1

Ročník I Číslo 1 Listopad 2013 SZŠ 5. května 51 Milí čtenáři, máte v rukách čerstvé Drobky, které - na rozdíl od těch obyčej-ných - nepatří do odpadkového koše, ale naopak věříme, že si právem zaslouží vaši pozornost. Již podruhé vám přinášíme drobky ze všech důležitých událostí, které se na naší škole dějí. Toto číslo, říkejme mu podzimní, je navíc bohaté na rozmanité rozhovory. V prvním z nich se můžete dozvědět mnoho zajíma-vostí o nejnovějším oboru na naší škole, a sice Bezpečnostně právní činnosti (BPČ). Kdo chce vědět, jak se u nás „bezpečáci“ zabydleli, nechť hledá na straně dvě titulek Maturita v kravatě i v teplákách. V rubrice Osobnost pod mikroskopem zpovídal Matěj Řehoř válečného veterána Jiřího Schamse, který byl v loňském roce hostem na naší škole a jehož hrdinství by mělo být vzorem nejen pro studenty BPČ, ale pro nás všechny. Lucie Fendrychová udělala interview se svou oblíbenou kapelou Detro-it. Jednoho z jejích členů potkáváte na chodbách naší školy! Chtěli byste vědět kterého? Pak si nalistujte stranu šest. A koneč-ně poslední ze čtyřlístku rozhovorů se týká druhého výročí úmrtí Václava Havla. Přinášíme vám rozhovor s herečkou Romanou Goščíkovou, která vás zve na Havlovu Vernisáž. Pokud se nese-tkáme v prosinci v divadle, pak doufám, že se tomu tak stane na stránkách dalšího čísla Drobků, které vyjde v lednu 2014.

Pavlína Vočková

Úspěch kosmetiček na Dnu pro zdraví Dne 3. října se uskutečnil již 21. ročník Dne pro zdraví. Jeho hlavní organizátorkou je Ing. Markéta Kabelková, Ph.D. Její práce na Dnu pro zdraví začíná už koncem června, kdy oslovuje stálé partnery, jimiž jsou např. Policie ČR, Městská police hl. m. Prahy, Státní zdravotní ústav a další. Dne pro zdraví se také účastní

firmy, které nabízejí své produkty, jako je např. kosmetika Ryor nebo výrobky občanského sdružení Žijeme s hendikepem. Akce je určena jak mateřským, základním a středním školám, tak i široké veřejnosti. Návštěvníci se mohou na jednotlivých stano-vištích přiučit, jak dbát o své zdraví. Někdo si nechá stanovit hladinu celkového cholesterolu, jiný se rád nechá poučit, jak správně pečovat o své zuby. Mezi nejmenšími návštěvníky sklidi-lo letos velký úspěch malování na obličej. Studentky oboru Kos-metické služby se za celý den nezastavily a díky nim odcházely z naší školy davy pomalovaných rozesmátých tváří. Děkovné dopisy ze škol, které na Den pro zdraví zavítaly, svědčí o tom, že se i letošní ročník povedl.

Jdeme do finále!

Již třetím rokem pokračuje na naší škole projekt Bridge To Em-ployment (BTE), který pořádá společnost Johnson & Johnson a je zaměřený na vzdělávání mladých lidí. Od nás se ho účastní devět žáků. Kromě naší školy se do BTE zapojila také SZŠ Kladno a SZŠ Mladá Boleslav. Na začátku všeho byla přednáška o možnostech, které nám tento projekt umožňuje. Jakýmsi „startovným“ bylo napsání eseje na téma, proč právě my bychom měli být členy BTE. Pak následoval krátký pohovor a sladkou tečkou bylo přijetí do pro-jektu.

Posléze mohla začít naše poměrně dlouhá cesta za úspěchem. Setkání se odehrávala zhruba pětkrát za rok. Projekt byl každý rok zaměřený na něco jiného. V prvním roce jsme se věnovali rozvíjení svých schopností a plánování naší budoucnosti. V dal-ším roce jsme se zabývali problémy, které jsou z našeho oboru a kterými trpí většina naší populace, jako je například obezita. Během tří let nás čekala spousta překážek, mezi které patřilo vystoupení před mnoha lidmi, a to nejenom před svými členy projektu, ale i před organizátory BTE, kteří dorazili až z Ameriky. Museli jsme se představit v angličtině a zvládnout krátké poví-dání o sobě jako takových. Díky projektu jsme měli možnost navštívit zdravotnické školy zařazené do projektu, specializované nemocnice nebo jsme mohli v live přenosu sledovat operace z USA. Pro mě byla nejpří-nosnější přednáška od paní magistry, která nás učila jak správně vystupovat před mnoha lidmi, co nedělat a naopak dělat, jak zaujmout. Dala nám i možnost si to vyzkoušet a musím říci, že jsme všichni uspěli. Letos se jako maturanti musíme rozloučit nejen se školou, ale i s projektem BTE. V jeho závěru získáme mezinárodní certifikát o absolvování projektu, který může mít jistou váhu v přijetí na vysokou školu. Doufám, že tento projekt bude nadále v naší škole pokračovat a že i další studenti budou mít možnost vydat se cestou k úspěchu.

Kristýna Vrbová, 4. LB

2

Zprávy „z domova“

Maturita v kravatě i v teplákách Nejmladším oborem, který naše škola nabízí, je Bezpečnostně právní činnost. Z prváků se stali druháci, a tak je nejvyšší čas na bilancování nad tím, jak se nový obor zabydlel. Požádali jsme proto paní zástupkyni Mgr. Renátu Volfovou – vedoucí tohoto oboru – o krátký rozhovor na toto téma.

Kolik času uplyne mezi prvním nápadem zřídit na škole nový obor a okamžikem, kdy první žáci usednou do lavic? Zhruba rok. Nejprve je nápad, poté zjišťování obecných informa-cí, schválení ministerstvem vnitra a magistrátem (zřizovatelem), práce na tvorbě ŠVP, opět schvalování a nakonec realizace – tedy to usednutí do lavic.

Kolik lidí se na žádosti o akreditaci Bezpečnostně právní činnos-ti podílelo? Žádost o zařazení nového oboru samozřejmě zařizuje paní ředi-telka. V tomto případě je to Dohoda o spolupráci s MV a žádost na Magistrátu hl. m. Prahy. Na samotné tvorbě ŠVP se pak podílí mnoho našich učitelů a také externistů, kteří velmi podrobně rozpracovávají jednotlivé vyučovací předměty.

Spolupracovala jste i se školami, které tento obor už mají? Bylo to přínosné? Nejprve jsme spolupracovali s odborem policejního vzdělávání MV a v současnosti nejvíce s Vyšší policejní školou a Střední policejní školou MV v Holešově. Ta zajišťuje distribuci informací pro učitele odborných předmětů, pořádá školení učitelů, setkání ředitelů škol s oborem BPČ a také řídí aktivity, kterých se žáci oboru mohou účastnit.

Prozradíte nějaký zádrhel, se kterým bylo náročné se při zpra-covávání akreditace vypořádat? Neřekla bych „zádrhel“, ale spousta věcí byla pro nás, myslím vedení zdravotnické školy, úplně nových. Namátkou třeba podo-ba praktické maturity ze sebeobrany, příprava střeleckého kurzu, zajišťování externistů pro prevenci a odhalování kriminality či penologii apod.

Kolik odborníků musela škola přijmout a na jaké předměty? Tak předměty jako sociologie a sociální patologie, multikulturní výchova či integrovaný záchranný systém odučí naše odborné

učitelky. Na odborné předměty, jako jsou základy práva, bezpeč-nostní příprava, prevence a odhalování kriminality, penologie, máme externisty, policisty z Vyšší policejní školy MV v Praze.

