho mnostv (kter kupoval ped zvenm ceny).

Druh dvod nazvme substitunm efektem. Spotebitel pi zven ceny statku nakupuje mn tohoto statku, protoe jej substituuje (nahrazuje) jinmi statky.

Psoben obou tchto efekt zpsobuje, e poptvka je klesajc funkc: pi vy cen kupuj spotebitel men mnostv a pi ni cen vt mnostv.

V tto souvislosti ns me napadnout, zda je kad statek mono substituovat nja-km jinm statkem. Jinak eeno, m kad statek substituty?

Substituce benznu Pan Rika je zvykl jezdit se svou rodinou autem kad vkend na chatu. Co

udl, kdy se zv cena benznu? Me substituovat benzn nm jinm? V tech-nickm smyslu ne, protoe jeho auto na nic jinho ne na benzn nejezd. Ale ve spotebitelskm smyslu ano. Je-li benzn dra, rozhodne se jezdit na chatu pouze kad sud tden a kad lich tden chod s rodinou na pou (kde tak utrat dost penz). Pan Rika substituoval jedno uspokojen druhm uspokojenm .

Jak vidte, spotebitelsk substituce je nco jinho ne technick substituce. Podsta-tou spotebitelsk substituce je nhrada jednoho uspokojen jinm uspokojenm. Proto pan Rika nemus nahrazovat benzn jinou pohonnou hmotou, nbr me nahradit uspokojen z rekreace na chat uspokojenm z nvtvy pouti. (Obdobn pan Novk, kdy zdra cigarety, nemus je nutn nahrazovat doutnky, nbr me si ode-pen poitek z kouen kompenzovat uspokojenm z del dovolen u moe.)

V tomto smyslu m kad statek substituty. Jde pouze o to, jak blzk" i jak vzdlen" jsou tyto substituty. Kdyby do obce, kde maj Rikovi chatu, jezdil vlak, mohl by pan Rika nahradit jzdu autem jzdou vlakem. Jzda na chatu vlakem" a strven soboty na pouti" jsou dva rzn substituty benznu. Jzda na chatu vlakem

Zkon klesajc poptvky - dchodov a substitun efekt

je vak blim substitutem. Pro dovolenou v Itlii je zas blzkm substitutem dovolen u Mchova jezera, kdeto cigarety jsou vzdlenjm substitutem.

Zdraen benznu Od zatku roku 2000 neustle stoupala cena benznu a nafty (byl to dsledek

zdraen ropy na svtovch trzch). Kdy televize dlala przkum mezi idii a ptala se jich, zda omezuj sv jzdy, idii sice nadvali na vysok ceny benznu, ale odpovdali tm unisono, e jzdy neomezuj.

Jene statistika kala nco jinho. esk drhy zjistily, e jim od ledna do er-vence vzrost] poet cestujcch o 6%, ili o 5 milion. To svd o tom, e lid na zdraen benznu zareagovali - substituovali automobilovou dopravu eleznin dopravou.

Kdy cena benznu vzrostla o tetinu a dosahovala u 30 korun za litr, zvil se poet idi, kte si dvali upravit auta na plynov pohon. Pi tak velkm rozdlu mezi cenou benznu a cenou plynu se ji tato investice vyplcela, a tak na naich silnicch pibvalo automobil jezdcch na plyn.

Zdraen palladia V polovin roku 2000 omezili rut producenti dodvky palladia. Rusko dod-

v a 70 % tohoto kovu na svtov trhy. edest procent svtov poptvky po pal-ladiu pichz od automobilek, kter jej pouvaj pro vrobu katalyztor do motor, kde se palladium ned nahradit. Dalmi kupujcmi jsou hlavn vrobci mobilnch telefon.

Kdy cena palladia vystoupila ze 440 na 800 dolar, vyhlsily nejvt auto-mobilky (v ele s General Motors), e jsou odhodlny spojit sly a investovat do vvoje nov technologie, kter by palladium v katalyztorech nahradila. Po tomto vyhlen ceny palladia ihned poklesly.

Jeliko tedy psob dchodov a substitun efekt, plat zkon klesajc poptvky. Ale potvrzuje nae zkuenost takov zvr?

