ROZHODNUTÍ č. PZ 220.3/2017 · množství energie dodávané s palivem za jednotku času bude...

DOW-S-IV.7222.8.2017.MM Wrocław, dne 28. dubna 2017

ROZHODNUTÍ č. PZ 220.3/2017

Na základě čl. 181 odst. 1 bod 1, čl. 183 odst. 1, čl. 188 odst. 2 bod 1, 2, 3, 5 i 6, odst. 2b, odst. 3 bod 1 i 4, bod 5, v souvislosti s čl. 151, bod 7, čl. 191 a, čl. 192, čl. 201 odst. 1, čl. 202 odst. 1 i odst. 2, čl. 211 odst. 1, odst. 6 bod 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 12, čl. 214 odst. 3 a 5, čl. 224 odst. 1 i 2, čl. 378 odst. 2a bod 1 polského zákona o ochraně životního prostředí ze dne 27. dubna 2001 (Sb. z r. 2017, položka 519), v souvislosti s odst. 1 bod 1 přílohy k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 27. srpna 2014 o typech instalací, které mohou způsobit značné znečištění jednotlivých přírodních prvků nebo životního prostředí jako celku (Sb. položka 1169) a čl. 104 polského správního řádu ze dne 14. června 1960 (Sb. z r. 2016 č. 169, položka 23, ve znění pozdějších předpisů) - po posouzení žádosti ze dne 30. října 2015 podané společností PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. se sídlem: ul. Węglowa 5, 97-400 Bełchatów, Polsko, jednající prostřednictvím zplnomocněného zástupce, pana Piotra Frąszczaka,

rozhoduji takto:

I. Na žádost strany se mění rozhodnutí maršálka Dolnoslezského vojvodství č. PZ 220/2014, ze dne 29. srpna 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.14.2014.MM, Úřední věstník 3351/08/2014, změněné rozhodnutími: č. PZ 220.1/2014 ze dne 5. prosince 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.138.2014.MM, Úřední věstník 891/12/2014 a č. PZ 220.2/2015 ze dne 28. září 2015, spisová značka: DOW-S-IV.7222.18.2015.MM, Úřední věstník 2688/09/2015 jímž se žadateli, společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. se sídlem: ul. Węglowa 5, 97-400 Bełchatów, Polsko, uděluje integrované povolení k provozování spalovacího zařízení se jmenovitým výkonem 3 594 MWt, které se nachází v areálu podniku PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., Pracoviště Elektrárna Turów, ul. Młodych Energetyków 12, 59-916 Bogatynia, následujícím způsobem:

1. Bod I. rozhodnutí se nahrazuje následujícím zněním:

„I. Udělit společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., se sídlem: ul. Węglowa 5, 97-400 Bełchatów (DIČ: 769-050-24-95, IČ: 000560207) integrované povolení k provozování spalovacího zařízení se jmenovitým tepelným výkonem 3594 MW (od 1. července 2020 - 4631 MW), které se nachází v areálu podniku PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., Pracoviště Elektrárna Turów, ul. Młodych Energetyków 12, 59-916 Bogatynia, Polsko, a to za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.”

2. V bodě II.1. rozhodnutí „Druhy a parametry zařízení”:

a) odstavec zahájený větou: „Palivem je hnědé uhlí…” se nahrazuje následujícím zněním: „Po zprovoznění energetického bloku č. 7 s práškovým kotlem bude celkový elektrický výkon

zařízení činit 1984,1 MWe (celkový jmenovitý tepelný výkon kotlů bloků chápaný jako množství energie dodávané s palivem za jednotku času bude 4631 MW).

2

Palivem je hnědé uhlí z PGE GiEK S.A. pracoviště Hnědouhelný důl Turów a biomasa lesního a zemědělského původu (štěpky z řeziva a kůry, biomasa z energetické vrby a sláma zpracovaná na pelety a brikety). Při uvádění do provozu, ukončování provozu a v režimech stabilizace provozních parametrů kotlů č. 1-6 se používá těžký topný olej typu G3 (mazut), zatímco u práškového kotle bloku č. 7 bude použit lehký topný olej. K zapalování mazutu se používá technický propan.“

b) v bodě 1. se první věta nahrazuje následujícím zněním: „Energetické bloky - bloky č. 1-3 spolupracující s fluidními kotli CFB-670 s výkonem

667 Mg páry/h, bloky č. 4-6 s fluidními kotli typu CFB OF 697 KOMPAKT s výkonem 704 Mg páry/h a blok č. 7 (po ukončení modernizace elektrárny) s práškovým průtokovým kotlem na nadkritické parametry s výkonem 1275 Mg páry/h.”

c) v bodě 2. se věta: „Ze štěrbinového zásobníku je uhlí podáváno do kotlových zásobníků třemi plošinami, na

kterých jsou instalovány dvě dopravníkové trasy (na každé plošině slouží jedna z těchto tras jako rezervní ).” se nahrazuje zněním:

„Ze štěrbinového zásobníku je uhlí podáváno do kotlových zásobníků kotlů bloků 1-6 třemi plošinami, na kterých jsou instalovány dvě dopravníkové trasy (na každé plošině slouží jedna z těchto tras jako rezervní)“ a u bloku č. 7 základním systémem, který se skládá ze dvou dopravníkových tras pracujících střídavě s rezervním systémem pracujícím na jedné trase.”

d) v bodě 4. se přidává třetí odrážka ve znění:

„ - lehký topný olej pro potřeby bloku č. 7 bude skladován ve dvou nádržích s objemem 500 m3 každá, které budou vybudovány v areálu mazutovny. Každá z těchto nadzemních nádrží bude mít tvar vertikálního válce, s dvojitým pláštěm a pevnou střechou. Nádrže budou vybaveny zařízením pro signalizaci úniků - tj. dvojitým dnem se systémem monitorování prostoru mezi dny a systémem monitorování prostoru mezi plášti nádrže.“

e) bod 5. se nahrazuje následujícím zněním:

„5. Systémy čištění spalin

− odlučování prachu: všechny bloky jsou vybaveny elektrostatickými odlučovači,

− odsiřování: odsiřování spalin v kotlích bloků 1-6 probíhá díky použití technologie fluidního spalování, kde inertní materiál ve fluidní vrstvě tvoří mletý vápenec. Druhým stupněm odsiřování u kotlů bloků 4-6 bude systém mokrého odsiřování spalin (IMOS), v němž bude k proplachování prachu zbavených plynů použita suspenze uhličitanu vápenatého (vodní suspenze vápencové moučky). Odsiřování spalin z kotle 7 bude probíhat v systému mokrého odsiřování spalin (IMOS) se sorbentem ve formě vodní suspenze vápencové moučky. Sorbent (vápencová moučka) je skladován v šesti zásobnících - věžích: čtyřech o objemu 2000 m3 každý, v jednom o objemu 1200 m3, a v jednom o objemu 5250 m3, které jsou vybaveny systémy na odlučování prachu - látkové filtry kazetového typu.

− čištění spalin od oxidů dusíku: nízké hladiny emisí oxidů dusíku z kotlů bloků 1-6 je dosahováno díky použití primárních metod v technologii fluidního spalování (nižší teploty spalování a regulace množství primárního a sekundárního vzduchu). Druhý stupeň zbavování spalin oxidu dusíku spočívá v použití sekundární metody spočívající v selektivní nekatalytické redukci oxidů dusíku SNCR (Selective Non-Catalytic Reduction) pomocí vodního roztoku močoviny, vstřikovaného do komory topeniště. Vodní roztok technické močoviny s koncentrací 40 % se dováží autocisternami, které jsou vykládány v zóně těsné vany ve vykládkovém uzlu, který je společný pro bloky 1-6. Reagens je skladován v

3

ocelových, dvouplášťových nádržích, vybavených kontrolní a měřicí aparaturou (dvě nádrže o objemu 130 m3 každá a jedna o objemu 200 m3). U bloku č. 7 bude použita selektivní nekatalytická redukce oxidů dusíku SNCR s využitím močoviny vstřikované do komory topeniště. Pro vykládku autocisteren s močovinou bude připraveno vykládkové stanoviště w bezprostřední blízkosti zásobníku. Močovina (vodní roztok) bude uskladněna ve svislé, dvouplášťové nádrži se jmenovitým objemem 65 m3 vyrobené ze skelného polyesteru. Prostor mezi plášti bude vybaven snímačem úniku močoviny.“

f) v bodě 6. se přidává text ve znění: „V práškovém kotli bloku č. 7 vzniknou odpady z topeniště v podobě strusky a létavého popílku.

Struska bude skladována selektivně v zásobníku o objemu 670 m3. Létavý popílek bude dopravován pneumaticky do retenčních zásobníků popílku: dvou stávajících o objemu: 2 x 1500 Mg a nového o objemu 2500 m3. Vzniklé odpady budou dopravovány krytými dopravníky do podniku PGE GiEK S.A., pracoviště Hnědouhelný důl Turów, nebo předány k dalšímu zpracování.“

g) bod 7. se nahrazuje následujícím zněním: „7. Vývod spalin - spaliny z fluidních kotlů jsou odváděny komínem se šesti kanály s výško

h = 150 m, s průměry komínových kanálů: d = 5 m u kotlů bloků č. 1-3 a d = 5,3 m u kotlů bloků č. 4-6, zatímco spaliny z práškového kotle bloku č. 7 budou odváděny přes chladicí věž s výškou h = 134,4 m a výstupním průměrem d = 52 m.”

h) v bodě 8. se odstavec začínající větou: „Součástí chladicího systému…” nahrazuje následujícím zněním: „Součástí chladicího systému jsou rovněž chladicí věže:

– pět hyperboloidních chladicích věží bloků č. 1-6 - tři chladicí věže se jmenovitým výkonem Qn = 45 000 m3/h každá a dvě se jmenovitým výkonem Qn = 30 000 m3/h každá; u všech chladicích věží zóna chlazení (rozdíl mezi teplotou vody na vstupu a výstupu) činí 9 °C,

– po spuštění bloku č. 7 jedna hyperboloidní chladicí věž se jmenovitým výkonem Qn = 58 500 m3/h a zónou chlazení cca 8 °C.

Chladicí věže ochlazují vodu obíhající v hlavním a pomocném vodním okruhu.“

i) v bodě 11. se přidává devátá odrážka ve znění: „ – čistička odpadních vod ze systému odsiřování spalin (IMOS) kotle bloku č. 7, která bude

čistit odpadní vody znečištěné zejména suspenzí, rozpustnými solemi a sloučeninami těžkých kovů. Využity budou fyzikální a chemické procesy čištění - neutralizace odpadních vod, koagulace, zahušťování a dehydratace zbytků sádry, flokulace, sedimentace, čeření, srážení těžkých kovů, zahušťování a dehydratace usazenin. Očištěné odpadní vody budou odváděny pomocí navrhované průmyslové a dešťové kanalizace do stávajícího kolektoru A a následně do čističky průmyslových odpadních vod.“

3. Bod II.2.1. „Druh a množství využívané energie, materiálů, surovin a paliv“ je nahrazen

následujícím zněním:

„ II.2.1. Druh a množství využívané energie, materiálů, surovin a paliv

Ukazatel spotřeby na výrobní jednotku Č.

Druh materiálu, suroviny, paliva, energie Jednotka Bloky č. 1-6 Blok č. 7

1 2 3 4 5

1. hnědé uhlí Mg/MWh 1,00 0,87

2. biomasa % maximální hmotnostní podíl biomasy na celkovém toku

paliva je 10 %

4

Ukazatel spotřeby na výrobní jednotku Č.

Druh materiálu, suroviny, paliva, energie Jednotka Bloky č. 1-6 Blok č. 7

1 2 3 4 5

3. těžký topný olej (mazut) Mg/MWh 0,002

4. lehký topný olej Mg/MWh 0,0003

5. technický propan Mg/MWh 0,0000013

6. sorbent (CaCO3) Mg/MWh 0,085 0,029

7. močovina kg/MWh 5,32 (bloky č. 1-3) 7,79 (bloky č. 4-6)

1,26

8. voda m3/MWh 2,4 2,66

9. elektrická energie MWh/MWh 0,13 0,10

„

4. Bod II.2.2. „Způsoby dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, včetně omezování potenciálního přeshraničního vlivu” se nahrazuje následujícím zněním:

„II.2.2. Způsoby dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, včetně omezování potenciálního přeshraničního vlivu

Použitá technická a technologická řešení zaručující vysokou úroveň ochrany životního prostředí jako celku, včetně omezení přeshraničních vlivů: 1. Zavedení certifikovaného, čtyřnásobně kombinovaného Integrovaného systému řízení jakosti,

ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a bezpečnosti informací (ZSZ-ISO), který splňuje požadavky norem: PN-EN ISO 9001, PN-EN ISO 14001, PN-N 18001, ISO/IEC 27001.

2. Použití fluidní technologie spalování (kotle bloků č. 1-6) a práškového kotle (blok č. 7). 3. Omezení prašnosti v procesech skladování, dopravy a přípravy uhlí:

- použití integrovaných dopravníků a integrovaných přesypávacích uzlů v systému dodávky uhlí (od dolu přes štěrbinový zásobník uhlí až po drtírny a kotlové zásobníky),

- vybavení celého systému dodávky uhlí zařízeními na odlučování prachu a kouře, - instalace pásových dopravníků na přepravu uhlí na estakády, - použití zařízení na čištění pásů pásových dopravníků (škrabáky), - popsání zásad správného provozu a údržby v návodech k obsluze.

4. Ochrana proti požáru při procesu skladování, dopravy a přípravy uhlí: - vybavení štěrbinového zásobníku uhlí, plošiny pro dodávku uhlí a kotelny požárními

(kouřovými) detektory. 5. Omezení prašnosti z procesů skladování, dopravy a přípravy sorbentu:

- Dodávka sorbentu pomocí systému pneumatické dopravy do skladovacích věží, které jsou vybaveny zařízením na odsávání prachu.

6. Zamezení prašnosti z procesů skladování a dopravy létavých popílků a strusky. - přeprava popílků odváděných z kotlů 1-7 a odspodu elektrostatických odlučovačů

hermeticky utěsněným systémem pneumatické dopravy do zásobníků popílků vybavených zařízeními na odlučování prachu a poté zabudovanými pásovými dopravníky vybavenými systémem zkrápění popela,

- přeprava strusky odváděné z kotle č. 7 hermeticky utěsněným hydraulickým systémem do zásobníku strusky a poté integrovanými pásovými dopravníky vybavenými systémem zkrápění na místo recyklace v dole nebo nakládky na dopravní prostředky.

7. Protipožární ochrana míst skladování hořlavých materiálů: - vybavení skladišť hořlavých materiálů požárními detektory (kouřovými čidly).

8. Příprava paliva ke spalování: - příprava správné granulace paliva pomocí drcení v kladívkových a válcových drtírnách

(granulace je přizpůsobena potřebám kotlů - podle křivky drcení, a odpovídá požadavkům

5

dodavatele kotlů); granulace pod 3 mm tvoří 50 % veškerého podávaného uhelného paliva, - příprava uhelného prachu pro blok č. 7 ve ventilátorových mlýnech.

9. Optimalizace spalovacího procesu: - přívod primárního (fluidizačního) vzduchu do kotlů roštem komory topeniště, - přívod sekundárního vzduchu do kotlů pomocí dvou systémů trysek umístěných na různých

úrovních komor topeniště, - udržování teploty spalin na hodnotě, která se maximálně přibližuje 860 0C, která zaručuje

nízké emise oxidů dusíku a nejlepší možnou reakci sorbentu s oxidem síry a tím také nízké emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku,

- monitorování obsahu nehořlavých částic - nepřetržité odebírání vzorků uhlí za účelem kontroly jeho kvality - mj. obsahu popílku,

- omezování tepelných ztrát - provozování kotlů s nízkou výstupní teplotou spalin dosahovanou díky zabudování regenerátorů páry, ohřívače vody a ohřívače vzduchu na II. tahu kotle; zaizolování všech elementů kotle a turbíny, které mají vyšší teplotu, aby se minimalizovaly tepelné ztráty,

- u kotle č. 7 použití topeniště se systémem nízkoemisních hořáků a tryskami OFA pro dosažení nízkých emisí oxidů dusíku,

- správně zvolené rozměry spalovací komory kotle bloku č. 7, aby částice uhlí vydržely ve spalovací komoře dostatečně dlouho a palivo bylo správně spáleno, což zajistí nízké emise NOx a CO, které nebudou překračovat hodnotu 200 mg/Nm3.

10. Tepelná účinnost bloku, účinnost kotle: - čistá tepelná účinnost bloků č. 1-6 vybavených fluidními kotli s účinností nad 90,0 %

přesahuje hodnotu 35,5 %, - čistá tepelná účinnost bloku č. 7 vybaveného práškovým kotlem s účinností nad 89,9 % bude

činit 43,4 %. 11. Způsoby snižování emisí nečistot do ovzduší:

- omezení emisí tuhých znečišťujících částic a těžkých kovů tím, že všechny bloky budou vybaveny elektrostatickými odlučovači s vysokou účinností odlučování prachu ze spalin (> 99,5 %) na hodnotu pod 30 mg/m3

u a další snížení koncentrace tuhých znečišťujících částic (bloky č. 4-7) na hodnotu 10 mg/m3

u použitím systému odsiřování spalin mokrou metodou, - omezení emisí oxidu siřičitého, fluorovodíku a chlorovodíku podáváním sorbentu do

fluidního lože a vybavením bloků č. 4-7 systémem odsiřování spalin mokrou metodou, - omezení emise oxidů dusíku z fluidních kotlů 1-6 díky použití primárních metod:

a) udržování teploty spalin v kotli na hodnotě 860 0C, b) postupné dávkování vzduchu a paliva (primární vzduch je podáván pod rošt komory

topeniště, sekundární vzduch nad rošt komory topeniště, palivo je podáváno nad rošt komory),

- vybavení bloků č. 1-7 systémem čištění spalin od oxidů dusíku založeným na selektivní nekatalytické redukci (SNCR) (redukce oxidů dusíku pomocí vstřikování močoviny do toku spalin),

- omezení emisí oxidu uhelnatého (použitím primárního systému omezování emisí oxidů dusíku) na hodnotu nepřekračující 200 mg/Nm3 díky: a) úplnému spalování, které je zajištěno správně navrženou spalovací komorou, b) dodržování technologického režimu, c) monitorování procesu spalování, d) udržování kotlů v optimálním technickém stavu,

- udržování emisí amoniaku na úrovni pod 5 mg/Nm3, - udržování suboxidu dusíku na úrovni pod 30-150 mg/Nm3.

12. Systémy chlazení: - použití systému chlazení s uzavřeným okruhem chlazeným vzduchem se šesti chladicími

věžemi s přirozeným prouděním vzduchu,

6

- možnost regulace přítoku vody do chladicích věží, - dosažení vícenásobného zhuštění chladicí vody v okruhu (součinitel hustoty je udržován na

úrovni nepřekračující hodnotu 4) díky použití uzavřeného chladicího okruhu napájeného vodou po procesu její úpravy,

- použití eliminátoru úletu; hodnota úletu je menší než 0,01 %. 13. Hluk:

- chladicí věže 1-3 umístěné ve východní části areálu elektrárny jsou obklopeny vysokým zemním valem, který omezuje šíření hluku; z jižní strany jsou chladicí věže obklopeny technologickými budovami, které tvoří překážky k šíření hluku,

- chladicí věže 5 a 6 umístěné v prostřední části areálu elektrárny jsou ze severu obklopeny zemním valem a z jihu jsou odcloněny budovou strojovny,

- vyplňování van v chladicích věžích vodou pro minimalizaci hluku, - objekty, které tvoří největší zdroje hluku dostanou následující vybavení:

a) protihlukové clony a kryty rotačních zařízení, b) protihlukové stěny, c) tlumiče na výstupu výfukových systémů,

- stěny a střechy budov bloku č. 7 budou vybaveny tepelnou a zvukovou izolací, - chladicí věž bloku č. 7 bude vybavena tlumiči na vstupech (nasávání) vzduchu po celém

obvodu. 14. Monitorování procesu a emisí:

- vybavení všech energetických bloků systémem nepřetržitého měření, který monitoruje emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku, tuhých znečišťujících částic (prachu) a oxidu uhelnatého,

- použití systému automatické kontroly a regulace výrobních procesů, který zajistí udržení optimálních podmínek jejich realizace (monitorování parametrů procesu - např. tlaku, teploty, intenzity toku spalin),

- monitorování vlivu emisí na životní prostředí (podnikový systém měření imisí). 15. Nakládání s odpady:

- druhotné využití směsi létavých popílků a pevných odpadů z vápenatých metod odsiřování spalin z fluidních topenišť v procesu vyplňování nepříznivě přetvořeného terénu v důsledku těžební činnosti,

- druhotné využití létavého popílku a strusky z práškového kotle bloku č. 7 v procesu vyplňování nepříznivě přetvořeného terénu v důsledku těžební činnosti,

- využití létavých popílků ze spalování hnědého uhlí při výrobě různých druhů betonů a betonových výrobků,

- využití sádry ze zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou ve stavebních materiálech. 16. Prevence emisí do půdy, zeminy a podzemních vod:

- skladování uhlí v uzavřeném štěrbinovém zásobníku, - omezování množství odpadních vod díky:

a) čištění kotlů suchými metodami, b) omezení množství očištěných odpadních vod vypouštěných do povrchových vod díky

jejich využití ke zvlhčování popela dopravovaného systémem dopravníků, - ochrana povrchových vod před znečištěním použitím zařízení na čištění odpadních vod:

čističky odpadních vod ze systému odsiřování spalin, čističky průmyslových odpadních vod, čističky sanitárních odpadních vod, neutralizátoru odpadních vod z demineralizace vody a chemického čištění kotlů, odlučovačů oleje z odpadních vod znečištěných olejem,

- zpevnění skladovacích míst a vyčlenění sektorů na skladování jednotlivých druhů odpadů, - důsledné dodržování postupů pro nakládání s odpady stanovených v rámci Integrovaného

systému řízení jakosti a ochrany životního prostředí, který se zakládá na ustanoveních zákona o odpadech,

- třídění vzniklých odpadů a jejich selektivní shromažďování na označených a vhodně

7

zabezpečených místech a jejich průběžný odběr firmami, které se zabývají jejich dalším zpracováním,

- ochrana půdního prostředí a podzemních vod před znečištěním v procesech skladování lehkého a těžkého oleje (mazutu): a) potrubí s těžkým a lehkým olejem jsou vedena na estakádách tak, aby se zabránilo

případným kolizím s těžkými stroji, b) zásobníky mazutu a lehkého oleje jsou umístěny ve vybetonované vaně, která umožňuje

nouzově pojmout 100 % maximální kapacity zásobníků; zásobníky jsou vybaveny čidly hladiny (naplnění) a vhodnými poplašnými systémy,

c) mazutovna je vybavena dvěma lokálními zařízeními na zachycování oleje, součástí kanalizace jsou pak ventily, které uzavírají průtok odpadních vod v případě znečištění olejem při havárii,

- místa překládky a skladovací zásobníky jsou umístěny na hermeticky utěsněných, chemicky odolných vanách nebo betonových podlahách s možností vypuštění do průmyslové kanalizace,

- odpady z topeniště jsou druhotně zpracovávány v procesu vyplňování povrchového dolu PGE GiEK S.A., pracoviště Hnědouhelný důl Turów,

- nadzemní zásobníky turbínového oleje a izolačního transformátorového oleje jsou umístěny v utěsněné betonové vaně vybavené odpadní kanalizací s odlučovačem oleje,

- použití podzemního železobetonového, dvouplášťového zásobníku odpadního oleje, který je vybaven signalizací úniku,

- vykládka automobilových cisteren s vodním roztokem technické močoviny s koncentrací 40 % v oblasti hermeticky těsné vany; reagens je skladován v ocelových dvouplášťových zásobnících vybavených kontrolní a měřicí aparaturou (bloky č. 1-6); v případě bloku č. 7 je skladován ve svislém, dvouplášťovém zásobníku se jmenovitém objemem 65 m3, vyrobeným ze skelného polyesteru s prostorem mezi plášti, kde je umístěno čidlo úniku močoviny,

- skladování kyseliny sírové s koncentrací 96 % a hydroxidu sodného s koncentrací 45 % ve čtyřech ocelových zásobnících usazených na vanách, které jsou vybaveny odpadním systémem schopným zadržet nouzové úniky média,

- adaptace konstrukce nádrží (zásobníků) na konkrétní druhy skladovaných látek (ocelové zásobníky, betonové zásobníky s vhodnými ochrannými a antikorozními nátěry nebo plastové zásobníky; s dvojitým dnem, dvojitým pláštěm; z kontrolou těsnosti).“

5. Bod II.2.5. „Provoz zařízení v technologicky odůvodněných podmínkách, které se odchylují od normálních a podmínky vypouštění látek do životního prostředí za těchto okolností“ se nahrazuje následujícím zněním:

„II.2.5. Provoz zařízení v technologicky odůvodněných podmínkách, které se odchylují od normálních a podmínky vypouštění látek do životního prostředí za těchto okolností

Energetické bloky v normálních podmínkách se zatížením v rozsahu: 94-235 MWe (bloky č. 1-3), 104-261 MWe (bloky č. 4-6) a 198,4-496,1 MWe (blok č. 7). Provozní podmínky, které se odchylují od normálních jsou zapínání (uvádění do provozu) nebo vypínání (zastavení, odstavení) a také technologické podmínky (např. technologické zkoušky bloku, sušení obezdívky, operace alkalického varu, první rozběh). Roztápění kotlů bloků 1-6 se provádí pomocí těžkého topného oleje (mazutu), u bloku č. 7 pak pomocí lehkého topného oleje, které jsou postupně nahrazovány uhlím. Při rozběhu bloků 1-6: – elektrostatický odlučovač se zapíná během plnění fluidního kotle materiálem fluidní vrstvy

(písek nebo popel ze sousedních kotlů a sorbent) a po spuštění mazutových hořáků se vypne,

8

– k opětovnému spuštění elektrostatického odlučovače dojde po dosažení teploty stanovené v provozně technické dokumentaci,

– zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku bude uvedeno do provozu poté, co bude dosaženo zatížení turbíny 150 MWe.

