MOJE PRÁCE A JÁ

Na poli, to je jiná práce

ŠLECHTĚNÍ

Nový TOP genomický býk z českého chovu

VÝSTAVA

Svátek všech chovatelů

V TOMTO VYDÁNÍ

ROČ. 12 Č. 3 ČERVEN 2015

CS03-cover.indd 2 05-06-15 15:01

Naše společnost propaguje JEDNODUCHÝ SYSTÉM výživy dojnic, kdy se do krmného vo-zu dávají POUZE faremní objemná krmiva, dále vlastní obilí a náš výrobek TMR BALANCE. Jedná se o melasovaný granulo-vaný bílkovinný koncentrát včetně komplet-ního minerálního premixu. TMR BALANCE ob-sahuje širokou škálu vstupních dusíkatýchkomponent zajišťujících pestrost výživy probachorovou mikro óru. To je vše. Čekali jste víc? Ne, jednoduchost a PŘÍZNIVÁ NÁKLADOVOST je našim cílem.

S bílkovinnými koncentráty

TMR Balance je to hracka

Mejte Váš cas i peníze pod

kontrolou

WWW.DEHEUS.CZ

inz. Chov skotu_5.2014_210x297 mm_KRAVA.indd 1 14.10.14 15:01CS03_p02.indd 2 03-06-15 11:45

Když jsem si přečetl článek o tom, jak správně zacházet se skotem, za-

myslel jsem se nad tím, jak někteří lidé „nefarmáři“ vnímají chovatele a jejich farmy. Vidí tyto chovatele jako ty, kteří se snaží pečovat o své krávy co nejlépe, kteří zajišťují co nejlepší prostředí, kr-miva a krmnou dávku proto, aby dosáhli co nejvyšší kvality nadojeného mléka? Vidí chovatele jako profesionály, kteří pečují o svoje krávy s láskou? A chápou, že někdy, když je potřeba krávy přesu-nout někam jinam či do dojírny, je tře-ba vyvinout určitý tlak, aby se daly do pohybu? Ale jak zůstat v klidu, nekřičet, nemávat rukama, když krávy zrovna ni-kam jít nechtějí? Krávy také mají občas svůj názor…Na internetu se občas bohužel objeví videa znázorňující hrubosti páchané na kravách, která jsou zveřejňována ochránci zvířat. Snaží se tak upozornit na krutosti v chovech skotu. Každý nor-

mální chovatel krav se však odmítá s ta-kovým chováním ztotožnit. Tato videa a reportáže ovšem chovu skotu zrovna dvakrát neprospívají. Správné a klidné zacházení s jalovicemi nevytváří jen po-zitivní obraz chovatele, ale je také zákla-dem pro zdravé, vysokoprodukční dojni-ce. Klidnější zvířata, která jsou ve větší pohodě, se rychleji socializují a jsou méně agresivní. Zhoršený zdravotní stav rovněž krávy stresuje. Příkladem je subakutní bacho-rová acidóza (SARA), o které si v tomto čísle časopisu můžete přečíst. Jak toto onemocnění vzniká a jak se proti němu můžete bránit? Základem je vyvážená krmná dávka na počátku laktace.Stres může být vyvolán také špatným ustájením. A tak by se dalo pokračovat dále s výčtem faktorů vyvolávajících stres, který následně ovlivňuje mléčnou produkci.Takže pamatujte – trpělivost přináší růže.

N O V I N K Y 4 Z domova i ze světa 23 Info AGRO-partner 25 Info CRV Czech Republic 35 Info De Heus

M A N A G E M E N T S TÁ D A 6 Trpělivost přináší růže

M O J E P R Á C E A J Á 11 Na poli, to je jiná práce

R E P O R TÁ Ž Z F A R M Y 12 Intenzivně modrobíle 36 TOP montbéliarde z České republiky

T E C H N O L O G I E C H O V U 16 2 x A3 +1 x A4 = 40 29 Ovalert

Š L E C H T Ě N Í 19 Nabucco – nový TOP genomický býk 33 Dobronin Titan

V Ý S TA V A 20 Svátek všech chovatelů

V Ý Ž I V A 26 Zemědělské družstvo Dolní Újezd

Z D R A V Í 30 Subakutní bachorová acidóza (SARA)

D A L Š ĺ 38 Kontakty

Technologie chovu2 x A3 + 1 x A4 = 40

Během 5 měsíců přesa-huje denní produkce 40 kg na krávu.16

Jaap van der Knaap Trpělivost přináší růže

VýživaZD Dolní Újezd

ZdravíSARA

Oboustranně prospěšná spolupráce, která přiná-ší mléko.26 Subakutní acidóza bachoro-

vého obsahu.30

Z O B S A H U

3C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-editorial.indd 3 08-06-15 13:27

Příležitost poznat farmáře ve svém okolí budou mít i letos lidé, kteří navštíví ze-mědělská hospodářství zapojená do pro-jektu Ministerstva zemědělství „Poznej svého farmáře“. Loni se ho zúčastnilo 5  farem. Akce byla úspěšná, proto letos MZe rozšířilo jejich počet na 13. První hospodářství, Zámecké sady v Chrámcích v Ústeckém kraji, mohli lidé navštívit již v květnu. Propagace farem, zdravého ži-votního stylu a možnost poznat kvalitní regionální potraviny – to jsou cíle projek-tu „Poznej svého farmáře“.„Malá hospodářství často produkují vy-soce kvalitní potraviny, nabízejí je za příznivější ceny než tradiční obchody, ale už se jim nedostává peněz ani času na vlastní propagaci. Právě proto jsme v minulém roce nastartovali projekt „Po-

Druhý ročník projektu „Poznej svého farmáře“

Po sto letech zkoumání se Švýcarům ko-nečně podařilo rozluštit tajemství děr v některých sýrech, jako jsou ementál a Appenzeller. Podle švýcarského institu-tu Agroscope a ústavu pro výzkum mate-riálů EMPA způsobují slavné díry malé částice sena, které padají do mléka bě-hem dojení krav. Tyto částice uvolňují plyny během fermentace, které pak způ-sobují otvory v sýru. „Záhada, která fasci-nuje děti i dospělé, tak byla konečně vy-

Švýcaři rozluštili tajemství děr ve svých sýrechřešena,“ oznámil Agroscope. Výzkumníci zjistili, že „díry“ mají tendenci mizet, když se mléko odebírá moderní techni-kou. „Zánik tradiční díže pod kravským vemenem a její nahrazení modernější a hygieničtější technikou je příčinou mi-zení děr,“ sdělil agentuře AFP mluvčí Ag-roscope. Pro potvrzení této hypotézy po-zorovali tvorbu těchto otvorů během zrání po dobu 130 dnů, a to za použití rentgenových přístrojů a také počítačové

tomografie. „Tradiční dojení ve stáji s ote-vřenými dížemi bylo nahrazeno v posled-ních desetiletích uzavřenými systémy dojení,“ zdůraznil Agroscope s tím, že nové technologie zcela odstranily mikro-částice sena v mléce. Výrobci sýrů tak nyní vědí, že změnou dávkování senných mikročástic mohou dle libovůle regulo-vat počet a velikost děr.

Zdroj: autor ČTK, http://www.agris.cz, 29.5.2015

znej svého farmáře“ a po loňském úspě-chu v něm pokračujeme i  letos,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Akce jsou zaměřeny na rodiny s  dětmi, ale také na milovníky kvalitních tuzem-ských potravin, kteří si mohou prohléd-nout jednotlivá hospodářství a ochutnat i zakoupit výrobky přímo od farmářů. „Návštěvou takové akce získají lidé mož-nost pravidelného nákupu osvědčených a čerstvých produktů v  blízkosti svého bydliště. Zemědělci pak díky podobným projektům mají zajištěný odbyt svého zboží a najdou si nové zákazníky,“ uvedl ministr Jurečka.Vstup na farmy je zdarma. Termíny a mís- ta akcí najdete na http://eagri.cz.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, http://eagri.cz, 28.5.2015

Vyplývá to ze Zprávy o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2014. Zpráva přináší informace o nákazové situaci v ČR a činnosti SVS v oblasti ochrany zdraví zvířat v předchozích letech.Mezi hlavní cíle činnosti v oblasti zdraví zvířat v roce 2014 lze zahrnout udržení dobré nákazové situace a ochranu území před zavlečením nákaz, které by mohly znamenat riziko pro člověka nebo pro zdraví zvířat. K dosažení tohoto cíle se SVS zaměřila především na monitoring nákaz, kontroly přesunů zvířat a provádě-ní preventivních opatření v chovech zví-řat. „Údaje obsažené ve zprávě svědčí ne-jen o dobré nákazové situaci v ČR, ale současně i o úsilí, které SVS věnuje udrže-ní a kontrole nákazové situace spolu

Nákazová situace v České republice je dobrás  chovateli a soukromými veterinárními lékaři,“ říká ústřední ředitel SVS Milan Malena. Příznivou nákazovou situaci po-tvrzují mimo jiné mezinárodní statusy země prosté jednotlivých nákaz, které uděluje státům Evropská komise či Mezi-

Zdroj: Státní veterinární správa ČR, http://www.svscr.cz, 28.5.2015

národní organizace pro zdraví zvířat. V roce 2014 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy, bru-celózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, moru koní, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky.Již od roku 2006 probíhá v tuzemských chovech skotu Národní program ozdravo-vání od infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR). Loni se úspěšně dařilo zvyšo-vat počet ozdravených chovů. Koncem roku 2014 bylo prostých nákazy takřka 90 % hospodářství.Příznivých výsledků lze dosahovat díky dobré spolupráci s chovateli, zpracovateli a soukromými veterinárními lékaři.

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9C H O V S K O T U ř í j e n 2 0 0 94

Z d o m o v a i Z e s v ě t a

4 C H O V S K O T U Č e r v e N 2 0 1 5

CS03-cow talk.indd 4 08-06-15 13:54

Určitou raritou, v jinak rutinním průbě-hu výběrů a dražeb, byl výběr a následná aukce brahmanského býčka ZAFIRST Topangus z Rynoltic ET P (ZBR 5). Byť se pro tohoto plemeno v ČR zatím nevede plemenná kniha, býk prošel stejně jako ostatní býčci standardním testem vlastní užitkovosti na odchovně. Zafirst je v ČR zatím jediným zástupcem tohoto pleme-ne, neboť z nakoupených embryí se na-rodil pouze on. Nového majitele zatím na dražbě nenašel, ale existují již zájem-ci, a to nejen z ČR. Pokud nebude prodán mimo ČR, mohl by se prezentovat i na červnové výstavě v Brně. Brahmanský skot je velké masné pleme-no zebu s vysokými denními přírůstky a dobrou kvalitou masa. Podílel se na vy-tvoření několika dalších masných ple-men. Mimo USA se chová také v Jižní Americe a Austrálii, v Německu se sper-ma brahmanských býků využívá k pře-vodnému křížení. Je to výrazně masný

První brahmanský býk v České republice

Francouzské uskupení Midatest před ne-dávnem oznámilo, že zahajuje speciální program na vytvoření geneticky bezro-hých zvířat plemene blonde d‘Aquitaine s cílem nabídnout do několika let bezro-hé býky srovnatelné kvality jako dnešní rohatá populace. Tamní program je zalo-žen na embryotransferu s použitím nej-

Midatest zahajuje bezrohý program

zde na tomto místě máte příležitost podě-lit se s ostatními čtenáři o zajímavé, neob-vyklé a případně humorné záběry z Vaše-ho fotoarchivu. Věříme, že mezi Vašimi fotografiemi je ukryta řada snímků, kte-ré dokážou přinést radost, a proto stojí za to je tímto způsobem sdílet s druhými. Sjednocujícím prvkem této rubriky je skot. Dalšími požadavky jsou ostrost, vy-soké rozlišení a formát „naležato“.

„Kam ses mi schovalo, vemínko mé sladké?Vizovické pastviny, foto: Daniel Bureš

Vážení a milí čtenáři,

Brahmanský skot je velké masné plemeno zebu

skot s vysokými přírůstky, krávy se snadno telí, porodní hmotnost telat není velká. Je nenáročný, odolný proti nemo-

cem a tolerantní vůči vysokým teplotám.

lepších francouzských krav a dvou dán-ských homozygotně bezrohých býků. V ČR se s genetickou bezrohostí blonda začalo již o mnoho let dříve. K průkopní-kům bezrohé genetiky patří farma pana Šťastného z Vědlic, kam byl už v roce 2004 z Německa dovezen původem dán-ský bezrohý býk VBQ UNIT P (ZBA-388)

po Kildegaárd Pelle P a matce VBQ Pan-dora. Právě Unit P se stal základem cho-vu geneticky bezrohých zvířat v ČR. Od té doby bylo vybráno do plemenitby již několik desítek bezrohých býků, z nichž někteří působí rovněž v inseminaci.

Zdroj: Český svaz chovatelů masného skotu, http://www.cschms.cz, 10.4.2015

Zdroj: Český svaz chovatelů masného skotu, http://www.cschms.cz, 24.4.2015

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9C H O V S K O T U ř í j e n 2 0 0 9 55C H O V S K O T U Č e r V e n 2 0 1 5

Z V a š i c h f o t o g r a f i í

těšíme se na Vaše fotopříspěvky na e-mailové adrese: bures.simona@seznam.cz

CS03-cow talk.indd 5 08-06-15 13:54

Klidné zacházení se zvířaty vytváří bezpečné prostředí pro skot i lidi, a tím zajišťuje vyšší

mléčnou produkci a zdravější krávy. Zní to oprav-du velmi jednoduše, tak proč někteří ošetřovatelé mávají a šermují rukama a dělají velký hluk, když se pokouší zvířata někam přesunout? Je to mylná představa, že skot zpracovává podněty a informa-ce a vidí svět jako lidé. Ve skutečnosti skot vidí své okolí naprosto odlišně než lidé a následně na něj také odlišně reaguje.„Porozumění tomu, jak krávy myslí a jak se chovají, napomáhá chovatelům, zaměstnancům a mnoha veterinárním lékařům zajistit tu nejlepší možnou péči pro jejich zvířata,“ říká Ben Bartlett, veterinár-ní lékař a pedagog na Michiganské státní univerzi-tě. Správné a klidné zacházení se zvířaty se musí naučit a metody jsou spíše intuitivní. Nicméně lidé a  skot mají jednu vlastnost společnou – vytvářejí si návyky. „Všechno ‚nové‘ je pro skot děsivé, a tak se snažme, aby jejich první zkušenost byla vždy pozitivní.“

Praktikujte klidné zacházení„Nemíchejte zvířata navzájem před jejich přesu-nem do nového prostředí,“ doporučuje Mike Bolton, technicko-servisní manažer společnosti Merck Ani-mal Health. „Zvířata, která mají zkušenost s klid-ným zacházením, jsou odolnější proti změnám, pro-tože zažila mnohem méně stresu během přesunu.“ Věnujte dostatek času zvířatům při jejich přechodu do nových podmínek ustájení a pokuste se během prvních několika dnů strávit každý den 15 minut procházením ohrad (kotců) a pozorováním jednotli-vých zvířat.„Používáním správných metod zacházení docílíte méně zranění zvířat i jejich ošetřovatelů, zvýšíte je-jich vnímavost a spotřebu krmiva, což Vám přinese zdravější a užitkovější zvířata,“ říká Mike Bolton. Cituje výzkum, který prokazuje souvislost mezi za-cházením s dojnicemi a jejich mléčnou produkcí. Podle Breuera (2000) jalovice, které byly vystaveny

autor JoDee Sattler překlad Simona Burešová

Dojený skot se obává všeho neznámého, což

může způsobovat stres a neklid, narušené zdra-

ví, pohyblivost a produkci mléka. Využívání

správných metod zacházení se zvířaty zajišťuje

vhodné pracovní prostředí pro ně i ošetřovatele.

Trpělivost př ináší růžeKlidné zacházení s jalovicemi je základem pro zdravé, vysokoprodukční dojnice

C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 0 9C H O V S K O T U ř í j e n 2 0 0 966

M A N A G E M E N T F A R M Y

C H O V S K O T U č E R V E N 2 0 1 5

CS03-main article.indd 6 08-06-15 13:29

Lowmalzie cows with Silent Herdsman collars that monitor activity, eating and rumination

stresu během jejich příchodu do dojírny, dojily o 1,4 kg mléka méně každý den, ztratily 13,5 kg své hmotnosti a častěji se u nich vyskytovaly záněty paznehtů. Výsledky také potvrzují, že obavy krav z lidí mohou způsobit 30–50% rozdíl v produkci mléka mezi jednotlivými stády.

