Zásahy PČR na Šumavě byly podle soudu protizákonné.
25
57 466/2011-102 CESKA REPUBLIKA ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY Krajs\i soud v Plzni rozhodl v sen6td sloZen6m z piedsedy sen6tu JUDI. Zdeika Pivoiky a soudct Mgr. Miroslar,y Ka3pirkov6 a Mgr. Alexandra Krysla, v pr6vni vdci navrhovatele RNDr. Mojmira VlaSina, bytem Brno, Drozdi 7, zastoupen6ho Zvanort Candigliota,bytem Bieclav, Lerolinova 15, proti odpurci Policii iR, Krajsk6mu ieditelstvi policie Plzeisk6ho kraje, se sidlem Plzei, N6draZni 2, o nrimitk{ch Zalobce proti rozpu5t6ni shromriZddni konan6ho ode dne 25.7.2011 nejpozdEji do dne 12.8.2011 v oblasti Ptaiiho potoka v Nrirodnim parku So-ata, takto: Shromdid6ni, konan6 ode dne 25.7.2011 nejpozddji do dne 12.8.2011 v oblasti Ptaiiho potoka v Ndrodnim parku Sumava, n e b y I o rozpu5t6no v souladu se zdkonem. il. Nrivrh se v ifsti, ve kter6 se navrhovatel domrihal luloi,eni zirkazu odprirci pokradovat v poruSov{ni navrhovatelova prdva pokojn6 se shromaZd'ovat, odmit6. IIII. Ledng z riiastnikri n e m 6 pr:ivo na nfhradu nikladri iizeni, Odrivodndni . Navrhovatel se n6mitkami dom5hal,aby soudrozhodl, Ze shromaZd6ni konan6ode dne 25.7.20).1v N6rodnim parku Sumava nebylo rozpu3tdnov souladu se z6konem, a uloZeni z6kazuodpirci pokadovat v poru5ovdni navrhovatelova pr6va pokojn6 se shromaZd'ovat.
Transcript
57 466/2011-102
CESKA REPUBLIKA
ROZSUDEKJMENEM REPUBLIKY
Krajs\i soud v Plzni rozhodl v sen6td sloZen6m z piedsedy sen6tu JUDI. ZdeikaPivoiky a soudct Mgr. Miroslar,y Ka3pirkov6 a Mgr. Alexandra Krysla, v pr6vni vdcinavrhovatele RNDr. Mojmira VlaSina, bytem Brno, Drozdi 7, zastoupen6ho ZvanortCandigliota, bytem Bieclav, Lerolinova 15, proti odpurci Policii iR, Krajsk6mu ieditelstvipolicie Plzeisk6ho kraje, se sidlem Plzei, N6draZni 2, o nrimitk{ch Zalobce protirozpu5t6ni shromriZddni konan6ho ode dne 25.7.2011 nejpozdEji do dne 12.8.2011v oblasti Ptaiiho potoka v Nrirodnim parku So-ata,
t a k t o :
Shromdid6ni, konan6 ode dne 25.7.2011 nejpozddji do dne 12.8.2011 v oblastiPtaiiho potoka v Ndrodnim parku Sumava, n e b y I o rozpu5t6no v souladu sezdkonem.
il. Nrivrh se v ifsti, ve kter6 se navrhovatel domrihal luloi,eni zirkazu odprircipokradovat v poruSov{ni navrhovatelova prdva pokojn6 se shromaZd'ovat,o d m i t 6 .
IIII. Ledng z riiastnikri n e m 6 pr:ivo na nfhradu nikladri iizeni,
O d r i v o d n d n i
. Navrhovatel se n6mitkami dom5hal, aby soud rozhodl, Ze shromaZd6ni konan6 ode dne25.7.20).1 v N6rodnim parku Sumava nebylo rozpu3tdno v souladu se z6konem, a uloZeniz6kazu odpirci pokadovat v poru5ovdni navrhovatelova pr6va pokojn6 se shromaZd'ovat.
pokradoviini 5'�r A 66/2011
Navrhovatel v n6mitk6ch uvedl, Ze se dne 14.7.2011 dozv6d6l o tom, Ze v oblastiPtadiho potoka v Niirodnim parku Sumava dochdzi k neleg6lnimu kiiceni. Dne 15.1 .2011navrhovatel spolu se zn6mymi dorazili do tdto lokality a zjistili, Le je zde opravdu vykiiceno97 stromri, a to aniZ by k tomu bylo vyd6no zdkonem ryZadovan6 povoleni. Od tohoto dnevznikla spontdnni blok6da. Nicmdnd ai do 25.1 .2011 nikdo nepii5el pokradovat v k6ceni,tudiZ nedoSlo k Ziidn6mu konfliktu. Mezitim Zalobce podal na Policii CR v KaSpersklfchHor6ch podndt k zah6jeni Setieni neleg6lni tEZby v N6rodnim parku Sumava, podndtndkolikr6t doplioval a byl tak6 podat na sluZebnd k tomuto podndtu rysvdtleni. Od 25.7 .2011v3ak zadala neziikonn6 t6Zba pokradovat za piitomnosti Policie CR. strriZct Ndrodniho parkuSumava a dievorubcfi. Policie iR udastniky blokridy za pomoci hmatri a chvati vyvlddla zprostoru tdLby a hromadnd je dopravovala na sluZebnu do Ka5perskfch Hor. Blokddapoktadovala i n6sledujici dny a pokraduj e dosud. Policie opdtovnd zasahuj e proti irdastniktmblok6dy. Naopak policie nijak nezasiihla vridi osob6m, kter6 se tdZbou bez patiidnlich povoleniv chr6n6n6 lokalitd dopou3tdly protiprrivniho jedn6ni, pravd6podobnd trestndho dinu protiZivotnimu prostiedi, ani vridi osob6m, kter6 tuto tdZbu naiidily. Navrhovatel konstatoval, Zesmyslem blokridy je snaZit se zabr6nit poikozov6ni chr6n6nd piirodni lokality, upozomit naporu3ov6ni zdkona a na z hlediska ochrany piirody nesmyslnost postupu spr6r.y narodnihoparku (dle nazoru vddct je k6ceni v tdto lokalitd naprosto nesmysln6, nepovede k zastaveniktrovcovd gradace, ale naopak k devastaci piedm6tnd lokality) a vzbudit pozomost m6dii.V dristi n6mitek oznaden6 ,,Nez6konnost k6ceni" navrhovatel uved1, Ze lokalita Ptadi potok jev reZimu zikona t,. 