Kè 20,� 5776 KVÌTEN 2016 ROÈNÍK 78

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

NISANIJAR

Pøi èetbì nìmeckého �anghajského Heraldu. Foto © Arthur Rothstein Archive.K èlánku �anghajské útoèi�tì na str. 8�9.

PINKASOVA SYNAGOGA�idovská obec v Praze si dovoluje vása va�e pøátele pozvat na vzpomínkovouakci na obìti genocidy �idù u pøíle�itostidne Jom ha-�oa 5776 (2016), která se konáve ètvrtek 5. kvìtna v 10.00 hodin v Pin-kasovì synagoze. �op

JOM HA-�OADen vzpomínání na obìti holokaustu �Jom ha-�oa � tradiènì pøipomíná ve veøej-ném prostoru Institut Terezínské iniciati-vy. Dne 5. kvìtna ve spolupráci s regionál-ními partnery poøádá 11. roèník veøejnéhoètení jmen obìtí holokaustu v jedenáctimìstech Èeské republiky � Praze, Blatné,Brnì, Havlíèkovì Brodì, Kolínì, KutnéHoøe, Liberci, Litni u Berouna, Plzni, Olo-mouci a Su�ici. Zá�titu nad akcí pøevzalministr Jiøí Dienstbier a zástupci místníchsamospráv. Ètení v Praze se koná na ná-mìstí Jiøího z Podìbrad a zaèíná (stejnìjako v dal�ích mìstech) ve 14 hodin a po-trvá dvì a� tøi hodiny.

Tématem leto�ního 11. roèníku je Pomoclidem v nouzi. Institut Terezínské iniciativyve spolupráci s regionálními partnery pøi-pravuje informaèní materiál, vìnovaný té-matu leto�ního roèníku a zároveò historiia významu ètení jmen obìtí holokaustuÚèastníci akce budou moci nahlédnout dopamìtních knih obìtí holokaustu a dal�íchtematických publikací. Více informací na-leznete na www.terezinstudies.cz.

its

TRYZNA V TEREZÍNÌTerezínská iniciativa a Památník Terezínzvou na pamìtní tryznu, která se konáv Terezínì v nedìli 15. kvìtna. Odjezd au-tobusu v 8.30, sraz v 8.15 v ulici na Flo-renci. Rezervace míst na tel. 222 310 681(kanceláø TI). ti

RADA F�O 1/2016První leto�ní zasedání Rady F�O v ÈR seuskuteènilo 30. dubna v Praze. Pøi zaháje-ní bylo pøítomno 25 èlenù rady a zastou-peno bylo 7 obcí. Na programu jednání,které øídil pøedseda federace Petr Papou-�ek, bylo osm bodù: 1/ Kontrola zápisuz posledního jednání, 2/ Plnìní rozpoètuF�O za rok 2015, 3/ Informace o pøevodudomu �O Ústí nad Labem a vyøe�ení dlu-hu �O Ústí, 4/ Revitalizace �idovskýchpamátek, 5/ Bezpeènost, 6/ Rozdìlení fi-nancí na rok 2017, 7/ Zástupce F�O v DR�MP, 8/ Rùzné.

1/ Kontrola zápisu z posledního jednání� Pøedsedající konstatoval, �e úkoly bylysplnìny a doplnìný rozpoèet F�O na rok2016 byl rozeslán èlenùm rady.

2/ Plnìní rozpoètu F�O za rok 2015 �Rozpoèet F�O je plnìn podle plánu. Vestøedisku sekretariát se pøíjmy i výdajezvý�ily díky pøijatým darùm na konkrétníèinnosti. Celkovì do�lo k úspoøe 511tisíc Kè, kterou pøedseda navrhl pøesunoutdo zøízeného garanèního fondu na sociálníúèely. Návrh usnesení: RF�O schvalujenavý�ení garanèního fondu o 511 tis. Kè.Hlasování: Pøítomno 27 èlenù rady; proschválení nutno 14 hlasù; v�ech 27 hlasùpro � usnesení bylo schváleno.

3/ Informace o pøevodu domu �O Ústí nadLabem a vyøe�ení dluhu �O Ústí nad La-bem � P. Papou�ek rekapituloval kroky, kteréF�O ve vìci záchrany domu, sídla �O Ústí,podnikla. �O Ústí darovala nemovitost, zatí�e-nou zástavou, federaci. Byl podán návrh nazmìnu vlastníka v KN. Dr�itel zástavy postou-pil pohledávku federaci za dohodnutou cenu 5mil. Kè. Soudu bylo proto navr�eno zastaveníøízení o naøízení soudního prodeje, soud odro-èil øízení na neurèito. Tím je zaji�tìno, �e �OÚstí mù�e i nadále pùsobit ve stávajících pro-storách. Budova se dostala do vlastnictví F�O,která ji bude spravovat, pravdìpodobnì pro-støednictvím Matana, a. s. (v jednání).

V tomto roce konèí splatnost pùjèky,kterou poskytla F�O podle rozhodnutrady F�O v roce 2011 �O Ústí nad Labemv èástce 1 123 496 Kè. Pùjèka byla urèenake splnìní vymáhané povinnosti v pøed-mìtném exekuèním øízení.

Návrh usnesení: Vzhledem k tí�ivé finanè-ní situaci a nemajetnosti �O Ústí nad Labem,RF�O odpou�tí dluh �O Ústí nad Labem,který èiní k dne�nímu dni 1 363 740,78 Kè,formou daru s cílem dal�ího rozvoje nábo-�enských aktivit v Severoèeském kraji.

Hlasování: pøítomno 30 èlenù rady, proschválení nutno 16 hlasù; pro 25 hlasù,zdr�elo se 5 � unesení bylo schváleno.

4/ Revitalizace �idovských památek �Revizní komise F�O, která na základì �á-dosti �O Brno provedla �etøení oprávnì-nosti vícenákladù projektu Revitalizace �i-dovských památek, vydala usnesení:

RK F�O projednávala na podnìt �OBrno ohlednì vícenákladù na opravu �akce Jièín. Na základì pøedlo�ených doku-mentù RK F�O nezjistila pochybení, po-kud jde o finanèní toky. Rada F�O vzalazprávu revizní komise na vìdomí.

5/ Bezpeènost � 5. dubna bude podepsánomemorandum mezi státem a F�O a dal�í-mi subjekty. Poté bude ustanovena bez-peènostní rada, koordinátorem se stane T.Kraus, analytièkou V. �ternová.

6/ Rozdìlení financí na rok 2017 � RadaF�O v roce 2013 schválila rozdìlení finanè-ní náhrady od státu do konce svého funkèní-ho období. Vzhledem k nastávajícím vol-bám a pøipravovaným rozpoètùm navrhujepøedseda schválit rozdìlení financí na rok2017 stejným zpùsobem jako v uplynulémobdobí. Rozdìlením dlouhodobìj�ího cha-rakteru pro dal�í léta by se mìla zabývatnová rada, ustavená v prosinci 2016. Taktobyl také formulován návrh prezidia.

7/ Zástupce F�O v DR �MP � �idovskémuzeum v Praze upozoròuje, �e v èer-vnu t. r. konèí funkèní období zástupciF�O v dozorèí radì. Pøedseda vyzýváobce, aby navrhovaly své kandidáty do1. èervna, na pøí�tí radì probìhne volba.

8/ Rùzné � vyúètování daru �MP pro�lokontrolou revizní komise F�O, podkladybyly pøedány ke kontrole dozorèí rady �MP,èeká se na vyjádøení. M. Lichtenstein infor-moval, �e schvalovací komise DSP Hagiborrozhodla, �e v�echny obce mají mo�nostumístit své èleny za stejných podmínek,jako mají èlenové �OP, v Domovì Ch. Jor-dana, informace bude rozeslána do obcí. jd

2 VÌSTNÍK 5/2016

AKTUALITY

OBSAH

Dny Jeruzaléma v Praze 3Komentáø k Tóøe na tento mìsíc 4Vidìl jsem v�e, co èlovìk mù�e vidìtrozhovor s Imrem Kertészem 6�7

�anghajské útoèi�tì � o nové výstavì v Galerii R. Guttmanna 8�9

Post Bellum v Izraeli 10Kniha projevù Pavla Tigrida pro RFE 11

Malý zázrak z Podkrkono�í 12�13Zajímavý høbitov u Jistebnice 14Zemøel germanista Kurt Krolop 15A. Laferrere: Liberální revoluce v Izraeli 16�19

J. Sacks: Antisionismus je nový antisemitismus 21

Izrael: Kdy� dohoda není prioritou 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Poslední cesta Chaima Soutina 23Kulturní zprávy 24�25Zprávy z obcí a ze svìta 26�28

VÌSTNÍK 5/2016 3

Poslední kvìtnový víkend budete mociu pra�ského Výstavi�tì vstoupit nejendo Stromovky, ale také do Jeruzaléma.Ètvrtý roèník multi�ánrového festivaluDny Jeruzaléma/Days of Jerusalem sebude odehrávat od 25. do 29. kvìtnav letním kulturním klubu Tiskárnana vzduchu (vstup vchodem ze Stro-movky smìrem k Planetáriu) a budeopravdu rozmanitý. Náv�tìvníci zdeusly�í to nejzajímavìj�í ze sou-èasné jeruzalémské hudebníscény od punku pøes rap a taneè-ní hudbu po country, vèetnì jedi-neèné rapperky Adi Ulmansky.Tøi kapely � OSOG, Echo&Tito a Malox � se zároveò v pá-tek vypraví do Èeských Budìjo-vic, aby vystoupily na tamìj�ímMajálesu, který se Dny Jeruzalémaspolupracuje.

V Tiskárnì na vzduchu nebude chy-bìt oblíbené duo kuchaøù � IzraelecIlan a Palestinec Kamel se tentokrátzamìøí na vegetariánské varianty blíz-kovýchodní kuchynì. Naopak velkounovinkou bude pøítomnost hvìzd jeru-zalémské skateboardové subkultury:Lior, Itamar, Nevo a Gabriel pøedve-dou skateovou exhibici, ale také zapojínáv�tìvníky festivalu do graffiti work-shopu, ve kterém vyu�ijí hebrej-skou a arabskou kaligrafii, budouuèit dìtské zájemce základy jízdyna skateboardu a v rámci pøedná�-ky vysvìtlí, jak se jim podaøilopøesvìdèit radnici, sponzorya sousedy, �e Jeruzalém potøebu-je skatepark. Na programu jsoui filmy, pøedná�ky (viz dále).

Festival ji� tradiènì poskytujeplatformu pro dialog umìlcùa publika bez ohledu na pùvoda vyznání. Dny Jeruzaléma sepy�ní nálepkou HateFree Fest,kterou udìluje iniciativa HateFreeCulture, její� postoje a hodnoty festi-val svým charakterem sdílí. Festivalse koná v pøátelské a sousedské atmo-sféøe Prahy 7, ji� by chtìl roz�íøito dal�í mo�nosti k setkávání, a toi mezinárodnímu. Jste srdeènì zváni!

PROGRAM(V�echny akce se odehrávají v Tiskárnìna vzduchu ve Stromovce nebo v jejímblízkém okolí; filmy se promítají v heb-rejském originále s èeskými titulky.)

25. kvìtna! 21.00�23.30: Laskavá slova, filmizraelského re�iséra S. Zahrina pluspøedfilm.26. kvìtna! 21.30�23.05: Pøíbìh o lásce a tmì.Re�ijní debut hereèky Natalie Portma-nové natoèený èásteènì podle slavnéautobiografie spisovatele Amose Oze.! 23.05�00.30: Afterparty.

27. kvìtna ! Od 16.00 do 20.00 probíhá kulináø-ská show oblíbeného dua izraelskéhoa palestinského �éfkuchaøe a souèasnìmù�ete nav�tívit pøehlídku designu �Setkání Jeruzaléma a Prahy 7.! 17.00�18.00: 18.00: Graffiti work-shop. Graffiti dílna pod vedením je-ruzalémského skaterského kolektivuDoloreskateboarding. ! 19.00: R.U.OK feat � smìsice elek-tronické taneèní hudby a jazzu.

! 20.20: Beta Zinq feat. Pøesto�e kape-la Beta Zinq vznikla teprve minulý rok,byla oznaèena za �to nejveselej�í a nej-zajímavìj�í, co v hudbì loni vzniklo�.Kombinace elektronických beatù,akustiky a veselé letní atmosféry. ! 21.00: Beta Zinq feat a palestinskýrapper Muhammad Mughrabi.! 22.00�01.00: Afterparty.28. kvìtna! Od 11 do 20.00 lze ochutnat pro-dukty izraelského a palestinského �éf-kuchaøe a nav�tívit designový market.

! 11.00�14.00: Udr�itelná móda � Re-cyklujeme Jeruzalém/workshop a pøed-ná�ka.! 12.00�13.30: Lekce skateboardingu.Jeruzalémský kolektiv Doloreskate-boarding nauèí dìti i dospìlé základnítriky na skatu.! 13.00�13.50: Beta Zinq, akustickýkoncert taneèní hudby.! 14.00�15.30: Ilustrace � Noa

Snir/workshop a pøedná�ka.! 15.00�16.00: Jazyková a kali-grafická lekce arab�tiny a heb-rej�tiny.! 15.30�17.00: Skateboardováexhibice. Jeruzalémský kolek-tiv Doloreskateboarding pøed-vede, co umí!! 17.00: Skatelife. Hvìzdy je-

ruzalémské skateové scény promluvío své subkultuøe.! 18.00: On the Shoulders of Giants �pøekvapivá fúze americké countrya blízkovýchodních rytmù.! 19.30: Echo&Tito feat. ZpìvaèkaEcho a zvukový experimentátor Tito,kteøí procestovali celý svìt a jako su-venýry si pøivezli hudební inspiraci.V jejich originálním mixu elektroni-ky, dubu a hip hopu usly�íte ozvìnyJamajky, Egypta, Èíny, Evropy èi

USA a samozøejmì Jeruzaléma.Malox, dvojèlenné seskupenís energií, která by i horou po-hnula, hraje v�e od klezmeru pojazz a punk a orientální melo-die.! 21.00: Adi Ulmansky. Koncer-ty hvìzdy (nejen) jeruzalémskérapové scény. ! 22.00: Afterparty.29. kvìtna ! Od 11 do 17.00 lze ochutnatprodukty z kuchynì izraelskéhoa palestinského �éfkuchaøe a na-

v�tívit designový market.! 13.00�14.00: On the Shoulders ofGiants � acoustic. Pøekvapivá fúzeamerické country a blízkovýchodníchrytmù.! 15.00�16.00: Skupina Echo&Tito.! 16.30�17.15: Program Dnù Jeruza-léma 2016 uzavøe skupina Malox. ! Vstup na v�echny programy festiva-lu je zdarma. (Detailní program najde-te na www.daysofjerusalem.com nebona Facebooku Days of Jerusalem.)

(tj)

DNYJERUZALÉMA

V PRAZE

BUÏTE SVATÍHospodin mluvil k Mo�emu, øíkaje:�Mluv k celé obci synù Jisraele a øeknijim: Buïte svatí, proto�e já, Hospodin,vá� Bùh, jsem svatý!� Toté� bylo ji� øe-èeno v oddílu �mini v rámci pøíkazù tý-kajících se dodr�ování ka�rutu. �Buïtesvatí� se v této souvislosti vztahovalopøedev�ím na to, co smíme a nesmímejíst. V tom pøípadì je namístì si polo-�it otázku, v èem je tomu adekvátnísvatost Hospodina?

Odpovìï nalézáme v Ra�iho ko-mentáøi k oddílu Kedo�im, kde vyklá-dá �svatost� jako �oddìlenost�. Opa-kem svatého je v�ední, profánní, jakoje �abat oddìlen od �esti v�edních dnùa Izrael od ostatních národù. Pøi hav-dale, (oddìlení) �abatu (nebo svátku)od pøíchozích v�edních dnù, pøirovná-váme sváteèní den ke svìtlu a v�ednídny k temnotì prvotního stavu stvoøe-ní, tohu va-vohu, vzbuzujícím úzkosta strach. Je-li stvoøení ponoøeno dotmy, zmocòuje se nás závrat�a hrùza.Svìt, aèkoli tu je, je nesrozumitelnýa chaotický. Teprve svìtlo nám posky-tuje mo�nost rozli�ovat jedno od dru-hého, i dobré od zlého v sobì, a orien-tovat se v nìm. Proto Bùh øekl �Budi�svìtlo!� a oddìlil to svìtlo od tmy, po-nìvad� je dobré. Naprostá tma je nepøí-tomnost svìtla. V�ednost, hebrejsky to-té� co �písek�, je stav, kdy jedno zrnkoskuteènosti je jako druhé a nespatøuje-me mezi nimi rozdílu, co� je ostatnìpodstata sekulárního pohledu na svìt.Zøekl se svatosti, a tím i na ní zalo�e-ného hodnotového systému, danéhoexistencí od svìta oddìleného, a pøe-sto v nìm pøítomného Stvoøitele.

Jestli�e se jedná o potravu, ji� smí-me nebo nemáme jíst, není to primárnìproto, �e by napø. maso z velblouda,králíka, konì nebo vepøe nebylo chutnénebo bylo nezdravé, ale právì proto, �ese tím oddìlujeme od tìch, kdo jedí bezvýbìru v�e. Ve skuteènosti je celýsystém �idovského ka�rutu zalo�en nanaøízení, je� pro nás nemá jiný dùvod,ne� �e je naøízeno. Vy�lo od Toho,jen� je absolutnì oddìlený od stvoøení,které stvoøil a obnovuje, a jediný smyslplnìní tohoto naøízení spoèívá v tom, �ese tím stáváme souèástí principu sva-tosti v tom úplnì nejzákladnìj�ím, èímse ka�dá �ivá bytost na zemi udr�ujena�ivu.

V oddílu Kedo�im je v�ak od násúèast na metafyzické svatosti po�ado-vána na principiálnì jiné, etické úrov-ni. Dodr�ování ka�rutu, tj. dovolenéhoa zakázaného v oblasti fyzické, oddìle-ní se od ostatního lidstva by bylo ne-smyslné, kdyby bylo provázeno amo-rálním jednáním vùèi Bohu a bli�nímu� a pøedev�ím vùèi nìmu. Pøíkazùv tomto smyslu je v této kapitole celá�kála, a hledáme-li v nich spoleènéhojmenovatele, je jím to, �e máme býtèestní a �svatí� nejen navenek, alei tam, kde nás zdánlivì nikdo nesleduje,toti� ve svém soukromí a nitru. �Nenoszá�t�vùèi svému bratru ve svém srdci,ale varuj svého bli�ního, abys nenesljeho høích! Nezavrhuj syny svého lidua nechovej vùèi nim výèitky, chovejke svému druhu lásku, je jako ty, jájsem Hospodin!�

Hillel a rabi Akiva pokládali pøíkazlásky k bli�nímu, proto�e �je jako ty�,za základní pravidlo Bo�ího uèení. Po-dle Hillela je dokonce celá Tóra k tomukomentáøem, jej� je proto tøeba studo-vat. Aby ale bylo zøejmé, kdo je mínìn�tvým druhem�, zahrnuje pod nìj dal�í

text i pøistìhovalce. �Usadí-li se s tebouve tvé zemi pøistìhovalec, neutiskujteho! Pøistìhovalec, jen� se u vás usadil,vám buï jako domorodec, a chovejk nìmu lásku, je jako ty, v�dyt�i vy jstebyli pøistìhovalci v zemi Micrajim, já,Hospodin, jsem vá� Bùh!�

Jenom proto, �e patøí k jinému etni-ku, není pøistìhovalec Izraeli cizin-cem, ponìvad� je èlovìk. To, co dìlájiné lidi Izraeli cizinci, nespoèívá v je-jich pùvodu, nýbr� v hodnotovémsystému, který vyznávají.

Na jiném místì (2M 23,9) se ale pøi-pomíná, �e ohleduplnost vùèi gerim,pøistìhovalcùm, by mìla být dána tím,�e Izrael jako pøistìhovalec v Egyptìpoznal �du�i pøistìhovalce�. Díky tétozku�enosti se �id doká�e v�ít do psy-chiky èlovìka, jen� je vìt�inovou po-pulací pokládán za cizího a nakládás ním podle toho. Jestli�e s ním v�akdoká�e soucítit, nebude ho utlaèovat,ale jednat s ním jako rovný s rovným,ponìvad� �Já, Hospodin, jsem vá�Bùh�, Bùh domorodce i Bùh pøistìho-valce. Proto na sebe plnìním pøíkazu�buï vám jako domorodec� beremetaké zøetel na hledisko Svatého, budi�po�ehnán, nejen na své city.

V 5M 10, 19 jde Mo�e rabenu je�tìdál, øíkaje: �Milujte pøistìhovalce, po-nìvad� jste byli pøistìhovalci v zemiMicrajim!� Na rozdíl od pøíkazu láskyk bli�nímu a pøistìhovalci pøi tompou�ívá ètvrtého pádu jako v pøípadìdirektní lásky v pøíkazu �má Jisrael:�miluj Hospodina, svého Boha!� Roz-díl v pádové pøedlo�ce le (3. pád) a et(4. pád) je natolik významný, �e Hillelpova�oval podle traktátu �abat 31a zasprávné vylo�it pøíkaz: �Chovej kesvému druhu lásku, je jako ty!� v zá-kaz: �Co sám nenávidí�, nedìlej své-mu druhu!�

Pøitom je ov�em dùle�ité si uvìdo-mit, �e adresátem tìchto slov byl právìcizinec, jen� se chtìl stát pøistìhoval-cem v Izraeli. Proto Hillel dodal, �eprávì to je základním uèením Tóry,k nìmu� se vztahuje v�e ostatní, do-konce vèetnì pøíkazu �miluj Hospodi-na, svého Boha�. Plnìní pøíkazù nenítoti� z principu vymahatelné, zatímcopøestoupit zákaz je podle právníhosystému Tóry trestný èin.

EFRAIM KAROL SIDON,vrchní zemský rabín

4 VÌSTNÍK 5/2016

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Ivan Steiger: Nezavrhuj syny svého lidu a nechovejvùèi nim výèitky, chovej k svému druhu lásku, je jakoty, já jsem Hospodin! 3M 19,18.

Z knihy Bible v kresbách

ACHAREJ MOT (3M 16,1�18,30)O vùdcovství: Sprinty a maratonyByla to jedineèná, neopakovatelná chví-le, kdy se schopnost vedení ukázala vesvé nejdokonalej�í podobì. Ètyøicet dnístrávil Moj�í� v Bo�í pøítomnosti nahoøe Sinaj a dostal od Hospodina zákonpsaný na kamenných deskách. Poté muHospodin øekl, �e jeho lid stvoøil zlatétele a �e tento lid za trest znièí. Nastalanejhor�í krize v dobì putování pou�tí.

Nejprve se Moj�í� zaèal modlit k Bo-hu, aby neznièil jeho národ. Bùh souhla-sil. Pak sestoupil z hory a spatøil, jak�idé tanèí kolem zlatého telete. Moj�í�roztøí�til desky, spálil tele, smíchal jehopopel s vodou a donutil v�echny, aby hovypili. Poté vyzval, aby mu lidé pomohli� jeho výzvu poslechli levité a vykonalikrvavý trest, kterému podlehly tøi tisíce�idù. Pak se Moj�í� vrátil na horu a mod-lil se ètyøicet dní a nocí. Zùstal tam dal-�ích ètyøicet dní v Bo�í pøítomnosti a vy-tvoøili nové desky zákona.

Moj�í� se zachoval jako skuteènývùdce, prokázal rozhodnost i trpìlivost.Ale co nastane, kdy� takový vùdce jakoMoj�í� u� neexistuje? S tímto problé-mem se setkává ka�dý národ, ka�dáspoleènost, obec èi rodina.

Odpovìï nacházíme v na�í sidøe.Okam�ik, kdy Moj�í� sestoupil z horya pøinesl nové desky, nav�dy pøipomínásvátek Jom kipur. Tento den zvìèòujedrama kajícnosti a pokání, pro�ívámeho znovu a znovu ka�dý rok. Jeho hlav-ní postavou v�ak není Moj�í�, ale Aha-ron, nikoli prorok, ale veleknìz.

Tak se uchovává pøelomová událost �prostøednictvím rituálu. Max Weber tonazval zev�ednìním charismatu. Neopa-kovatelný okam�ik se stane vìènì opako-vanou slavností. Ve své klasické práciSchopnost vést napsal J. MacGregorBurns: Nejtrvalej�í vùdèí èin je vytvoøitinstituci � národ, spoleèenské hnutí, poli-tickou stranu � je� pokraèuje v prácii poté, co ti, kteøí ji vymyslili, u� ode�li.