Péče o novorozená telataPéče začíná v den narození. Protože jednodenní tele ještě moc dobře nechodí, doporučuje Ben Bartlett k přesunu do jeho prvního domova použít buď kla-sický dvoukolový vozík anebo trakař. Vždy, když se zvířata přesunují, jim dopřejte čas všechno očichat, poslouchat a rozhlížet se kolem. Bartlett dále doporučuje seznámit jalovice s fixační-mi brankami před první inseminací. Nechejte také jalovice, aby několikrát před zahájením dojení mohly navštívit dojírnu. Pobyt ve známém prostře-dí jim usnadní první inseminaci a dojení. Pokud se-znamujete skot s novými místy, věcmi, nabídněte jim odměnu, pokud je to možné. „Když si najdete dostatek času na to, abyste seznámili krávy s novým prostředím, bude to pro Vás velmi výhodná investi-ce,“ říká Bartlett.Základem správného zacházení se skotem je mluvit klidně (či vůbec) a pomalu se pohybovat. Skot má velmi citlivý sluch, ale není schopen rozeznat zdroj zvuků tak jako lidé. Když krávy slyší velký hluk, jsou vystrašené. „Pokud mluvíte klidně a tiše, krávy se cítí mnohem bezpečněji,“ říká Bartlett. „Když bu-dete krávy se vším seznamovat, budou Vám důvěřo-vat, a rozhodně je nesmíte nikdy bít. Vyhněte se křičení a velkému hluku,“ říká Bartlett. Pokud se kráva dostane do nějaké stresující situace, trvá jí to obvykle 20–30 minut, než se zase uklidní.

Krávy vidí jinakFyzicky vidí skot zcela odlišně než člověk. Oči skotu jsou více po stranách hlavy, a jejich zorné pole je tudíž docela široké – 300 stupňů – nalevo i napravo (zorné pole člověka je zhruba 140 stupňů). Navíc jsou kravské oči spíše hranaté, zatímco naše jsou oválné. Skot vidí většinu věcí pouze jedním okem, a proto nemá příliš dobrý postřeh. Za sebou má slepé místo (cca 60 stupňů). Proto nemají krávy rády, když se jim děje něco „za zadkem“. Abyste byli v jejich zor-ném poli, choďte od nich ve vzdálenosti nejméně 2 metry anebo po jejich straně.Navzdory značnému horizontálnímu zornému poli skotu je to vertikální velmi omezené. Může vidět pouze 60 stupňů (převážně nahoru) při pohledu do-předu, zatímco člověk obsáhne až 140 stupňů. Díky omezenému vertikálnímu vidění nahoru a dolů

Trpělivost př ináší růžeKlidné zacházení s jalovicemi je základem pro zdravé, vysokoprodukční dojnice

Vytvořte si svůj komplexní plán pro maximalizaci péče o skot na Vaší farmě

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9C H O V S K O T U ř í j e n 2 0 0 9 77C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5

CS03-main article.indd 7 08-06-15 13:29

je pro skot děsivé chodit nahoru či dolů po schodech nebo vystupovat z přeprav-ního návěsu. Proto krávy preferují po-malý pohyb se skloněnou hlavou, takže mohou vidět své nohy a to, kam je dáva-jí, když chodí.Aby se krávy cítily při chůzi bezpečně, zajistěte dobře osvětlené, neklouzavé chodby či cesty, po kterých chodí. Dodr-žujte jejich tempo a nepopohánějte je. Když na ně budete pospíchat nebo nutit je chodit po nejistém povrchu, je zde vel-ké riziko zranění a následných lamini-tid. Pokud budete chodit jejich tempem, zabere Vám to mnohem méně času než léčení laminitidy.

Chůze cik-cakSkot neustále všechno pozoruje, zejmé-na to, co je neobvyklé anebo není běžné. Nicméně nevidí moc dobře. Tyto jeho zrakové možnosti způsobí, že se při prů-chodu uličkou zastaví, pokud je zde ně-jaký stín, nebo se rozběhne, pokud za-chytí nějaký rychlý pohyb jedním okem. Stejně tak zapomenutou bundu, pověše-nou u koryta nebo v dojírně, která zde obvykle nebývá, budou krávy vidět jako „nebezpečí“.Podle Bartletta je nejlepším způsobem, jak přesunout skupinu skotu, jít pomalu s krávou v čele skupiny, nejlépe v úrovni jejích ramen, ovšem při dodržení její- ho „osobního prostoru“ (cca 2 metry). A když se začne pohybovat jinam, než

chcete Vy, je vhodné zatočit a jít proti ní. Když se tato kráva začne pohybovat, ostatní ji budou následovat, protože chtějí zůstat ve skupině. Skot se cítí bez-pečný ve velkém počtu. Izolovaná, osa-mocená zvířata jsou úzkostná a ve stre-su. Aby krávy pokračovaly v chůzi svým tempem, měl by ošetřovatel jít „cik-cak“ chůzí v takové vzdálenosti, aby se nena-cházel v jejich „slepém“ bodu.Chůze cik-cak je důležitá ze dvou důvo-dů. Za první, krávy používají tento typ chůze, aby nemohly být „stopovány pre-dátory“ jako kořist. Jestliže se ošetřova-tel přiblíží ke krávě příliš, bude se cítit v nepohodě a bude se snažit utéct. Za druhé, lidé chodí rychleji (4,5–6,5 km/h) než krávy (4–4,5 km/h). Při přesunu na větší vzdálenosti by měl ošetřovatel do-držovat stejné tempo jako krávy.Krávy mají velmi dobrý sluch. Jakýkoliv velký hluk, zejména „vystresované“ lid-ské hlasy, skot ruší. Výzkum prokázal, že lidé, kteří křičí, mohou být pro krávu velmi stresující.

Vytvářejte pozitivní obrazKromě bezpečnosti pro zvířata i lidi a zdravějšího, vysokoprodukčního skotu vytváří klidné zacházení se zvířaty „po-zitivní obraz“. Mnoho „netrénovaných očí“ se dívá, co se na farmách děje. A na-jednou se potom objeví tajná videa o ne-humánním zacházení se zvířaty.Pro změnu přístupu z rutinního na ak-tivní si vytvořte svůj komplexní plán pro maximalizaci péče o skot na Vaší farmě. Učiňte všechny zaměstnance zodpověd-né za všechny úkony na farmě. Zajistěte neustálou péči o zvířata a školení o za-cházení se zvířaty. Po tomto zaškolení si otestujte znalosti zaměstnanců a ověřte si zda všemu správně porozuměli. Požá-dejte je, aby podepsali záruku správného zacházení se zvířaty, což znamená, že zaměstnanec má osobní odpovědnost za své chování, když pracuje se zvířaty na farmě. Uveďte podrobně důsledky ne-správného zacházení se zvířaty. Zhodnoťte, jakým způsobem se zachází se zvířaty právě na Vaší farmě a ujistěte se, že jsou tyto postupy vyhovující. Požá-dejte také Vašeho veterináře o doporuče-ní, jak ještě zlepšit péči o zvířata.Někteří chovatelé zainvestují do odcho-vu jalovice třeba i 50 000,- Kč. Tato inves-tice ovšem přijde úplně vniveč, pokud je jalovici nesprávným zacházením způso-beno nějaké zranění a ona potom nena-startuje správně svoji laktaci. Náklady na školení o správném a klidném zachá-zení se skotem jsou minimální, většinou jen jde o to seznámit se se skotem a začít praktikovat správné metody zacházení s ním. A zapamatujte si – „požádejte“ skot pomocí správných pomalých a klid-ných pohybů, aby šel do Vámi požadova-ného místa, namísto používání neefek-tivního křiku, hluku, rychlých a rušivých pohybů.Společnost Merck Animal Health nabízí několik tréninkových modulů, obsahu- jících např. „Péči o telata a jalovice: klid-ný způsob, jak dosáhnout profitujícího stáda.“ l

Pro více informací navštivte webové strán-ky www.DairyCare365.com

Výhody šetrného zacházení se skotem— méně zranění zvířat a jejich ošetřovatelů— klidnější zvířata se rychleji socializují a vykazují méně agresivity— zvýšení spotřeby krmiva, s čímž souvisí zdravější a více produktivní zvířata— menší strach z ošetřovatelů, zvířata reagují správně a hbitě— zvýšení spokojenosti v práci, delší setrvávání zaměstnanců— nižší náklady na náhradu zaměstnanců

Péče o telata začíná ihned po narození

C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 0 98 V E E T E E L T j a n u a r i 1 / 2 2 0 0 9

M a n a G e M e n T F a r M Y

8 C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5

CS03-main article.indd 8 08-06-15 13:29

PROTISKLUZOVÉ A ODVODŇOVACÍ DRÁŽKYŘEZANÉ DO BETONU

Výrazně přispívají k pohodě zvířat!

AB Diamant Pavel Sláma, řezání a vrtání konstrukcí, www.abdiamant.com, tel: +420 608 320 705

Využití v objektech živočišné výroby, především pro přechody, porodny, chodby a další prostory se zvýšeným rizikem poranění končetin skotu. Provádíme stan-dardně drážky profilu 15x15 mm a vrtání děr pro sloupky a stá-jová hrazení. Pracujeme non-stop po celé ČR i na Slovensku. Na požádání poskytneme další informace včetně referencí o rea-lizovaných akcích.

(ostrá hrana obrušující paznehty)

99C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03_p09.indd 9 05-06-15 11:04

» přírodní materiál» zdravotně nezávadný» nízká hmotnost» paropropustný» UV stabilní

» nejrychlejší montážní systém QUICK FIX

LETLETZKUŠENOSTÍZKUŠENOSTÍ

www.cembrit.cz800 162 489Zelená linka zdarma

Vlnitá krytina A5

CS03_p10.indd 10 04-06-15 14:14

Jak jsem se vlastně dostal do zemědělství? Nebyla v tom žádná rodinná tradice. Stalo se to víceméně náhodou. Když

jsme se na základce rozhodovali kam dál, zeptal jsem se ka-maráda, co se půjde učit. Chystal se na učňák do Radotína. Šel jsem se tam s ním podívat, a nakonec jsme tam šli oba dva. Vyučil jsem se opravářem zemědělských strojů a po škole jsem nastoupil do ZOS Šestajovice. Tam jsem pracoval tři roky a v dubnu letošního roku jsem přestoupil do VÚŽV v Uhříněv-si, kde už jsem to trochu znal, protože jsem sem v průběhu školy chodil na praxi. Vím, že celý podnik (a tedy i moje práce) je podřízen potřebám živočišné výroby a vše musí fungovat tak, jak má.Jak vypadá takový „obyčejný“ den traktoristy v rostlince? Mimo hlavní sezónu, kterou je léto a žně, začínáme v sedm hodin ráno. Dostaneme přidělenou práci a začíná to vždy kon-trolou a přípravou strojů. Pokud je potřeba a je to v našich si-lách, provedeme i drobnější opravu. Když je vše v pořádku, vy-rážím většinou někam do polí. Třeba dnes je mým úkolem ošetřování porostu pšenice proti rzi. Bude tak o zábavu posta-ráno až do půl čtvrté, kdy odstavíme stroje a po běžné údržbě ve stručnosti probereme, co se zvládlo a na čem bude nutné zítra pokračovat. Ta hodina, kdy „máme padla“, je někdy spíš pouze orientační údaj, protože třeba v době sečení na seno a se-náže nebo ve žních se prostě jezdí, dokud je vidět, a to pak přesčasové hodiny naskakují. Zatím jsem svobodný, takže mi doma nikdo nevyčítá, že se občas ty přesčasy sejdou.Co se mi na mé práci líbí? Hlavní předností je to, že člověk není nikde zavřený (když nepočítám kabinu traktoru) a jezdí se v klidu mimo silnice, jejich pravidla a silný provoz, který je občas dost stresující. Ale ani na poli to rozhodně není jen pou-hé točení volantem a bezmyšlenkovité ježdění sem a tam z jed-noho konce na druhý. Člověk i mimo silnice musí být velmi pozorný, aby se nestala nějaká nepříjemnost.Co bych viděl jako negativní stránku této práce? Kromě nára-zové časové náročnosti jsou to třeba ne příliš příjemné pod-mínky v létě, kdy je venku kolem třiceti stupňů a v kabině traktoru máme klidně kolem sedmdesáti. Když se k tomu při-dá prach z pole, jsem na konci dne pořádně unavený a špinavý. Práce traktoristy není jednotvárná a je potřeba toho zvládat více, než jen točit volantem.

Dobrý traktorista si musí umět vždy poradit – jak v dílně, tak i v terénu

Na poli, to je jiná práce

Jméno: Lukáš SovaBydliště: ŠestajoviceProfese: traktorista – opravářVěk: 21Vzdělání: SOU Praha-RadotínKlady mojí práce: práce venku, ježdění v terénu mimo silný provozZápory mojí práce: někdy časově náročnější, někdy horší podmínky počasí

autor Anna Marcinková

M O J E P R Á C E A J Á

11C H O V S K O T U č E R v E n 2 0 1 5

CS03-on the farm yard.indd 11 04-06-15 14:12

Pojedy Intenzivně modrobíle

A když tou branou projdete, zjistíte, že „styl myšlení“ jde ruku v ruce

s citem ke zvířatům a na první pohled viditelným vkusem, takže Pojedy nejsou běžnou farmou, na jakou jste zvyklí „z našich luhů a hájů“. Odlišné je i tem-po uskutečňování nových myšlenek. Je to teprve několik let, co v Pojedech začala moderní historie farmy s chovem masné-ho skotu, kde byla k vidění obdivuhodná stáda plemen gasconne a limousine, ale také řada více či méně známých masných plemen převážně z Francie. Kromě dvou dobře známých plemen tu byly od po-čátku chovány skupiny plemene aubrac, bazadaise, rouge des prés, parthenaise, bruna d’Andorra, vosgienne a všem se tu výborně dařilo a daří.

Pořád se něco budujeNicméně v Pojedech neusnuli na vavří-nech, a tak stále přicházejí s novými my-šlenkami, které rychle uvádějí do života. Díky tomu se tu toho od poslední návště-vy opravdu hodně změnilo. Nejenže vy-rostla stáj pro odchov býků, ale byly po-řízeny další stáje a pozemky, kterých je nyní kolem 700 ha, a v současnosti tu probíhají poměrně rozsáhlé stavební práce, jejichž cílem je nejen vybudování odchovny pro telata, ale dokonce i stáje pro dojnice a dojírny. Jelikož se rozhodli pro intenzivní produkci masa, přikoupili ještě další statek nedaleko, kde bude stáj pro výkrm cca 700 býků. Ale nezůstávají

působit jen na Nymbursku – chov mas-ného skotu se snaží rozšiřovat i mimo Středočeský kraj. Na září chystají zrod dalšího pastevního areálu a masné far-my na výměře 1 200 ha na jihu Čech.

