Dřevo 1.MIKROSTAVBA DŘEVA /(BUŇKA DŘEVA) - mikrostavba dřeva má velký praktický význam pro určení druhu dřeva a jeho vlastností - na tyto vlastnosti má vliv tvar buňky ale i rozměry stěny buňky 2.MAKROSTAVBA DŘEVA - je to struktra viditelná pouhým okem a je důležitá pro určení druhu dřeva a jeho vlastností, způsubu zpracování a určení vad dřeva a. Dřeň a. Měkké řídké pletivo. Nachází se excentricky posunuta od středu kmene, málokdy ji nalezneme v geometrickém středu kmene. Velikost se u většiny dřev pohybuje mezi 2-5 mm v průměru. Kolem dřeně vyrůstají soustředné kružnice ( letokruhy). Je křehká, náchylná k napadení plísněmi, houbami. Je měkčí než jádrové dřevo. b. letokruhy – jsou to roční přírůstky dřeva, kdy řidší a měkčí část přibývá v létě, a hustší přibývý v zimě - u jehličnatých stromů bývají letokruhy více viditelné, než u listnatých c. běl – je to nejmladší a nejsvětlejší obvododvá část dřeva, která v rostuocím stromě obsahuje živé buňky a rezervní látky pro výživu stromu 1
Transcript
Dřevo1.MIKROSTAVBA DŘEVA /(BUŇKA DŘEVA)
- mikrostavba dřeva má velký praktický význam pro určení druhu dřeva a jeho vlastností
- na tyto vlastnosti má vliv tvar buňky ale i rozměry stěny buňky
2.MAKROSTAVBA DŘEVA
- je to struktra viditelná pouhým okem a je důležitá pro určení druhu dřeva a jeho vlastností, způsubu zpracování a určení vad dřeva
a. Dřeň
a. Měkké řídké pletivo. Nachází se excentricky posunuta od středu kmene, málokdy ji nalezneme v geometrickém středu kmene. Velikost se u většiny dřev pohybuje mezi 2-5 mm v průměru. Kolem dřeně vyrůstají soustředné kružnice ( letokruhy). Je křehká, náchylná k napadení plísněmi, houbami. Je měkčí než jádrové dřevo.
b. letokruhy – jsou to roční přírůstky dřeva, kdy řidší a měkčí část přibývá v létě, a hustší přibývý v zimě
- u jehličnatých stromů bývají letokruhy více viditelné, než u listnatých
c. běl – je to nejmladší a nejsvětlejší obvododvá část dřeva, která v rostuocím stromě obsahuje živé buňky a rezervní látky pro výživu stromu
d. jádro – je to vnitřní část kmene – nejtmavší, bývá méně kvalitní – časem uhnívá, odtraňuje se
d. suky – jsou to samostatné letokruhy po větvích
e. pletivo= dřevné kanálky – je to pletivo od kůry( bělu) k jádru.pro vyživování zbytků dřeva. Toto pletivo podporuje sušení dřeva a také štípatelnost
f.pryskyřičné kanálky – jsou to chodbičky, ve kterých se vylučují pryskyřičné látky a při teplotách nad 60°C vytéká na povrch
1
Rozdělení dřeva
Stromy rozdělujeme podle tvaru zeleně a podle hustoty ( tvrdosti ) dřeva.
TVRDOST DŘEVA – je dána schopností jiného tělesa proniknout do struktury dřeva. Zkouška
provádí orientačně vrypem nehtem. Tvrdost dřeva závisí na jeho struktuře, hustotě, anatomické stavbě. Podle statické tvrdosti stanovené při 12 % vlhkosti dřeva na jeho čelních plochách se dřeviny dělí následovně:
dřeva měkká (tvrdost 40 MPa a méně): smrk, jedle, borovice, topol, lípa – vryp tvoří zřetelnou rýhu,
OŘECH 950 680 Dobře se ohýbáTŘEŠEŇ 930 610 Výborně se soustruží,
dobře se ohýbáEBEN Nad 1000 Velmi těžké dřevo Výborně se soustruží a
leští,k výrobě nábytku, ozdobných předmětů, intarzii či v řezbářství .