Velikost judaismu spoèívá v tom, �eposkytuje prostor jak proroku, tak knìzi;inspirujícím postavám i ka�dodenní ruti-nì � hala�e. Ta pøebírá vzne�ené vizea èiní z nich vzory chování. Judaismusi vùdcovství jsou zalo�eny na tom, �ez ideálù vytváøejí kodexy chování, kterémìní návyky du�e. Nikdy neztrácejmeinspiraci prorokù, ale nikdy se nevzdej-me rutiny, je� ideály mìní na skuteènost.

(Z komentáøù rabína Jonathana Sackse pøelo�ila am.)

VÌSTNÍK 5/2016 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � kvìten 2016

nisan � ijarStaronová synagoga

5. 5. ètvrtek JOM HA�OA6. 5. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin7. 5. sobota �ABAT EREV RO� CHODE�

ACHAREJ 3M 16,1�18,30hf: 1S 20,18�42mincha perek 1 20.00 hodinkonec �abatu 21.28 hodin

8. 5. nedìle 1. den Ro� chode� ijar9. 5. pondìlí 2. den Ro� chode� ijar

11. 5. støeda JOM HAZIKARON12. 5. ètvrtek JOM HAACMAUT13. 5. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin14. 5. sobota KEDO�IM 3M 19,1�20,27

hf: Am 9,7�15mincha perek 2 20.10 hodinkonec �abatu 21.41 hodin

20. 5. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin21. 5. sobota EMOR 3M 21,1�24,23

hf: Ez 44,15�31mincha perek 3 20.20 hodinkonec �abatu 21.53 hodin

22. 5. nedìle PESACH �ENI26. 5. ètvrtek LAG BAOMER27. 5. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin28. 5. sobota BEHAR 3M 25,1�26,2

hf: Jr 32,6�27mincha perek 4 20.30 hodinkonec �abatu 22.04 hodin

3. 6. pátek veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin4. 6. sobota BECHUKOTAJ 3M 26,3�27,34

hf: Jr 16,19�17,14mincha perek 5 20.45 hodinkonec �abatu 22.13 hodin

V sobotu a svátcích �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu od 8.50 hodin.

Páteèní veèerní bohoslu�by zde budou 6. 5. v 19.30, 20. 5. v 19.30 hodin a 3. 6. v 19.30 hodin.

Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.

Bejt SimchaMaiselova 4, Praha 1

Kabalat �abat ka�dý pátek od 18.00 hodin.

Ve vìku 86 let zemøel v Budape�ti 31.bøezna po dlouhé nemoci maïarský spi-sovatel, nositel Nobelovy ceny za litera-turu IMRE KERTÉSZ (nar. 9. 11. 1929v Budape�ti). Pocházel z �idovské rodi-ny, ve ètrnácti letech byl deportován doOsvìtimi a posléze byl vìznìn v Buchen-waldu. Po návratu do Maïarska v roce1945 pracoval jako novináø v deníku Vi-lágosság, ale kvùli nesouladu se stra-nickou linií byl v roce 1951 propu�tìn.Z politických dùvodù nemohl nadálepracovat ve své profesi, a proto se �iviljako spisovatel na volné noze (psal lib-reta operet) a pøekladatel z nìmèiny(pøelo�il mj. díla Friedricha Nietzsche-ho, Ludwiga Wittgensteina, Eliase Ca-nettiho a Sigmunda Freuda).

Hlavním tématem jeho dìl je zku�e-nost z koncentraèních táborù a obecnìpøe�ívání v totalitních systémech. Prvnía pravdìpodobnì nejslavnìj�í z jeho ro-mánù, Èlovìk bez osudu (è. 2003), jeèásteènì autobiografickým ztvárnìnímpøíbìhu patnáctiletého chlapce, depor-tovaného do koncentraèního tábora, kdehrùze a brutalitì èelí nikoli hnìvema vzdorem, ale vùlí k pøe�ití a nezauja-tou lhostejností k okolí. Kertész zobrazilzku�enost koncentraèního tábora oèimadítìte, zdánlivì jednodu�e a nezúèastnì-nì popisuje, co se dìje. Pro vìcný zpù-sob, jakým autor zachytil realitu tábora,bývá toto dílo srovnáváno s knihou Je-litoto èlovìk od Prima Leviho. V Maïar-sku vy�el román roku 1975 (a doèkal sei filmového zpracování), ohlas v�akvzbudilo a� jeho nìmecké vydání z roku1996. Volným pokraèováním Èlovìkabez osudu jsou romány Fiasko (è. 2005)a Kaddi� za nenarozené dítì z roku 1990(è. 1998). Èesky vy�ly je�tì prózy Likvi-dace (2006) a Nìkdo jiný. Kronika pro-

mìny (2013). Roku 2002 byla ImremuKertészovi udìlena Nobelova cena za li-teraturu.

Po udìlení ceny pøesídlil Kertész doBerlína, kde vytvoøil svá poslední díla.Pozdìji se vrátil zpìt do Budape�ti. Kri-tické výroky z berlínského období na ad-resu jeho rodné zemì vzbudily na poèát-ku 21. století v Maïarsku bouølivoudebatu, stejnì jako kritika SpielbergovaSchindlerova seznamu. Kertész nazvaltento film kýèem a o øadì autorù pí�í-cích o holokaustu se vyjádøil, �e �l�ounebo se roztøesenì vyhýbají pravdì�.

Následující text je pøekladem rozho-voru pro francouzské portály Psycholo-gie.com a Theparisreview.org.

Ve ètrnácti letech jste byl deportována pozdìji jste prohlásil: �Dospìl jsemk tomu brát Osvìtim jako urèitýzisk.� Jak to mù�ete øíci?Kvùli deportaci jsem se stal spisovate-lem. Otevøela mi oèi: to, co jsem pro�il,zcela roztøí�tilo to, jak jsem chápal po-jem evropská civilizace. V Osvìtimia v Buchenwaldu jsem vidìl v�e, comù�e lidská bytost vidìt: co to je �ivotv tìch nejprozaiètìj�ích detailech, jak seèlovìk nauèí mezi okam�iky utrpení vy-chutnat sebemen�í paprsek slunce. Nej-døíve jsem tomu, co se stalo, nerozumìl.Ale poté, co jsem byl se ve své zemisvìdkem nepøetr�ité øady diktátorskýchre�imù � Hitler, Szálasi a Strana �ípo-vých køí�ù, Rákosi, Kádár (nacistické,fa�istické a stalinistické diktatury) �,pochopil jsem, jak funguje totalitaris-mus, èím se èlovìk v tìchto systémechstává: koleèkem v soukolí.

V letech 1945�1948 jste pro�il v Ma-ïarsku krátké období demokraciepøed nástupem komunistické diktatu-ry. Jak na to vzpomínáte?Tehdy jsem byl chudý. Nemìl jsem nic.Otec zemøel. Nevrátil se z tábora. �iljsem s matkou, která se rychle znovuvdala. Bydlel jsem u ní asi dva nebo tøiroky, potom jsem se o�enil a ode�el.Moje matka a já, to byly dva velmi roz-dílné �ivoty: za diktatury mezi léty1956�1962 pùsobila v diplomatickýchslu�bách v Jugoslávii. To, co ona zastu-povala, jsem já nenávidìl. Jinak ale poty tøi roky, které pøedcházely nastolení

totalitarismu, byl mùj �ivot v intelektu-álním slova smyslu velmi bohatý. Vìøiljsem v ideu socialismu, èetl jsem a dis-kutoval se spisovateli a umìlci.

V tomto období jste objevil Freudaa psychoanalýzu?Ne. To se stalo a� pozdìji, za diktatury,v dobì, kdy byla tato disciplína v nemi-losti a zakázána. Bylo mi dvacet pìt,kdy� jsem tajnì èetl Zur Psychopatholo-gie des Alltagslebens (Psychopatologiev�edního �ivota). V pozdìj�ích letechjsem z nìmèiny do maïar�tiny pøelo�ilMichelangelova Moj�í�e, text, ve kte-rém se Freud zabývá slavnou sochou,je� ho fascinovala. Ale tehdy mì neosl-nily Freudovy dedukce ani interpretacesochaøské práce. Mì fascinovaly vel-kolepé vìci, které Freud napsal o psy-chologii mas, �e toti� na�e civilizace po-chází z primitivní tlupy, která zabilasvého v�emohoucího otce, který samoje-diný disponoval právem nad �enami,nebo �e bez tabuizace incestu a bez høí-chu zakázaného ovoce, bez výèitek svì-domí z prvotního úmyslného zabití a bezkultury, se kterou se seznamujeme skrzezákazy, které formulují rodièe, bychomse na�im pudùm nedokázali ubránit. Tojsou základní my�lenky.

Èetba, va�e pøeklady, va�e osobní zku-�enost vás pøivedly k analýze?Ne, ale dozvìdìl jsem se toho hodnìo psychické odezvì, co� mì potom v le-tech 1985�1986 pøivedlo do kontaktus psychologií pro dìti. PsychoanalytièkaTeréz Virágová objevila, �e psychickénásilí, které pro�ili pøe�iv�í holokaustu,stojí za problémy, které mají s identitoujejich potomci. Jako první identifikova-la �syndrom holokaustu� u malých dìtí,které se vracely z koncentraèních tábo-rù. Má spoleèné pøíznaky: poruchy vevztazích s druhými, poruchy vnímánítìla, se kterým bylo �patnì zacházenoa jeho� limity byly pøekroèeny. Ve vý-sledku docházelo k vá�ným poruchámobrazu sebe sama, self: zranìní, ztrhání,vyhoøení, zbavení podstaty, naplnìní úz-kostí, strachem, vinou nebo agresivitou.

V knize Kaddi� za nenarozené dítì vá�hlavní hrdina Bé, který pøe�il koncent-raèní tábor, odmítá mít dìti. Vy sám jenemáte. Je toho pøíèinou Osvìtim?Kaddi� za nenarozené dítì je text, ve kte-rém jsem se zabýval tìmi nejnièivìj�ímisilami. Bé znièený zku�eností z koncent-

6 VÌSTNÍK 5/2016

CO MÙ�E ÈLOVÌK VIDÌTRozhovor se spisovatelem Imrem Kertészem

Imre Kertész. Foto archiv.

raèního tábora odmítá se svou �enou Ju-ditou, kterou miluje, zplodit dítì. Poté zato pyká, nebot�tím zaviní jejich odlouèe-ní. Umírá, aby ona mohla �ít. Ale to je ro-mán! Samozøejmì �e lidstvo nevyhyne.Já jsem nemìl �ádné dítì, ale moje �enamá ètyøi, a já pí�u knihy. Je to mùj zpù-sob, jak se podílet na budoucnosti.

Bylo va�e psaní cesta, jak vzdorovatsvìtu koncentraèních táborù a dikta-tur?Ano. Z jednoho teroru jsem pøe�el dodruhého, z nacismu do komunismu. �ese stanu spisovatelem, jsem se rozhodl,kdy� mi bylo dvacet pìt, v roce 1954 zaRákosiho komunistického re�imu. Kon-centraèní tábory i diktatura se sna�ilyzabránit individuálnímu formování je-dincù jako osobností. Nìkteøí se pokou-�eli vzdorovat, sabotovat re�im. Sna�iljsem se, aby mì spoleènost, která mìobklopovala, nepohltila: ve dne jsemv pøevleku za populárního spisovatelepsal operety, co� mì finanènì zaji�t�ova-lo. V noci jsem v úkrytu domova psalÈlovìka bez osudu. Opravdu �ít jsemzaèal a� ode dne, kdy jsem pochopil, �eto, co chci, je psát.

Ve své nobelovské øeèi jste øekl: �Ne-volnost a smutek, do kterých jsem seka�dé ráno probouzel, mì okam�itìpøivedly do svìta, který jsem chtìl po-psat.�Byl jsem pøipoután ke svìtu, který mi bylúplnì cizí, a ka�dý den jsem do nìj vstu-poval bez nadìje na zlep�ení. Tak to bylove stalinistickém Maïarsku, a pøedtím,za nacionálního socialismu, to bylo je�tìhor�í. Za stalinismu se to èlovìk prostìsna�il nìjak vydr�et. Nacistický systémbyl mechanismus, který pracoval s takbrutální silou, �e �vydr�et� znamenalopouhé pøe�ití. Jinak nacistický re�im po-hltil v�echno. Jeho mechanismus praco-val tak výkonnì, �e vìt�ina lidí ani nemì-la �anci pochopit to, co se jim dìje.

V literárním smyslu rozli�uji tøi sta-dia: První bylo pøed holokaustem. Èasybyly zlé, ale nìjak jste se protloukal.Druhou etapu popsali autoøi jako PrimoLevi, dìje se in medias res, je vyøèenájakoby zevnitø, s ve�kerým údivema údìsem èlovìka, který nìco takovéhovidí. Tihle spisovatelé popisují to, co sestalo, jako nìco, co by ka�dého èlovìkadohnalo k �ílenství � alespoò ka�dého,kdo je�tì spoléhal na staré hodnoty.A co se dìlo, nemohl tento druh svìdka

pochopit. Sna�ili se tomu vzdorovat,seè mohli, ale poznamenalo je to nazbytek �ivota. Tøetí etapa zahrnuje lite-rární díla, která vznikla po nacionálnímsocialismu a zkoumají ztrátu starýchhodnot. Autoøi jako Jean Améry neboTadeusz Borowski psali pro lidi, kteøívìdìli, co se stalo, a byli si vìdomitoho, �e staré hodnoty u� pozbyly smy-sl. �lo o to vytvoøit z toho nezmìrnéhoutrpení nové hodnoty. Jen�e vìt�inatìchhle spisovatelù pøi pokusech o je-jich vytvoøení zemøela. Ale v literatuøenám odkázali novou radikální tradici.

Vzpomenete si na okam�ik, kdy jstese rozhodl pro literaturu?Myslím, �e jsem se jako spisovatel na-rodil. Ale vzpomínám si na chvíli, kdyse mi, onoho rána 1954, to zjevení uká-zalo. Èekal jsem v dlouhé a tìsné chod-bì. Usly�el jsem nepøíli� silné zvuky.V ten okam�ik jsem pochopil pøita�li-vost krokù davu. Takovou pøita�livost,která nabádá èlovìka, aby opustil svouindividualitu. Chtìl jsem tomu vzdoro-vat a øekl jsem si: �Chci zùstat v tétochodbì, ale chci �ít svùj vlastní �ivot.�Celá moje dal�í existence je dùsledkemoné chvíle. Psaní mi poté umo�nilo dál�ít. Tøináct let trvalo, ne� jsem od roku1954 do roku 1967 napsal svùj prvníromán.

Kdy� jsem se rozhodl zabývat se svouosobní zku�eností, nechtìl jsem psát auto-biografii. Nevìøím na ni: od chvíle, kdyse rozhodnete psát, ocitáte se ve fikci.Bìhem tìch tøinácti let dozrávání jsemsi z toho vytvoøil svou vlastní filozofii.Abych jasnì vidìl, oè mi jde, bylo po-tøeba poznat, v èem je podstata umìní,podstata diktatur, moje vlastní podstata.S vlastní podstatou to bylo nejobtí�nìj-�í! (smích)

Ve va�ich textech konèí milostnévztahy �patnì. Milovat, být milován� umo�òovalo vám to �ít, tvoøit, exis-tovat?Mo�ná �e ano� A co se týká mých ro-mánù a lásky, není to zase tak beznadìj-né. Vezmìme si pøípad Judity, hrdinkyknihy Fiasko. Miluje a svým druhýmmu�em je milována. Pokud se jí nako-nec v�echno zbortí, je to proto, �e jíman�el kladl pøíli� mnoho pøíli� osob-ních otázek. Ka�dý má svùj tajný �ivot,který je ostatnì nìkdy tím skuteèným.Kdo tohle tajemství nerespektuje, dostá-vá se s druhým nevyhnutelnì do sporu.

Ale já si zakazuji vyslovovat obecné po-uèky.

Co pro vás znamená být �idem? Z èet-by va�ich knih to není vùbec zøejmé��idovství je slo�ité. Od holokaustua existence Izraele se v�echno zmìnilo.Já nemám �idovské vzdìlání a nejsemnijak zvlá�tì pøipoutaný k nábo�enstvíani ke Státu Izrael. Ostatnì, kdy� jsemtam jel, uvìdomil jsem si, �e k tomuhlekolektivismu nepatøím. Ale ta identitapøesto existuje, i kdy� nevíme, jestli nani máme být py�ní, nebo se za ni stydìt.Ka�dopádnì od svého �idovství nemo-hu utéct. Musím je pøijmout, bez scho-vávání nebo popírání sebe sama.

Pøed deportací jsem vlastnì nemìl po-vìdomí o tom, �e jsem �id; ale po níjsem nemohl nepochopit, �e pocházímprávì z �idovství. A já k nìmu jako spi-sovatel pøistupuji jako k námìtu, k té-matu. Svým pøíbìhem se ponoøuji dosebe sama, ke své pravdì, ve svìtì, kdeje v�echno jen zdání.

Co by mohlo být obsahem va�eho sdì-lení?Pøál bych si, aby se èlovìk stal sám se-bou, navzdory a proti v�emu. Dnes jsmeobklopeni �funkèními� jedinci, kteøí ne-�ijí své vlastní �ivoty, ale �ijí svou�funkci�. A kdy� se ta funkce zmìní,zmìní se i oni. To je v�e. U� neexistují �nebo jich je pramálo � tragiètí lidé, tedylidé, kteøí mají svùj vlastní údìl, jím�zakládají sami sebe. Byl bych rád, kdy-by lidské bytosti odmítaly stát se sou-èástí jedné velké bezduché ma�inerie.Myslím, �e je potøeba zkusit vytvoøitsebe samého, at�u� nás obklopuje jaký-koli systém, a vidìt se co nejpøesnìji.

Pøi pokusu vidìt ostøe a jasnì sámsebe jsem si uvìdomil, v jak prolhanémsvìtì �iji. Mám pocit, �e jsem tím do-spìl, a nìkdy mám pocit, �e v�e se dìlotak, abych to nedokázal. Takový úkolstojí v podstatì pøed ka�dým z nás. Je topovinnost být spravedlivý a opravdovýsám k sobì i pøes ve�keré okolní po-krytectví. Je tì�ké vidìt nemo�né, alek tomu smìøuje moje práce. Kdy� od-mítám pou�ít výraz autobiografie a pro-hla�uji, �e pí�u fikci, dìlám to také pro-to, �e vím, jak je tì�ké vidìt sebe samého,jaký doopravdy jsem. Mým klíèem k to-mu je péèe o pravdu.

Z francouz�tiny pøelo�ilaEli�ka Novotná.

VÌSTNÍK 5/2016 7

Po úspì�ných výstavách Orient v Èechácha Zmaøené nadìje (i nedávno ukonèenéexpozici Ztracené obrazy) otevírá nyní �i-dovské muzeum v prostorách Galerie Ro-berta Guttmanna dal�í z cyklu výstavvìnovaných fenoménu uprchlictví a emi-grace. Jmenuje se Troseèníky v �anghaji:Ghetto Hongkew oèima uprchlíkù a objek-tivem Arthura Rothsteina a pøedstavuje do-sud málo známou historii takzvaného�anghajského ghetta vnímanou pohledembrilantního fotoreportéra (spolupracovníkalegendárního èasopisu Look), ale také nazákladì autentickýchzku�eností pøe�iv�ích.

Jak øíká spoluautorkavýstavy kurátorka Micha-ela Sidenberg, pra�skáakce je v øadì ohledù pre-miérou: Je to poprvé, kdyje �anghajská série Arthu-ra Rothsteina vystavenajako celek a zasazena dohistorického kontextui kontextu umìlcovy prá-ce, a poprvé, kdy je pro-støednictvím unikátníchdokumentù a svìdectvípøedstaven pozoruhodnýpøíbìh èeskoslovenských �idù, kteøí pøe�ili�oa v �anghaji.

Tato èást (ji� pøipravil historik Martin�mok) prostøednictvím dokumentù (vy-stavených èasto úplnì poprvé) a zachyce-ných svìdectví chronologicky zazname-nává útìk �idù z protektorátu od chvíle,kdy v poslední zoufalé nadìji zaènouzdolávat byrokratickou a finanènì velminákladnou anabázi získání v�ech povole-ní, a poté slo�itou cestu do daleké �ang-haje, jejich �ivot tam a nakonec repatria-ci, ji� zaznamenal Rothstein.

PØÍLIV UPRCHLÍKÙV roce 1939 mìla �anghaj pøes pìt milio-nù obyvatel. První vìt�í vlna evropských�idovských uprchlíkù tam dorazila v bøez-nu 1938 z Rakouska. Koncem roku 1939ji� v �anghaji �ilo 16 000 lidí uprchlýchz Evropy. Ve snaze migraci omezit byl za-veden po�adavek na zvlá�tní pøístavní daòa také speciální japonské povolení. Nikdyale nebyla zavedena skuteèná vízová po-vinnost.

Druhá svìtová válka v �anghaji zaèa-la ve 4 hodiny ráno 8. prosince 1941.

Americké a britské lodì v pøístavu sevzdaly nebo byly potopeny. Japonskáarmáda pøevzala kontrolu a postupnì in-ternovala obèany nepøátelských zemí.Dr�itelé pasù evropských zemí, je� se sta-ly souèástí Øí�e a byly pod její okupaènísprávou èi patøily mezi její spojence, bylitolerováni. I kdy� se v místním tisku ob-jevovalo mno�ství proti�idovských èlán-kù, Japonci si zachovávali vlastní, speci-fický pøístup k �idùm a osobámoznaèeným nacistickými rasovými zá-kony za �idy: do nìmeckého plánu na

vyvra�dìní v�ech �idùse nikdy nezapojilo.

Dne 18. února 1943vydali Japonci vyhlá�kuo vytvoøení Urèenéhoúzemí pro uprchlíkybez státní pøíslu�nosti,do kterého byli povinnibìhem nìkolika mìsícùpøesídlit. I kdy� se v tex-tu vyhlá�ky slovo �idnevyskytuje (pouze �sta-teless citizen�), postiho-vala právì �idy. Tomutoúzemí v Hongkew sedodnes øíká �anghajské

ghetto. Plocha o rozloze zhruba 2,5 km2 sestala domovem více ne� 18 000 uprchlíkùz Evropy �ijících mezi masou zhruba 100000 Èíòanù. Vyhlá�ka definitivnì vstoupi-la v platnost 18. kvìtna 1943. Byly zave-deny strá�e a systém propustek umo�òují-cích opu�tìní ghetta. Navzdory otøesným

hygienickým podmínkám, hladu a nesne-sitelnému klimatu v�ak situaci v Hong-kew nelze srovnávat s ghetty zøízenýminacisty v Evropì.

Pro �anghaj válka skonèila a� 14. srp-na, ghetto jako uzavøená oblast bylo zru-�eno teprve po pøíjezdu prvních americ-kých vojákù 18. srpna 1945.

POMOC A REPATRIACEPéèi o �idovské uprchlíky pøevzaly mezi-národní a �idovské humanitární organizace(UNRRA a JDC) a zahájily program jejichpøesídlení èi repatriace. V Èínì se mezitímschylovalo ke krvavé obèanské válce.V rámci ostré rétoriky namíøené proti ci-zincùm a jejich koloniální nadvládì ozná-mila 27. listopadu 1945 èínská vláda roz-

8 VÌSTNÍK 5/2016

�ANGHAJSKÉ ÚTOÈI�TÌNová výstava v Galerii Roberta Guttmanna o ghettu Hongkew

Propustka pro pohyb mimo ghetto pro dr. RichardaWeinsteina, �anghaj, 1944�1945. (c) Pozùstalost Dr. Richarda Weinsteina � dìdicové.

Fotoreportér Arthur Rothstein.

Domov na Chaofoong Road. Foto na této dvoustranì © Arthur Rothstein Archive.

VÌSTNÍK 5/2016 9

hodnutí o deportaci v�ech uprchlíkù ze�anghaje. Èínské úøady vyhro�ovaly vy-povìzením uprchlíkù z budov v Hongkewa postupnì omezovaly jejich pracovnímo�nosti i obèanské svobody. Po vítìzstvíkomunistické revoluce a obsazení �angha-je Rudou armádou v Èínì zbyli pouze tiz �idovských uprchlíkù, kteøí zùstat chtìli.

REPORTÁ�Fotografická série spoèívá ve dvaadvacetizábìrech, které v dubnu 1946 v èínské�anghaji poøídil pøední americký foto�ur-nalista Arthur Rothstein (jen� se proslavilsvými sociálnì dokumentárními snímkyamerických farmáøù a chudých zemìdìlcùve 30. letech). Vznikla sedm mìsícù poskonèení války v Tichomoøí, kdy� tvùrcepracoval jako fotograf pro humanitární or-ganizace UNRRA a dokumentoval její po-moc (ve spolupráci s JDC) repatriantùm

v �anghaji. Aèkoli se jednalo o oficiálnízakázku a nikoli Rothsteinovu volbu ná-mìtu, dokázal vytvoøit unikátní svìdectvío záchranì dvou desítek tisíc støedoevrop-ských �idù v dobì 2. svìtové války a �oa.