Kolik studentů v současné době obor studuje? Čtyřicet sedm.

Má i Bezpečnostně právní činnost praktickou výuku? Ano. Žáci třetího a čtvrtého ročníku absolvují čtyřtýdenní praxi. Budou moci pracovat na úseku státní správy, samosprávy, u dalších státních orgánů, občanských sdružení či právnických a fyzických osob. Abyste si pod tím mohli něco představit, tak to může být například u obecní či městské policie, u krajských úřadů, v nadacích, na státním zastupitelství a v některých přípa-dech i u privátních subjektů.

Jaké uplatnění budou mít absolventi tohoto oboru? Absolventi se uplatní v povoláních, v nichž je pracovní činnost vázána na znalost a správnou aplikaci právních předpisů České republiky ve věcech veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Zejména se uplatní v bezpečnostních sborech, ve veřejné správě, v odborech ochrany podniků, bankovnictví, pojišťovnictví a třeba i ve složkách Integrovaného záchranného systému. Samozřejmě předpokládáme, že řada absolventů půjde studovat na vysoké a vyšší školy. Nabízí se policejní akademie, právnické fakulty, ale také třeba studium oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář u nás ve škole.

Komu byste obor doporučila? Studium bych doporučila mladým lidem, kteří mají kladný vztah k pohybovým aktivitám – a to vzhledem k tomu, že je čeká prak-tická maturita ze sebeobrany a tři povinné sportovní kurzy - a také těm, kteří mají smysl pro spravedlnost a vztah k právu obecně.

Proč je podle vás tento obor v současné době potřeba? Myslím si, že kriminalistika, kriminologie, penologie, viktimologie jsou dnes pro mladé lidi zajímavé vědy. Tento program vhodně doplnil nabídku středních škol, a to hlavně pro ty, kteří v bu-doucnosti uvažují právě o policejní akademii či studiu práv.

Pavlína Vočková

Změny v pedagogickém sboru

V letošním školním roce přibylo do pedagogického sboru šest nových vyučujících. Určitě jste se s některými z nich v hodinách už seznámili, ale pro úplnost uvádíme jejich přehled: Mgr. Karel Bříza, PhDr. Taťána Holasová, CSc., Vladimíra Hozmanová, Mgr. Marie Kantnerová, Mgr. Kateřina Pospíšilová a Mgr. Markéta Trunečková. Pokud jste někde narazili na příjmení Kerclová a ještě nevíte, o koho se jedná, pak vězte, že jde o Adélu Býmovou, která se o prázdninách vdala. Na svůj velký den ráda vzpomíná a kromě exklusivního fota nám poskytla i krátký komentář. „Své ANO jsme si řekli 3. srpna 2013 pod širým nebem v srdci Beskyd. Azurově modrá obloha, stoly prohýbající se pod dobrotami, dobře naladění svatební hosté, krásná slova místostarostky a lehce nervózní ženich s nevěstou… Co více si přát? Náš den "D" jsme si s rodinou a svými přáteli užívali až do ranních hodin,“ podělila se o svůj zážitek mladá paní Kerclová.

Pavlína Vočková

Pomáhejme i letos

I v letošním roce pokračuje sbírka víček pro Kristýnku, která trpí dětskou mozkovou obrnou a je od narození na invalidním vozíku. Pomáhat může každý, kdo vhodí víčka od PET lahví, mléka, džusů a šťáv do modrého pytle, který je i letos umístěný v 5. patře budovy A. Nově také můžete vhazovat víčka u vrátnice do žluté popelnice. Sbíráním víček pomůžeme Kristýnce v její nákladné léčbě. Dobré skutky můžeme přeci dělat každý den.

Anna Rýdlová a Kateřina Domínková, 4. KA

3

Osobnost pod mikroskopem: Jiří „Regi“ Schams V loňském roce proběhla na naší škole přednáška, na které vy-stupil vysloužilý člen jednotky speciálních operací SOG* Jiří “Re-gi“ Schams. Přezdívka vznikla spojením Ranger a GI (Government Issue – americký termín používaný pro označení vojáků). Jiří Schams ji získal díky nadšení pro americké elitní jednotky. Regi měl již od mládí sklon k vojenským, adrenalinovým a dobrodruž-ným záležitostem, především ho lákal outdoor, slaňování a potá-pění. Základní vojenská služba pro něj byla spíše zklamáním, protože byl zařazen nejprve do radioelektronického pluku a poté zůstal jako délesloužící u radiotechnologického střediska, kde se ani zdaleka nedostal k tak adrenalinovým zážitkům jako při svých outdoorových akcích. Jeho největší překážkou byl špatný zrak. Díky silné vůli a podpoře rodiny podstoupil složitou operaci očí, aby mohl projít náročnými testy. Svou první misi absolvoval v Bosně a Hercegovině. Armáda České republiky se v té době začala měnit k lepšímu a služba v zahraničí konečně naplnila Regiho očekávání. V roce 1999 byl nasazen v

Kosovu jako člen 6. speciální brigády, kam se dostanou jen ti nejlepší. Kolegové se často posmívali jeho až přehnanému zápalu a profesionalitě. Další velkou výzvou byla jednotka SOG, která vznikla v roce 2002. Regi byl velký patriot, bral službu vlasti jako poslání a útvar speciálních operací byl přesně to, co chtěl jako chlapec dělat. S jednotkou prošel Irákem, Kuvajtem, Bagdádem, provincií Basra. V letech 2005 - 2006 byl znovu na misích v Kosovu a Iráku. V té době zemřel jeho otec a Regi se svěřil svému strýci, že uvažuje i o klidnější formě vojenské kariéry. 10. října 2007 se stal v Afghánistánu obětí útoku sebevražedného atentátníka. Navzdory očekávání doktorů se po čtyřech měsících probral z kómatu a po šesti letech se díky rehabilitacím opět postavil na nohy. Poznámka M.Ř.: *SOG – Special Operation Group, útvar speciál-ních operací vojenské policie

Dělat rozhovor s Regim byla pro mě velká pocta a prv-ních několik minut jsem byl hodně nervózní. Regi a jeho kamarád a spoluzakladatel organizace Regi Base (pro podporu válečných veteránů) Martin Jirsa, který byl rozhovoru také přítomen, jsou naštěstí veselá dvojice, takže napjatá atmosféra se rychle uvolnila. Regi je opti-misticky naladěný člověk a bylo vidět, že i přes překážky, které překonal a které ještě musí překonávat, si zachoval pozitivní pohled na svět. Ty nejpřínosnější informace pro mě ovšem byly až potom, co jsem odložil zápisník a ně-kolik hodin jsme si jen tak povídali. Četl jsem citaci jednoho vašeho kamaráda ze SOGu, že jste byl až přehnaný puntičkář, ale každý byl při boji rád, že vás měl po svém boku. Takže jste byl v jednotce asi hodně oblíbený? Martin (z legrace): Jirka nebyl vůbec oblíbenej, všechny štval. Každej si tam nosil, co chtěl, jenom Jirka to, co se mělo. Jak jste se dostal k SOGu a jak přibližně vypadal výcvik? Regi: Chtěl jsem k vojenské policii a zároveň jsem se cvičil jako zdravotník u pražské záchranky. Potom jsme měli různě speciali-zovaný výcvik pro všechny možné situace. Jaký měl váš cíl jít do armády vliv na rodinu? Regi: Máma byla proti, ale kamarádi mi byli spíš oporou, když viděli, že je to to, co mě baví. Můžete popsat, jaké jsou vztahy mezi členy jednotky? Regi: Největší kamarádství. Až za hrob. Uprostřed kontaktu s nepřítelem víte, že vedle sebe máte někoho, na koho se můžete spolehnout. Když jste byl poprvé nasazen do akce, nebál jste se? Regi: Byl jsem na to cvičený. Na strach nebyl čas. Co jste všechno dělal na svých zahraničních misích? Regi: To, kdybych ti řekl, tak bych tě musel zabít. (Doufám, že to myslel z legrace. - pozn. M.Ř.) Jak vláda podporuje válečné veterány? Jsou nějaké vládní charitativní organizace? Regi: Vláda nás podporuje skvěle. Nějaký politik, který “podpo-ruje“ válečné veterány, přijde na přehlídku armády, vyfotí se s váma, potřese rukou a poplácá vás po zádech. Takže kromě Regi Base není v Čechách podobná organizace? Regi: Ne. Vláda se tomuto tématu moc nevěnuje, ale máme velkou podporu od armády.