114/1992 Sb., o ochrand piirody a krajiny. Jak6koliv z6sahy ryZadujiciintenzivni technologie - zejm6na prostiedky a-dinnosti, jeZ nohou zpfiscbit podstatn6 zmdny vbiologick6 rozmanitosti, struktuie a funkci ekosystdmri anebo nevratnd poSkozovat pridnipovrch - jsou v nich z6konem zakaziny. V piipadd nezbltnosti se mohou takovd zrisahyuskutednit pouze po uddleni vlijimek org6nem ochrany piirody ($ 22 odst. 1 z6kona d.28911995 Sb., z6kon o lesich (dri1e jen ,,lesni z6kon"). Vdan6m piipadd by podminkou kricenibyla qfjimka z :uiiti tntenzivnich technologii, r.ljimka ze zisahfi v rizemi, kde Ziji chrrindniZivodichov6, a rovndZ posouzeni dopadfl na Zivotni prostiedi v oblasti Natura 2000. Na dandmfzemi se prokazatelnd nach|zi iada zv165t' chranEnjch druhri Zivodichri - datlik tiiprstlf (silndohroZeny), slfc rousn;i (siln6 ohroZenli), kuliSek nejmen3i (silnd ohroZenlf) a tetiev hluiec(kriticky ohroZenli). V lokalite Smrdina Ceskii inspekce Zivotniho prostiedi zakdzala ru3ivoudinnost s ohledem na tetieva aL do 31,.7.2011. V lokalitd Ptadi potok se vSak kdceloprokazatelnd jiL od 12. do 14.7201I a potom od 25.7.2011 aZ dosud. Nutnost vlij imek
ryplyvit z $ 56 z6kona o ochrand piirody a kraj iny i z usneseni Ministerstva Zivotnihoprostiedi ze dne 13.4.2011. Podminkou k povoleni kdceni na rizemi Natura 2000 (ptadioblasti) je stanovisko org6nu ochrany piirody, Ze dinnost nepiedstavuj e negativni vliv napiedmdt ochrany Natura 2000. Toto posuzoviini musi probdhnout na z6kladd smdrnice RadyEvropskd tnie 92/431EHS, dl6nek 6, odst. 3, o ochrand piirodnich stanovi3t', volnd ZijicichZivodicht a plan€ rostoucich rostlin. Vykdceni velkdho mnoZstvi stromri nepochybn6 spadiimezi tyto plany a projekty, nebot' se mtZe negativn6 odrazit na chrdnene oblasti. Zddnd zuvedenlich vyjimek ve spr6vnim iizeni uddlena nebyla, proto je pouZiti intenzivnichtechnologii (kriceni, iez6ni, odkoriovdni, dvacet dievorubct na iedn6 lokalit6) v t6to oblastiprotipr6vni. TEmito technologiemi byla vltvoiena a nad6le se vl.tvaii iada holin a pii k6cenise nejen likviduje zmlazen| a1e nidi se populace kriticky ohroZen6ho bradridka srdditdho.Mimoto se poSkozuje ptdni povrch. V d6sti n6mitek oznaden6 ,,Pr6vni posouzeni
s'7 A 6612011.pokradov6ni
shromaZd6ni" nawhovatel uvedl, Ze udasti na blok6dd Zalobce vyuZil sv6ho zdkladniho
politick6ho pr6va se pokojnd shromaZd ovat, nebot' tim vyuZival v souladu s $ 1 odst' 2
zdkona d. 84/1990 Sb., o pravu shromazd'ovacim, svobody projevu spolu.s, dal5imi,osobamL' a
tokonkr6tn6vyj6dienimn",ot't'tu'usnez6korurjmk6cenimvchr6ndn6piirodnilokalitED6letouto ridasti vyuZil sv6ho p'auu nu odpor a obdanskou neposlu5nost zaruden6ho
'v dl 23
Listiny z6kladnich prav a ,',ot'oO, n"toi z drivodu kajni nouze a nedinnosti stftnich org6nfi
nemdl jinou moZnost, jak se pokusit zabtinit.nezdkonn6mu k6ceni a vzniku nen6watn6 fjmy
policie eR doslo k rozpust6ni shrom6zddni tim, Ze by1 proveden policejni z6krok- sm6iujici k
rozpu5t6ni shrom6Zddni, u to oAuuaCniln ridastniki shrom6Zddni z mista shrom6Zddni' aniZ by
;5;i ilr; byly splndny z6kom6 podminky_ pr6vo.se shromaZd'ovat je z6kladni 1idsk6 pravo
chr6ndn6 Listinou ,at ua*cn prav a svobod, ale tak6 Mezin6rodnim paktem o obdanskj'ch a
p"ii*ty,J pt*."h u "vtoprkJu Umluvou o ochrand lidskfch prdv a z6kladnich svobod' Toto
politickd pr6vo mriZe Uyt omez"no pouze z6konem' jdeJi o opatieni nezbyn6 v demokratick6
spolednosti nezbltna pro och;; pr6v a svobod arufty"tr' ochranu veiejn6ho poi6dku' zdravi'
mravnosti nebo pro bezpeanost slatu Omezovat toto prAvo je tedy moZnd pou-ze tstavnc
konformnim zprisobem a v souladu s dalsimi ristavnd zarudenlfmi principy. Navrhovatel
konstatoval, Ze tlto principy nebyly respektovany' V prvni iad6 neni ziejm6' v dem mohla
spodivat ona nezb]'tnost u aJ-omuti"te ipolednosti a o jakou ochranu prdv a svobod druhich
dijak6hoveiejn6ho'a:*u,".'"onrojednatvzhledem.kzcelanendsilndmuprojevuudastnikriakce a vzhiedem ke stuteenosti, ze ke k6ceni v chr6n6n6 lokalitd neexistuje platn6 vfjimka a
dochizi v rozporu s ,ra,o,f t*p"'t'i k jejimu po5kozov6ni' aniZ by to bylo piedem i6dnd
odbornd posouzeno a schv6leno'
Odpurce ve l1j iidieni k n6mitk6m vznesl jednak procesni namitky' jednak se lryi 6diil
k vdci sam6. V rovine pro".rJoap*.e namitl n"dortut"k sv6, pasivni legitimace a opoZddnost
n6mitelr.odpurceut"to,o..ui,to.tilronstatoval,ZePolicieCesk6republikynenipr6vnickouosobouaz6konji,'epriz,'avaa,'izpfrsobilostbfirdastnikemiizenipiedsoudem.Zptsobilostmit pr6va a povinnosti, latoZ i zpfi:obilost bf irdastnikem iizeni' m6 ve vdcech lfkajicich se-p.iiii.