Fotograf snímky poøídil bìhem náv�tì-vy delegace pøedních pøedstavitelù zmínì-ných organizací. Dle toho, �e mj. zachycu-jí dodávku macesù (èi macesové knedlíèkyuvaøené v èínské pánvi), se musela odehrá-vat nìkdy pøed Pesachem a bìhem nìj. Za-jímavý je i fakt, �e tehdej�í humanitárníoperace v Èínì øídil za JDC Charles Jor-dan, jeho� osud je tragicky spjat s Prahou(kde byl za dosud zcela nevyjasnìnýchokolností a s posvìcením komunistickýchúøadù roku 1967 zavra�dìn). Dle M. �mo-ka lze na dvou vystavených snímcích roze-znat jeho podobu.

A. Rothstein fotografoval hlavnìv komunitních ubytovnách, v �hei-mech�, kde mnoho Èechoslovákù ne�i-lo, nebot� pokud mìli mo�nosti, u� seodstìhovali, na snímcích tedy pøímo za-chyceni nejsou.

Rothsteinovy snímky nám zprostøed-kovávají svìt lidí, kteøí sice pøeèkaliv bezpeèí katastrofu, ale ztratili domov,jejich dal�í osud je nejistý, jsou zcela od-kázáni na pomoc druhých. Zábìry pøepl-nìných ubytoven, spoleèných jídelen,vaøení na dvoøe èi pokojíkù s artefaktyzmizelého svìta (jako vy�ívané pol�táøe)nejsou nijak dramatické ani drastické, alejsou to výjevy ze svìta troseèníkù s ce-lým jeho smutkem a vykoøenìností.

DOKUMENTYZvlá�tnosti �anghajského exilu èesko-slovenských �idù komentuje Martin�mok: �Tehdej�í pro�itek Èechoslovákùse naprosto li�í od tamní obecné zku�e-nosti v ghettu: vìt�ina z nich se nechtìlapova�ovat za Nìmce nebo Raku�any,v�ichni, vèetnì tìch nìmeckojazyèných,se pova�ovali za Èechoslováky, odjí�-

dìli ze svých zemí za jiné si-tuace a jiným zpùsobem ne�ostatní. Byli movitìj�í, èastose jednalo o lidi s odborný-mi profesemi, mìli protekto-rátní pas, tak�e jejich statusv �anghaji byl jiný ne� lidíbez pasu a bez obèanství.Zajímavé také je, �e nìkteøílidé, kteøí odjí�dìli do �ang-haje, jeli ve skuteènosti doPalestiny, nebot� �anghajbyla krytka pro ilegální sio-nistické transporty � nìkteré

do �anghaje dojely, ale nìkteré zatoèilyna Haifu. I tohle výstava dokumentuje.�

V �anghaji na�lo útoèi�tì asi 400 �idov-ských Èechoslovákù. Souèástí výstavy jei interaktivní mapa mìsta, na které si ná-v�tìvníci mohou nalézt místa, která bylapro �idovskou pøítomnostdùle�itá. Z dal�ích doku-mentù urèitì zaujmou do-kumenty z pozùstalosti lé-kaøe Richarda Weinsteinapùvodem z Mostu (jehopropustky z ghetta èi no-strifikace lékaøského diplo-mu pøelo�ená do èín�tiny)nebo amatérský film rodi-ny Votických, který zachy-cuje cestu do �anghaje, mj.lodì v Hongkongu a zábì-ry v pøístavu (pøipomeòme,�e pøíbìh Anny Votické Za-chránìna v �anghajskémghettu vydalo roku 2010 nakladatelstvíP3K). K vìt�inì vìcí lze na výstavì vy-slechnout i záznam vzpomínek pamìtníkù.

M. �mok dodává: �Pøipomínky �idov-ské pøítomnosti v komunistické Èínì sepodobají osudu na�ich památek v dobì to-tality: na konci 50. let byla vìt�ina syna-gog a høbitovù zlikvidována a v tom, cozbylo, jsou dnes �idovská muzea. V �ang-haji samotné je v bývalé �idovské ètvrtiMuzeum �idovských uprchlíkù a mìstopou�ívá pøíbìh zachránìných �idù jakoturistické lákadlo. Paradoxní ale je, �e tatozáchrana se dìla v mezinárodním mìstì,kde neplatily èínské zákony, a ti, kdo �idyza války odmítli vydat na smrt Nìmcùm,byli japon�tí okupanti. V okam�iku, kdy je�anghaj osvobozena a stává se souèástíÈíny, první, co úøady po�adují, je deporta-ce v�ech tìchhle cizincù, a zavádìjí protinim diskriminaèní opatøení. I tenhle

aspekt výstava zachycuje.�Autoøi výstavy pøedpo-

kládají, �e k tématu exis-tuje øada dal�ích doku-mentù, a budou vdìèni zajakékoli nové informaceèi artefakty z rodinnýcharchivù.

ALICE MARXOVÁ(s pou�itím doprovodného

textu �MP)Výstava je pøístupna od12. kvìtna do 11. záøí, den-nì kromì sobot a �idov-ských svátkù od 9 do 17hodin. Komentované pro-

hlídky s kurátory se konají 8. a 22. èerv-na od 17 hodin. Pøedná�ka Rothsteinovydcery se uskuteèní 12. kvìtna, viz str. 25.

Na cestì z centra, kde UNRRA rozdávala potraviny.

Spoleèná kuchynì.

Tabule ordinací uprchlických lékaøù.

10 VÌSTNÍK 5/2016

Post Bellum je nezisková organizace, kte-rá od roku 2001 vyhledává a nahrávávzpomínky pamìtníkù klíèových událostí20. století (holokaust, protinacistickýa protikomunistický odboj, sovìtská oku-pace Èeskoslovenska atd., viz rozhovors Adamem Drdou, Rch 12/2014). Ve spo-lupráci s Èeským rozhlasem a Ústavempro studium totalitních re�imù provozujeinternetový archiv Pamìt� národa, jen�v souèasné dobì zahrnuje zvukové a ob-razové záznamy nìkolika tisíc pøíbìhù(www.pametnaroda.cz). Na konci minu-lého roku nav�tívili dokumentaristé PostBellum Izrael, aby zde zachytili osudyèeskoslovenských �idù. Na otázky Rchodpovídali novináø Adam Drda a kame-raman Robert Portel.

Proè jste si pro natáèení pro projektPost Bellum vybrali Izrael?RP: V roce 2014 jsme asi mìsíc pracovaliv Praze na Hagiboru, a èím dál víc jsme siuvìdomovali, jaká je �koda, �e nemù�e-me mluvit i s tìmi poèetnými �idovskýmipamìtníky, kteøí ode�li z Èeskoslovenskaa �ijí v Izraeli. A tak jsme se rozhodlipracovat tam. Díky pomoci sponzora,který nám zapùjèil techniku, zaznamená-váme rozhovory u� nìjakou dobu v po-mìrnì vysoké filmové kvalitì, a tak jsmedo Tel Avivu nakonec dopravili takovýimprovizovaný ateliér.

Jak je projekt financovaný?RP: Z nìkolika zdrojù, pøedev�ím jdeo spolupráci obèanského sdru�ení PostBellum, Ústavu pro studium totalitníchre�imù a Èeské televize. Tyto institucena�i cestu èásteènì financovaly, ale stejnìto nestaèilo, a tak jsme oslovili nìkolikdárcù, kteøí nás podpoøili. A kdyby neby-lo èeské ambasády, která nám poskytlaprostor k natáèení, a Èeského centra, tedyjeho øeditele, který nás u sebe nechal byd-let, nejspí� bychom to nezvládli.

Kolik pamìtníkù jste natoèili?RP: Pøivezli jsme asi patnáct rozhovo-rù, ale je tøeba vìdìt, �e jsou to podrobnávzpomínková interview, nìkdy i ètyø-hodinová, navíc skenujeme fotografiea rùzné dal�í materiály z osobních archi-vù, sna�íme se zkrátka osudy tìch lidía jejich rodin zdokumentovat co nejpo-drobnìji.

Jak prùbìh natáèení hodnotíte?AD: Pro nás je ka�dé svìdectví cenné, pøi-padá nám dùle�ité ukázat, jak moc se èes-ká spoleènost od nacismu zmìnila, jakouztrátu utrpìla a jací lidé do ní je�tì pøed párdesítkami let patøili. Z tìch izraelských na-hrávek u� vzniklo nìkolik dokumentárníchpoøadù, spadajících do rozhlasového cykluPøíbìhy 20. století (osudy Very Meiselso-vé, Gily Fatranové èi Huga Maroma),uspoøádali jsme komentované promítáníobsáhlých ukázek v kinì Ponrepo, v�ech-ny výpovìdi jsou na stránce Pamìti náro-da. Bìhem natáèení nás napadla je�tìspousta vìcí, napø. vytvoøit film o kibucu

Givat Chaim nebo o rodinném táboøe tere-zínských �idù v Bøezince.

Který pøíbìh na vás nejvíce zapùsobil?AD: Ka�dá z tìch osobních historií je zá-va�ná, at� u� jde o vzpomínky ukrýva-ných dìtí, uprchlíkù nebo lidí, kteøí pro�lirùznými lágry. Pro mì osobnì byl dùle�i-tý rozhovor s Judith Shakedovou. Ostatnílidé, s nimi� jsme natáèeli, pøijeli do Izraelepo roce 1948, kde�to Judith Shakedovése v roce 1939 podaøilo dostat do bezpeèído Dánska a do Palestiny se vystìhovalau� roku 1941. Nejdøív se musela jakomladièká dívka vyrovnat s cizím prostøe-dím na severu Evropy, potom s dal�ímnovým svìtem na Blízkém východì,teprve po porá�ce nacismu zjistila, �ev Evropì zahynula celá její rodina, a o tøiroky pozdìji za�ila jako èlenka kibucuválku o nezávislost, v ní� pøi�la o man�e-la a o pøátele, kdy� byl kibuc pøepadena dobyt. Pøi tom rozhovoru jsem si uvì-domil, jak tì�ký �ivot mìli �idé v poèát-cích Izraele, a u� ponìkolikáté mi do�lo,kolik podob má �idovský údìl.

Víte, jak veøejnost sleduje interneto-vý archiv?AD: Kolem Pamìti národa se odehráváspousta akcí, vydali jsme i nìkolik knih,publikujeme pøíbìhy v rùzných èasopi-sech, a je jisté, �e lidé o ta svìdectví majívelký zájem. Osobní pøíbìh má velkousílu, nedá se v nìm �fixlovat�, historickéudálosti se v nìm odrá�ejí zcela konkrét-nì. Post Bellum, stejnì jako i dal�í orga-nizace, tøeba Èlovìk v tísni, má i rùznéprogramy pro �koly, a právì ve výucetyhle pøíbìhy opravdu �fungují�.

Média a moderní technologie dnesumo�òují spoustu vìcí, zároveò alemìní svìt na pouhé �klipy�.AD: My máme u� deset let témìø hodino-vý poøad v Èeském rozhlase, který má svùj

okruh posluchaèù a ta dél-ka jim nevadí. Nicménìten pøevládající klipovitýpøístup vìt�iny masmédiíje nièemný: vysílají a pub-likují stále krat�í, zhu�tì-nìj�í a tím i primitivnìj�ípøíspìvky s argumentem,�e �lidé to tak chtìjí�. Pøi-tom se tím jen vycházívstøíc v�eobecné lenosti,a pokud si lidé zvyknounevnímat, neudr�et pozor-nost, zvyknou si taky ne-myslet. Potí� není v mo-

derních technologiích, ale ve zpùsobu,jím� se s nimi pracuje.

Uèíme se nìjak z historie?RP: Nevím, jestli se uèíme, spí� se mìní-me zku�eností. Kdy� jsem jel pøed asipatnácti lety poprvé do Izraele, po návra-tu se mì nìkteøí lidé ptali, proè jsem setam vùbec vypravil, kdy� se tam poøádjen válèí � a �e je to nezajímá, proto�e sejich to netýká. Pøi poslední náv�tìvì jsmeza�ili teroristické útoky v Jeruzalémìi v Tel Avivu, a ve stejné dobì byl obrov-ský útok ve Francii � snad si teï Evropa-né víc uvìdomí, �e jsou s Izraelci na jed-né lodi.

AD: Izrael je pro mì dùkaz, �e jestli�idé jako národ mohli nìco vyvoditz historie, udìlali to: s nejvìt�ím pøed-stavitelným nasazením vytvoøili vlastnídemokratický stát. Zároveò si ale mys-lím, �e pøedstava, podle ní� se lidstvopouèí z hrùz 20. století, polep�í se a u�nepøipustí nìjakou dal�í globální ka-tastrofu, není pøíli� realistická.

Text a foto Pavlína Schultz

POST BELLUM V IZRAELIRozhovor s Adamem Drdou a Robertem Portelem

Ka�dá osobní historie je záva�ná. Tým Post Bellum pøi natáèení v Izraeli.

Kdy� byl Pavel Tigrid v zimì roku1950, tedy v dobì, kdy se komunistic-ký re�im øízený Sovìty u� tvrdì vypo-øádával se v�emi skuteènými èi do-mnìlými odpùrci, vyzván, aby sestavilprogramovou náplò nového západníhorozhlasového vysílání, základ jeho ná-vrhu znìl: a) informovat, b) vzdìlávat,c) bavit. Ústøedí nové stanice, ji� fi-nancoval americký státní rozpoèeta dostala jméno Radio Free Europe,sídlilo v New Yorku a její èeskosloven-ská sekce mìla zajistit první zku�ebníprovoz (pozdìji následovala vysílánív maïar�tinì, pol�tinì, rumun�tinì, bul-har�tinì a naèas v albán�tinì).

Vysílání do Èeskoslovenska zahájilo1. kvìtna 1951, tedy právì pøed 65 lety,z mnichovské redakce. Americkou re-dakci zaji�t�oval Ferdinand Peroutka(jen� byl i øeditelem celého èeskoslo-venského vysílání), evropské vysíláníprogramovì za�tit�oval Pavel Tigrid. Vy-myslel náplò vysílání, vybral spolupra-covníky, psal pøíspìvky, své komentáøei sám èetl. Na jeho roli vzpomíná hlasa-tel Franti�ek Smrèek: �Pavel Tigrid bylpro práci v rozhlase pøímo stvoøen: znalji od píky, zaèínal kdysi jako mladík veváleèném vysílání BBC pro Èeskoslo-vensko, neustále sr�el nápady, umìl siv�ak také sednout a napsat opravdu roz-hlasový skript a umìl napsané pøeèístnebo spí�e zahrát pøed mikrofonem.Umìl zacházet a jednat s lidmi jakos lidmi.�

REDAKCE RFETigridovì práci v RFE je vìnována pub-likace s pomìrnì zvlá�tní obálkou (por-trét mladého P. Tigrida na ní paradoxnìpøipomíná V. I. Lenina), dlouhým ná-zvem (citátem z jednoho projevu) Pøi-kládáme sekeru ke koøenùm l�i, ale cen-ným a výbornì pøipraveným obsahem.K vydání ji pro Centrum pro dokumen-taci totalitních re�imù editovali PetrBla�ek a Radek Schovánek.

V úvodu autoøi rekapitulují Tigridovunovináøskou èinnost pøed jeho poúnoro-vou emigrací a anga�má ve SvobodnéEvropì a poté v USA a v Paøí�i, kde vy-budoval redakci listu Svìdectví. Na jehoosudu lze dobøe ilustrovat to, jak se ko-munisté pod ruským patronátem na pøe-vzetí moci ve støední a východní Evropì

chystali u� od války a v období bezpro-støednì po ní a systematicky likvidovalimo�né zdroje odporu. Komunisté Tigri-da vnímali jako politického nepøítele u�od jeho návratu z Británie, od roku 1946bezpeènostní slo�ky registrovaly jehopublicistické èlánky a politické projevy,za jeden text oti�tìný v lidoveckém èaso-pise Obzory, který øídil, byl vy�etøovánStátní bezpeèností. Zatknout ho pøíslu�-níci StB pøi�li ji� 23. února. Tigrid byltehdy v Nìmecku a vzápìtí získal naZápadì politický azyl.

K mnichovské redakci patøili pøednípøedstavitelé poúnorového exilu, mj.spisovatel Egon Hostovský, historik JiøíKovtun, germanista a bohemista PetrDemetz, nakladatel Julius Firt, re�isérJosef Kodíèek. Zámìrem stanice byloreagovat na komunistickou ideologii.Tigrid toto poslání vnímal takto: �Dom-nívám se, �e propaganda a politický zá-mìr jsou skryté v ka�dém z vysílanýchpoøadù, nebot�se nesna�í pouze analyzo-vat komunistické postupy a metodya poukazovat na èiré l�i komunisticképropagandy, nýbr� je také jejich cílem na-bídnout posluchaèi to, co mu komunistic-ký re�im nemù�e poskytnout: pravdivéinformace, vzdìlání a zábavu.� Od sa-

mého poèátku bylo vysílání vydatnì ru�e-no, tak�e bylo chvílemi nesrozumitelné.

O�KLIVÝ A NUDNÝ RE�IMPublikace obsahuje tøiatøicet Tigridovýchodvysílaných textù od kvìtna 1951 doøíjna 1952 (poté z redakce RFE ode�ela zamíøil do USA). Aktuálnì reagují narùzné události v domácím i zahraniènímdìní, upozoròují na metody komunistic-ké propagandy a ka�dodenní l�i, vracejíse k období pøedváleènému. V rámci de-bat u kulatého stolu, které Tigrid vedl, jeprobírán pøedev�ím Mnichov, jeho pøíèi-ny a dùsledky, komunisty �íøený mýtuso údajné snaze SSSR tehdy republice po-moci a naopak jejich zamlèování paktuRibbentrop-Molotov ze srpna 1939a sovìtských dodávek surovin Nìmec-ku v prvním váleèném roce.

Promlouvají i k dìlníkùm, k mláde�i,k rodièùm, sna�í se pomoci nalézat útì-chu v tì�ké dobì. Tigridovy projevyjsou zajímavé svou praktièností: autornevyzývá k radikálním krokùm, ale keka�dodenním èinnostem, kterými selidé mohli sna�it neustupovat re�imu,a mimo jiné jsou psané pìkným jazy-kem bez frází, s vtipem a elegancí. Ko-munistickému re�imu nevyèítá jen cel-kovou prolhanost a �temnotu ducha�,ale jeho �o�klivost�: �Kromì jinýcho�klivých vìcí je komunismus organi-zovaná nuda. Domnívám se upøímnì,�e je�tì nikdy v zaznamenaných dìji-nách lidstva neexistoval re�im, kterýby tak �tìdøe a soustavnì podporovalv�echno, co je nudné, jalové, prázdné,bezmy�lenkovité, frázovité, duté, ne-vkusné, prolhané i docela obyèejnì stu-pidní, jako. právì re�im komunistický.�Analyzuje ideologický vyprázdnìný ja-zyk, který nazývá �komunistiètina�.

Pøi èetbì této knihy, kterou lze urèitìdoporuèit v�em pamìtníkùm a hlavnìmlad�ím ètenáøùm, si èlovìk nakonecøekne, �e je dobøe, �e tak charakternía noblesní èlovìk, jako byl Pavel Tigrid,se nedo�il doby, kdy hlava státu osoèujeFerdinanda Peroutku z obdivu k Hitle-rovi, ale souèasnì, �e osobnosti Tigrido-va typu nám dnes bolestnì scházejí.

ALICE MARXOVÁPøikládáme sekeru ke koøenùm l�i.Ediènì pøipravili Petr Bla�ek a RadekSchovánek. Vydalo Centrum pro doku-mentaci totalitních re�imù v Praze roku2015. 238 stran, fotopøíloha, shrnutív anglickém a nìmeckém jazyce. Dop.cena 250 Kè.

VÌSTNÍK 5/2016 11

INFORMOVAT, VZDÌLÁVAT A BAVITKniha projevù Pavla Tigrida pro Radio Free Europe

Pamìtní deska, odhalená Pavlu Tigridovi v uliciU Starého høbitova v Praze 1 v roce 2007.

Pøed zhruba dvìma lety se v mìsteèkuPecka v Podkrkono�í v domì èp. 4 za-teplovala pùda.

Kdy� øemeslníci vytrhali nìkolik pr-ken, na�li papírové pytlíèky a v nich do-pisy a úèty staré pøes 70 let a ponìkudza�loutlé, ale vìt�i-nou v pøekvapivìdobrém stavu. Pyt-líèky byly oznaèenydle abecedního po-øádku. Øemeslníci jeposbírali a pøedali paníkronikáøce. Ta èástz nich ofotografova-la pro místní kronikua originály pøedalaarchivu v Jièínì. Po-tud �lo v�echnosprávnì.

Potom napsala èlánek pro zdej�í novinya následnì ji mo�ná nìkdo upozornil nato, �e by potomci rodiny, které se kores-pondence týkala a která nemìla o nálezuani zdání, mohli mít o písemnosti zájem.

Mnoha peckovským obyvatelùm jeznámo, �e rok co rok do Pecky o poutijezdím a bydlím v hotelu na námìstí, kdemì lze zastihnout. Øada místních mámoji adresu, i e-mailovou, známe se oddìtství a bìhem svého pobytu si s nimiv�dy ráda povídám. Pøed lety mì paníknihovnice pozvala na besedu, mluvilijsme o mé rodinì, která se po válce doPecky u� nenavrátila, nebot� vìt�ina je-jích èlenù zahynula. Loni v létì poté, comì paní kronikáøka vyhledala, abych jídala souhlas s publikováním textù, jsemse je�tì v �oku a velmi slu�nì zeptala nì-kolika zasvìcených, proè jsem ty materiá-ly nedostala já nebo proè mi o nich nikdoalespoò neøekl � v�dyt�se týkají mého dì-deèka?! Odpovìdi mi trochu pøipomnìlyNáv�tìvu staré dámy od Dürrenmatta:hned nìkolik lidí jsem tou otázkou velicerozzlobila. Nakonec jsem s pomocí JanaKindermanna písemnosti získala z jièín-ského archivu. O tom, co jsem z nich vy-èetla, mj. pojednává následující text.

RODINA A OBCHODV domì èp. 4 �il od zaèátku 20. stoletímùj dìdeèek, otec mého otce, ArnoldNeurad s rodinou. Pocházel z velicechudé a velice poèetné rodiny. Urèitìnemìl valné �kolní vzdìlání, ale byl ro-

zeným obchodníkem. Proè si vybralPecku, pøesnì nevím. Z otcova èastéhovyprávìní si pamatuji hodnì: dìdeèekse vyuèil v Hoøicích, a mìl tudí� pøehledo okolí. Vybral si skvìle, proto�e �irokodaleko nemìl konkurenci. Pøízemní

dùm s malým krá-mem a nálevnou po-øídil z vìna své �enyAmálie, roz. Fried-mannové z Prahy-Smíchova. Pro mìst-skou babièku Amáliito byl samozøejmì�sestup�, dostat sez velkomìsta prak-ticky na vesnici, alepodle vyprávìní oèi-tých svìdkù si po-mìrnì rychle zvykla.

Dìdeèek brzy pøistavìl k domu dvì pat-ra a znaènì roz�íøil prostory krámu. Ná-levnu èi putyku neprovozoval.

V prvním patøe, za lítacími, zèástiprosklenými bíle natøenými dveømi,bydlela a� do konce 20. století tradiènìlékaøská rodina a v men�ím bytì vìt�i-nou nìkdo, kdo pracoval v blízkém kos-tele sv. Bartolomìje, jako tøeba hlavnízpìvaèka na kùru.

V roce 1906 se Neu-radùm narodila Blan-ka, roku 1907 Karel(mùj otec) a roku 1911Franti�ek. Pozdìji pøi-jali do rodiny dalekomlad�í Lili, dceru dì-deèkovy chudièké ses-try Johany, vdovy.Blanka, Franti�ek a Lilise vyuèili v krámìv Pecce a Blanka s Liliv nìm zùstaly a� donuceného zavøení v ro-ce 1941. Myslím, �eBlanka o dokumentechpod prkny vìdìla; nikdo nepøedpokládal, �eby se mladá �ena do Pecky nevrátila.

OBCHOD �ELEZÁØSKÝA KOLONIÁLNÍObchod se nazýval ��elezáøský a koloni-ální�, prodával snad ve�keré stavebniny,sklo a porcelán, domácí potøeby jakoko�t�ata, kominické �tìtky, bièi�t�ata, kartá-èe, kamna, ko�íky, francovku, pluhy a je-

jich souèásti, dokonce i støelivo, potravinya cukrovinky. Dìdeèek sám pra�il kávu,na kterou nìkteøí pamìtníci nad�enì vzpo-mínali je�tì na poèátku nového tisíciletí.Surovou kávu objednával u firmy Ludví-ka Körpera v Plzni nebo u Leopolda Herr-manna v Praze v Jeruzalémské ulici.