Babiiny pochybnosti Kdy vysvtlujete babice psoben zkona klesajc poptvky, zmocn se j

pochybnosti. Namtne, e ped vlkou bylo maso levnj ne dnes, a pesto jej lid kupovali mn. Nen tato jej zkuenost v rozporu se zkonem klesajc poptvky?

Nen. Ve skutenosti nebylo maso ped vlkou levnj ne dnes, vezmeme-li v vahu mzdy a dal dchody spotebitel. Od t doby cena masa vzrostla mn ne dchody spotebitel. V porovnn s dnenmi spotebitelskmi dchody bylo maso tehdy dra ne dnes, proto ho lid kupovali mn ne dnes. Babiina zku-enost je naprosto v souladu se zkonem klesajc poptvky. Jej dojem, e bylo


maso levnj, je pouhm optickm klamem" zpsobenm rozdlnou kupn silou koruny tehdy a dnes. Zdnliv levnj maso" odrelo ve skutenosti pouze vt kupn slu tehdej koruny.

Pipomeme si, jak jsme konstruovali funkci poptvky. Pedpokldali jsme, e se mn cena danho statku, ale pitom se nemn ceny jinch statk ani dchody spote-bitel. Funkce poptvky ukazuje, jak se mn poptvan mnostv statku v zvis-losti na cen tohoto statku, pi ostatnch cench a dchodech nemnnch. Zkon klesajc poptvky k, e poptvan mnostv klesne, kdy vzroste cena statku a pitom se nezmn ostatn ceny ani dchody.

Cena statku se me mnit tak tehdy, kdy probh inflace, neboli kles kupn sla koruny. Jak vliv m inflace na poptvan mnostv?

Dovolen v Itlii a inflace V roce 1994 stl den dovolen v jednom italskm hotelu 1000 K a pan Novk

si koupil 6 dn. O rok pozdji stl den dovolen v tomt hotelu 1100 K, ale pan Novk si opt koupil 6 dn. Jak je to mon? Pro si nekoupil mn dn, kdy cena byla vy? Copak na nj nepsob substitun a dchodov efekt? Copak jeho poptvka po dovolen v Itlii nem klesajc prbh?

Ale ano. Jene bhem roku, kter uplynul od lta 1994 do lta 1995, byla ron inflace zhruba 10 % - nejen cena dovolen v Itlii, nbr tak ceny ostatnch statk se v prmru zvily o 10 %. Substituty dovolen v Itlii (napklad dovolen u Mchova jezera) tak zdraily zhruba o 10 %. O 10 % se rovn zvily ceny restauranch slueb, a tud tak trby Novkovy restaurace. Pan Novk vydlal dky tomu v roce 1995 o 10 % vce ne v pedchozm roce. To ve zpsobilo, e ve skutenosti nepociuje dn zdraen dovolen v Itlii.

Tak k dnmu jejmu skutenmu zdraen nedolo. Zvila se pouze jej penn cena, protoe penze se inflac znehodnotily o 10 %.

Tento pklad nm ilustruje, e inflace sama o sob nem vliv na poptvan mno-stv statku. Poptvan mnostv statku se mn pouze tehdy, kdy se mn jeho cena v pomru k ostatnm cenm.

______________________________ 2.6 ___________________ POPTVKA V KRTKM A V DLOUHM OBDOB Ukzali jsme si, e poptvka zvis na spotebitelovch preferencch a na jeho ome-

zench (dchodu a cench). Ale zkuenost nm ukazuje, e poptvka po stejnm zbo je jin v krtkm obdob a v dlouhm obdob. Jak to vysvtlit?

Poptvka v krtkm a v dlouhm obdob

Krtkodob a dlouhodob poptvka po dovolen Pan Novk pvodn, pi cen 1 000 K, chtl koupit 6 dn dovolen v Itlii.

