ROMÁNSKÉ UMĚNÍ
Románské umění svébytný kulturní styl křesťanstva západní, střední a jižní
Evropy 11. – pol. 13. st. první univerzální stavební sloh ovládl nejen architekturu, ale celé umění vůbec pojem románský vyjadřoval tvarovou podobu
architektonických motivů s římskými stavebními formami - půlkruhový oblouk, sloup
rozvinul se především ve Francii, Itálii, Německu, Španělsku - odtud do ostatní Evropy
nositelem kultury - církev (důležitá byla úloha mnišských řádů),
zájem šlechty o umění a kulturu až koncem raného středověku
křesťanské školy ve městech (školy biskupské) i při klášterech (školy klášterní), učitelé z řad mnišského řádu benediktinů
Vzdělanost
základ vzdělání sedmero tzv. svobodných umění a to tzv. trivium (gramatika rétorika, dialektika - logika) a kvadrium (aritmetika, gramatika, astronomie, hudba) = základ a předpoklad studia teologie (=vrchol vzdělanosti);
vyučovacím jazykem latina - jazyk vzdělanců, z hovorové latiny (mluvená podoba klasické
latiny) románské jazyky
Umění počátky křesťanského umění už v
římských katakombách (podzemní pohřebiště)
pro nástěnné malby charakteristický symbolismus
proměna antických námětů (pastýř s ovcí) v obraz Ježíše Krista s věřícími
Etapy vývoje středověkého umění počátky po r. 313 v souvislosti s uznáním
křesťanství rozvoj koncem 8.st. - karolinská renesance 10.st. otonská renesance = předrománský sloh,
charakteristický znak - blokovost (strohé, geometricky nečleněné stavby - odvozené od hranolu
11.-13.st. - vrcholná a pozdní fáze románského slohu
Architektura
Charakteristické znaky slohu
stavební materiál - původně dřevo, pak převážně kámen ( velké kusy spojovány maltou)
mohutné silné zdi z hrubě opracovaného kamene masivní, málo členité stavby okna a portály zakončené půlkruhovým obloukem valená klenba , později křížová, klenba nesena silnými
sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi
Typické stavební prvky klenba kopule a koncha okna, portály sloupy zdobící prvky
Klenba základní románskou klenbou - klenba
valená postupně nahrazovala rovné dřevěné
stropy dalším typem románské klenby - klenba
křížová - v podstatě jde o průnik (obvykle pravoúhlý) dvou valených kleneb usazených na čtyřech rohových podporách
Valená klenba
Křížová klenba
kopule forma uzavření prostoru užívaná výhradně
u církevních staveb
koncha část kopule - zpravidla nad půlkruhovitým
půdorysem kostelních apsid
okna
okna úzká, často sdružená (2-3 vedle sebe, oddělená sloupky) s půlkruhovým obloukem
portál architektonické nebo plastické orámování
otvoru dveří nebo vrat tympanon – plocha v horní části portálu,
ohraničená půlkruhovým obloukem, bývá vyplněn reliéfem nebo sochou
Tympanon
sloupy tři části – patka, dřík, hlavice hlavice – krychlová, kalichová, polštářová, košová dřík – hladký, někdy pokrytý pletencem,někdy šroubovitě stáčený při patce drápky
zdobící prvky vlys ozuby pletenec provazec pilový motiv
PLETENEC HVĚZDÍCE PLETENECA PALMETA
Typy staveb sakrální – kostely, kláštery světské - hrad, opevnění, měšťanský dům, kamenný most
Druhy kostelů baziliky rotundy
Bazilika bazilika – typ kostela, skládající se z
lichého počtu lodí(oddělených sloupy nebo pilíři s arkádami
střední loď je vyšší a osvětlována přímo tzv. bazilikálními okny
zpravidla sídlo vyššího církevního hodnostáře
Půdorys baziliky Božského Spasitele (Ostrava)
Velehrad
Bazilika - Třebíč
Rotunda typ kostela s lodí na kruhovém půdorysu, s
kopulí, kuželovou střechou s lucernou a apsidou
CENTRÁLNÍ STAVBY
Rotunda sv. Martina - Vyšehrad
Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny - Znojmo
Rotunda sv. Máří Magdalény – Přední
Kopanina centrální loď je
válcová, kruhového půdorysu, na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní pak vysoká věž čtvercového půdorysu.