MAHAGON 705 520 dobře Při sušení dřeva dojde k jeho krácení
ZPRACOVÁNÍ DŘEVA
1. KÁCENÍ STROMŮ2. VYROVNÁNÍ VLHKOSTI ( SUŠENÍ V MÍSTĚ KÁCENÍ)
VLHKOST V DOBĚ RŮSTU – po kácení se dřevo nechá ležet volně v lese ve svém přirozeném prostředí, aby se vyrovnala rozdílná vlhkost dřeva na okraji a ve středu dřeva a také s vnějším prostžředím. Dřevo se zbaví vody na přibližnou hodnotu 20-30%, 3- 6 měsíců
4. Sušení dřevaa. Ukládání dřevab. Sušení přirozené na volném vzduchu na 20% - u volného sušení musí být dřevo
správně uloženo bez ovlivnění slunečními paprsky a bez vlivu deště, nejlépe v kůlnách, přístřešcích s dostatečným přívodem vzduchu.Přirozeným sušením dosáhneme ….ale doba sušení je až 20let.
c. Umělé sušení - parní sušení – na 12 – 15% 12 hodin- Vakuové sušení – jsme schopni odvádět vlhost při nižších teplotách. Čím vyšší je podtlak, tím nižší je teploty vylučování vody
Parní sušení
Parní sušárnaV naší parní sušárně nahradí veškerý přítomný vzduch během zahřívací fáze pára. V průběhu této fáze se udržuje relativní vlhkost vzduchu na konstantní hodnotě 100 %. V důsledku zvýšené teploty a přívodu páry dochází v komoře k přetlaku, kterému předchází přetlakový ventil.
FungováníVe chvíli, kdy sušící medium dosáhne teploty okolo 100°C, změní se klima v sušárně na nasycenou páru. Pokud se pára nadále zahřívá, dojde k jejímu přehřátí a voda,
5
která se vypařila ze dřeva, se začne vařit. Dokud je obsah vlhkosti ve dřevě vyšší než nasycený bod vlákna, bude teplota dřeva shodná s teplotou vařící vody (100°C). Tento 'varný efekt' způsobí ve dřevě lehký podtlak, přirovnatelný k tlaku v hrnci, ve kterém se vaří voda a jeho poklička se lehce nadzvedává. Podtlak ve dřevě zvětšuje přesun vlhkosti z jeho jádra na povrch a zrychluje tak proces sušení.
V porovnání s regulérním sušením se čas nutný pro sušení párou sníží asi o 50 %. Kvalita sušení však neklesne.
Vakuové sušení Jak vyplývá z nákresu jsou dřevěné polotovary (tj. pražce, latě ad.) umístěny ve vzduchotěsné komoře. Do ní je vedeno teplo pomocí vodního ohřevu a ventilátorem je zajištěna cirkulace tepla prostoru. Výpary jsou odsávány do kondenzační jednotky kde dochází k jejich ochlazení a v separátoru se odděluje plyn a kapalina. Plyn odčerpává například rotační vývěva a voda je odsávána čerpadlem.
VADY PŘI UMĚLÉM SUŠENÍ DŘEVA
- Nerovnoměrné prosychání dřeva- Vzniká tím zborcení dřeva- zkroucení- Může být zapřičiněno slabým proudem vzduchu- Nevhodné uložení, nedostatečný ohřev vzduchu, malé zatížení- Praskání dřeva při sušení – nevhodné sušení- Přesušení dřeva – příliš vysoká teplota, příliš dlouho- Plísně – nedokonalé sušení dřeva- DŮLEŽITÉ JE PAMALÉ ODTRAŇOVÁNÍ VLHKOSTI
6
OBRÁBĚNÍ DŘEVA
1. DĚLENÍ – ŘEZÁNÍ DŘEVA PILOU
a. kotoučová pilazuby kotoučových pilřezné destičkypohled shora – půdorys – zuby jsou vyhnuty na opačnou stranu
b. pásová pila
c. řetězová pila
7
d. rámová pila – strojní, ruční, pilový list je uchycen na rámu
e. loupání dřeva
řezání dřeva v rovině rovnoběžné s vlákny a kolmo k jejich délce. Hlavní pracovní pohyb (otáčení) vykonávámateriál a pohyb přímočarý koná nůž, výroba dýh
f. štípání dřeva
- pomocí klínu
2. FRÉZOVÁNÍ = hoblování dřeva
8
a. Srovnávání – Používá se ke srovnání nerovných ploch, získávání žádané plochy, frézování úkosů a sražení hran. Pracovními nástroji jsou 2 až 4 nože, upnuté do nožové hřídele. Pracovník vede materiál podél vodícího pravítka proti ostří nožů, které odebírají třísky.Velikost třísky lze měnit polohou předního stolu.úprava, zarovnávání určitých ploch
b. tloušťkování - úprava tloušťky na určitý rozměr, Používá se k frézování dřeva na stejnou tloušťku. Pracovními nástroji jsou opět nože ( 2 až 6 ), upnuté do nožového hřídele, který je nad pracovním stolem. Vzdálenost ostří nožů od pracovního stole určuje tloušťku třísky.Posuv materiálu zajišťuje rýhovaný válec a odbírací hladký válec.