Při uvádění do provozu bloku č. 7 budou všechna zařízení sloužící ke snižování emisí uváděna do provozu tak rychle, jak je to možné z technického hlediska: − elektrostatický odlučovač a systém odsiřování spalin budou v provozu od začátku procesu

uvádění do provozu, – zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku bude uvedeno do provozu poté, co bude dosaženo

zatížení turbíny 200 MWe. Proces odstavování (vypínání) bloku, který se skládá z fáze snižování výkonu kotle (až do vyhasnutí) a fáze snižování teploty (bez procesu spalování), se provádí se zapnutým elektrostatickým odlučovačem. Postupné snižování množství podávaného sorbentu v této fázi provozu bloku způsobuje omezení procesu odsiřování spalin fluidních kotlů bloků 1-6, zatímco zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou bloků 4-7 může fungovat až do konce doby ukončování provozu. Zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku je ve fázi snižování teploty kotlů vypínáno.

Č. Provozní stav bloku Maximální doba trvání

jednotkové činnosti Podmínky pro odvádění látek do životního prostředí

1 2 3 4

1.

Uvádění do provozu kotle energetických bloků č. 1-6

12 hod. uvádění do provozu, nejdéle však do dosažení 40 % jmenovitého zatížení bloku

1) bez zařízení na odlučování prachu během roztápění kotlů těžkým topným olejem do momentu spuštění podávání uhlí,

2) při vypnutém systému odsiřování spalin kotlů bloků 4-6 během roztápění kotlů těžkým topným olejem, do momentu spuštění podávání uhlí a dosažení koncentrace prachu pod 50 mg/m

3,

3) bez zařízení na čištění spalin od oxidů dusíku do momentu dosažení hodnoty zatížení turbíny 150 MWe.

2.

Uvádění do provozu kotle energetických bloků č. 1-6 po opravě trvající déle než 7 dní

24 hod. uvádění do provozu, nejdéle však do dosažení 40 % jmenovitého zatížení bloku

1) bez zařízení na odlučování prachu během roztápění kotle těžkým topným olejem do momentu spuštění podávání uhlí,

2) při vypnutém systému odsiřování spalin kotlů bloků 4-6 během roztápění kotlů těžkým topným olejem, do momentu spuštění podávání uhlí a dosažení koncentrace prachu pod 50 mg/m

3,


3.

Uvádění do provozu kotle energetického bloku č. 7

5,5 hod. uvádění do provozu, nejdéle však do dosažení 40 % jmenovitého zatížení bloku

1) zapnutý elektrostatický odlučovač při zatápění kotle lehkým topným olejem,

2) zapnutý systém odsiřování spalin při zatápění kotle lehkým topným olejem,


4. Vypínání kotlů energetických bloků č. 1-7

Od 0,5 hod. do 12 hod./ukončování provozu:

- fáze snižování výkonu od 40 % jmenovitého zatížení bloku po 0 MW

- fáze snižování teploty kotle

1) zapnuté elektrické filtry, 2) postupné omezování množství vápencové moučky

přiváděné do fluidních kotlů bloků č. 1-6, 3) postupné omezování odsiřování v systému odsiřování

spalin z kotlů bloků č. 4-7 mokrou metodou, 4) vypnutí systému čištění spalin od oxidů dusíku ve fázi

snižování teploty kotle.

9

Byla přijata následující opatření, která minimalizují doby rozběhů a vypínání zařízení: - dohled interních kontrolních orgánů na průběh procesu uvádění do provozu za účelem

eliminovat případné závady, které by způsobily prodloužení doby jejich trvání, - udržování zařízení, řídicích systémů a automatiky v řádném technickém stavu.

Byla přijata následující opatření zajišťující uvedení do provozu všech zařízení sloužících ke snižování emisí tak rychle, jak je to možné z technického hlediska:

- aktuální návody k provozu, - zajištění správné funkce systémů monitorujících technologický proces a hodnoty emisí.“

6. Bod II.2.6. „Postupy v případě ukončení provozu zařízení“ se nahrazuje následujícím zněním:

„II.2.6. Postup v případě ukončení provozu zařízení

Opatření, která je potřeba učinit ve fázi likvidace zařízení:

1) Proces demontáže technické infrastruktury, tj.: - systému nakládání s oleji (skladovací zásobníky, dodávací potrubí), - zařízení pro vývod výkonu (olejové transformátory), - zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (místa skladování použitých olejů a jiných

nebezpečných odpadů), - vodohospodářských objektů (zařízení na neutralizaci, zásobníky chemických prostředků,

odlučovače oleje, koncová usazovací nádrž, průmyslová kanalizace), - systému železniční dopravy, je nutno provádět způsobem, který znemožní znečištění půdy, zeminy a podzemních vod.

2) Všechny odpady, které vzniknou důsledku provozu zařízení musí být zpracovány podle platných předpisů.

3) Nebezpečné odpady, které mohou vzniknout během stavebních prací je potřeba roztřídit a shromáždit v těsných, označených nádobách a poté je předat specializovaným firmám, které se zabývají jejich likvidací či zneškodněním.

4) Demontážní práce provádět pomocí strojů v dobrém technickém stavu, aby se snížily emise nečistot a hluku.

5) Zázemí stavby umístit na zpevněné půdě, chráněné slabě propustnou vrstvou, aby se minimalizovalo nebezpečí kontaminace půdy a podzemních vod ropnými látkami.

6) Oleje, maziva a jiné nebezpečné látky nezbytné k běžnému provozu a údržbě strojů a vozidel používaných v procesu likvidace zařízení je potřeba skladovat v utěsněných nádobách na místě chráněném proti přístupu nepovolaných osob.

7) Množství zeminy vytěžené z výkopů je potřeba omezit na minimum, vhodně ji zajistit proti pohybu a znečištění.

Průběh procesu likvidace musí být monitorován a dokumentován. Terén musí být po likvidaci uklizen, upraven a rekultivován.“

10

7. Bod III.1.1.1. „Podmínky pro odvádění látek do ovzduší” se nahrazuje následujícím zněním:

„III.1.1.1. Podmínky pro odvádění látek do ovzduší

Č. Zdroj emise Zdroj emisí

Výška zdroje emise

(m)

Průměr zdroje emisí (m)

Tok odpadních

plynů (m

3u /h)

Teplota odpadních

plynů (K)

Doba provozu (h/rok)

1 2 3 4 5 6 7 8

I. Energetické bloky

1. Blok č. 1 s fluidním kotlem CFB-670

E6-1 150 5,0 979 000 430 80001)


E6-2 150 5,0 979 000 430 80001)


E6-3 150 5,0 979 000 430 80001)

4. Blok č. 4 s fluidním kotlem CFB OF 697 KOMPAKT

E6-4 150 5,3 1 000 000 333

80001)

5. Blok č. 5 s fluidním kotlem CFB OF 697 KOMPAKT

E6-5 150 5,3 1 000 000 333 80001)

6. Blok č. 6 s fluidním kotlem CFB OF 697 KOMPAKT.

E6-6 150 5,3 1 000 000 333 80001)

7. Blok č. 7 s práškovým kotlem /od 1. července 2020/

E-ch 134,4 52,0 1 307 000 336 72001)

II. Systémy odvzdušňování a odlučování prachu ze zásobníků popela, zásobníků sorbentu, systému dodávky uhlí (bloky č. 1-6) a zásobníku uhlí

1. Retenční zásobník popela č. 1 - odvzdušnění

E-1p 34,5 0,6 8 345 345 8760


E-2p 34,5 0,8 13 025 334 8760


E-3p 34,5 0,8 12 992 332 8760


E-4p 34,5 0,8 17 947 303 8760

5. Zásobník sorbentu č. 3 - odvzdušnění

E-3s hladiny

32,0 0,4 10 244 307 8760


E-4s horizontální

32,0 0,4 10 177 305 8760

7. Štěrbinový zásobník uhlí - systém odlučování prachu

E-1b 14,0 2,8 150 000 300 7300

8. Zásobník vápencové moučky IMOS bloků č. 4-6

E-w horizontální

12,0 0,3 1 388 300 4000

9. Systém odlučování prachu ze systémů dodávky uhlí bloku č. 1

E-b1 42,0 1,2 60 000 303 6750


E-b2 42,0 1,2 60 000 303 6750


E-b3 42,0 1,2 60 000 303 6750


E-b4 42,0 1,2 50 000 303 6750


E-b5 42,0 1,2 50 000 303 6750


E-b6 42,0 1,2 50 000 303 6750

15. Systém odlučování prachu drtírny K-1

E-k1 11,0 1,2 34 560 288 6750


E-k2 11,0 1,2 32 000 288 6750

11

Č. Zdroj emise Zdroj emisí

Výška zdroje emise

(m)

Průměr zdroje emisí (m)

Tok odpadních

plynů (m

3u /h)

Teplota odpadních

plynů (K)

Doba provozu (h/rok)

1 2 3 4 5 6 7 8


E-k3 11,0 1,2 32 000 288 6750

18. Systém odvádění prachu z objektů bloků č. 1 a 2

E-o (1,2)

40,0 0,25 2 800 303 2190


E-o (3,4)

40,0 0,25 2 800 303 2190


E-o (5,6)

40,0 0,25 2 800 303 2190

III. Systémy odvzdušnění a odlučování prachu zásobníků sorbentu, zásobníku popela a systému dodávky uhlí bloku č. 7 - platnost od 1. července 2020

1. Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku bloku č. 7

E-5p 40,0 0,5 5 700 305 8760


E-1s 32,0 0,5 3 507 303 8760


E-2s 32,0 0,5 3 218 308 8760

4. Zásobník vápencové moučky IMOS bloku č. 7

E-2w 29,0 0,3 3 000 305 4000

5. Systém odlučování prachu z drtírny bloku č. 7

E-k4 15,0 0,5 10 000 305 6750

6. Přesypávací stanice č. 1 pro dodávku uhlí do bloku č. 7

E-sp1 35,0 0,5 10 000 305 6750


E-sp2 16,0 0,5 10 000 305 6750


E-sp3 22,0 0,5 10 000 305 6750


E-sp4 20,0 0,5 10 000 305 6750

Poznámky k tabulce: 1)

doba provozu kotlů na maximální výkon”

8. Bod III.1.1.2.A. „Druhy a množství povolených emisí plynných a prachových nečistot vypouštěných do ovzduší za normálních provozních podmínek zařízení“ se nahrazuje následujícím zněním:

„III.1.1.2.A. Druhy a množství povolených emisí plynných a prachových nečistot vypouštěných do ovzduší za normálních provozních podmínek zařízení.

Č. Zdroj emise Látka

Emisní norma v mg/m

3u

při obsahu 6 % kyslíku v odpadních

plynech

Metody snižování emisí

1 2 3 4 5 I. Energetické bloky

Oxid siřičitý 400

Oxidy dusíku1)

200

Prach 50

Od středa 1. července 2020


Oxidy dusíku1)

200

1.

Fluidní kotel CFB-670 se jmenovitým výkonem 667 Mg páry/h (jmenovitý tepelný výkon 587 MW) palivo: hnědé uhlí a biomasa Blok č. 1 /zdroj emisí E6-1/

Prach 20

A. suché odsiřování B. elektrostatický odlučovač C. selektivní nekatalytická

redukce oxidů dusíku

12

Č. Zdroj emise Látka

Emisní norma v mg/m

3u

při obsahu 6 % kyslíku v odpadních

plynech

Metody snižování emisí

1 2 3 4 5 Oxid siřičitý 400

Oxidy dusíku1)

200

Prach 50



Oxidy dusíku1)

200

2.


Prach 20




Oxidy dusíku1)

200

Prach 50



Oxidy dusíku1)

200

3.


Prach 20




Oxidy dusíku1)

200

Prach 50



Oxidy dusíku1)

200

4.

Fluidní kotel CFB OF 697 typu KOMPAKT se jmenovitým výkonem 704 Mg páry/h (jmenovitý tepelný výkon 611 MW) palivo: hnědé uhlí a biomasa Blok č. 4 /zdroj emisí E6-4/

Prach 20

A. suché odsiřování B. elektrostatický odlučovač C. odsiřování mokrou

vápennou metodou D. selektivní nekatalytická



Oxidy dusíku1)

200

Prach 50



Oxidy dusíku1)

200

5.


Prach 20





Oxidy dusíku1)

200

Prach 50



Oxidy dusíku1)

200

6.


Prach 20






Oxidy dusíku1)

200 7.

Práškový kotel se jmenovitým výkonem 1275 Mg páry/h (jmenovitý tepelný výkon 1037 MW)palivo: hnědé uhlí Blok č. 7 /zdroj emisí E-ch/ emise od 1. 7. 2020 Prach 10

A. elektrostatický odlučovač B. odsiřování mokrou

vápennou metodou C. selektivní nekatalytická


13

Č. Zdroj emise Látka Přípustné emise

(kg/h) Metody snižování emisí

1 2 3 4 5

II. Systémy odvzdušňování a odlučování prachu ze zásobníků popela, sorbentu, systému dodávky uhlí (bloky č. 1-6) a zásobníku uhlí

Tuhé znečišťující částice celkem, z toho:

0,3160

Částice PM 10 0,3160 1.

Retenční zásobník popela č. 1 - odvzdušnění Zdroj emisí E-1p

Částice PM 2,5 0,0880

tkaninový filtr


0,4780

Částice PM 10 0,4780 2.



tkaninový filtr


0,4740

Částice PM 10 0,4740 3.



tkaninový filtr


0,5980

Částice PM 10 0,5980 4.



tkaninový filtr


0,3460

Částice PM 10 0,3460 5.

Zásobník sorbentu č. 3 - odvzdušnění Zdroj emisí E-3s


tkaninový filtr


0,3410

Částice PM 10 0,3410 6.

Zásobník sorbentu č. 4 - odvzdušnění Zdroj emisí E-4s


tkaninový filtr


3,2970

Částice PM 10 3,2970 7.

Štěrbinový zásobník uhlí - systém odlučování prachu Zdroj emisí E-1b


tkaninový filtr


0,0310

Částice PM 10 0,0310 8.

Zásobník vápencové moučky IMOS bloků č. 4-6 Zdroj emisí E-w


tkaninový filtr


0,6000

Částice PM 10 0,6000 9.

Systém odlučování prachu ze systémů dodávky uhlí bloku č. 1 Zdroj emisí E-b1


cyklónová baterie tkaninový filtr


0,6000

Částice PM 10 0,6000 10.





0,6000

Částice PM 10 0,6000 11.




14



1 2 3 4 5 Tuhé znečišťující částice celkem, z toho:

0,5000

Částice PM 10 0,5000 12.





0,5000

Částice PM 10 0,5000 13.





0,5000

Částice PM 10 0,5000 14.





0,3456

Částice PM 10 0,3456 15.

Systém odlučování prachu drtírny K-1 Zdroj emisí E-k1



Přípustné emise

(kg/h)


0,3200

Částice PM 10 0,3200 16.





0,3200

Částice PM 10 0,3200 17.





0,0280

Částice PM 10 0,0280 18.

Systém odvádění prachu z objektů bloků č. 1 a 2 Zdroj emisí E-o (1,2)


Vzdušný separátor částic


0,0280

Částice PM 10 0,0280 19.





0,0280

Částice PM 10 0,0280 20.




III. Systémy odvzdušnění a odlučování prachu zásobníků sorbentu, popela a systému dodávky uhlí bloku č. 7 - platí od 1. července 2020


0,0570

Částice PM 10 0,0570 1.

Odvzdušnění retenčního zásobníku popílku bloku č. 7 Zdroj emisí E-5p


tkaninový filtr


0,1050

Částice PM 10 0,1050 2.

Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 1 Zdroj emisí E-1s


tkaninový filtr

15



1 2 3 4 5 Tuhé znečišťující částice celkem, z toho:

0,0970

Částice PM 10 0,0970 3.

Odvzdušnění zásobníku sorbentu č. 2 Zdroj emisí E-2s


tkaninový filtr


0,0300

Částice PM 10 0,0300 4.

Zásobník vápencové moučky IMOS bloku č. 7 Zdroj emisí E-2w


tkaninový filtr


0,2000

Částice PM 10 0,2000 5.

Systém odlučování prachu z drtírny bloku č. 7 Zdroj emisí E-k4


tkaninový filtr


0,2000

Částice PM 10 0,2000 6.

Přesypávací stanice č. 1 pro dodávku uhlí do bloku č. 7 Zdroj emisí E-sp1


tkaninový filtr


0,2000

Částice PM 10 0,2000 7.



tkaninový filtr


0,2000

Částice PM 10 0,2000 8.



tkaninový filtr


0,2000

Částice PM 10 0,2000 9.



tkaninový filtr

Poznámky k tabulce: 1) oxid dusnatý a oxid dusičitý v přepočtu na oxid dusičitý”

16

9. Bod III.1.1.2.C. „Druhy a množství povolených emisí plynných a prachových nečistot vypouštěných do ovzduší z kotlů energetických bloků za normálních provozních podmínek zařízení“ se nahrazuje následujícím zněním:

„III.1.1.2.C. Druhy a množství povolených emisí plynných a prachových nečistot vypouštěných do ovzduší z kotlů energetických bloků za normálních provozních podmínek zařízení.

Přípustné emise (kg/h)

do 30. 6. 2020 od 1. 7. 2020 Č. Zdroj emise Látka číslo

CAS bloky 1-3 bloky 4-6 bloky 1-3 bloky 4-6 blok 7

1 2 3 4 5 6 7 8

Oxid uhelnatý

11,70000 11,70000 11,70000 11,70000 19,47000

Amoniak 7664-41-7

3,37000 3,37000 3,37000 3,37000 5,71962

Chlor 7782-50-5

4,13100 4,13100 4,13100 4,13100 9,35000

Fluor1)

7782-41-4

2,73700 2,73700 2,73700\ 2,73700 4,93000

Rtuť2)

7439-97-6

0,02326 0,00698 0,02326 0,00698 0,03002

Arsen3)

7440-38-2

0,00297 0,00059 0,00119 0,00059 0,00047

Kadmium3)

7440-43-9

0,000021 0,000004 0,000008 0,000004 0,00001

ChromVI 3)

7440-47-3

0,00465 0,00093 0,00186 0,00093 0,00174

Měď3)

7440-50-8

0,00382 0,00076 0,00150 0,00076 0,00305

Nikl 3)

7440-02-0

0,00454 0,00091 0,00182 0,00091 0,00169

Olovo 3)

7439-92-1

0,00192 0,00038 0,00077 0,00038 0,00100

Zinek 3)

7440-66-6

0,00795 0,00159 0,00318 0,00159 0,00230

Kobalt 3)

7440-48-4

0,00012 0,00002 0,00005 0,00002 0,00004

Mangan3)

7439-96-5

0,00090 0,00018 0,00036 0,00018 0,00030

Vanadium3)

7440-62-2

0,00075 0,00015 0,00030 0,00015 0,00025

1. a) Fluidní kotle CFB-670 se jmenovitým výkonem 667 Mg páry/h (bloky č. 1-3)

b) Fluidní kotle CFB OF 697

typu KOMPAKT se jmenovitým výkonem 704 Mg páry/h (bloky č. 4-6)

(emise u každého kotle a každého ze šesti komínových kanálů: E6-1, E6-2, E6-3, E6-4, E6-5, E6-6)

c) Práškový kotel s výkonem

1275 Mg páry/h (blok č. 7) zdroj emisí E-ch - emise od 1. 7. 2020

Benzo(α)pyren 50-32-8

0,00356 0,00356 0,00356 0,00356 0,00648

Poznámky k tabulce: 1) jako součet fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě 2)

jako součet rtuti a jejích sloučenin 3)

jako součet kovu a jeho sloučenin v částicích PM10“

10. Bod III.1.1.3. „Roční množství povolených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší ze spalovacích zařízení“ se nahrazuje následujícím zněním:

„III.1.1.3. Roční množství povolených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší ze spalovacích zařízení.

17

Roční emise [Mg/rok] Č.