e"rie republiky ,t,it, l. c..u ,"p,rbliku (viz. napi. stanovisko pl6na. Nejvvssiho
soudu d. 2/1gg6, publikou*i u" Sbirce soudnich rozhodnuti a stanovisek vyd6van6
Ne jvySs imsoudempod . . l | 119g7) .Pod leus tanoven iz i kona t .2 lg l2000Sb . ,oma je tkuCeskd republiky a jejim r'ystupovlni v pr6vnich vztazich' jedn6 jm6nem st6tu piislu5nii
Sb., o policii ceste repuuiiky, a vyhl65ky Ministerstva vnitra d. 40712009 Sb., o stanoveni
n6zvt,sidelairzemnichobvodnkrajs$ichieditelstvi--Pol icieCesk6republiky,kevznikuorganizadni slozky statu I rrujsketro ieditelstvi policie Plzeisk6ho kraje. Pokud tedy
navrhovatel ve sv6m pod6ni oznadil jako odpfirce Policii iR' Krajsk6 ieditelstvi P'R
namital, Ze podle ,rrtu.ot "ni 5 i: 'atonu o Pr61u thromaZd'ovacim mfiZe svolavatel nebo
udastnik shrom6Zddni proti 'ozpusteni shrom6Zd6ni podat do 15 dnfr nAmitky u soudu'
V z6kond o pr6vu .tuomazd,ova"im stanoven6 thirta 15 dnt piedstavuje r'Yjimku z iinak
obecnd stanoven6 2 mdsidni ihtrty k poaani Zalob poclle soudniho iSdu spr6vniho. Pokud
svolavatel di irdastnik rozpustdn6iro shrom6Zddni tuto lhritu zme3k6, spravni soud se jeho
pokradovAni 5"1 A 66/2011
nd,vrhem na zahi4eni iizeni (n6mitkami) nemriZe pro opoZddnost zabytat, prodeZ by je mEls poukazem na ustanoveni $ 46 odst. 1 pism. b) z6kona d. 15012002 Sb., soudni i6d spr6vni(d6le jen,,s.i.s.") obligatorn6 odmitnout. Zmeikfni t6to thfity totiZ nemriZe byt spr6vnim
soudem z Z6dn6ho dirvodu prominuto, jak je vyslovnd uvedeno v kogentnim ustanoveni $ 72
odst. 4 s.i.s. Pokud se navrhovatel dom6h6 vyd6ni rozhodnuti, kterim by soud konstatoval, Ze
shrom6ZdEni konan6 dne 25.1.2011 nebylo rozpuStdno v souladu se z6konem, pak muselpodat n6mitky nejpozddj i dne 9.8.2011. Pokud je podalaZdne12.8.2011,podal jeopoZdEne.
K v6ci samd odpurce uvedl, Le v otiuce leg6lnosti t6Zby se LAdn! z kompetentnich
organri nikdy neryslovil v tom smyslu, Ze by tato tdZba byla nelegdlni. Odprirce poukazal na
Protokol o kontrolnim zjistdni k piipadu t. 1110920 Cesk6 inspekce Zivotniho prostiedi,
Oblastniho inspektor6tu Cesk6 Bud6jovice ze dne 2L7.2011, ve kter6m je konstatov6no, Ze
etZf po provedeni mistniho Setieni nebude zahalovat iizeni o omezeni nebo z6kazu dinnostiv oblasti Ptadiho potoka a Ze podle nazortt C|LP neni v tomto obdobi a v tdto lokalitd nutnii
vlij imka z ustanoveni $ 50 z6kona o ochrand piirody a kajiny. Opakovun|Ivtzeni o ridajnd
neleg6lnosti tdZby nejsou nidim vic, neZ subjektivnim n6zorem navrhovatele. Ostatnd i podfni
navrhovatele udindn6 na Obvodni odddleni Policie CR KaSperskd Hory, tlkaj ici se podezieni
na nelegalni teZbu v Narodnim parku Sumava. bylo pol icejnim orgdnem Oddelenimhospodaiskd kriminality SKPV UO Klatorry ukondeno dne 29.7.2011, jelikoZ policejni org6npo shrom6Zddni listinnyy'ch materi6hi souvisejicich s v6ci a po jejich ryhodnoceni dosp61 k
zdvEru,2e nebyly zji5tdny Z6dnd skutednosti, kterd by opraviovaly k postupu dle $ 158 odst. 3
trestniho i6du, tedy k lyd6ni ZLznamtt o zahtileni piipravn6ho trestniho iizeni. O t6to
skutednosti byl navrhovatel r,yrozum6n. Odprirce d61e uvedl, Ze dnem 75.'l .2071 zadalaprobihat blokdda aktivisti v Ndrodnim parku Sumava v oblasti Ptadiho potoka. Podle e-
mailov6ho sd6leni Ing. Antonina Schuberla, starosty obce Modrava, v jejimZ katastrdlnim
rizemi blok6da probihala, nebylo od dala 14.1.2011 do i2.82011 Zddnym subjektem
nahl6Seno konSni jak6hokoliv shromaZddni. S ohledem na toto sddleni se v dan6m piipadd
nemohlo jednat o ohldsend shromiiZddni. O piedmdtn6 blokridd aktivistt je tedy moin6
uvaZovat maxim6lnd pouze jako o spont6nnim shromiiZd6ni. K povaze spont6nniho
shrom6Zddni odprirce uvedl, Le zttkon o pr6vu shromaZd'ovacim reguluje rovnEL tzv.