Rotunda sv.Máří Magdalény
Světské stavby kamenné hrady s masivní věží a
opevněním - střediska knížecí správy, sídlo knížete, pak i šlechty
tvrze - opevněná sídla menšího rozsahu šlechtické dvorce kupecké domy
Románský hrad – Týnec nad Sázavou Část románského hradu,
rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce.
Roudnice n.L.
Hradby obranné zařízení kolem města, hradu, pevnosti
nebo jiného prostoru tvořeny bud' kamennou nebo cihelnou zdí, nebo
hliněnými, zvenčí obezděnými nebo dřevem zpevněnými náspy
u měst a hradů se do vlastní hradby vkládaly brány, hradební věže a bašty (od pozdní gotiky upravené pro dělostřelbu)
Sochařství vázáno na architekturu používalo se především při tesání portálů a reliéfů
většinou s živočišnými a rostlinnými prvky rozvoj figurální plastiky - jedná spíše o strnulé
postavy s náboženskou tématikou sochy jsou schematické, často pojaty dekorativně
až ornamentálně
Malířství rozvoj ve dvou hlavních druzích: malba – nástěnná - knižní malíř vyjadřuje své křesťanské cítění základem obrazu pevná lineární kresba,
barevnost omezena malým množstvím používaných tónů
Nástěnná malba u nás dochována malá část významné malby - přemyslovský
rodokmen a cyklus o Kristovi v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě
kostele sv. Klimenta ve Staré Boleslavi kostele sv. Jiří na Pražském hradě
Rotunda sv. Kateřiny - Znojmo
Rotunda sv.Kateřiny - Znojmo
Knižní malba
pěstovala se zejména v klášterech a skriptoriích církevních úřadů
nejstarší iluminované rukopisy – opis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu Kodex vyšehradský
Gumpoldova legenda Život sv. Václava
Vyšehradský kodex
Ďáblova bible - Codex gigas
TEST
Uveďte základní znaky románského slohu
Zobrazená stavba je A) bazilika B) rotunda C) klášter
Románská bazilika je A románský kostel s obdélníkovým půdorysem B románský kostel s kruhovým půdorysem C vchod do chrámu
Určete druh zobrazené klenby
Románské stavby se nejčastěji stavěly
A) ze dřeva B) z hrubě opracovaného kamene C) z pálených cihel, stavby se neomítaly
Popište zobrazenou stavbu
Kdy se u nás stavělo v románském slohu? Uveďte naše nejznámější rotundy. Co to je freska? Kde se nacházejí
nejvýznamnější fresky z románského období?
Grad Žužemberk
Hrad Žužemberk jeden z nejznámějších ve Slovinsku nejstarší podoba pochází ze 13. století na hradbách se nachází 7 velkých věží během války bombardován a poškozen
také požárem v 60. letech došlo k rekonstrukci, po níž se
vrátil do svého původního stavu nyní turisty hojně navštěvován
Stično
Kostel v Hrastovlje
Kostel v Hrastovlje trojlodní kostel obehnaný obrannou zdí románská stavba z 12. až 14. st. součást opevnění postaveného na obranu
proti nájezdům Turků v kostele se nacházejí fresky (objeveny
pod omítkou až v 19.st.)
Kostel v Hrastovlje - hradby
Kostel v Hrastovlje - fresky
Kostel v Hrastovlje - fresky
Kostel Notre-Dame-la–Grande v Poitiers (Francie)
Katedrála v Leónu (Španělsko)
Mohučský dóm (Německo)