Pokud si vzpomínám, za dob, kdy je�tìmoji rodièe �ili, se nikdo v obci pøíli�o minulosti nezmiòoval. Mo�ná, �e se ro-dièe také na nic neptali, vzhledem k to-mu, �e oba pro�li koncentráky a pøi�lio vìt�inu pøíbuzných, nechtìli o minulos-ti mluvit. Jezdili do Pecky ka�dý rok naprázdniny a bydleli v pronajatých primi-tivních pùdních místnostech v otcovìrodném domì, který byl v 50. letech vy-vlastnìn � proto�e v nìm byl obchod.Teprve kdy� rodièe zemøeli, mi nìkteøímístní o pøedváleèných a váleèných le-tech a dìdeèkových osudech vyprávìli.

Od dvacátých let provozoval dìdeèekdokonce benzinovou pumpu. Benzina dal�í potøeby dostával od firmy BratøiZikmundové, Praha, poboèka Jaromìø,nìkteré od Huga Fanty z Pardubic nebood Karla Sáluse z Liberce.

Prodával stavebniny a také jim doko-nale rozumìl; pomáhal peckovským ob-èanùm pøi stavebních pracích, prý nosiljakoby nic �elezné traverzy, o pytlíchcementu ani nemluvì. Kdy� jsem s tátouv padesátých letech vidìla film Bídníci,tvrdil táta, �e silák Jean Valjean se jeho

otci ú�asnì podobá.Kromì vlastního ob-

chodu mìl dìdeèek ob-dobu zásilkové slu�by:objednával ve vel-kém, tøeba vagón por-celánu z KarlovýchVarù nebo rùzné �ele-záøské zbo�í, zásilkapøi�la dráhou doNové Paky a rozvá�e-la se po celé republi-ce, od 20. let vozilnìkteré zbo�í i vlast-ní tatrovkou. Veliceúspì�ný syn Franti�ek

byl nìco jako obchodní zástupce firmy,cestoval po celé republice, snad kvùli roz-vozu zbo�í z Pecky, ale také kvùli novýmzakázkám.

Nìkdy ve 30. letech se nechal odlákatkonkurencí, spolumajitelem a zástupcemfirmy Epa, vlastníkem velkého �elezáø-ského podniku v Liberci, panem OskaremHerrmannem, a dokonce se do rodinypøi�enil.

12 VÌSTNÍK 5/2016

MALÝ ZÁZRAK Z PODKRKONO�ÍCo se na�lo pod prkny jednoho domu v Pecce

Mìsteèko Pecka v roce 1938. Foto archiv.

Sáèek na kávu firmy Arnold Neurad.

Syn Karel byl zamìstnán u jednéz nejvìt�ích tehdej�ích poji�t�oven, ital-ské Riunione Adriatica di Sicurtá (tatopoji�t�ovna postavila ve 20. letech v Pra-ze na rohu Jungmannova námìstí zná-mý palác Adria). V dopisech, v kores-pondenèních lístcích èi pohlednicích sidìda i syn Franti�ek èasto psali nejeno osobních, ale i o obchodních a poji�-t�ovacích zále�itostech.

POD PRKNYPod prkny pùdy se dochovalo mnohodobových dokumentù, povìt�inou z let1925�1939, ale také tøeba dokumento zásilce dynamitu, kterou musel dìde-èek, kdy� mu zavøeli obchod v roce1941, poslat zpìt do Eruptivy v Bakovìnad Jizerou.

V pytlíècích je pøevá�nì koresponden-ce obchodní, mezi objednávkami, pohle-dávkami, nabídkami a ceníkyrùzných firem lze najíti osobní dopisy. Rodina zestrany dìdeèka i jeho �enybyla nejen poèetná, ale té�velice soudr�ná. Èasto se �irárodina scházela na men�ínebo vìt�í výlety, k Máchovujezeru, do Krkono�, do Prahynebo pøíbuzní pobývali u Neu-radù v malebné Pecce. Na�lajsem lístek s pozdravemstrýèkovi a tetièce od Jarou�-ka Neumanna z Jièína, jeho�jméno jsem loni èetla nasymbolickém svitku v obno-vené jièínské synagoze, nakterém jsou zaznamenániumuèení jièín�tí �idé.

V rámci rodiny se i obchodovalo: s li-bereckým velko�elezáøstvím, kde pùso-bil Franti�ek, s dìdeèkovým bratrem Ru-dolfem Neuradem z Prahy, s babièèiným�vagrem Juliem Kestnerem z Prahy nebos výrobcem likérù Karlem Diamantem,mu�em babièèiny neteøe a otcem VìryGissingové, autorky knihy Perlièek dìt-ství. Na jednom korespondenèním lístkuz konce léta 1939 pí�e Karel Diamanto tom, jak vypravili obì dìti, Vìru a Evu,do Anglie (byl to poslední dìtský trans-port pøed vypuknutím války).

Hned na nìkolika korespondenèníchlístcích � nìkteré jsou psané èesky, jinénìmecky, tzv. sütterlinem, pro mì dnestì�ko èitelným zpùsobem psaní � zákaz-níci �ádají èi prosí o odklad platby zazbo�í. Neuradovi nebyli jediní �idév Pecce, na námìstí bydlela poèetná

a rozvìtvená rodina Popperù, jejich�vnuèka výtvarnice Olga Dneboská jeautorkou Dìtského románu.

V pytlíècích jsem objevila mnoho slo-�enek o placení pøíspìvkù �idovským ob-cím v Praze (za rodièe Amálie) a v Køinci,kde byl Arnoldùv otec na sklonku �ivota�amesem v místní synagoze. Generacemých praprarodièù byla hluboce zbo�ná;dìdeèek Arnold u� ale roku 1918 vystou-pil z obce a stal se volnomy�lenkáøem �urèitì doufal, �e nedùvìra èi nevra�ivostmezi asimilovanými �idy a Èechy zmizí.Byl v Pecce velice oblíbený, nejen podlemého otce, ale i podle svìdectví mnohamístních, a jistì se tam cítil dobøe. Za pro-tektorátu se ale mnohé zmìnilo, vèetnìlidských vztahù, mezi sousedy se na�lii udavaèi...

Poplatky jièínské �idovské obci bylypouze za babièku Amálii. Babièka byla

zbo�ná, na �abat zapalovala svíce a mod-lila se, ale jediný èlen rodiny a bývalé do-mácnosti, který po válce dovedl odøíkatmodlitbu, byla pomocnice v domácnostiMaøka L. z námìstí. Dìti, zøejmì ovlivnì-né silným otcem, sice bìhem �kolních letnav�tìvovaly hodiny moj�í�ského nábo-�enství, oba synové mìli je�tì bar micva,ale jak táta vzpomínal, �u� mu to muselipøedøíkávat�.

Obchodní korespondence je v èe�tinìnebo v nìmèinì. Dopisy mají v záhlavínádherná obrázková firemní loga: jsou tuznaèky obchodù s kávou, velimské èoko-ládovny Adolf Glaser, benzinky bratøíZikmundù, francovky bratøí Margolio-vých v Litomìøicích, mýdla Fr. Otta, Ra-kovník, strouhané housky a cukrovinekFr. Odkolka, Praha a mnoha, mnoha dal-�ích firem.

TRANSPORTRoku 1942 museli dìdeèek, babièkaa Blanka se ètyøletou holèièkou Alicí dotransportu. (Lili mohla zùstat, její matkaroku 1941 zemøela a vlastní otec, který seo ni sice vùbec nestaral, byl køest�an.) Spo-lu s rodinou Popperovou byli povoláni nashroma�di�tì do Mladé Boleslavi. Na drá-hu do Staré Paky je odvezl místní povoz-ník, pan �turm. Ne� ode�li, roztøídil dìde-èek ve�keré papíry a jistì pøedpokládala vìøil, �e se brzy vrátí a �ivot pùjde vestarých kolejích.

Kdy� byl obchod zavøen, rozebralijeho èást, jak mi otec vyprávìl, ostatníobchodníci. Nebudu je jmenovat, abypøi náhodném ètení tohoto èlánku nemì-li jejich dnes sedmdesáti- i víceletí po-tomci �patné pocity, nebo se na mì tøebai nerozzlobili. Nìkteré pøedmìty, jakoporcelánové servisy, ulo�il dìdeèek na

pùdì a bìhem války je nì-kteøí sousedé (podle vìro-hodných vyprávìní jinýchzdej�ích obyvatel) rozkradli.

Do bytu Neuradových se na-stìhovala rodina z místníhochudobince. Její polodospìlísynové údajnì hledali po celoudobu války �zakopaný zlatýpoklad�. Moje máma mi líèila� aby aspoò nìco znìlo vesele-ji �, jak jediný poklad na�laona. V hlubokém temnémsklepì, kam jsme se my dìtibály sestoupit, byla údajnìuschována bednièka koòaku.Prý ji celou sama vypila. Aletéhle hezké historce jsem nevì-øila, nikdy jsem ji nevidìla pít

�ádný alkohol, nato� bednu koòaku! Mùjotec a jeho bratr, kteøí pøe�ili a vrátili se,o ulo�ené korespondenci urèitì nevìdìli.

Zajímavé je, �e jsme si jako dìti mno-ho let na té pùdì hráli, vì�elo se tamprádlo a odkládaly nepotøebné pøedmì-ty. Zøejmì a� v posledních letech nìko-lik papírù vytahaly my�i, a zbytek bylodkryt a� pøi zateplování.

Za to, �e se na�la dávná minulost, jsemnesmírnì vdìèná: díky ní trochu o�ilidávno mrtví, které jsem nemìla mo�nostpoznat. Zlost na místní u� mì témìø pøe-�la. Zøejmì nelze od nikoho, jeho� rodinapronásledování neza�ila, oèekávat, �e sevcítí do mé pozice. Asi bych si mìla vzítk srdci nepøíli� srdeènou poznámku pec-kovské paní kronikáøky: �Mù�ete býtráda, �e to zedník nehodil do malty!�

VÌRA TRNKOVÁ

VÌSTNÍK 5/2016 13

Arnold Neurad pøed svým obchodem v Pecce o pouti. Foto rodinný archiv.

14 VÌSTNÍK 5/2016

Spoleènost Matana, a. s., ve spoluprácis �idovským muzeem v Praze provádísystematické prùzkumy �idovských høbi-tovù ve své správì. V rámci této práceprobíhá nejprve fotodokumentace jednot-livých náhrobkù a následuje zpracovánív�ech èitelných údajù z náhrobních nápi-sù do podrobné databáze. Souèástí prù-zkumu je i archivní studium, kterým seèasto podaøí doplnit dùle�ité skuteènosti.Výsledky, mnohdy odli�né od souèasné-ho stavu bádání, jsou publi-kovány v odborných èasopi-sech a sbornících. S nìkolikazajímavými místy seznámí-me ètenáøe na stránkách Rch.

Mezi nì patøí �idovskýhøbitov v Jistebnici, krásnìpolo�ený uprostøed kopcùa pastvin jeden a pùl kilomet-ru západnì od mìsta, nedale-ko od vesnice Pohoøí (nád-herná poloha mù�e býtov�em obèas pøítì�í, kdy� sena pøístupové stezce pasoukrávy). I kdy� høbitov nenínijak rozsáhlý, zaujme ná-v�tìvníka rozmanitými prvky. Obsahuje202 náhrobkù v 19 øadách, ve star�í èástirozmístìných v pravidelných rozestu-pech, které budí dojem, �e kameny nejsouvztyèeny na pùvodních místech pohøbù.Souèasný stav bádání shledává, �e v Jis-tebnici pocházejí ze 17. století pouze dvanáhrobky, nejstar�í z nich je z roku 1692.

POÈÁTKY�IDOVSKÉHO OSÍDLENÍ Poèátky jistebnického �idovského osídle-ní jsou kvùli nedostatku pramenù zahale-ny v mlze nejasností. Nejstar�í zpráva setýká Moj�í�e z Jistebnice, dolo�enéhov Praze roku 1531. Dal�í zprávy jsou spo-radické, tak�e zùstává otázkou, zda osídle-ní bylo kontinuální. Ve 20. letech 17. sto-letí do�lo k intenzivnímu nárùstu �idovsképopulace. O této skuteènosti se dozvídá-me díky dotazu jistebnických purkmistrùa kon�elù z 26. dubna 1628 k majiteli jis-tebnického panství kní�eti Zdeòku Vojtì-chovi Popelovi z Lobkovic, zda musejípøijímat do mìsta �idy, kteøí je o�ebraèují.�ádost uvádí, �e �nemalý poèet �idù a �i-dovek odjinud pøicházejících se ve mìstìosazuje a nìkteøí z nich i zákupy èiní a èi-niti chtìjí. Veliký poèet dìtí a mláde�e

mezi sebou mají.� V této dobì ji� v Jisteb-nici fungovala �idovská obec se synago-gou a mù�eme se domnívat, �e tehdy byltaké zalo�en �idovský høbitov. Jeho exi-stenci dokládá jistebnický urbáø z roku1638, uvádìjící poplatky jednu kopu zapohøeb dospìlého a tøi gro�e za mladéhoèlovìka èi dítì. K tomuto roku je evidová-no 10 rodin, je tedy zøejmé, �e kní�e Lob-kovic prosbì jistebnických kon�elù ome-zit �idovskou populaci nevyhovìl.

TYPOLOGIE NÁHROBKÙA MÍSTNÍ ZAJÍMAVOSTIHøbitov vyniká cennými náhrobky ze17. a 18. století, které pøedstavují po-zoruhodnou vývojovou typologickouøadu. Díky nedávnému prùzkumu bylyidentifikovány dva náhrobky ze 17.století a kolem sedmdesáti z 18. stole-tí. Nejstar�í se nachází v rohu protivstupu na høbitov (Bendet, syn Jaako-va Sg�l, 1692) a vyznaèuje se bohatýmbaroknì dekorativním ztvárnìním ka-mene. Do výzdoby náhrobkù z poèátku18. století se promítly vrcholnì barok-ní prvky soudobé architektury, tak�enìkteré z nich evokují tvar barokníhoprùèelí. Dal�í kameny z doby kolemroku 1720 mají specifickou podobua dokládají pùsobení kamenické dílny,èinné také pro okolní høbitovy napø.v Milevsku nebo Drá�kovì. V horníèásti jsou tyto náhrobky èlenìny do sa-mostatných orámovaných èástí urèe-ných pro zvýraznìné texty, pøípadnì provýtvarné symboly. Výzdoba náhrobkùdoznává v prùbìhu 18. století zásad-ních zmìn, dochází ke zjednodu�enípùvodnì èlenité plochy kamene a reli-éfy se zplo�t�ují. V Jistebnici se mù�e-

me setkat se dvìma specifiky architek-tonického uspoøádání �idovských po-høebi�t�. Prvním je druhotnì zazdìnákohenská branka, umo�òující kohe-nùm prùhled na høbitov. Druhou jisteb-nickou pozoruhodností je dùm taharys kamennou deskou pro pøípravu mrt-vých tìl k pohøbu.

KOHENSKÉ RODINYNa poèetnost kohenù v Jistebnici pouka-zuje 17 náhrobkù se symboly kohenskýchdlaní, z nich� nìkolik pochází z 18. stole-tí. Nejstar�í z nich nese jméno A�era, synaJekutiela K�c. Tento náhrobek byl v mi-nulosti pova�ován za nejstar�í a byl na zá-kladì letopoètu (hebrejské písmeno tav)datován do roku 1640. Souèasný prùzkumprokázal, �e letopoèet zùstal nedokonèe-ný, èemu� nasvìdèuje prázdná plocha ur-èená pro desítky pøípadnì i jednotky �idov-ského letopoètu. Porovnáním s písemnýmiprameny mù�eme pohøbeného A�era iden-tifikovat jako O�era Kaufmanna, naroze-ného v Jistebnici kolem poloviny 17. sto-letí. Na základì náhrobního nápisu víme,�e stál v èele komunity a zemøel kolemroku 1720. Na høbitovì jsou pohøbenii jeho synové Marcus Meir a David. Ná-hrobek A�erova vnuka Mordechaje K�cz roku 1805 je pozoruhodný reliéfem ko-henských rukou umístìných ve spodníèásti náhrobku a vzbuzujících dojem, �evyrùstají ze zemì. Pomocí náhrobníchkamenù a archivních pramenù lze dolo�itgenealogii kohenské rodiny K�c v prùbì-hu nìkolikasetletého období, potomkyA�erova syna Davida mù�eme sledovatv dal�ích generacích v Jistebnici a� do 20.století.

UPROSTØED KOPCÙ A PASTVINO zajímavém høbitovì u Jistebnice

�idovský høbitov v Jistebnici.

Nejstar�í náhrobek A�era, syna Jekutiela K�c.

VÌSTNÍK 5/2016 15

Kromì ji� zmiòované �iroce rozvìt-vené rodiny K�c je v místì od konce 18.století dolo�ená rodina Kohnù. Tøetía pøespolní byla kohenská rodina Rei-nischových, usazená v polovinì 19. sto-letí ve Vlásenici. Hlavou novì pøíchozírodiny byl Berl Bernard (zesnulý 1862),nájemce vinopalny è. p. 28 ve Vlásenicia spoleèný pøedek v�ech v Jistebnici po-høbených èlenù rodiny Reinischových.Poèetné pohøby na jistebnickém høbito-vì zde tuto �iroce rozvìtvenou rodinupo nìkolika desetiletích pevnì zakotvi-ly, tak�e v roce 1921 zesnulý BernardReinisch, �ijící ji� v Praze, byl pohøbenv Jistebnici. Posledním pohøbeným jeje�tì po dal�ím pùlstoletí jeho synovecJosef Reinisch (Rohan, zemøel roku1969). Tato skuteènost prokazuje hlubo-ký vztah rodiny k místu posledního spo-èinutí svých pøedkù.

DAL�Í VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI Jediným dolo�eným rabínem pohøbe-ným v Jistebnici je rabi Jakob Freund(1. kvìtna 1843�19. dubna 1906). Jehonáhrobek byl pùvodnì opatøen fotogra-fií v medailonu, dnes rozbitou, dokláda-jící, �e byl focen v talitu. V místní histo-rii 19. století zaujmou opìt osudy rodinyKatzových, které mù�eme sledovat takédíky jistebnickým náhrobkùm. AdolfuKatzovi (1845�1914), po�tmistru a za-kladateli parkové úpravy sadù v severníèásti Jistebnice nad potokem Cedronemv místì nazývaném Stará Hora, nechalijeho spoluobèané rok po úmrtí v sadechzhotovit pamìtní desku. Jeho náhrobekse dochoval jen fragmentárnì.

Jedním z dal�ích výrazných �idov-ských obyvatel je JUDr. Viktor Katz(1880�1940), právník, sbìratel a vý-znamný numismatik, autor mnoha statív tomto oboru. Jednoduchý náhrobekViktora Katze byl vztyèen na èestnémmístì v zakonèení lipové aleje v horníèásti høbitova, vedle hrobu jeho otceAdolfa. Byl tak posledním, kdo byl namístním høbitovì z rozvìtvené rodinyKatzù pochován. Dodejme je�tì, �e Jis-tebnice na své �idovské obyvatele neza-pomíná: osudy tìch nejzajímavìj�ích(pøedev�ím èlenù rodiny Katzù, k ní�nále�el i JUDr. Leopold Katz, jen� napùdì mìstské fary objevil nejstar�í do-chovaný zpìvník husitských chorálù,Jistebnický kancionál) jsou pøipomenu-ty na tabulích v rámci zdej�í vlastivìdnéstezky.

Text a foto IVA STEINOVÁ

Dne 22. bøezna zemøel v Praze profesorKurt Krolop, význaèný germanista, lite-rární historik, pøední znalec pra�ské nì-mecké literatury, který po pádu komunis-mu pomáhal ustanovit pra�ský GoetheInstitut, katedru germánských studií naFF UK èi Spoleènost Franze Kafky.

Narodil se 25. kvìtna 1930 v Kravaøíchv severních Èechách a v letech 1941�1945 nav�tìvoval chlapeckou støední �ko-lu v Litomìøicích. V létì1946 se rodina musela od-stìhovat do bývalé sovìt-ské zóny ve východnímNìmecku, kde odmaturo-val, poté studoval germa-nistiku, anglistiku a slavis-tiku na Univerzitì MartinaLuthera v Halle, na kterénáslednì tøi roky pracovaljako asistent na katedøegermanistiky; v roce 1957byl vyslán do Prahy jakolektor. Bìhem pìti let seúèastnil výzkumu pra�skénìmecké literatury a nìmecky psané lite-ratury v èeských zemích, který podnítiltehdej�í vedoucí katedry germanistikyEduard Goldstücker.

Pøíle�itost k dal�í náv�tìvì tehdej�íhoÈeskoslovenska se naskytla v roce 1967,kdy byl K. Krolop jmenován vedoucímoddìlení pro výzkum pra�ské nìmecké li-teratury v Èeskoslovenské akademii vìd.Tentokrát se ale, díky nor-malizaèním zásahùm, doNDR vracel u� po tøechletech, v roce 1970.

V roce 1989 se vrátil doPrahy natrvalo. Nastoupilna Filozofickou fakultuUK jako poslední hostují-cí profesor NDR a pokra-èoval jako první hostujícíprofesor sjednocenéhoNìmecka. Byl povìøenvedením Ústavu germán-ských studií na UniverzitìKarlovì v Praze.

Za svou práci získal øadu ocenìní, mj.Spolkový køí� za zásluhy 1. tøídy èi ra-kouský Èestný odznak za vìdu a umìní.

Úèastnil se prvních kafkovských kon-ferencí na zámku v Liblicích, v roce

1963 jako host, v roce 1965 byl autoremjednoho z hlavních pøíspìvkù. V rámcispolupráce s Goethe Institutem se zá-sadnì podílel na tøech významných kon-ferencích: Kafka a Praha (1992); RainerMaria Rilke � evropský básník z Prahy(1994) a roku 1995 Literární dìjinyv pra�ském kontextu.

Z desítek jeho studií vy�ly nìkteréi v èe�tinì: kniha O pra�ské nìmecké litera-

tuøe (nakladatelství FranzeKafky, 2014) obsahuje tex-ty �Ke vzniku a historiipra�ské nìmecké literatury,expresionistického deseti-letí�� a �Pra��tí autoøi vesvìtle ,Pochodnì��, spolus Jiøím Strom�íkem je za-stoupen v publikaci Esejeo nìmecké romantice (nakl.Pavel Mervart, 2013).

Jeho kolegové a stu-denti na nìj vzpomínajíjako na velkého milovní-ka rodného kraje kolem

Litomìøic, výborného uèitele a vstøícné-ho a spolehlivého èlovìka.

V rozhovoru pro týdeník Respekt roku1994 mj. øekl: �Problém návratu do Evro-py je také problémem vzdìlání a historic-kého vìdomí: roz�íøit si pohled na vlastníhistorii a vlastní minulost v celoevrop-ských kontextech. Souvisí to s tím, �e pod-le mého dojmu je èeské kulturní vìdomí

urèeno 19. a 20. stoletím.Pobìlohorská éra nebo hu-sitství s �ivým vìdomímmoc spoleèného nemají.Cítíme spoluodpovìdnostza tuto zemi. Dnes v�ak �i-jeme v národnostnì homo-genním státì a koneckoncùnám scházejí i takové do-konale dvoujazyèné osob-nosti, jako byli napøíkladOtokar Fischer èi PavelEisner. Tak�e roz�íøení ob-zoru o celoevropský kon-text spoèívá v rukou jedin-

cù, v tom, co si sami obstarají, nikoliv nìjakém fluidu, které by tu vládlo.� Lzejen dodat, �e profesor Krolop svou spolu-odpovìdnost naplnil vrchovatou mìrou.

(am)

SPOLUODPOVÌDNOSTZA TUTO ZEMIZemøel germanista Kurt Krolop

Kurt Krolop. Foto archiv.

16 VÌSTNÍK 5/2016

Kdybychom mìli jedním slovem shrnouttransformaci izraelské spoleènosti a eko-nomiky v prùbìhu poslední generace, bylby jím liberalismus. Z toho také vyplývajíhospodáøské a politické dùsledky, kterévysvìtlují orientaci Izraele v posledníchtøiceti letech, zejména pokud jde o Pøed-jordánsko, neboli Západní bøeh Jordánu.Z toho také plyne rozdìlení izraelského(veøejného) mínìní: politická a intelek-tuální men�ina tato rozhodnutí odmítá.Novou orientaci Izraele i onu zmínìnoumen�inovou volbu vysvìtluje mùj násle-dující èlánek.