Po válečném zranění máte trvalé následky. Jak probíhá vaše terapie? Regi: Každý den cvičím. Buď doma nebo v různých rehabilitač-ních střediskách. Jezdím na koni a podobně. Martin: Je fakt, že se Jirka hodně zlepšil, vzhledem k tomu, že nemohl vůbec chodit a pomalu ani mluvit. Má k tomu ale pozi-tivní přístup, nevzdává se a pořád se zlepšuje. Jaké máte zájmy? Potápění. Taky sbírám vojenské přilby, opasky, nášivky, bajone-ty. (Podél pokoje je na poličkách vyrovnáno asi třicet přileb různých národů a jednotek. - pozn. M.Ř.) Co si myslíte o stavu a financování AČR? Regi: Je to dobrá investice. Protože to budou vojáci, kdo vám bude pomáhat při povodních nebo ohrožení státu. Jak mohou “obyčení lidé“ pomoct vysloužilým vojákům? Martin: Na stránkách Regi Base jsou výzvy pro dobrovolníky. A tady nejde jen o armádu, ale i policisty, hasiče, záchranáře. Hlavní ale podle mě je, aby se o tom víc mluvilo, protože je to téma, kterému věnuje pozornost hrozně málo lidí. Mám od Regiho pozdravovat všechny studentky a doufám, že se na škole s naším zaměřením najdou tací, kteří si udělají čas a pomůžou těm, kdo byli ochotni obětovat cokoli pro svou zem a její občany.

Matěj Řehoř, 4. MA

4

Téma čísla: PODZIM

Kosmetické tipy pro letošní podzim

Líčení Jaké jsou trendy v líčení pro podzim 2013? V módě je především dekadentní líčení očí a sytě rudé barvy na rtech se spoustou lesku. Důraz byste měly klást na barevnost očních stínů, aby zvýraznily vaši přirozenou barvu očí. Modrým očím sluší zlaté, stříbrné, bronzové, béžové a broskvové stíny. Hnědým očím lichotí hnědé, fialové, zelené, meruňkové a béžové odstíny. Zelené oči vyniknou s růžovou, fialovou a cihlovou barvou. Še-dým sluší kombinace žluto-hnědé, šedá, oranžová, modrá a fialová. Použít můžeme například paletu dvou až tří stínů a vy-tvořit tím kouřové líčení. A na večer, když jdeme do společnosti, můžeme zvolit kontrastní barvy, například černou s bílou nebo modrou s bílou. Po aplikaci očních stínů naneseme řasenku, čímž oči orámujeme. Můžeme zvolit i netypickou barvu, například modrou. Pro konečné zvýraznění očí použijeme tužku na oči, opět si můžeme vybrat ze široké škály barev a linku můžeme protáhnout od vnějšího koutku směrem vzhůru, aby oči získaly krásný kočičí pohled.

Péče o pleť Zima se už blíží, a tak bychom v chladném období neměly zapo-mínat na krém či podkladovou bázi pod make-up, která chrání pokožku před nepříznivými vlivy. Dále bychom se měly zaměřit na make-up, který by měl být světlejší než v létě, jelikož pleť vybledne, nebo by měl být maximálně o odstín tmavší než naše pleť. I o líčení zkrátka platí, že méně může být někdy více.

Kateřina Domínková a Anna Rýdlová, 3. KA

Podzimní medová očista Medová masáž vám na podzim podpoří funkci imunitního sys-tému a velmi účinně působí proti nemocem. Během medové masáže působí léčivá síla včelího medu, tudíž je velmi vhodná na období podzimních chmurů a nevlídného počasí. Masáž se pro-vádí technikou pumpování, čímž se odstraňují nečistoty a toxiny z těla. Je třeba si předem uvědomit, že u přírodního léčení, do kterého medová masáž spadá, může po masáži nejprve dojít ke zhoršení stavu, které je třeba hodnotit jako příznivé znamení, že tělo začíná vylučovat staré jedy a nečistoty. Udělejte si tedy na sebe čas a užijte si doušek relaxace!

Tereza Bartušková, 4. MA

Alsaský jablečný koláč K oblíbeným podzimním plodům patří zejména jablka, proto vám přinášíme recept na alsaský jablečný koláč, který nejen výborně chutná, ale zaujme i na pohled (viz foto). Pokud zlákal i vás, řiďte se jednoduchým postupem. Dortovou formu vymažte a vysypte, troubu si předehřejte na 180°C. Jablka oloupejte a zbavte je jádřinců. Poté je nakrájejte na čtvrtky, svrchu je několikrát nařízněte. Pak se pusťte do přípravy těsta. Suroviny na těsto důkladně promněte a spojte je s vejcem. Těs-tem vyložte dortovou formu, vytvořte nižší okraj. Celý střed až k okrajům poklaďte jablky, naříznutou plochou navrch. Zalijte krémem, který uděláte jednoduše tak, že smetanu prošleháte se zbylými ingrediencemi. Koláč pečte asi 30 minut a pak už můžete jen čekat, až podzimní dobrota vychladne a vy se do ní budete moci s chutí pustit.

Eliška Rybenská, 4. NA

Ingredience

• 4-5 jablek

Těsto: Krém: • 125 g másla • 125ml husté smetany • 1 vanilkový cukr • 2-3 vejce • 250 g polohrubé mouky • špetka citronové kůry • lžička kypřícího prášku • 1 vanilkový cukr • špetka soli • lžíce cukru • 1 vejce

SOUTĚŽ Soutěž o kuchyňské náčiní! Vánoce se blíží a my vám nabízíme možnost vyhrát vhodný dárek pro všechny, kteří rádi experimentují při vaření. Jedná se o ku-chyňskou sadu na přípravu těstovin od Jamieho Olivera! Možná vás krabice plná různých věciček včetně retro-cedníku nadchne natolik, že ji pod stromečkem nakonec věnujete sami sobě! Otázka: Jaká surovina je základní pro výrobu těstovin? Odpovědi vhazujte napsané na lístečcích do schránky umístěné u naší nástěnky, tj. vedle učebny A210. Kromě správné odpovědi nezapomeňte napsat své jméno, třídu a e-mailovu adresu. Uzá-věrka je 30. listopadu a jméno vítěze bude viset na nástěnce. O předání výhry bude vítěz informován e-mailem. Odpověď na otázku z minulého čísla zní: Hermelín je původně kožešina z hranostaje, která byla součástí oděvu králů.