Kdy se cena zvila na 1 400 K za den, uvauje, zda m koupit 5 dn nebo jen 4 dny. M dovolenou v Itlii podstatnji zkrtit a msto toho prodlouit dovolenou u Mchova jezera (nebo si zat dopvat vce cigaret)? Jene na dovolenou chce jet za dva msce a u si s enou naplnovali, co vechno chtj v Itlii navtvit, t se, co vechno uvid. Dovolen v Itlii u natolik vstoupila do jejich pln a oekvn, e jim je lto ji podstatn zkracovat. Rozhodnou se proto zkrtit ji letos jen na 5 dn. Ale pt rok by jeli (za tuto cenu) nanejv na 4 dny a radji si prodlou dovolenou u Mchova jezera.

Zven ceny motivuje spotebitele ke snen poptvanho mnostv. Ale v krtkm obdob je sn mn a teprve v dlouhm obdob je sn vce. Vysvtlen je prost. V krtkm obdob je pro ns substituce zdraenho statku jinmi statky obtnj. Spo-teba danho statku je soust naich spotebnch zvyklost, naich pln a oekvn. Trv nm njakou dobu, ne sv zvyky, plny a oekvn zmnme. Spotebitelsk substituce si vyaduje urit as. lovk ekonomick je racionln a pizpsobiv, je vak mn pizpsobiv v krtkm obdob.

To ovem znamen, e kivka poptvky je v krtkm obdob strmj ne v dlou-hm obdob. Ilustruje to obrzek 2-7.

Obr. 2 - 7 Poptvka v krtkm a dlouhm obdob - Kdy se zv cena z 1000 K na 1400 K, zkrt pan Novk letos dovolenou u moe z 6 dn na 5 dn. Ale napesrok pot ji jen se 4 dny.


____________ 2.7 _______ ELASTICITA POPTVKY

Zkon klesajc poptvky nm k, e zv-li se cena statku, sn se kupovan mnostv statku. Ale jak to ovlivn spotebitelovy vdaje na tento statek? Kdy zdra dovolen v Itlii, vyd na ni rodina Novkova vce nebo mn penz? Bude sice kupo-vat mn dn, ale za vy cenu. Vdaje jsou nsobkem ceny a mnostv, take nen na prvn pohled zejm, zda vzrostou nebo klesnou.

Zmna vdaj na dovolenou Dokud byla cena dovolen v Itlii 1 000 K, kupovali Novkovi 6 dn, co zna-

men, e na dovolenou vydali 6 000 K. Kdy se cena dovolen v Itlii zvila z 1 000 K na 1 400 K za den, Nov-

kovi se rozhodli v krtkm obdob (pro leton rok) snit poet dn z 6 na 5. Jejich vdaje na dovolenou potom budou 7 000 K (5 x 1 400). Zven ceny tedy zp-sobilo rst jejich vdaj na tuto dovolenou.

Ale v dlouhm obdob (na pt lto) se Novkovi rozhodli nakupovat pi cen 1 400 K pouze 4 dny. Jejich vdaje za dovolenou v Itlii budou init jen 5 600 K. Zven ceny tedy zpsobilo pokles jejich vdaj na tuto dovolenou.

Jak vidme, pi rstu ceny mohou spotebitelovy vdaje na dan statek vzrst nebo klesnout. Zle na tom, zda rst ceny vyvol velk nebo mal pokles poptvanho mnostv.

K men reakce poptvanho mnostv na zmnu ceny pouvaj ekonomov uka-zatel zvan cenov elasticita poptvky. Do ekonomie ji zavedl Anglian Alfred Mar-shall (Zsady ekonomie, 1890). Udv vztah mezi procentn zmnou mnostv a procentn zmnou ceny. Pokud budeme uvaovat mal zmny ceny a mnostv, meme cenovou elasticitu poptvky zapsat vzorcem:

kde delta Q je zmna mnostv, Q je pvodn poptvan mnostv, delta P je zmna ceny a P je pvodn cena.

Cenov elasticita poptvky nm dv odpov na to, jak se zmn vdaje spote-bitele na dan statek v ppad zmny jeho ceny. Je-li elasticita poptvky (v abso-lutn hodnot) vt ne 1, co znamen, e jednoprocentn zven ceny vyvol vce ne jednoprocentn pokles mnostv, pak zven ceny povede k poklesu spotebi-telovch vdaj na dan statek. Tomuto ppadu kme elastick poptvka. Je-li vak elasticita poptvky men ne 1, povede zven ceny k rstu vdaj na dan statek. Tomu kme neelastick poptvka. Je-li cenov elasticita poptvky rovna

Zmny poptvky

jedn, jde o jednotkov elastickou poptvku: zmna ceny ponech vdaje na statek beze zmny.