c. profilování – tvarování hran, Používá se pro frézování drážek, polodrážek a různých profilů. Poloha hřídele je svislá a hřídel je zakončen trnem. Pracovním nástrojem je fréza. Podle druhu operace upíná obsluha na trn požadovaný nástroj.
9
ruční hoblováníobrábíme jim materiál na potřebný tvar, přesné rozměry a rovný hladký povrch. Hoblování provádíme pomocí hoblíků. Pracovní částí hoblíku je nůž, který je upevněný v upínacím otvoru tak, aby bylo jeho ostří vysunuto pod rovinu plazu. Břit nože je zbroušen do tvaru jednostranného klínu ( úhel 25° ) a nastaven v hoblíku do optimálního úhlu řezu ( 45° ). 1 – tělo 2 – plaz 3 – ústí 4 – klín 5 – nůž
6 – rukojeť 7 – ochranný hranatec
1. DLABÁNÍ - nástroj dláto
Vyrábíme hranaté otvory různých velikostí
2. VRTÁNÍ – zhotovování děr do plného materiálu Stroje : VrtačkyNástroje :Šroubovitý vrták, hadovitý vrták, nebozez, plochý vrtákNářadí : Kolovrátek
10
11
Svidřík – je jednoduché mechanické zařízení , které převádí přímočarý pohyb na pohyb rotační.
3. SOUSTRUŽENÍ
Nástroj – soustružnický nůž, soustružnické dláto
4. BROUŠENÍ
Kotoučová bruska
Pásová bruska
Brusný papír = brusivo na papíru na textilu, na kovovém
Brusný kotouč = brusivo + pojivo
Brusný kotouč = brusivo na textilu, na kovovém kotouči
Charakteristické číslo kotouče = počet brusných zrn na 1cm2 80 – 400 (nejhrubější – nejjemnější, nejtvrdší – nejměkčí)
12
POMŮCKY PRO UPÍNÁNÍ POLOTOVARŮ, DŘEVA, VÝROBKŮ1. STOLAŘSKÝ STŮL = HOBLICE
2. STOLAŘSKÝ SVĚRÁK
3. ZARÁŽKY, DORAZY
4. VÝSTŘEDNÍK
SPOJOVÁNÍ DŘEVA
1. HŘEBÍKY
a. délka hřebíků –
13
b. minimální počet hřebíků – 3-4
c. při větším počtu hřebíků - nesmí být v jedné řadě, ale střídavě
2. HŘEBÍKOVÉ SPOJKY – tesařské spojky – ocelové výztuhy s otvory pro hřebíky
3. SVORNÍK
Svorník je válcový kovový spojovací prostředek s pevnou hlavou na jednom konci a závitovou částí pro matici na druhém konci .