Izraelská ekonomika patøila v demokra-tickém svìtì a� do 80. let minulého stole-tí mezi ty nejdùslednìji kontrolované stá-tem. V období let 1948�1977 chybìlov Izraeli skuteèné politické støídání vlád,a to pøálo vzniku ekonomiky, je� mìlavelice blízko k ideálnímu korporativistic-kému modelu. V�echny zále�itosti zemìspravovala mimoøádnì homogenní poli-tická, ekonomická, vojenská, kulturnía odboráøská elita. Kdo nemìl a�kenáz-ský, laický nebo socialistický pùvod, ne-patøil jednodu�e mezi vá�ené lidi. Veøej-né výdaje zabíraly kolem 60 procentvytvoøeného bohatství. Zbývající èástsoukromého sektoru se musela se státemdohodnout o regionech a odvìtvích, v ni-ch� bude investovat. Národní odborováorganizace Histadrut mìla své vlastní in-vestice v továrnách a kibucech.

Tento ekonomický a sociální modelzmizel bìhem jedné generace.

První pøíèinou byl demografický vývoj.Sefard�tí �idé pøicházející v 50. a 60. le-tech v masovém mìøítku do Izraele a po-zdìji �idé ze Sovìtského svazu, kteøí setu objevili v pøevratných 90. letech, vy-tvoøili volièské bloky, jim� byly hodnotystarých elit víceménì lhostejné. Sefardé,jejich� potomci pøedstavují zhruba polo-vinu izraelských �idù, zdùrazòovali ná-bo�enskou identitu obèanské spoleènostia stavìli se jak proti militantnímu laicis-mu starých elit, tak proti ultraortodoxnímskupinám tvoøícím oddìlená spoleèen-ství. �Rusové�, vìt�inou stejnì laiètí jakotradièní elity, se èasto odli�ovali odmítá-ním ústupkù v palestinské otázce a spolé-háním v prvé øadì na silová øe�ení. V sou-

èasném Izraeli pøedstavují nìco kolem 15procent �idovské populace.

Ve stejné dobì �ultraortodoxní� �idé(charedim) tvoøící pøedev�ím men�inunábo�enskou, ale s patrnì vùbec nejvy��ínatalitou, za�ívali výrazný rùst svého po-dílu na celkové populaci zemì: na poèát-ku 21. století pravdìpodobnì pøesáhl hra-nici 10 procent v�ech obyvatel zemì, co�èiní 12�13 procent populace �idovské.

Naopak populace arabská zùstává,pøes v�echny katastrofické pøedpovìdibìhem posledních desetiletí o �demo-

grafické hrozbì�, stabilnì na celkových20 procentech. Dìlí se na vìt�inu nepøá-tel a men�inu stoupencù státu a v souèas-né dobì se postupnì mìní v respektova-nou støední tøídu, zejména v medicínìa ve svobodných povoláních.

Nové rozdìlení moci vyplývajícíz demografie usnadnilo volební vítìz-ství pravicových stran v roce 1977 a po-zdìji jejich postupné posilování, a� senakonec v 21. století staly tím, èím potøicet let byly labouristické strany: pøi-rozenou souèástí vlády v zemi. Nìkteréze skupin za�ívajících demografickýrùst, pøedev�ím sefard�tí �idé a �idéz Ruska, volí velkou vìt�inou pravici.A pokud jde o charedim, ti se o zále�i-tosti izraelského státu vùbec nezajímají,ale získávají nový vliv tím, �e dìlajídrahoty a licitují s hlasy svých politic-kých stran, a to i pøes neustálou finanènípodporu, které se od státu dostává jejichzpùsobu �ivota. Celkovì shrnuto: poli-

tické støídání stran u moci umo�nilo di-verzifikaci izraelských elit i jejich vidì-ní svìta.

EKONOMICKÁ SVOBODAA SOCIÁLNÍ LIBERALISMUSDal�ím liberalizaèním faktorem bylaprobíhající tr�ní reforma, poèínaje opat-øeními na ukonèení inflace zavedenýmiv roce 1985 po ekonomickou politikuBenjamina Netanjahua, který byl v le-tech 2002�2005 ministrem financí a odroku 2009 je izraelským premiérem.Stát silnì omezil své výdaje a podobnìjako Histadrut se stáhl z pøevá�né èástivýrobních podnikù. Podíl veøejných vý-dajù v ekonomice se z 60 procent v roce1985 sní�il na 41 procent v roce 2015.Za stejnou dobu se veøejný dluh sní�ilz 97 procent hrubého národního produk-tu v roce 1998 na 65 procent v roce2015. Právo na práci se bìhem nìkolikalet promìnilo z velice svazujícího záko-na na jednu z nejliberálnìj�ích úprav nasvìtì, která umo�òovala okam�itì pøijí-mat a propou�tìt zamìstnance, bez rizi-ka a s minimálními ztrátami.

Tento ohromující ústup státu � svýmrozsahem mnohem vìt�í ne� ten, kterýza�ily Spojené státy za Ronalda Reaga-na a Velká Británie za Margaret That-cherové � pøenechal místo podnikatel-ské tøídì ve v�ech jejích podobách, odmiliardáøù po malé a støední podnikate-le, ji� hluboce zmìnili izraelskou spo-leènost. Stejnì jako jiné systémy mù�ei nové rozdìlení ekonomické moci véstke zneu�itím a jiným ne�varùm: bylijsme svìdky toho, jak se rozvíjí tøídapodnikatelských �pièek, tzv. tycoons �magnáti, baroni (máme-li pou�ít slovaoblíbeného u izraelské levice), kterémají èasto pøíli� blízko k moci. Rizikozneu�ití v�ak sni�uje existence nezávis-lého tisku a nezávislé justice. Støetává-ním osobností a jejich ambicí tito mili-ardáøi spí�e pøispívají k diverzifikacistøedisek moci a k liberalizaci moci, ne��e by jí �kodili.

A koneènì posledním faktorem liberali-zace byl výjimeèný úspìch, jakého od po-èátku 90. let dosáhlo zavedení právníhoa penì�ního systému, který se i ve svìto-vém mìøítku øadí k tìm nejvíce pøejícímrozvoji toho nejvíce novátorského podni-kání. Ve spojení s vìdeckou výukoua �kolstvím, je� patøí mezi nejlep�í na ce-lém svìtì, rozmach capital-risque (anglic-ky: venture capitalists � venture capital =rizikový kapitál) èiní z Izraele po Spoje-

Armand LaferrereLIBERÁLNÍ REVOLUCE V IZRAELIA TI, KDO JI POMLOUVAJÍ

VÌSTNÍK 5/2016 17

ných státech druhé svìtové støedisko pod-nikatelù v oboru �pièkových technologií.

V roce 2015 izraelské �pièkové tech-nologie vzrostly o 4,4 miliardy dolarùa zhodnocování dal�ím prodejem a fú-zemi podnikù pøesáhlo devìt miliarddolarù. Podle Financial Times dosáhlyizraelské spoleènosti kolem 20 procentsvìtových investic kapitálu v oblasti ky-bernetické bezpeènosti. S existencí sekto-ru �pièkových technologií svìtovéhoformátu a významu se úzce pojí vzniknové skupiny mezi elitami zemì: mladía nesmírnì bohatí podnikatelé otevøenísvìtu a ochotní pøijmout rizika.

Propojení tìchto ètyø fenoménù � de-mografie, støídání politické moci, ústupstátu a podnikatelský elán � vytvoøilo nasamotném vrcholuizraelské spoleènos-ti jednu z nejrùzno-rodìj�ích elit plane-ty, co do jejíhopùvodu a jejího vi-dìní svìta. A�kená-zové, sefard�tí �idé,�Rusové�, Arabové, rabíni, generálové,umìlci, obyvatelé obsazených území,podnikatelé, ti v�ichni se dìlí o spoleèen-ský vliv, ani� jsou jejich èasto protichùd-né názory na pøeká�ku jejich koexistenci.

Z èistì povrchního hlediska lze tutorùznorodost vysvìtlit probíhajícími neko-neènými debatami a diskusemi. Nicménìpøi hlub�ím pohledu tato rùznorodost za-vazuje ka�dou ze skupin pøijmout exi-stenci druhých a ponechat jim místo � co�samo o sobì èiní z tolerance stále ústøed-nìj�í hodnotu izraelské spoleènosti. Tole-rance vychází z vrcholu, od �pièek, a �íøíse do co mo�ná nejvìt�í èásti izraelskéspoleènosti. Svoboda slova � nejenomjako právní zásada, ale jako spoleèenskárealita na v�ech úrovních � funguje v Iz-raeli patrnì více a lépe ne� v jakékoli jinésouèasné spoleènosti. Ve �kolách (s vý-jimkou nìkterých �kol charedim), v ar-mádì nebo v podnicích funguje zásadnírovnost. Men�iny v�eho druhu jsou s leh-kým pokrèením ramen akceptovány; ni-koho nenapadne bít na poplach proto, �ena Hebrejské univerzitì studuje 20 pro-cent arabských posluchaèù nebo kdy�vidí drúzského generála velet elitnímupluku na Golanských vý�inách, arabské-ho soudce, jen� posílá do vìzení nìkdej�í-ho premiéra, �eny velící v boji mu�ùmnebo homosexuála zvoleného do parla-mentu na kandidátce pravicové strany zabouølivého potlesku jeho kolegù.

RESENTIMENT STARÝCH ELITPøesto existuje v Izraeli skupina, ji� vý-voj tøí posledních desetiletí naplnil trva-lou zahoøklostí a pomstychtivostí. Tvoøíji dìdicové tradièních elit, socialisté, la-ikové, A�kenázové a stoupenci vyjedná-vání s Palestinci a rozdìlení území.

Tato skupina neztratila ani zdaleka svùjspoleèenský vliv. Kontroluje Nejvy��í soud,jedno ze zásadních støedisek moci v zemi.Má pøevahu na univerzitách, v tisku i v di-plomatických kruzích. Dùle�ité v�ak je, �estará elita definitivnì ztratila monopol moci;a vùbec nebere v úvahu zodpovìdnost, naní� by se mìla podílet.

Jednu významnou podskupinu této sta-ré elity pøedstavuje levicový deník Haa-rec (ète jej kolem �esti procent Izraelcù,

ale v cizinì je cito-ván èastìji ne� kte-rýkoli jiný izraelskýlist) a sít�nevládníchorganizací jako Mírnyní, Be-celem, Pro-lomit ticho� Totospoleèenství je men-

�inové, ale na mezinárodní scénì si udr-�uje vliv díky husté síti kontaktù v Evro-pì a ve Spojených státech.

Toto �levicové uskupení kolem dení-ku Haarec� zaèalo pou�ívat dvì taktiky,jejich� pomocí chce maximalizovat vliva pomstít se za ztrátu mocenského mo-nopolu.

Pøedev�ím se Haarec se svými sateli-ty u� nìjakých 40 let, a tedy i v dobì,kdy se izraelská spoleènost stávala denode dne stále liberálnìj�í, sna�í stra�itsvìt hrozícím nebezpeèím fa�izace izra-elské spoleènosti.

Toto mechanické pøipomínání fa�is-mu a nacismu nabývá èasto komicképodoby, jakmile se aplikuje na vnitønípolitiku. Pøi zbì�ném nahlédnutí do ar-chivu Haarecu za poslední dva roky na-cházíme nará�ky na fa�ismus a nacis-mus v souvislosti s výstavbou bytùv �idovských osadách existujících ji�døíve v Pøedjordánsku; v souvislosti sejmenováním soudce z pravého støedu doNejvy��ího soudu nebo v souvislostis odstranìním knih levièácké autorky zeseznamu doporuèené èetby pro gymná-zia. Není pochyb o tom, �e lidé pøe�iv�ínacismus, kteøí v zemi dosud �ijí, doká-zali podobné odvolávky správnì vyhod-notit, ale u cizincù hrozí vá�né nebezpe-èí, �e je vezmou vá�nì.

Tématem, v souvislosti s ním� je údaj-ná fa�izace izraelské spoleènosti pøipomí-

nána nejèastìji, je osud Arabù �ijícíchv Gaze a v Pøedjordánsku, pro které sev posledních padesáti letech v�ilo ozna-èení Palestinci. �Levicové uskupení Haa-rec� má veliký zájem na sta�ení z Pøed-jordánska, jediného z území obsazenýchv roce 1967, z nìho� se Izrael dosud ne-stáhl a na nìm� �ije také vìt�ina tìch, kdonejsou obèany Izraele. V pokraèováníkontroly tìchto území spatøuje morálnískvrnu Izraele a ve vzdálenìj�í perspekti-vì také riziko pro �idovský charakterzemì (koexistence s Araby uvnitø jednéa té�e spoleènosti nikdy nebyla hlavnímcílem této politické �koly). Radìji odsu-zuje okupaci, kterou pøirovnává v nejlep-�ím pøípadì k apartheidu a k fa�ismunebo nacismu, jakmile se cítí silnìj�ív kramflecích.

Tato pøirovnání obsahují nìkolik po-jmových nesrovnalostí. Apartheid bylsystémem etnické diskriminace; zatím-co arab�tí obèané Izraele se tì�í stejnýmprávùm jako jejich �idov�tí spoluobèa-né. Obtí�e, které zakou�ejí Palestinci �omezení pøepravy, pøítomnost izraelskéarmády v Pøedjordánsku �, nesouvisejís jejich etnickou pøíslu�ností, ale vy�a-duje je bezpeènost Izraele.

Chut� izraelské spoleènosti pokraèo-vat v okupaci má navíc k nìjakémuDrang nach Osten opravdu hodnì dale-ko. Izrael nìkolikrát (v letech 1948,1967, 2000 a 2008) navrhoval oddìlení,které arabská strana v�dy odmítla. Ariel�aron v roce 2005 zalo�il první pales-tinský stát de facto, kdy� se stáhl z Gazya nechal zboøit zde vystavìné �idovskéosady. Benjamin Netanjahu nìkolikrátnavrhoval návrat k rozhovorùm, ale sys-tematicky nará�el na palestinské odmít-nutí (nebo, pøesnìji øeèeno, na souhlass fasádou, podmínìný pøedem stanove-nými ústupky Izraele ve v�ech spornýchbodech). Na poèátku na�eho století seje�tì 80 procent dotázaných Izraelcù vy-slovovalo pøíznivì ke sta�ení z Pøedjor-dánska. Jestli�e se toto procento od tédoby sní�ilo, nezpùsobila to radikaliza-ce izraelské populace. Dùvodem byloprostì to, �e nikdo nemù�e uzavøít mírs nìkým, kdo uzavøení míru odmítá.

A koneènì také údìl, jaký Izrael pøi-pravil palestinskému obyvatelstvu, seponìkud li�í od osudu, který potkal obì-ti nacismu. Palestinská populace se bì-hem necelých padesáti let ètyøiapùlkrátznásobila. Palestinská území ve stejnémobdobí za�ila jeden z nejprud�ích hos-podáøských rùstù na celé planetì. Podle

statistik Svìtové zdravotnické organiza-ce patøí palestinská populace mezi ty,které trpí nejvìt�í mírou obezity ve svìtì.Více ne� tøetina obývá Pásmo Gazy, kamji� deset let nevstoupiljediný okupaèní voják,aby vládì Hamásu brá-nil v její péèi o ochranua blaho Palestincù. U�jen letmé srovnání v�echtìchto údajù s dìjinamifa�ismu a nacismu mù-�e tìm stále pochybují-cím pomoci pochopitsilnì zavádìjící povahutohoto srovnání.

MEZINÁRODNÍ TLAKPROTI DEMOKRACIIRétorická cvièení na téma fa�izace Izra-ele nepøedstavují pøi své naprosté ne-smyslnosti pro zemi �ádné skuteèné ne-bezpeèí. Naproti tomu druhá taktika,s ní� pøi�lo �levicové uskupení Haarec�,aby si uchovalo svùj vliv, by mohla reál-nì ohrozit samu existenci Izraele. Tatotaktika spoèívá ve snaze manipulovatu�lechtilými city zahranièních mocnostía vnucovat jim tak názory staré elity.

Zakládajícím textem popisujícímtuto taktiku je dílo Jeho�afata Harkabi-ho Israel�s Fatefuls Decisions (Osudnározhodnutí Izraele). Po skvìlé vojenskékariéøe (byl zejména �éfem vojenskéhozpravodajství své zemì) dospìl Harka-bi krátce po vítìzství v �estidenní válcev roce 1967 k pøesvìdèení, �e prodlu-�ování izraelské pøítomnosti v Gaze,Pøedjordánsku a na Golanských vý�i-nách je strategický omyl. Poté, co v 80.letech do�el k závìru, �e jeho doporu-èení ke sta�ení ze v�ech území nemá�ádnou �anci získat souhlas vìt�iny vo-lièù, doporuèil ve svém díle obejít ten-to omyl lidu americkým nátlakem naIzrael, který by jej pøinutil k ústupkùm,je� obyvatelstvo odmítlo. A proto�e selobby amerických �idù stará o to, abytyto tlaky nezacházely pøíli� daleko,volal po vytvoøení protilobby, ji� bypodporovala správnì smý�lející �idov-ská men�ina usmìròující cizí vládyk tomu, aby na Izrael vyvíjely nezbyt-ný tlak a pøinutily jej stáhnout se z oku-povaných území.

Harkabiho doporuèení opakovaná stá-le dokola sítí izraelských levicových ne-vládních organizací a jejich mluvèímiv Americe a v Evropì se stala skuteè-ností souèasného svìta.

Studie, kterou v roce 2015 uskuteèni-la izraelská organizace NGO Monitor,zjistila, �e 65 procent v�ech darù, kterépøijalo 27 neziskových organizací, po-

chází od zahranièníchvlád. Dvacet z tìchtoneziskových organizacívdìèí za více ne� polo-vinu svých zdrojù cizímmocnostem. Be-celem,která se prezentuje jako�hlavní izraelská nezis-ková organizace vevìci lidských práv�,získává sice pouze 30procent svých pøíjmùpøímo od vlád, ale 35

procent z jiných neziskovek nebo odkøest�anských organizací subvencova-ných evropskými a americkými vláda-mi; zbývajících 35 procent pochází odsoukromých osob, vìt�inou cizincù. Or-ganizace Zochrot bojující za jedendvounárodní izraelsko-palestinský stát,pøijímá 80 procent svých prostøedkù odkøest�anských organizací subvenciono-vaných evropskými vládami � vèetnìorganizací, které mimo jiné podporujípolitiku bojkotu Státu Izrael, jako je na-pøíklad irské sdru�ení Trócaire. Skuteè-nost, �e izraelská spoleènost nadále po-skytuje prostor a hlas skupinám, kterév podstatì fungují jako agenti cizíchmocností, rovnì� svìdèí o hloubce libe-ralismu v Izraeli.

Zahranièní zastánci bezpodmíneènéhosta�ení Izraele navíc kromì nepøíméhozasahování pro-støednictvím izrael-ských neziskovýchorganizací pozdìjiv Americe a v Ev-ropì zalo�ili ná-tlakové skupinyotevøenì odhodlanépøimìt vlády na Zá-padì k tomu, abydonutily Izrael opustit Pøedjordánsko.Americká lobby J Street zalo�ená v roce2008 se po zvolení Baracka Obamy pro-mìnila ve váleèný stroj èásti Demokra-tické strany proti Netanjahuovì vládì,která se provinila tím, �e neuposlechlapokyny z Washingtonu stáhnout se z ob-sazených území. J Street si v roce 2010zøídila evropskou filiálku J Call povìøe-nou vyvíjením stejného nátlaku na ev-ropské vlády a spoleènosti.

V�echny tyto snahy pøinutit Izrael pøi-jmout øe�ení, které upøednostòují Evro-

pané a ameriètí demokraté, tj. rychléúzemní rozdìlení na základì linie pøí-mìøí z roku 1948 s nìkolika úpravamina jedné i na druhé stranì, jsou v�aki pøes svùj rozsah a sofistikované fal�o-vání témìø jistì odsouzeny k neúspìchu.

ETNOCENTRISMUSA DOMÝ�LIVOSTOpakované pokusy pøinutit Izrael k ry-chlému sta�ení z Pøedjordánska jsou po-sledním záchvìvem kolonialistické ideo-logie 19. a 20. století: my�lenky, �e Západvybavený od pøírody moudrostí pøevy�u-jící rozum nuzných národù musí tìmtonárodùm ukládat racionální øe�ení, kteránejsou samy schopny objevit vlastnímiprostøedky.

Nejde o to, �e by jimi navrhované øe-�ení nemohlo nikdy uspìt, ale �e mù�euspìt pouze za urèitých podmínek. Obìstrany by se mìly shodnout na tom, �emír je pøirozený stav lidstva a �e válkapøestavuje pouze pøechodné vychýlení.Obì strany by mìly dát pøednost rozvojisvých obyvatel a mìly by být ochotnéuèinit ústupky od svých zásad výmìnouza svobodný a prosperující �ivot. Ka�dáze stran by mìla souhlasit s definitivnípøítomností druhé strany.

Pokud by v�echny tyto podmínkybyly splnìny, potom by na základì do-hody, kterou chtìjí �levicové uskupeníHaarec� a západní mocnosti vnutit Izra-eli, vznikla Palestina pøíli� slabá na to,aby mohla poèítat s tím, �e v budoucíválce vyhraje, tak�e by touhu po válce

postupnì ztrácelaa vìnovala se roz-voji vlastní ekono-miky a populacea zavádìní kon-struktivních vztahùse sousedy.

V�echno by vy-padalo jinak, kdybypalestinská spoleè-

nost zvolila jiné paradigma ne� systémhodnot, ve kterém je normálním stavemválka a nikoli mír, ve kterém není nej-vy��ím cílem celkový rozvoj jednotliv-ce, ale skupinová pýcha, podle ní� musíbýt nepøítel znièen a kdy nemo�nostzvítìzit není na pøeká�ku rozpoutání ni-kdy nekonèící války.

Na první nezaujatý pohled je jasné,které z obou paradigmat pøijímá pales-tinská spoleènost. Na�tìstí bylo øe�enídoporuèované Západem u� jednou peè-livì a svìdomitì realizováno, co� po-

18 VÌSTNÍK 5/2016

hled na celou vìc jen ulehèuje. Poté, coAriel �aron vyklidil Gazu, u� novým pá-nùm území nic nebránilo v tom, aby jepromìnili ve støedisko slu�eb a turistiky.Namísto toho si palestinská spoleènostzvolila vùdce, kteøí obìtovali v�echnyprostøedky svých území jediné vìci: te-roru a válce. Tato válka nemá nejmen�í�anci na vítìzství, ale to Hamásu nijaknebrání v rozhodnutí obìtovat co mo�nánejvìt�í poèet svých spoluobèanù, jenaby se stùj co stùj zabránilo nastolenídefinitivního míru se �idy.

Zopakovat v Pøedjor-dánsku to, co se odehrá-lo v Gaze, by znamena-lo ohrozit samotnouexistenci státu, nebot�stejné pøíèiny mívajívesmìs stejné následky.Na vyklizených úze-mích by vznikl druhýteroristický stát v pøí-mém kontaktu s nejhus-tìji osídlenými oblastmiIzraele. Izrael by nemo-hl kontrolovat hranici to-hoto státu s Jordánskem,pøes ni� by ka�dodennìsmìøovala vojenská vý-zbroj okam�itì pou�íva-ná k útokùm na velkámìsta v Izraeli. �ádatkterýkoli stát, aby uèinilrozhodnutí vedoucí k po-dobným dùsledkùm, to pøece nikdo ne-mù�e mínit vá�nì.

Západní mocnosti jen dokazují svoudomý�livost a velice se pøeceòují, jestli-�e vìøí, �e je v jejich silách si tento vý-sledek vynutit. Nejsme ji� v dobách,kdy rùst a pøe�ití Izraele závisely na zá-padní pomoci.

Jistì, Spojené státy pokraèují ve finan-cování rozvoje urèitých vojenskýchsystémù, ale jako protihodnotu získávajípøístup ke �pièkovým technologiím vyvi-nutým v Izraeli a rovnì� tak k zakázkámdùle�itým pro jejich zbrojní prùmysl.Pentagon tyto výhody samozøejmì neod-mítne jen proto, aby udìlal radost nìjakéneziskové organizaci. Dokonce i nezá-visle na ve�keré mezinárodní spoluprácijsou, pokud jde o vyzbrojení, vnitrostátníkompetence Izraele natolik dostaèující,�e mu v pøedvídatelné budoucnosti zaru-èují vojenskou pøevahu v regionu.