Intenzita v modrobílémVětšina toho budování souvisí s nový-mi přírůstky na farmě, které poněkud nezapadají do pestré sbírky převážně extenzivních francouzských masných plemen. Do Pojed se nastěhovalo nejvýraznější a nejdiskutovanější masné plemeno sou-časnosti – belgické modro-bílé. Toto ple-meno patří mezi intenzivní, a pokud chce chovatel efektivně dosáhnout opti-málního přírůstku, kvality kostry a osva-lení, nemůže telata nechat růst v exten-zivním systému pod matkami. Belgičtí chovatelé vědí velmi dobře nejen to, proč telata přicházejí na svět pomocí císařského řezu, ale také proč je po naro-zení odeberou od matek a zařadí do in-tenzivního výkrmu, který je založen na

mléce a vysoce kvalitním starteru. Proč se vlastně v Pojedech, které vešly do po-vědomí veřejnosti především chovem pestré palety francouzských masných plemen skotu, najednou rozhodli pro „belgičáky“? Inu, fi nančně se jedná o ve-lice zajímavou záležitost. Samozřejmě nesmíte počítat s tím, že vám toto maso dokáže zaplatit někdo v Česku, ale musí-te si zajistit odbyt v zahraničí. V tomto případě byly navázány kontakty přímo v Belgii a Nizozemsku, kde je maso z bel-gického modro-bílého skotu vyhledáva-nou a patřičně oceněnou surovinou, tak-že cena kvalitního jatečného kusu se pohybuje kolem 3,5 tisíce euro. Nemů-žete však přivézt jen jeden kus na přívě-su osobního auta. Jatečných zvířat musí-te dodat najednou celý kamion, a pak to může fungovat. Proto je stav belgic-kých matek v Pojedech plánován na při-bližně 200 ks. S takovým plánem přišla i další myšlenka: když už budeme potře-bovat mléko pro telata, což nám mas-né stádo zajistit nedokáže, tak proč ne-

Na farmě Pojedy se snoubí krása prostředí s krásou chovaných zvířat Spokojené belgické matky-dárkyně na pastvině

Hned před branou farmy si kromě spousty dalších informací na

tabulích můžete přečíst i text, který by se mohl stát mottem:

„Chováme zdravá a šťastná zvířata, produkujeme přírodní potra-

viny, a to vše proto, že je to náš styl myšlení…“

autor Anna Marcinková

Farrma PojedyNa pastvinách obklopujících farmu Pojedy je k vidění pestrá paleta masných plemen nejen z Francie.

Počet krav: 550 matekRozloha: cca 700 haZaměření: chov masného skotuPočet zaměstnanců: 10

Na farmě v Pojedech mají další masné plemeno

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 0 912

O F A R M Ě

12 C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-farm report.indd 12 08-06-15 13:07

udělat něco, abychom jej mohli dodávat i do mlékárny. A tak v Pojedech začali budovat novou volnou stáj s dojírnou, kam se vejde 150 montbéliardských doj-nic produkujících nejen mléko pro bel-gická telata, ale i pro dodávky do mlé-kárny přinášející na farmu další pra-videlný přísun tržeb. Pouštět se do zpra-cování mléka rozhodně nehodlají, proto-že dle vyjádření majitele česká legislati-va a činnost davu kontrolních orgánů dokáže od takových myšlenek spolehlivě odradit.Při reprodukci se u „belgičáků“ využívá v hojné míře embryotransfer, kdy jsou jako příjemkyně využívány především gaskoňské jalovice. S tímto systémem tu mají velmi dobré zkušenosti. Císařský řez není nijak složitým zákrokem a jalo-vice se po něm velmi rychle zotaví. Při inseminacích, které byly přibližně měsíc po porodu, byla u těchto matek 68% úspěšnost prvních inseminací. Kromě toho, kdy jsou telata odchovává-na zvlášť, prvotelky nemusí dávat ener-

Mladí „belgičáci“ okamžitě upoutají širokými hrudníky a výborným osvalením

Jeden z odchovaných aubrackých plemeníků Intenzivní odchov je klíčem k úspěchu při chovu „belgičáků“

gii do mléka a mohou v pohodě pokra-čovat ve vývoji a dorůst do špičkových parametrů.

Kouzlo spolupráceZákladní stádo všech matek čítá asi 550 kusů a celkový stav skotu se pohybu-je kolem tisícovky. Nejspíš by se dalo jít i výše, a to navzdory poměrně malé vý-měře. Tajemství spočívá ve spolupráci s okolními podniky, které jsou zaměřené hlavně na rostlinnou výrobu. Na polích se pomalu začala projevovat absence hnojení kvalitním hnojem a tyto podni-ky mají nejen možnost získat z Pojed do-statek hnoje, ale navíc získávají i další výhody z toho, že pravidelně zapůjčí při-bližně 150 ha na pěstování vojtěšky. Splní si podmínky tzv. „greeningu“ a na takovém pozemku se pak dělají výnosy obilí jedna radost. Počet zaměstnanců se tu stále drží na velmi nízkém čísle, kolem 10 osob, a to navzdory narůstajícím stavům skotu a dalšímu rozšiřování. Prakticky veške-

rou práci tu zastanou pracovníci z Ukra-jiny. Nejen proto, že jeden Ukrajinec do-káže v práci zastat tři Čechy, a navíc je s  nimi mnohem méně dohadování, jak konstatoval majitel Jiří Petersik, ale i proto, že sehnat kvalitní pracovníky tu není nic snadného. V širokém okolí sta-huje veškerou dostupnou pracovní sílu Škodovka, a tak se do zemědělství niko-mu nechce. Uvidíme, jakým způsobem se podaří zvládnout produkci mléka, která je zde něčím naprosto novým a přece jen vyžaduje něco trošku jiného než krávy bez tržní produkce mléka a vyšší potřebu lidské práce zejména při každodenním dojení. Přejeme do dalšího konání šťastnou ruku při výběru lidí a technologií a těší-me se na pozvání k další návštěvě. Určitě budeme zase příjemně překvapeni mno-ha novinkami. Tady opravdu nejsou zvy-klí spát na vavřínech, i když počítají s  tím, že si z Národní výstavy masného skotu v Brně nějaké domů přivezou. l

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 0 9 1313C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-farm report.indd 13 08-06-15 13:07

CS03_p14,15.indd 14 04-06-15 14:23

CS03_p14,15.indd 15 04-06-15 14:23

K významu uvedeného vzorce se dosta-neme později, nyní bych se s Vámi

rád podělil o fenomén, se kterým se po-slední dobou na robotických farmách se svobodným pohybem krav v automatech Lely Astronaut setkáváme. Prostor doj-nic ve stáji je často podceňovaným fak-torem již ve fázích návrhu stáje a nevy-tvoření podmínek pro svobodu a pohodu krav způsobuje, že produkční a zdravot-ní potenciál krav nebude nikdy využit

i přes sofi stikovaně sestavenou krmnou dávku, drbadla s dotykovým displejem nebo stáj s výhledem na moře. Prostor je samozřejmě nutný v konvenčních stá-jích, ale obrovský význam má ve stájích s dojicími roboty se systémem svobodné-ho pohybu krav, kde se zvířata sama roz-hodují, kdy chtějí přijímat potravu nebo pít, kdy si chtějí lehnout, aniž by musela někde čekat nebo dávat přednost domi-nantní krávě, nebo kdy se chtějí jít dob-

rovolně podojit bez tlačení se ve frontě ostatních nedočkavých kolegyň.

Svobodný pohyb kravPoslední dobou poměrně často přebírá-me návrhy nových a rekonstrukce star-ších stájí, a bohužel i těch robotických. V čem tkví zásadní argumenty pro vy-tvoření dostatečného životního prostoru dojnic? Základním poznatkem je vytvo-ření prostoru pro každou krávu tak, aby nebyla nucena podvolit se dominantněj-šímu zvířeti u krmného stolu, napáječ-ky, boxového lože i dojicího robota. Pro-to volíme širší krmiště, kde za řadou krmících se zvířat pohodlně a bez stresu projdou submisivní zvířata, proto rýsu-jeme více prostoru kolem napáječek a proto vysvětlujeme našim partnerům, proč je dobré mít před dojicím robotem dostatek volného prostoru. Z mnohale-tých výzkumů Lely jasně vyplývá, že pro-

T E C H N O L O G I E C H O V U

Graf 1: Průběh celkové produkce mléka v kg (rok 2014, 2015) Graf 2: Průběh ukazatele Odmítnutí na krávu/den (rok 2014, 2015)

AgroBOS Slatina: Během 5 měsíců přesahuje denní produkce 40 kg na krávu

Nebudu zde probírat matematické vzorce ani leckdy nepocho-

pitelné fyzikální teorie. Naopak, přináším informace o poněkud

rozdílném přístupu, který velmi dobře známe a který je založen

na logických a již prozkoumaných základech.

autor Ing. Petr Štrébl, produktový specialista Lely, AGRO-partner s.r.o.

2 x A3 + 1 x A4 = 40AgroBOS Slatina: Během 5 měsíců přesahuje denní produkce 40 kg na krávu

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 0 916 16 C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-Agropartners feature.indd 16 08-06-15 11:41

stornější stáj bude investičně náročnější, ale její návratnost bude kratší, právě dí-ky vyšší efektivitě zvířat, nízkým mzdo-vým nákladům i díky nákladům spoje-ným s léčbou běžných nemocí v tomto odvětví. Mějme na paměti, že stáj sta-víme především pro krávy, nikoliv pro zootechniky.

Kapacita robota je přežitekZ tohoto pohledu považujeme kapacitu robota za ne příliš relevantní a spolehli-vý údaj, dovolil bych si konstatovat, za přežitek. Některé společnosti slibují svým zákaz-níkům, že je možné do jejich nejlepšího modelu zařadit 70 a více krav, a bohužel je i řada těch, kteří se podle tohoto argu-mentu rozhodují. Co je ale nejlepší roz-hodnutí, dokazuje praxe. Jak to ve sku-tečnosti chodí? Zařaďme do robota 70 krav s průměrnou dojitelností kolem 2,5 kg/min. a jsem si jist, že na drtivé vět-šině těchto farem dosáhneme v průměru maximálně 2,0–2,3 dojení na krávu za den a velkou část času budeme trávit do-provázením nepodojených krav do robo-ta a přemýšlením, proč jsme si toho ro-bota vlastně koupili. Další negativní efekty se brzy dostaví především v podobě zvýšených nákladů na léčbu mastitid, poklesu užitkovosti v důsledku chronických acidóz a bezrad-né únavy majitele. V opačném extrému můžeme použít stejného robota, ale vý-znamně méně krav, které ho chtějí na-vštívit. Co se stane? Buďte si jisti, že při

počtu 50 krav na robotu nejenže dosáh-nete průměrné návštěvnosti 2,8 dojení a vyšší, ale též významného zvýšení pro-dukce mnohdy až za hranicí 20 %. Pozi-tiva přináší nejen zdravé stádo, ale i spo-kojený farmář, který se může soustředit na důležitější činnosti a nemusí ztrácet čas opakovaným a únavným doháněním vybraných zvířat. V naší praxi to funguje tak, že snížení počtu zvířat na robotu ne-způsobí ztrátu celkové produkce mléka na farmě, nebo způsobí ztrátu jen minimální, akceptovatelnou vzhledem k  pozitivním efektům zootechnickým, sociálním a především ekonomickým.

Rozhodnutí určující budoucnostZa posledních 10 měsíců jsem se setkal s více než 15 % Lely robotických farem, kde farmáři pochopili, že o počtu krav na robotu to rozhodně není, a naopak se rozhodli nebo rozhodují o pořízení další-ho dojicího automatu, ačkoliv s touto investicí nikdy předtím nepočítali. Ně-kteří si nechali poradit nebo sami pro-vedli mimořádná zootechnická opatření vedoucí ke snížení počtu krav ve skupi-ně robota. Typickým praktickým příkladem, který bych rád uvedl, je skupina majitelů spo-lečnosti AgroBOS Slatina s.r.o. a jejich otevřená mysl, která rozhodla po ně-kolikaletém uvažování o budoucnosti v oboru ve prospěch svých holštýnských dojnic, a pořídila jim již třetího robota. „Stále jsme chodili a přemýšleli, kam třetího robota umístit, ale situace v naší stáji neposkytovala žádné rozumné řeše-ní. Až reportáž v Chovu skotu o farmě rodiny pana Duba v Boubíně u Horažďo-vic, kde používají dva roboty pro jednu skupinu zvířat, nás přivedla na spásnou myšlenku. Věděli jsme tedy, že odstraně-ním bran mezi skupinami a přidáním dalšího automatu můžeme zvýšit stavy a zároveň i produkci,“ konstatuje ředitel

společnosti Ing. Jaroslav Cimrman. A tak ke dvěma modelům Lely Astronaut A3, zabezpečujícím dojení již od května 2007, přibyl v polovině loňského prosince Ast-ronaut A4. V té době byla stáj rozdělena na dvě skupiny, každá s robotem a cca 60 dojnicemi o průměrné denní produk-ci 34 kg. Ve stáji bylo patrné, že omezený prostor obou částí stáje obohacený o komfortní výběhy již nestačí a klíčové ukazatele výkonu v manažerském pro-gramu pro řízení stáda potvrzovaly, že další výzvy chovatelů musí směřovat do kapacity robotů a prostoru pro jednotli-vé dojnice.Počet dojení/kráva/den se v té době pohy-boval v rozmezí 2,3–2,5, Odmítnutí v roz-mezí 0,7–0,9. Tento údaj informuje o tom, kolikrát byla každá kráva odmít-nuta robotem, který ji nedojil a vypustil okamžitě ven, protože neměla dostateč-ně dlouhý interval od poslední návštěvy. Je to důležitá zpětná vazba, která infor-muje, jak dobře jsou zvířata motivována svobodně navštěvovat robota. Její úroveň by měla být vyšší jak 1, v praxi se hodno-ty pohybují od 1 do 3.

Nový robotTěsně před spuštěním nového Astronau-ta bylo aktualizováno programové vyba-vení starších modelů, které rychlejším a přesnějším nasazováním zkrátily čas v boxu robota o více jak minutu, ze 7m:50s na 6m:40s, což zvýšilo kapacitu robotů o téměř 3 hodiny času a frekven-ci dojení o 15 % na úroveň 2,8. V oka-mžik spuštění třetího robota měla první skupina k dispozici roboty dva, nicméně tu čest měly především prvotelky. V ten-to moment jsme zaznamenali, jak velké změny přináší odlišný box nového a sta-rého robota. Astronaut A4 má box pro krávu umístěn v prostoru stáda, nikoliv tmavý a uzavřený jako starší modely. Kon-fi gurace vstupní a výstupní branky vý-

Klíčové ukazatele výkonu stáda z Lely T4C

Graf 3: Průběh Trvání návštěvy dojení (rok 2014, 2015) Graf 4: Průběh ukazatele Počet dojení na krávu/den (rok 2014, 2015)

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Ř Í J E N 2 0 0 9 1717C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-Agropartners feature.indd 17 08-06-15 11:41

znamně snižuje stres zvířete z  něčeho neznámého a zvyšuje kapacitu systému rychlejší průchodností. Pozitivní efekt chovatelé zaznamenali i v období učení prvotelek. Tam, kde bylo potřeba 3tý-denní období zvykání si na robota, nyní stačí 3–4 dny. Tento zvyk je poté v pod-statě doživotní. Krávy jsou rády ve stádě v blízkosti ostatních dojnic a také upřed-nostňují jasné a jednoduché procházení skrz box dojicího robota – nový Astro-naut A4 toho je jasným důkazem, a to nejen v obci Slatina u Kladna. Zvolená strategie umisťovat prvotelky na samostatného robota se ukázala jako prozíravá, protože výkon celé farmy se zvětšoval každým dnem a chování zvířat nasvědčovalo tomu, že změny přišly ve správnou chvíli. V okamžiku, kdy pro-stor skupiny dvou robotů již nedostačo-val, byla provedena poslední plánovaná a účinná změna. Brány obou skupin byly otevřeny a prostor celé stáje byl nyní pří-stupný všem kravám bez ohledu na jaké-ho robota (levý-pravý) byly zvyklé. Zvířa-ta velmi ochotně putují po celé ploše a  využívají i oba venkovní výběhy. Dle slov Ing. Cimrmana nedošlo ke zvětšení celkového prostoru pro zvířata, pouze se zvířatům poskytla možnost využívat kompletně celou stáj bez omezení. Na-opak, ve skutečnosti se celkový prostor na jednu dojnici snížil o cca 22 %. Paní Biskupová, která pečuje o celé stá-do, komentuje změnu slovy: „Ve stádě je mnohem větší klid, bez vzájemných po-tyček u krmného stolu nebo dojicích ro-botů. Stádo je klidné a vyrovnané a mno-hem klidněji reaguje na přítomnost ošetřovatelů. Je to vidět i v dojicích robo-tech, kde nám významně klesl počet ne-úspěšně podojených neklidných zvířat, což se též podílí na efektivnější práci starších robotů.“Tato svoboda přinesla své ovoce dalším zvyšováním frekvence dojení a tedy i  produkcí mléka. Začátkem roku 2015

dosáhla průměrná denní produkce mlé-ka 37 kg a dojnice v průměru navštěvo-valy roboty 2,9–3,0krát. Množství dopro-vázených krav za vrcholem laktace se blížilo nule a pracovní doba obsluhy byla z pochopitelných důvodů zkrácena.