14
4. SVORNÍK S PŘÍLOŽKOU
5. HMOŽDINKOVÉ SPOJE
15
6. PLOŠNÉ SPOJE
a. NA TUPOb. KLÍNOVÉc. POLODRÁŽKAd. PERO A DRÁŽKA
e. PÉROVÝ SPOJf. RYBINOVÝ SPOJg. SVLAKOVÝh. KOLÍKOVÝ
16
17
7. SPOJE V DÉLCEa. ZUBOVÝb. ŠIKMÝc. ŠIKMÝ S OZUBEMd. RYBINOVÝ
8. SPOJE LEPENÉ
Lepený spoj se vytváří nasátím lepidla do materiálu. Vznikne tím dokonalá adhehe – přilnavost. Po vytvrzení lepidla vznikne soudržnost lepidla, neboli koheze
Při lepení jsou důležité tyto fáze :
a. dokonalé smáčení čistého hladkého povrchu = adheze
b. tečení lepidla - tlakem na lepený spoj vyteče přebytečné množství lepidla z lepených ploch
c. vytvrzení lepidla
ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ LEPENÍ
18
1. CHEMICKO – FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI DŘEVA
Tvrdost dřeva – měkká dřeva více nasávají lepidlo, než tvrdá dřeva. Doporučuje se nejdříve natřít povrch dřeva řídkým roztokem a pak nanést lepidlo normální viskozity (tekutosti)
Vlhkost dřeva – příliš suchá dřeva rychle vysají vodu ( nosné médium lepidla) a nemůže dojít při stlačení k vytečení lepidla.
Příliš vlhká dřeva rozředí lepidlo a tím nám lepící směs vyteče z místa spoje. Optimální vlhkost dřeva je 8-10%.
Chemické složení dřeva – vlivem lepení nevhodného lepidla může dojít k chemické reakci a tím k zabarvení dřeva například: javor + „kyselé“ lepidlo zabarví dřevo do modra
- Impregnace dřeva = je to konzervace dřeva chemickými látkami, které chrání dřevo před vlhkostí, atím následně před hnilobou, plísní a před jinými dřevokaznými škůdci
- Druhy impregnace - dehtové oleje, chemické látky na bázi arzenu, fluoru, chloru
POVRCHOVÁ ÚPRAVA DŘEVA
Je to úprava dřeva nátěrovými hmotami. Používá se nejčastěji u výroby nábytku, hraček a ve stavebnictví. Většinou je nátěr vícevrstvý. Nátěr se volí tak, aby co nejvíce vyhovoval danému prostředí, druhu dřeva s přihlédnutím na estetické a ekonomické podmínky.
Na kvalitu nátěru má vliv vlastní dřevo, jeho vlhkost, tvrdost, ale také směr řezu
Technologie nátěru – štětcem, stříkací pistolí, válečkem, namáčením, poléváním
Druhy nátěrových hmot: Skládají se z ředidla (nosné médium), pigmentu (barviva) , plniva (hutnost barvy), filmotvorné látky(pryskyřice - tvoří hladkou souvislou vrstvu)
19
DRUHY BAREV:
1. OLEJOVÉ BARVY – povrchová pružnost po vyschnutí, souvislá, hladká vrstva, olejový nosič má za úkol zintenzivnit barevné pigmenty, tzn., že pigment obalí olejovým filmem. Soudržnost pigmentů barvy, barvy po vytvrzení a vyschnutí nemůžeme znovu použít, protože olej reaguje s kyslíkem, změna je nevratná. Doba schnutí je poměrně dlouhá
2. SYNTETICKÉ BARVY – jsou tvrdé, odolné proti otěru, voděodolné, málo pružné3. CHLORKAUČUKOVÉ NÁTĚRY – pololesklé, pružné, nehořlavé, voděodolné, odolnost proti
vlhkosti, benzínu, oleji, nedoporučuje se stříkání4. EPOXIDOVÉ NÁTĚRY – velmi odolné, otěruvzdorné, pružné nátěry, (olej, vlhkost, benzín)5. NIROCELULÓZOVÉ NÁTĚRY – rychleschnoucí, tvrdé, snadnoleštitelné nátěry6. AKRYLÁTY – vodou ředitelné, po vyschnutí pružné, čím tenší vrstva, tím kvalitnější nátěr7. LATEXOVÉ NÁTĚRY– pružné nátěry s „hedvábným“ leskem 8. POLYESTERY - velmi tvrdé nátěry s vysokým až zrcadlovým leskem, odolný proti
rozpouštědlům, odolný proti teplu
TVAROVÁNÍ DŘEVA OHÝBÁNÍ
Při ohýbání dřeva vycházíme ze znalostí vlastností dřeva . Dřevo se může natahovat jen 1-2% , ale stlačovat až 30%.