Vláda Benjamina Netanjahua v reakcina nebezpeèí hrozící od �levicovéhouskupení Haarec� a jeho mezinárodních

podpùrcù zaèala systematicky sledovatpolitiku rùznorodé hospodáøské a vojen-ské spolupráce s regiony, kde si na roz-díl od Evropy a Spojených státù nedo-kázal tábor tìch, kdo prosazují sta�eníz obsazených území, získat nebo vytvo-øit politické spojence.

Pokud jde o ekonomiku, Izrael sev masovém mìøítku obrátil k Asii, abysní�il riziko vyplývající z omezení va-zeb s Amerikou nebo Evropou. Vývozdo Asie se za posledních deset let ztroj-násobil. V roce 2015 Asie pohltila

ètvrtinu celkového izraelského vývozu,skoro stejnì jako Evropa nebo Spojenéstáty. V�ichni pozorovatelé se shodují natom, �e tento rùst pøedstavuje pouze po-èátek a �e Asie se pøed koncem na�ehodesetiletí stane hlavním odbyti�tìm izra-elského vývozu. Ve stejné dobì mnoho-násobnì vzrostly èínské investice v Izra-eli � ze 70 milionù dolarù v roce 2010 na2,7 miliardy dolarù v roce 2015.

Pokud jde o vojenskou stránku, Ne-tanjahuova vláda uzavøela s Indií strate-gickou smlouvu v oblasti výzbroje(nový kontrakt ve vý�i tøí miliard eurbyl ohlá�en v únoru 2016). Paralelnì Iz-rael vypracoval sít�dílèích smluv, kteréèiní v dané oblasti ze spolupráce s Izrae-lem hlavní trumf vìt�iny státù. Izraelkoordinuje s Ruskem své akce v Sýrii,s Egyptem boj proti teroristùm na Sina-ji, se Saúdskou Arábií vojenské plányproti Íránu. Role Izraele jako poskyto-vatele zpravodajských slu�eb Pentago-nu nijak neoslabila. Izraelské protitero-ristické síly se dìlí o citlivé informace

a o své metody boje s terorismem se si-lami øady evropských zemí.

Nic z toho v�eho nemù�e zabránitsdru�eným aktivistùm, evropským di-plomatùm a americkým intelektuálùmv po�adování stále silnìj�ího tlaku v zá-jmu urychleného sta�ení Izraele z Pøed-jordánska. Necht�se jim tedy daøí. Tytonové skuteènosti v�ak zaruèují, �e se je-jich hnutí zapí�e do dìjin pouze jako ne-pøíjemný závan, jako poznámka pod èa-rou na stránce dìjin Izraele.

Z francouzského èaso-pisu Commentaire, èís-lo 153, jaro 2016,s. 53�59, pøelo�il JosefMlejnek.

ARMAND LAFERRERE(1968) absolvoval Stát-ní �kolu pro administra-tivu (ENA) a poté vystu-doval Paøí�ský institutpolitických vìd. Správníkariéru zahájil na mi-nisterstvu financí, byl po-radcem Nicolase Sarko-zyho v dobì, kdy pùsobilve funkci ministra vnitra.Od roku 2004 pracujev rùzných významnýchfunkcích francouzskéenergetické spoleènostiAreva. Pøedstavuje po-

kraèování francouzské tradice pøedníchstátních (ale i nestátních) úøedníkù, kteøíse na vysoké úrovni vìnují literatuøe. Jeèlenem redakèní rady revue Commentai-re zalo�ené Raymondem Aronem, kdepublikuje texty vìt�inou zamìøené nadìní v Izraeli a kolem Izraele.

Tento francouzský hugenot s �idov-skými koøeny vydal v roce 2013 knihuSvoboda lidí. Politické ètení Bible.Vzestup fundamentalistických hnutív posledních letech má za následek, �eBible je èástí západoevropských inte-lektuálních elit vykládána jako zdrojtotalitarismu a monoteismus jako hlav-ní èinitel agresivity, pøedev�ím nábo-�enské a politické. Zkoumání historic-kých pramenù toho, co umo�nilo, abyse objevila kultura oslavujicí svobodujednotlivce a ochranu slabých, v�akArmanda Laferrera pøivedlo ke zcelajiným závìrùm.

Èesky je dostupný rovnì� autorùv textIzraelsko-palestinský konflikt: kdo komustraní?, oti�tìný v Revue Politika 2/2004.

VÌSTNÍK 5/2016 19

Hamás má jediný cíl a tím je znièení Izraele. Øe�ení doporuèované Západem v Pøedjordánsku u� jed-nou realizováno bylo právì tady, v Gaze. Jak pøispìlo k nastolení míru, je známo. Foto archiv.

20 VÌSTNÍK 5/2016

Pravidelní ètenáøi Rch texty JONATHANASACKSE, bývalého vrchního rabína VelkéBritánie, znají z jeho komentáøù k týden-ním ètením z Tóry (publikovali jsme je v le-tech 2014�2015) èi z knihy O svobodì ná-bo�enství, ji� vydalo nakladatelství P3K.Znají jeho schopnost vystihnout podsta-tu vìci, vnímat problémy souèasné dobyv kontextu nábo�enských i sekulárníchpramenù a osobních zku�eností i jeho sro-zumitelnou a vìcnou argumentaci.

Lord Jonathan Sacks (nar. roku 1948) sestal leto�ním nositelem Templetonovy ceny,udìlované za mimoøádný duchovní i prak-tický pøíspìvek spoleènosti (pøipomeòme,�e pøed dvìma lety tuto cenu získal èeskýteolog a knìz Tomá� Halík a roku 2012 ti-betský dalajlama). Rabín Sacks je známýtím, �e v dobì své funkce (1991�2013) do-kázal stmelit roztøí�tìné britské �idovskékongregace, jako autor øady publikací (po-slední se jmenuje Ne ve jménu Bo�ím: jakèelit nábo�enskému násilí), jako obhájceúcty ke v�em vírám a jako osobnost, kteráse èasto veøejnì vyjadøuje k aktuálním kri-zím. Následující text je pøevzat z webovéstránky www.europe.newsweek.com.

Kdy� 27. bøezna bývalý arcibiskup z Can-terbury Rowan Williams hovoøil pro listSunday Times, prohlásil, �e ho znepokoju-je stoupající antisemitismus v kampusechbritských univerzit. Øekl, �e �nepøíjemnìpøipomínají� Nìmecko 30. let. O dva dnypozdìji varoval v Timesech Chris Bryant,stínový vùdce Dolní snìmovny a vysocepostavený èlen labouristické strany, �e po-litická levice stále èastìji zpochybòujeprávo Izraele na existenci, co� je názor,který, jak pravil, �není právì tou nejjem-nìj�í formou antisemitismu�.

�idé opou�tìjí Evropu. Prùzkum Agen-tury EU pro základní práva za rok 2013ukazuje, �e témìø tøetina evropských �idùzva�uje kvùli antisemitismu emigraci,nejvíce ve Francii (46 procent) a v Ma-ïarsku (48 procent).

Anetýká se to jen Evropy. Prùzkum, kte-rý v roce 2015 provedla Brandeisova uni-verzita mezi severoamerickými �idovský-mi støedo�koláky, zjistil, �e tøi ètvrtiny

respondentù mají zku�enost s antisemitský-mi projevy. Vìt�inu zastra�ování v kampu-sech vyvolávají �Týdny izraelského apart-heidu� a kampaò hnutí BDS (Bojkot,sta�ení investic a sankce) proti Izraeli. Stá-vají se obdobou støedovìkých Velikonoc,kdy lidé napadali �idy.

VIRUS, KTERÝ MUTUJENìco se nepochybnì dìje, ale co? Øadalidí na levici tvrdí, �e jsou obviòováni ne-spravedlivì. �e nejsou proti �idùm, �ejen nesouhlasí s politikou Izraele. Nutnoøíct, �e kritika izraelské vlády není antise-mitská. Ani hnutí BDS není z podstatyantisemitské. Mnoho jeho stoupencù seupøímnì zajímá o lidská práva. Nicménìsouèasnì funguje jako zástìrka pro novýantisemitismus, hanebné spojenectví radi-kálního islamismu a politické levice.

Co pak ale je antisemitismus? Není toucelený soubor víry, ale soubor kontra-dikcí. Pøed holokaustem lidé nenávidìli�idy proto, �e byli chudí, a proto, �e bylibohatí; proto, �e byli komunisté, a proto,�e byli kapitalisté; proto, �e se uzavíralipro sebe, a proto, �e v�ude pronikali; pro-to, �e tvrdo�íjnì dodr�ovali pøíkazy svéhoprastarého nábo�enství, a proto, �e to bylikosmopolité, kteøí nièemu nevìøili.

Antisemitismus je virus, který pøe�ívátím, �e mutuje. Ve støedovìku �idy ne-návidìli kvùli jejich víøe. V 19. a 20.století kvùli rase. Dnes je nenávidí kvùlijejich národním státu, Izraeli. Antisio-nismus je nový antisemitismus.

Jeho legitimizace se také zmìnila.Døíve, kdy� se lidé sna�ili ospravedlnitantisemitismus, dovolávali se nejvy��ímo�né autority v rámci své kultury. Vestøedovìku to bylo nábo�enství, v Evro-pì po osvícenství to byla vìda. Nyníjsou to lidská práva. Izrael � jediná zcelafunkèní demokracie na Blízkém výcho-dì se svobodným tiskem a nezávislýmsoudnictvím � je pravidelnì obviòovánz pìti zloèinù proti lidským právùm:z rasismu, apartheidu, ze zloèinù protilidskosti, z etnických èistek a pokusùo genocidu. Tak vypadá dne�ní obvinìníz rituální vra�dy.

HLEDÁNÍ OBÌTIAntisemitismus je klasický pøíklad toho,co antropolog René Girard vnímá jako pr-votní formu lidského násilí: hledání obìt-ního beránka. Kdy� se nìjaké skupinìdìje nìco �patného, její èlenové kladoudvì rùzné otázky: �Co jsme udìlali ne-správnì?� anebo �Kdo nám to udìlal?�Osud skupiny závisí na tom, jak se zeptá.

Pokud zní otázka: �Co jsme udìlali ne-správnì?�, je to poèátek sebekritiky, je� jezákladem svobodné spoleènosti. Pokudse lidé ptají: �Kdo nám to udìlal?�, defi-nují se jako obìti. Poté zaènou hledatobìtního beránka, na kterého by svaliliv�echny své problémy. Bývají to �idé.

Dnes se vede debata takto: Po holo-kaustu musel být ka�dý, kdo správnìuva�oval, proti nacismu. Palestinci jsouteï jako noví �idé. A �idé jsou noví na-cisté. Izrael je nový zloèin proti lidskos-ti. Proto ka�dý správnì uva�ující èlovìkmusí nesouhlasit se Státem Izrael, a pro-to�e ka�dý �id je sionista, pak musímeodporovat v�em �idùm. Tento argumentje naprosto zcestný. V�dyt�v teroristic-kých útocích v Toulouse, Paøí�i, Bruselua Kodani neumírali Izraelci, ale �idé.

Antisemitismus je nová podoba kogni-tivní poruchy. Slo�ité problémy redukujena jednoduché. Rozdìluje svìt na èernoua bílou, vidí chyby jen na jedné stranìa ve�keré obìti na té druhé. Ze stovkyprovinilcù si vybírá jediného a na tohosvalí v�echnu vinu. Umlèuje odli�né ná-zory a nikdy nekritizuje sama sebe. Dis-kuse je v�dy stejná: My jsme nevinní, onijsou vinni. Z toho plyne, �e pokud my �køest�ané, pøíslu�níci árijské rasy èi mus-limové � máme být svobodní, pak oni ��idé èi Stát Izrael � musí být znièeni.Takhle zaèínají velké zloèiny.

�idy v�dycky nenávidìli, proto�e se li-�ili. Tvoøili tu nejnápadnìj�í nekøest�an-skou men�inu v pøedváleèné Evropì.Nyní jsou nejnápadnìj�í nemuslimskouskupinou na islámském Blízkém výcho-dì. Antisemitismus v�dy spoèíval v tom,�e jedna skupina nedokázala vytvoøit pro-stor pro rùznost. Taková skupina v�ak ni-kdy nevytvoøí svobodnou spoleènost.

Nenávist, která zaèíná �idy, nikdyu �idù nekonèí. Ve svìtì zmítaném nená-vistí kvùli nábo�enským rùznicím, se mu-sejí lidé v�ech vìr spojit, nejen proto, abybojovali proti antisemitismu, ale proto,aby zajistili práva v�ech nábo�enskýchmen�in ve svìtì. Dìjiny posoudí, jakjsme si s touto výzvou poradili. A selhatnesmíme. (Pøipravila am.)

ANTISIONISMUSJE NOVÝ ANTISEMITISMUSøíká rabín Jonathan Sacks

Znáte sousloví mírový proces? Jak byne. Po generaci pùsobilo jako zaklína-dlo. Staèilo øíci �mírový proces� a i bezupøesnìní bylo jasné, �e jde o urovnánímezi Izraelci a Palestinci. I kdy� míro-vých procesù je ve svìtì více (pøipo-meòme evropské Severní Irsko èi Bas-kicko), novinový titulek s tím souslovímse v�dy týká Izraele.

Platí to i v dobì, kdy dùsledky �arab-ského jara� pøinesly na Blízký východtolik chaosu a válek, �e mìøeno poètemobìtí pùsobí Svatá zemì jako detail.Pøesto americký prezident Obama pro-sazuje vznik palestinského státu � tedymírový proces. A jeho obnova patøilai do agendy èeského ministra zahranièíZaorálka pøi jarní cestì do Izraele.

Jen Izraelci jako by o mí-rový proces ztratili zájem.Jako by místo nìj preferova-li status quo, aè to znamenádal�í okupaci Palestincùa sílící odsudky v západnímsvìtì. Proè tomu tak je? Od-povìdi hledá v èlánku prolist The Wall Street Journali èeským ètenáøùm známýJosi Klein Halevi.

VIDÍTE PROTESTYPROTI VLÁDÌ?Halevi vychází z jednoho ná-padného rozdílu, a sice meziatmosférou v Izraeli z let1992 a 2016. Tu leto�ní ilus-truje osobním zá�itkem. Jednoho rána na-padl mladý Palestinec s no�em bezpeèákana stanici tramvaje pár minut od Halevihobytu. Kdy� on sám jel o hodinu pozdìji ko-lem, u�asl, �e nevidí nic zvlá�tního � anipolicejní pøítomnost, ani zátaras, cestujícíèekali na tramvaj, jako by se nic nestalo.Pøedstírání normálnosti, pí�e Halevi, patøík osvìdèeným zpùsobùm, jak Izraelci rea-gují na vlny teroru. Ale za tímto klidem jenìco více.

Atmosféra roku 1992 se velmi li�ila.I tehdy Izraelci za�ívali vlnu útokù no�i.Ale ta uspí�ila jednu z nejvìt�ích zmìnv domácí politice: volební vítìzství Stra-ny práce a Jicchaka Rabina, které ukonèi-lo dlouhou éru vlád Likudu. Tehdej�í vl-nou útokù no�i vrcholila první intifáda,ètyøleté palestinské povstání proti okupa-

ci Západního bøehu a Pásma Gazy. Tatointifáda pøivedla izraelskou veøejnostk postoji, �e s palestinskými nároky jetøeba se nìjak popasovat, �e politika Li-kudu míøící k postupné anexi Západníhobøehu a Gazy za tuto cenu nestojí.

A� do té doby vìt�ina Izraelcù poklá-dala kontrolu teritorií za cosi nezhoubné-ho, za nìco, co pøiná�í prosperitu okupo-vaným i okupantùm. Ale první intifáda tozmìnila. Hnìv spoleènosti se neobracelu� jen proti Palestincùm, ale i proti vlád-nímu Likudu. Zaèaly protesty a premiéruJicchaku �amirovi �iroce vyèítaly pasivi-tu a nedostatek vize. Proto vyhrála levice,Rabin a idea mírového procesu.

A teï zpìt do roku 2016. I nyní panuje�iroce sdílená nespokojenost s tím, jak vlá-

da Likudu reaguje na vlnu útokù no�i. Na70 procent Izraelcù pokládá kabinet za ne-schopný a podobný podíl tvrdí, �e se necítíosobnì bezpeènì. Jen�e na rozdíl od roku1992 nejsou vidìt protivládní protestya ozývá se jen málo hlasù �ádajících obno-vu skomírajícího mírového procesu. To jerozdíl mezi atmosférou rokù 1992 a 2016.

Halevi cituje prùzkum veøejného mínìní,podle kterého jen 4 procenta Izraelcù pøi-kládají mírovému procesu nejvy��í prioritu.Je to nejni��í naléhavost ze v�ech velkýchtémat. A jakkoli to vypadá ve svìtle vý�eøeèeného divnì, Likud zùstává nejoblíbe-nìj�í politickou stranou. Kdy� u� nìjakéhlasy ztrácí, tak ne ve prospìch levice, aleve prospìch stran je�tì více napravo � tìch,které propagují tvrdou odpovìï na terora anexi velkých èástí Západního bøehu.

RADÌJI KLID NE� EXPERIMENTOdkud se takový rozdíl mezi atmosféra-mi a politickými reakcemi rokù 1992a 2016 bere? Halevi spatøuje jedenz hlavních dùvodù v tom, �e teï Izraelci�ijí na Blízkém východì velmi odli�némod toho z roku 1992. Tehdy byl místempøíslibù a nadìje. Agresi Saddáma Hu-sajna zastavila koalice zahrnující Ame-riku i arabské státy. Sovìtská podporaradikálním silám se vytratila. Lídøi Pa-lestincù se zdáli být pøipraveni jednato dohodì s Izraelem a vìt�ina Izraelcùbyla ochotná to zkusit.

O ètvrtstoletí pozdìji v�e vypadá jinak.Blízký východ se rozkli�uje. A Izraelci,místo aby uva�ovali o abstraktním míro-vém procesu, si kladou konkrétní otázky:Jakému arabskému státu se bude ten pales-tinský podobat nejspí�e? Sýrii? Iráku? Li-byi? Jen hrstka Izraelcù vìøí, �e palestin-ský stát bude mírumilovným sousedem.Dílem proto, �e palestinské elity stále po-

pírají právo Izraele na exi-stenci. A dílem proto, �e sou-èasnou vlnu teroru schvalujenejen Hamás, ale i sama Pa-lestinská samospráva. ��e-hnáme ka�dou kapku krveprolité za Jeruzalém,� øeklprezident Abbás.

Jak pí�e Halevi, výsled-kem je hluboké zklamáníz mírového procesu napøíèizraelským politickým spek-trem. Vìt�ina podporuje �øe-�ení v podobì dvou státù�(vznik palestinského státu)u� proto, �e by ji zbavilomorálních dilemat okupa-ce, hrozby, �e se na vlast-

ním území stane men�inou, a stále ne-pøíjemnìj�í pozice otloukánka ve svìtì(káraného za v�e mo�né i nemo�néohlednì okupace). Ale podobná vìt�inazároveò pova�uje palestinský stát za exi-stenèní hrozbu. Ví, �e v takovém pøípadìby se v dosahu palestinských raketocitly Tel Aviv a Ben Gurionovo leti�tìnebo �e Hamás by mohl ovládnouti Západní bøeh a východní Jeruzalém.

Izraelci vnímají, �e ve vztahu k Pales-tincùm u� vyèerpali politické mo�nosti� ideu Velkého Izraele, mírový procesz Osla i model jednostranného sta�ení,jak ho v Gaze vyzkou�el Ariel �aron.Proto se spoléhají na status quo jako nanejménì hrozivou variantu. Takhle tovysvìtluje Josi Klein Halevi.

ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 5/2016 21

IZRAEL:Kdy� dohoda není prioritou

Pøedstírání normálnosti patøí ke zpùsobùm, jak Izraelci reagují na vlny teroru. Foto Karel Cudlín.

�Karel IV. rozhodnì nebyl antisemita.Byl pánem v�ech �idù v øí�i i v králov-ství, �idé s celým majetkem byli jehoregálem, s ním� mohl libovolnì dis-ponovat. �idé nebyli rovnocenní, alez pragmatických dùvodù byli panovní-kem spí�e chránìni, proto�e jim mohlkdykoli zabavit jejich majetek. K èastozmiòovanému pogro-mu v Norimberku do-�lo za velmi specific-kých podmínek a dá seøíci, �e Karel tamní �i-dovskou populaci sku-teènì z utilitárních dù-vodù obìtoval,� uvedlav rozhovoru pro LNhistorièka Eva Dole�a-lová. (15. 4.) !! ��idébyli nedílnou souèástíJemnice u� od 14. sto-letí. Od první ètvrtiny19. století mìla zdej�í�idovská obec i vlastní �kolu. V roce1928 �ilo ve mìstì asi dvacet �idov-ských rodin s asi padesáti èleny. U�ívalii synagogu pùvodnì ze 17. století, kterápro�la øadou pøestaveb. Zboøena bylav roce 1942. Nacisté v tu dobu zdevasto-vali i �idovský høbitov, náhrobky byly ná-slednì pou�ity jako dla�ba ulic a námìstí.Høbitov byl ale obnoven a v souèasnostije chránìn jako kulturní památka,� in-formují své ètenáøe Horácké noviny.(15. 4.) !! Muzeum Vysoèiny Tøebíèbylo nominováno na cenu EMYA � Ev-ropské muzeum roku. Vyhlá�ení výsled-kù ji� presti�ní mezinárodní soutì�eEMYA 2016 (The European Museumof the Year Award) probíhalo od 6. do10. dubna ve �panìlsku. O titul Evrop-ské muzeum roku 2016 se ve fináleucházelo 49 muzeí z celé Evropy, mezinimi jako jediný zástupce z Èeské repub-liky Muzeum Vysoèiny Tøebíè. V silnéevropské konkurenci si nakonec hlavnícenu odneslo POLIN � Muzeum histo-rie polských �idù z Var�avy. (Tøebíèskýdeník, 15. 4.) !!Padesát let od chvíle,kdy v roce 1966 získal èeskoslovenskýfilm Obchod na korze re�isérù Kadáraa Klose so�ku slavného Oscara, pøipo-mene zvlá�tní projekce tohoto snímku.Uvede ji 17. dubna, v pøedveèer výroèí,Národní filmový archiv v kinì Lucerna.V polovinì 60. let byl film Obchod na

korze v tehdej�ím Èeskoslovensku prù-lomový v nìkolika ohledech � uvedltéma krutého pronásledování �idù zanacismu, poprvé poukázal na aktivníúèast Slovenského �tátu na holokaustua znamenal pøekonání éry schematickypojatých váleèných fresek s kolektivnímhrdinou. Snímek patøil k trezorovým fil-

mùm a 20 let se nepro-mítal. (Týden.cz, 14. 4.)!!Významné ocenìníSpravedlivý mezi náro-dy za záchranu �idùpøipadne dal�ímu z Èe-chù. Cenu, kterou udì-luje izraelský památníkobìtí holokaustu Jad va-�em, získá in memoriamnìkdej�í èeskosloven-ský konzul v MarseilleVladimír Vochoè. Vy-dával �idovským uprchlí-kùm pasy, díky nim� se

mohli dostat do bezpeèí v zámoøí. Vo-choè, který zemøel v roce 1985 ve vìku91 let, pùsobil v Marseille v letech1938�1941. V bøeznu 1941 ho zadr�elvichistický re�im. Po pár mìsících semu podaøilo uprchnout. Pùsobil pakv exilové administrativì v Londýnì.Komunistický re�im v Èeskoslovenskuho v 50. letech odsoudil ve vykonstruo-vaném procesu na tøináct let. Ve vìzenístrávil témìø sedmlet. (LN, 8. 4.) !!Slovenský prezidentAndrej Kiska ostøezaútoèil na MarianaKotlebu, banskobystric-kého �upana a pøed-sedu krajnì pravicovéLidové strany Na�eSlovensko (LSNS).Bìhem náv�tìvy Kru-piny v Banskobystric-kém kraji, kde partajzískala výraznou podporu, hlava státuprohlásila, �e Kotleba je fa�ista. �Nikdynebudu podporovat, abychom politickéstrany, které inklinují k fa�istùm, pova-�ovali za normální partnery,� vysvìtlilprezident, proè byla LSNS jedinou stra-nou, která ve volbách uspìla, ale hlavastátu s ní odmítla jednat. (Aktuálnì.cz,7. 4.) !! Izraelský prezident ReuvenRivlin pøi setkání se �éfem èeské diplo-

macie Lubomírem Zaorálkem øekl, �epøijímá kritiku své politiky od pøátel.Souèasnì v�ak prohlásil, �e øe�ením pa-lestinské otázky je spoleèný stát Izrael-cù a Palestincù. Izraelský prezidentv úvodu setkání pøipomnìl, �e koøenyjeho rodu jsou i v nynìj�í Èeské republi-ce. Ocenil vzájemné diplomatické vzta-hy a øekl, �e od pøátel je dùle�ité a dobrékritiku pøijímat, proto�e názory spøáte-lené zemì, jakou je Èeská republika,spoleèné vztahy posunují dále. (Novin-ky.cz, 4. 4.) !!Hlasitý protest proti po-chodu extremistù za�ila v sobotu Polná.Na tøi desítky pøedev�ím místních lidítam touto formou vyjádøily nesouhlass náv�tìvou skupiny podporovatelùAdama B. Barto�e. Extremisté svolalina 2. dubna do Polné shromá�dìní ke117. výroèí vra�dy Ane�ky Hrùzové.Tou zaèala takzvaná hilsneriáda, kteroudodnes zneu�ívají stoupenci antisemi-tismu. U� cestou na høbitov u autobuso-vého nádra�í pøivítali protestující lidéprùvod extremistù hlasitým pískáním,øehtaèkami a transparenty. (Jihlavský de-ník, 4. 4.) !!Horská synagoga v Hartma-nicích se po období omezeného zimníhoprovozu opìt vrací k sezonnímu zpùsobufungování. Náv�tìvníkùm nabídne ko-mentované prohlídky a �kolním institu-cím vzdìlávací programy. Zájemce èekajíkoncerty, výstavy, pøedná�ky a veøejnáètení. Nechybí sbírka starých fotografií�umavy ani expozice k rekonstrukcihorské synagogy. Na 12. kvìtna je v sy-nagoze nachystána oslava deseti let od

jejího opìtovného ote-vøení veøejnosti, spo-jená s náv�tìvou osob-ností i potomkù naHartmanicku pøedválkou �ijících �idov-ských rodin. (Klatov-ský deník, 14. 4.) !!Mìstské muzeum a ga-lerie Bøeclav pøipravujívýstavu Jiøího WinteraNeprakty, známéhoilustrátora, kreslíøe,

karikaturisty a humoristy. Jeho prácebudou k vidìní v synagoze od 14. dubnaa� do 5. èervna. Jiøí Winter, zvaný Ne-prakta, se narodil 12. èervence 1924.Bìhem 2. svìtové války se kvùli svému�idovskému pùvodu dostal do koncent-raèního tábora. Spoleènì se svojí ma-minkou jako jediný z rodiny válku pøe-�il. (Novinky.cz)

jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 5/2016

PÁN V�ECH �IDÙ ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumPøed 65 lety, dne 1. kvìtna 1951, za-èalo celodenní vysílání èeskosloven-ské sekce Rádia Svobodná Evropa(Radio Free Europe) z Mnichova.K redaktorùm tehdej�í redakce patøilonìkolik osobností pøed-váleèného politickéhoa kulturního �ivota de-mokratického Èesko-slovenska, mj. naklada-tel a politik Julius Firt(jen� se stal prvním za-stupujícím øeditelemstanice a dle svìdectvípamìtníkù to byl on,kdo název této stanicevymyslel), re�isér a scenárista JosefKodíèek, a pøedev�ím první øeditelmnichovské sekce RFE Pavel Tigrid(k výroèí viz text na stranì 11).