spont5nni shromaZddni, tedy takov6, kterri nebyla niklim svol6na. Tento typ shrom6Zddni neni
v desk6m pr6vnim iridu nikde definoviin a rovnbL i judikatura se touto problematikou dosud
bliLe nezabfvala. Proto je nepochybnd zajimav! a piinosni viklad pojmu spont6nni
shromrlZddni, jenZ byl udin6n Spolkor,^jm fstavnim soudem Ndmecka v ndlezu BVerfGE 69,
315 tykajici se piipadu Brokdorf (1 BvR 233, 341/81). Tento soud vyloZil pojem spontdnni
shromaZddni jako shromriZddni, kterd se qtvoii bez jak6koliv piipraiy k urdit6mu okamZiku,
tedy bez piedchoziho poiadatele (svolavatele) z momentdlniho okamZit6ho podn6tu (komentii
C.H.Beck). Z povahy spontiinnich shrom6Zd6ni r'rypljvti, Ze se na nd mohou vztahovat pouze
n6kter6 ustanoveni zfkona o shromaZd'ov6ni. Tato shromdZddni musi slouzit k tdelu
spodivajicimu ve q'uZiviini svobody projeru a dal3ich fstavnich pr6v a svobod, kljmdnd
informaci a niuori a k udasti na ieieni veiejnych a jinlfch spolednfch z6le2itosti ryjSdienimpostojir a stanovisek. Rozpustit takovSto shrom6Zd6ni je moZno z drivodir a zptsobem
stanovenym zfkonem. Odptrce konstatoval, Ze byl dopisem Sprdr,y narodniho parku a
chr6n6n6 krajinn6 oblasti Sumava ze dne 22.7.2011 poZddrin o zaji5tdni poi6dku a ochrany
Livota a zdravi. Konkr6tnd Sprava NP a CHKO sumava poZadala odptrce o zajistdni poi6dku
pokradovani 51 A 6612011
a ochrany LivoIa a zdravi v dtrsledku pohybu a pobytu osob brdnicich uskutediovani
lesnickych zasahrh proti kalamitnim Skridctm v lesich na uzemi NP Sumava a k zajistdni
r-jkonu piedbdZn6ho opatieni Okresniho soudu Klator'y ze dne 22.'7 '2001, sp. zn. 1-5 Nc
opatieni k provedeni bezpednostniho opatieni Policie cR v oblasti Ptadiho potoka. Na
zakladd tohoto opatieni byl v uveden6 lokalitd posilen vj'kon sluZby Policie cR' tj' nasazeni
piisluSnici Policie dR k zaji5t6ni veiejndho poi6dku a ochfany Livota a zdravi. Dennd bylo do
tohoto bezpednostniho opatieni nasazeno piibliZnd 50 policistri. Jednalo se o policisty
poi6dkov6 sluZby, antikonfliktniho tfmu, policisty prov6ddjici dokumentaci dinnosti policie a
policisty odbor-u cizineck6 policie. Konkrdtnd dne 25.7.2011. bylo v piedmdtn6 lokalitE
nasazeno 46 policistt. ukolem policie nebylo zablivat se sporem o zprisobu likvidace Sktdce
porostu mezi aktivisty a NP Sumava, ani zabrinit projevrim nesouhlasu s asanadni tdZbou, ale
zajistit ochranu Livota a zdravi osob, sledovat dodrZov6ni z6konnosti a zasahovat proti
osob6m dopoust6jicim se protipr6vniho jednSni. Dne 25.1.2011 na Z6dost pracovnikri NP
su-u,ru zadali policist6 zasahovat proti osob6m dopoustdjicim se protipr6vniho jedn6ni v
piedm6tn6 1okalit6. Piestoze je na celdm fzemi NP Sumava zak6z6no t6boieni mimo
vyhrazen6 mista, poiidani a organizov6ni hromadnj'ch veiejnlich akci mimo mista vyhrazenii
se souhlasem organu ochrany piirody a zak6z6n vstup mimo znadend stezky, aktivist6 zde
vstupovali do lesa a na jednotliv6 stanovi5td, kde se prov6ddla asanaini tdZba, manipulace
nebo doprava dieva i piesto, ze tyto prostory byly i6dnd oznadeny piiskou a cedulemi s n6pisy
,,Zakaz vstlpu". V tdchto prostorech se udastnici blok6dy zdrLovali neoprdvndnd a branili tak
v pr6ci t6Zaifim, a to i pies vizry zamestnancir NP Sumava a piislu5niki Policie CR, aby
ryznadenf prostor opustili. Timto jedn6nim se fdastnici blokridy dopouStdli piestupku dle
ustanoveni $ 53 odst. 1 pism. i) lesniho zdkona. K z6krokim proti jednotlivctm
dopou3tdjicim se piestupkri dochrizelo tepwe po mam6 vfzvd pracor'nikt NP Sumava,
n6sledn6 neirsp6sn6 intervenci policejniho antikonfliktniho timu a po da15i mam6 r"-izvd
piislusnikt Policie cR. Tyto vlfzvy byly sm6iov6ny k dobrovoln6mu opuStdni urdendho
prostoru, kde probihala asanadni tdZba. Cirurost policie nebyla smdiov6na k potladeni prdvjednotlivcfi, ale k eliminaci jejich protipr6vniho jedn6ni. Taktika fdastnikri blokridy se
postupnE mdnila; od podatedniho vnik6ni do tdZebniho prostoru, pies poutdni ke stromrim
iet6zy, kovov,-foni trubkami nebo iemeny s karabinami, po uvazovSni se v korun6ch stromfi za
r1'uZiti sedacich postrojri, lan a dalSiho lezeckdho rybaveni a blok6dy piistupovd cesty.