Látka číslo CAS 2016 2017 2018 2019 2020 od r. 2021

1 2 3 4 5 6 7 8

I. Energetické bloky

1. Oxid siřičitý 7446-09-5

11283,79*)

9403,16*)

7522,53*)

5641,90*)

2820,955)*)

4136,706)

7967,56

2. Oxidy dusíku

4)

10102-44-0 9500,00 9500,00 9500,00 9500,00 10644,93 11382,08

3. Prach 1410,48*)

1128,38*)

846,28*)

564,19*)

282,105) *)

430,016)

839,62

1 2 3 4 5 6 7 8

4. Arsen3)

7440-38-2

0,0347 0,0277 0,0208 0,0139 0,0214 0,0270

5. Kadmium3)

7440-43-9

0,0002 0,0002 0,0001 0,0001 0,0001 0,0002

6. Chrom

VI 3)

7440-47-3 0,0881 0,0705 0,0529 0,0353 0,0528 0,0658

7. Měď3)

7440-50-8

0,0430 0,0344 0,0258 0,0172 0,0321 0,0425

8. Nikl 3)

7440-02-0

0,0944 0,0755 0,0566 0,0377 0,0539 0,0659

9. Olovo 3)

7439-92-1

0,0207 0,0165 0,0124 0,0083 0,0143 0,0187

10. Zinek 3)

7440-66-6

0,2026 0,1621 0,1215 0,0810 0,1112 0,1343

11. Kobalt 3)

7440-48-4

0,0026 0,0020 0,0015 0,0010 0,0019 0,0025

12. Mangan3)

7439-96-5

0,0161 0,0129 0,0097 0,0064 0,0115 0,0151

13. Vanadium3)

7440-62-2

0,0163 0,0131 0,0098 0,0065 0,0117 0,0153

14. Amoniak 7664-41-7

104,6430 122,6620 134,2630

15. Rtuť2)

7439-97-6

0,3394 0,3465 0,3511

16. Oxid uhelnatý 630-08-0

435,9900 507,7490 553,9500

17. Chlor 7782-50-5

114,9110 136,4760 148,3630

18. Fluor1)

7782-41-4

15,4830 17,8740 19,4130

19. Benzo(α)pyren 50-32-8

0,0044 0,0105 0,0144

II. Systémy odvzdušnění a odlučování prachu zásobníků popela, sorbentu, zásobníku uhlí, systémů dodávky uhlí

1. Tuhé znečišťující částice celkem, z toho:

75,6680 80,2370 84,8070

2. Částice PM 10 75,6680 80,2370 84,8070

3. Částice PM 2,5 21,0190 22,2980 23,5780

Poznámky k tabulce: 1) jako součet fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě 2)

jako součet rtuti a jejích sloučenin 3)

jako součet kovu a jeho sloučenin v částicích PM10 4)

oxid dusnatý a oxid dusičitý v přepočtu na oxid dusičitý 5)

v období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 6)

v období od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 *)

v souladu s Přechodným státním plánem“

18

11. V bodě III.1.1.4. Umístění stanovišť na měření hodnot emisí do ovzduší ze zdrojů spalovacích zařízení a postup v případě poruchy měřicí aparatury sloužící k nepřetržitému monitorování emisí do ovzduší, se po prvním odstavci, po fragmentu: Body měření hodnot emisí jsou umístěny v souladu s normou PN-Z-04030-7:1994 - „Ochrana čistoty ovzduší. Zkoušky obsahu tuhých znečišťujících částic. Měření koncentrace a hmotnostního toku tuhých znečišťujících částic gravimetrickou metodou.“ přidává věta:

Analogickým systémem nepřetržitého měření bude vybaven energetický blok č. 7.“

12. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 1 pod názvem: Nebezpečné odpady a odpady jiné než nebezpečné, vytvářené v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów“ bude v sekci I, která se týká nebezpečných odpadů, před řádek č. 1, který uvádí odpady s kódem: 13 01 10*, přidán řádek č. 1a ve znění:

„

Č. Kód

odpadů Druh

odpadů

Množství odpadů

(Mg/rok)

Způsob a místo skladování odpadů,

Způsob dalšího nakládání s odpady

4)

1 2 3 4 5 6

I. Nebezpečné odpady

1a. 10 01 20*

Usazeniny z podnikových

čističek odpadních vod, které obsahují nebezpečné látky

20 7)

Skladované selektivně v nádobách či kontejnerech v budově čističky odpadních vod IMOS bloku 450 MW netto.

Odevzdávané subjektům s příslušnými povoleními k jejich zneškodnění

„

13. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 1 pod názvem: „Nebezpečné odpady a odpady jiné než nebezpečné, vytvářené v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów, budou v sekci II, která se týká odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, přidány po řádku č. 13, který uvádí odpady s kódem: 07 02 99, řádky č. 13a a 13b ve znění:

„

Č. Kód

odpadů

Druh

odpadů

Množství odpadů

(Mg/rok)



4)

13a. 10 01 017a)

Strusky, popílky z topeniště a tuhé

znečišťující látky z kotlů (s výjimkou

tuhých znečišťujících látek z kotlů uvedených v

10 01 04)

63 000 7)

Skladované selektivně v utěsněném, ocelovém retenčním zásobníku o objemu 670 m

3 a

následně předávané přímo dopravníky k recyklaci nebo skladované selektivně na hromadách na utěsněném manipulačním prostranství, které se nachází mezi IV. a V. věží na odlučování popela.

Odevzdávané subjektům s příslušnými povoleními

k jejich recyklaci

19

13b. 10 01 027b)

Popílek ze

spalování uhlí 566 000

7)

Skladované selektivně ve třech utěsněných, ocelových retenčních zásobnících o objemu V = 1500 m

3,

1500 m3 a 2500 m

3 nebo

skladované selektivně na hromadách na utěsněném manipulačním prostranství, které se nachází mezi IV. a V. věží na odlučování popela.

Odevzdávané subjektům s příslušnými povoleními

k jejich recyklaci

„

14. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 1 pod názvem: „Nebezpečné odpady a odpady jiné než nebezpečné, vytvářené v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów, bude v sekci II., která se týká odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, řádek č. 14 uvádějící odpady s kódem: 10 01 05, nahrazen následujícím zněním: „

Č. Kód

odpadů Druh

odpadů

Množství odpadů

(Mg/rok)



4)

14. 10 01 05

Pevné reakční produkty na bázi

vápníku z odsiřování spalin

120 000 199 000

7)

Skladované selektivně volně, uspořádaným způsobem, který chrání půdní a vodní prostředí před znečištěním látkami obsaženými v odpadech a před prášením ve skladu umístěném v areálu zařízení IMOS bloků č. 4-6, ve skladovacím zásobníku sádry s objemem 4 479 m

3 v areálu zařízení IMOS

nového bloku 450 MWe netto, v podzemním skladu „Zatonie“ a na povrchu terénu bývalého místa recyklace odpadů z topeniště v části hnědouhelného dolu TURÓW.

Odevzdávané subjektům s

příslušnými povoleními k jejich recyklaci

„

15. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 1 pod názvem: „Nebezpečné odpady a odpady jiné než nebezpečné, vytvářené v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów, budou v sekci II, která se týká odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, budou za řádek č. 14, který uvádí odpady s kódem:10 01 05, přidán řádek č. 14a ve znění:

„

Č. Kód

odpadů Druh

odpadů

Množství odpadů

(Mg/rok)



4)

14a. 10 01 21

Sedimenty z podnikových

čističek odpadních vod - jiné než

uvedené v 10 01 20

80 7)

Skladované selektivně, volně na hromadách v areálu budovy čističky odpadních vod, která je součástí IMOS nového bloku 450 MWe netto.


příslušnými povoleními k jejich recyklaci či

zneškodnění.

„

20

16. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 1 pod názvem: „Nebezpečné odpady a odpady jiné než nebezpečné, vytvářené v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów, bude v sekci II, která se týká odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, řádek č. 15, uvádějící odpady s kódem: ex 10 01 82, nahrazen zněním:

„

Č. Kód

odpadů

Druh

odpadů

Množství odpadů

(Mg/rok)



4)

15. 10 01 827c)

Směsi létavých popílků a pevných

reakčních produktů na bázi vápníku z odsiřování spalin

(suché a polosuché metody odsiřování spalin a spalování ve fluidním loži)

2 000 000

Skladované selektivně ve dvou utěsněných, ocelových retenčních zásobnících o objemu V = 1 500 m

3

každý a následně předávané přímo dopravníky k recyklaci nebo skladované selektivně na hromadách na utěsněném manipulačním prostranství, které se nachází mezi IV. a V. věží na odlučování popela.



„

17. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 1 pod názvem: „Nebezpečné odpady a odpady jiné než nebezpečné, vytvářené v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów, v sekci II, která se týká odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, jsou řádky č. 29 a č. 30, uvádějící odpadys kódy: 17 04 05 a 17 04 11, nahrazeny následujícím zněním:

„

Č. Kód

odpadů Druh

odpadů

Množství odpadů

(Mg/rok)



4)

29. 17 04 05 Železo a ocel 10 000

Skladované selektivně v blízkosti strojovny, systému dodávky uhlí, odlučování popela, čističky průmyslových odpadních vod, v nádobách nebo volně, uspořádaným způsobem, a následně předávané do hlavního skladu, skladu č. 4, na manipulační plochu P-14, na manipulační plochu vedle chladicí věže č. 3 nebo na manipulační plochu před skladem náhradních dílů.


příslušnými povoleními k jejich recyklaci nebo předávané fyzickým

osobám či organizačním

jednotkám, které nejsou podnikatelskými

subjekty, za účelem jejich recyklace

9)

30. 17 04 11 Kabely jiné než

uvedené v 17 04 10 120

Skladované selektivně v kontejnerech, v hlavním skladu, ve skladu č. 4 nebo na manipulační ploše P-14



„

18. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Poznámkách k Tabulce č. 1 pod názvem: „Nebezpečné odpady a odpady jiné než nebezpečné, vytvářené v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów“: a) bod 1 se nahrazuje následujícím zněním: „1) Kódy a druhy odpadů přijaté v souladu s

nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 9. prosince 2014 o katalogu odpadů (Sb. položka 1923).”,

21

b) bod 3 se nahrazuje následujícím zněním: „3) ex - znamená odpady vyčleněné z druhu odpadu definovaného nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 9. prosince 2014 o katalogu odpadů (Sb. položka 1923).”,

c) bod 6 se nahrazuje následujícím zněním: „6) Způsob nakládání s odpadními oleji musí odpovídat ustanovením nařízení polského ministra hospodářství a práce ze dne 5. října 2015 o podrobném způsobu nakládání s odpadními oleji (Sb. položka 1694).”,

d) bod 7 se nahrazuje následujícím zněním: „7) Odpady, které mají být vytvářeny od 1. července 2020”,

e) po bodu 7 přidat bod 7a, 7b a 7c ve znění: „7a) Druh zahrnuje rovněž kód odpadů ex 10 01 01 (Strusky, popílky z topeniště a tuhé

znečišťující látky z kotlů (s výjimkou tuhých znečišťujících látek z kotlů uvedených v 10 01 04) - nepocházející z fluidních topenišť), o němž se pojednává v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 11. května 2015 o recyklaci odpadů mimo instalace a zařízení (Sb. položka 796).

7b) Druh zahrnuje rovněž kód odpadů ex 10 01 02 (Popílek ze spalování uhlí - nepocházející z fluidních topenišť), o němž se pojednává v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 11. května 2015 o recyklaci odpadů mimo instalace a zařízení (Sb. položka 796).

7c) Druh zahrnuje rovněž kód odpadů ex 10 01 82 (Směsi létavých popílků a pevných reakčních produktů na bázi vápníku z odsiřování spalin (suché a polosuché metody odsiřování spalin a spalování ve fluidním loži) - pocházející z fluidních topenišť), o němž se pojednává v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 11. května 2015 o recyklaci odpadů mimo instalace a zařízení (Sb. položka 796).“

f) bod 9 se nahrazuje následujícím zněním: „9) Podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 10. listopadu 2015 o seznamu druhů odpadů, které mohou fyzické osoby nebo organizační jednotky, které nejsou hospodářskými subjekty, recyklovat pro vlastní potřeby, jakož i o způsobech jejich recyklace (Sb. z r. 2016, položka 93).“

g) bod 22 se nahrazuje následujícím zněním: Podzemní sklad sádry je sklad ohrazený zemním valem o ploše cca 15 ha, rozdělený na 12 sekcí na skladování sádry, které jsou vzájemně odděleny zemními valy, vybavený retenční a odpařovací nádrží na srážkové vody, systémem zkrápění povrchu skladu a drenážním systémem pro odtékající vody. Sklad se nachází na pozemku ev. č. 4/9 (obvod Bogatynia III, AM1).“

19. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 2 pod názvem: Základní chemické složení a vlastnosti nebezpečných odpadů a odpadů jiných než nebezpečných, vytvářených v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów, bude v sekci I, která se týká nebezpečných odpadů, před řádek č. 1, který uvádí odpady s kódem: 13 01 10*, přidán řádek č. 1a ve znění:

„

Č. Kód odpadů Druhy odpadu Základní chemické složení a vlastnosti odpadů

1 2 3 4

I. Nebezpečné odpady

1a. 10 01 20*

Usazeninyz podnikových

čističek odpadních vod

obsahující nebezpečné látky

Odpady jsou vytvářeny v lisech na sediment v čističce odpadních vod systému odsiřování spalin nového bloku 450 MWe netto. Odpady obsahují mj.: SiO2, Al2O3, Fe2O3, Mn2O3, CaO, MgO, Na2O, ZnO, K2O a kovy: Cd, Pb, Cr, Cu, Ni, Hg, Mo, V, Ag, Ba, As, B, Sr. Odpady se vyskytují v pevném skupenství. Vlastnosti rozhodující o zařazení odpadů mezi nebezpečné v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úřední věstník UE L 365/89 ze dne 19. 12. 2014 r., s. 1), např. HP 4 - „dráždí - dráždivý účinek na kůži a způsobující poškození očí”, HP 5 - „toxický účinek na cílové orgány (STOT) nebo nebezpečí způsobené aspirací”, HP 14 - „ekotoxické”.

22

20. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 2 pod názvem: „Základní chemické složení a vlastnosti nebezpečných odpadů a odpadů jiných než nebezpečných, vytvářených v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów“ budou v sekci II, která se týká odpadů, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, po řádku č. 13, který uvádí odpady s kódem: 07 02 99, přidány řádky č. 13a a 13b ve znění:

„

Č. Kód

odpadů Druhy odpadu Základní chemické složení a vlastnosti odpadů

13a. 10 01 01

Strusky, popílky z topeniště a tuhé znečišťující látky

z kotlů (s výjimkou tuhých

znečišťujících látek z kotlů

uvedených v 10 01 04)

Odpady vznikají v kotli nového energetického bloku Odpady obsahují: - cca 80 % hlinitokřemičitanů, - oxidy vápníku, železa, hořčíku, draslíku a síry v množství několika

procent, - titan, sodík, fosfor ve formě oxidů v množství cca 1 %, - stopové prvky - Hg, Zn, Cr, Cu, Pb, Cd, Ni, As, Co, Mo, Sn v množství

od zlomků do 300 ppm, - baryum od 1 000 do 2 000 ppm. Odpady nemají vlastnosti rozhodující o jejich zařazení mezi nebezpečné v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úřední věstník UE L 365/89 z 19. 12. 2014, s. 1).

13b. 10 01 02 Létavý popílek ze

spalování uhlí

Odpady vznikají v kotli nového energetického bloku Odpady obsahují: - SiO2, Al2O3, Fe2O3 i CaO - 85-99 %, - MgO, Na2O, K2O, SO3, P2O5, TiO2 - od 0,5 % do 3,5 %, - obsah nespáleného uhlí (ztráty pražení) - do 3 %. Tyto odpady obsahují také stopové množství Mn, B, Ba, Cu, Sr, Ni, Cr, Zn, Cd, Co, Mo, V, Se, Pb, As a jiné (0,1-0,3 %). Odpady nemají vlastnosti rozhodující o jejich zařazení mezi nebezpečné v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úřední věstník UE L 365/89 z 19. 12. 2014, s. 1).

„

21. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Tabulce č. 2 pod názvem: „Základní chemické složení a vlastnosti nebezpečných odpadů a odpadů jiných než nebezpečných, vytvářených v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów“ budou v sekci II, která se týká odpadů, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, po řádku č. 14, který uvádí odpady s kódem: 10 01 05, přidán řádek č. 14a ve znění:

„

Č. Kód

odpadů Druhy odpadu Základní chemické složení a vlastnosti odpadů

14a. 10 01 21

Sedimenty z podnikových

čističek odpadních vod - jiné než uvedené

v 10 01 20

Odpady jsou vytvářeny v lisech na sediment v čističce odpadních vod systému odsiřování spalin nového bloku 450 MWe netto. Odpady obsahují: SiO2, Al2O3, Fe2O3, Mn2O3, CaO, MgO, Na2O, ZnO, K2O. Odpady nemají vlastnosti rozhodující o jejich zařazení mezi nebezpečné v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úřední věstník UE L 365/89 z 19. 12. 2014, s. 1).

„

23

22. V bodě III.2.2.1. rozhodnutí, v Poznámkách k Tabulce č. 2 pod názvem: „Základní chemické složení a vlastnosti nebezpečných odpadů a odpadů jiných než nebezpečných, vytvářených v souvislosti s provozem zařízení na energetické spalování paliv se jmenovitým výkonem nad 50 MWt, instalovaného v areálu Elektrárny Turów“: a) bod 1 se nahrazuje následujícím zněním: „1) Kódy a druhy odpadů přijaté v souladu s

nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 9. prosince 2014 o katalogu odpadů (Sb. položka 1923).”,

b) bod 3 se nahrazuje následujícím zněním: „3) ex - znamená odpady vyčleněné z druhu odpadu definovaného nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 9. prosince 2014 o katalogu odpadů (Sb. položka 1923).”

23. V bodě III.2.3. rozhodnutí pod názvem: Opatření přijatá elektrárnou za účelem zamezit vzniku odpadů nebo omezit jejich množství a vliv na životní prostředí“: a) písm. h) se nahrazuje následujícím zněním: „h) optimalizaci spalování hnědého uhlí jeho

spalováním ve fluidní vrstvě v kotlech bloků 1-6 a udržení režimů spalování v kotli bloku č. 7“, b) písm. i) se nahrazuje následujícím zněním: „i) předávání odpadů klasifikovaných jako

odpadys kódem: ex 10 01 82 (Směsi létavých popílků a pevných reakčních produktů na bázi vápníku z odsiřování spalin (suché a polosuché metody odsiřování spalin a spalování ve fluidním loži - pocházející z fluidních topenišť), ex 10 01 01 (Strusky, popílky z topeniště a tuhé znečišťující látky z kotlů (s výjimkou tuhých znečišťujících látek z kotlů uvedených v 10 01 04) - nepocházející z fluidních topenišť) a ex 10 01 02 (Popílek ze spalování uhlí - nepocházející z fluidních topenišť) v prvé řadě ke druhotnému zpracování, kterém spočívá ve vyplňování nepříznivě přetvořeného terénu,”,

c) po písm. i) přidat písm. j) a písm. k) ve znění: „j) dalším využití odpadů s kódy 10 01 01, 10 01 02, 10 01 05, 10 01 82 v jiných výrobních

procesech - např. v cementářském, stavebním, keramickém průmyslu apod., k) ochraně před sekundárním prášením u odpadů s kódy: 10 01 01, 10 01 02 a 10 01 82

během přepravy a skladování - zkrápěním vodou z chladicího systému (voda z chlazení) a vodou z usazovacích nádrží na popílek nebo mícháním očištěných odpadních vod s popelem, v době nízkých teplot pak látkami, které vytvářejí na povrchu film.”.

24. V bodě III.3.1. „Určuje se mezní hodnota hluku” po fragmentu: „v lokalitě Bogatynia” se tečka

nahrazuje čárkou a přidává se fragment ve znění:

„LAeqD = 50 dB v denní době

LAeqN = 40 dB* v noční době

v zastavěných oblastech, kde se trvale nebo dočasně pohybují děti a mládež - areál škol na adrese: ul. Młodych Energetyków 18 ve městě Bogatynia. ……………………………………………………………. * Nebudou-li dané prostory využívány dle jejich funkce v noční době, pak zde neplatí mezní

hodnota hluku pro noční dobu. kde: - ukazatel hodnocení hluku LAeqD - rovnoměrná úroveň zvuku A v denní době (v časovém úseku

od 600 do 2200), - ukazatel hodnocení hluku LAeqN - rovnoměrná úroveň zvuku A v noční době (v časovém úseku

od 2200 do 600).

24

25. Bod III.3.2.1. „Bodové vnější zdroje hluku” se nahrazuje následujícím zněním:

„III.3.2.1. Bodové vnější zdroje hluku

Doba provozu (hod.) Č. Zdroj hluku

Počet (ks)

Lokalizace ve dne v noci

1 2 3 4 5 6

6 Severní strana budovy strojovny bloků č. 1-6 1. Blokové transformátory

3 Severní strana budovy strojovny bloku č. 7 16 8

2. Transformátory s odbočkami 6 Severní strana budovy strojovny bloků č. 1-6 16 8

3. Oddělovací transformátor 1 Severní strana budovy strojovny bloku č. 7 16 8

4. Záložní transformátor 1 Severní strana budovy strojovny bloku č. 7 16 8

5. Rozběhový transformátor 1 Severní strana budovy strojovny bloku č. 7 16 8

12 Jižní strana kotelny bloků č. 1-6 6.

Zařízení pro nasávání vzduchu 2 Východní strana kotelny bloku č. 7

16 8

5 č. 1-3 - západně od kotelny bloků č. 1-6 č. 4,5 - severně od kotelny bloků č. 1-6 7. Chladicí věže

1 U jižního okraje elektrárny, v západní části

16 8

4 Jižní strana budovy kotelny bloků č. 1-6

8. Retenční zásobníky popílku 1

Východní strana budovy elektrostatického odlučovače bloku č. 7

16 8

9. Nádrže na sorbent 4 Jižní část areálu elektrárny 16 8

10. Stanice přípravy sádry 1 Jihozápadní část areálu elektrárny 16 8

11. Ventilátory odtahu spalin 12 Jižní strana kotelny bloků č. 1-6 16 8

12. Ventilátory odtahu vzduchu z budovy kotelny

36 Střecha budovy kotelny bloků č. 1-6 16 8

13. Výstupy komínů 1 Jižně od kotelny bloků č. 1-6 ve výšce 150 m nad úrovní terénu

16 8

14.

Poháněcí soustava korečkových dopravníků zařízení na podávání biomasy do bloků č. 1-4

3 Východní část areálu elektrárny 16 -

15.