V naem pklad byla poptvka pana Novka po dovolen v Itlii v krtkm obdo-b neelastick, ale v dlouhm obdob elastick. To vak nemus bt pravidlem. Nkter poptvka je elastick v krtkm i dlouhm obdob. Nkter poptvka je naopak v krt-km i dlouhm obdob neelastick. Pravidlem je pouze to, e poptvka je v dlouhm obdob elastitj ne v obdob krtkm.

Na elasticitu poptvky m vliv zejmna to, jak snadno je statek nahraditeln jinmi statky, jinak eeno, zda m blzk substituty. Nkter statky jsou velmi obtn nahra-diteln - napklad sl, voda nebo elektina - take poptvka po nich bude znan nee-lastick. Jin jsou snadno nahraditeln, a proto bude poptvka po nich elastick.

2.8 ZMNY POPTVKY

Ji vme, jak dleit je odliovat poptvan mnostv a poptvku. Zatm jsme sle-dovali, jak se poptvan mnostv mn v odezvu na zmnu ceny. Zabvejme se te otzkou, kdy a pro se mn cel poptvka. Podvejme se, co vechno me vst ke zmn poptvky.

Zmna poptvky po dovolen v Itlii Pan Novk se v novinch doetl, e se zvtila oznov dra nad Stedozemnm

moem a e tud opalovn na italskch plch nen pli zdrav. Proto pehod-notil sv pvodn preference a jeho poptvka po dovolen v Itlii klesla. Akoli je cena stle stejn - 1000 K, bude kupovat mn ne 6 dn dovolen, napklad jen 5 dn.

Jeho pokles poptvky se projev v posunu kivky poptvky doleva: pi dan cen bude poptvan mnostv men ne pvodn, protoe preference pana Nov-ka trvit dovolenou v Itlii poklesly. Ukazuje nm to obrzek 2-8.

Obr. 2 - 8 Zmna poptvky - Pi nezmnn cen bude pan Novk kupovat krat dovolenou v Itlii, protoe se dozvdl, e opalovn u Stedozemnho moe nen pli zdrav.

Dal piny zmny poptvky Trby Novkovy restaurace poklesly. Pan Novk si te neme dovolit tak dlou-

hou dovolenou v Itlii. Pi dan cen 1000 K bude nyn kupovat mn dn ne pvodn. Jeho poptvka poklesla, co se projev posunem jeho kivky poptvky doleva.

Pan Novk zjistil, e citeln podraily opalovac krmy. Kdy si spotal, kolik by jej stly, rozhodl se radji dovolenou u moe zkrtit. Jeho poptvka po dovole-n v Itlii poklesla, poptvkov kivka se posunula doleva.

Pan Novk zjistil, e klesla cena dovolen u Mchova jezera. Rozhodne se proto prodlouit dovolenou u Mchova jezera na kor dovolen v Itlii. Pi dan cen dovolen v Itlii 1000 K bude kupovat mn dn. Jeho poptvka po dovole-n v Itlii poklesla, poptvkov kivka se posunula doleva.

Uvedli jsme si tyi dvody pro zmnu poptvky. Prvnm dvodem je zmna prefe-renc spotebitele. Pokud z njakho dvodu poklesnou, poklesne poptvka. Pokud naopak vzrostou, poptvka vzroste.


Trn poptvka a poptvka po statku jednoho prodvajcho

Druhm dvodem je zmna dchodu spotebitele. Pokud dchod vzroste, vzroste i poptvka, pokud klesne, klesne poptvka.