5

Akce „na jedničku“

Pogování s Detroitem Na začátku prázdnin se v pražském klubu Kain uskutečnil rockový koncert mladých nadějných kapel, který jsem si ne-mohla nechat ujít. Zaprvé z důvodu, že ráda podpořím lidi, kteří dělají to, co je baví, a také proto, že měla vystoupit i moje oblíbená hardrocková skupina Detroit. Kapela vznikla před pěti lety a tvoří ji pět kluků ze Sedlčan, kteří se do toho nebojí opřít. Jedním z nich je od roku 2010 také Martin Kalina, student naší školy v oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář, který mi poskytl rozhovor. O prázdninách jsme se potkali v klubu Kain, tak bych se tě nejprve chtěla zeptat, v jakém prostředí se ti nejlíp hraje? Nezáleží na prostředí, kde hrajete. Jestli to je malá hospoda nebo velký koncertní sál. Jde o to, jestli naše muzika baví lidi. A když vidím, že je to baví, baví to i mě a ostatní kluky z Detroitu. Kolik jste zvládli během léta koncertů? Asi deset, z nichž některé byly nadmíru vydařené. Je těžké určit, který koncert byl nejlepší. Dobré byly koncerty pro seznamovák VŠE, kam se na nás přišlo podívat relativně velké množství lidí. Největším "úspěchem" pro nás byl Pohoda fest, kde jsme si zahráli se známými kapelami jako Sto zvířat, Jaksi taksi, Zoči voči a jiné. A můžeme si vás poslechnout i v soukromí doma? Máte své album? Na jaře nám vyšlo debutové album s názvem „Mess in your head“, na kterém je devět našich songů. Právě díky němu se nám otevřely dveře na spoustu dalších hudebních událostí. A na kterou z nich bys nás mohl pozvat? V listopadu nás čeká jedna z větších akcí v Dobříši. Jde o rockový festival formou soutěže, takže tady budeme potřebovat opravdu velkou podporu fanoušků. Další koncerty najdete na našich stránkách na bandzone.cz/detroit. Kolik tam bude kapel a jak soutěž probíhá? Na podiu se vystřídá asi šest kapel a vítěze vybere porota, v jejímž čele bude známý rockový kytarista Michal Pavlíček. Dou-fejme, že se tam objeví i fanoušci z naší školy.

Když jsme u té školy, mohl bys prozradit, jak zvládáš kapelu a školu? Jak často máte s kapelou zkoušky? Ano, to je dobrý dotaz. Je těžké uspořádat časový harmonogram tak, aby se nic nepřekrývalo. Jsem docela akční člověk a škola s kapelou zaberou většinu mého času. Naštěstí mi trochu volného času zbývá a ten věnuji svým ostatním koníčkům. V poslední době mi ale čas vyplňuje hlavně práce, a proto se naše zkoušky konají jen o víkendu podle toho, jak se domluvíme.

A na závěr bych tě chtěla požádat, jestli bys čtenářům prozradil původ názvu kapely. Název je náš velký problém. Vymyslel ho kytarista Honza Mašek a v podstatě nemá žádný hlubší význam. Nikdy jsme se nedo-mluvili na změně jména, a tak už nám název Detroit zůstane. Je tedy vidět, že kluci to myslí opravdu vážně a přesto, že jsou - dá se říci - teprve na začátku své kariéry, už teď mají za sebou ohromný kus práce a za to mají i můj obdiv. Jejich koncert je totiž opravdu zážitkem, a to nejen hudebním. Tak kdy se na některém z nich potkáme? Bude to třeba v Dobříši?

Lucie Fendrychová, 4. LB

Vlakem na cestě zpět do historie Mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury Devět bran 2013 zavítal s dramatizací Lustigovy Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou i na pražské nádraží Praha-Bubny. Na představení jsme doběhli na poslední chvíli. Pořadatel nám rychle ukázal poslední volná místa, jelikož představení právě začínalo. Diváci seděli na dřevěných lavicích popřípadě na skládacích židlích a jako pódium sloužil starý vlakový vagon. Tvrdé dřevěné lavice místo pohodl-ných divadelních sedaček a chladný vítr jen podtrhovaly děsivou atmosféru příběhu z druhé světové války. Děj pojednával o bohatých mu-žích, kteří jsou lstí nacistů připraveni o veškeré peníze. I přes snahu jednoho z nich zachránit sebe a navíc dívku z koncentračního tábora všichni umírají. Kvůli projíždějícím vlakům nebylo občas slyšet hlasy herců, ale tím se představení stávalo autentičtější, protože nám připomínalo odjezdy vlaků do koncentračních táborů. Také živá hudba i zpěv dokreslovaly atmosféru, a proto mi každým okamžikem běhal mráz po zádech. Právě díky představením, jako jsou tato, si člověk začne vážit doby, ve které žije. Proto děkuji hercům i režiséru Petru Kracíkovi za nevšední zážitek.

Kristýna Veinlichová, 4. LB

Hudební tečka za létem Mezi letní akce na jedničku určitě řadím koncerty na letním parketu malé obce Výrava v Královéhradeckém kraji. Poslední prázdninový pátek se nás ve Výravě sešlo neuvěřitelných 10 tisíc. Všichni jsme se přišli podívat na koncert tří výborných kapel. První skupina, která večer otevřela, byli Mandrage, následoval zpěvák Tomáš Klus a večer uzavřela svým výborným hudebním vystoupením kapela Kryštof. Všichni tři účinkující zde odehráli samostatné hodinové koncerty a vyvrcholením a zároveň finálovým zakončením celé akce byla v historii poprvé naživo zazpívaná píseň Cesta, což je společná píseň Tomáše Kluse a Richarda Krajča se skupinou Kryštof. Nádherný konec letních prázdnin!

Tereza Brychcínová

6

Kulturní vpichy

Kulturní dvoustranu věnujeme dramatiku Václavu Havlovi, a sice u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí (18. prosince). Najdete zde studii o „vaňkovkách“, která se hodí všem maturantům, kteří si vybrali Havlovu Au-dienci z kánonu knih k maturitní zkoušce. Dále vám přinášíme rozhovor s herečkou Romanou Goščíkovou, kte-rá hraje v představení »Audience, Vernisáž... dvě aktovky od Havla«.

Krátká studie

O VAŇKOVĚ DLOUHÉM PUTOVÁNÍ ZE HRY DO HRY Havlova Audience (1975) je první z okruhu her, které nazýváme „vaňkovky“, a to podle hlavní postavy – disidenta Vaňka. Havel Audienci napsal prý jen pro pobavení svých přátel při každoroč-ně konaném setkání na Hrádečku. A protože se hra nad očeká-vání líbila, brzy k ní přibyly další dvě: Vernisáž a Protest. Jedna postava a čtyři dramatici Trojlístek Havlových „vaňkovek“ sklízel při tajném čtení či sa-mizdatovém šíření velký úspěch, a tak došlo k tomu, že si hlavní postavu vypůjčil do své hry i dramatik Pavel Landovský (Sanitární noc). V tomto případě se však nejedná o aktovku a Vaněk je zde „jen“ vedlejší postavou, proto za první „nehavlovskou vaňkovku“ můžeme označit až Atest (1978) Pavla Kohouta, který později napsal ještě Marast (1981). Z roku 1983 pochází Landovského Arest a o rok později vznikl Dienstbierův Příjem. Sérii uzavřel Pavel Kohout aktovkou Safari (1985). V této sestavě vyšly „vaň-kovky“ v publikaci V hlavní roli Ferdinand Vaněk, kterou v roce 2006 vydalo nakladatelství Academia. Hry s postavou disidenta Vaňka vznikaly i po Sametové revoluci. K těm nejnovějším patří Rest od Marka Hejduka z roku 2012 (nominace na Cenu Alfréda Radoka). Vypadá to tedy, že ačkoliv Ferdinand Vaněk vznikl v době totality jako klíčová postava samizdatového dramatu, jeho intertextuální putování ještě neskončilo. „Vaňkovka“ jako modelové drama Typickým rysem všech „vaňkovek“ je kromě stejného hlavního hrdiny také to, že postavy reprezentují protichůdné názorové postoje tak, aby hra byla modelem světa, který chce dramatik zobrazit. V Audienci, která se odehrává v pivovaře, stojí proti sobě Sládek a Vaněk. Sládek je konformista, který nechce mít s režimem žádné problémy a svou přizpůsobivost ospravedlňuje plebejskou bodrostí a pouze zdánlivou férovostí vůči svému podřízenému – Vaňkovi. Chce si ho jednoduše získat na svou stranu, aby neměl problémy s režimem. Žádá po Vaňkovi – per-zekvovaném dramatikovi – aby za něj o sobě psal pro STB hláše-ní, tzn. aby Vaněk donášel sám na sebe! Bez ohledu na absurd-nost takového požadavku je Vaněk (oproti Sládkovi) věrný svým idejím a nechce své hodnoty zradit tím, že by jakkoliv spolupra-coval s režimem, proto Sládkovu naléhání se vší slušností vzdoru-je. To je ve hře základní dramatická situace, která se nevyvíjí, ale uzavírá se v kruhu. Sládek vyvíjí nátlak, Vaněk vzdoruje. Takhle by se mohlo zdát, že se v dramatu nic neděje, ale to je omyl, protože dějem je vlastně „zápas“ dvou protichůdných vůlí. Vaněk rovná se Havel? Vaňkovými postoji se v hrách akcentuje protivníkova morální slabost a zároveň se zvyšuje jeho mocenská síla. Více než posta-vou s propracovanou psychologií je Vaněk totiž dramatickým principem, který má ukázat absurditu života v totalitní společ-nosti. Ve své studii Havel´s Vanek plays na to poukazuje J. F. Pontuso: „Havel využívá Vaňka jako dramatického principu, který upozorňuje na nepřítomnost mravního jednání ostatních