Přesypávací věže zařízení na podávání biomasy u bloků č. 1-4 a výsypky na plošinu pro dodávku uhlí

4 Centrální a východní část areálu elektrárny 16 -

16. Přesypávací věže dopravníků na vyvážení popílku

2 Východní část areálu elektrárny 16 -

„

26. Bod III.3.2.2. „Zdroje hluku typu budova” se nahrazuje následujícím zněním:

„III.3.2.2. Zdroje hluku typu budova

Doba provozu (hod.) Č. Zdroj hluku Lokalizace

ve dne v noci

1 2 3 4 5

1. Elektrostatický odlučovač bloku č. 7

Střecha každého segmentu elektrostatického odlučovače

16 8

Bloky č. 1-6, centrální část areálu elektrárny 2. Strojovna

Blok č. 7, západní část areálu elektrárny 16 8

Bloky č. 1-6, centrální část areálu elektrárny 3. Kotelna

Blok č. 7, západní část areálu elektrárny 16 8

25

Doba provozu (hod.) Č. Zdroj hluku Lokalizace

ve dne v noci

1 2 3 4 5

Centrální část areálu elektrárny (pro bloky č. 1-6) 4. Kompresorová stanice

Východně od kotelny bloku č. 7 16 8

5. Čerpací stanice chladicí vody

Východně od strojovny bloku č. 7 16 8

6. Budova pro přípravu sorbentu a čištění odpadních vod

U jižního okraje areálu elektrárny 16 8

7. Budova ventilátoru spalin

Východně od kotelny bloku č. 7 16 8

8. Čerpací stanice absorbéru

Jihozápadní část areálu elektrárny 16 8

9. Čerpací stanice chladicí vody

Západní část areálu elektrárny 16 8

Jižní část areálu elektrárny (vnitřní dodávka uhlí) 16 2 10. Štěrbinový zásobník

Jižní část areálu elektrárny (vnější dodávka uhlí) 14 2

Centrální část areálu elektrárny, severně od štěrbinového zásobníku uhlí (bloky č. 1-6) - 3 ks

11. Budovy drtíren uhlí Jižní část areálu elektrárny, západně od štěrbinového zásobníku uhlí (blok č. 7)

12 6

12. Přesypávací stanice systému dodávky uhlí do bloku č. 7

Centrální a jihozápadní část areálu elektrárny - 4 ks 12 6

13. Plošiny dopravníků systému dodávky uhlí bloků č. 1-6

Centrální část areálu elektrárny - 3 ks 12 6

„

27. Bod III.3.2.3. „Bodové zdroje hluku” se nahrazuje následujícím zněním:

„III.3.2.3. Lineární zdroje hluku

Doba provozu (hod.) Č. Zdroj hluku

Počet (ks)

Lokalizace ve dne v noci

1 2 3 4 5 6

1. Mosty dopravníků systému dodávky uhlí bloku č. 7

4 Centrální a jihozápadní část areálu elektrárny, délka cca 500 m

12 6

2. Dopravník na odstraňování popílku

1 Jihovýchodně od elektrárny/kotelny, délka 2 km

16 -

3. Dopravník biomasy 1 Jižně od kotelny, délka cca 405 m 16 -

„

28. V bodě III.4.1. „Spalovací zařízení (systém vyžadující integrované povolení)” se odrážka 2 nahrazuje následujícím zněním: „2. Vypouštění výstupem kolektoru B do řeky Miedzianki na km 1+114 jejího toku,

prostřednictvím jímky 3A za čiřiči, průmyslových odpadních vod, chladicích vod, srážkových vod a vod z tání, očištěných v čističce průmyslových odpadních vod, v množství:

26

Qmaxd = 15 600 m3/d Qmaxh = 650 m3/h Qprům = 9 400 m3/d Qmaxr = 3 555 000 m3/rok

v povoleném stavu a s povoleným složením: teplota ≤ 35 °C hodnota pH 6,5 - 9,0 celková suspenze ≤ 35 mg/dm3 ChZTCr ≤ 125 mg O2/dm3 součet chloridů a síranů ≤ 1500 mg (Cl+SO4)/dm3 celkové železo ≤ 10 mg Fe/dm3 měď ≤ 0,5 mg Cu/dm3 nikl ≤ 0,5 mg Ni/dm3 celkový chrom ≤ 0,5 mg Cr/dm3 olovo ≤ 0,5 mg Pb/dm3 arsen ≤ 0,1 mg As/dm3 ropné uhlovodíky ≤ 15 mg/dm3 rtuť ≤ 0,06 mg Hg/dm3 (denní průměr) ≤ 0,03 mg Hg/dm3 (měsíční průměr) kadmium ≤ 0,4 mg Cd/dm3 (denní průměr) ≤ 0,2 mg Cd/dm3 (měsíční průměr)

29. V bodě III.5.1. „Rozsah a způsob monitorování mimo požadavky stanovené v čl. 147 a 148 odst. 1 polského zákona o ochraně životního prostředí” se v odrážce 1.: a) odstraňuje písm. a), b) písm. d) se nahrazuje zněním: „d) s roční frekvencí měření emisí: arsenu v částicích PM10, amoniaku, chloru, fluoru (jako

součtu fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě) ze zdrojů emisí: E6-1, E6-2, E6-3, E6-4, E6-5, E6-6 a od roku 2021 ze zdroje emise E-ch, ps použitím metodiky stanovené platnými právními předpisy v této oblasti.”

30. V bodě III.5.2.1. rozhodnutí „Spalovací zařízení (systém vyžadující integrované povolení)” se v

položce 3 druhá odrážka nahrazuje zněním: ”– vypouštění z čističky průmyslových odpadních vod - způsob odběru vzorků a frekvence

testů dle platných předpisů; stanovení hodnot: teploty, pH, celkové suspenze, ChZTCr, síranů, chloridů, celkového železa, mědi, niklu, celkového chromu, olova, arsenu, ropných uhlovodíků; po spuštění systému odsiřování spalin IMOS bloku č. 7 navíc stanovení hodnot: rtuti a kadmia s frekvencí dle platných předpisů; navíc pro potřeby hlášení podávaného Státnímu registru úniků a přenosů znečišťujících látek stanovení hodnot: zinku, kadmia a rtuti s frekvencí jednou za dva měsíce,”

31. Bod III.5.2.3. rozhodnutí Monitorování kvality povrchových vod se nahrazuje následujícím

zněním: „1. Testování kvality vody v řece Miedziance:

− nad výpustí odpadních vod z Elektrárny Turów - měřicí bod č. 5 před ústím potoka Ochota,

− nad výpustí odpadních vod z Elektrárny Turów - měřicí bod č. 1 za vyústěním odpadních vod z kolektoru C,

27

s frekvencí:

− jednou za dva týdny v rozsahu: pH, teplota, BZT5, ChZTCr, celková suspenze, celkové železo, chloridy, sírany,

− jednou za dva měsíce v rozsahu: rtuť, kadmium; měřicí metody jsou analogické jako referenční metodiky analýzy vzorků odpadních vod podle platných předpisů.

2. Testování obsahu rtuti ve fauně a flóře (EQS), v řece Miedziance pod výpustí odpadních

vod z Elektrárny Turów - jednou: před spuštěním energetického bloku č. 7 a po zahájení jeho provozu - s frekvencí jednou ročně.

3. Zkoušky kvality vody v Lužické Nise v měřicím bodě pod ústím řeky Miedzianky - jednou:

před spuštěním bloku č. 7 a rok po zahájení jeho provozu, v rozsahu: rtuť a kadmium; měřicí metody jsou analogické jako referenční metodiky analýzy vzorků odpadních vod podle platných předpisů.“

32. V bodě III.6. „Rozsah, způsob a termín každoročního předávání informací” se písm. a)

nahrazuje zněním: „a) výsledky měření uvedené v odst. III.5.1 bod 1. písm. b) a písm. d) tohoto rozhodnutí.

Způsob prezentace poskytovaných výsledků měření emisí arsenu v částicích PM10, amoniaku, chloru, fluoru (jako součtu fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě) musí odpovídat požadavkům předpisů v oblasti prezentace výsledků pravidelných měření emisí nečistot do ovzduší,”

33. Za bod IV. se přidává bod V. ve znění:

„V. Emise spojené s provozem bloku č. 7 jsou přípustné od 1. července 2020.”

II. Ostatní podmínky rozhodnutí, na něž se odkazuje v bodě I. zůstávají beze změn.

Zdůvodnění Společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., se sídlem: ul. Węglowa 5,

97-400 Bełchatów, Polsko, podala dne 30. října 2015 k maršálkovi Dolnoslezského vojvodství žádost o změnu integrovaného povolení k provozování spalovacího zařízení se jmenovitým tepelným výkonem 3594 MW, které se nachází v areálu podniku PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Pracoviště Elektrárna Turów, ul. Młodych Energetyków 12, 59-916 Bogatynia, Polsko uděleného rozhodnutím maršálka Dolnoslezského vojvodství č. PZ 220/2014 ze dne 29. srpna 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.14.2014.MM, Úřední věstník 3351/08/2014, změněného rozhodnutími: č. PZ 220.1/2014 ze dne 5. prosince 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.138.2014.MM, Úřední věstník 891/12/2014 a č. PZ 220.2/2015 ze dne 28. září 2015, spisová značka: DOW-S-IV.7222.18.2015.MM Úřední věstník 2688/09/2015.

Provozovatel zařízení požádal o změnu výše uvedeného konečného rozhodnutí maršálka Dolnoslezského vojvodství v souvislosti s výstavbou nového energetického bloku s čistým elektrickým výkonem 450 MWe (496 MWe hrubý výkon) s práškovým kotlem na hnědé uhlí s kapacitou 1275 Mg páry/h a jmenovitým tepelným výkonem 1037 MW.

Na plánovaný projekt získala společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. rozhodnutí o ekologických podmínkách pro vydání souhlasu ze dne 18. října 2013, spisová značka: BZI.IOP.6220.18.2013. vydané starostou města a obce s rozšířenou působností Bogatynia.

Jelikož se změna integrovaného povolení pojí s provedením zásadních změn na zařízení, žadatel předložil doklad o uhrazení registračního poplatku 6000 PLN účtovaného podle čl. 210 odst. 3 a 3a polského zákona o životním prostředí ze dne 27. dubna 2001(Sb. z r. 2017, položka 519) a odst. 1

28

bod 1.1. přílohy k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 27. srpna 2014 o výši registračních poplatků (Sb. položka 1183).

Orgánem oprávněným rozhodovat v této záležitosti, v souladu s čl. 378 odst. 2a bod 1 polského zákona o ochraně životního prostředí, v souvislosti s § 2 odst. 1 bod 3 nařízení polské vlády ze dne 9. listopadu 2010 o projektech, které mohou mít značný vliv na životní prostředí (Sb. z r. 2015 č. 169, položka 71), je maršálek vojvodství.

Vzhledem k tomu, že zařízení může mít značný přeshraniční dopad na území členských zemí Evropské unie - České republiky a Spolkové republiky Německo, v souladu s čl. 108 odst. 1 polského zákona o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, zapojení společnosti do ochrany životního prostředí a o posuzování vlivu na životní prostředí (Sb. z r. 2016 r. položka 353, ve znění pozdějších předpisů), v souvislosti s čl. 219 odst. 1 polského zákona o ochraně životního prostředí, orgán svým dopisem ze dne 13. listopadu 2015, spisová značka: DOW-S-IV.7222.29.2015.MM, Úřední věstník 1072/11/2015 informoval generálního ředitele ochrany životního prostředí a vydal rozhodnutí o zahájení řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí (rozhodnutí maršálka Dolnoslezského vojvodství ze dne 13. listopadu 2015, spisová značka: DOW-S-IV.7222.29.2015.MM L.dz.1057/11/2015).

V rozhodnutí o zahájení řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí, v souladu s čl. 219 odst. 1 polského zákona o ochraně životního prostředí byl žadatel vyzván k tomu, aby vyhotovil v německém a českém jazyce tu část žádosti, která umožní daným státům posoudit tento vliv - tj. kapitolu 5. „Nový energetický blok 450 MWe” dokumentace pod názvem „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015.“

Dokumentace předložená společností PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. v dopisech ze dne: 4. ledna 2015, spisová značka: č. PZ 220.1/2016, a ze dne 15. února 2016, spisová značka: D/273/115/876/2016, vyhotovená v českém a německém jazyce, byla předána generálnímu řediteli ochrany životního prostředí, jehož prostřednictvím, v souladu s čl. 110 polského zákona o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, zapojení společnosti do ochrany životního prostředí a o posuzování vlivu na životní prostředí , byla vedena jednání s dotčenými zeměmi.

Generální ředitel ochrany životního prostředí v dopisech: ze dne 8. února 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az2 a 23. února 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az3 předal Ministerstvu životního prostředí České republiky a Zemského ředitelství spolkového státu Sasko oznámení o zásadních změnách na zařízení, které může mít značný vliv na životní prostředí v přeshraničním kontextu, společně s dokumentací vyhotovenou v jazycích dotčených zemí a elektronickou verzí kompletní žádosti (v polském jazyce).

Jak česká, tak i německá strana vyjádřily zájem o účast v řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí České republiky a Zemské ředitelství spolkového státu Sasko, v souladu s čl. 26 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úřední věstník U. L 334 z 17.12.2010) (směrnice IED), zveřejnily obdrženou dokumentaci po dobu 21 dní, aby veřejnost obou zemí měla možnost vznést své připomínky a podat své žádosti.

V souladu s čl. 218 polského zákona o ochraně životního prostředí a za účelem zajistit, aby se řízení mohla zúčastnit také veřejnost, byla ve dnech 28. prosince 2015 - 18. ledna 2016 a také od 1. března 2016 do 21. března 2016 na vývěskách a webových stránkách Maršálkovského úřadu Dolnoslezského vojvodství, na vývěsce Úřadu města a obce s rozšířenou působností Bogatynia a na místě instalace zařízení vyvěšena informace o zahájení řízení, o možnosti seznámit se s nezbytnou dokumentací řízení, o lhůtách pro podávání připomínek a žádostí a také o vedeném řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí.

Nadace „Frank Bold, ul. Bandurskiego 22/4, 31-515 Kraków, zastoupená panem Tomaszem Wlodarským, ve své žádosti ze dne 22. ledna 2016, s odvoláním na čl. 44 odst. 1 polského zákona o

29

poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, zapojení společnosti do ochrany životního prostředí a o posuzování vlivu na životní prostředí ze dne 3. října 2008 zažádala o účast v řízení s právy strany řízení, přičemž předložila kodifikované znění Stanov nadace ze dne 30. března 2015 a aktuální výpis s Polského státního soudního rejstříku. Vzhledem k tomu, že byla zdokumentována statutární činnost v oblasti ochrany životního prostředí delší než 12 měsíců před datem zahájení řízení, maršálek Dolnoslezského vojvodství svým rozhodnutím ze dne 3. února 2016, spisová značka: DOW-S-IV.7222.29.2015.MM L.dz.264/02/2016 umožnil Nadaci „Frank Bold“ zúčastnit se řízení jako jeho strana.

V průběhu řízení, v souladu s čl. 50 polského správního řádu ze dne 14. června 1960 (Sb. z r. 2016 položka 23, ve znění pozdějších předpisů), byl žadatel vyzván k podání vysvětlení a doplňujících informací k žádosti, jejichž rozsah byl stanoven v dopise ze dne 28. dubna 2016, spisová značka: DOW-S-IV.7222.29.2015.MM L.dz.2813/04/2016. Společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. se sídlem ve městě Bełchatów poskytla požadovaná vysvětlení a doplňující informace v dopise ze dne 3. června 2016, spisová značka: D/TS/989/320/3313/2016.

Informace, o nichž se pojednává v čl. 33 odst. 1 polského zákona o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, zapojení společnosti do ochrany životního prostředí a o posuzování vlivu na životní prostředí ze dne 3. října 2008 byly opět zveřejněny ve dnech 1. března 2017 - 31. března 2017 v souvislosti se změnou rozsahu žádosti podané společností PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., která v dopise ze dne 9. ledna 2017, spisová značka: D/TS/20/18/223/2017 zrušila požadavek na zvýšení množství odpadních vod vypouštěných do povrchových vod stanoveného v integrovaném povolení.

V rámci řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí a provedených konzultací s veřejností byly předloženy připomínky a návrhy, které byly posouzeny následovně.

� účast polské veřejnosti Připomínky a návrhy předložili: Nadace Greenpeace Polska, ul. Altowa 4, 02-386 Warszawa, Ekologické sdružení „Eko-Unia”, ul. Białoskórnicza 26, 50-134 Wrocław, Nadace „Frank Bold”, ul. Bandurskiego 22/4, 31-515 Kraków, Sdružení „NE povrchovému dolu” Wielotów 26, 66-620 Gubin. Veškeré žádosti a připomínky byly podány elektronicky s dodržením stanovených termínů (tj. ve dnech: 18. ledna 2016, 21. března 2016 a 31. března 2017) a v souvislosti s výše uvedeným proběhlo jejich posouzení.

Obsahem připomínek a žádostí bylo následující: a) stanovit v integrovaném povolení nižší hodnoty emisních standardů (w mg/m3

u), než jsou stanoveny nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. položka 1546).

Společnost PGE GiEK S.A. se obrátila na maršálka Dolnoslezského vojvodství s žádostí o stanovení přípustných emisí látek do ovzduší z nového energetického bloku podle hodnot uvedených v příloze č. 6 k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. položka 1546) pro nové zdroje spalování paliv, přičemž zároveň prokázala, že tyto hodnoty emisí nezpůsobí překročení environmentálních standardů - tj. nezpůsobí překročení mezních hodnot stanovených v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o hodnotách některých látek v ovzduší (Dz. z r. 2012, položka 1031). V souladu s čl. odst. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí,, vzhledem k neexistenci publikovaných závěrů o BAT pro spalovací zařízení, se mezní hodnota emisí ze zařízení určuje se zohledněním potřeby dodržovat emisní standardy a standardy kvality životního prostředí. Vzhledem k výše uvedenému a také skutečnosti, že zpřísnění emisních standardů v oblasti vypouštění plynů

30

a tuhých znečišťujících látek do ovzduší způsobuje zvýšení zátěže pro jiné komponenty životního prostředí (odpady, odpadní vody) byly přípustné hodnoty emisí u nového bloku stanoveny v souladu se žádostí, na úrovni stanovené ve výše uvedeném nařízení.

b) stanovit přípustné hodnoty emisí pro znečišťující látky uvedené v příloze č. II směrnice IED, zejména pak pro těžké kovy a rtuť, v oblasti emisí do ovzduší a vod

Podle čl. 202 odst. 2 polského zákona o ochraně životního prostředí se u zařízení vyžadujících integrované povolení stanoví přípustná hodnota emisí plynů nebo tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší zejména pro plyny a tuhé znečišťující látky, na které se vztahují emisní standardy a které jsou uvedeny v závěrech o BAT - pokud tyto závěry nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, pak se tato hodnota stanoví pro plyny a tuhé znečišťující látky uvedené v referenčních dokumentech BAT. Proto jsou v tomto rozhodnutí, v souladu se žádostí strany stanoveny podmínky emisí do ovzduší pro látky, na něž se vztahují emisní standardy (tj. pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky) a pro ty druhy plynů a tuhých znečišťujících látek, které jsou uvedeny v referenčním dokumentu BAT z července 2006, který se týká velkých spalovacích zařízení (Large Combustion Plants), v rozsahu, který odpovídá zdrojům spalujícím hnědé uhlí (tj. pro oxid uhelnatý, amoniak, chlor, fluor, rtuť, arsen, kadmium, chrom, měď, nikl, olovo, zinek, kobalt, mangan, vanad, benzo(α)pyren). Průmyslové odpadní vody, které vznikají v důsledku provozu Elektrárny Turów (včetně nového bloku), jsou odváděny do recipientů několika výstupy - do řeky Miedzianky výstupy kolektoru A (nouzový výpust), B (základní výpust) a C (nouzový výpust) a do potoka Ochota výstupem vypouštěcího kolektoru. U jednotlivých výstupů byly definovány charakteristické ukazatele znečištění (látky identifikované jako emitované ze zařízení), pro které byly v rozhodnutí stanoveny povolené hodnoty koncentrací na základě ustanovení polského ministra životního prostředí ze dne 18. listopadu 2014 o podmínkách, které musí být splněny při vypouštění odpadních vod do povrchových či do země a podmínkách ohledně látek zvlášť škodlivých pro vodní prostředí (Sb. z r. 2014, položka 1800). V dosud platném integrovaném povolení byly stanoveny podmínky emisí do vod pro následující znečišťující látky, včetně těžkých kovů - měď, celkový chrom, olovo, nikl, arsen, celkové železo, ropné uhlovodíky, součet chloridů a síranů, celkovou suspenzi, ChZTCr, pH a teplotu. Vzhledem k tomu, že se v odpadních vodách vzniklých v důsledku provozu nového bloku mohou vyskytnout rtuť a kadmium, byl v tomto rozhodnutí doplněn rozsah ukazatelů charakteristických pro odpadní vody odváděné výstupem kolektoru B do řeky Miedzianki, přičemž u těchto ukazatelů byly stanoveny povolené hodnoty, v souladu s výše uvedeným nařízením polského ministra životního prostředí.

c) uskutečnit řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí v souvislosti s dopadem provozu zařízení na území Spolkové republiky Německo a České republiky

Vzhledem k tomu, že zařízení může mít značný přeshraniční dopad na území členských zemí Evropské unie - České republiky a Spolkové republiky Německo, maršálek Dolnoslezského vojvodství vydal rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2015, spisová značka: DOW-S-IV.7222.29.2015.MM, Úřední věstník 1057/11/2015 o zahájení řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí zásadním způsobem změněného spalovacího zařízení, které se nachází v areálu společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., Pracoviště Elektrárna Turów, ul. Młodych Energetyków 12, 59-916 Bogatynia. V souladu s čl. 219 odst. 1 polského zákona o ochraně životního prostředí proběhlo řízení podle ustanovení Oddílu VI. Kapitoly 2. polského zákona o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, zapojení společnosti do ochrany životního prostředí a o posuzování vlivu na životní prostředí.