Odptrce diile uvedl, Ze se v Z6dn6m piipad6 ze strany Policie CR nemohlo j ednat ani
nejednalo o rozpustdni, di rozpoustdni jakdhokoli shrom6Zd6ni, ale pouze o zakroky vtdijednotlir"jm osob6m, kterd se dopoustdly protipravniho jednani. Protipr6vni jedn6ni
konkr6tnich osob pak d6le iesilo obvodni odddleni Policie cR Ka5persk6 Hory, kter6 veiker6
pisemnosti z data 25.1 .2011 evidovalo pod jednim dislem jednacim (d j. KRPP-6225 1-27lPk-
2011-030413). Piedmdtnjr spisorj materidl byl dne 3.8.2011 ukonden tim, Ze M6stsk6mu
uiadu v Susici bylo pieddno ozn6meni piestupku na uveden6 osoby. K zajistdni objektivity
postupu Policie cR byli na mistd piitomni t6Z pracovnici Tnspekce Policie cR a odboru
vnitini kontroly Krajsk6ho ieditelstvi policie Plzeisk6ho kraje. Na organizaci dinnosti
pokradov6ni 57 A 66/20t .
nasazenfch policistri se metodicky podileli t6Z pracovnici Policejniho prezidta. JelikoZ se vlokalitd pohybovaly i osoby s ddtmi a mladistvi, byli na mistd i pracovnici org6nu soci6ln6priivni ochrany ddti. Na mist6 byl t6Z piitomen pracovnik Oblastniho inspektor6tu bezpednostiprdce. Dne 2.8.2011 byl v souladu s ustanovenim $ 2 z6kona d.21312008 Sb. a Zinaznehopokynu Policejniho prezidenta d,. 10/2009, o zaji3t'ov6ni vnitilliho poiridku a bezpednosti,rydiin Rozkaz ieditele Krajsk6ho ieditelstvi policie Plzeisk6ho kraj e d. 11812011, k provedenibezpednostniho opatieni. Cel6 bezpednostni opatieni pak bylo ukondeno dne 12.8.2011. Vpiipadd blok6dy se jednalo o profesion6lnd organizovanou dinnost zfdastn6nlich aktivistt. Stimto ndzorem Zalovan6 ostatn6 koresponduje i dlanek Antonina Viktory, kterli r,ySel dne5.8.2011 v MF Dnes pod n6zvem: ..Sumava: policie bije lidi, Duha obeSla zakaz". Autor vtomto dl6nku mimo jin6 uv6di: ,,Protest zah6jilo Hnuti Duha. Klatovsklf soud mu v3akorganizovdni blok6dy zakizal. Aktivist6 z Duhy rozhodnuti soudu obeili tim, Ze akciprohl6sili za spont6nni obdanslo.f protest. Blok6da je nicmdnE d6l velmi dobie organizoviina.Aktivistd kaZdli veder domlouvaji postup na tajnfch porad6ch, pomrihaj i jim pr6vnicispolupracujici s Duhou". V dal3im dlinku z tdhoZ dne, kteri taktdZ uveiejnila MF Dnes akteqi se jmenoval ,,Boj o brouka: den v kfiZi blok6dnika" pak autor popisuje, j akfm zprisobemse fdastnici blok6dy domlouvali na konkr6tnich postupech pii blok6d6. Odprirce k tomuuvedl, Ze na piedmdtnou blokridu aktivistri nelze v L|dnem piipad6 pohliZet ani jako naspont6nni shromaZddni podle ziikona o pr6vu shromaZd'ovacim. Ostatnd i sami fdastniciblokridy opakovand nejen na mistd blok6dy, ale i v m6diich deklarovali, Ze se nejedn6 ospolednf protest, akci di shromaZddni, ale pouze o protest jednotlivcri.
V dopln6ni n6mitek navrhovatel v erisri oznaaend ,,Upiesndni k nelegrilnosti tdZbydieva prov6d6nd v lokalitE Ptadi potok", uvedl, Ze argumentem uvdddnj'rn Sprrivou NPSumava k odrivodndni z6konnosti tdZby v lokalitd Ptadi potok je napliov6ni povinnostir'ypljvajicich pro vlastnika lesa z $ 32 odst. 1 lesniho zSkona v souvislosti s vfskltemljkoZrouta smrkovdho (krirovce). Na rizemi nrirodnich parkt se nicm6nd vztahuje I 22 odst. 1zitkona o ochrand piirody a kraj iny, podle ndjZ ustanoveni o z6sazich proti Skridcfim a opiipadech mimoiridnlich okolnosti a nepiedvidanych Skod lze pouZit jen se souhlasem a vrozsahu stanoven6m orgdnem ochrany piirody. Mezi tato ustanoveni $ 32 odst. 1 lesnihozdkona nepochybnd patii. Souhlas podle $ 22 zhkona o ochrand piirody a kraj iny k provedeniz6sahu v lokalitd Ptadi potok viak nebyl rydrin. Klidovou roli zde hraje rozhodnutiMinisterstva Zivotniho prostiedi ze dne 5.3.2007, dj. 18517/ENY 106-9721620106, kter6,prvnim r jrokem nahradilo d6st vliroku rozhodnuti Spr6ly NP a CHKO Sumava dj. 51-VV1078/98 v n6sledujicim zndni: ,,Podle $ 22 odst. I se uddluje souhlas k pouiiti ustanoveni$ 32 odst. 6, 9 a 10 zdkona o lesich v rozsahu vyhldilqt i. 101/1996Sb.,styjimkou$ltdtovyhldilE, pro idst zemi II. z6ny ochrany piirody NP Sumava. vymezend porostnfmiskupinami uvedenlmi v pi oze i. I , kterd je ned nou souidst[ tohoto rozhodnutl, orientaini agraJiclqt vyznaiend r piiloze i. 3 tohoto rozhodnut[ modrou barvou a piesnd vymezend naobrysovd porostnf mapd, kterd je souidsti spisu, a je rovndi uloiena na Sprdvd (ddle jen reiimA), k zdsahftm proti hmyzfm ikfidcfim (kfirovc m a klikorohu borovdmu) a k zdsahi.tm vpiipadech vzniku mimoiddnlch okolnostf a nepiedvidanj,ch ikod (napi. vdtrnd a sndhovdkalctmily, piemnoienf hmyzich ikudcil) s tdmito podmlnkami: ... Platnost tohoto vjroku 1eomezena do 31. 12. 2007". Oblast, kde se konalo shromaZddni ve form6 blok6dy se nachiizijiZnd od cesty znadend deruenou turistickou znadkou, kter6 vede mezi blivalou iernohorskou