postav hry... A také je jasně odvážnější a mravnější než jeho zbabělí protihráči“.

Kromě Václava Havla jsou autory „vaňkovek“ i Jiří Landovský, Pavel Kohout a Jiří Dienstbier, který si od Havla jako jediný ze zmíněných dramatiků vypůjčil kromě postavy Vaňka i Sládka. „Staří známí“ se po deseti letech setkávají ve vězení, kam se Vaněk dostal za své protirežimní postoje, zatímco Sládek si odpy-kává trest za rozkrádání socialistického majetku. Vězení je mode-lem totalitního světa, plného absurdních situací. Za dramatický princip označuje Vaňka ostatně sám Havel. V eseji nazvaném O vaňkovských aktovkách sice přiznává, že do postavy vložil „určité své vlastní zkušenosti, rozhodně zřetelněji než jak autor obvykle sám sebe do svých postav ukládá“, přesto byl pro něj Vaněk „něčím jako ‘dramatickým principem‘“. Havel tedy nepovažuje Vaňka za literární zobrazení sebe sama, ale říká, že „Vaněk různých her, a tím spíš Vaněk různých autorů, není po-chopitelně vždy toutéž postavou“. Z Havlových povahových rysů má Vaněk podle Lenky Jungmannové, odbornice na havlovskou tematiku, zejména „plachost, zdvořilost, racionálně založené uvažování“. Nicméně všichni autoři „vaňkovek“ čerpali z vlastních životních zkušeností, takže absurditu světa, ve kterém museli žít, zobrazili na příkladech banálních situací z reálného života, avšak zvole-ných tak, aby se staly vhodným modelem života v totalitním systému. Má-li být „vaňkovka“ někdy až dokumentární zprávou, pak její naléhavost či působivost stoupá, odráží-li skutečné osudy autorů-disidentů.

Pavlína Vočková

Slovníček pojmů: Absurdnost – nesmyslnost

Aktovka – krátká divadelní hra, má jen jeden akt (=dějství)

Disident – oponent, odpůrce režimu

Dramatik – autor divadelních her

Intertextuální – objevuje se ve vícero textech

Konformista – člověk, který dodržuje pravidla a neozývá se, aby

neměl problémy, „nedělá vlny“

Perzekvovaný – pronásledovaný režimem

Samizdatové drama – tajně množené (na psacích strojích) a

šířené mezi odpůrci režimu

7

Materialismu je bohužel stále dost Romana Goščíková je mladá herečka, která je zároveň ředitel-kou Divadla různých jmen, se kterým cestuje po celé republice. Je bohužel natolik zaneprázdněná, že jsme nenašly společný termín k osobnímu rozhovoru, proto jsme ho uskutečnily po e-mailu. Naživo můžete Romanu vidět 19. prosince, a sice v in-scenaci "Audience, Vernisáž... dvě aktovky od Havla", na kte-rou máte šanci s námi vyrazit. A abyste věděli, jaké představení vás čeká, začala jsem rozhovor otázkami právě na tuto hru.

Hrajete Věru, která bazíruje na materiálních věcech. Jak se k tomu stavíte vy ve svém životě? Věra s Michalem na nich bazírují ne kvůli vlastnímu pohodlí, či radosti z pěkného, jde jim o to se vytáhnout a prezentovat svůj 'skvělý ' život před ostatními - konkrétně před Bedřichem. Já mám ráda pěkné věci, ale kvůli své radosti z nich.

Co bylo na ztvárnění takové postavy nejtěžší? Celá Vernisáž je dělaná v dost velké nadsázce, je to tak absurdní, až úchylné a to se hraje dobře. Nejtěžší u Havla je text - opakující se smyčky, motivy. To vám řekne každý herec, co ho kdy hrál.

Vznikala inscenace za Havlova života? Ano, měli jsme premiéru v listopadu 2011, tedy měsíc před smrtí pana prezidenta.

Měli lidé zájem o inscenaci i po Havlově smrti? Paradoxně větší než předtím, zejména v okolí loňského výročí jsme byli s tímto představením takřka na roztrhání.

Vaňkovky zachycují absurdní život disidenta v totalitě, mají co říci i dnes? Lidé bohužel velice rychle zapomínají, jedině tak si dovedu vy-světlit vzrůstající preference komunistů. Takže je třeba připomí-nat, že ty "světlé zítřky" zas tak světlé nebyly, Vernisáž je aktuál-ní možná více než tehdy, materialismu je stále dost a dost.

Co jste studovala a jak jste se dostala k hraní? Odmalička jsem chtěla být herečkou, chodila jsem do dramaťá-ku, v ostravském studiu ČT jsem natáčela pořady pro děti, takže zcela logicky mé kroky vedly na hudebně-dramatický obor kon-tervatoře. První dva roky v Ostravě, protože jsem tam dokončo-vala poslední dva ročníky gymnázia, do třeťáku jsem pak přestoupila do Prahy.

Romana na dovolené. Uhádnete, na kterém významném místě se nechala vyfotit?

Hrála jste recepční v seriálu Ošklivka Katka, byla to vaše první větší role v seriálu? Helena je zatím mou největší seriálovou rolí - roční natáčení bylo moc prima.

Jste ředitelkou divadla, co je pro vás v této funkci nejtěžší, co taková pozice vůbec obnáší? Dá se říci, že je to hlavně produkce a ta obnáší vše - od shánění peněz na inscenaci, přes plánování zkoušení, vznik, hraní - ter-míny, smlouvy, zájezdy, desítky telefonátů, mailů a hodně zod-povědnosti za vše. Pravda, nejsem na to úplně sama, kolega Milan Enčev je takovou výjezdní jednotkou nabízející představe-ní po celé republice, ale komplexní plánování je na mně. Nejtěžší u produkce je asi to, že tato práce nikdy nekončí, neustále mám resty, které je třeba splnit. Nemůžete usnout na vavřínech, naopak je třeba nabízet a prodávat dál a dál, takže pak mailujete po nocích, po návratu ze zájezdů a v neděli o půlnoci píšete rozhovory.