31

d) stanovit v povolení přesné požadavky ohledně monitorování znečištění ovzduší, vody, půdy a země a uvést způsob, jakým podávat pravidelné zprávy o výsledcích provedených testů

Požadavky v oblasti monitorování emisí ze zařízení stanoví nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti provádění měření úrovně emisí a měření množství odběru vody (Sb. položka 1542). Provozovatel spalovacího zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 100 MW je povinen provádět nepřetržitá měření, jejichž rozsah stanoví příloha č. 1 k výše uvedenému nařízení, a také pravidelná měření emise rtuti (jednou ročně) a hluku (jednou za dva roky). Zásady a termíny poskytování výsledků měření orgánu ochrany životního prostředí a krajskému (vojvodskému) inspektorovi ochrany životního prostředí jsou stanoveny v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 19. listopadu 2008o typech výsledků měření prováděných v souvislosti s provozem instalace nebo zařízení a jiných dat a o termínech a způsobech jejich prezentace (Sb. č. 215, položka 1366). Na základě čl. 188 odst. 3 bod 5 a 7, v souvislosti s čl. 151 polského zákona o ochraně životního prostředí byly provozovateli zařízení uloženy další povinnosti v oblasti monitorování technologických procesů a hodnot emisí. Rozsah těchto povinností a způsob a termín poskytování informací jsou uvedeny v bodech III.5 a III.6 rozhodnutí.

e) nahradit nekatalytickou redukci oxidů dusíku (SNCR), která je plánována u kotle bloku č. 7, metodou katalytické redukce oxidů dusíku (SCR)

Emisní standardy oxidů dusíku u kotle nového bloku byly stanoveny v souladu s nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. položka 1546), jehož ustanovení jsou polskou právní implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úřední věstník EU L 334 ze dne 17. 12. 2010). Nejlepší dostupnou technikoui čištění spalin od oxidů dusíku z práškových kotlů na hnědé uhlí, v souladu s referenčním dokumentem BAT z července 2006, který se týká velkých spalovacích zařízení (Large Combustion Plants), je použití kombinace primárních metod (např. nízkoemisní hořáky, stupňovaný proces spalování, recirkulace spalin). V novém kotli budou použity nízkoemisní hořáky na prášková paliva a metoda nekatalytické redukce oxidů dusíku pomocí vstřikování reagentu v podobě roztoku močoviny (SNCR). Použitá technická řešení mají zajistit dodržení emisních standardů u oxidů dusíku. V projektu zařízení, jak vyplývá ze žádosti, se předpokládají také technické a technologické možnosti použití katalytické metody snižování oxidů dusíku.

f) zanalyzovat a zohlednit v rozhodnutí zvýšení spotřeby vody v souvislosti s plánovaným použitím odsiřování spalin mokrou metodou

Odsiřování spalin vzniklých v souvislosti s provozem nového energetického bloku bude probíhat v projektovaném zařízení na odsiřování spalin mokrou metodou (IMOS). Při procesu odsiřování bude voda využívána k doplňování ztrát provozní vody a k promývání (proplachování) sádry. Spotřeba provozní vody bude činit cca 85 m3/h. Pro omezení odběru čisté vody z řeky Witky budou v zařízení IMOS k doplňování úbytků provozní vody používány výlučně zasolené odpadní vody z chladicího systému (odluhy). Zdůraznit je potřeba také skutečnost, že technologická voda pro potřeby Elektrárny Turów je zajišťována odběrem povrchové vody ze dvou zdrojů - řeky Witky a nouzově z Lužické Nisy v rámci vodohospodářského povolení, uděleného podniku rozhodnutím maršálka Dolnoslezského vojvodství ze dne 29. sropna 2014, spisová značka: DOW-S-VI.7322.21.2014.MKr, Úřední věstník 3352/08/2014. Zprovoznění nového energetického bloku nezvýší limitní množství odebírané povrchové vody, stanovená ve výše uvedeném vodohospodářském povolení. Stávající systém zásobování vodou bude dostačující pro pokrytí potřeb nového bloku.

32

g) uložit provozovateli zařízení povinnost učinit vhodná opatření, mj. nepřetržitě monitorovat kvalitu vod používaných v zařízení a použít vhodné prostředky (např. filtry) v souvislosti s odsiřováním spalin mokrou metodou, která způsobuje, že je ze spalin odstraněno značné množství rtuti a těžkých kovů

V důsledku provozu nového energetického bloku budou vznikat průmyslové odpadní vody ze systému odsiřování spalin, které budou obsahovat těžké kovy - tj. rtuť a kadmium. Za účelem snížení emisí rtuti a kadmia do vod budou učiněna vhodná opatření - systém odsiřování spalin mokrou metodou bude vybaven svou čističkou odpadních vod, fungující na principu dvoustupňové technologie se srážením těžkých kovů a snižováním síranů ve II. stupni. Následně budou odpadní vody směřovat do čističky průmyslových odpadních vod (ČPOV), kde budou podrobeny dalším čisticím procesům. Použitím dvojitého systému čištění odpadních vod obsahujících rtuť a kadmium bude na výstupu zaručeno, jak ukázala analýza provedená podnikem, dodržení povolených koncentrací rtuti a kadmia. Kvalita vypouštěných odpadních vod bude kontrolována na výstupu do recipientu, a to v rozsahu a s frekvencí dle aktuálně platných předpisů.

h) uložit provozovateli zařízení povinnost učinit vhodná opatření za účelem zamezit vzniku odpadů nebo omezit jejich množství

Způsoby, jak zamezit vzniku odpadů a omezit jejich negativní vliv na životní prostředí (včetně nových odpadů, které mají vzniknout v souvislosti se zprovozněním nového energetického bloku) jsou uvedeny v kapitole 5.8.6 žádosti, která nese název: „Vliv nakládání s odpady na životní prostředí“ . Daná opatření spočívají zejména v:

− racionálním nakládání s materiály, suroviny, stroji a zařízeními,

− udržování jednotlivých součástí zařízení v dobrém technickém stavu (pravidelné technické prohlídky prováděné oprávněnými subjekty),

− selektivním skladování odpadů,

− školení zaměstnanců v oblasti nakládání s odpady,

− skladování odpadů do chvíle převzetí způsobem, který omezí jejich vliv na životní prostředí a na speciálně připravených a označených místech,

− dodržování hierarchie způsobů nakládání se vzniklými odpady, stanovenou článkem 17 polského zákona o odpadech,

− předávání odpadů výhradně subjektům, které mají příslušná povolení v oblasti nakládání s odpady. Zároveň je nutno podotknout, že v bodě III.2.3 rozhodnutí s názvem: „Způsoby, jak zamezit

vzniku odpadů a omezit jejich negativní vliv na životní prostředí, jímž se uděluje integrované povolení č. PZ 220/2014 (ve znění pozdějších předpisů) byla definována výše uvedená opatření směřující k omezení množství vznikajících odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí.

Zdůraznit je potřeba skutečnost, že v tomto konkrétním případě plánované zvýšení vytvářených odpadů (tj. odpadů s kódem 10 01 05), jakož i vytváření nových odpadů v podobě sedimentů z podnikových čističek odpadních vod (odpady s kódy: 10 01 20* i 10 01 21), je z hlediska životního prostředí příznivé, neboť větší množství odpadů výše uvedených typů znamená menší emise oxidu siřičitého do atmosféry a menší emise znečišťujících látek v očištěných odpadních vodách odváděných do recipientu. Zároveň je potřeba upozornit na to, že z hlediska ochrany životního prostředí je příznivé použití systému odsiřování spalin mokrou metodou, jelikož kromě omezení emisí znečišťujících látek do ovzduší dojde k vytvoření odpadů, které lze snadno hospodářsky využít (např. ve stavebním průmyslu) pomocí metod, které jsou úspěšně používané v průmyslovém měřítku.

33

i) v žádosti chybí informace o provádění nepřetržitého monitorování emisí do ovzduší ze stávajících zdrojů zařízení

Žádost se týká změny integrovaného povolení vzhledem k nutnosti vydat rozhodnutí k novému bloku č. 7, proto v souladu s čl. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí obsahuje údaje, které mají souvislost s plánovanými změnami. Provozovatel zařízení provádí nepřetržitá měření emisí ze stávajících zdrojů zařízení - tj. kotlů bloků 1-6 v souladu s nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti provádění měření úrovně emisí a měření množství odběru vody (Sb. položka 1542).

j) uložit provozovateli zařízení povinnost průběžně zveřejňovat výsledky nepřetržitých měření v on-line režimu, aby byly všeobecně k dispozici

Podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 19. listopadu 2008 o typech výsledků měření prováděných v souvislosti s provozem instalace nebo zařízení a jiných dat a o termínech a způsobech jejich prezentace (Sb. č. 215, položka 1366) má provozovatel zařízení povinnost předkládat výsledky měření prováděných v souvislosti s provozem zařízení příslušnému orgánu ochrany životního prostředí; a vojvodskému inspektorovi ochrany životního prostředí. Lhůty pro předkládání výsledků nepřetržitých měření stanoví § 7 výše uvedeného nařízení (do 30 dní po skončení po skončení pololetí, v němž byla měření provedena - za 1. pololetí; a do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roku, v němž byla měření provedena - za kalendářní rok). Podle čl. 12 odst. 1 polského zákona o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, zapojení společnosti do ochrany životního prostředí a o posuzování vlivu na životní prostředí jsou orgány veřejné správy povinny poskytovat získané informace na písemnou žádost, zatímco čl. 8 zákona zaručuje každému zájemci získání informací touto cestou. Vzhledem k výše uvedenému je nutno uznat, že výsledky měření jsou všeobecně dostupné, a proto není nutné provozovateli zařízení ukládat v integrovaném povolení další povinnosti v této oblasti.

k) stanovit přesné termíny zdravotních prohlídek zaměstnanců koncernu PGE vystavených vdechování znečišťujících látek z uhelných elektráren

Tato připomínka nesouvisí s předmětem řízení, a proto nebyla brána v potaz.

� účast české veřejnosti

Připomínky a návrhy předložili: Ministerstvo životního prostředí České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Liberec, Krajský úřad Libereckého kraje, Povodí Labe, státní podnik, Frýdlantská vodárenská společnost a.s., Frank Bold Society, starostové obcí: Kundratice, Dětřichov, Chrastava, Višňová, Heřmanice. Připomínky a návrhy české strany byly předány generálnímu řediteli ochrany životního prostředí Ministerstvem životního prostředí České republiky v dopisech: ze dne 15. března 2016, spisová značka: 11855/ENV/16 a ze dne 25. srpna 2016, spisová značka: 51870/ENV/16. Obsah připomínek a návrhů byl následující:

a) způsob prezentace jednotlivých problémů, redakce a čitelnost dokumentace (např. připomínky k použitým meteorologickým údajům, větrné růžici, způsobu a rozsahu stanovení emise těžkých kovů, definice znečišťující látky „prach“ (tuhé znečišťující částice), chybně popsaný obrázek, vysvětlení je způsobu výpočtu koncentrace součtu chloridů a síranů v řece Miedziance, vlivu chladicí věže na klima)

Společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. v průběhu řízení ve věci

34

přeshraničního vlivu na životní prostředí podávala ve výše uvedené oblasti obšírná vysvětlení, která byla předána české straně generálním ředitelem ochrany životního prostředí v dopisech: ze dne 22. července 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az7 a ze dne 28. listopadu 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az12.

b) způsob zohlednění závěrů z procesu posuzování vlivu na životní prostředí, který proběhl ve fázi vydávání rozhodnutí o ekologických podmínkách, v záměru výstavby nového bloku

Záměr spočívající ve výstavbě nového bloku byl předmětem řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí s účastí české strany ve fázi posuzování vlivu na životní prostředí, které vedl starosta města a obce s rozšířenou působností Bogatynia v rámci řízení, které skončilo vydáním rozhodnutí o ekologických podmínkách pro vydání souhlasu ze dne 18. října 2013, spisová značka: BZI.IOP.6220.18.2013. Základní podmínkou, kterou předložila česká strana ve výše uvedeném řízení, bylo to, že nový blok musí splňovat požadavky nejlepších dostupných technik uvedených v referenčním dokumentu pro velká spalovací zařízení a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úřední věstník EU L 334 ze dne 17. 12. 2010 - směrnice IED). V žádosti o změnu integrovaného povolení bylo prokázáno, že navrhovaná technická řešení nového bloku splňují požadavky nejlepších dostupných technik uvedených v platném referenčním dokumentu - Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants, European Commission; July 2006 a hodnoty emisí jsou v souladu s ustanoveními nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 7. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. položka 1546), jehož ustanovení jsou polskou právní implementací ustanovení směrnice IED.

c) české straně má být poskytnuta kompletní žádost, včetně zdrojových citovaných materiálů a dokumentací, na něž se odkazuje - mj. „Program prevence havárií a „Počáteční zpráva“

Generální ředitel ochrany životního prostředí v dopise ze dne 8. února 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az2 předal Ministerstvu životního prostředí České republiky: elektronickou verzi kompletní žádosti, včetně dokumentu s názvem: „Program prevence havárií PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Pracoviště Elektrárna Turów” Bogatynia 2015 a v překladu do českého jazyka: část žádosti - tj. kapitolu 5. „Nový energetický blok 450 MWe” dokumentace s názvem: „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015“ a text změněného integrovaného povolení (rozhodnutí maršálka Dolnoslezského vojvodství č. PZ 220/2014 ze dne 29. srpna 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.14.2014.MM, Úřední věstník 3351/08/2014 a pozměňovací rozhodnutí: č. PZ 220.1/2014 ze dne 5. prosince 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.138.2014.MM, Úřední věstník 891/12/2014 a č. PZ 220.2/2015 ze dne 18. září 2015, spisová značka: DOW-S-IV.7222.18.2015.MM, Úřední věstník 2688/09/2015). Kromě toho bylo Ministerstvo životního prostředí České republiky informováno generálním ředitelem ochrany životního prostředí dopisem ze dne 22. července 2016 (spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az7) o tom, že na webových stránkách Maršálkovského úřadu Dolnoslezského vojvodství, na adrese: http://bip.umwd.dolnyslask.pl/dokument,iddok,34779,idmp,22,r,r, byla v českém překladu zveřejněna „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015.“ a následující práce, které tvoří přílohy k žádosti: „Modelové výpočty šíření látek vypouštěných do ovzduší prostřednictvím zdrojů, které patří k Elektrárně Turów v Bogatyni, provedené pro projektovaný stav - tj. se zohledněním nového energetického bloku s práškovým kotlem a vývodem spalin přes novou chladicí věž;Agentura environmentálních studií a měření

35

EKOMETRIA Sp. z o.o.; Gdańsk, srpen 2015, „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna TURÓW - vodohospodářské vyjádření ke zvláštnímu využití vod v oblasti vypouštění odpadních vod do okolních povrchových či podzemních vod; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, září 2015“, „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna TURÓW - dokumentace z oblasti nakládání s odpady; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, září 2015“, „Analýza vlivu hluku Elektrárny Turów po rozšíření o nový blok 450 MW a modernizaci“; Série W04/S-062/15; Technická univerzita ve Wrocławi, Katedra akustiky a multimédií, Wrocław, září 2015“ a také dokument s názvem: „Program prevence havárií PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Pracoviště Elektrárna Turów“ Bogatynia 2015. Je nutno podotknout, že kapitola 5 „Nový energetický blok 450 MWe” dokumentace s názvem: „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015“ obsahovala informace zahrnuté v pracích (které tvoří přílohy k žádosti) analyzujících vliv zařízení na jednotlivé komponenty životního prostředí. Maršálek Dolnoslezského vojvodství ve svém dopise ze dne 7. listopadu 2016, spisová značka: DOW-S-IV.7222.29.2015.MM, Úřední věstník 550/11/2016, zaslaném Ministerstvu životního prostředí České republiky prostřednictvím generálního ředitele ochrany životního prostředí (dopis ze dne 28. listopadu 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az12), informoval českou stranu, že „Program prevence havárií PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Oddział Elektrownia Turów” Bogatynia 2015 je k dispozici v českém jazyce na webových stránkách Elektrárny Turów: https://www.elturow.pgegiek.pl/index.php/ochrona-srodowiska-2/zaklad-zwiekszonego-ryzyka-zzr/. Zdrojové materiály (literatura, vědecké práce a technické dokumentace), na něž je odkazováno v žádosti o změnu integrovaného povolení nebyly v souladu se zavedenou praxí přiloženy k žádosti, a proto nebyly zpřístupněny zainteresované veřejnosti. „Počáteční zpráva k zařízení IPPC PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Pracoviště Elektrárna Turów” byla předmětem analýzy v řízenío vydání integrovaného povolení, vedeného maršálkem Dolnoslezského vojvodství v roce 2014. V dokumentu byly identifikovány látky, které se vyskytují v areálu elektrárny a způsobují riziko, byly inventarizovány stroje jejich potenciálních úniků a dále byla posouzena možnost znečištění půdy, zeminy a podzemních vod. V analýze byly zohledněny protokoly o zkouškách půdy, zeminy a podzemních vod, které byly provedeny na místě instalace zařízení, a informace o geologické stavbě terénu, na němž je zařízení umístěno. Na základě provedeného hodnocení bylo možné konstatovat, že v areálu Elektrárny Turów se nevyskytují žádné nečistoty z minulosti a že neexistuje žádné riziko znečištění půdy, zeminy a podzemních vod v důsledku stávající činnosti. Důležitým prvkem hodnocení rizika znečištění povrchu zeminy látkami způsobujícími riziko je umístění areálu instalace zařízení přímo na kompaktních magmatických a metamorfických horninách, což prakticky vylučuje výskyt podzemních vod a migraci případných znečišťujících látek. „Počáteční zpráva“ se týkala celého podniku, takže zahrnovala také oblasti, kde bude umístěn nový blok. V kapitole 5. „Nový energetický blok 450 MWe” dokumentace s názvem: „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015“ byla popsána tematika prevence emisí do půdy, zeminy a podzemních vod.

d) uložit provozovateli zařízení povinnost provádět (prostřednictvím certifikovaného subjektu) měření emisí z kotle nového bloku v následujícím rozsahu: jednou ročně měření emisí tuhých znečišťujících částic, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého za účelem certifikace výsledků nepřetržitého měření; jednou ročně měření emisí sloučenin fluoru a sloučenin chloru; v průběhu uvádění do provozu měření emisí těžkých kovů (kadmia, rtuti, olova a arsenu), emisí polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných bifenylů (PCB) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a následně, v závislosti na výsledcích měření, opakovat tato měření s roční frekvencí

36

Rozsah monitorování emisí do ovzduší ze zařízení vyplývá přímo z právních předpisů a také z povinností, které byly provozovateli uloženy v povolení. Podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti provádění měření úrovně emisí a měření množství odběru vody (Sb. položka 1542) se u kotle nového bloku - tj. zdroje spalování paliv s tepelným výkonem min. 100 MW provádějí nepřetržitá měření emisí do ovzduší u tuhých znečišťujících částic, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého a také pravidelná měření rtuti (alespoň jednou ročně). Systémy pro nepřetržité měření emisí musí být podle výše uvedeného nařízení alespoň jednou ročně kontrolovány pomocí paralelních měření pomocí jiných systémů, s využitím referenčních metodik. Na nově vystavěné zařízení se vztahuje povinnost provést počáteční měření podle čl. 147 odst. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí. Navíc toto rozhodnutí (změna bodu III.5.1. rozhodnutí) ukládá provozovateli zařízení povinnost provádět periodická (jednou ročně) měření v oblastí emisí do ovzduší u arsenu, chloru, amoniaku a fluoru (jako součtu fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě).

e) poskytovat České republice výsledky monitorování emisí, vyžadovaného podmínkami pro vydání povolení

Nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 19. listopadu 2008 o typech výsledků měření prováděných v souvislosti s provozem instalace nebo zařízení a jiných dat a o termínech a způsobech jejich prezentace (Sb. č. 215, položka 1366) jednoznačně uvádí orgány ochrany životního prostředí a vojvodské inspektoráty ochrany životního prostředí jako orgány veřejné správy, jimž jsou provozovatelé zařízení povinni překládat výsledky měření souvisejících s provozem zařízení. Podle čl. 8 a čl. 12 odst. 1 polského zákona o poskytování informací o životním prostředí a jeho ochraně, zapojení společnosti do ochrany životního prostředí a o posuzování vlivu na životní prostředí (Sb. z r. 2016, položka 353, ve znění pozdějších předpisů) jsou orgány veřejné správy povinny poskytnout získané informace komukoli na jeho písemnou žádost. To znamená, že také české strana může touto cestou získat informace, o které má zájem. Tyto právní úpravy představují implementaci čl. 24 odst. 3 písm. b) směrnice IED do polské legislativy. Vzhledem k výše uvedenému není nutné tuto záležitost dále upravovat prostřednictvím rozhodnutí orgánu veřejné správy - integrovaného povolení.

f) zohlednit hodnoty emisí vyplývající z použití nejlepších dostupných technik (BAT) stanovené v návrhu nového referenčního dokumentu pro velká spalovací zařízení (BREF LCP)

Do dne vydání tohoto rozhodnutí nebyl přijat nový referenční dokument pro velká spalovací zařízení a v Úředním věstníku Evropské unie nebyly publikovány závěry o BAT pro tento druh činnosti. Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 204 odst. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí byly povolené hodnoty emisí stanoveny se zohledněním potřeby dodržet emisní standardy stanovené v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. položka 1546) a standardy kvality životního prostředí stanovené v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. položka 1031). Podle čl. 215 odst. 5 polského zákona o ochraně životního prostředí a také čl. 21 odst. 3 a čl. 15 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úřední věstník EU L334 ze 17. 12. 2010) bude provozovatel zařízení povinen v období ne delším než 4 roky od data publikace závěrů o BAT v Úředním věstníku Evropské unie přizpůsobit zařízení novým požadavkům. Společnost PGE GiEK S.A. předpokládá v investičním projektu takovou přípravu klíčových objektů nového bloku, aby jejich konstrukce a detailní technická řešení umožňovaly implementovat další

37

komponenty technologického vybavení za účelem dosažení požadovaných hodnot emisí, které budou definitivně stanoveny v rozhodnutí Evropské komise, jímž se budou zavádět závěry o BAT pro velká spalovací zařízení.

g) stanovit přípustné hodnoty emisí pro znečišťující látky uvedené v příloze č. II směrnice IED v oblasti emisí do ovzduší a vod

Podle čl. 202 odst. 2 polského zákona o ochraně životního prostředí se u zařízení vyžadujících integrované povolení stanoví přípustná hodnota emisí plynů nebo tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší zejména pro plyny a tuhé znečišťující látky, na které se vztahují emisní standardy a které jsou uvedeny v závěrech o BAT - pokud tyto závěry nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, pak se tato hodnota stanoví pro plyny a tuhé znečišťující látky uvedené v referenčních dokumentech BAT. Proto jsou v tomto rozhodnutí, v souladu se žádostí strany stanoveny podmínky emisí do ovzduší pro látky, na něž se vztahují emisní standardy (tj. pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky) a pro ty druhy plynů a tuhých znečišťujících látek, které jsou uvedeny v referenčním dokumentu BAT z července 2006, který se týká velkých spalovacích zařízení (Large Combustion Plants), v rozsahu, který odpovídá zdrojům spalujícím hnědé uhlí (tj. pro oxid uhelnatý, amoniak, chlor, fluor, rtuť, arsen, kadmium, chrom, měď, nikl, olovo, zinek, kobalt, mangan, vanad, benzo(α)pyren). Průmyslové odpadní vody, které vznikají v důsledku provozu Elektrárny Turów (včetně nového bloku), jsou odváděny do recipientů několika výstupy - do řeky Miedzianky výstupy kolektoru A (nouzový výpust), B (základní výpust) a C (nouzový výpust) a do potoka Ochota výstupem vypouštěcího kolektoru. U jednotlivých výstupů byly definovány charakteristické ukazatele znečištění (látky identifikované jako emitované ze zařízení), pro které byly v rozhodnutí stanoveny povolené hodnoty koncentrací na základě ustanovení polského ministra životního prostředí ze dne 18. listopadu 2014 o podmínkách, které musí být splněny při vypouštění odpadních vod do povrchových či do země a podmínkách ohledně látek zvlášť škodlivých pro vodní prostředí (Sb. z r. 2014, položka 1800). V dosud platném integrovaném povolení byly stanoveny podmínky emisí do vod pro následující znečišťující látky, včetně těžkých kovů - měď, celkový chrom, olovo, nikl, arsen, celkové železo, ropné uhlovodíky, součet chloridů a síranů, celkovou suspenzi, ChZTCr, pH a teplotu. Vzhledem k tomu, že se v odpadních vodách vzniklých v důsledku provozu nového bloku mohou vyskytnout rtuť a kadmium, byl v tomto rozhodnutí doplněn rozsah ukazatelů charakteristických pro odpadní vody odváděné výstupem kolektoru B do řeky Miedzianki, přičemž u těchto ukazatelů byly stanoveny povolené hodnoty, v souladu s výše uvedeným nařízením polského ministra životního prostředí.

h) uložit provozovateli zařízení povinnost učinit vhodná opatření za účelem zamezit vzniku odpadů nebo omezit jejich množství

Všechny připomínky a návrhy české veřejnosti v oblasti nakládání s odpady měly stejný obsah. Vznesené připomínky se týkaly stanovení způsobu omezování množství nových předpokládaných odpadů a tam, kde to není možné, stanovení způsobu redukce jejich množství. Vzhledem k tomu, že podobné připomínky byly vzneseny již polskou veřejností, reakce na ně se nachází v kapitole věnované účasti polské veřejnosti pod písm. h).

i) uložit provozovateli zařízení povinnost učinit vhodná opatření za účelem omezit emise rtuti do vod

V souvislosti s provozem nového energetického bloku budou vznikat mj. odpadní vody obsahující rtuť a pocházející ze systému odsiřování spalin mokrou metodou. Odsiřování spalin mokrou metodou je považováno za nejlepší dostupnou techniku redukce oxidu siřičitého (při stanoveném typu a výkonu kotle a typu použitého paliva). Za účelem snížení emise rtuti do vod bude systém odsiřování spalin mokrou metodou bude vybaven svou čističkou odpadních vod, fungující na principu dvoustupňové technologie se srážením těžkých kovů a snižováním síranů ve II. stupni.