Pøed 110 lety, dne 8. kvìtna 1906,se v Opavì narodila ILSE ESTER HOF-FEOVÁ (roz. Reichová). Roku 1939emigrovala do Palestiny, kde se jakosekretáøka Maxe Broda podílela navydávání díla Franze Kafky. Po Bro-dovì smrti získala øadu Kafkovýchmateriálù, které chtìl Brod údajnìpøedat Národní knihovnì v Jeruzalémì.Její nakládání se vzácnou pozùstalostíje pokládáno za velmi rozporuplné,nìkteré Kafkovy dopi-sy prodala soukromní-kùm, roku 1975 byladokonce zatèena kvùlipodezøení, �e chce dal-�í rukopisy vyvézt zezemì a prodat. Po jejísmrti (2. 9. 2007) pøe-vzaly archiv dcery Evaa Ruth.

Pøed 80 lety, 10.kvìtna 1936, tragickyzemøel v Praze architekt, malíø, scé-nický výtvarník a esejista BEDØICHFEUERSTEIN (nar. 15. 1. 1892 v Dob-rovicích). Vystudoval architekturu napra�ské Vysoké �kole technické a naAVU u Jana Kotìry, kromì toho sou-kromì u Josipa Pleènika. Zúèastnil sebojù první svìtové války, od roku1920 pracoval jako scénograf Národní-ho divadla v Praze. V roce 1924 odjeldo Paøí�e, kde pracoval v projekèníkanceláøi Augusta Perreta. V roce 1926

odcestoval do Japonska, kde realizo-val øadu projektù s Antonínem Ray-mondem (mj. nemocnice v Tokiu, ro-dinné domky v Jokohamì). V roce1930 se vrátil do Èech, podílel se nafilmech Vladislava Vanèury a znovu sevìnoval scénografii, zejména v Osvo-bozeném divadle. Byl èlenem Devìtsi-

lu a od roku 1931 Spol-ku výtvarných umìlcùMánes. Trpìl vá�nousluchovou a nervovouchorobou, kvùli ní�v kvìtnu 1936 spáchal se-bevra�du skokem z Troj-ského mostu. Je pohøbenv Louèeni. Pøed dvìmalety vydalo nakl. Aulaa Kant jeho obsáhlou

monografii od Heleny Èapkové, na-zvanou Bedøich Feuerstein. Cesta donejvýtvarnìj�í zemì svìta.

Pøed 10 lety, dne 28. kvìtna 2006,zemøel v Jeruzalémì spisovatel, bás-ník, pøekladatel, publicista a diplo-mat VIKTOR FISCHL (nar. 30. 6.1912 v Hradci Králové, v Izraeli pøi-jal jméno Avigdor Dagan,). Po studi-ích v Praze (práva a sociologie) pra-coval jako redaktor sionistickéhotýdeníku �idovské listy, v roce 1939se mu podaøilo emigrovat do Londý-na, kde pracoval pro exilovou vládu.V Londýnì i po návratu do Prahy

úzce spolupracovals Janem Masarykem.V øíjnu 1949 emigro-val do Izraele a øadulet pùsobil v diploma-tických slu�bách, �i-dovský stát reprezen-toval v Japonsku,Barmì, v Polsku, Ju-goslávii, Norsku a Ra-kousku. Od roku 1977se zcela vìnoval lite-

rární èinnosti. Napsal na 60 knih,z nich� nejznámìj�í jsou Hovorys Janem Masarykem; Svìdek témìøstoletý (hovory s K. Steinbachem),básnické sbírky Hebrejské melodie,Píseò o lítosti, romány Kuropìnía Dvorní �a�ci; do èe�tiny té� pøeve-dl �almy, Píseò písní a dal�í starozá-konní texty (vydané roku 2002v knize Poezie Starého zákona).Pøispíval také do �idovské roèenky.

(am)

POSLEDNÍ CESTACHAIMA SOUTINA

Koncem dubna vy�el ve zlínském naklada-telství Archa a v pøekladu Magdaleny �ul-cové román �výcarského spisovatele, roma-nisty a rusisty Ralpha Dutliho (1954),známého pøekladatele Osipa Mandel�tama(10 svazkù pøekladù a 4 �ivotopisu), Mari-ny Cvetajevové a Josipa Brodského, autoravlastní poesie, esejù a kulturnìhistorickýchstudií. Poslední cesta Chaima Soutina je au-torovým prvním beletristickým dílem, oce-nìným nìkolika literárními cenami, nikoliv�ak èistou beletrií: zakládá se na studiu his-torických dokumentù a výzkumu posled-ních let malíøova �ivota.

Dutli zachytil poslední dny umírajícíhomalíøe v obsazené Francii. Soutin ukrytýv pohøebním voze pro�ívá zpìtnì v boles-tech a pod vlivem morfiových injekcí cestuz Chinonu na Loiøe na operaci do Paøí�e.Vynoøují se mu útr�ky vzpomínek a událos-tí posledních let poznamenaných okupacía válkou, èastým stìhováním, proti�idov-skými zákony, úzkostí a nedostatkem pro-støedkù i hladem, vrací se i dále do minulos-ti, do dìtství ve Smolevièi u Minska,pro�ívá útìk z domova na malíøskou akade-mii do Vilna a do vytou�ené Paøí�e.

O poslední malíøovì cestì i operaci veskuteènosti neexistují �ádná svìdectví,oba øidièi vozu jsou neznámí, v�echny sto-py s fale�nými dokumenty byly ji� tehdydùslednì smazány. Nakonec dorazili donemocnice v 16. paøí�ském obvodì, Sou-tin byl operován za dva dny 9. srpna 1943v 6 hodin ráno zemøel, ani� se probralz agonie. Pohøeb se konal za dva dny, 11.srpna 1943 na Montparnasském høbitovìdo anonymní hrobky, oznaèené jménema� po válce. Pøítomni byli Pablo Picasso,Jean Cocteau, Max Jacob a obì Soutinovyposlední pøítelkynì. O rok pozdìji, 25.srpna 1944, byla Paøí� osvobozena.

Kniha je zalo�ena na velmi podrobnémstudiu Soutinova �ivota, znalosti v�ech do-stupných dokumentù a vzpomínek jehoblízkých pøátel, novinových èlánkù i poli-cejních záznamù. Autor se sna�í doplnitèetná prázdná místa ze �ivota tohoto �pro-kletého umìlce�, který se po pøíchodu doPaøí�e v roce 1913 stal � také díky pøátel-ství s Amedeem Modiglianim � jednouz nejznámìj�ích postav zdej�ího spoleèen-ství umìlcù pùvodem pøevá�nì z Ruskaa východní Evropy. Ralph Dutli je jednímz hostù leto�ního kni�ního veletrhu, tak�ebude zajímavé sly�et, co o své románovéprvotinì a jejím námìtu øekne sám. ap

VÌSTNÍK 5/2016 23

Bedøich Feuerstein. Foto archiv.

Viktor Fischl. Foto archiv.

Howard Jacobson�AJLOK, TO JSEM JÁ!Magnát Struloviè, zhrzený otec, man�eli �id, narazí pøi náv�tìvì manchesterskéhohøbitova na neèekaného, zato vítanéhodvojníka: na souvìrce �ajloka ze Shakes-pearova dramatu Kupec benátský (1600).Prokletá literární postava má s podobnýmilapáliemi bolestné zku�enosti, a tak se s bo-háèem odebere domù, aby v�e probrali.

Románová høíèka nejvýraznìj�ího ang-lo�idovského prozaika dne�ka (a souèasnìskuteènì výborného znalce Shakespearovadíla) je zajímavým pokusem pøenést �ajlo-kùv pøíbìh do moderní Anglie (jakkolinám Howardovo pojetí sílícího antisemi-tismu mù�e pøipadat a� pøehnané), pøi-èem� se sna�í uchovat strukturu pøedlohyi slo�itou charakteristiku jejích postav.

Vydalo nakl. Práh v Praze roku 2016.Z angliètiny pøelo�ila Magdaléna Potoè-òáková; 280 stran, dop. cena 349 Kè.

Rachel L. Greenblattová�ABY VYPRÁVÌLI SVÝM DÌTEM�Pamìt��idovské obce v ranì novovìkéPraze !Americké historièce Rachel L. Greenblat-tové se podaøilo na základì mnohaletéhostudia vytvoøit pozoruhodný �portrét� ka�-dodenního �ivota �idovské spoleènostiv Praze v prùbìhu 16. a 17. století. Tématemjejího zkoumání jsou zpùsoby, jimi� se oby-vatelé �idovské ètvrti sna�ili uchovat vzpo-mínky, pamìt�spoleènosti pro dal�í generacev kronikách, náhrobních nápisech nebo tex-tech vzpomínkových liturgií. Její kniha neníjen dùkladnì zpracovaným výsledkem skvì-lé badatelské práce, nese v sobì navíc silnékouzlo poezie pùvodních hebrejských a jidi�pramenù. Výsledkem je tak pùsobivá �bá-seò�, pøivádìjící do na�í souèasnosti nìkolikgenerací lidí, kteøí nejen svými �ivoty, aletaké vzpomínkami na nì vytváøeli jedineènýgenius loci �idovské Prahy.

Vydalo nakl. Academia v Praze roku2016. Z angliètiny pøelo�il Pavel Sládek;320 str., dop. cena 350 Kè.

JINDE!Sedm povídek sedmi souèasných èes-kých autorù (Olga Èerná, Edgar Dutka,Magdalena Platzová, Jan Èumlivski,Markéta Pilátová, Chaim Cigan, Marek�indelka) o lidech na cestách, cizincíchbez domova, lidech, kteøí utíkají, lidech,kteøí ztratili minulost a hledají novoubudoucnost, jsou ztraceni v jazyce, naperiferii, ve velkomìstì nebo v èase, prostar�í dìti, dospívající i dospìlé.

Knihu vydalo nakl. Baobab se spoleè-ností Meta, která se zabývá integrací mla-dých cizincù do èeské spoleènosti, a mo-hla by slou�it mj. jako odrazový mùstekpro debatu uèitelù literatury, obèanskévýchovy nebo historie o tom, co to zna-mená stát se cizincem v nové zemi.

129 stran, ilustrace Jakub Plachý. Knihaje neprodejná, ale zájemci o ni se mohou ob-rátit na Meta, o. p. s.: info@meta-ops.cz.

SVÌT KNIHY 2016!Ve dnech 12.�15. 5. se na pra�ském Vý-stavi�ti v Hole�ovicích koná ji� 22. roèníkmezinárodního veletrhu Svìt knihy.

Kromì mo�nosti nakoupit zajímavé titu-ly s veletr�ní cenou nabízí veletrh pøíle�itostúèastnit se autorských ètení a dal�ích akcí.Letos do Prahy pøijede napøíklad �výcarskýautor Ralph Dutli, vydavatel díla OsipaMande�tama, který 13. 5. ve 14 hodin pøed-staví zèásti fiktivní a zèásti biografický ro-mán zachycující poslední dny slavného �i-dovského bìloruského a francouzskéhomalíøe nazvaný Poslední cesta ChaimaSoutina (viz strana 23).

Tého� dne od 18 hodin bude ZdenìkSvìrák èíst z próz Arno�ta Lustiga a ná-sleduje beseda s autorovou dcerou Evou.

V sobotu 14. 5. od 10 hodin ète zesvých knih spisovatel Arno�t Goldflam.

V 17.30 hodin se lze setkat se spisova-telem a dramatikem D. Z. Mairowitzem,mj. autorem komiksové podoby KafkovaZámku (vydalo nakl. Labyrint).

Program veletrhu lze nalézt na www.sk2016.svetknihy.cz.

KONCERT CURY�SKÉHO SBORU!Ve støedu 4. 5. od 19.30 se ve �panìl-ské synagoze na Starém Mìstì konákoncert Cury�ského synagogálního sbo-ru (www.synagogenchor.ch). Jedná seo první vystoupení tohoto známého sou-boru, jen� hraje ji� bezmála 130 let,v Èechách. Dirigent: Robert Braunsch-weig; kantor: Michael Azogui; na klavírhraje Noemi Rueff. Vstup volný.

SYNAGOGABRANDÝS NAD LABEM! V nedìli 8. 5. v 18 hodin se v rekon-struované synagoze v Brandýse nad La-bem koná na poèest �panìlského velvy-slance Sanze Brizy, který v roce 1944zachránil v Budape�ti 5200 �idù, kom-ponovaný program hudby a slova Hud-ba pro sefardity. Zazní lidové jidi�a �panìlské písnì a básnì sefardskýchbásníkù. Vstupné 100 Kè.

SYNAGOGA TURNOV! Synagoga Turnov zve na koncert se-fardských písní (písní v jazyce ladino)Ornamento sefardí. Hraje skupina Èab-raka. Koná se v pátek 20. 5. v 18 hodin.Vstupné 100 Kè. Tì�íme se na vás!

MOZART A PRAHA OÈIMAMARKA PODWALA!Do 22. 5. je v Galerii Klementinum naMariánském námìstí v Praze pøístupnavýstava Mozart a Praha oèima MarkaPodwala. Newyorský malíø a ilustrátortentokrát pøedstavuje nikoli �idovské, alemozartovské motivy, zalo�ené na dùklad-né znalosti reálií i legend spjatých se skla-datelovými pobyty v èeské metropoli.Kromì nich galerie pøedstavuje unikátnídokumenty z archivù Klementina, mj.originální Mozartovy dopisy èi první vy-dání Da Ponteho libreta k opeøe Figarovasvatba. Výstava je pøístupna od úterý donedìle od 10.30 do 18 hodin a vstup na nije zdarma.

JAROSLAV RÓNA V LIBERCI!Malíø a sochaø vystavuje do 5. èervnav Oblastní galerii v Liberci výbìr z dìl,která vytvoøil po roce 2000.

PRA�SKÉ JARO!Na festivalu dne 29. 5. vystoupí singa-purský symfonický orchestr s pøednímsvìtovým houslistou Gilem �achamem.

WWW.10HVEZD.CZ!Na novì uspoøádaném webu projektuRevitalizace �idovských památek v ÈRwww.10hvezd.cz naleznete aktuální in-formace o provozu i akcích v oprave-ných synagogách a rabínských domech.

24 VÌSTNÍK 5/2016

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

Z výstavy Marka Podwala Mozart a Praha.

�IDOVSKÁ OBEC V PRAZE(Maiselova 18, Praha 1, velký sál)Káva o ètvrté! V kvìtnu pokraèuje �kávový� cyklus�eny nám to øeknou, a to tìmito debatami:!V úterý 3. 5. uvítáme na Kávì PhDr. Mi-chaelu Budiman, Ph.D., indonésistkuz Ústavu ji�ní a centrální Asie FF UK.!Ve ètvrtek 19. 5. k nám zavítá doc. Mar-kéta Køí�ová, Ph.D., historièka � iberoa-merikanistka z FF UK. Kavárna je otevøe-na od 14.30, besedy zaèínají v 15.30.Pøipravil a moderuje Honza Neubauer.

JERUZALÉMSKÁ SYNAGOGA!Zveme na tradièní komentované prohlíd-ky Jeruzalémské synagogy (Jeruzalémská 7,Praha 1 � Nové Mìsto). Na úvod prohlídekse v�dy rozezní unikátní varhany pod ruka-ma varhaníka Václava Petera.

Prohlídky se konají v�dy poslední ètvrtekv mìsíci, tedy: 26. 5.; 30. 6.; 28. 7.; 25. 8.;29. 9. od 19.00 hodin. Vstupné: Dospìlí80 Kè, dìti do 6 let zdarma, dìti 6�15 leta studenti 50 Kè.!Souèasnì zveme na novou stálou výsta-vu na �enské galerii Revitalizace �idov-ských památek v Èeské republice. Expo-zice pøibli�uje deset lokalit v rámci ÈR, vekterých byly opraveny a o�iveny �idovsképamátky � synagogy, �idovské �koly, rabín-ské èi obecní domy. Více informací o tomtoprojektu naleznete na www.10hvezd.cz. Sy-nagoga je otevøena ka�dý v�ední den mimosobot a �idovských svátkù od 11 do 17 hod.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �M V PRAZE(Auditorium, Maiselova 15, 3. patro)! Není-li uvedeno jinak, zaèínají poøadyv 18.00 a je na nì volný vstup.! 9. 5.: The multifaceted life of OskarBaum (1883�1941): Gems from his brail-le papers. Pøedná�ka holandské badatelkyEmmy van Swaaij, která se vìnuje studiudíla nìmecky pí�ícího �idovského spiso-vatele, novináøe a hudebního kritika Oska-ra Bauma. V angliètinì. Vstup volný.!12. 5.: Arthur Rothstein: 20th CenturyPicture Stories. Pøedná�ka Ann Rothstein-Segan, která podrobnì pøedstaví padesáti-letou kariéru svého otce, slavného americ-kého fotografa Arthura Rothsteina (1915�1985), jen� poøídil mnoho ikonických fo-tografií, které zachycují �iroké obdobíamerické historie, i sérii fotografií, které zo-brazují �ivot komunity �idovských uprchlí-kù uvíznuv�ích v èínské �anghaji po druhésvìtové válce. Pøedná�ka se uskuteènív rámci doprovodného programu k výsta-vì Troseèníky v �anghaji v muzejní Gale-rii Roberta Guttmanna (viz strany 8�9).V angliètinì.

! 26. 5.: �idovské motivy v èeském hra-ném filmu. Pátý díl z filmového cyklu Ali-ce Aronové otevøe téma transportù. Úvodnípøedná�ka se soustøedí na adaptace dìlA. Lustiga a jeho scenáristickou èinnosta na tvorbu re�iséra Zbyòka Brynychaa tehdej�ího asistenta re�ie Juraje Herze.Projekce: Transport z ráje (93 min., 1962). !Nedìlní program pro dìti a jejich rodièe:15. 5. ve 14.00: Lvíèek Arje poznává �i-dovské Mìsto. Se lvíèkem Arjem zavítátedo znovuotevøené Maiselovy synagogy,kde se dozvíte spoustu zajímavých infor-mací nejen o této krásné stavbì, ale i o his-torii �idù na na�em území. Jednotnévstupné 50 Kè.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �M V PRAZEMaiselova synagoga(Maiselova 10, Praha 1)!2. 5. v 19.00: Nad kni�ní øadou �idé �dìjiny � pamìt� a výzkumem o èeských�idovských dìjinách. Nová kni�ní øada,která vznikla ve spolupráci �MP s Ústa-vem pro soudobé dìjiny a Nakladatel-stvím LN, hodlá zpøístupnit odborníkùmi �iroké veøejnosti souèasné bádání o mo-derních �idovských dìjinách a kultuøev èeských zemích a ve støední Evropì.V edici vy�ly ji� tøi svazky (M. L. Miller:Morav�tí �idé v dobì emancipace; M.Frankl, M. Szabó: Budování státu bez an-tisemitismu?; Ines Koeltzsch: Praha roz-dìlená i sdílená), jejich� autoøi pøijali po-zvání k debatì. V angliètinì a èe�tinì sesimultánním tlumoèením. Vstup volný. !5. 5. v 19.00: Zemlinského kvarteto. Kon-cert pøedního èeského kvarteta u pøíle�itostiJom ha�oa. Bìhem koncertu zazní PíseòA. Zemlinského, obìtem nacismu vìnovanýSmyècový kvartet è. 8 D. D. �ostakovièea Smyècový kvartet è. 1 Es dur F. Mendels-sohna-Bartholdyho. Vstupné 190 Kè.

!11. 5. v 19.00: Yossi Arnheim & BarboraPlachá. Koncert prvního flétnisty Izraelskéfilharmonie Yossiho Arnheima a èeské har-fistky Barbory Plaché. Vstupné 150 Kè.! 23. 5. v 19.00: Na�e 20. století: pohledz druhé strany. Pozvání pøijali Viktor Wel-lemín (*1923), který jako �id spolu se svýmbratrem Adolfem uprchl z Protektorátu doPalestiny a pøipojil se k 11. èeskoslovenské-mu pì�ímu praporu � Východnímu, a JanDecker (*1928) perzekvovaný za nesouhlass komunistickým re�imem. Moderuje novi-náø a spisovatel Adam Drda. Vstup volný.! 2. 6. v 19.00: Prolínání. Koncert hous-listky Jany Voná�kové-Novákové a vio-listky Jany Vavøínkové. Vstupné 180 Kè.!Vstupenky na koncerty je mo�no zakou-pit v pøedprodeji v Maiselovì synagozenebo v Informaèním a rezervaèním centru�MP (Maiselova 15, Praha 1).

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌ(tø. Kpt. Jaro�e 3, Brno)! Není-li uvedeno jinak, zaèínají poøadyv 18.00 a vstupné na nì èiní 30 Kè.!3. 5.: Sou�ití �idù a Èechù v dìjinách.Pøedná�ka Vìry Tydlitátové ze Západo-èeské univerzity v Plzni.!4. 5.: Proè by nás mìly zajímat genocidyminulosti? Pøedná�ka Martina �moka pou-ká�e na zpùsoby propagandistické kon-strukce nepøátel a na fáze procesu vybièová-ní nenávisti ve spoleènosti, které jsounedílnou souèástí pøípravy ka�dé genocidy.S pomocí unikátních svìdectví z archivuUSC Shoah Foundation se zamìøí pøedná�e-jící na nìkteré z genocid 20. století � holo-kaust, holodomor, genocidu Arménù èirwandských Tutsiù oèima pøímých svìdkù. !5. 5.: Chevra kadi�a � pomoc tì�ce ne-mocným a umírajícím a jejich pozùsta-lým. Proè Chevra kadi�a (Pohøební bratr-stvo) vznikla, kdo ji zalo�il a jaké je jejíhlavní poslání? Pøedná�ka psychoterapeut-ky a spisovatelky Zuzany Peterové.!8. 5. v 10.30: Za oponou... Víte, �e v sy-nagogách jsou opony? Kde pøesnì se nachá-zí, co ukrývají a k èemu slou�í? Dílna prorodièe s dìtmi od pìti let se uskuteèní v sáleTuristického a informaèního centra �OB na�idovském høbitovì v Brnì-�idenicích.!10. 5. v 17.00: Od holokaustu k nebeské-mu Jeruzalému. Vernisá� výstavy obrazùvýtvarnice Hany Alisy Omer, èeskosloven-ské rodaèky �ijící v Izraeli. Vstup volný.Výstavu lze zhlédnout po celý kvìten.! 11. 5.: Nebeský a pozemský Jeruzalém.Hana Alisa Omer pøedstaví vizionáøské obra-zy z cyklu Nebeský a pozemský Jeruzalémz let 1995�2006 na základì tvùrèí spolupráces Dr. Jicchakem Hayutmanem, architektema kabalistou �ijícím v Jeruzalémì.