Překvapivé zvýšení produkceKoncem března plemenice dostaly za odměnu automatický přihrnovač Lely Juno, který podle názoru paní Biskupové denně přinesl od každé dojnice další litr mléka navíc. V průběhu dalšího měsíce se produkce zvýšila na 38–39 kg a nikdo již nečekal další pokrok. Koncem dubna však dojnice předojily hranici 40 kg, pod kterou se vrátily jen výjimečně, v několi-ka ojedinělých dnech. V současné době připadá na robota 45–47 krav a celková denní produkce mléka vzrostla od prosince z necelých 4 000 kg na současných 5 500 kg (+/-200 kg). Aktu-ální výkonnostní parametry jsou znázor-něny na budících manažerského progra-mu T4C.K navýšení stavů již není mnoho prosto-ru, ale při současných výkonech, zdra-votním stavu stáda a snížení pracovních nákladů to považuje zootechnička a spo-lumajitelka paní Biskupová za ideální stav. Zajímalo mě, jestli poslední půlrok ve stáji přinesl také něco negativního. „Dříve jsem věděla, kde se která kráva pohybuje, a tak jsem ji snadněji našla. Zvířata si v rámci hierarchie stáda obsa-dila svá oblíbená místa, ale dnes jsou všechny krávy všude, a tak mi nalezení konkrétních zvířat trvá déle. Zvýšení produkce, větší pohoda a klid ve stáji za to ale rozhodně stojí,“ reaguje paní Biskupová.Shodný software v robotech i kanceláři umožňuje, aby každá ze 140 krav navští-vila jakéhokoliv robota podle svého uvá-žení, a tudíž si i submisivní zvířata mo-hou vyhledat box, který je zrovna volný, a nemusejí o svůj post bojovat. Jsou tu proto i dojnice, které během dne navštíví každého robota bez ohledu na to, jestli je pravo nebo levostranný, jestli je to Astro-naut A4 nebo starší A3.

Zajímavostí je fakt, že nedošlo k úpravě ani navýšení krmné dávky každé dojnice a pouze roboti dávkovali adekvátně větší množství koncentrátu vzhledem ke zvý-šené produkci. V porovnání s obdobím před prosincem 2014 je nyní průměrná denní spotřeba v robotu o 850 g koncen-trátu na krávu vyšší. PMR na krmném stole tvoří 25 kg kukuřičné senáže, 6 kg travní senáže, 3 kg vojtěškového sena, 2 kg melasy, 1,2 kg sóji a 4,7 kg směsi kon-centrátu. Další část koncentrátu je dávko-vána podle fáze laktace a úrovně užitko-vosti v rozmezí 2–8 kg na krávu a den. Za zmínku též stojí informace o podílu prvotelek ve stádě. Z původních zhruba 120 krav se stavy navyšovaly právě díky prvotelkám, které v současnosti předsta-vují téměř 50 % stáda. Majitelé se už teď těší na produkci mléka celého stáda v době, kdy tato zvířata budou na druhé laktaci. Vzhledem k tomu, že se průměr-né laktační dny stáda pohybují nad 180  dny, vypadá budoucnost poměrně slibně. I průměrné hodnoty % tuku a bíl-kovin (3,7, resp. 3,3) při této užitkovosti dokazují, že spokojenost je na místě.

Řešení je snadnéZde je tedy řešení dané rovnice z úvodu 2 x A3 + 1 x A4 = 40, kdy se podařilo kombinací 2 starších Astronautů A3 a nového Astronautu A4 dosáhnout bě-hem 5 měsíců denní produkce přesahují-cí 40 kg na krávu. Vlivem několika fak-torů došlo k navýšení stavů dojnic ve stáji, která už v podstatě další možnosti rozšíření neposkytovala. Zařazením dal-šího robota se podařilo navýšit početní stavy a výrazně zvýšit užitkovost krav. Zvětšením životního prostoru každého zvířete chovatelé dosáhli pozorovatelné-ho snížení negativních efektů hierar-chického uspořádání stáda a navodili větší pohodu a spokojenost svých dojnic. Tím jim umožnili naplno vyjadřovat své životní potřeby. Nechť jsou činy chovate-lů z AgroBOS Slatina inspirací pro Vás, kteří se právě nacházíte v podobné situa-ci nebo máte pocit, že se Vaše stádo už nikam posunout nemůže. l

Graf 5: Počet dojení jednotlivých krav = čtvercových bodů

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 918 V E E T E E L T j a n u a r i 1 / 2 2 0 0 918 C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5

T e C H n o L o G i e C H o v u

CS03-Agropartners feature.indd 18 08-06-15 11:41

CRV nabízí jednoho z nejlepších synů býka Wille

Nový TOP genomický býk z českého chovu

Chovatelé českého strakatého skotu znají DVPM Slavíkov jako rodiště

býka Altai BJ-181, který byl používán i jako otec býků.

Rodina NabuccaPrvní, co upoutá v rodokmenu Nabucca, je vynikající mléčná užitkovost matky i báby býka. Matka Nabucca nadojila na zatím poslední čtvrté laktaci úctyhod-ných 13 448 kg mléka při 4,05 %T a 3,41 %B! Průměrná užitkovost za čtyři laktace přesahuje 12 tis. kg mléka a patří k TOP kravám chovu v produkci mléka. Také bába Nabucca nadojila v průměru za 6 laktací přes 10 tis. kg mléka, na maximální 3. laktaci 12 390 kgM při 3,83 %T a 3,19 %B. Další velkou přednos-tí obou krav je špičkový zevnějšek. Mat-ka má hodnocení zevnějšku 84-86-88-86, bába 82-84-84-84. Na vynikajícím utvá- ření vemen se pravděpodobně podílel

i 25% podíl holštýna u báby, takže Nabu-cco má 6 % této krve. I na fotografii mat-ky Nabucca je patrné, že přes svůj ex-trémní výkon se jedná o konstitučně pevnou krávu s výborným vemenem.

Plemenné hodnotyNabucco má vysoké genomické plemen-né hodnoty. Souhrnný index goGZW 135 ho řadí mezi nejlepších 90 býků ve spo-lečné databázi DAC. Většina synů Wille-ho má nižší RPH vemen, takže hodnota 102 u Nabucca patří k těm výrazně nad-průměrným. U potomstva by se mělo projevit špičkové utváření vemen krav v rodokmenu Nabucca, které zatím ne-mohlo být zohledněno při výpočtu geno-mických hodnot. Špičkové PH mléčné užitkovosti (+1 149) jsou předností větši-ny synů Willeho, ale Nabucco má i velice solidní obsah bílkovin (-0,02). Pozitivní je i předpoklad nízkého obsahu somatic-

kých buněk (105) a dobré dojitelnosti dcer (105). Nabucco by měl být i velice zajímavý pro producenty býků, jelikož je u něj předpoklad vysoké masné užitko-vosti (goFW 110).

Využití v inseminaciNabucco je v současné době ustájen na inseminační stanici v Zásmukách, kde je také odebírán. Po odkaranténování dá-vek bude k dispozici v červenci. Nabucca bychom doporučovali využívat raději na krávy a při výběru plemenic nepoužívat na krávy s výrazně zaúhle- nými končetinami s měkkou spěnkou (OM: Vanstein). Pro chovatele by však měla být velice zajímavá předpokládaná vynikající mléčná užitkovost dcer. Z ple-menných hodnot a rodokmenu lze také předpokládat dobrý zdravotní stav dcer a jejich vysokou efektivitu (index zdraví +3, index efektivity +8). l

Nabucco HG-406 (o. Wille HG-329)nový TOP genomický býk z českého chovu

CZ 344960 961 (o. Vanstein), 4. laktace, chov. DVPM SlavíkovML: 4. 13 448 4,05 544 3,41 458

Část šlechtitelského programu CZ ČESTR je zaměřena na produk-

ci špičkových genomických býků. Nabucco HG-406 je druhým

býkem s goGZW nad 130, kterého zařazujeme do inseminace.

autor Danuše Kolářová

Š L E C H T Ě N Í

CZ 004758 961 (o. MORROR MOR-100)

CZ 344960 961(o. Vanstein RAD-214)

Nabucco HG-406(o. Wille HG-329)

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9 19V E E T E E L T j a n u a r i 1 / 2 2 0 0 9 19C H O V S K O T U ř í j e n 2 0 0 919 19C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03_Fleckvieh sirereport.indd 19 08-06-15 11:42

Téměř dva roky od minulé výstavy uběhly jako voda a přípravy na letoš-

ní ročník jsou v plném proudu. Přijměte prosím tímto článkem naše pozvání na letošní Národní výstavu hospodářských zvířat a zemědělské techniky, která se bude konat ve dnech 25.–28. června na brněnském výstavišti. Národní výstava v Brně je největší pře-hlídkou živočišné produkce v České re-publice. Přes 800 kusů zvířat – skotu, ovcí, koz, prasat a koní bude předvedeno v národních šampionátech, přehlídkách a hodnoceních za účasti českých i mezi-národních porotců. Na 200 českých a za-hraničních vystavovatelů zde prezentuje

chovatelské technologie, veterinární a reprodukční techniku, krmiva a země-dělské stroje. Výstava se těší velké popu-laritě odborné i laické veřejnosti. Výstav-ní areál v době akce navštíví bezmála 45 000 návštěvníků.V roce 2013 zde představilo své výrobky a služby 178 vystavovatelů ze 7 zemí, 238 chovatelů přijelo předvést svá nej-lepší hospodářská zvířata. Za dobu koná-ní výstavy areálem BVV prošlo 44 055 návštěvníků ze 17 zemí.

Chovatelské přehlídkySnad největším lákadlem výstavy již tra-dičně bývají soutěžní přehlídky a ko-

mentovaná předvádění hospodářských zvířat, a to nejen skotu, ať již holštýnské-ho, masného či strakatého, ale i ovcí, koz, prasat a koní.Čtvrtek a sobota budou patřit chovate-lům masného skotu. Český svaz chovate-lů masného skotu chystá i pro tento rok Národní šampionát masného skotu. V pavilonu P se ve čtvrtek dopoledne představí soutěžní přehlídka plemen-ných býků, odpoledne proběhne soutěž-ní přehlídka ostatních plemen a katego-rií. „Největší zastoupení budou mít jako tradičně plemena charolais spolu s aber-deen angusem a limousinem,“ říká Ing. Kamil Malát ze Svazu masného skotu a dodává, že šampionát bude pokračovat i v sobotu. „Na neděli chystáme divácky atraktivní přehlídku chovatelských sku-pin a po obědě pak chceme zopakovat úspěšnou soutěž našich mladých chova-telů sdružených v Junior teamu, který pod naším svazem úspěšně funguje již pátým rokem.“ Pátek bude dnem dojeného skotu. Pro-běhne Národní šampionát holštýnského skotu a Šampionát českého strakatého

Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky,

která se bude konat 25.–28. 6. v Brně, se kvapem blíží. Co si

vystavovatelé pro chovatele připravili? A jaké novinky letos

představí? Nejlépe to zjistíte, když výstavu v Brně navštívíte.

autor Simona Burešová

V Ý S T A V A

Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky

Svátek všech chovatelů

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 520 20 C H O V S K O T U č e r V e N 2 0 1 5

CS03-preview Brno.indd 20 08-06-15 11:44

skotu. „Předpokládáme, že by se letošní-ho holštýnského šampionátu měl zú-častnit standardní počet zvířat, tedy 60–80 krav a jalovic v černé i červené varietě,“ říká Ing. Aleš Bychl ze Svazu holštýnského skotu a dodává, že Svaz osloví s nabídkou účasti na 60 chovatelů z celé České republiky. Nebudou chybět ani zástupci z řad chovatelů českého strakatého plemene. „Vystaveny budou tradiční kategorie březích jalovic, krav na první laktaci a k vidění budou i krávy dlouhověké. Účast zvířat a chovatelů čes-kého strakatého skotu v rámci výstavy v Brně bude vyvrcholením výstav a pře-hlídek chovatelského roku 2015,“ říká Ing. Pavel Král z Českého svazu chovate-lů strakatého skotu a dodává, že po ce-lou dobu výstavy budou pro všechny příznivce skotu k dispozici opravdu špič-ková zvířata.Samozřejmě nebudou chybět ani pře-hlídky prasat, ovcí a koz či prezentace plemenných koní. Od čtvrtka do neděle se na předvadišti budou konat také pře-hlídky prasat a předvádění plemen ovcí a koz doplněné odborným komentářem. V pavionu F budou po celé čtyři dny pro-bíhat prezentace plemen koní vedených v plemenné knize ASCHK ČR. Pavilon koní nabídne bohatou přehlídku chov-ných kolekcí teplokrevníků, plnokrevní-ků, chladnokrevných a fríských koní,

Expozice zvířat patří mezi ty nejnavštěvovanější

Holštýnského šampionátu se zúčastní 60–80 krav a jalovic

Pátek bude dnem dojeného skotu

ČSCHMS chystá i pro tento rok Národní šampionát masného skotu

koní malých plemen a pony, haflingerů, arabů a dalších. Nebude chybět ani vy-hlášení Nejkrásnějšího koně ČR. Na vol-né ploše vyroste westernový ranč, kde budou probíhat ukázky extreme trail, cowboy race a westernových soutěží.

Doprovodný programTéma BIOMASA je neustále aktuální. Ukazuje možnosti využití obnovitelných zdrojů energie v zemědělství, především z odpadní a cíleně pěstované fytomasy, ale i jiné biologicky rozložitelné hmoty. Výstava BIOMASA v pavilonu P nabídne expozice výrobců a dodavatelů technolo-gií, techniky a služeb pro transformaci a využití obnovitelných zdrojů energie. Souběžně s výstavou bude v pátek probí-hat v přednáškovém sále v pavilonu P konferenční program rozdělený do čtyř základních tématických celků:1. bioplynové transformace v zemědělství,2. energetický potenciál odpadní a zbyt-kové biomasy v koloběhu živin a hospo-daření na půdě,3. produkce tepla suchou termochemic-kou konverzí paliva z fytomasy, 4. směsné a biogenní pohonné hmoty. V každém z těchto tematických celků budou spolu s představením progresiv-ních technologií, nových technických řešení, praktických procesních poznat-ků a provozních doporučení diskutová-

ny změny právních a dalších souvise- jících předpisů, možnosti podpory finan-cování investic, provozních zvýhodnění, příp. zdanění apod. Je to ideální mož-nost, jak získat aktuální informace, případně informace o předpokládaném vývoji v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Pro milovníky přírody a zvířatSouběžně s Národní výstavou hospodář-ských zvířat a zemědělské techniky pro-běhne v pavilonu G1 i první ročník Národní výstavy myslivosti. V rámci prv-ního ročníku této výstavy bude prezen-tován vývoj myslivosti, chovu a lovu zvě-ře, ochrany zvěře a jejího životního prostředí. Národní výstava myslivosti představí odborné i široké veřejnosti bo-hatou přehlídku mysliveckých a lovec-kých potřeb. Nebude chybět velkolepá výstava loveckých trofejí, a to jak z čes-kých, tak i zahraničních honiteb, dopro-vázená výstavou mysliveckých unifo-rem. V pavilonu G1 se dále představí expozice loveckých zbraní, střeliva a op-tických systémů. Výrazným tématem výstavy bude lesnická pedagogika s dů-razem na edukaci dětí ve vztahu k příro-dě. V neposlední řadě bude výstava věno-vaná i kynologům.O víkendových dnech 27.–28.6. bude ta- ké souběžně probíhat Výstava chovatel-

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5 2121C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5

CS03-preview Brno.indd 21 08-06-15 11:44

ských potřeb PROPET, která je největší specializovanou kontraktační a prodejní výstavou v České republice.Tradiční součástí této akce je Mezinárod-ní výstava psů všech plemen INTERCA-NIS a Mezinárodní výstava koček INTER-FELIS. Chybět nebude ani přehlídka drobných hlodavců (zakrslých králíků, křečků, morčat, potkanů atd.). Na ná-vštěvníky čeká také bohatý doprovodný program a zajímavé odborné přednášky.