38

Následně budou odpadní vody směřovat do čističky průmyslových odpadních vod (ČPOV), kde budou podrobeny dalším čisticím procesům. Použitím dvojitého systému čištění odpadních vod obsahujících rtuť a kadmium bude na výstupu zaručeno, jak ukázala analýza provedená podnikem, dodržení povolených koncentrací rtuti a kadmia.

j) vzít při řízení v potaz problematiku spojenou s vlivem těžby hnědého uhlí v dole Turów na hydrogeologické a hydrologické podmínky v České republice

Řízení se týkalo změny integrovaného povolení, uděleného společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. k provozování spalovacího zařízení s celkovým výkonem dodávaným s palivem nad 50 MW, umístěného v areálu Elektrárny Turów - tj. činnosti uvedené v Příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Těžební činnost provozovaná společností PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. v areálu Dolu Turów (na niž se nevztahují ustanovení kapitoly II. směrnice IED) nebyla předmětem řízení. Tato činnost je v současné době posuzována v samostatném řízení o vlivu na životní prostředí, které vede regionální ředitel ochrany životního prostředí ve Wroclawi a jehož součástí jsou konzultace s Českou republikou v oblasti přeshraničního vlivu na životní prostředí.

k) otázky, které nemají spojitost s předmětem řízení, které se nacházejí mimo zákonem stanovený rámec žádosti nebo které jsou v kompetenci jiných orgánů (připomínky a návrhy ponechané bez posouzení):

� doporučení, aby Regionálním inspektorát ochrany životního prostředí ve Wroclawi monitoroval útvar podzemních vod č. 89 a povrchových vod Lužické Nisy a předával výsledky České republice,

� zohlednit v řízení problémy spojené s obtížemi, které způsobuje provoz skleníků patřících společnosti Polskie Pomidory (tzv. „světelný smog“).

� účast německé veřejnosti

Připomínky a návrhy předložili: Zemské ředitelství spolkového státu Sasko, Okresní úřad Görlitz, Magistrát města Ostritz, Zastupitelstvo města Zittau, Advokátní kancelář Günther, která zastupuje organizaci Greenpeace. Připomínky a návrhy německé strany byly předány generálnímu řediteli ochrany životního prostředí Zemským ředitelstvím spolkového státu Sasko dopisy: ze dne 30. března 2016, 27. dubna 2016, 8. září 2016, 19. prosince 2016 a 13. března 2017 (značka: DD44-8431/1002/7). Advokátní kancelář Günther, která zastupuje organizaci Greenpeace, předala své návrhy a připomínky přímo generálnímu řediteli ochrany životního prostředí v dopisech: ze dne 27. dubna 2016, značka: 16/0130V/R/rv a ze dne 4. září 2016, značka: 16/0130V/R/gg.

Obsahem připomínek a návrhů bylo následující:

a) způsob prezentace jednotlivých problematik, redakce a čitelnost dokumentace (např. připomínky k číslování kapitol, nepřeloženým legendám k některým schématům a plánům, stanovení roční emise, způsobu prezentace dosahu hluku)

Společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. v průběhu řízení ve věci přeshraničního vlivu na životní prostředí podávala ve výše uvedené oblasti obšírná vysvětlení, která byla předávána německé straně generálním ředitelem ochrany životního prostředí v dopisech: ze dne 3. srpna 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az9, ze dne 18. listopadu 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az11 a ze dne pondělí 20. února 2017, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az14.

39

b) ochrana proti hluku ve fázi výstavby objektu a mezní hodnoty hluku, které platí v této fázi

Povolení stanoví rozsah a podmínky využití životního prostředí ve fázi provozu zařízení (čl. 180, čl. 188 odst. 2 bod 2 polského zákona o ochraně životního prostředí). Vliv záměru ve fázi výstavby byl posuzován v rámci hodnocení vlivu na životní prostředí, které vedl starosta města a obce s rozšířenou působností Bogatynia, před vydáním rozhodnutí o ekologických podmínkách pro vydání souhlasu, v níž byly stanoveny podmínky pro omezení emise hluku do okolí v této fázi. Mezní hodnoty hluku v životním prostředí stanoví nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 14. června 2007 o mezních hodnotách hluku (Sb. z r. 2014, položka 112). V nařízení jsou stanoveny mezní hodnoty hluku, které se liší podle druhu terénu, typu objektu nebo činnosti, která je zdrojem hluku, a referenční doby. Zákonodárný orgán nestanovil zvláštní mezní hodnoty hluku pro fázi výstavby zařízení.

c) fugitivní emise z areálu instalace zařízení

V areálu Elektrárny Turów se nevyskytují žádné zdroje fugitivních emisí.

d) předat německé straně výsledky monitorování spadu (usazování se) arsenu

Hodnota spadu arsenu není v polském právu nijak normalizována (není stanovena přípustná hodnota). Proto se v této oblasti neprovádějí měření v rámci Státního monitorování životního prostředí a ani provozovatel zařízení nebyl povinen taková měření provádět.

e) předat německé straně povolení k jímání povrchových vod z řeky Witky a Lužické Nisy

Vodohospodářské povolení na zvláštní využití vod udělené společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. rozhodnutím maršálka Dolnoslezského vojvodství ze dne 29. července 2014, spisová značka: DOW-S-VI.7322.21.2014.MKr, Úřední věstník 3352/08/2014 (spolu s překladem) bylo předáno německé straně dopisem generálního ředitele ochrany životního prostředí ze dne 3. srpna 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az9.

f) předat německé straně doplňkové informace (dokumenty), které se týkají posuzování potenciálního vlivu zařízení na oblasti „Natura 2000“

Problematika vlivu nového energetického bloku na oblasti „Natura 2000“, včetně oblastí na území Německa, byla součástí řízení ve věci hodnocení vlivu na životní prostředí, které vedl starosta města a obce s rozšířenou působností Bogatynia před vydáním rozhodnutí o ekologických podmínkách pro vydání souhlasu. Také v žádosti o změnu integrovaného povolení jsou uvedeny informace o stávajícím a předpokládaném vlivu emisí na životní prostředí, mj. také na oblasti „Natura 2000“. V těchto hodnoceních je uvedeno, že investice nebude mít vliv na chráněné krajinné oblasti. Dopisem generálního ředitele ochrany životního prostředí ze dne 18. listopadu 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az11 byly německé straně zaslány dokumenty obdržené od provozovatele zařízení: „Analýza vlivu záměru zprovoznění bloku 11 Elektrárny Turów na oblasti Natura 2000, které se nacházejí v dosahu vlivu záměru, se zohledněním možnosti přeshraničního dopadu - Dodatek ke zprávě o vlivu na životní prostředí - Agata Kowalska Via Naturae, leden 2011“ a Analýza vlivu Elektrárny Turów na chráněné druhy rostlin a živočichů a na přírodní stanoviště v dosahu vlivu - Agata Brzezińska Via Narurae, listopad 2013“. Společnost PGE GiEK S.A. se zavázala, že v roce 2017 provede další inventarizaci přírody v oblasti potenciálního vlivu Elektrárny Turów a že její výsledky předá německé straně.

40

g) provoz těžké dopravy přes území Německa v průběhu výstavby a provozu zařízení

Z prohlášení společnosti PGE GiEK S.A. vyplývá, že společnost nepředpokládá těžkou dopravu (např. dopravu sádry a močoviny) přes území Německa.

h) skladování močoviny z hlediska prevence průmyslové havárie

Močovina není podle jejího bezpečnostního listu kvalifikována jako nebezpečná látka. Použitá řešení vykládky a skladování vodního roztoku močoviny splňují požadavky nejlepší dostupné techniky (vykládka nad utěsněnou vanou, skladování v ocelových nebo sklolaminátových dvouplášťových zásobnících vybavených kontrolní a měřicí aparaturou).

i) roční počet provozních hodin nového bloku uvedený v žádosti

Přijatý počet provozních hodin nového bloku, který činí 7200 hodin ročně je předpokládaná provozní doba bloku s využitím instalovaného výkonu - tzn. s jeho jmenovitým zatížením.

j) vliv vypouštěných odpadních vod ze zařízení na stav vod Lužické Nisy (také v oblasti biologických komponentů)

Přímými recipienty odpadních vod vypouštěných z Elektrárny Turów je řeka Miedzianka (která je přítokem Lužické Nisy) a potok Ochota (který je přítokem Miedzianky). Avšak vzhledem ke tomu, že Lužická Nisa je hraniční řeka, provedl provozovatel zařízení posouzení vlivu vypouštěných odpadních vod po spuštění nového energetického bloku také na stav vod Lužické Nisy. Analýze byly podrobeny pouze ty znečišťující látky, které se mohou v důsledku spuštění nového bloku objevit v odpadních vodách vypouštěných do životního prostředí - čili rtuť a kadmium. Ve zbývajícím rozsahu bude využití vod pokračovat na základě dosavadních oprávnění.

K vypouštění odpadních vod z Elektrárny Turów společně s vodami řeky Miedzianky do Lužické Nisy dochází v oblasti povrchové vodní plochy „Lužická Nisa od Miedzianky po Pliessnitz” (kód RW60001017431), jejíž stav je v aktualizovaném Vodohospodářském plánu hodnocen jako špatný a dosažení environmentálních cílů je zde ohroženo. U výše uvedené povrchové vodní plochy byla prodlouýena lhůta na dosažení environmentálních cílů - dobrého stavu musí být dosaženo nejpozději do roku 2027. Za negativní hodnocení vod Lužické Nisy jsou zodpovědné biologické elementy, jejichž obsah zařazuje řeku na tomto úseku do III. třídy čistoty vod. Na třídu biologických prvků měl zásadní vliv ukazatel fytobentos (křemelinový ukazatel), jehož hodnota byla překročena (výsledky testů regionálního inspektorátu ochrany životního prostředí z roku 2012 a 2014) a ichtyofauna (výsledky testů z roku 2014). Analýza provedená Elektrárnou Turów prokázala, že zprovoznění nového bloku nezpůsobí zhoršení stavu vod Lužické Nisy a nebude mít negativní vliv na dosažení environmentálních cílů tohoto recipientu v podobě dobrého ekologického potenciálu. Koncentrace rtuti a kadmia v Lužické Nise pod výpustí odpadních vod z Elektrárny Turów byly odhadnuty na úrovni: u rtuti -0,01752 µg/l, při maximální povolené koncentraci, která činí 0,07 µg/l a u kadmia - 0,0873 µg/l, při povolené koncentraci, která činí 0,15 µg/l (průměrná roční hodnota). Povolené hodnoty výše uvedených faktorů znečištění byly stanoveny podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 21. července 2016 o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky (Sb. položka 1187).

Zároveň údaje z posledních let monitorování množství odpadních vod vypouštěných výstupem kolektoru B do řeky Miedzianky a předpovědi ohledně množství odpadních vod, které vzniknou v souvislosti s provozem nového bloku, prokázaly, že není potřeba provádět změny v oblasti množství odpadních vod oproti limitům, které stanoví platné integrované povolení. Předpokládaná množství odpadních vod z nového bloku tedy nebudou představovat další zátěž pro řeku Miedzianku ani Lužickou Nisu.

41

Kvalita vypouštěných odpadních vod při dodržení plánovaného způsobu jejich čištění, jak vyplývá z provedené analýzy a hodnocení, nebude mít zásadní vliv na jednotlivé biologické komponenty (fytoplankton, fytobentos, makrofyty, bentičtí makrobezobratlí, ichtyofauna). Miedzianka i Lužická Nisa mají příliš malou plochu povodí na to, aby se zde mohl systém fytoplanktonových organizmů správně vyvinout. Jak rozsivky, které tvoří systém fytobentosu, tak makrofyty jsou organizmy, které jsou nejcitlivější na eutrofizaci toku - tzn. jeho kontaminaci biogenními organizmy. Bentičtí makrobezobratlí jsou organizmem, který negativně reaguje na morfologické změny říčního koryta (podélná zástavba, poškození mikrostanovišť), na organické nečistoty a v menší míře také na změnu fyzikálních a chemických vlastností vody. Ichtyofauna (čili ryby) je velmi citlivá na úpravy říčních koryt, především na příčnou zástavbu (prahy, jezy, hráze) a v menší míře také na podélnou zástavbu. Zprovoznění nového energetického bloku nezpůsobí zvýšení koncentrací biogenů (nepředpokládá se zvýšení množství vypouštěných komunálních odpadních vod, spíše naopak jejich omezení vzhledem ke snížení počtu zaměstnanců obsluhujících zařízení), nebude nijak souviset se změnou morfologie koryta a jeho modifikací (příčná zástavba) a také nezpůsobí znečištění organickými sloučeninami. To znamená, že odpadní vody vypouštěné do povrchových vod, jak ukázala provedená analýza, nebudou způsobovat významnější změny fyzikálních a chemických ukazatelů vody recipientů. Vezmeme-li v potaz výše uvedené skutečnosti, je potřeba konstatovat, že provoz nového energetického bloku nebude generovat negativní vliv na biologické elementy kvality vod, a tudíž také nebude nijak ohrožovat dosažení vytyčených environmentálních cílů povrchové vodní plochy, v jejíž oblasti bude docházet k vypouštění odpadních vod.

k) omezit emise rtuti jako prioritní látky do povrchových vod (omezit koncentraci rtuti v odpadních vodách na 0,05 µg/l)

V tomto rozhodnutí jsou povolené hodnoty ukazatelů znečištění stanoveny podle přílohy č. 1 (tabulka I) k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 18. listopadu 2014 o podmínkách, které musí být splněny při vypouštění odpadních vod do povrchových či do země a podmínkách ohledně látek zvlášť škodlivých pro vodní prostředí (Sb. z r. 2014 položka 1800), kde nejvyšší povolená hodnota rtuti v průmyslových odpadních vodách vypouštěných do povrchových vod byla u průměrného denního vzorku stanovena na 0,06 mg Hg/l a u průměrného měsíčního vzorku pak na 0,03 mg Hg/l. Pro omezení emise rtuti do povrchových vod bude použit dvojitý systém čištění odpadních vod obsahujících rtuť. Systém odsiřování spalin mokrou metodou bude vybaven svou čističkou odpadních vod, fungující na principu dvoustupňové technologie se srážením těžkých kovů a snižováním síranů ve II. stupni. Další fázi čištění odpadních vod bude představovat čistička průmyslových odpadních vod. Výpočty provedené Elektrárnou Turów prokázaly, že za přijatých předpokladů a při zohlednění použitých metod čištění odpadních vod obsahujících rtuť bude prognózovaná průměrná koncentrace rtuti v odpadních vodách vypouštěných do řeky Miedzianky po spuštění nového energetického bloku činit 0,000375 mg Hg/l (bereme-li v potaz skutečná předpokládaná množství odpadních vod, která jsou značně nižší než maximální hodnoty stanovené v integrovaném povolení). Získaná hodnota je 80x nižší, než je povolená měsíční koncentrace rtuti v odpadních vodách. Je potřeba zdůraznit, že výpočty obsahu rtuti v odpadních vodách byly provedeny na základě teoretických předpokladů, v nichž byly koncentrace rtuti přijaty s velkou rezervou. Skutečný obsah rtuti, který bude vypouštěn do recipientů po zprovoznění nového energetického bloku může být na mnohem nižší úrovni, než vyplývá z výpočtů prezentovaných v žádosti. Kromě toho na základě dostupných údajů (např. z literatury) z oblasti technologií odstraňování rtuti z odpadních vod lze předpokládat, že při použití podnikem plánovaných řešení bude možné při odstraňování rtuti z odpadních vod dosáhnout až 99 % účinnosti.

42

Provedená analýza kromě toho ukázala, že průměrná koncentrace rtuti v řece Miedziance pod výpustí z Elektrárny Turów bude činit 0,0364 µg Hg/l a v Lužické Nise pod ústím Miedzianky dosáhne hodnoty 0,0175 µg Hg/l (při maximální povolené koncentraci rtuti, která činí 0,07 µg Hg/l na základě nařízení polského ministra životního prostředí o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky.

l) obsah rtuti v živých organizmech v řece

Environmentální norma jakosti (EQS) ro rtuť, chápaná jako povolená koncentrace tohoto ukazatele ve fauně a flóře (BIOTA), byla do polských předpisů zavedena nařízením polského ministra životního prostředí ze dne 21. července 2016 o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky (Sb. položka 1187), které vstoupilo v platnost dne 20. srpna 2016. Předmětná norma je normou, která se dosud v polských předpisech nevyskytovala. Proto v této oblasti nejsou k dispozici zkoušky a hodnocení, které by bylo možné použít v rámci diagnostického monitorování orgány státní správy (regionálními inspektoráty ochrany životního prostředí). Z důvodu neexistence stanoveného pozadí (tj. obsahu rtuti v živých organismech v řekách) nelze tuto normu nyní použít. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se společnost PGE GiEK S.A., Pracoviště Elektrárna Turów, zavázala provést tyto zkoušky jednoráově před spuštěním nového energetického bloku. Jelikož je nezbytné monitorovat vliv odpadních vod obsahujících rtuť na živé organismy v řece, uložil orgán státní správy provozovateli zařízení také povinnost provádět po spuštění nového bloku měření v této oblasti s frekvencí jednou ročně. Výsledky provedených zkoušek společně s prohlášením provozovatele zařízení budou poskytnuty německé straně.

m) vypouštění sloučenin síry a síranů do Lužické Nisy (prostřednictvím řeky Miedzianky)

Elektrárna Turów má v rámci svých oprávnění možnost vypouštět do povrchových vod odpadní vody obsahující součet chloridů a síranů s povolenou hodnotou ≤ 1500 mg (Cl+SO4)/dm3. V souvislosti s plánovaným zprovozněním nového energetického bloku bylo nutné změnit některá ustanovení integrovaného povolení, která se týkají nakládání s odpadními vodami. Oproti ustanovením aktuálního povolení však byl změněn pouze rozsah ukazatelů, které jsou charakteristické v odpadních vodách vypouštěných do řeky Miedzianky výstupem kolektoru B, vzhledem k možnosti výskytu dalších znečišťujících látek - tj. rtuti a kadmia. Technická a organizační opatření, která učinila Elektrárna Turów, aby snížila množství vypouštěných odpadních vod, umožnila udržet množství vypouštěných odpadních vod na hodnotě stanovené v integrovaném povolení. Proto se v souvislosti se spuštěním nového energetického bloku nezvýší obsah síranů vypouštěných do řeky Miedzianky a dále do Lužické Nisy. Kromě toho testy kvality odpadních vod vypouštěných do řeky Miedzianky na obsah chloridů a síranů, prováděné v rámci monitorování, neprokázaly překročení povolených hodnot těchto ukazatelů, které jsou stanoveny v příslušných předpisech. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze konstatovat, že po zprovoznění nového energetického bloku, pokud jde o vypouštění odpadních vod obsahujících součet chloridů a síranů, bude při využívání vod pokračováno v dosavadním způsobu vypouštění odpadních vod do recipientů a že výsledky provedených testů kvality potvrzují, že Elektrárna Turów správně plní své povinnosti, které jí byly uloženy v integrovaném povolení.

n) zpřístupnit německé veřejnosti: � rozhodnutí starosty města a obce s rozšířenou působností Bogatynia ze dne 18. října 2013,

spisová značka: BZI.IOP.6220.18.2013 o ekologických podmínkách pro vydání souhlasu, � kompletní žádost včetně zdrojových citovaných materiálů a materiálu, na něž je v dokumentaci

odkazováno.