pokradov6ni s'7 A 66/2011
nidrLi. a rozcestim Modravskf potok - mos1. Podle piilohy ke zmin6ndmu rozhodnutiMinisterstva Zivotniho prostiedi se tato lokalita nachiv-i v reZimu A, kde nebyl vyd6n souhlas
k pouZiv6ni Q 32 odst. 1,2 a3 a $ 33 odst. i lesniho z6kona, piidemZ jak z tohoto rozhodnuti
vyp11iv6, od 1.1.2008 zde neni uddlen souhlas ani pro pouZiv6ni $ 32 odst. 6, 9 a 10 tdhoZ
zrikona (podobn6 i v piipad6 ustanoveni ryhl63ky d. 101/1996 Sb.). Vlastnik tedy nemiipovimost s ohledem na absenci souhlasu podle $ 22 ziikona o ochranE piirody a krajinyprov6ddt zde opatieni proti kdrovci. Navrhovatel konstatoval, Ze je tieba zd&taznit, Ze cilemrozhodnuti Ministerstva Zivotniho prostiedi ze dne 5.3.2007,jak r.yp1iv6 i z jeho odrivodndni,
bylo zmdnit rozhodnuti Spr6vy NP a CHKO Sumava takovjm zpflsobem, aby se zamezilo
5irok6 aplikaci ustanoveni lesniho zdkona, kter6 v praxi piedstavovala ohroZeni di
poSkozovdni piedmdtt ochrany piirody na fzemi NP Sumava. Od 25.7 .2011' doch6zelo v
iokalitd Ptadi potok na UP Modrava ve druh6 z6nd ochrany piirody NP Sumava a v okoliprvni z6ny ochrany piirody d. 61 k prov6ddni tdZeb, kter6 vedly k ryk6ceni 32 ha lesa, bylo
tak na tomto mistE znideno vice neL 10 Vo :iLzemi cennich podm6denich smrdin, coL vyplyva zprovedenych mdieni. Odbomici navic analjzou poraZenlich stromri zjistili, Ze na ndkterych
mistech byla zhruba pdtina z nich zcela zdrav6. Piedstavitel6 sprriry NP piitom piipou5tdji, Ze
aZ polovina pok6cenfch stromt bude z lesa odvezena a n6slednd zobchodov6na. Ukdzalo se
tak, Ze skutednli ridel masivniho k6ceni v t6to lokalitd byl zcela jiny, neZ deklarovanf boj proti
kurovci. Uvedenj z6sah tim zpfisobil podstatnou zmdnu ve struktuie a funkci ekosyst6mu di vbiologick6 rozmanitosti. I v piipad6, Ze by byla asanovand hmota ponech6na k zetleni, coZnebyla, byly by vlisledkem zapodatjch zisaht plochy s nahromaddnymi odkorn6nfmi kmeny(dievosklad) a piipadnd rozptllen6 nastojato oloupand stromy (m6jky). Tato oblast z6roveiipatii k misttm s vyskytem zvl63td chr6n6nfch druhi Zivodichri jako je napi. tetiev hlu5ec(Tetrao urogallus), datlik tiiprstlf (Picoides tridactylus), kuli3ek nejmenSi (Glaucidiumasserinum), s;ic rousnj (Aegolius funereus), di kos horskf (Turdus torquatus). N6kter6 ztdchto druhri poLivaji ochrany t6Z podle Sm6rnice Evropskdho parlamentu a Rady e.200911471F,5 ze dne 30.11.2009, o ochrand volnd Zijicich ptrikfi. Piedeviim pro kritickyohroZendho tetieva hlu5ce piedstavoval uvedenli z6sah zejmlna v t6to dob6, kdy dochazi kvyvAddni jeho ml6d'at, tyznarnne ru5eni. Provedeni nevratn6ho ziisahu v podob6 lyk6cenindkolika tisic stromri mdni kvalitu biotopu uvedenych druhri, respektive povede k jeho
vdZndmu po5kozeni aZ upln6mu znideni na dan6 lokalitE. Proto neni moin6, zadil v tomtocenn6m irzemi k6cet bez qijimek ze zirkladnich ochrannych podminek n6rodniho parku(piedeviim Q 16 odst. 1 pism. a) podle d 43 odst. 3 a piipadn6 t6Z vij imky ze zikazut zvl63td,chrandnlich druhri podle $ 56 z6kona o ochran6 piirody a kraj iny a dodrZeni postupu podle $$45g, 45h a 45i tdhoZ zrikona, kterli je piedpokladem pro rydani vlj'Se uvedenych vyijimek).Jedn6 se zejmdna o stanovisko org6nu ochrany piirody, zda tento konkr6tni z6mdr nem6vyznamny negativni vliv na piedmdty ochrany evropsky v'-iznamn6 lokality nebo ptadi oblastipodle $ 45i ztrkona o ochranE piirody a krajiny. Na uvedenou dinnost je nutnd pohliZetjako naplan di projekt ve smyslu dl. 6 odst. 3 smdrnice 92l43lEHS. Proto je podminkou k piipadndmuud6leni v,fjimky podle z6kona o ochran6 piirody a krajiny stanovisko org6nu ochrany piirody,Ze dinnost nepiedstavuje negativni vliv na piedmdty ochrany evropsky v'-iznamn6 Iokality dipladi oblasti. ProtoZe u takov6ho z6sahu vzhledem k jeho rozsahu, intenzitd, zvoleniimprostiedkrim (znadnli hluk), dasov6mu obdobi, konkr6tni lokalitd atd. negativni vliv napiedmdty ochrany a priori nelze vyloudit, bude nutn6 postupovat v souladu s $ 45i odst. 2
z6kona o ochran6 piirody a krajiny, kter'-i mimo jin6 uk16d6 povinnost prov6st posouzeni