Vystavované novinkyZe široké nabídky firem představujících nejen řadu novinek, ale i osvědčených produktů jmenujme například společ-nost CRV, která představí na svém stán-ku kromě řady novinek v nabídce inse-minačních dávek i unikátní systém OVALERT. Ten pomáhá chovatelům ne-jen s vyhledáváním říjí u krav a jalovic, ale sleduje i jejich zdravotní stav díky monitoringu příjmu krmiva.Společnost AGRAFA s.r.o. představí ve své expozici TOP přepravník hospodář-ských zvířat WESTERN s hydraulicky ovládaným snižováním podlahy při na-kládce a s odtlumeným podlahovým povrchem. Dále bude také prezentovat rozvíječ balíků firmy HE-VA, který je na-prosto soběstačný při veškeré manipula-ci a následném rozdružování materiálu a obloukové haly Richel, které spolehlivě zastřeší vše od zvířat až po techniku. Va-

riabilnost provedení vychází přímo z po-třeb farmářů a léty dosáhla skutečné praktičnosti a spolehlivosti.Společnost CIME s.r.o., prodejce země-dělské, komunální a stavební techni- ky, představí návštěvníkům např. tele-skopický manipulátor Merlo TURBO-FARMER II, splňující vysoké nároky na kvalitu, jehož výkon a vhodné rozměry umožňují práci ve stísněných pros- torách. Hlavní výhody manipulátorů Merlo, výkon, produktivitu a bezpeč-nost, ocení každý uživatel. Manipulátory Merlo mohou jako jediné nabídnout svým zákazníkům odpruženou kabinu pro vysoké pohodlí. Dále společnost Düka Düngekalkgesell-schaft mbH předvede novinku KSM sla-měnou matraci. Jedná se o technologii široce využívanou v SRN. Technologický postup výroby matrací spočívá v promí-chání slámy s přípravkem KSM kalk al-kalisch a vody v krmném voze. Po roz-vrstvení do lehacích boxů a následném utužení se vytvoří stabilní hygienická slámová matrace. Tyto stabilní matrace v boxovém loži vydrží několik let a pra-videlně jedenkrát za 14 dní se dostýlají. Výhodou KSM kalk je schopnost vytvoře-ní trvalého prostředí s PH>10 a tím ak-tivně působí na redukci choroboplod-ných zárodků. Díky měkké podestýlce nemají dojnice otlačená hlezna, ani pro-blémy s paznehty.

Návštěvníci se také mohou seznámit s  preparátem DEKAMIX® od stejné spo-lečnosti, což je vysoce účinný a hygienic-ky působící přípravek pro suchou dezin-fekci. Používá se k dezinfekci chovatel- ských budov za přítomnosti zvířat. Hodí se jako hygienická podestýlka pro všech-ny typy ustájení. Má široké možnosti po-užití nejen u skotu, ale i prasat, drůbeže, koní, ovcí a koz.Dorper Asociace CZ na výstavišti před-staví nové masné plemeno ovcí Dorper. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v Jižní Africe v roce 1930. Zvířata jsou charakte-ristická krátkou černou nebo bílou srstí na hlavě. Tělo je kryto srstí s podsadou podobnou krátké vlně, která vylínává. Ovce plemene Dorper se nestříhají. Tělo je velmi dobře osvaleno. Berani dosahují hmotnosti 90 až 120 kg, bahnice 50 až 80  kg. Toto plemeno je považováno za plemeno budoucnosti – plodné, rychle rostoucí, přizpůsobivé, masné.

Nashledanou v BrněNenechte si ujít letošní ročník výstavy a zavítejte do Brna. Každý z návštěvníků si zde určitě najde to, co právě jeho zají-má, proto se 25. až 28. června vydejte na brněnské výstaviště. Popřejme organizátorům i vystavovate-lům především hladký průběh celé akce, dobré počasí a mnoho zvídavých a spo-kojených návštěvníků. l

Z loňské přehlídky

Na výstavišti se bude prezentovat velká řada firem představujících nejen novinky, ale i osvědčené produkty

Každý z návštěvníků si zde určitě najde to, co ho zajímá

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 922 V E E T E E L T j a n u a r i 1 / 2 2 0 0 9

V Ý S T a V a

22 C H O V S K O T U č e r V e n 2 0 1 5

CS03-preview Brno.indd 22 08-06-15 11:44

Den otevřených dveří velké robotické farmy v NěmeckuV polovině května se nám naskytla pří-ležitost a využili jsme přátelského po-zvání Lelycenter v Německu na den otevřených dveří na nové farmě vyba-vené 16 dojicími automaty Lely Astro-naut A4. Farma G. und I. Lansing se nachází nedaleko saského Kembergu a byla spuštěna v tomto roce.Již zdálky byla patrná mohutná, ale lehká stavba, poskytující prostorné a světlé prostředí pro 1 000 krav. Stáj je navržena tak, že na obou stranách stře-dové krmné chodby je umístěno 8 sku-pin produkčních krav. Kapacita stále ještě nebyla plně využi-ta, protože neustále probíhá doplňová-ní krav podle strategického plánu far-my, a tak se v průměru na každém robotu dojí 45–50 krav s průměrnou užitkovostí 31 kg, s frekvencí dojení 2,8 a odmítnutím 2,4 (kráva má krátký interval od posledního dojení a robo-tem jen prochází). Tato úroveň užitko-vosti byla nižší v důsledku momentál-ního využití čerstvé píce v tomto období. PMR s využitím plného množ-ství kukuřičné siláže poskytuje prů-měrnou užitkovost na úrovni kolem 37 kg. Doplňování zvířat probíhá po-zvolna tak, aby si zvykly nejen dojnice, ale též obsluha stáje učící se dodržovat správnou rutinu, která je v systému

V prostoru nad roboty jsou umístěny kanceláře a vyhlídková terasa

Tým AGRO-partner Soběslav, který akci připravoval

V úterý 26. května 2015 pořádala spo-lečnost AGRO-partner Soběslav po roč-ní přestávce akci na podporu prodeje

První polní den na louce u Němčic

AGRO-partner s. r. o., Květnová 506/2, 392 01 Soběslav, Tel.: +420 721 741 141, e-mail: tomashrusa@agropartner.cz

automatického dojení velmi důležitá, zvláště pokud se na denní směně podí-lejí pouze 4 zaměstnanci, zabezpečují-cí snadnou údržbu robotů, reprodukč-ní zákroky, péči o krávy v období po- rodu a o narozená telata. Během naší návštěvy jsme potkali ně-kolik profesních přátel z Lely a využili jejich přítomnosti k bližšímu seznáme-ní s výkonem farmy v manažerském programu T4C a též k získání infor- mací o konfiguraci stáje, technického

strojů na zpracování píce holandské značky Lely. Akce se konala ve spolu-práci se ZOD Němčice a vybrána byla

louka poblíž Němčic a Mahouše (u Netolic). Ti, kteří dorazili, si mohli všechny stroje prohlédnout, vyzkou-šet a samozřejmě nechyběla praktic-ká ukázka. Společnost AGRO-partner je současně výhradním prodejcem traktorů Steyr pro jižní Čechy, které byly na této akci také předvedeny.Premiérově jsme představili obraceč Lely Hibiscus 1515, který může mít pracovní šířku až 15 metrů, a také sběrací a senážovací vůz Lely Tigo XR 75 s maximální kapacitou 75 m3. V rámci akce nechyběl dětský koutek a občerstvení pro všechny. Již nyní se připravuje další ročník, který se bude konat v květnu roku 2016.

Kompletní reportáž z akce včetně foto-dokumentace najdete na webových strán-kách www.agropartner.cz

zázemí a o životě dojnic ve svobodném pohybu krav. Velmi ochotně nás proved-li celou stájí a prozradili několik svých zkušeností s řízením robotické farmy takovéto velikosti. I přes neobvyklé množství pro krávy ne-známých osob byl ve stáji klid, zvířata snášela čilý ruch velmi klidně, což bylo vidět i na neustálé obsazenosti všech 16 boxů.

Kompletní reportáž z akce najdete na webo-vých stránkách www.agropartner.cz

I N F O A G R O P A R T N E R

23C H O V S K O T U č E R v E N 2 0 1 5

CS03-Agropartner news.indd 23 05-06-15 15:03

24 24 C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5

Spolehlivost je naše síla

dvou nebo třínápravový víceúčelový návěs

Vhodné pro všechny typy materiálu - patentovaný systém vykládky - nízká

pohotovostní hmotnost

VELKÝ OBJEM VŠESTRANNOSTMNOHO VÝHOD

www.joskin.com

info@calfotel.com www.calfotel.com

VDK Products Moergestel, The Netherlands +31(0)13 - 513 36 17

Spokojené tele...Dit is de MultiLock, ons nieuwe product welke de montage van uw CalfOTel-accessoires vergemakkelijkt. De MultiLock houdt de speenemmer perfect op zijn plaats.

Onze vertrouwde CombiFeeder is ook helemaal vernieuwd! U kunt nu nóg effi ciënter uw kalveren voederen met hooi en krachtvoer.

Ter introductie hebben we een mooie actie met de MultiLock en de vernieuwde CombiFeeder. Kijk op www.calfotel.com voor meer info!Spokojený chovatel!

Vhodné ustájení je nezbytnou podmínkou úspěšného odchovu telat. Při vytváření produktů CalfOTel® je kladen důraz na tři základní požadavky, a to welfare, správný růst a péči, které zajišťují optimální podmínky úspěšného odchovu telat na Vaší farmě.

CS03_p24.indd 24 05-06-15 10:33

Pozvánka na letní výstavy

Stejně jako každý rok se i letos CRV Czech Republic, spol. s r. o. účastní řady výstav a chovatelských dnů, při-čemž některé pořádá. Rádi bychom po-zvali všechny chovatele, aby na někte-rou z výstav přijeli buď jako vystavo- vatelé se zvířaty, nebo jako diváci. Samozřejmě se budeme těšit na Vaši návštěvu na stánku CRV. Letos se kromě Národní výstavy české-ho strakatého skotu v Opařanech (kte-rá se konala ještě před vytištěním to-hoto čísla Chovu skotu) plánujeme účastnit oslav 25. výročí založení Sva-zu chovatelů českého strakatého skotu v Radešínské Svratce (3. 6.). Hned po-tom následuje Orlický pohár (4. 6., ten-tokrát v areálu Horal a.s. Hláska), pak již patnáctý Chovatelský den ve Zdisla-

vicích (18. 6.), Zemědělská výstava v Kra- lovicích (25. 6.) a souběžně Národní vý-stava hospodářských zvířat a zeměděl-ské techniky v Brně (25.–28. 6.). Na všech těchto akcích se můžete ob-čerstvit v našem stánku a navíc pro naše facebookové fanoušky máme při-pravený pěkný dárek – mikinu zcela zdarma. Jediné, co pro její získání mu-síte udělat, je zapsat se na naši zeď na facebooku a uvést, jakou velikost byste chtěli a na které z výše uvedených akcí si mikinu vyzvednete. Do Brna pak pro chovatele i studenty zemědělských škol chystáme malé pře-kvapení v podobě soutěže o ceny.Více informací k jednotlivým akcím se dozvíte na našich webových stránkách (www.crvcz.cz).

Uživatelé VeeManageru mají nyní mož-nost tvorby vlastních skupin zvířat a  také mohou hledat v detailu zvířete podle obojku nebo jména plemenice. Rozšiřuje se rovněž karta detailu zvíře-te o kartu plemenice a zdraví zvířete.Pro uživatele OVALERTu je nyní k dis-pozici nový report zdravotní upozornění zvířat, který ukazuje sníženou aktivitu příjmu potravy v procentech.Všechny tyto možnosti jsou také do-stupné pro uživatele CRV modulu.

CRV již dosáhla 100 zákazníkůV tomto měsíci, tj. dva roky od představení informačních pro-duktů, získala společnost CRV stého zákazníka na poli progra-mů na řízení stáda. Mezi ně patří VeeManager, Farmsoft a CRV mo-dul, který umožňuje integrovat služby CRV do vlastních progra-mů zákazníka. Celkem tedy tyto programy „obhospodařují“ více než 36 tisíc krav. Mimo výše uvedené programy na řízení stáda je stále nejpopulár-nější připařovací software Sire-Match, který využívá dlouhodobě přes 300 chovatelů skotu.

OVALERT a VeeManager se rozšiřují o další možnosti

Na výstavě v Opařanech pomáhali studenti Střední zemědělské školy Poděbrady

CRV svůj software neustále vylepšuje

25

I n f O C R V C z E C h R E P u b L I C

C H O V S K O T U č E R V E n 2 0 1 5

CS03-CRV news.indd 25 08-06-15 14:03

Spolupráce, která přináší mléko

Zemědělské družstvo Dolní Újezd

Zemědělské družstvo Dolní Újezd hos-podaří na 9 000 ha zemědělské půdy

v nadmořské výšce 350–600 m v průměr-ných klimatických a půdních podmín-kách. Krmné plodiny jsou pěstovány na třetině této výměry, přičemž kukuřice na siláž je pěstována na 1 000 ha, jetel na 800 ha a zbytek jsou louky. Z tržních plodin je nejvíce hektarů určeno pšeni-ci – 2  000 ha, ječmeni 1 500 ha, řepce 800 ha a máku 400 ha. ZD Dolní Újezd patří mezi největší producenty mléka v České republice. Na 4 střediscích chová celkem 2 250 dojnic s průměrnou užit-kovostí 9 840 litrů. Podnik se také zabývá

chovem drůbeže (100 000 ks) a chovem včel za účelem produkce medu. Dále zde byly vybudovány 3 bioplynové stanice o celkovém výkonu 2,5 MW, které řeší hnojnou koncovku u třech ze čtyř stájí.

Důvěra v De Heus se vyplatilaJedním z důvodů zahájení spolupráce ve výživě dojnic byla podle Jaroslava Za-vorala, zootechnika střediska Vidlatá Seč a Makov, dlouhodobá spokojenost s vý-sledky v chovu drůbeže, kde vycházela konverze až 1,58 kg. „Před čtyřmi lety jsme začali spolupracovat s firmou De Heus a.s. na středisku ve Vidlaté Seči,

kde se téměř ihned po začátku spoluprá-ce navýšila užitkovost o 1 litr při zacho-vání nákladů. De Heus dodává na tuto farmu bílkovinný koncentrát RUCOR, kterým dotujeme do krmné dávky NL a část minerálií. Výhod zde vidím hned několik. Základem je obrovská jednodu-chost pro všechny – pro mě, faremní zootechniky a hlavně krmiče. Krmná dávka pro nejužitkovější skupinu se skládá z 21 kg kukuřičné siláže, 18 kg jetelové senáže, 1 kg slámy, 7 kg mláta, 6,5 kg RUCORu, 3,5 kg obilní směsi, mi-nerálky, melasy a 0,4 kg chráněného tuku, což je pouhých 9 komponent. Se zařazením RUCORu do KD nám odpadly „kupičky“ bílkovinných krmiv, jako je řepka a sója. De Heus nám dováží pravi-delně 24 tun koncentrátu RUCOR a já mám jistotu v tom, že je to vždy čerstvé zboží, které mi zde dlouho neleží. Dále věřím ve stabilní kvalitu, stejně jako u drůbeže.“

Farma ve Vidlaté SečiVe Vidlaté Seči jsou holštýnské dojnice z převodného křížení a za minulý rok zde byla užitkovost okolo 10 000 litrů. Díky přístavbě skladovací jímky k bio-plynové stanici se zde musela zbourat část skladováku se stlaným ložem a doj-nice byly hned po otelení přemisťovány do haly s nevyhovujícími matracemi a špatným welfare. V úterý 11. 11. 2014 byly všechny dojnice z Vidlaté Seče pře-místěny během dopoledne do bývalého kravína v Litomyšli z důvodu zahájení stavby nové stáje pro 550 ks, která by se měla podle plánu otevřít v listopadu le-tošního roku. Již v sobotu byla dodávka mléka do mlékárny na litrech jako před stěhováním. Za první čtvrtletí 2015 byla v Litomyšli dosažena užitkovost 29,34 lit-rů na všechny dojnice při březosti 40 % po první inseminaci a nákladech na léčiva a  dezinfekci 0,25 Kč. To si vysvětlujeme přesunem krav do nezamořeného prostře-dí. Letošní uzávěrky od září 2014 do dubna 2015 vycházejí na úrovni 10 700 litrů při průměrném obsahu tuku 3,85 % a bílkovi-ny 3,31 %. Vidlatá Seč byla vyhlášena stájí s nejvyšší užitkovostí za uzávěrkový rok

Spolupráce Zemědělského družstva Dolní Újezd a De Heus a.s.

začala pomalu. Rozšiřuje se postupně na základě výsledků

a důvěry a není pouze jednostranná. Oboustranná spokojenost

v obchodních vztazích je velmi důležitá.

autoři Aleš Klusoň, De Heus a.s.