Generální ředitel ochrany životního prostředí v dopise ze dne úterý 23. února 2016, spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az3 předal Zemskému ředitelství spolkového státu Sasko v německém překladu část žádosti - tj. kapitolu 5. „Nový energetický blok 450 MWe” dokumentace s názvem:

43

„Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015“ a text změněného integrovaného povolení přeložený do němčiny (rozhodnutí maršálka Dolnoslezského vojvodství č. PZ 220/2014 ze dne 29. srpna 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.14.2014.MM, Úřední věstník 3351/08/2014 a pozměňovací rozhodnutí: č. PZ 220.1/2014 ze dne 5. prosince 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.138.2014.MM, Úřední věstník 891/12/2014 a č. PZ 220.2/2015 ze dne 28. září 2015, spisová značka: DOW-S-IV.7222.18.2015.MM, Úřední věstník 2688/09/2015), a také elektronickou verzi kompletní žádosti, včetně rozhodnutí starosty města a obce s rozšířenou působností Bogatynia ze dne 18. října 2013, spisová značka: BZI.IOP.6220.18.2013 o ekologických podmínkách pro vydání souhlasu. Do němčiny přeložená kapitola 5. „Nový energetický blok 450 MWe” dokumentace s názvem: „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015“ obsahovala informace o plánovaném zařízení a jejím vlivu v přeshraničním aspektu, obsažené v tematických pracích o jednotlivých komponentech životního prostředí, které byly přiloženy k žádosti. Kromě toho bylo Zemské ředitelství spolkového státu Sasko informováno generálním ředitelem ochrany životního prostředí dopisem ze dne 22. července 2016 (spisová značka: DOOŚ-tos.440.5.2015.az8) o tom, že na webových stránkách Maršálkovského úřadu Dolnoslezského vojvodství, na adrese: http://bip.umwd.dolnyslask.pl/dokument,iddok,34779,idmp,22,r,r, byla v německém překladu zveřejněna „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna Turów v Bogatyni; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, říjen 2015.“ a následující práce, které tvoří přílohy k žádosti: „Modelové výpočty šíření látek vypouštěných do ovzduší prostřednictvím zdrojů, které patří k Elektrárně Turów v Bogatyni, provedené pro projektovaný stav - tj. se zohledněním nového energetického bloku s práškovým kotlem a vývodem spalin přes novou chladicí věž; Agentura environmentálních studií a měření EKOMETRIA Sp. z o.o.; Gdańsk, srpen 2015, „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna TURÓW - vodohospodářské vyjádření ke zvláštnímu využití vod v oblasti vypouštění odpadních vod do okolních povrchových či podzemních vod; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, září 2015“, „Žádost o změnu integrovaného povolení pro zařízení Elektrárna TURÓW - dokumentace z oblasti nakládání s odpady; Výzkumný a implementační podnik ochrany životního prostředí EKOPOLIN Sp. z o.o., Wrocław, září 2015“, „Analýza vlivu hluku Elektrárny Turów po rozšíření o nový blok 450 MW a modernizaci“; Série W04/S-062/15; Technická univerzita ve Wrocławi, Katedra akustiky a multimédií, Wrocław, září 2015“ a také dokument s názvem: „Program prevence havárií PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. Pracoviště Elektrárna Turów“ Bogatynia 2015. Zdrojové materiály (literatura, vědecké práce a technické dokumentace), na něž je odkazováno v žádosti o změnu integrovaného povolení nebyly v souladu se zavedenou praxí přiloženy k žádosti, a proto nebyly zpřístupněny zainteresované veřejnosti.

o) požadavek, aby zařízení splnilo parametry nejlepších dostupných technik (BAT) stanovené v aktuálně projednávaném návrhu nového referenčního dokumentu pro velká spalovací zařízení (BREF LCP)

Pro zařízení, které je předmětem řízení (spalovací zařízení se jmenovitým výkonem minimálně 50 MW) nebyly dosud publikovány závěry o BAT v Úředním věstníku Evropské unie. Proto také bylo posouzení nového bloku provedeno na základě nejlepších dostupných technik stanovených v platném referenčním dokumentu pro tento typ zařízení - Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants, European Commission; July 2006. Podle čl. 215 odst. 5 polského zákona o ochraně životního prostředí a také čl. 21 odst. 3 a čl. 15 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010

44

o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úřední věstník EU L334 ze 17. 12. 2010) bude provozovatel zařízení povinen v období ne delším než 4 roky od data publikace závěrů o BAT v Úředním věstníku Evropské unie přizpůsobit zařízení novým požadavkům. Společnost PGE GiEK S.A. předpokládá v investičním projektu takovou přípravu klíčových objektů nového bloku, aby jejich konstrukce a detailní technická řešení umožňovaly implementovat další komponenty technologického vybavení za účelem dosažení požadovaných hodnot emisí, které budou definitivně stanoveny v rozhodnutí Evropské komise, jímž se budou zavádět závěry o BAT pro velká spalovací zařízení.

p) použít nejlepší dostupnou techniku pro omezení emise rtuti do ovzduší

Splnění požadavků nejlepší dostupné techniky u nového bloku se posuzuje podle technik stanovených v referenčním dokumentu BREF LCP z roku 2006, jelikož pro činnost prováděnou v rámci instalovaného zařízení nevyly přijaty ani publikovány závěry o BAT. Metody omezování emisí rtuti, které mají být v zařízení použity - tj. vysoce účinný systém odlučování prachu (elektrostatický odlučovač) s odsiřováním spalin mokrou metodou, odpovídají požadavkům nejlepší dostupné techniky. V investičním projektu je ponechán prostor na to, aby mohl být v budoucnosti přidán systém vstřikování aktivního uhlí do spalinových kanálů před elektrostatickým odlučovačem za účelem dalšího snížení emise rtuti.

q) předat Zemskému ředitelství spolkového státu Sasko a příslušnému orgánu v oblasti ochrany životního prostředí okresu Görlitz výsledky: inventarizace přírody v oblasti potenciálního vlivu Elektrárny Turów, kterou společnosti PGE GiEK S.A. plánuje provést v roce 2017, výsledky testů obsahu rtuti a kadmia - v odpadních vodách z elektrárny v řekách: Miedzianka a Lužická Nisa a v živých organizmech (biota)

Dokumentace předložená společností PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. v dopisech ze dne: 5. dubna 2017, spisová značka: D/TS/632/206/2561/2017 zavázala předat německé straně, prostřednictvím generálního ředitele ochrany životního prostředí, následující dokumenty a informace: 1. inventarizaci přírody v oblasti potenciálního vlivu Elektrárny Turów - mj. v oblasti Natura 2000

Kaňon řeky Lužické Nisy V rámci inventarizace přírody budou provedeny laboratorní testy a posouzení vlivu na chráněné přírodní druhy a stanoviště (ukončení prací je plánováno na únor 2018),

2. výsledky zkoušek obsahu rtuti v živých organizmech v potoce Miedzianka, do něhož jsou vypouštěny odpadní vody z Elektrárny Turów (ukončení prací je plánováno na konec roku 2018),

3. výsledky zkoušek obsahu rtuti a kadmia v odpadních vodách z elektrárny vypouštěných výstupem kolektoru B do potoka Miedzianka po spuštění bloku č. 7 - tj. od 1. července 2020 (monitorování bude prováděno každodenně),

4. výsledky zkoušek obsahu rtuti a kadmia v potoce Miedzianka nad výpustí odpadních vod z Elektrárny Turów (měřicí bod 5) a pod výpustí odpadních vod z Elektrárny (měřicí bod č. 1) po spuštění bloku č. 7 - tj. od 1. července 2020 (testy budou prováděny jednou za dva měsíce),

5. výsledky zkoušek obsahu rtuti a kadmia v Lužická Nise pod ústím potoka Miedzianka (zkoušky budou provedeny před spuštěním nového bloku č. 7 a rok po zahájení jeho provozu).

Výsledky zkoušek uvedených v bodě 1, 2 a 5 budou předány německé straně po jejich ukončení, zatímco výsledky zkoušek uvedených v bodech 3 a 4 budou poskytnuty po ročním cyklu jejich provádění.

V souladu s čl. 25 odst. 1 bod 2 Zákona o veřejných zakázkách ze dne středa 18. července 2001 (Sb. z r. 2015, položka 469, ve znění pozdějších předpisů) spadají zkoušky kvality povrchových vod z hlediska biologických, fyzikálně chemických a chemických elementů, včetně prioritních látek, do

45

kompetence Dolnoslezského vojvodského inspektorátu ochrany životního prostředí. Výsledky zkoušek a hodnocení stavu vod provedené na základě těchto výsledků v rámci Polského státního monitorování životního prostředí jsou publikovány každoročně ve Zprávách o stavu životního prostředí v Dolnoslezském vojvodství na webových stránkách http://www.wroclaw.pios.gov.pl.

Pokud jde o zkoušky obsahu kadmia v živých organizmech (BIOTA), je potřeba zdůraznit, že v polské legislativě (příloha č. 9 k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 21. července 2016 o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky (Sb. položka 1187) nevyla stanovena environmentální jakostní norma (EQS) pro kadmium, chápaná jako koncentrace této znečišťující látky ve vodní fauně a flóře (BIOTA). Vzhledem k výše uvedenému není tedy odůvodněné provádět zkoušky v této oblasti.

r) otázky, které nemají spojitost s předmětem řízení, které se nacházejí mimo zákonem stanovený

rámec žádosti nebo které jsou v kompetenci jiných orgánů (připomínky a návrhy ponechané bez posouzení): � pochybení při řízeních ve věci posouzení vlivu na životní prostředí provedených na území

Polska a Německa v letech 2009-2013, � pochybení při procesu zveřejňování informace o předmětné žádosti na území Německa, � negativní vliv spalování hnědého uhlí na podnebí a lidské zdraví a povrchové těžby hnědého

uhlí na krajinu, � v žádosti chybí informace ohledně stávající a předpokládané míry znečištění půd mimo oblast

umístění zařízení, � povinnost informovat Německo-polskou komisi pro hraniční vody a seznamovat ji s vlivem

plánovaných investic na hraniční vody se zohledněním každého z biologických komponentů, pokud budou v budoucnosti vedeny konzultace se Zemským ředitelstvím spolkového státu Sasko. Maršálek Dolnoslezského vojvodství po posouzení kompletního důkazního materiálu a také

návrhů a připomínek předložených v rámci účasti veřejnosti v řízení, včetně veřejnosti z dotčených zemí, konstatoval následující.

Předmětem řízení je změna rozhodnutí maršálka Dolnoslezského vojvodství č. PZ 220/2014, ze

dne 29. srpna 2014, spisová značka: DOW-S-IV.7222.14.2014.MM, Úřední věstník Węglowa 335108 Bełchatów, Polsko , uděluje integrované povolení k provozování spalovacího zařízení se jmenovitým výkonem 3594 MWt , které se nachází v areálu podniku PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., Pracoviště Elektrárna Turów, ul. Młodych Energetyków 12, 59-916 Bogatynia.

Provozovatel zařízení požádal o změnu výše uvedeného konečného rozhodnutí maršálka Dolnoslezského vojvodství v souvislosti s výstavbou nového energetického bloku s čistým elektrickým výkonem 450 MWe (496 MWe hrubý výkon) s práškovým kotlem na hnědé uhlí s kapacitou 1275 Mg páry/h a jmenovitým tepelným výkonem 1037 MW.

Na plánovaný projekt získala společnost PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A. rozhodnutí o ekologických podmínkách pro vydání souhlasu ze dne 18. října 2013, spisová značka: BZI.IOP.6220.18.2013. vydané starostou města a obce s rozšířenou působností Bogatynia.

Povinnost získat integrované povolení pro předmětné zařízení vyplývá ze skutečnosti, že toto zařízení je zařazeno do kategorie zařízení, která mohou způsobit značné znečištění jednotlivých přírodních prvků nebo životního prostředí jako celku - odst. 1 bod 1 přílohy k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 27. srpna 2014 o typech instalací, které mohou způsobit značné znečištění jednotlivých přírodních prvků nebo životního prostředí jako celku (Sb. položka 1169) - „spalovací zařízení se jmenovitým výkonem minimálně 50 MW”.

46

Plánovaný blok nahradí vyřazené bloky č. 8, 9 a 10 a jeho spuštění se předpokládá v červenci 2020. Poté, co bude blok č. 7 s práškovým kotlem předán do provozu, celkový elektrický výkon zařízení dosáhne 1984,1 MWe a celkový jmenovitý tepelný výkon kotlů bloků, chápaný jako množství energie dodávané s palivem za jednotku času, dosáhne 4631 MW.

V kotlích energetických bloků č. 1-6 se spaluje hnědé uhlí a biomasa ve smyslu definice § 5 odst. 2 bod 1 nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. položka. 1546), kotel č. 7 bude spalovat hnědé uhlí.

Podle čl. 202 odst. 2 polského zákona o ochraně životního prostředí se u zařízení vyžadujících integrované povolení stanoví přípustná hodnota emisí plynů nebo tuhých znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší zejména pro plyny a tuhé znečišťující látky, na které se vztahují emisní standardy a které jsou uvedeny v závěrech o BAT - pokud tyto závěry nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, pak se tato hodnota stanoví pro plyny a tuhé znečišťující látky uvedené v referenčních dokumentech BAT.

Do dne vydání tohoto rozhodnutí nebyly přijaty ani publikovány v Úředním věstníku Evropské unie závěry o BAT pro činnost spojenou s předmětným zařízením.

Závaznými referenčnímu dokumenty BAT důležitými pro činnost vykonávanou v rámci provozovaného zařízení jsou: „Referenční dokument o nejlepší dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, Evropská komise, červenec 2006” (Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants, European Commission, July 2006) a „Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách v průmyslových systémech chlazení, Evropská komise, prosinec 2001” (Reference Document on the application of Best Available Techniques to Industrial Cooling Systems, European Commission, December 2001).

V žádosti bylo prokázáno, že plánovaný blok č. 7 splňuje požadavky vyplývající z nejlepších dostupných technik stanovených ve výše uvedených referenčních dokumentech.

Přijatá technická řešení - tj. vybavení nového bloku práškovým kotlem s nízkoemisní spalovací komorou s odvodem spalin přes chladicí věž a použití metody omezování emisí - tj. odlučování prachu ze spalin v elektrostatickém odlučovači v kombinaci s odsiřováním spalin mokrou vápennou metodou spočívající v proplachování spalin suspenzí uhličitanu vápenatého (CaCO3), nízkoemisní práškové hořáky v kombinaci s metodou nekatalytické redukce oxidů dusíku pomocí vstřikování reagentu v podobě roztoku močoviny do spalovací komory (SNCR) umožňuje splnit požadavky v oblasti emisních standardů tuhých znečišťujících částic a oxidů dusíku stanovené ve 2. části přílohy V. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění - Úřední věstník EU L 334 ze dne 17. 12. 2010). Podrobná technická a technologická řešení použitá v zařízení vyplývající z nejlepších dostupných technik jsou uvedena v bodě II.2.2 rozhodnutí s názvem: „Způsoby dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, včetně omezování potenciálního přeshraničního vlivu“.

V žádosti byl analyzován vliv na kvalitu ovzduší u všech emisí látek ze všech zdrojů emisí, které se nacházejí v areálu Elektrárny Turów. V případě kotlů energetických bloků byly kromě látek, u nichž jsou stanoveny emisní standardy (tuhé znečišťující částice, oxid siřičitý, oxidy dusíku) analyzovány také emise látek uvedených v referenčním dokumentu BAT (oxid uhelnatý, amoniak, chlor, fluor, rtuť, arsen, kadmium, chrom, měď, nikl, olovo, zinek, kobalt, mangan, vanad, benzo(α)piren).

V analýzách rozptylu byla zohledněna tři období provozu elektrárny: do dne 31. prosince 2015 (stávající stav ke dni podání žádosti), od 1. ledna 2016 do 30. června 2020 (byla zohledněna skutečnost, že se na bloky 1-6 začne vztahovat Přechodný státní plán a proto vzniknou rozdíly oproti emisním požadavkům stanovených v příloze V ke směrnici IED v oblasti oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících částic, dále byly zohledněny nové zdroje emise tuhých znečišťujících částic - zásobník vápencové moučky IMOS bloků č. 4-6, systémy odlučování prachu z drtírny) a období od 1. července 2020 (konec platnosti Přechodného státního plánu, spuštění nového bloku č. 7,

47

s čímž se pojí nové zdroje emisí související s jeho provozem - retenční zásobník popílku, zásobníky sorbentu, drtírna, přesypávací stanice dodávky uhlí). Analýze byl podroben také provoz energetických bloků v technologicky odůvodněných podmínkách, které se odchylují od normálních.

Hodnoty emisí pro stávající zdroje byly v žádosti použity v souladu s podmínkami stanovenými v platném integrovaném povolení. U plánovaného kotle bloku č. 7 byly emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících částic vypočteny s použitím koncentrace v odpadních plynech na úrovni emisních standardů stanovených podle 2. části přílohy V. směrnice IED a jmenovitého toku spalin, zatímco hodnoty emisí látek, u nichž nebyly stanoveny emisní standardy (oxid uhelnatý, amoniak, chlor, fluor, rtuť, arsen, kadmium, chrom, měď, nikl, olovo, zinek, kobalt, mangan, vanad, benzo(α)piren) byly vypočteny na základě emisních faktorů vztažených k jednotce chemické energie dodávané s palivem do kotle, stanovených na základě měření prováděných u stávajících bloků č. 1-6.

Výpočty rozptylu látek v ovzduší byly provedeny s využitím modelu CALMET/CALPUFF, který byl vypracován společností Sigma Research Corporation (USA). CALMET/CALPUFF je pokročilý systém modelování, který se skládá z trojrozměrného meteorologického modelu CALMET a modelu rozptylu nečistot CALPUFF, což je vícevrstvý, nestacionární model v Langrangově systému, který při výpočtech rozptylu znečišťujících látek bere v potaz reliéf terénu a také časovou a prostorovou variabilitu meteorologických podmínek, proto je popis procesu reprodukován daleko přesněji, než při použití metodiky založené na standardním gaussovském modelu, který využívá Pasquillovu klasifikaci.

Podle čl. 12 odst. 2 bod 1 polského zákona o ochraně životního prostředí je použití výpočetního modelu CALMET/CALPUFF povoleno, jelikož tento model umožňuje získat přesnější výsledky než referenční metodiky modelování obsahu látek v ovzduší uvedené v příloze č. 3 k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 26. ledna 2010 o referenčních hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. 16, položka 87).

Numerické výpočty rozptylu znečišťujících látek byly provedeny pro okruh 145 km od objektů elektrárny (oblast 290 km x 290 km). Analýze vlivu byly podrobeny také oblasti Evropské ekologické sítě Natura 2000, které se nacházejí na území Spolkové republiky Německo a České republiky.

Výpočty obsažené v žádosti prokázaly, že emise látek ze zařízení do ovzduší nezpůsobí překročení limitů stanovených v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. položka 1031) a standardy kvality životního prostředí stanovené v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne úterý 26. ledna 2010 o hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. č. 16, položka 87).

Povolené hodnoty emisí ze zařízení, v případě, že závěry o BAT nebyly publikovány v Úředním věstníku Evropské unie, jsou stanoveny s ohledem na potřebu dodržet emisní standardy a standardy kvality životního prostředí (čl. 204 odst. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí).

V žádosti bylo prokázáno dodržování standardů kvality životního prostředí chápaných jako povolené hodnoty látek v ovzduší (čl. 3 bod 24 polského zákona o ochraně životního prostředí).

Vzhledem k výše uvedenému a také ke skutečnosti, že pro činnost v rámci provozovaného zařízení nebyly v Úředním věstníku Evropské unie publikovány závěry o BAT, povolené hodnoty emisí u nového bloku v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících částic byly stanoveny v bodě III.1.1.2.A rozhodnutí podle čl. 224 odst. 2 bod 1 polského zákona o ochraně životního prostředí na úrovni emisních standardů stanovených pro nové zdroje v příloze č. 6 k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 4. listopadu 2014 o emisních standardech pro některé typy instalací, zdrojů spalování paliv a zařízení na spalování nebo spoluspalování odpadů (Sb. položka 1546), jehož ustanovení jsou polskou právní implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úřední věstník EU L 334 ze dne 17. 12. 2010).

48

Hodnoty povolených emisí látek, na něž se nevztahují emisní standardy, byly stanoveny v bodě III.1.1.2.C rozhodnutí, v souladu se žádostí, na úrovni, která nezpůsobí překročení mezních hodnot stanovených v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. položka 1031) a standardy kvality životního prostředí stanovené v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne úterý 26. ledna 2010 o hodnotách některých látek v ovzduší (Sb. č. 16, položka 87).

Typy a množství látek, které mohou být vypuštěny do ovzduší v průběhu roku, jsou stanoveny na základě čl. 224 odst. 2 polského zákona o ochraně životního prostředí v bodě III.1.1.3 rozhodnutí.

Podle čl. 188 odst. 2 bod 3 polského zákona o ochraně životního prostředí byly v bodě II.2.5 rozhodnutí stanoveny podmínky pro odvádění látek do životního prostředí v době provozu zařízení za technologicky odůvodněných podmínek, které se odchylují od normálních.

Provozovatel zařízení je povinen systematicky kontrolovat hodnoty emisí ze zařízení. Podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti provádění měření úrovně emisí a měření množství odběru vody (Sb. položka 1542) se u kotle nového bloku - tj. zdroje spalování paliv s tepelným výkonem min. 100 MW provádějí nepřetržitá měření emisí do ovzduší u tuhých znečišťujících částic, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého a také pravidelná měření rtuti (alespoň jednou ročně). Systémy pro nepřetržité měření emisí musí být podle výše uvedeného nařízení alespoň jednou ročně kontrolovány pomocí paralelních měření pomocí jiných systémů, s využitím referenčních metodik. Na nově vystavěné zařízení se vztahuje povinnost provést počáteční měření podle čl. 147 odst. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí.

Jelikož uvedené nařízení ukládá provozovatelům spalovacích zařízení na uhlí se jmenovitým tepelným výkonem minimálně 50 MW povinnost provádět periodická měření emise rtuti, bylo potřeba ustoupit od definice této povinnosti v rozhodnutí správního orgánu - proto bylo odstraněno písm. a) v odrážce 1. bodu III.5.1. rozhodnutí.

Na základě čl. 188 odst. 3 bod 5, v souvislosti s čl. 151 polského zákona o ochraně životního prostředí byla v bodě III.5.1., odrážka 1, písm. d) uložena provozovateli zařízení doplňková povinnost provádět jednou ročně měření v oblasti emisí do ovzduší u: arsenu, chloru, amoniaku a fluoru (jako součtu fluoru a fluoridů rozpustných ve vodě).

Rozsah monitorování emisí, které musí být u zařízení prováděny, je v souladu s ustanoveními referenčního dokumentu BREF LCP z r. 2006.

Umístění stanovišť na měření hodnot emisí do ovzduší bylo stanoveno podle čl. 224 odst. 1 bod 2 polského zákona o ochraně životního prostředí v bodě III.1.1.4. rozhodnutí.

Kvalifikace podniku podle ustanovení nařízení polského ministra pro místní rozvoj ze dne 29. ledna 2016 o typech a množstvích nebezpečných látek, jejichž výskyt v podniku rozhoduje o zařazení daného podniku do kategorie se zvýšeným rizikem nebo kategorie s vysokým rizikem vzniku závažné průmyslové havárie (Sb. položka 138) prokázala, že jak u stávajícího, tak cílového stavu (po rozšíření o blok č. 7) lze Elektrárnu Turów zařadit mezi podniky se zvýšeným rizikem vážné průmyslové havárie z důvodu množství ropných látek (těžký topný olej, lehký topný olej), které se v něm nacházejí.

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 211 odst. 6 bod 9 polského zákona o ochraně životního prostředí bylo upuštěno od toho, aby byly v rozhodnutí definovány způsoby prevence vzniku a omezování následků havárie a také povinnost informovat o vzniku havárie.

K žádosti byla v souladu s čl. 208 odst. 6 bod 3 polského zákona o ochraně životního prostředí přiložena kopie programu prevence havárií.

Vzhledem k tomu, že integrované povolení se vydává na dobu neurčitou a zahrnuje tak i období likvidace činnosti, byl v bodě II.2.6 rozhodnutí Postup v případě ukončení provozu zařízení.

V souvislosti s výstavbou nového energetického bloku, jehož součástí bude kotelna s práškovým kotlem s nízkoemisní spalovací komorou a související infrastrukturou, požádala strana

49

o rozšíření seznamu odpadů, které mají vznikat v důsledku provozu spalovacího zařízení v areálu Elektrárny Turów, o odpady s kódy: a) 10 01 01 - Strusky, popílky z topeniště a tuhé znečišťující látky z kotlů (s výjimkou tuhých

znečišťujících látek z kotlů uvedených v 10 01 04), v množství 63 000 Mg ročně, b) 10 01 02 - Popílek ze spalování uhlí, v množství 566 000 Mg ročně, c) 10 01 20* - Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem

10 01 20, d) 10 01 21 jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem

10 01 20. Uvedené odpady byly tedy zahrnuty do tabulky č. 1, která uvádí plánované odpady v

souvislosti s provozem spalovacího zařízení umístěného v areálu Elektrárny Turów. Jak vyplývá ze žádosti, v souvislosti se spuštěním nového energetického bloku se ode dne

1. července 2020 zvýší množství produkovaných odpadů s kódem: 10 01 05 (Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin) o 79 000 Mg ročně (celkem tedy 199 000 Mg ročně). Vzhledem k této skutečnosti bylo nahrazeno znění řádku č. 14 v Tabulce č. 1 rozhodnutí.