Eva Roučková, 4. ZB

Co? "Audience, Vernisáž... dvě aktovky od Havla" Kdy? 19. 12. v 19.30 Kde? Divadlo Dobeška

POZVÁNKA DO DIVADLA

Chcete-li s námi vyrazit za kulturou a zavzpomínat na Václava Havla, pak pro vás máme zajímavou nabídku. V jednom večeru můžete zhlédnout dvě Havlovy „vaňkovky“. Následuje ještě koncert, kterého se můžete také zúčastnit. Věříme, že tato akce bude příjemným vytržením z předvánočního shonu, který bude v posledním adventním týdnu jistě vrcholit. Takže neváhejte a podívejte se do diáře, zda máte čas!

Lístky objednávejte během listopadu u P. Vočkové (v kabinetě B503 či na e-mailu pavlina.vockova@gmail.com). Cena lístku je 160,- Kč a můžete vzít s sebou své kamarády či rodiče. Student-ská cena tentokrát tedy platí i pro učitele a přátele naší školy.

8

Přidejte se!

Akce pořádané školou

Adventní Norimberk ve středu 4. 12. 2013

Stejně jako vloni i letos pořádáme předvánoční výlet, tentokrát do Norimberku. Můžete si procvičit své jazykové znalosti a užít si nezapomenutelnou atmosféru.

Program: 7.00 sraz u Kongresového centra 11.00 prohlídka starého města 13.00 rozchod po vánočních trzích 16.00 odjezd z Norimberku 21.00 plánovaný příjezd do Prahy

Cena: dle počtu zájemců při počtu 45 studentů 550,- při počtu 55 studentů 450,-

Zájemci, prosím hlaste se do 19. 11. 2013 na e-mailové adrese: hornikova.s@szs5kvetna.cz. Na výlet vás zvou Simona Horníko-vá, Irena Benešová a Kateřina Moudrá. Další informace na ná-stěnkách školy.

Plánované akce Klubu přátel Prahy

Klub přátel Prahy si na první pololetí pro vás připravil tři akce, které se konají vždy třetí víkend v měsíci. Jednotlivé výlety jsou blíže rozepsány na nástěnkách školy.

Neděle 17. listopadu 2013 Vzpomínková vycházka Prahou k výročí 17. listopadu

Sobota 14. prosince 2013 Předvánoční výlet za Betlémy v Karlštejně

Sobota 18. ledna 2014 Pohádková výstava v Zámeckém areálu Ctěnice

Bližší info a přihlášky na e-mailu: vockova.p@szs5kvetna.cz. Z učitelského sboru se na vás těší Marie Pavlová, Adéla Kerclová, Tereza Brychcínová a Pavlína Vočková.

Tipy pro volný čas

HUDBA Lucerna si zarepuje Je to tady! Fanoušci českého rapera Marpa se dočkali! 30. září bylo vydáno již páté studiové album s názvem R!OT, které vznik-lo pod dohledem americké produkce. K vydání desky nepochyb-ně patří i její křest. Ten se uskuteční 19. listopadu v Lucer-na Music Baru. Kromě rapera Marpa zde vystoupí i mnoho hos-tů, jako např. MC Wohnout, TroubleGang či IronKap. Pro tuto akci se navíc chystá speciálně upravené podium, projekce a vizuální efekty. Lístky jsou v předprodeji už za 140 Kč, na místě 200 Kč.

Eliška Rybenská, 4. NA

SPORT Titáni v Plzni 20. prosince se v Plzni uskuteční již 10. ročník prestižní bojové soutěže Souboj Titánů. Datum je pro tuto událost trošku netra-diční, nicméně místo tradičně zůstává: akce se bude konat v TJ Lokomotiva na Slovanech. Diváci se podle pořadatelů mohou těšit na návrat osmičkové pyramidy ve váze 91 kg v exkluzivním obsazení Petr Ondruš, Adama Audi a ze Slovenska dorazí Tomáš Kohout. Předloni tuto soutěž vyhrál Filip Sýkora z KTSO Praha. Loňské vítězství patří Toni Milanovi. Tak neváhejte a spojte výlet do Plzně se skvělou bojovou akcí na závěr letošního roku!

Eliška Rybenská, 4. NA

DIVADLO To nejlepší pro náctileté hledejte v Dlouhé Od 27. do 30. listopadu se uskuteční čtvrtý ročník Festivalu 13+, který je určen zejména mladým divákům. Do Divadla v Dlouhé zavítají divadelní soubory z různých koutů republiky (Ostrava, Hradec Králové, Plzeň) a dorazí i jedna zahraniční posila (Túlavé divadlo z Bratislavy). Během čtyř dní máte možnost zhlédnout šest různých představení, která by vám měla dokázat, že divadlo má náctiletému publiku co nabídnout a že s herci může být skvělá zábava. V loňském roce nás o tom přesvědčili tvůrci in-scenace Zkrocení zlé ženy z Divadla Petra Bezruče (viz text Bar-bory Davidové v minulém čísle), kteří letos přivezou Pěnu dní. Lákavá je cena vstupenek (100,-) a také možnost vyhrát v tombole jednu z mnoha cen. Takže se přijďte pobavit a můžete i něco vyhrát!

Pavlína Vočková

9

Jazyková infúze

Have Fun for the Charity I was very lucky and won a scholarship to study and spend a whole school year in Britain. The school that I went to was a secondary school in a small seaside town in Wales. Apart from studying all school subjects in English, wearing a school uniform, learning to play rugby and riding a bike on the left, the activities that were really interesting for me during the school year were charities! They could be very different...

Tom Hadrava in the middle of a group of English friends during his study stay. Check out the school uniforms Twice or three times a year there was the “GENES FOR JEANS“ (yes, it sounds funny because these two words have the same pronunciation!). You could pay one pound and if you did so, you didn´t have to wear the school uniform for one day, you could take your casual clothes to school! The money collected from this day was given to a charity for the research of genetic dis-eases. The best charity was probably CRAZY DAY. For the whole after-noon, every teacher prepared a funny activity and the students could pay some money (usually one pound) to take part. Does it sound a bit boring to you? Well, these things were really funny.

For example, the deputy head put his face through a hole in a big wooden board and you got three wet sponges for your pound. And you could throw these sponges at the poor teacher´s head :) You could test your speed in a sprint run with the PE teacher. You could have a dance with the beautiful French teacher. Another teacher baked amazing home-made muffins that she was selling in this charity. And there were many more... Again, the money collected from the whole day was given to the local hospital or home for the elderly people. During a charity day like this one, everyone at school could have fun!

Tom Hadrava VOCABULARY: scholarship – stipendium, peníze na studium apart from – kromě, až na casual clothes – oblečení pro volný čas, neformální research of genetic diseases- výzkum genetických onemocnění take part – zúčastnit se deputy head – zástupce/zástupkyně ředitele sponge – mycí houba elderly – starší, postarší

The Pencil That Helps Our school, as one of many others, was attending a charity event organized for the support of blind kids. A friend and I decided to help with this idea by selling pencils in public places. We were selling them in different places in the Prague centre all day. I was surprised that a lot of people were very friendly and generous! They wanted to buy and help, they smiled at us and has a little chat with us. Among the buyers there were even tourists from different countries. Many people actually went to us and really wished to buy the pencil. I was glad that I could participate in this charity by selling these pencils.

Alex Kosoverov, 4. LA VOCABULARY: support – podpora generous – štědrý participate – zúčastnit se

Konverzační soutěž v německém jazyce Ve středu 20. listopadu od 14.00 se bude konat v místnosti

A303a (tzv. zasedačce) další ročník konverzační soutěže

v německém jazyce.