V Ý Ž I V A

Zootechnička Ing. Jana Vostrčilová, Jaroslav Zavoral a poradce De Heus a.s. Aleš Klusoň

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9C H O V S K O T U ř í j e n 2 0 0 926 26 C H O V S K O T U č e R V e n 2 0 1 5

CS03-De Heus feature.indd 26 04-06-15 15:44

2013/2014 pro okresy Svitavy, Ústí nad Or-licí a Rychnov nad Kněžnou. Jalovice zde telí ve věku 23,5 měsíce a v republikovém vyhodnocení se ty nejlepší umístily na 26., 28. a 35. místě.

Farma v MakověNa farmě Makov jsou krávy v nové stáji vybudované v roce 2003. Dojnice jsou zde v převodném křížení, kde u prvotel-ky je v průměru dosahováno 75% za-stoupení holštýnské krve. Užitkovost za první čtvrtletí 2015 je 27,33 litrů na všechny dojnice. Za minulý uzávěrkový rok byla dosažena užitkovost necelých 9 600 litrů při obsahu tuku 3,79 % a bíl-koviny 3,34 %. Zde začala spolupráce ve výživě s De Heus o půl roku později než ve Vidlaté Seči a to na základě spokojenosti s dosahova-nými výsledky. Krmí tady granulovaný, bílkovinný koncentrát TMR BALANCE, který obsahuje vše potřebné, včetně kompletního minerálního premixu, kro-mě obilí. Krmná dávka pro nejlepší sku-pinu dojnic se skládá z 19 kg kukuřičné siláže, 13 kg jetelové senáže, 1,5 kg slá-my, 7 kg mláta, 6,7 kg koncentrátu TMR BALANCE, 3,6 kg obilní směsi, 0,5 kg chráněného tuku a melasy. Výhody pou-žití tohoto koncentrátu jsou stejné – absolutní jednoduchost, rychloobrátko-vost krmiva, stabilní kvalita a minimali-zace chyb krmiče v porovnání se systé-mem krmení jednotlivými komponen- tami (sója, řepka, minerálka, soda, atd.). Při systému krmení koncentrátem TMR

BALANCE věří Jaroslav Zavoral lepšímu zamíchání minerálních látek do mícha-nice: „V každém soustu jsou stejné živi-ny.“ Výhodou obou koncentrátů je i to, že obsahují velké množství bílkovinných vstupních surovin (sójový, řepkový, slu-nečnicový extrahovaný šrot, řepkové vý-lisky, atd.), které bychom nebyli schopni na našich farmách ani reálně použít. Z  hlediska jednotlivých frakcí NL je to zcela jistě pro dojnice také výhodou.

De Heus umí vícAktivity De Heus zde nespočívají pouze ve spolupráci ve výživě dojnic. Letos ZD Dol-ní Újezd zaselo i 30 hektarů travní směsi Bestergrass, kterou De Heus v ČR distribu-uje za účelem výroby intenzivních trav-ních senáží. Tyto senáže mohou dosaho-vat vysoké hladiny dusíkatých látek (okolo 18 %) při vysoké koncentraci ener-gie, která může být na úrovni kukuřičné siláže. Od toho si slibujeme vyšší chutnost TMRky a vyšší žravost při pozitivním vli- vu na užitkovost a zdraví. Neuvažujeme o tom, že bychom senážemi z těchto trav plně nahradili jetelové senáže. Tím by nám odpadla předplodinová hodnota jete-le z hlediska poutání dusíku a výhoda ve střídání plodin. Bestergrassovou senáž hodláme do krmných dávek zařadit v dáv-ce 6–8 kg. Dále funguje i vzájemný ob-chod s obilím. Živočišná výroba spotřebu-je pouze 25 % z vyrobeného obilí. Jak udává ředitel zemědělského družstva Ing. Jiří Jeřábek: „De Heus je i naším dlou-hodobým odběratelem obilí. Minulý rok jsme s nimi zobchodovali 4 000 tun a to ještě musím zmínit pomoc společnosti De Heus, když nám dodali 1 000 tun nízko-DONové kukuřice, kterou nebylo jedno-duché minulý rok sehnat.“Závěrem lze říci, že se nám líbí filozofie společnosti De Heus. Říkají: „Vyrobte kva-litní objemy. Budete kupovat méně na-šich koncentrátů, nebo koncentráty lev-nější. Nám to nevadí. To je totiž cesta k přežití v tvrdém konkurenčním boji ve výrobě mléka.“ l

Tab. 1: Užitkovost krav z farmy Makov, duben 2015

Faremní zootechnik Petr Mráz a jeho svěřenkyně

Tab. 2: Užitkovost krav z Vidlaté Seče, únor 2015

stádium laktace 1–40 41–100 101–199 200–305 305 +součet nebo

průmĕr

počet dojících krav 1. lakt. 7 24 52 24 21 1282. lakt. 8 13 26 25 7 79

≥3. lakt. 2 29 37 27 5 100všechny lakt. 17 66 115 76 33 307průměrná produkce mléka 1. lakt. 30,4 30,8 31,8 28,6 23,5 29,6

2. lakt. 40,2 43,9 35,4 25,8 25,4 33,4≥3. lakt. 53,1 45,4 37,9 27 23,5 36,6

všechny lakt. 37,7 39,8 34,6 27,1 23,9 32,8

stádium laktace 1–40 41–100 101–199 200–305 305 +součet nebo

průmĕr

počet dojících krav 1. lakt. 12 32 32 32 7 1152. lakt. 4 13 24 27 9 77

≥3. lakt. 8 13 31 19 7 78všechny lakt. 24 58 87 78 23 270průměrná produkce mléka 1. lakt. 30,7 36,2 31,9 30,1 27,3 32,2

2. lakt. 40,5 45,9 36,5 28,2 21,4 33,6≥3. lakt. 47,4 45,4 38,6 30 27,3 37,1

všechny lakt. 37,9 40,4 35,6 29,4 25 34

C H O V S K O T U ú n o r 2 0 0 9C H O V S K O T U ř í j e n 2 0 0 9 2727C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5

CS03-De Heus feature.indd 27 04-06-15 15:44

28 28 C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

Bylo vědecky zjištěno a ověřeno, že výběrem hybridů kukuřice k výrobě siláže, lze ovlivnit nejen příjem sušiny u dojnic, ale i jejich užitkovost. Podle zdrojů z literatury, pokud zvýšíte stravitelnosti vlákniny resp. NDF u vaší kukuřičné siláže o 1 %, zvýší se příjem sušiny u dojnic o 0,168 kg, ale také se zvýší mléčná užitkovost o 0,249 kg FCM mléka (OBA a ALLEN 1999). Výběr hybridu kukuřice k výrobě siláže ve vašem zemědělském podniku je limitujícím faktorem nejen produkce, ale také zdraví zvířat. Protože kukuřice je plodina velmi závislá na podmínkách pěstování, je důležité ji hodnotit právě ve Vašich výrobních podmínkách, nebo podobných klima-tických podmínkách.

V současnosti výběr hybridů sledujeme hlavně v podnicích s intenzivní výživou dojnic. Jeden z podniků, kde danou problematiku sledujeme již delší dobu je také Agrospol Knínice u Boskovic, kde jsme hodnotili 20 hyb-ridů. Tímto způsobem bychom vás chtěli oslovit s nabídkou nezávislého sledování vybraných hybridů také ve vašich podmínkách.

Pro ukázku výstupu výsledků uvádíme v následující tabulce zjištěné hodnoty u 6 nejlepších hybridů z pohledu maximálního biologického výnosu zelené hmoty při sklizni (bez uvedení názvu hybridů) v loňském roce. U nejvýnos-nějších hybridů se obsah sušiny pohyboval v rozmezí 27,36 až 34,37 %, obsah škrobu se pohyboval v rozmezí 26,9 až 33,6 % v suš., a stravitelnost NDF v rozmezí 59,20 až 75,70 %. Tyto výsledky ukazují, že i když hybrid má vysoký výnos zelené hmoty v rozmezí 254 až 279 t.ha, tak kvalitativní uka-zatelé mají také vysokou variabilitu. Je tedy jen na pěstiteli, resp. chovateli (výsledná siláž je krmena zvířatům, tedy hlavním výnosem není produkce hmoty, ale produkce mléka), podle kterého kritéria si vyberete sledovaný hybrid k výrobě siláže, resp. produkci mléka jako tržní produkt.

6 nejlepších hybridů seřazených podle výnosu sušiny t.ha

HODNOCENÍ HYBRIDŮ KUKUŘICE NA SILÁŽ

Hybrid 1 2 3 4 5 6Sušina CR v % 31,95 28,41 32,01 29,97 34,37 27,36Sušina klasu v % 64,62 60,33 55,29 64,92 64,61 55,23Podíl suš. kl. CR v % 49,88 50,78 47,49 47,06 51,42 46,25Výnos suš. CR t.ha 279 278 262 255 254 254Výnos suš. zrna t.ha 140 141 124 120 130 118sušina v % 32,60 28,50 34,50 33,00 38,70 30,00škrob v % 31,00 26,90 33,60 29,90 34,60 28,90N-látky v % 8,20 7,70 7,80 9,00 8,40 8,00ADF v % 23,10 23,60 23,00 23,20 20,90 22,90NDF v % 43,80 44,50 43,20 44,90 40,60 43,90SOH v % 70,30 66,00 67,60 65,70 67,90 70,40SNDF v % 70,20 75,70 59,20 66,20 61,90 74,30

Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena VosynkováNutriVet, s.r.o., Vídeňská 1023, 691 23 Pohořelice

tel./fax: 519 424 247

www.nutrivet.cz

Při sklizni navrhujeme jednotlivé vybrané hybridy kukuřice na siláž odebrat vzorky řezanky od sklízecí řezačky u identifikovaného hybridu v množství cca 0,5 – 1 kg a tento vzorek zamrazit v mrazničce. Dále doporučujeme zvážit 3 x 10 reprezentativních rostlin jdoucích za sebou a zvážit hmotnost klasů z těchto rostlin. Po sklizni stanovíme u jednotlivých hybridů sušinu řezanky, obsah škrobu, obsah neutrálnědetergentní vlákniny NDF, ADF, SOH a stravitelnost NDF. A vy podle vašich priorit vyberete nadprůměrné hybridy do následující sezóny.

CS03_p28.indd 28 05-06-15 10:37

Ovalert můžete mít na své farmě i Vy

Systém nejen na řešení reprodukce

Uplynulo teprve půl roku a již 9 fa-rem využívá Ovalert pro zlepšení

reprodukčních parametrů svých stád. Jejich cílem je také snížení používá- ní hormonálních přípravků, kontrola zdravotního stavu a dalších zdravotních ukazatelů.

Ideální spojeníSystém tvoří špičkový hardware od spo-lečnosti NEDAP v kombinaci s progra-mem VeeManager od CRV. Spojením těchto systémů vzniká ideální kombina-

ce několika zdrojů dat, se kterými je možné dále pracovat. Chovatelé si mo-hou vybrat ze dvou typů respondérů – krčních a pedometrů. Každé z těchto za-řízení umí kromě říjové aktivity sledovat i další, zejména zdravotní ukazatele.

Pokročilé funkceU krčních respondérů je to sledování pří-jmu krmiva během 24 hodin, to zname-ná, že chovatel vidí nejen kolik hodin celkem zvíře v průběhu dne přijímalo potravu, ale také kolikrát se během dne

bylo nažrat. To vše je možné také porov-nat s příjmem stáda nebo skupiny zvíře-te.U pedometrů se nyní velmi rozšířila je-jich funkcionalita ve sledování aktivity zvířete během celého dne. Chovatel má možnost sledovat, kolik kroků dané zví-ře nachodí během dne, kolikrát si bě-hem dne lehne a kolik času stráví leže-ním a stáním. Vše je opět v porovnání s průměrem zvířete a s celým stádem. Monitoring říje nabízí optimální dobu inseminace s přesností minimálně 90 % včetně detekce tichých říjí. Samozřej-mostí je také historie předchozích vý-sledků říjové aktivity včetně zaznamena-ných inseminací.

Neustálý monitoringCelý systém funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Monitorování zvířat běží neustále a data jsou odesílána každých pět minut na hlavní jednotku. Každých 15 minut je pak vyhodnocována říjová aktivita a každých dalších 15 minut zdravotní ukazatele. Dosah jedné antény je minimálně 80 metrů, tj. systém doká-že pokrýt velké prostory a v případě po-třeby je k plnému pokrytí areálu možné instalovat i více antén. OVALERT je také možné použít pro pas-tevní systémy, kdy lze využít antény s dosahem jednoho kilometru. Spolehlivost a kvalitu daného systému také dokladuje záruka na respondéry a pedometry, kdy první 3 roky je 100% a další 2 roky 50%. Celková životnost respondéru je 8–10 let. Návratnost inves-tice se pak pohybuje od 1 do 4 let podle situace konkrétního chovu. V dalším článku Vás budeme informo- vat o výhodách kombinací s ostatními systémy. l

Společnost CRV Czech Republic začala od listopadu 2014

nabízet chovatelům po celé republice komplexní systém na

řízení reprodukce a zdraví.

autor Miroslav Duchoň

T E C H N O L O G I E C H O V U

Graf 2: Graf příjmu potravy

Graf 3: Grafy pohybové aktivity

Graf 1: Graf říjové aktivity

Graf 4: Grafy pohybové aktivity

2929C H O V S K O T U č E R V E N 2 0 1 5

CS03-CRV feature.indd 29 08-06-15 14:06

Nejčastější příčina syndromu snížené tučnosti mléka

Subakutní acidóza bachorového obsahu (SARA)

Poruchy bachorové fermentace snižu-jí produkci mléka, způsobují změny

ve skladbě mléka, mění jeho organolep-tické vlastnosti, narušují funkci jater a ledvin, vyvolávají zánětlivé procesy na sliznicích trávicího ústrojí a škáře paz-nehtní. Zvláště k významným změnám produkce a zdravotního stavu dojnic dochází v průběhu acidózy bachorového obsahu. Významným projevem subakut-ní bachorové acidózy je syndrom snížené tučnosti mléka. S touto problematikou se setkáváme ve většině chovů s vysokou

V komplexu produkčních chorob dojnic zaujímají významné místo

poruchy trávení v předžaludku – indigesce. Vedle jednoduché

bachorové indigesce to je především acidóza bachorového

obsahu, méně častá alkalóza bachorového obsahu a sporadicky

se vyskytující hniloba bachorového obsahu.

autoři Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl. ECBHM., VFU Brno, Ing. Václav Kudrna, CSc., VÚŽV Praha Uhříněves

Optimální koncentrace tuku v mléce předpokládá vyrovnanou výživu, správnou techniku

krmení a vyhovující mikroklima

Z D R A V Í

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 530 30 C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-SARA.indd 30 08-06-15 12:11

produkcí mléka, a to především v jarním a letním období, kdy dojnice v důsledku zvýšené teploty stájového prostředí trpí tepelným stresem. Udržet optimální koncentraci tuku v mléce je velmi ná-ročné a předpokládá vyrovnanou výživu, správnou techniku krmení, vyhovující mikroklima ve stáji a zabezpečení poho-dy zvířat.