Druhy odpadů s kódy: 10 01 01, 10 01 02 a 10 01 82 zahrnují také kódy odpadů 10 01 01, ex 10 01 02 a ex 10 01 82, o nichž se pojednává v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 11. května 2015 o recyklaci odpadů mimo instalace a zařízení (Sb. položka 796).

Zákon o odpadech ze dne 14. prosince 2012 (Sb. implementuje do polské legislativy směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úřední věstník EU L 365/312 z 19. 12. 2014, s. 3). Vlastnosti rozhodující o zařazení odpadů mezi nebezpečné v souladu s Nařízením Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úřední věstník EU UE L 365/89 z 19.12.2014 r., s. 1), zmieniło Załącznik III do ww. dyrektywy w sprawie odpadów oraz uchylającej niektóre dyrektywy, określający właściwości odpadów, które czynią z nich odpady niebezpieczne. S přihlédnutím ke znění čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úřední věstník C 326 z 26.10.2012 r., str. 1), v němž se stanoví, že nařízení má obecný význam, je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, a také ke znění čl. 2, 2. věty nařízení, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic, podle něhož je nařízení závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, v souladu se žádostí strany, a také čl. 188 odst. 2b bodu 2 polského zákona o ochraně životního prostředí a výše uvedeným nařízením bylo do Tabulky č. 2 rozhodnutí zařazeno základní chemické složení a základě vlastnosti nových, plánovaných odpadů.

V souladu se žádostí strany byly aktualizovány Poznámky k Tabulce č. 1 - byla uvedena aktuální nařízení o katalogu odpadů, nařízení polského ministra hospodářství a práce ze dne 5. října 2015 o podrobném způsobu nakládání s odpadními oleji (Sb. „9) Podle nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 10. listopadu 2015 o seznamu druhů odpadů, které mohou fyzické osoby nebo organizační jednotky, které nejsou hospodářskými subjekty, recyklovat pro vlastní potřeby, jakož i o způsobech jejich recyklace (Sb. z r. 2016, položka 93). Je potřeba uvést, že odpady s kódy: 17 01 01,17 01 02, 17 01 07, 17 02 01, 17 04 01, 17 04 02 a 17 04 05, v souladu s výše uvedeným nařízením, mohou být předávány fyzickým osobám nebo organizačním jednotkám, které nejsou hospodářskými subjekty, za účelem jejich druhotného zpracování.

Dále byly dle žádosti strany aktualizovány Poznámky k Tabulce č. 2 - bylo uvedeno aktuální nařízení o katalogu odpadů. Kódy a druhy odpadů uvedené v Tabulce č. 1 a 2 odpovídají výše uvedenému nařízení.

Jak vyplývá z předmětné žádosti, plocha po chladicí věži č. 6 bude zastavěna objekty nového energetického bloku a odpady tam již nebudou skladovány, proto bylo změněno znění řádků č. 29 a č. 30 v Tabulce č. 1, které se týká odpadů s kódy: 17 04 05 a 17 04 11. Zároveň bylo nahrazeno znění poznámky č. 22 k výše uvedené tabulce, která se týkala popisu prostranství po

50

chladicí věži č. 6. Nové znění uvádí místo skladování odpadů s kódem: 10 01 05 - tj. podzemní sklad sádry.

Jak vyplývá z žádosti, zbývající množství odpadů, které mají vznikat a také místa skladování a další způsob zpracování zůstávají beze změn.

Kódy a druhy odpadů byly definovány v souladu s žádostí strany a nařízením o katalogu odpadů.

Pokud jde o ochranu životního prostředí proti hluku, byl v souvislosti s výstavbou nového energetického bloku, v souladu s čl. 211 odst. 6, bod 6 polského zákona o ochraně životního prostředí, rozšířen seznam zdrojů hluku a podle žádosti strany a místního územního plánu byly stanoveny mezní hodnoty hluku pro oblasti chráněné před hlukem, které se nacházejí v blízkosti podniku na ul. Młodych Energetyków. Z informací uvedených v žádosti vyplývá, že se tam nacházejí zastavěné plochy s trvalým nebo dočasným pobytem dětí a mládeže. Uvedené oblasti chráněné před hlukem jsou uvedeny ve skupině 2b v Tabulce 2 Přílohy k nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 14. června 2007 o mezních hodnotách hluku (Sb. z r. 2014, položka 112). Lokalizace ostatních oblastí chráněných před hlukem se neliší od změněného rozhodnutí.

Rozšířením elektrárny o nový energetický blok vzniknou nové zdroje hluku. V souvislosti s modernizací stávajícího zařízení však zároveň byly omezeny emise hluku ze stávajících zdrojů. Důležitými prostorovými zdroji hluku nového energetického bloku budou mj. elektrostatický odlučovač, strojovna, kotelna, kompresorová stanice, přečerpávací stanice chladicí vody, objekt přípravy sorbentu a čističky odpadních vod, objekt ventilátoru spalin, přečerpávací stanice absorbéru, objekty drtíren uhlí a přesypové stanice. Nově vzniklé bodové a lineární zdroje hluku - např. transformátory, otvory pro nasávání vzduchu, odtahové ventilátory, chladicí věž, zásobník sorbentu a retenční zásobník popílku, stanice přípravy sádry a mosty dopravníků systému dodávky uhlí.

Hodnocení vlivu Elektrárny Turów po modernizaci a rozšíření o nový blok na akustické klima okolního prostředí bylo provedeno pomocí počítačového programu IMMI od výrobce Voelfel. K výpočtům šíření hluku byla použita výpočetní metoda popsaná v normě PN-ISO 9613-2:2002 „Akustika - Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru. Obecná metoda výpočtu“ v souladu s referenční metodikou uvedenou v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 30. října 2014 o požadavcích v oblasti provádění měření úrovně emisí a měření množství odběru vody (Sb. 2014.1542 z r. 2014, položka 1542). Provedené zkoušky potvrdily, že po zavedení projektovaných změn v zařízení akustický vliv zdrojů emise hluku, které se nacházejí v areálu podniku, nebude způsobovat překročení mezních hodnot hluku v oblastech chráněných před hlukem, které se nacházejí v blízkosti podniku.

V souvislosti s plánovaným zprovozněním nového energetického bloku bylo nutné změnit některá ustanovení integrovaného povolení, která se týkají nakládání s odpadními vodami.

V důsledku provozu nového bloku budou vznikat průmyslové, komunální a srážkové odpadní vody. Nový blok bude vybaven průmyslovou a dešťovou kanalizací a sanitární kanalizací, které budou napojeny na dvě stávající, nezávislé sítě dešťové a průmyslové a komunální kanalizace. Odpadní vody, které budou vznikat v souvislosti s činností nového bloku, budou směřovat do stávajících čističek odpadních vod. Novým prvkem systému nakládání s odpadními vodami bude čistička odpadních vod, které bude součástí systému odsiřování spalin mokrou metodou nového energetického bloku, proto byly provedeny příslušné změny v bodě II.1 rozhodnutí: „Druhy a parametry zařízení“ - byly doplněny informace o systému čištění a odvádění odpadních vod o popis čističky odpadních vod ze systému odsiřování spalin (IMOS).

Skutečnost, že v souvislosti s provozem nového energetického bloku budou vznikat další odpadní vody, není vzhledem k technickým opatřením Elektrárny Turów důvodem ke změně množství odpadních vod, platných v aktuálním integrovaném povolení, vypouštěných jednotlivými výpustmi do recipientů.

51

Stav a složení odpadních vod odváděných jednotlivými výpustmi se oproti aktuálnímu rozsahu využití vod Elektrárnou Turów nezmění. Výjimkou jsou odpadní vody odváděné výstupem kolektoru B do řeky Miedzianki. V důsledku provozu nového energetického bloku budou vznikat průmyslové odpadní vody ze systému odsiřování spalin, které budou obsahovat těžké kovy - tj. rtuť a kadmium. Za účelem ochrany vodního prostředí budou odpadní vody ze systému odsiřování spalin mokrou metodou směřovat v prvé řadě doo navrhované vnitřní čističky odpadních vod, která bude součástí IMOS. V tomto systému budou neutralizovány a očišťovány od nadbytku suspenzí a těžkých kovů. Poté budou tyto odpadní vody odváděny do stávající čističky průmyslových odpadních vod, odkud budou po očištění směřovat výstupem kolektoru B do recipientu - tj. do řeky Miedzianki. Vzhledem ke změně rozsahu faktorů odpadních vod vypouštěných výstupem kolektoru B byla provedena příslušná změna v bodě III.4.1 rozhodnutí: Spalovací zařízení (systém vyžadující integrované povolení), a to tak, že v odrážce 2 byly uvedeny povolené hodnoty pro rtuť a kadmium (v průměrných denních a průměrných měsíčních vzorcích. Nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 18. listopadu 2014 o podmínkách, které musí být splněny při vypouštění odpadních vod do povrchových či do země a podmínkách ohledně látek zvlýšť škodlivých pro vodní prostředí (Sb. 2014.1800), z r. 2014, položka 1800). Aby byla zachována přehlednost, získal celý bod 2 nové znění.

Odvádění odpadních vod z Elektrárny TURÓW kolektorem B do řeky Miedzianky se provádí v oblasti vodního útvaru s názvem „Miedzianka od státní hranice po ústí do Lužické Nisy“ (kód RW60004174169), která má charakter intenzivně změněného vodního útvaru. Její stav byl v aktualizovaném Vodohospodářském plánu povodí Odry [(aktualizovaném dne 21. prosince 2016 nařízením polské vlády ze dne 18. října 2016 o vodohospodářském plánu v oblasti povodí Odry (Sb. položka 1967)] hodnocen jako špatný a riziko nedosažení environmentálních cílů bylo vyhodnoceno jako vysoké. Pro povrchovou vodní plochu „Miedzianka od státní hranice po ústí do Lužické Nisy“ byla ve Vodohospodářském plánu povodí Odry udělena výjimka z dosažení environmentálních cílů, spočívající v prodloužení lhůty na dosažení dobrého stavu řeky do roku 2021. Z důvodu požadované změny v oblasti složení odpadních vod vypouštěných do řeky Miedzianky výstupem kolektoru B bylo v dokumentaci, která je technickým podkladem pro tuto změnu, provedeno nové posouzení vlivu vypouštěných odpadních vod obsahujících rtuť a kadmium na stav povrchové vodní plochy. Provedená analýza prokázala, že v oblasti ukazatelů znečišťujících látek, které mají vliv na ekologický potenciál povrchové vodní plochy, předpokládaný obsah rtuti a kadmia vypouštěný do recipientu nezpůsobí překročení povolených koncentrací rtuti a kadmia stanovených v nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 21. července 2016 o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky (Sb. položka 1187) a nebude mít vliv na stav řeky Miedzianky. Kromě toho z dokumentace vyplývá, že projektovaný dvojitý systém čištění odpadních vod obsahujících rtuť a kadmium (navrhovaná čistička IMOS a stávající čistička průmyslových odpadních vod) před jejich vypuštěním do recipientu zajistí snížení uvedených ukazatelů znečištění na povolené hodnoty, čímž budou dodrženy požadavky stanovené v uvedeném nařízení polského ministra životního prostředí o podmínkách, které musí být splněny při vypouštění odpadních vod do povrchových či do země a podmínkách ohledně látek zvlášť škodlivých pro vodní prostředí. Vypouštění odpadních vod tedy nebude mít negativní vliv na stav výše uvedeného útvaru podzemních vod (JWCP) a plnění environmentálních sílů stanovených pro tento útvar. Řeka Miedzianka se nachází v oblasti útvaru podzemních vod JCWPd č. 105 (kód GW6000105), který se podle informací ve Vodohospodářském plánu povodí Odry nachází v dobrém chemickém stavu, ale ve špatném množstevním stavu, proto je dosažení environmentálních cílů u tohoto útvaru ohroženo. Vypouštění odpadních vod z Elektrárny Turów S.A. do řeky Miedzianky v množstvích a složení uvedených v tomto rozhodnutí nebude mít vliv na stav útvaru podzemních vod JCWPd č. 105.

52

Dne 10. srpna 2016 vstoupilo v platnost nařízení č. 9 ředitele Regionálního vodohospodářského úřadu ve Wroclawi ze dne 14. července 2016 o stanovení podmínek využívání vod regionu povodí střední Odry (Úřední věstník EU Woj. položka 3675). Podle § 8 uvedeného nařízení se podmínky stanovené v nařízení nevztahují na již vedená řízení, která nebyla ukončena konečným rozhodnutím před datem, kdy nařízení vstoupilo v platnost. Vzhledem k tomu, že žádost o změnu integrovaného povolení byla podána dne 30. října 2015, podmínky stanovené v uvedeném nařízení se na ni nevztahují.

Z důvodu změny rozsahu charakteristických ukazatelů v odpadních vodách vypouštěných do recipientu bylo nutné změnit ustanovení o monitorování souvisejícího s emisemi z odpadních vod do povrchových vod. Vzhledem k výše uvedenému byla doplněna ustanovení odst. 3 druhé odrážky v bodě III.5.2.1 rozhodnutí - na seznam testovaných charakteristických ukazatelů znečištění byly přidány rtuť a kadmium, jejichž zjišťování bude provozovatel zařízení povinen provádět od momentu spuštění systému odsiřování spalin (IMOS) nového energetického bloku.

Za účelem monitorování vlivu vypouštěných odpadních vod z elektrárny na kvalitu vody v řece Miedziance byly v bodě III.5.2.3. rozhodnutí, jímž se uděluje integrované povolení, stanoveny další povinnost v oblasti měření kvality vody v řece Miedziance nad výpustí odpadních vod (měřicí bod č. 5) a pod výpustí odpadních vod (měřicí bod č. 1). Po spuštění nového energetického bloku budou do recipientu odváděny odpadní vody obsahující rtuť a kadmium, proto bylo nutné změnit text výše uvedeného bodu rozhodnutí. Toto rozhodnutí, podle prohlášení provozovatele zařízení, podaného jako odpověď na připomínky vznesené německou stranou v rámci přeshraničního řízení, ukládá provozovateli povinnost provádět testy vody řeky Miedzianky na obsah rtuti a kadmia. Frekvence provádění daných testů byla stanovena v souladu s prohlášením provozovatele zařízení. Výše uvedené nařízení polského ministra životního prostředí ze dne 21. července 2016 roku o způsobu klasifikace stavu vodních útvarů a environmentálních normách kvality pro prioritní látky zavádí do polské legislativy environmentální normy kvality pro prioritní látky a pro jiné znečišťující látky - mj. povolené hodnoty některých látek ve fauně a flóře vod (EQS). V případě rtuti se tato environmentální norma týká ryb. Vzhledem k tomu, že se předmětná norma dosud v polských právních předpisech nevyskytovala a nejsou k dispozici žádné zkoušky provedené v rámci diagnostického monitorování, provozovatel instalace přislíbil, že proveden potřebná měření v této oblasti před spuštěním nového energetického bloku. Výše uvedená environmentální norma určující obsah rtuti ve vodních organizmech je podle orgánu důležitým parametrem umožňujícím posoudit vliv odpadních vod s obsahem rtuti na životní prostředí, proto tento orgán uložil provozovateli zařízení povinnost provádět měření v této oblasti také po spuštění nového bloku. Tato měření mají být prováděna jednou ročně. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla povinnost provádět uvedené testy zahrnuta do odst. 2 v bodě III.5.2.3. rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že řeka Miedzianka tvoří přítok Lužické Nisy - tj. hraniční řeky, byla podle prohlášení provozovatele zařízení, za účelem monitorování vlivu odpadních vod obsahujících rtuť a kadmium také na kvalitu vod v Lužické Nise, v rozhodnutí stanovena povinnost provádět měření obsahu uvedených ukazatelů znečištění pod ústím řeky Miedzianky - jednorázově před a po zprovoznění nového energetického bloku.

Změny v oblasti nakládání s odpadními vodami provedené v rozhodnutí odpovídají žádosti.

Pro zachování čitelnosti rozhodnutí bylo na žádost strany nahrazeno znění bodů: II.2.1. Druh a množství využívané energie, materiálů, surovin a paliv Způsoby dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, včetně omezování potenciálního přeshraničního vlivu Provoz zařízení v technologicky odůvodněných podmínkách, které se odchylují od normálních a podmínky vypouštění látek do životního prostředí za těchto okolností Postup v případě ukončení provozu zařízení „Podmínky pro odvádění látek do ovzduší“, III.1.1.2.A. Druhy a množství povolených emisí plynných a prachových nečistot vypouštěných do ovzduší

53

za normálních provozních podmínek zařízení. Druhy a množství povolených emisí plynných a prachových nečistot vypouštěných do ovzduší z kotlů energetických bloků za normálních provozních podmínek zařízení. Roční množství povolených znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší ze spalovacích zařízení Bodové vnější zdroje hluku Zdroje hluku typu budova „Lineární zdroje hluku” a III.5.2.3. „Monitorování kvality povrchových vod”.

Povolení se vydává na žádost subjektu který hodlá provozovat nové zařízení, proto je podle čl. 188 odst, 2 bod 6 polského zákona o ochraně životního prostředí v bodě V. rozhodnutí stanoven termín, odkdy jsou povoleny emise spojené s provozem bloku č. 7.

V průběhu řízení, v souladu s čl. 10 polského správního řádu ze dne 14. června 1960 (Sb. z r. 2016, položka 23 s pozdějšími změnami) a předpisy platnými u zadavatele DOW-S-IV.7222.8.2017.MM informoval strany řízení, o tom, že byly shromážděny dostatečné podklady pro ukončení řízení a vydání rozhodnutí v této věci a o možnosti seznámit se s důkazním materiálem ve lhůtě 7 dní od data doručení oznámení.

Tohoto práva využila nadace „Frank Bold“, ul. Bandurskiego 22/4, 31-515 Kraków, která se zúčastnila řízení jako jeho strana. Připomínky vznesené touto stranou v dopise ze dne 25. dubna 2017 se týkaly způsobu nakládání s odpadními vodami pocházejícími ze systému odsiřování spalin bloků č. 1-6. V předmětném dopise strana řízení uvedla, že odpadní vody z odsiřování spalin z bloků 4-6 „směřují přímo (tj. bez vstupního očištění ve speciální čističce odpadních vod u daného systému) do kolektoru A, kterým tečou do všeobecné čističky odpadních vod. Když to shrneme, strana konstatuje, že pokud chybí speciálně vyčleněná čistička odpadních vod, odpadní vody pocházející z odsiřování spalin bloků č. 4-6 nejsou očištěny správně, způsobem podle platných předpisů, zatímco pokud tato čistička funguje, musí platné integrované povolení a žádost o změnu povolení obsahovat příslušné informace v této oblasti. Je potřeba zdůraznit, že předmětné řízení se týká změny integrovaného povolení - zahrnutí do povolení nového bloku č. 7 v souvislosti s jeho plánovaným uvedením do provozu. Vezmeme-li v potaz výše uvedené skutečnosti, žádost v souladu s čl. 214 odst. 4 polského zákona o ochraně životního prostředí obsahuje údaje mající spojitost s plánovanými změnami a rozhodnutí o změně integrovaného povolení stanoví požadavky související s plánovanými změnami (dle čl. 214 odst. 5 polského zákona o ochraně životního prostředí). Záležitost ohledně odpadních vod z odsiřování spalin, na kterou strana upozorňuje, není tudíž předmětem vedeného řízení. Kromě toho je nutno podotknout, že systém odsiřování spalin z bloků č. 4-6 nemá vlastní vyčleněnou čističku odpadních vod (na rozdíl od dvoustupňového systému čistění odpadních vod pocházejících ze systému IMOS nového energetického bloku č. 7); odpadní vody z uvedeného zařízení jsou směřovány přímo do hlavní čističky průmyslových odpadních vod. Systém odsiřování spalin mokrou metodou (IMOS) bloků č. 4-6 byl spuštěn roku 2016. V tomto systému je použit druhý stupeň odsiřování spalin, kde se k proplachování plynů zbavených prachu používá suspenze uhličitanu vápenatého. K prvnímu stupni odsiřování spalin dochází v důsledku technologie fluidního spalování ve fluidních kotlích (na rozdíl od nového energetického bloku, kde bude použit práškový kotel a k odsiřování spalin bude docházet kompletně v navrhovaném systému odsiřování spalin bloku č. 7, což si vyžádá použití dalšího stupně očištění odpadních vod pocházejících z tohoto systému). Do stávající průmyslové a dešťové kanalizace ze systému IMOS bloků č. 4-6 je odváděna pouze malá část vznikajících odpadních vod; zbývající část je vracena do technologického procesu systému IMOS nebo je využita ke zkrápění popela z topeniště. Použitý systém čištění odpadních vod ze systému IMOS bloků č. 4-6 - tj. stávající čistička průmyslových odpadních vod je dostačující k odstranění nečistot z odpadních vod. Záležitost, která se týká kvality odpadních vod vypouštěných do řeky Miedzianky (např. odpadních vod ze systému IMOS bloků č. 4-6) byla posuzována v rámci řízení o vydání integrovaného povolení č. PZ 220/2014, v němž orgán uznal, že budou dodrženy podmínky vypouštění odpadních vod do povrchových vod a že budou splněny požadavky vyplývající z polského vodohospodářského zákona. Periodické testy kvality odpadních vod vypouštěných do

54

řeky Miedzianky výstupem kolektoru B prováděné provozovatelem zařízení zároveň prokazují, že jsou splněny podmínky stanovené v integrovaném povolení.

Předložená žádost splňuje požadavky stanovené v čl. 184 a čl. 208 polského zákona o ochraně

životního prostředí. Po analýze žádosti lze konstatovat, že zařízení splňuje podmínky nezbytné k udělení

integrovaného povolení. Technická a technologická řešení použitá v zařízení je potřeba uznat za taková, která splňují

nejlepší dostupné techniky (BAT) uvedené v referenčním dokumentu z července 2006, určeného pro velká spalovací zařízení (Large Combustion Plants).

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhoduji, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat k polskému ministru životního prostředí prostřednictvím maršálka Dolnoslezského vojvodství (Odbor životního prostředí, ul. Walońska 3-5, 50-413 Wrocław, Polsko), ve lhůtě 14 dní od data jeho doručení.

Adresáti: 1. Piotr Frąszczak /zplnomocněný zástupce společnosti PGE GiEK S.A./

Pracoviště Elektrárna Turów. ul. Młodych Energetyków 12, 59-916 Bogatynia.

2. Nadace Frank Bold ul. Bandurskiego 22/4, 31-515 Kraków, Polsko

3. DOW-S - aa

Na vědomí: 1. Ministr životního prostředí E-mail: [email protected] 2. Inspektor ochrany životního prostředí Dolnoslezského vojvodství ul. Paprotna 14, 51-117 Wrocław, Polsko

Byl předložen doklad o zaplacení správního poplatku za vydání tohoto rozhodnutí ve výši 1005,50 PLN.

Date post:	21-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ROZHODNUTÍ č. PZ 220.3/2017 · množství energie dodávané s palivem za jednotku času bude...

Documents