Tetm dvodem je zmna ceny komplementu. Komplement je statek, kter se spo-tebovv spolen s danm statkem. Zatmco substituty jsou statky, kter se ve spo-teb navzjem nahrazuj, komplementy jsou naopak statky, kter se ve spoteb dopl-uj - napklad dovolen u moe a opalovac krmy, fotoaparty a filmy, tenisov rakety a tenisov mky, potae a potaov hry, apod. Poptvka po statku klesne, kdy zdra jeho komplementy.

tvrtm dvodem je zmna ceny substitutu. Pokud cena substitutu njakho statku poklesne, spotebitel bude kupovat vce tohoto substitutu a sn poptvku po danm statku. Kdy klesla cena dovolen u Mchova jezera (kter je substitutem dovolen v Itlii), pan Novk si koupil vce dn u Mchova jezera a pak ji nepoteboval trvit tolik dn v Itlii.

Jak vidme, je rozdl mezi zmnou poptvanho mnostv a zmnou poptvky. Zapamatujme si dobe tento rozdl i grafick znzornn. Kdy se mn poptvan mnostv v zvislosti na zmn ceny danho statku, pohybuje se spotebitel podl kivky poptvky. Zmna poptvky se vak projevuje posunem cel poptvkov kiv-ky. Roste-li poptvka, posouv se poptvkov kivka doprava. Kles-li poptvka, posouv se poptvkov kivka doleva.

___________________________ 2.9 ___________________ TRN POPTVKA A POPTVKA PO STATKU

JEDNOHO PRODVAJCHO

A dosud jsme hovoili o poptvce jednoho kupujcho, neboli o individuln poptvce. Nyn pejdme k souhrnn poptvce vech kupujcch po danm statku, kterou nazv-me trn poptvkou.

Trn poptvka po dovolen Dovolenou v Itlii nekupuje jen pan Novk, ale i pnov Rika a Svoboda.

Pan Rika je bankovn ednk a m vy pjem ne pan Novk, co mu umo-uje kupovat dovolenou v Itlii i pi vysok cen. Pan Svoboda je zemdlec a m obdobn pjem jako pan Novk, ale na rozdl od pana Novka nepociuje tak sil-nou touhu po dovolen v Itlii. Rd jezd k jihoeskm rybnkm a dovolenou v Itlii by kupoval, jen kdyby jej cena byla pomrn nzk.

Na obrzku 2 - 9 vidte ti grafy, kter ukazuj individuln poptvky tchto t pn. Kdybychom pedpokldali, e pouze oni ti kupuj dovolenou v Itlii, tj. pedstavuj cel trh, zjistili bychom trn poptvku po dovolen v Itlii tak, e bychom pi kad dan cen seetli jejich poptvan mnostv.


Napklad pi cen 2 000 K/den kupuje dovolenou v Itlii jen pan Rika, a sice 2 dny. Pi cen 1 400 K kupuje Rika 4 dny a Novk tak 4 dny, take je poptvan mnostv trhu 8 dn. Pi cen 600 K kupuje Rika 6 dn, Novk 7 dn a Svoboda 3 dny, take poptvan mnostv celho trhu je 16 dn.

tvrt graf na tomt obrzku ukazuje trn poptvku jakoto souet individu-lnch poptvek.

Jak vidme, trn poptvka je soutem individulnch poptvek (poptvek jedno-tlivch kupujcch).

Povimnme si nyn, jak vznam m elasticita trn poptvky. M vliv na vdaje kupujcch a tm i na pjmy prodvajcch. Vdaje kupujcch jsou toti pjmy (trba-mi) prodvajcch. Vznam tto skutenosti ilustruje nsledujc pklad.

Okurkov plse - pohroma nebo poehnn? Znan st okurek byla napadena okurkovou plsn a v dsledku toho se snila

roda okurek. Snen mnostv okurek na trhu zvilo jejich cenu. Jak to ovlivn trby pstitel okurek? Vzrostou nebo poklesnou? Odpov zvis na tom, jak je cenov elasticita trn poptvky po okurkch.

Pedpokldejme, e trn poptvka po okurkch je neelastick - e cenov elas-ticita poptvky je 0,5. Znamen to, e plprocentn pokles mnostv okurek na trhu je doprovzen jednoprocentnm rstem jejich ceny. To ovem znamen, e vdaje kupujcch na okurky vzrostou a tedy tak trby pstitel okurek vzrostou. Okur-kov plse bude v tomto ppad pro pstitele okurek poehnnm, nikoli pohro-mou. (Pohromou by byla jen v ppad, kdyby trn poptvka byla elastick.)