Tučnost mlékaObsah tuku v mléce je snadno ovlivnitel-ný řadou faktorů, jako je plemeno, fáze laktace, zdravotní stav mléčné žlázy i je-dince a úrovneň výživy dojnic. Tuk se v mléce nachází v emulgovaném stavu a  je tvořen z 90–95 % triacylglyceroly. Další podíl tvoří fosfolipidy, cholesterol, glycerol a volné mastné kyseliny. 60–80 % mléčného tuku je výsledkem syntézy v mléčné žláze z prekurzorů tuku. Roz-hodující podíl tvoří prekurzory, které jsou výsledkem bachorové fermentace, jako je kyselina octová a kyselina másel-ná. Jistý podíl je tvořen uvedenými kyse-linami, které dojnice přijímá konzervo-vanou pící a tuky obsaženými v  krmi-vech. Významným zdrojem prekurzorů mléčného tuku jsou chráněné tuky zkr-mované dojnicím. Pro tvorbu mléčného tuku jsou využívá-ny i volné mastné kyseliny uvolňované z orgánového a podkožního tuku. Zvláš-tě v prvních 3 týdnech laktace, kdy jsou dojnice v negativní energetické bilanci, dochází k lipomobilizaci a uvolněné vol-né mastné kyseliny (NEMK) jsou využívá-

Optimální koncentrace tuku v mléce předpokládá vyrovnanou výživu, správnou techniku

krmení a vyhovující mikroklima

ny pro potřeby krytí energetické potřeby i pro syntézu mléčného tuku. S lipomo-bilizací se rozvíjí i ketóza a v tomto ob-dobí dochází ke krátkodobému význam-nému zvýšení koncentrace tuku v mléce. Po vyčerpání endogenních rezerv, kdy dojde ke zhoršení kondice dojnic, dochá-zí k poklesu koncentrace tuku v mléce.

Vznik SARASyndrom nízké tučnosti mléka se vyzna-čuje snížením obsahu tuku v mléce u klinicky zdravých dojnic během kratší-ho či delšího období. Vyskytuje se přede-vším u vysokoprodukčních dojnic hol-štýnského plemene. V důsledku působe-ní řady faktorů dochází k poruše tvorby mléčného tuku, který představuje hlav-ní energetickou složku mléka. Onemoc-nění je provázeno snížením produkce mléka, sníženou tučností a postupně se snižuje i koncentrace bílkovin. Rozhodující faktor vzniku syndromu snížené tučnosti mléka je porucha fer-mentačních procesů v bachoru, kdy se tvoří nedostatečné množství kyseliny oc-tové, hlavního prekurzoru mléčného tuku. K této situaci dochází při nevyrov-nané krmné dávce, kdy je zkrmováno vysoké množství koncentrovaných kr-miv s vysokým obsahem lehce stravitel-ných sacharidů při nevhodné strukturál-ní skladbě krmné dávky. Vzniká tak subakutní bachorová acidóza (SARA – subacute ruminal acidosis). Prevalence u dojnic v období první a druhé fáze lak-tace v našich chovech činí 20–40 %, při-čemž nejčastěji postihuje dojnice v obdo-bí 10. až 120. dne laktace, kdy výživa dojnic je velmi intenzivní a krmná dávka má vysoký podíl nestrukturálních sacha-ridů. Snaha chovatelů dosáhnout vysoké produkce mléka a udržet tuto produkci po dlouhou dobu laktace předpokládá intenzivní výživu dojnic. Krmné dávky s vysokým podílem koncentrovaných kr-miv jsou však velmi rizikové. Dojnicím vyhovuje směsná krmná dávka, kdy její sušina je tvořena 60 % z objemných a 40 % z jadrných krmiv. Při dobrém ma-nagementu výživy lze úspěšně volit po-měr zastoupení sušiny objemných kr-miv a koncentrovaných krmiv v poměru 55/45. Jestliže však podíl jadrných krmiv je příliš vysoký a poměr sušiny objemu a koncentrovaných krmiv je 50/50, či dokonce ve prospěch jadrných krmiv, bachor nezvládá tuto situaci a dochází k narušení jeho fyziologických procesů. V bachoru dochází k intenzivní fermen-taci a k tvorbě velkého množství těka-vých mastných kyselin (TMK), které se nestačí resorbovat, jejich koncentrace

v bachorovém prostředí se zvyšuje, sliny je nestačí neutralizovat a pH klesá. Opti-mální hodnota pH pro bachorovou mik-rofl óru, především pro celulolytické bakterie, je 6,2 až 6,8. Jakmile pH bacho-rové tekutiny klesne pod tuto hodnotu, prostředí bachoru se stává nepříznivým pro celulolytické bakterie i pro nálevní-ky a naopak se stává příznivým pro streptokoky a laktobacily. Uvedené bak-terie přeměňují glukózu na kyselinu mléčnou. Ta se špatně resorbuje, hroma-dí se v bachoru, významně snižuje pH bachorové tekutiny a je vysoce osmotic-ky aktivní. Při nízkém pH bachorového prostředí se přestanou rozmnožovat ce-lulolytické bakterie a nálevníci a snižuje se proces degradace strukturálních sa-charidů a produkce kyseliny octové. Koncentrace kyseliny propionové se zvy-šuje, koncentrace kyseliny máselné zů-stává relativně stejná. Kyselina mléčná se tvoří ve dvou formách (D, L). Při níz-kém pH bachorového prostředí se snižu-je počet bakterií, které za normálních okolností využívají kyselinu mléčnou, a tak brání poklesu pH. Kyselina mléčná se u přežvýkavců po resorpci do krve špatně metabolizuje, protože jaterní buň-ky ji nedokáží efektivně metabolizovat. Vysoká koncentrace kyseliny mléčné v ba-choru dráždí bachorovou sliznici, dochá-zí k hyperkeratóze sliznice a k zánětli-vým procesům. Subakutní bachorová acidóza dlouhou dobu uniká pozornosti, protože klinické příznaky jsou nevýraz-né, ale její prevalence je vysoká a zdra-votní a ekonomické dopady značné.

DiagnostikaSubakutní bachorová acidóza je defi no-vána jako porucha bachorové fermenta-ce, při které dochází ke snížení pH ba-chorové tekutiny na hodnotu nižší než 5,6. Toto snížení trvá minimálně 3 hodi-ny v průběhu dne. Nejedná se tedy o per-manentní pokles pH, ale o střídání sníže-né hodnoty s hodnotou fyziologickou. Proto bývá nástup klinických příznaků zpožděn až o několik týdnů. I analýza bachorové tekutiny, pokud se opírá pou-ze o stanovení pH, nemusí být vypovída-jící, protože snížené pH bachorové teku-tiny se vyskytuje pouze po několik hodin v průběhu dne a v ostatní dobu je ve fyzio-logickém rozmezí. Větší význam má sta-novení celkové sumy TMK a jednotlivých kyselin a kyseliny mléčné. Významné je i permanentní monitorování pH bacho-rového obsahu pomocí elektrod umístě-ných v bachoru, s telemetrickým přeno-sem dat. Prozatím se používá v experi-mentálních studiích.

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 9C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5 3131C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-SARA.indd 31 08-06-15 12:11

Změny v zastoupení TMK jsou charakte-ristické poklesem podílu kyseliny octové a zvýšením koncentrace kyseliny propio-nové. Celková suma TMK bývá při horní hranici normy, nebo mírně zvýšená. Po-čet nálevníků je nízký. Koncentrace ky-seliny mléčné je mírně zvýšená, převáž-ně se pohybuje od 5 do 20 mmol/l, nikdy nedosahuje hodnot nad 40 mmol/l, což jsou hodnoty typické pro akutní acidózu bachorového obsahu.Důsledky SARA jsou značné. Zahrnují sníženou žravost, pokles produkce mlé-ka a především sníženou koncentraci tuku v mléce, a to na 3,2 až 2,8 %. Vlák-

nina krmné dávky je špatně trávena a vy-lučuje se výkaly. Výkaly jsou řídké kon-zistence a mají světlou barvu, pH výkalů je mírně kyselé (6–6,9). V průběhu ba-chorové acidózy vznikají v bachorovém prostředí různé metabolity, jako je endo-toxin, histamin, tyramin a metanol. Ky-selina mléčná a uvedené metabolity způ-sobují záněty bachorové sliznice a po resorpci do krve vyvolávají acidémii a záněty, především na škáře paznehtní (laminitidy) a v játrech. Narušená slizni-ce bachoru propouští patogeny, jako je například Fusobacterium necrophorum, Arca-nobacterium pyogenes, Streptococcus spp., E. coli a další, které se portálním oběhem dostávají do jater, kde vyvolávají mnoho-četné abscesy. Ty se mohou vyskytovat i v ledvinách a plicích. SARA se vyskytuje i u býků ve výkrmu, kdy krmná dávka obsahuje vysoký podíl jadrných krmiv a nedostatek efektivní vlákniny.

VýskytSledování prokázalo, že SARA se častěji vyskytovala u dojnic v období rozdojová-ní, než u dojnic na vrcholu laktace. Tato skutečnost svědčí o nedostatečné adap-taci bachorové sliznice a bachorové mik-rofl óry na koncentrovanou krmnou dáv-ku. Krávy v období přípravy na porod vyžadují krmnou dávku s jistým podí-lem jadrných krmiv (3–5 kg), aby se bachor adaptoval na krmnou dávku s vy-sokým podílem jadrných krmiv v popo-rodním období. Zkrmování jadrných krmiv vede k adaptaci bachorové mikro-fl óry a v důsledku zvýšené koncentrace kyseliny propionové v bachoru dochází ke stimulaci růstu bachorových papil a  tím ke zvětšení absorpční plochy pro resorpci TMK. Nedostatečně připravený bachor na intenzivní výživu v období laktace nestačí resorbovat vytvořené TMK, ty se v něm kumulují a dochází k  poklesu pH bachorové tekutiny. Pro-středí se stává nepříznivé pro celulolytic-ké bakterie a nálevníky, mění se zastou-pení jednotlivých TMK a začne se rozvíjet subakutní bachorová acidóza. Ve sledovaných chovech krmná dávka v období přípravy na porod obsahovala 3 kg jadrných krmiv a v období rozdoje 6 kg jadrné směsi. V období vrcholu lak-tace činil podíl koncentrovaných krmiv ze sušiny krmné dávky 46 %. Struktura krmných dávek byla vyhovující, rovněž tak i kvalita jednotlivých krmiv. Vysoký výskyt subakutní bachorové acidózy v období rozdoje je zřejmě důsledkem nedostatečné adaptace bachorové slizni-ce i bachorové mikrofl óry na koncentro-vanou krmnou dávku. V období vrcholu laktace, v našem sledování v 62. až 120.

dnu laktace, byla frekvence výskytu SARA nižší, i když zastoupení koncent-rovaných krmiv bylo vysoké. V této době byla již bachorová mikrofl óra lépe adap-tována na koncentrovanou krmnou dáv-ku a zřejmě i resorpce TMK byla vyšší. Z uvedených výsledků sledování vyplý-vá, že je potřebné v chovech vysokopro-dukčních dojnic věnovat větší pozornost prevenci, a to již v období stání na sucho, které je pro zdravotní stav dojnic po po-rodu i produkci mléka zásadní. I když se názory na výživu v období přípravy na porod liší, zkušenosti z chovů s dobrým managementem jednoznačně hovoří o nutnosti správné přípravy na porod a nastupující laktaci. Krmná dávka v ob-dobí přípravy na porod musí být stimu-lační pro bachorovou mikrofl óru i slizni-ci bachoru. Zvýšené riziko vzniku bachorové acidó-zy je v letním období, kdy směsná krmná dávka ztrácí ve stáji vodu a dojnice krm-nou dávku přebírají. Konzumují tak vět-ší podíl jadrných krmiv, což vyvolává poruchy trávení v předžaludku. V době tepelného stresu dojnice spotřebovávají zvýšené množství energie na udržení op-timální tělesné teploty. Pokud dojnice nemají možnost se chladit, zvyšují frek-venci dechu a tím spotřebovávají velké množství energie ve formě acetátu, kte-rý pak chybí pro syntézu mléčného tuku. Tepelný stres u dojnice zvýší frek-venci dechu z 20–40 na 80–100 dechů za minutu.

PrevenceZákladem prevence subakutní bachoro-vé acidózy u dojnic je správná příprava na porod a tomu odpovídající krmná dávka, vhodná struktura krmné dávky s dostatečným množstvím částic s dél-kou 2 až 4 cm, optimální sušina TMR (50–55 %), správný poměr sušiny objem-ných a koncentrovaných krmiv (60/40, resp. 55/45). Vhodné je zařazení chráně-ných tuků, probiotik a pufrů do krmné dávky. Dotace 200–300 gramů chráně-ných tuků (Megalac) v kombinaci s kva-sinkami Saccharomyces cerevisiae v krátké době zvýšila koncentraci mléčného tuku z 3,46 % na 3,78 %. Jistý efekt je dosaho-ván i volným konzumem bikarbonátu sodného dojnicemi. Rovněž se osvědčilo zkrmování bavlníkového semene. Velmi důležitá je optimální struktura krmné dávky, kterou lze docílit zkrmováním ře-zané slámy a v létě zvlhčováním TMR, aby se zabránilo přebírání. S úspěchem lze použít i syrovátku a glycerol. Dopo-ručit můžeme i předkládání směsné krmné dávky v nočních hodinách. lPoužitá literatura je k dispozici u autorů článku

C H O V S K O T U Ú N O R 2 0 0 932 V E E T E E L T J A N U A R I 1 / 2 2 0 0 9

Z D R A V Í

32 C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-SARA.indd 32 08-06-15 14:13

Otcem býčka je stále populární otec býků NEO-282 Mountfield SSI Dcy

Mogul a matkou plemenice Dobronin Allicia 28. Býk je genomován s výborný-mi hodnotami v USA (04/2015) GTPI 2451, NM 610.

Genomické hodnoty Dobronin Titan byl genomován v USA v lednu 2015. Bohužel při publikaci dub-nových hodnot došlo k administrativní chybě a býk je na www.dairybulls.com publikován pouze pod číslem (CZEM000862919061) a jméno chybí. Titan pochází z velmi zajímavé kombina-ce (Mogul x Snowman) a přináší zajímavé hodnocení fitness, typu i produkce, bez slabých míst. Titana je možno čerpat v rámci Flexi nabídky.

Rodina Dobronin Allicia Velmi rozvětvený původ Dobronin Allicia vznikl dovozem embryí ze světoznámé holštýnské rodiny, americké legendy NEB-460 Norrielake Cleitus Luke. V desá-té generaci najdeme plemenici Norrielake Valiant Cheer EX-91, která je matkou Luka. V roce 2005 bylo dovezeno cel-

kem 5 embryí, ze kterých se narodily tři jalovičky: Dobronin Allicia 1, Allicia 2 a Allicia 3. Plná sestra praprabáby Titana, Dobronin Allicia 3, dosáhla vynikajícího hodnocení v typu VG-89 a průměrné užitkovosti za 6 laktací (298 dní) 11 221 kgM s 3,96 %T a 3,17 %B, při indexu stáda 118 na 1. lak-taci a věku při prvním otelení 25/15. Její dcera Dobronin Allicia 5 VG-87 (Roumare) se objevila mezi nejlepšími genomickými plemenicemi v Evropě – 32. místo dle GTPI s hodnotou 2151, NM 503 a typ 3,39 (duben 2011). Allicia 5 byla hodnocena za vemeno známkou VG-89 a její užitkovost za dvě ukončené laktace je 12 410 kgM při 4,17 %T a 3,24 %B, s indexem stáda 133 (1. lakt.) a věku při prvním otelení 26/14. Vnučka Allicie 3, Dobronin Allicia 16 (AltaOtto x Zenith), byla v srpnu 2011 vy-hodnocena mezi třicítkou nejlepších jalo-vic v Evropě dle GTPI – 29. místo s GTPI 2290, NM 714 a typem 2,82.Když se blíže podíváme na rodinu Titana, určitě nás zaujme jeho praprabába, vyni-kající Dobronin Allicia 2 VG-88. Tato mat-ka býků dosáhla průměrné užitkovosti za 4 laktace (305 dní) 12 049 kgM s 3,70 %T

a 3,13 %B, IS na 1. laktaci 128 a věku při prvním otelení 25/13. Z jejích samičích potomků byla nejlépe genomicky hodno-cená matka Titana – Dobronin Allicia 28, která byla v květnu 2012 třetí nejlepší ja-lovicí v Evropě genomovanou v USA dle indexu GTPI s hodnotami GTPI 2379, NM 778 a typem 2,39.

Zajímaví býci ze stejné rodinyZe stejné rodiny jako Titan pocházejí také další velmi zajímaví genomičtí býci. Stále v nabídce je plný bratr matky, NEO-294 Dobronin Powman, narozený 2011, který drží na svůj věk stále vynikající genomic-ké hodnocení USA (04/2015) GTPI 2114, typ 1,38. Ze stejné rodiny (prabába opět Dobronin Allicia 2) pochází také NEO-401 Dobronin Rembrandt (Snowman x Planet x Roumare) narozený 2012, který byl po- užíván v testaci v polovině roku 2014. l

Holštýnský aristokrat z rodiny Norrielake C. Luke

Dobronin TitanOd března 2015 jsou k dispozici první inseminační dávky od

výborného genomického plemeníka NEO-471 Dobronin Titan.