Soutěž se skládá z těchto částí: představení se (cca 2 min), popis

obrázku (cca 3 min), rozhovor na jedno z daných témat (cca

5 min). V pětiminutové části soutěže vám bude zadáno jedno

z těchto témat: rodina – přátelé, bydlení – můj pokoj, moje

město, jídlo a restaurace, volný čas a škola.

Zájemci se mohou hlásit u svého vyučujícího německého jazyka.

Těší se na vás Irena Benešová, Simona Horníková a Kateřina

Moudrá.

Competition for book! Do you want to improve your English and enjoy learning it at the same time? If so, we offer you an English book. The only thing you should do to win it is to decode the song. We have used the Google Translator to translate the famous Czech song known by nearly everybody.

“Dog jumping over oats over green meadow followed him hunter dick in her hat.”

Please, you can drop your answers (the name of the song) into our DROP BOX placed near the classroom A210. Do not forget to write your name, your class, your e-mail. The deadline is 30th November 2013! The name of the winner will be on the notice board near the room A210. In the last issue it was the Czech anthem Kde domov můj.

10

SZŠ má talent

Florbalová hvězda Jana Lacková Málokdo asi tuší, že na naši školu chodí mistryně světa ve florba-le. Janě je devatenáct let a letošní sezóna je její čtrnáctá. K florbalu ji přivedla starší sestra, která ji brala na tréninky. Tento sport se Janě natolik zalíbil, že ho začala také hrát a zůsta-la u něj dosud a vypadá to, že ji čeká slibná kariéra. Začínala v přípravce v Tatranu Střešovicích, kde byla až po kate-gorii starších žákyň. „Poté jsem byla kvůli rozvoji nucena přestoupit do Herbadentu, nově vzniklého ženského týmu,“ vysvětluje Jana a dodává, že od roku 2010 byla v týmu TJ JM CHODOV, kde poprvé nastoupila v nejvyšší české lize. Minulý rok dojížděla až do klubu FCB Crazy girls Liberec, kde prý hledala novou motivaci, kterou se jí zde povedlo najít. Bohužel musela ze studijních důvodů tento klub opustit. Nyní je zpět na Chodo-vě. Tréninky zde probíhají třikrát či čtyřikrát v týdnu a každý víkend Janu čeká jeden či dokonce dva zápasy. Ačkoliv Jana působí velmi skromně, má být na co pyšná. Z celé řady medailových úspěchů stojí za zmínku např. zlato z nej-prestižnějšího florbalového turnaje na světě, známého pod názvem Prague games (2011), či titul Mistři světa, který v loňském roce obdržela se svým týmem v 1. lize juniorek. K vrcholovému sportu patří i cestování. Jana se podívala do Švýcarska, kam jezdí také za svou sestrou, která zde bydlí a hraje florbal. „Díky ní jsem měla možnost být během tréninku součástí jejího týmu,“ vzpomíná Jana na jednu ze svých návštěv. Florbal určitě není úplně bezpečný sport, takže každý hráč musí počítat s možným zraněním. Jana měla zatím to štěstí, že se jí nehody na hřišti vyhýbaly. Ovšem jednou jí dost potrápil zánět obou achillovek najednou. Příčinou bylo přetrénování, které se určitě nevyplatilo, protože Jana kvůli němu měla na tři čtvrtě roku stopku. Snad už žádné podobné zdravotní trable nenasta-nou a Janě se bude ve sportu i nadále dařit.

Libuše Kadlecová, 4. NA

Zlatá medaile za vítězství v 1. lize juniorek patří k tomu nejcennější-mu, co Jana se svým týmem vybojovala. A jak florbalový zápas vůbec vypadá? Hraje se třikrát po patnácti minutách a na hřišti je pět hráčů a jeden brankář. Tým má obvykle mezi 15 až 20 hráči, kteří se na hřišti střídají. Podobně jako u jiných týmových sportů má každý z nich svou pozici. Jana je na místě útočníka.

Celebrity ve škamnách

Ptáme se slavných osobností, jak vzpomínají na svá školní léta. Milan Enčev, 33, herec „Chodil jsem na Střední školu uměleckoprůmyslovou v Kladně obor čalouník. Moje studium byla katastrofa pro vyučující i pro mě. Co se týkalo učiva, byl jsem žák na tamní poměry výborný, ale když přišla část manuelní, byla to katastrofa. Většina spolužáků použila na potáhnutí obyčejného křesla maximálně metr látky a já alespoň tři. Neustále jsem byl pořezán od skalpelu a po čase mě nechali dělat už jen štokrle. Škola nebyla prostě natolik bohatá, aby si mě mohla dovolit. Navíc jsem většinu času utíkal k divadlu, a tudíž jsem nenávratně přišel o tak důležité vědomosti jako jak vyndat hřebík kozí nohou, nebo jak vyhnat červotoče ze dřeva. Nakonec jsem maturitu dokončil, což bylo smilování boží, protože více než ve škole jsem seděl v knihovně či v loži kladenského divadla.“ Milan Enčev narodil se 4. 1. 1980 v Kladně od roku 2002 měl angažmá v Divadle Rity Jasinské dnes působí v Divadle různých jmen, kde je zároveň zástupcem ředitelky kromě divadla účinkuje v seriálech (Zdivočelá země II., Dobrá Čtvrť II., Redakce, Ulice, Rodinná pouta a další) můžete ho vidět v inscenaci "Audience, Vernisáž... dvě aktovky od Havla" (viz pozvánka na str. 7)

11

Kdo si píše, nezlobí V této rubrice je prostor pro všechny, kteří až do teď schovávali svou tvorbu jen doma v šuplíku. Není důležité, jestli si myslíte, že to, co píšete, je dobré, nebo není. Tvorba totiž nejde rozdělit na profesionální a podprůměrnou, protože jak každý spisovatel, tak i každý čtenář je specifický tím, že se každému líbí něco jiného. Takže se nebojte ukázat, co ve vás dřímá! Vaše příspěvky očekávám na e-mailové adrese: LucieFendrychova@seznam.cz. V tomto čísle vám přinášíme dvě básničky autorek ze 4. LB a dvě minutové rozhlasové hry, jejichž autora můžete hledat mezi pedagogy.

Lucie Fendrychová, 4. LB Jsme horký příliv vášně v peřinách. Jsme hloubka v dalekých mělčinách, co vymílá se v písčitých pěšinách. Jsme tajemno ve zdejších krajinách… Figurka z porcelánu rozbila se o tvá slova. Pane bože. Co jsi jen za krutého tvora?! Nenávist se v tobě pase. Nevidíš, jak skučí. Jsme ostych, když držíš mě ve svém náručí. Proč stále křičím, když ve snech tě vidím? Vzrušeně hladíš mé tělo a já jen ležím. Už nemám síly, už nepřemýšlím, jen věřím. Vysál jsi ze mě všechen můj život, brečím. Jsme krutost v mnoha podobách, jsme krutost v mnoha proměnách. Ten pocit méněcennosti v tvé přítomnosti, děsíš mě svou tvrdou neustálou chtivostí, jsme stálou svojí kořistí. Bolest! Rve mě na střípky. Přestaň! Už žádné další polibky.

Lucie Fendrychová, 4. LB

Láska je... Láska je láskou, když v srdci žár plane.

Láska je bezvětří, kde vítr vane.

Láska je jasná, jak zářící slunce

a v jedno spojí dvě bijící srdce.

Láska je jiskrou v každičkém oku.

Je každou kapkou v obrovském toku.

Láska je lehká, jak ptačí peří.

Láska je vzácná pro ty co věří.

Láska je křehká, tak jako střepy,

když se ti rozbije, těžko se lepí...