Ale je-li tomu tak, nebudou pstitel okurek motivovni k tomu, aby jet vce snili rodu okurek? Nebudou zmrn podporovat dal bujen plsn na svch

Trn poptvka a poptvka po statku jednoho prodvajcho

okurkch, aby podpoili dal bytek okurek na trhu a tm i dal rst svch pj-m? V-li pan Svoboda, e je trn poptvka po okurkch neelastick, bude podporovat plse na svch okurkch, aby snil svou rodu? Nebo se bude snait plse likvidovat a szet dal okurky, aby svou rodu zvil?

Kdyby pan Svoboda snil svou rodu okurek, nedoshl by zven svho pj-mu. Naopak, jeho pjem by zcela jist poklesl. Kupujc by toti kupovali okurky od jinch pstitel. Pan Svoboda je pli malm producentem okurek na to, aby snen jeho vlastn rody mohlo ovlivnit cenu okurek na trhu. Kdyby byl takovm velkododavatelem okurek, e by jeho dodvky pedstavovaly velkou st trn nabdky, pak snad. Ale takto by pouze snil svj vlastn pjem. Rozhodne se proto radji likvidovat plse na svch okurkch a zvit svou rodu. Takto se pravd-podobn zachovaj i ostatn pstitel, take pt roda okurek vzroste.

Je-li trn poptvka neelastick, zven ceny a snen mnostv statku bude mt za nsledek zven vdaj kupujcch i pjm prodvajcch. Je-li trn poptv-ka elastick bude mt zven ceny naopak za nsledek snen vdaj kupujcch i pjm prodvajcch.

Na obrzku 2 - 1 0 vidte na levm grafu neelastickou trn poptvku (poptvka po okurkch) a na pravm grafu elastickou trn poptvku (poptvka po kvtinch). ed obdlnky jsou vdaje spotebitel, kter jsou zrove pjmy producent (cena x mno-stv). U neelastick poptvky vede rst ceny k rstu tchto vdaj a pjm, zatmco u elastick poptvky vede rst ceny k jejich poklesu.

Obr. 2 - 1 0 Na levm grafu vidte trn poptvku po okurkch, kter je v rozmez bod A a B neelastick -zven ceny zvyuje vdaje (pjmy). Na pravm grafu vidte trn poptvku po kvtinch, kter je v rozmez bod E a F elastick - zven ceny sniuje vdaje (pjmy).


Ale jak je mon, e vrobci nedok vyut nzk elasticity trn poptvky k tomu, aby zvili sv pjmy? Znamen to snad, e pro n cenov elasticita trn poptvky nen dnou uitenou informac? Pesn tak. Na konkurennm trhu, kde je mnoho prodvajcch, nen jeden prodvajc sm o sob schopen vznamnji ovlivnit celkov mnostv statku na trhu a tud ani cenu. Pokud by snil svou produkci, konkurenti jeho vpadek snadno a ochotn nahrad.

Vrobce nepotebuje ke svmu rozhodovn znt trn poptvku, ale poptvku po svm zbo. Obrzek 2-11 ukazuje, jak je rozdl mezi trn poptvkou a poptvkou po statku jednoho prodvajcho. Poptvka po statku jednoho prodvajcho je mn strm a mnohem elastitj ne trn poptvka. Je to zpsobeno rozdlnm substitunm efektem: pokud se zv cena na celm trhu, u vech vrobc, kupujc by museli dan statek nahrazovat jin-mi statky - napklad okurky rajaty. Pokud ale zv cenu pouze jeden z vrobc, kupuj-c jej nahrazuj stejnm statkem od jinch vrobc - napklad okurky pana Svobody nahrad okurkami pana Rybka, co je pochopiteln mnohem snaz.

SHRNUTI Celkov uspokojen z uritho mnostv statku nazvme celkovm uitkem.