pokradov6ni s7 A 66/20t \
postupem podle z6kona d. 100/2001 Sb., o posuzovdni vlivri na Zivotni prostiedi. Na dodrZenipopsan6ho postupu - ziskfni vyij imek podle zrikona o ochranE piirody a krajiny a dodrZenipostupu urden6ho k ochrand evropsky r'"-iznamn6 lokality a ptadi oblasti - byla Spr6va NP aCHKO Sumava upozorndna usnesenim Ministerstva Zivotniho prostiedi ze dne 13.4.2011, d, j.25240IENV/1 1 , 427 /640111L a rovndZ tiskovou zpt|vott Hnuti Duha s textem dopisu jejimuiediteli z 26.4.2011 a dopisem ze 1"4.6.2011. Uveden6 usneseni ministerstva postoupilo Z6dostSprdry NP a CHKO vdcnb piisluin6mu orgdnu ochrany piirody. Tato Z6dost byla podleinformaci navrhovatele kriitce pot6 yzata zpdt. Navrhovateli neni zn6mo, Ze by v soudasnddob6 byla ndkter6 z potiebnlfch v'jjimek rydiina. Podobnd i sddleni d. 9 publikovand vdubnov6m Vdstniku MZP upozoriuje, Ze i pii rydanfch souhlasech podle $ 22 zdkona oochrand piirody a krajiny je nutn6 dodrZovat zitkladni ochrann6 podminky nrirodnich parkri apro piipadn6 dinnosti, kterd by s nimi mohly blft v rozporu, ziskat qfjimku podle g 43 z6konao ochran6 piirody a kraj iny. Dal5im uv6d6nlfm divodem tdZby ve zmindnd lokalitd je tvrzeni,Le doch\zi k bezprostiednimu ohroZeni lesir ve vlastnictvi Mdsta Ka3perskd Hory, kterd majibit fdajnd vzdiileny pouze 1 km od mista, kde bylo brrinEno tdZbdm blok6dou. Tato lokalita seoviem nach6zi jiZnd od cesty znaden6 dervenou turistickou znadkou, kter6 vede mezi blivalouCernohorskou niLdrLi a rozcestim Modravskli potok - most. Misto, kde doslo k blok6dd td2by,je od nejbliZ5iho lesa ve vlastnictvi m6sta Kaiperskd Hory odd6leno minim6ln6 cca 2,5 kmSiroklim piismem, kde se nachazeji lesy ve vlastnictvi st6tu a kde blok6da neprobihala. Je tedyr.ysoce nepravddpodobn6, Ze by mohlo d,ochiaet k bezprostiednimu ohroZeni lestKaSperskly'ch Hor, pokud nebude tdZebni z6sah v oblasti Ptadiho potoka proveden. Navic bliZese k tdmto lesim nach6zi napi. i. z6na ochrany piirody demohorskj mod6l, kde se i podlestanoviska ministra Zivotniho prostiedi nemaj i protikrirovcovii opatieni konat a kde sebezzfsahov,-i reZim i skutednd dodrZuje. Skutednost, Ze na takovou vzdiilenost je pieletktrovce v mnoZstvi ohroZujicim lesni majetky rysoce nepravddpodobny a Le je mo2nepiipadnd aktivnimi protikrirovcovj'rni opatienimi v mnohem uZ5im p6smu toto rizikoeliminovat, potvrzuji piiklady dobr6 praxe ze zahtanidnich nrirodnich parkri, a1e napi. tak6judikatura nejr.ySSich soudri ve Svobodndm stetu Bavorsko. P6smo N6rodniho parkuBavorsky les s aktivnimi zrisahy proti ktrrovci 3irok6 500 m k ochrand soukromfch lesri mimon6rodni park pii soudasnjch technicklich moZnostech za dostatedn6 oznadil Bavorsklf spr6vnisoudni dvrir. V konk6tnim piipadd 5lo o lesy leZici v enkliivd ze v5ech stran obklopendnarodnim parkem. BliZe BAYERISCHER VERWALTLTNGSGEzuCHTSHOF. Urteil vom15. September 1999 9 N 91.2686. Publikoviino v N6tur und Recht. 2000, rod.22,d.5, s.218-284. K podobnfm zdvdrum doSel Bavorskly' ristavni soudni dvur v dobd, kdy se z6sahy protikrirovci prov6d6ji pii okraji NP Bavorskf les nejdastdji v Siice 500-1000 m. BAYERISCHERVERFASSUNGSGERICHTSHOF. Entscheidung vom 4. Miirz 2009 Az. Vl 11-VII-0. Jetieba nicm6n6 zdiraznit, Ze lesy mdsta KaSpersk6 Hory jsou st6le soud6sti narodniho parku,tudiZ i ony spadaji pod priivni reZim ochrany zvl65t6 chrandnlfch uzemi podle ziikona oochran6 piirody a kraj iny.
V reakci na doplndni nAmitek odpurce uvedl, Ze se nawhovatel v doplndni ndmitek vpodstatd pouze zab'lstit, ot6zkou legrilnosti di neleg6lnosti prov6dEn6 tdZby v lokalitd Ptadihopotoka. Odptrce konstatoval, Ze je piesv6dden, Ze tato otiizka neni piedm6tem sporu, jelikoZtim je pouze ot6zka z6konnosti z6kroku policistri vridi jednotlivjm ridastniktm blok6dy. Virdiirdastniktm blok6dy bylo ze strany piislu5nikri Policie CR zasahov6no z dtvodu, Ze se
pokradov6ni 51 A 66t20t l
dopoustdli piestupku dle ustanoveni $ 53 odst. 1 pism. i) lesniho ziikona. K z6krokim protijednotlivcirm dopouStdjicim se piestupkt (tj. jejich vyv6ddni a ryndseni z oznadendho
intervenci policejniho antikonfliktniho timu a po dal5i marnd qizvd piislu3nikir Policie iR,
tedy po neuposlechruti r"-izry policisty. Pokud by na tyto ziikroky policistfr bylo pohliZenojako na rozpuSt6ni shrom6Zddni, je nezbytn6 n6mitky odmitnout pro jejich opoZddnost.