Kristýna Veinlichová, 4. LB

Kdo za to může? OTEC: Pětka z májovců a druhá z diktátu? To je mi ale pěkná

novina! Takže dáma asi nepochopila, co jsem jí naposledy říkal.

Zřejmě jsem jí to měl dát i písemně, když to z očí do očí nestači-

lo! No skutečně, je to tady černý na bílým: dvě pětky. Mě snad

šálí zrak!

OBVIŇOVANÁ: Já -

OTEC: Jak je tohle možný? Copak jiný rodiče dělají víc než my? Je

libo učebnice za tisíce? Máma skočí do Buxoru. Že pomůžou

kurzy, soustředění, doučka? Proč to nezkusit, co na tom, že táta

cáluje jako mourovatej. A jaké to všechno má výsledky? Žádné!

Opět žádné! Možná je načase se ptát, co druhá strana? Jestlipak

ta plní své povinnosti a funguje, jak má?

OBVIŇOVANÁ: A tím -

OTEC: Ale jak jsem řekl minulej pátek, počkám ještě, co čtvrtletní

písemky. Ovšem pak si mě, slečno učitelko, nepřejte!

Průzkum SLEČNA: Dobrý den pane, máte minutku na krátkou anketu? Aspoň vám to čekání uteče. MUŽ: Nezlobte se, ale - SLEČNA: Dostal byste propisku s logem naší agentury. ŽENA: Tu čtyřbarevnou, jak s ní píšete? Já vám na ty otázky odpo-vím. SLEČNA: Jé, to jste hodná. ŽENA: Ale jen než přijdu na řadu, pak spěchám. SLEČNA: Takže první otázka je, zda byste kvůli záchraně života darovala neznámu člověku svou ledvinu. ŽENA: Ovšem že ano. SLEČNA: Přispíváte na charitu? Pokud ano, jak? ŽENA: Třeba jsem si koupila tričko od Dary Rolins. Na dobročin-ným bazárku. Takový zlatý, co se leskne. Všichni mi ho chválej. Měli tam fůru věcí, ale tohle tričko bylo ze všeho nejhezčí. Ježiš-marjá, koukněte na to, ta ženská předbíhá! MUŽ: Myslíte tu stařenku o holi? ŽENA: To sou dneska lidi, to snad není možný. Já tady stepuju od půl osmý a ona se drze cpe dopředu. Pohlídejte mi místo. Haló, paní! MUŽ: A co o humanitě říká průzkum, slečno? Kolika dalším re-spondentům bez ledviny je zatěžko pustit neznámého člověka ve frontě?

12

Drb(k)y aneb Jak to vidí Mr T. Shirt

Záhada kolem americké vlajky

Pokud procházíte budovou B po schodišti z nejvýše položeného šestého patra, cvičené oko lovce může zachytit na střeše třepo-tající se potrhanou vlajku USA. Několik studentů z našeho in-vestigativního týmu se vydalo po stopách člověka, který vztyčil vlajku Spojených států na vrcholu budovy v ulici U Gymnázia. Nebyl to lehký proces a skrýval mnohá úskalí. Najít vchod do domu, na jehož střeše vlajka vlaje, bylo velice těžké. Nebylo nakonec jiné zbytí, než si vzít studentku vietnamské národnosti a dorozumět se s majiteli obchodu, kde se během komunikace musel v úzké uličce mezi regály tísnit celý tým žurnalistů. Poté, co nás majitel obchodu provedl skladem napěchovaným mine-rálními vodami, dostali jsme se na dvorek plný vchodů a nastala komplikace – který je ten pravý? Když jsme se konečně ocitli v tom správném domě, obrátili jsme se na správce domu. Ten ovšem o žádné vlajce vůbec nevěděl. Zvonili jsme dál, otevřely se už pouze jedny dveře a před námi stál malý, ohnutý stařec, který mluvil z cesty a o americké vlajce nevěděl také nic. Na dlouho dobu byla kauza tzv. u ledu, až včera touto dobou se vše skoro vysvětlilo. Když prof. Prelátová při průchodu s třídnicí náhle uviděla na střeše budovy vojáky americké armády „Stála jsem jak opařená, zatímco oni vystřelili pár čestných salv. Bylo to magické!“ svěřila se učitelka a oddala se návalu emocí. Slabost pro západní uniformy se ukázala být silnější než tvrdé srdce pedagožky. My jsme si naštěstí zachovali chladnou hlavu investi-gativních novinářů a snažili jsme se přijít záhadě na kloub. Na-padlo nás jediné řešení, které se při pohledu do kalendáře po-tvrdilo: byl Den válečných veteránů. Kauza se posunula do svět-lejších kontur, tím ovšem nic nekončí, naopak pátrání pokračuje! Cesta vede na ambasádu Spojených států: Who raised the flag on the building in U Gymnazia street and why for God´s sake?

Anketa

Zeptali jsme se účastníků zájezdu do Londýna: Co Vám nejvíce utkvělo v paměti?

Veronika, 4. LA: Byla to katedrála Sv. Pavla.

Eliška, 4. LA: Myslím, že asi spaní na trajektu.

Tereza, 4. LA: Cesta trajektem zpět.

Milada, B603: Nejvíc mně utkvěla ta dlouhá, dlouhá cesta auto-busem, který byl strašně pohodlný, a pak cesta trajektem přes kanál.

Simona, A607: Líbilo se mi vlastně vše a nejvíc se mi líbilo ubyto-vání u paní Sandy.

Tomáš, B603: Tak byla to určitě spousta památek a vlastně mi utkvělo to ráno, kdy jsme vystupovali z autobusu a vystupovali jsme do vozovky.

Více se o zájezdu dozvíte v příštím čísle Drobků v rubrice Jazyko-vá infúze. Určitě se můžete těšit i na zajímavé fotografie.

Strip

Soutěž o lístky do kina!

Přinášíme vám vítězný strip z minulého čísla, jehož autorkami jsou Libuše Kadlecová a Martina Votroubková ze 4. NA. I tento-krát je vaším úkolem doplnit strip na téma Balíš, balím, balíme!, jehož hlavním hrdinou je Cyril, který oslovuje slečny v ulicích. Úkol: Doplňte Cyrilův další pokus o seznámení. Své návrhy vhazujte napsané na lístečcích do schránky umístěné u naší nástěnky, tj. vedle učebny A210. Kromě odpovědi neza-pomeňte napsat své jméno, třídu a e-mailovu adresu. Uzávěrka je 30. listopadu a jména vítězů budou viset na nástěnce. O pře-dání výhry budou vítězové informováni e-mailem.

Patří nám nástěnka vedle učebny A210! Máme zde i schránku, do které můžete vhazovat své odpovědi na soutěžní otázky, ohlasy na naše články i vlastní příspěvky. Komuniku-jeme také prostřednictvím e-mailu: redakce@szs5kvetna.cz. Zároveň se těšíme na všechny nové redaktory, takže neváhejte!

Drobky – školní časopis pro studenty, zaměstnance a příznivce SZŠ a VOŠZ 5. května 51 – vychází jednou za školní čtvrtletí – první číslo – listopad 2013 – počet výtisků 80 – vydává SZŠ a VOŠZ 5. května 51, Praha 4. Redakce: Tereza Brychcínová, Tomáš Hadrava, Tomáš Niederhafner, Pavlína Vočková (senioři) a Tereza Bartušková, Kateřina Domínková, Lucie Fendrychová, Libuše Kadlecová, Alex Kosoverov, Eva Roučková, Eliška Rybenská, Anna Rýdlová, Matěj Řehoř, Kristýna Venlichová, Kristýna Vrbová (junioři). Grafická úprava: Tomáš Prückner.