VÌSTNÍK 5/2016 25

KULTURNÍ POØADY

Z výstavy Marka Podwala Mozart a Praha.

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! Úspìch v mezinárodní soutì�i: Uni-verzita Technion z Tel Avivu jako ka�dýrok poøádá soutì� o nejlep�í pesachovýstroj. V leto�ním roce se kvarta L� pod ve-dením prof. �árky Kvasnièkové rozhodla,�e zkonstruuje kulièkovou dráhu, kterásymbolizuje svými stanovi�ti pesachovéudálosti. Jednalo se o stavbu pyramid, ho-øící keø, pøemìnu vody v krev, pøemno�ení�ab, tmu, nekva�ené chleby, rozestoupenímoøe a tanèící �idy. Pesachové video ob-stálo ve velké konkurenci 41 �kol, na�e vi-deo postoupilo mezi 6 finalistù v kategoriiHigh School. Zvítìzilo video ze �koly Ab-rahama Joshuy Heschela v New Yorku, nadruhém místì byla The Weber Schoolz Atlanty. Mezi finalisty jsme jediní Evro-pané. Gratulujeme celé tøídì za výbornoupráci. Zvlá�tní podìkování patøí MatìjiÈechovi, který se ujal støihu videa. Moto-rem celého projektu ve tøídì byli KláraKotmelová a Gabriel Mahler. Velké uzná-ní i díky za reprezentaci �koly si ale za-slou�í v�ichni, kdo se na stavbì podíleli. ! �abaton e-�koly: Ve dnech 18.�20. 3.probìhl ji� tradièní �abaton e-�koly v Pra-ze. Studenti e-learningu, jejich rodièe, pøí-padnì sourozenci strávili dva dny v Praze.Vedle bohatého programu na �OP (modlit-ba ve Staronové synagoze, dílny pro dìti,slavnostní veèeøe a obìd, beseda s hostemna �abat...) se setkali osobnì s uèiteli e-le-arningu, pro�li si Prahu, absolvovali edu-kativní program v Toulcovì dvoøe a zahrá-li si �bojovku� v noèní Praze.! Den velkých pøíbìhù: Lauderovy �kolysi v pøedpesachovém týdnu pøipomnìly pøí-bìh slavného vyjití z Egypta, studenti sepod vedením pana rabína Sidona pøipravilina seder, �áci Z� si vyzkou�eli cvièné sede-ry se svými vyuèujícími �idovské výchovy.�áci 1. stupnì sehráli pesachovou hru.! Obnovení �kolních ètenáøských kout-kù: V pøedpesachovém týdnu jsme o�ivili�kolní ètenáøské koutky. Nakoupili jsmenové kní�ky, vyhlásili soutì� o nejlep�í exlibris, zorganizovali dílny pro dìti a pozvali�áky i rodièe, aby pøi�li èíst. Dìti ze Z� siu�ily øadu výtvarných dílen, inspirovanýchknihami, které si pro nì pøipravili studentiz L� � vyrábìly zálo�ky, kni�ní obaly,ozdobné butony. Výtvarník Luká� Urbánekpomohl dìtem vyrobit kajak a následnì hoi zprovoznil. �áci ze ètenáøského klubu pøi-pravili �bojovku� na téma knihy Nepolep�i-telné dìti ze sídla Ashton. V závìru odpo-ledne se v prvním i druhém patøe �kolyse�li ètenáøi a pøedèítali ze svých oblíbe-ných knih. Veøejnì se èetlo i z nedávno ob-jevených básní �idovského básníka JiøíhoSteina, které ve spolupráci s VratislavemFärberem a nakladatelstvím Triáda pomá-

hají pøipravovat na�i studenti k vydání.Dìkujeme v�em z øad �ákù i rodièù, kteøí sena ètenáøském odpoledni podíleli. Akce seuskuteènila s pøispìním NFOH.! �kolní noviny Jew�s news: Ji� dva mì-síce vycházejí na L� �kolní noviny Je-w�s news. Pøipravují je pøevá�nì studentia studentky, s pøíle�itostnými pøíspìvkyz øad uèitelù. Èasopis zatím vychází jenv elektronické podobì a najdete ho nawww.lauderky.cz. ip

KLUB JÁCHYMKA! V budovì Spolkového domu budeotevøen jednou mìsíènì klub, který budepøedev�ím urèen generaci, je� se narodilapo válce, dìtství pro�ila v padesátých le-tech a dospívání v letech �edesátých. Jetu mo�nost setkat se ka�dou první støe-du v mìsíci se starými, mo�ná i novýmipøáteli. Jedná se o odpolední setkání od16 do 19 hodin ve 3. patøe, adresa � Praha 1,Jáchymova 3. ! Více informací získáte a svoji úèast mù-�ete potvrdit na e-mailovou adresu kni-hovna@kehilaprag.cz, tel. 226 235 052,fantova@kehilaprag.cz, tel. 226 235 051.

Tì�íme se na vás. ef

KULTURNÍ PROGRAM DSP HAGIBOR! 11. kvìtna v 14.00: Setkání s paní Zuza-nou Mare�ovou � �Wintonovým dítìtem�. ! 18. kvìtna v 14.30: Co se do Obecníchnovin neve�lo III � vernisá� výstavy foto-grafií Petra Balajky ! 23. kvìtna v 10.30: Klavírní matiné �hrají �áci Státní konzervatoøe Praha ze tøí-dy prof. Libora Nováèka. ! Výstavy: Nadìje � výstava kreseb èle-nek Aliance �en s rakovinou prsu.

PROGRAM BEJT SIMCHA! 22. kvìtna se koná valná hromada BejtSimcha od 15 hod (Maiselova 4, Praha 1).! Ka�dé úterý od 18.00 poøádáme ivrit �hodiny hebrej�tiny pro zaèáteèníky; kurz pro pokroèilé se koná ve ètvrtek od18 hodin; pro støednì pokroèilé od 19.30;úvod do judaismu poøádáme ka�dé úterýod 19.45 a èetba siduru ve støedu jednouza 14 dní od 18.00. Pro více informací vizwww.bejtsimcha.cz.

JAK ZA�ÍT A PØE�ÍT SKUPINU! Sekce Èeské spoleènosti pro psychoa-nalytickou psychoterapii poøádá ve dnech9.�12. èervna v Praze studijní a sebezku�e-nostní setkání Jak za�ít a pøe�ít skupinu, le-tos na téma Nevìdomé závislosti v lidskýchskupinách. Z programu mohou mít u�itekpsychologové a psychiatøi, ale také sociálnípracovníci, psychoterapeuti, duchovní, hu-manitární pracovníci, novináøi, mana�eøi�tedy v�ichni profesionálové, kteøí pracují seskupinami. Ve�keré dal�í informace nalez-nete na www.cspap.cz, e-mail: zazitskupi-nu@cspap.cz.

PROJEKT O SOUÈASNÉM IZRAELI! Pro velký zájem o poznávání moderní-ho Státu Izrael jsme pøipravili kulturnìvzdìlávací projekt Israel Today, který sebude realizovat v rùzných mìstech ÈR,SR i Polska.

Program pro veøejnost: Pøedná�ka o ces-tování v Izraeli doprovázená fotografiemive formì powerpointové prezentace. Pøed-ná�ka trvá 60 minut a lze ji pøizpùsobit pøá-ní jednotlivých organizátorù. Dále nabízí-me pøedná�ku Moderní Stát Izrael (vìda,umìní, ekologie) èi izraelské lidové tancepro zaèáteèníky i pokroèilé, které vyuèujerenomovaný, mezinárodnì uznávaný lektorGidi Eiko z Jeruzaléma. Tance jsou kruho-vé nebo øadové a jsou vhodné pro v�echnyvìkové skupiny. Jednoduché pokyny k tan-cùm jsou v angliètinì se simultánním pøe-kladem. Výuka trvá 60�120 minut. Výukulze pøizpùsobit pøání jednotlivých organizá-torù. Obì èásti programu na sebe volnì na-vazují a vzájemnì se doplòují.

Poøadatelem je nezisková organizaceSpolek Orot Brno, www.orotbrno.cz. Prozji�tìní aktuálních termínù kontaktujte Bc.Lenku Veselou, orotbrno@seznam.cz, mo-bil: +420 739 555 459.

SEZNÁMENÍ! Jsem sleèna, halachická �idovka, ráda setouto cestou seznámím se svým �ivotnímpartnerem (staèí mi �idovský pùvod po dì-deèkovi èi babièce) pro spoleèné tvoøenína�í budoucnosti. Jsem plnì zdravá, pohled-ná, pracovitá, spolehlivá, �t�astná. Eva, 606555 867, dynamicspeed@seznam.cz.

VÝZVA! Hledám informace o Vojtìchu Munkovi,narozeném 18. 11. 1918, poslední bydli�tì�tìchovice u Prahy 50, který byl deporto-ván: 1. transport 12. 9. 1942, è. Bg 357, 2.transport 26. 10. 1942, è. BY-1133 Osvìtim.Pokud si na nìho nebo na jeho okolí ze �tì-chovic nìkdo pamatuje, uvítám jakékoli in-formace na adrese pkral@nextra.cz.

Pøedem dìkuji, Pavel Král.

26 VÌSTNÍK 5/2016

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

�NO BRATISLAVAV máji srdeène blaho�eláme na�im èlenom:pani Viera Duri�ová � 65 rokov; pani AnnaEliá�ová � 65 rokov; pani Erika Fedorová �92 rokov; pani Adriana Herczogová � 65 ro-kov; pán Tomá� Janovic 79 rokov; pani Agá-ta Karvanová � 70 rokov; pani MUDr. VieraKirilèuková � 84 rokov; pán Ing. Pavel Ku-èera � 78 rokov; pani Augusta Lippová � 82rokov; pani Valéria Lörintzy � 71 rokov; pánIng. Richard Pagáè � 85 rokov; pani PhDr. EvaSalnerová � 65 rokov; pán Ervín Schönhau-ser � 76 rokov; pán Peter Sulík � 71 rokov;pani MUDr. Maja �teruská � 83 rokov; paniPaeDr. Karolína Takáèová � 70 rokov; pánProf. MUDr. Pavel Traubner � 75 rokov,a pani Mária �áková � 80 rokov.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíV marci zomreli na�e èlenky pani HelenaBaginová a pani Mária Tepperová.

Zichronan livracha!

�NO BANSKÁ BYSTRICASrdeène blaho�eláme na�im èlenom, ktorív mesiaci máj slávia sviatok svojich narode-nín: pani Viera Mláková, nar. 15.5. � 72 ro-kov; pán Eduard Longauer, nar. 26.5. � 67rokov, a pani Iveta Radová, nar. 13.5. � 52rokov. V�etkým úprimne prajeme ve¾a zdra-via, spokojnosti a pohody.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV kvìtnu oslavují své narozeniny: pan Mi-chael Felix, nar. 14.5. � 50 let; paní Eva Me-isterová, nar. 18.5. � 89 let; pan Oldøich Red-lich, nar. 4.5. � 65 let; pan Jiøí Schneer, nar.5.5. � 67 let; paní Silvia Schullerová, nar.6.5. � 66 let; paní �árka Steiner, nar. 13.5. �69 let; pan Michael Wachtl, 7.5. � 67 let,a pan Pavel Winkler, nar. 23.5. � 70 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O DÌÈÍNV kvìtnu oslavují narozeniny: pan Daniel Dvo-øák, nar. 25.5. � 43 let; paní Silva Novotná, nar.19.5. � 92 let; pan Ing. Alexandr Postovit, nar.30.5. � 45 let; paní Tereza Rajská, nar. 15.5. �30 let, a paní Lea Rochlitz, nar. 1.5. � 49 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV kvìtnu oslaví narozeniny tito na�i èlenové:pan Jan Tichý, nar. 8.5. � 67 let; pan Petr Ru-bín, nar. 11.5. � 44 let, a paní MUDr. Hana Vl-ková, nar. 31.5. � 66 let. Pøejeme hodnì zdravía osobní pohody. Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEV mesiaci máj budú oslavovat�: pani Ru�enaAdamcová � 94 rokov; pán Zoltán Breiner �

84 rokov; pani MUDr. Kvetoslava Demková� 69 rokov; pani Viera Figu�ová � 89 rokov;pán Peter Galko � 62 rokov; pán MUDr. To-má� Gold � 62 rokov; pán MUDr. Ivan Ko-lín� 69 rokov; pani Klára Marksteinová � 82rokov; pán Ing. Arthur Neumann � 83 ro-kov; pani Melánia Neumannová � 74 rokov;pani MUDr. Magdaléna Riemerová � 69 ro-kov; pán Ing. Du�an Ruboviè � 69 rokov;pán MUDr. Tomá� Te��er � 69 rokov; paniEva Tkáèová � 69 rokov; pani Eva Weiszová� 68 rokov, a pani Agáta Winklerová � 70rokov. V�etkým prajeme ve¾a zdravia a spo-kojnosti.

Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV kvìtnu blahopøejeme paní Raje Majerové,která 14.5. oslaví 63 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV kvìtnu oslaví narozeniny: paní DianaDeutschová, nar. 23.5. � 74 let; pan Vasil Sa-docha, nar. 26.5. � 44 let; sleèna Eva Votru-bová, nar. 1.5. � 30 let, a pan Toma� Majer,nar. 13.5. � 39 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OSTRAVAV kvìtnu oslaví narozeniny: pan Filip Hess,nar. 12.5. � 45 let; paní Milada Kubíková,nar. 24.5. � 72 let; pan Ing. Erik Markoviè,nar. 11.5. � 32 let; paní Alena Serbusová, nar.15.5. � 70 let, a paní Eva �poková, nar. 20.5.� 75 let. Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV kvìtnu oslaví narozeniny tito na�i èleno-vé: pan Ing. Jiøí Lövy, nar. 5.5. � 70 let; panípøedsedkynì �O Plzeò Eva �tixová, nar.13.5. � 75 let; paní Eleonora Koèandrlová,nar. 14.5. � 86 let; paní Mgr. Vìra Tydlitáto-vá ThD., nar. 17.5. � 57 let, a paní Alena Rù-�ièková, nar. 18.5. � 68 let. V�em na�im jubi-lantùm pøejeme hodnì zdraví, �tìstí a osobníspokojenosti.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV kvìtnu oslavují narozeniny: paní MariannaBecková, nar. 17.5. � 96 let; paní Eva Benková,nar. 16.5. � 83 let; paní Elena Borková, nar.23.5. � 95 let; paní Jana Renée Friesová, nar.26.5. � 89 let; paní Julie Hálová, nar. 10.5. � 82let; pan Miroslav Horáèek, nar. 20.5. � 94 let;pan Jiøí Pavel Kafka, nar. 2.5. � 92 let; paníHana Klusáková, nar. 10.5. � 90 let; pan FelixKolmer, nar. 3.5. � 94 let; pan Arno�t Lederer,nar. 14.5. � 92 let; paní Alenka Lehká, nar. 21.5.� 85 let; paní Dagmar Lieblová, nar. 19.5. � 87let; paní Noemi Makovcová, nar. 5.5. � 87 let;paní Lilla Neuwirthová, nar. 12.5. � 92 let; panOto Novotný, nar. 31.5. � 88 let; pan Hanu� Or-lický, nar. 10.5. � 90 let; paní Lydia Pásková,nar. 10.5. � 95 let; paní Hortenzia Pavlíková,nar. 10.5. � 82 let; pan Igor Petrák nar. 29.5. � 87let; paní Eva Pokorná, nar. 17.5. � 87 let; paníLiana Sagivová, nar. 2.5. � 83 let; paní Vìru�kaSolarová, nar. 29.5. � 89 let; paní Vìra Vrbová,nar. 15.5. � 93 let; paní Jana Wolfová, nar. 10.5.� 90 let, a paní Markéta Zádorová, nar. 7.5. � 93let. V�em oslavencùm pøejeme pevné zdraví.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíDne 31. 3. náhle zemøel pan MUDr. AlfredKneller ve vìku 82 let.

Zichrono livracha!

�NK RIMAVSKÁ SOBOTAV mesiaci máj budú mat�sviatok narodenín:pani MVDr. Tömösváryová Anna, nar. 24.5. �68 rokov, a pani Marta Lustigová, nar. 27.5. �66 rokov. Prajeme týmto na�im èlenkám pev-né zdravie, ve¾a �t�astia a radosti v �ivote.

Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV kvìtnu oslaví své narozeniny tyto na�eèlenky: paní Judita Augustová, nar. 25.5. �68 let; paní Kateøina Kreisinger, nar. 16.5. �50 let; paní Bína Herskovièová, nar. 28.5. �92 let, a paní Marta Krásová, nar. 8.5. � 30let. Pøejeme jim hlavnì zdraví a osobní po-hodu do dal�ích letech.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíS hlubokým zármutkem sdìlujeme, �e ve ve-èerních hodinách dne 3. 4. 2016 (25. adaru�eni II 5776) zemøel ve vìku 75 let ná� dlou-holetý èlen a èlen pøedstavenstva �O Teplicepan Alexander Leboviè (A�er Ben Benja-min). Necht�je jeho památka po�ehnána.

Zichrono livracha!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV mìsíci kvìtnu oslaví své narozeniny pan Da-vid Nebeský a pan Bedøich Heller. Jmenovanýmpøejeme hodnì zdraví a osobní spokojenosti.

Ad mea veesrim �ana!

VÌSTNÍK 5/2016 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

VLNA TERORU V IZRAELII v dubnu pokraèovalo násilí, které pá-chají palestin�tí útoèníci (vèetnì �ena dìtí) na �idech. Nejvìt�í dubnový te-roristický útok (do uzávìrky tohoto èís-la) se udál v Jeruzalémì, kdy� v ji�níèásti mìsta ve ètvrti Talpiot vybuchl au-tobus, od jeho� plamenù se vznítily dal-�í vozy. Výbuch zranil 16 lidí.

TUNEL Z GAZYIzraelské bezpeènostní slo�ky v pùli dubnaodhalily a zdemolovaly nový teroristickýtunel vedoucí z ji�ní èásti Pásma Gazy naúzemí Izraele. Informace o jeho pøesnémumístìní stále podléhá utajení. Podle IDFje za vybudování tunelu odpovìdný Ha-más, který hodlal tímto zpùsobem zaútoèitna izraelské civilisty. Od léta 2014, kdyprobìhla poslední ozbrojená operacev Gaze, jejím� cílem bylo objevit a zlikvi-dovat co nejvíce teroristických tunelù (IDFjich objevila minimálnì 34), je to vùbecprvní tunel tohoto typu, který byl na izrael-ském území objeven. Hamás po pøedloò-ské operaci IDF oznámil, �e bude v úto-cích proti Izraeli pokraèovat i nadálea mimo jiné k teroru pou�ije i dal�í tunely.

NOVÝ PREMIÉR UKRAJINYUkrajina má nového premiéra: po rezig-naci Arsenije Janceòuka, který nezvládalekonomické reformy, jmenoval ukrajin-ský parlament jeho nástupce: osmatøiceti-letého Volodymyra Hrojsmana, bývaléhostarostu mìsta Vinnycja a mluvèího parla-mentu. Zajímavé je, �e Hrojsman se nijaknetají svým �idovským pùvodem � je èle-nem �idovské obce ve Vinnycji a na Vy-soké svátky chodí do synagogy. Jak seshodují komentátoøi, fakt, �e se takovýèlovìk mohl stát premiérem, dokazuje, �ena Ukrajinì není antisemitismus takovýproblém, jak tvrdí ruská reprezentace(která tímto �nebezpeèím� mj. zdùvodòu-je i anexi Krymu). Hrojsman prohlásil, �ehodlá upevnit vztahy s EU a je pøipravenýbojovat proti korupci, nevýkonnému ve-dení, populismu i nebezpeèí na východìzemì � proruským separatistùm.

AKADEMICI PROTI BOJKOTUSkupina významných amerických akade-mikù se rozhodla pustit do boje proti sílící-mu antisemitismu na univerzitních kampu-sech a protiizraelskému hnutí BDS, kterémj. propaguje bojkot akademické spoluprá-ce s Izraelem a projevuje se i tak, �e studen-ti nedovolují izraelským odborníkùm, abypronesli pøedná�ku. Organizace nazvaná

Academic Engagement Network (AEN) sehodlá na univerzitách zamìøit na poskyto-vání pravdivých informací o Izraeli,podporovat akademickou svobodu a svo-bodu vyjádøení, bránit práva Arabù a �idùa usilovat o to, aby studenti pochopili, jakslo�itá situace na Blízkém východì panuje.AEN (www.academicengagement.org) máv souèasné dobì 240 èlenù pùsobících nastovce univerzit po celých USA.

UZNÁNÍ PRO UGANDSKÉ �IDY�idovská agentura uznala �idovský pù-vod komunity Abajudaja ugandskýchsouvìrcù, kteøí na poèátku minuléhostoletí konvertovali a od té doby �ijí dlezásad konzervativního judaismu. Dne�-ní komunita má asi 1500 èlenù. Zname-ná to, �e èlenové této africké komunitymají právo na útoèi�tì v Izraeli podlezákona návratu.

NOVÝ PAMÁTNÍK V BUDAPE�TIV Budape�ti na námìstí Teleki byl v pùlidubna odhalen památník pøipomínajícíobìti nucených pracovních jednotek ma-ïarské armády v letech 1940�1945, vekterých byli zejména �idé. Památník ini-cioval a vytvoøil známý izraelský umìlecDan Reisinger, jeho� otec bìhem tìchto

nucených prací zahynul. Ocelová skulp-tura pøedstavuje devìt postav a symboli-zuje armádní systém zastøelení ka�déhodesátého pøi trestání �viníkù�.

EINSTEIN MÌL RÁD MACESYNedávno byl za 7800 dolarù vydra�en do-pis, který v dubnu 1945 napsal slavný fy-zik Albert Einstein newyorské firmì navýrobu macesù A. Goodman&Sons. Stojív nìm: �Dìkuji vám srdeènì za vynikajícímacesy. Z nábo�enství jsou tím jediným,co u mì padlo na úrodnou pùdu.�

BRUNDIBÁR V MADRIDUZa obrovského zájmu veøejnosti a s vel-kým mediálním ohlasem v celém �panìl-sku byla v dubnu v pøedním �panìlskémoperním domì Teatro Real uvedena dìt-ská opera Brundibár skladatele HanseKrásy (1889�1944). Dílo nacvièili dìt�tísólisté a sbor Mláde�nického orchestrumadridského spoleèenství (JORCAM) zavedení Any Gonzálezové. Hudebnì operunastudoval dirigent Jordi Francés a re�iicelého pøedstavení mìla Susana Gómezová.Scénu navrhl Ricardo Sánchez-Cuerdaa kostýmy vytvoøila Gabriela Salaverrio-vá. K souèasnému nastudování Brundibá-ra uspoøádalo Èeské centrum v Madriduve spolupráci s Památníkem Terezín ma-lou výstavu kreseb terezínských dìtí pøí-mo v prostorách divadla, kde je k vidìníi plakát namalovaný k premiéøe operya její partitura. Teatro Real má na své we-bové stránce ke sta�ení didaktického prù-vodce k opeøe s podrobnými informacemio díle a o novém �panìlském nastudování.

(am, jk, ztis.cz)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz. Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, tele-fon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Re-dakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Daníèek.Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna Tomá�ková.Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy se nevracejí.Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøedplatitele pro-vádí v zastoupení vydavatele spoleènost Èeská po�taa. s. Objednávky na bezplatné infolince Èeské po�ty800 300 302 nebo 954 302 007(16), písemnì na adrese:Èeská po�ta, s. p. oddìlení periodického tisku Ol�an-ská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro Slovensko MAGNET press,Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel.:00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30),e-mail: predplatne@press.sk. Pøedplatné do zahranièívyøizuje administrace Ro� chode�. MKÈR E922, ISSN121074 68. Toto èíslo vychází 28. 4. 2016.

Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 5/2016

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Z judaismu se Einsteinovi zamlouvaly jenmacesy. Portrét AE od Andyho Warhola.