Jedná se o nejlepšího syna narozeného matce v České republice.

autor Roman Hruda

Dobronin Allicia 12 – polosestra báby

NEO-471 Titan

Norrielake Valiant Cheer(o. Valiant)

Norrielake Ned Boy Elegant(o. Ned Boy)

Norrielake Leadman Ace(o. Leadman)

Norrielake Jed Milky(o. Jed)

Laareind Durham Miller(o. Durham)

Huijben Allen Alicia(o. Allen)

Dobronin Allicia 2(o. Shottle)

Dobronin Allicia 4 (o. Roumare)

Dobronin Allicia 13(o. Jeeves)

Dobronin Allicia 28(o. Snowman)

Dobronin Titan(o. Mogul)

3333C H O V S K O T U Č E r v E N 2 0 1 5

CS03-holstein offer.indd 33 08-06-15 11:58

MIKROP ČEBÍN a.s. 664 23 ČEBÍN 416, Česká republika

tel.: 549 213 930, fax: 549 424 312 – objednávky e-mail: objednavky@mikrop.cz

web: www.mikrop.cz

Jsme držitelé certifi kátu ISO 9001:2009 a ISO 14001:2005

• Premixy doplňkových látek• Minerální krmiva• Doplňková krmiva• Minerální lizy a lizy instantní• Mléčné krmné směsi TELMILK• Medikované premixy a krmiva pro všechny druhy a kategorie hospodářských zvířat zejména pro skot, prasata a drůbež

Hobby program:• pro chovatele ovcí, koní, holubů, králíků, drůbeže a jiných zvířat chovaných v drobnochovech• pro rybáře vnadicí směsi pro sportovní rybolov• kompletní sortiment výživy pro koně• doplňková krmiva pro lesní zvěř• STOPRATOX – návnady a nástrahy pro hubení hlodavců

NOVINKA• Sortiment produktů pro optimalizaci výkonu bioplynových stanic

MIKROP ČEBÍN a.s.

Srdečně Vás zveme na Národní výstavu hospodářských zvířat a zemědělské techniky,

která se koná 25.-28.6. 2015 v Brně. Těšíme se na Vás v pavilonu P!

mikrop_inzerce_vseo_210x297.indd 1 25.05.15 10:11CS03_p34.indd 34 04-06-15 14:27

Každý někdy začínal, ale už ne všichni to mají v živé paměti. Já mám jeden ta-kový začátek za sebou, přesněji řečeno se s ním stále ještě potýkám.Mé jméno je Zdeňka Kubínová a v na-šem „skoťáckém týmu“ jsem služebně nejmladší. Jako člen se totiž můžu ofici-álně titulovat od srpna 2014. Ale i za tu krátkou dobu jsem toho stihla vidět, slyšet, poznat a naučit se docela dost. Můj úvodní program byl značně nabitý. Jen si to zkuste představit: během 3 mě-síců 4 státy, 12 000 km v autě a bezmála 5 tis. km letadlem. A proč tohle všech-no? Moje vedení přišlo s ideou školicího programu. A ne jen tak ledajakého.Začátek byl pozvolný a odehrával se v ČR – s kolegy na jejich podnicích, ve stájích i na polích, se zootechniky i bez nich. Padala velká spousta dotazů, kte-ré měly prověřit mé znalosti. Občas byly dosti matoucí, ale základním úko-lem bylo něco nového se naučit.Intenzivnější část ale na sebe nenechala dlouho čekat. Trvalo to jen 14 dní a byl

tu první zahraniční výjezd. Zahřívací kolo se konalo v Polsku. Tam jsme začí-nali od samotného základu, objemných krmiv. Spoustu času jsme strávili disku-zí nad tím, jak poznat kvalitu. Pro ná-zornější ukázku jsem navštívila i jednu z laboratoří pro jejich rozbory. Nenechali mě ani vychladnout a hned jsem cestovala do Holandska. Pro získá-ní uceleného obrazu jsem si prošla všechny spolupracující firmy. Podrobi-la jsem se přednášce v BLGG, která nám zajišťuje rozbory objemných krmiv, a  stejně tak i v Barenbrugu, osivářské firmě, která nám skládá travní směsi. Následovala návštěva Nukamelu, kde se vyrábí mléčné náhražky. A to vše proto, abych měla co nejautentičtější předsta-vu o celém systému. Po této části už ale přišlo to, nač jsem se těšila – farmy. Ať už v Polsku, Holand-sku či v Belgii, konečně jsem mohla srovnávat s tím, co jsem znala z Čech, a těšit se z toho, co je na této práci zá-bavné – sledovat zvířata, hledat slabé

Výživáři společnosti De Heus vytvořili pro tuto fázi odchovu speciální plán – PRELACTO PLÁN. Jde o plán péče o krá-vy v tranzitním období. Řeší nejkritič-tější období a s ním spojené problémy okolo telení, stejně jako zabezpečení optimální kondice krav pro snadný a rychlý nástup do nové laktace. Tento plán je rozdělen na čtyři fáze:Konec laktace (drying off) – poslední týdny laktace: období konce laktace dává zá-klad pro následnou očekávanou laktaci.

Začátky skoťáckého juniora

Tranzitní období – zásadní fáze odchovu dojnic

De Heus a.s. • Marefy 144 • 685 01 Bučovice • Česká republikaTel. +420 517 307 701 • Fax +420 517 307 702 • info@deheus.cz • www.deheus.cz

články jejich chovu a přemýšlet nad mož-nostmi zlepšení. S přibývajícím časem ubývalo dotazů, které mě měly trochu mást, a přibývalo těch věcných, které měly zjistit, kolik jsem se toho naučila.Můj úvodní program je už ale za mnou a mně nezbývá nic jiného, než zúročit na-brané zkušenosti na Vašich farmách.

Zdeňka Kubínová

Cílem tohoto období je dosažení správ-né fyzické kondice krav. Pro dosažení tohoto požadavku je nezbytná kontrola krmných dávek ve druhé polovině lak-tace, a to především u červenostrakaté-ho skotu, který má větší sklon k tučně-ní. Optimální kondice vyjádřená jako BCS je v tomto období 3,5. Toto období je také vhodné k úpravě paznehtů.Začátek stání na sucho (far-off) – prvních 4–6 týdnů stání na sucho: v průběhu této fá- ze je podstatné poskytnutí odpočinku

a času na regeneraci tkáně mléčné žlázy před další laktací. Poskytněte kravám odpovídající produkty a zabezpečte dob-rou hygienu prostředí, zejména lehár-ny. Dostatečný příjem sušiny objem-ných krmiv je také nezbytný.Příprava na otelení (close-up) – poslední 2–3 týdny před otelením: fáze přípravy na ote-lení je zaměřena na prevenci problémů při otelení a bezprostředně po něm a  na dobrý start do laktace. Efektivita výsledků této fáze je přímo závislá na vybalancování krmné dávky v tomto ob-dobí. Redukce kation-aniontové balan-ce (DCAD) je prevencí mléčné horečky. Start laktace (early-fresh) – první 2–3 týdny laktace: cílem je zabezpečení bezproblé-mového startu do nové laktace. Je ne-zbytné rychle zvýšit příjem sušiny krm-né dávky oproti období stání na sucho. Pokud používáme krmiva určená pro toto období, která mají optimalizovaný poměr energie a proteinů, a navíc správ-ně stanovíme krmnou dávku, lze očeká-vat brzký nástup vysoké produkce.Chcete-li se dozvědět více o PRELACTO PLÁNU, kontaktujte naše specialisty.

35C H O V S K O T U Č e r v e n 2 0 1 5

i n F o D e H e u s

CS03-de heus news.indd 35 05-06-15 15:10

25 let úspěchů českého šlechtění

TOP montbéliarde z České republiky

Novodobá historie podniku začala v roce 1990. Kolovečtí chovatelé si sta-

novili jasný chovný cíl, který se jim poda-řilo ve velice krátké době naplnit. Priori-tou bylo ozdravení chovu od IBR, zlepšení mléčné užitkovosti krav a výkrm býků.

Nové stádoPočátek nového stáda krav byl dán náku-pem březích jalovic z Francie v roce 1990. Nejlepší krávy z tohoto nákupu byly vyu-

Zemědělská a.s. Koloveč je producentem špičkových jalovic

i býků plemene montbéliarde pro šlechtitelský program CRV.

autor Danuše Kolářová

R E P O R T Á Ž Z F A R M Y

žity jako dárkyně embryí a jako příjemky-ně byly využívány téměř všechny jalovice. Ročně tak bylo prováděno až 700 přenosů a postupně se stále zvyšovala úroveň dár-kyň, až byly vyplachovány hlavně matky býků. Nejpočetnější rodina, vzniklá právě s využitím embryotransferu, čítá 329

Chovatelský den na farmě Příkřice

Vpravo nahoře: Přivítání na chovatelském dni

Vpravo dole: Úvodní slovo

36 C H O V S K O T U č E R V E n 2 0 1 5

CS03-fleckvieh offer.indd 36 05-06-15 13:31

potomků, přičemž špičková matka býků CZ 102289 301 dala do chovu 77 telat a vynikající dárkyní byla i její matka – CZ 000911 301, která také působila jako matka býků. V souvislosti s výrazným zlepšováním genetické úrovně stáda do-cházelo i ke zlepšování dalších chovatel-ských podmínek, hlavně ustájení a výživy.

kontr. rok norm. laktací kgM %T kgT %B kgB mezid.

1999/2000 533 6 845 3,94 269 3,52 241 3832009/10 746 8 369 3,65 305 3,48 291 3912010/11 790 8 836 3,64 321 3,51 310 3982011/12 796 9 034 3,74 338 3,46 312 3942012/13 817 9 187 3,79 349 3,41 313 3942013/14 751 9 023 4,09 369 3,47 313 393

Tab. 1: Vývoj v KU krav

Vývoj užitkovosti a počtu krav ukazuje tabulka č. 1.

Chovatelské úspěchyCílevědomá práce chovatelů v Kolovči při-nesla celou řadu úspěchů. K těm význam-ným patří úspěšná účast na výstavách, dvojnásobné vítězství v soutěži Svazu

chovatelů českého strakatého skotu a pro-dukce celé řady vynikajících býků ve spo-lupráci s CRV Czech Republic. Doposud nejznámějšími z nich jsou Radi 71, Alon, Bonsai, Burak, Dewalt, Epocha, Galileo, Gymnasta, Harley a Ibishek. Celkově se za posledních 15 let prodalo v ČR i v za-hraničí již 500 tisíc inseminačních dávek od býků narozených v tomto chovu. Ob-rovský podíl na těchto úspěších má pan Josef Laitl, který se budování a propagaci chovu plně věnoval. V dnešní době je v tomto chovu velice dobře fungující tým lidí, který ví, co chce. Od letošního roku předal pan Laitl zootechnickou práci svému nástupci Ing. Petříkovi.

Prezentace chovuOpravdu zdařilou akci uspořádala Země-dělská a.s. Koloveč koncem dubna. V rám-ci Chovatelského dne na farmě Příkřice bylo pro návštěvníky připraveno 99 krav rozdělených do skupin. Obdiv sklidily vy-sokoužitkové a dlouhověké krávy, počet-né skupiny dcer po býcích z chovu, matky býků, ukázka dvou rodin, dcery po býcích používaných pro produkci plemenných býků i výstavní skupina dcer Valfina. O vysoké prestiži svědčí i zájem Francou-zů o plemenný materiál z tohoto chovu. l

Stáj Příkřice

Předvádění krav z chovu

3737C H O V S K O T U č e r v e n 2 0 1 5

CS03-fleckvieh offer.indd 37 05-06-15 13:31

C H O V A T E L S K É V Ý S TA V Y A A K C E

Výživa a krmení

Září (4. 9. 2015) – Hlavním tématem příštího čísla bude výživa a krmení. Přečtete si také článek o jednom chovateli z USA, který během 15 let navýšil stavy chovaného skotu na 10 000 krav.

V P Ř Í Š T Í M Č Í S L E N A J D E T E

Letní pohoda na farmě pana Jiřího Petersika v PojedechFoto: Martina Sasáková

Časopis Chov skotu je vydáván šestkrát ročně společností CRV Publishing.

Redakce:CRV Czech Republic, spol. s r. o.Vídeňská 340, 252 42 Vestectel.: +420 244 912 201fax: +420 244 102 530 e-mail: info@crvcz.cz

Vydavatel: CRV Publishing, v zast. Rochus Kingmans Šéfredaktor: Jaap van der Knaape-mail: jaap.van.der.knaap@crv4all.comRedakce:Ing. Simona Burešová, Ph. D.e-mail: bures.simona@seznam.czMetoda spol. s r. o.e-mail: metoda@metoda.cz

Inzerce:Tiskárna Didot, spol. s r. o., Jana Jaskulkovátel.: +420 602 728 388 / +420 543 215 538fax: +420 515 550 948e-mail: jaskulkova@tiskarna-didot.cz

Grafické zpracování:Veeteelt, P.O. Box 454, 6800 Arnhem, the Netherlandstel.: +31 26 38 98 821 fax: +31 26 38 98 839 e-mail: veeteelt@crv4all.com

Tisk:Tiskárna Didot, spol. s r. o., Trnkova 119, 628 00 Brno-Líšeňtel.: +420 543 215 538e-mail: info@tiskarna-didot.cz

Chov skotu je zdarma doručován zákazníkům společnosti CRV Czech Republic, spol. s r. o. a partnerských organizací Jihočeský chovatel, a.s., Reprogen, a.s., De Heus a.s. a AGRO-partner s.r.o. prostřednictvím pracovníků plemenářských středisek společnosti CRV Czech Republic nebo pracovníků partnerských organizací. Ostatní zájemci jej mohou získat zdarma na výstavách nebo prezentacích společnosti CRV Czech Republic.

Fotografie:Z archivu Veeteelt, CRV Czech Republic, spol. s r. o., partnerských organizací, Mark Pasveer (8), Anna Marcinková (11-13) a BVV Brno (20-22) .

Prohlášení:Vydavatel neodpovídá za názory vyjádřené autory jednotlivých příspěvků, ani nemusí zcela sdílet názory těchto autorů. Snahou vydavatele je poskytovat prostřednictvím Chovu skotu pravdivé a přesné informace. Přesto nemůže být vůči společnosti uplatňována žádná odpovědnost za chyby v obsahu jednotlivých příspěvků. Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být použita jakýmko-liv způsobem bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.

MK ČR E 15326ISSN 1801-5409

10.–11. června German National Show, Oldenburg (Německo)16. června Základní výběry a dražby masných býků, Osík18. června Chovatelský den Zdislavice20. června CRV Koe-Expo, Den Bosch (Nizozemsko)25. června Zemědělská výstava Kralovice25.–28. června Národní výstava hosp. zvířat a zemědělské techniky, Brno2.–4. července Danish National Show, Herning (Dánsko)8.–9. července Livestock Event, Birmingham (Velká Británie) 15.–18. září Space, Rennes (Francie)29. září–3. října World Dairy Expo, Madison (USA)6.–15. listopadu Royal Winter Fair, Toronto (Kanada)

K O N T A K T Y

38 C H O V S K O T U Č E R V E N 2 0 1 5

CS03-contacts.indd 38 08-06-15 13:25

CS03_p39.indd 39 04-06-15 15:33

CRVCZ.CZ

Jak efektivně vyhledávat říje a

sledovat zdraví krav?

NÁSTROJ PRO EFEKTIVNĚJŠÍ ŘÍZENÍ STÁDAOvalert je unikátní systém sledující říje a zdravotní stav krav a jalovic 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a to v kombinaci s dalšími datovými zdroji, jako např. kontrola užitkovosti, inseminace, centrální evi-dence atd. Vysoká spolehlivost systému je prověřená na více než 1000 farmách.

Podrobnější informace získáte u zástupců společnosti CRV nebo na www.rizenistada.cz.

214-15 Ad Chov Skotu-JUN.indd 1 04-06-15 10:11