Prstek uspokojen z dodaten jednotky statku nazvme meznm uitkem. Mezn uitek kles s rostouc spotebou statku. Spotebitel porovnv mezn ui tek statku s jeho cenou a nakupuje nanejv takov mnostv statku, jeho mezn uitek je vt nebo roven cen.

Spotebitelv pebytek je rozdl mezi stkou, kterou by spotebitel byl ocho ten maximln zaplatit, a stkou, kterou skuten plat.

Tm, e spotebitel kupuje urit statek, obtuje jin pleitosti (jin statky). Optimln rozdlen jeho dchodu mezi rzn statky je takov, kdy mezn uitky statk (dlen jejich cenou) jsou stejn.

Otzky a pklady

Poptvka ukazuje, jak se mn kupovan mnostv statku v zvislosti na jeho cen, pi danm dchodu kupujcho a pi danch cench ostatnch statk. Odliu jeme pojmy poptvan mnostv a poptvka. Poptvka je funkce.

Podle zkona klesajc poptvky poptvan mnostv klesne, kdy vzroste cena statku a pitom se nezmn ostatn ceny ani dchody. Lze to vysvtlit pso benm dchodovho efektu a substitunho efektu. Dchodov efekt znamen, e spotebitel pi zven ceny kupuje mn statku, nebo mu pvodn stka nesta na nkup pvodnho mnostv. Substitun efekt znamen, e spotebitel pi zv en ceny kupuje mn statku, protoe jej substituuje jinmi statky.

Cenov elasticita poptvky udv vztah mezi procentn zmnou mnostv statku a procentn zmnou ceny. Je-li vt ne jedna (elastick poptvka), pak zven ceny povede k poklesu spotebitelovch vdaj na dan statek. Je-li men ne jedna (neelastick poptvka), povede zven ceny k rstu vdaj na dan statek.

Poptvka je v dlouhm obdob elastitj ne v obdob krtkm, protoe substituce vyaduje urit as.

Ke zmn poptvky (k posunu poptvkov kivky) dochz ze ty dvod: zmna preferenc spotebitele, zmna jeho dchodu, zmna ceny komplementu a zmna ceny substitutu.

Vrobce potebuje ke svmu rozhodovn znt ne trn poptvku, ale poptv ku po svm zbo. Ta je vdy elastitj ne trn poptvka.

KLOV POJMY Celkov uitek mezn uitek spotebitelv pebytek obtovan pleitost

spotebitelsk alokace poptvan mnostv poptvka zkon klesajc poptvky dchodov efekt substitun efekt spotebitelsk substituce substitut kom-plement cenov elasticita poptvky elastick poptvka neelastick poptvka individuln poptvka trn poptvka poptvka po statku jednoho prodvajcho.

OTZKY A PKLADY Otzka 1. a) Jak dopad bude mt zven svtovch cen ropy na hodnotu (mnostv x cena) eskho dovozu?

Zv ji nebo ji sn? b) Jak bude tento dopad v krtkm a v delm obdob? A pro? Otzka 2. Zvila se cena pomeran. Jak se to projev na trhu jablek? Zdvodnte.


Otzka 3. V dsledku lesnch por byla zniena st les a poklesla tba deva. Zv se v dsledku toho p-jmy majitel les z tby deva?

Otzka 4. Dojde ke zdraen elektiny. a) 90 % elektiny v Rikov domcnosti spotebuje elektrick vytpn na chalup a automatick

praka. Vmna elektrickho vytpn za plynov nen mon, protoe v obci, kde maj chalupu, nen plyn. Vmna za kamna na uhl by zas vyadovala vt investici (nkup novch kamen do vech mstnost). Mohou Rikovi vbec na elektrickm vytpn uetit?

b) Kdy zdra elektina, budou lid etit na provozu svch automatickch praek? Jak by to mohli udlat? Myslte, e njak rodina prod praku a bude prt prdlo run"? Nebo e bude prt pr dlo mn asto?