Před ohýbáním dřevo musíme varným způsobem louhovat. Vhodným dřevem pro ohýbání je dřevo listnatých stromů – buk,dub, jasan, javor, bříza.
Po ohnutí musí dojít ke stabilizaci sušením po dlouhou dobu.
RENOVACE DŘEVA
Renovujeme hotové výrobky
Postup:
1. Zjistíme stav výrobku před renovací – rozsah poškození. Zjistit, zda budeme předmět pouze konzervovat, nebo mu chceme restaurováním navracet původní podobu. Zjistíme příčinu napadení - dřevokazný hmyz, plíseň nebo houbu.
2. Ověříme stav konstrukce, stav povrchu3. Přistoupíme k vlastní renovaci:
a. Demontáž předmětub. Vysoušení vlhkých částí – pomalu, jinak předmět popraská, znehodnotí se.c. Provedeme asanaci – odstranění biologických škůdcůd. Odstranění plísní – hniloba vzniká rozmnožením ve vlhkém prostředí, pouhým
vysušením se nezničí, po navlhčení začne znovu působit. Plísně odstraníme suchýn teplem – nad 90°C a napuštěním speciálními přípravky.
Červotoč – vidíme pouze otvor na povrchu, dřevo je však napadeno hlavně uvnitř, čímž se snižuje jeho kvalita. Aktivní červotoč je brouk, kterého se těžko zbavujeme. Účinek speciální látky spočívá ve 100% napuštění napadeného dřeva. Napuštění se provádí buď v plynových
20
komorách, nebo ponořením předmětu do tekuté speciální látky tak, aby prostoupila do celého objemu. U větších předmětů se napouští látka vzlínáním nebo pomocí tlaku.
Látky proti červotočům
Lignofix a jiné průmyslově vyráběné chemické prostředkyNa likvidaci červotočů, hub a plísníBochemit Pregnolit
8.lakování – vysoký nános laku, ale jednotlivé vrstvy se zabarvují přírodními barvivy
9. vypalování – pomocí nažhavené jehly nebo ožehnutí dřeva
10. gravírování – vyrytí do nabarveného dřeva a následně do vzniklých drážek se zaleští tmel nebo jiná barva
Nejčastěji používané materiály vyrobené ze dřeva :
Řezivo ( podélně rozřezané kmeny stromů )
- hraněné – hranol ( plocha větší než 100 cm2 )
– hranolek ( plocha 25 – 100 cm2 )
– lať ( plocha 10 – 25 cm2 )
– lišta ( plocha nejvýše 10 cm2 )
- deskové – fošny ( tloušťka 38 – 100 mm )
– prkna ( tloušťka menší než 38 mm )
22
Dýhy – velmi tenké listy dřeva. Dříve se používali proto, aby se šetřilo se vzácnými dřevy. Vyrábějí se řezáním , krájením nebo loupáním z výřezů kvalitního dřeva. Tloušťka 0,6 – 3,6 mm. Používají se jako vrchní dekorativní vrstva. Vyrábějí se z nich překližky a laťovky.
Překližky – vyrobeny z lichého počtu dýh , lepených na sebe tak , aby se vlákna křížila v pravém úhlu. Křížení vrstev umrtvuje pracování dřeva ( používají se u sesychání dřeva ). Při proražení hřebíkem je menší pravděpodobnost roztržení všech vrstev a hřebík drží pevněji. Používají se při výrobě nábytku.
Laťovky – mají vnitřní vrstvu sklíženou z latěk , povrch je překlížený dýhami. Laťovky třívrstvé nebo pětivrstvé (nábytek).
Aglomerované desky – k výrobě se používají odpady ze dřeva.
Pilinové desky – jsou vyrobeny lisováním pilin s přídavkem pojidla ( stavba chat ).
Třískové desky – jsou vyrobeny z třísek smíchaných se syntetickým lepidlem ( nábytek ).
Vláknité tvrdé desky ( sololit ) – vyrábějí se lisováním hmoty za tepla ( nábytek ).