Otzka 5. Cestovn kancel nabz 12-denn leteck zjezd do ecka za 12 000 K. Tent, ale 14-denn zjezd nabz za 13 000 K (je to proto, e cena letenky je u obou zjezd stejn a 14-denn zjezd je dra pouze o cenu ubytovn). Cestovn kancel neopomene zdrazovat vhodnost delho zjezdu: ti-nct a trnct den je pouze za 500 K. Pesto si mnoho lid kupuje jen 12-denn zjezd. Pro? Cho-vaj se neracionln? Vysvtlete. Otzka 6. Na potku 90. let dolo ke zdraen vody. Souasn se zaaly instalovat mie spoteby vody v jed-notlivch bytech (dve byly mie vody pouze v dom a platby za vodu se rozpotvaly mezi njem-nky podle potu osob v byt). Nsledoval pokles spoteby vody, kter byl tak velk, e dolo k poklesu pjm vodren. Znamen to, e poptvka po vod byla elastick? Otzka 7. Adam Smith formuloval v 18. stolet paradox hodnoty": voda je velmi uiten, a pesto nem na trhu tm dnou hodnotu. Naproti tomu diamant je v porovnn s vodou daleko mn uiten, a pesto m na trhu neskonale vt hodnotu. Smith usoudil, e tud hodnota nen zvisl na uitenosti. Jak byste rozeili Smithv paradox hodnoty"? Pro se Adam Smith mlil, kdy prohlsil, e trn hodnota vc nezvis na jejich uitenosti? Otzka 8. Pizza stoj 100 K, kompot stoj 10 K a rohlk stoj 1 K. V jakch pomrech bude racionln spote-bitel nakupovat pizzy, kompoty a rohlky?

Otzka 9. Pan Landa pijde se svoj vnukou na Petn, kde uvid nabdku projky na poncch. Vnuka chce na ponka a pan Landa si mysl: dobe, ale jen kdy cena nepeshne 50 K." Kdy pijdou bl, zjist, e cena je 20K. Pro majitel ponk nedoke zskat od pana Landy 50 K, kdy pan Landa by byl tuto cenu ochoten zaplatit? Copak se cena nerovn meznmu uitku zkaznka?

Dodatek: Indiferenn kivky

Pklad 1. a) Pan Jandk chod kad odpoledne na kvu do bufetu STAR. Jednoho dne zjist, e tam kvu zdra

ili o 20 %. Rozhodne se proto chodit tam na kvu jen tikrt tdn. Podobn rozhodnut uin vt ina host bufetu. Znzornte, co se stalo, pomoc kivky poptvky po kv v bufetu STAR.

b) Pan Jandk ke sv nelibosti zjiuje, e se v bufetu STAR zmnil personl. Msto pjemn a usmvav dvky tam te obsluhuje zachmuen a protivn chlap. Rozhodne se proto zmnit bufet. K podobnmu rozhodnut dojde i mnoho jinch dosavadnch host. Znzornte, co se stalo v bufetu STAR.

c) Je zhoren! obsluhy zhorenm kvality kupovanho statku? Vdy kva je stle stejn.

DODATEK: INDIFERENN KIVKY V pedchozm vkladu jsme pedpokldali, e spotebitel doke ocenit uitek uri-

tm slem nebo e doke ci, o kolik i kolikrt je pro nj jeden statek uitenj ne jin. Tomu se k kardinalistick pstup. Mnoho ekonom vak pochybuje o tom, e je spotebitel schopen pouh pocity uspokojen oceovat sly. Domnvaj se, e spo-tebitel je pi porovnvn rznch variant schopen nanejv ci, zda je urit varianta pro nho uiten vce, stejn nebo mn ne jin (ani by byl schopen ci, o kolik i kolikrt vce nebo mn). Tomuto se k ordinalistick pstup.

Ordinalist rozpracovali metodu, kter zkoum spotebitelovo rozhodovn mezi rznmi spotebnmi alternativami. Tato metoda vyuv indiferenn kivky. Indife-renn kivky poprv pouil Anglian Francis Y. Edgeworth (Matematick psychika, 1881) a do teorie spotebitelskho chovn je pozdji zavedl Ital Vilfredo Pareto (Ruko-v politick ekonomie, 1909).

Ukame si ji na pkladu rozhodovn pana Novka mezi dovolenou v Itlii a cig

Date post:	02-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	marek-bagin
View:	3,458 times
Download:	908 times

Robert Holman Ekonomie

Documents