Pii jedn6ni ridastnici setrvali na svych dosavadnich tvrzenich.
Navrhovatel k n6mitce odptrce o nedostatku jeho pasivni legitimace pii jedndni uvedl,
Ze zprisobilost urdit6 sloZky st6tu figurovat v majetkovlich vzlazich je odli5n6 od jeji
zptsobilosti nezdkonnd zasahovat do pr6v obdanrh. Navrhovatel v t6to souvislosti odkazal na
rozsudek Krajskdho soudu v BmE ze dne 22.6.201' 1, sp.zn. 30 Ca 8212009 ' ve kter6m bylajako Zalovan6 strana oznadeno Kraj sk6 ieditelstvi policie Jihomoravsk6ho kraje, piestoZe
Zaloba byla pod6na jako tzv. ndmitky proti rozpustdni shromiiZddni a nebylo uvedeno, proti
komu Zaloba smdiovala. To, zda r,yslovil di nelyslovil n6kter._i z kompetentnich orgiini, Ze
t6Zba byla neleg6lni, neni podstatn6. To je ot6zkou, kterou by m6l rryiesit tento soud jako tzv.
piedb6Znou ot6zku. vyZadovat k tomu, aby bylo moZn6 protestovat proti zjevn6 neziikonnosti(resp. protiirstavnosti) jako nutnou podminku piedchozi vysloveni t6to nez6konnosti ze strany
kompetentnich org6ntr, je v podstatd nonsense. Pokud by tuto nez6konnost i6dnd ie3ily st6tni
orginy, pak by nevznikla nutnost obdansk6 angaZovanosti v tdto v6ci. Naopak jen v piipadd,
kdy stdtni org6ny zjevnou nez6konnost piehliZi a neieSi, citi diist obdani nutnost zakrodit ve
veiejndm zilmtt z drivodu ochrany. zAkonem chr6ndnfch hodnot' Obdan6 nemohou nijakpifmo ovlivnit to, zda konkr6tni tiednici budou postupovat na zdkladd zdkona nebo zda se
nechaji ovlivnit, at'uZ politickym tlakem, svfmi obavami di poskytnutim ndjak6 vj'hody di
odmdny. Jedin6, co obdan6 mohou v podobnd situaci uddlat, je vyuZit sr"jch politickfch pr6v
zarudenlich Listinou z6kladnich pr6v a svobod. Pokud odptrce tvrdi, 2e Cesk6 inspekce
Zivotniho prostiedi r,1j 6diila n6zor, Le ke k6ceni v oblasti Ptadiho potoka nebyla nutnd
r"jj imka z $ 50 z6kona o ochran6 piirody a krajiny, pak navrhovatel namiI6, Le tento pr6vni
n6zor neni nij ak rozumnd odfivodnEn a kromd toho to neni jedin6 vjjimka, kter6 pro kSceni
byla potieba. Navrhovatel d6le doplnil, Ze ve skutednosti odprirce vribec nechr6nil Zivoty a
zdravi osob, nebot' na mist6 doch6zelo ke k6ceni za piitomnosti nejen demonstrantfi, ale i
policistt, tudiZ odpirce naopak bdhem sv6ho nekompetentniho zdsahu s6m ohroZoval Livoty a
zdravi osob. Krom6 toho odptrce tdZ ohroZoval demonstranty na zdravi svymi postupy. Pokud
dochdzelo k ohroZov6ni Zivotri a zdravi osob, tak m6la policie primarnE zasdhnout proti
pfrvodci tohoto ohroZeni, coZ rozhodnE nebyli aktivist6, ale t6Zaii a sami policist6. Pokud bynapiiklad probihalo shromriZddni ve mdst6 a ndkdo by zadal najiLdlt do irdastnikt autem, tak6
se piedpoklid6, Ze policie zasdhne prim6md vridi tomuto iididi a ne vridi shrom6Zddni, kter6
rozpusti. Jen v piipadd nutnosti kajni nouze a nedostatku dasu si lze piedstavit z6sah vridi
[rdastniktm a nikoliv vtdi ftodniktm. O takovou situaci viak v projednrivan6m piipad6 ne5lo,
kdy bylo dostatek dasu r,yzvat t6Zaie k zastaveni ohroZujiciho k6ceni. Dal5im divodem k
ziisahu bylo umoZndni lesnickjch z6sahtr, ridajnd proti kalamitnim Skirdcrim. Neni ziejm6, z
deho odpfirce vychazi, kdyZ tvrdi, Ze lesnick6 zrisahy byly odrivodn6ny kalamitou Skidcri a
nikoliv napiiklad zpendZenim vlt6Zen6ho dieva a snahou umoZnit ekonomickd aktivity v
oblasti. Skutkov'-i stav je jiny. Podle nez6vislfch odbornikri se nejednalo o Zddnou kalamitu,
pokmdoviini s7 A 66t201
ale o bdZnyi a piedvidatelny piirodni stav, kterli v Ziidndm piipadd neodrivodioval plosne
k6ceni, nebot' to ani neni zprisobild kalamitu vyieiit (tedy pokud nem6me na mysli iedeni ve
smyslu ryl6deni bolesti nohy jeji amputaci - iedeno v nadsdzce nepiili5 vzd6len6 od tdZaisk6reality). A i kdyby bylo k6ceni ie5enim, pak stejnd musely byt vydany patiidnd vyjimky na
zakladd platnj'ch vnitrostiitnich piedpisri i piedpisir EU, a to se jednoznadnd nestalo. Z
ryjddieni odprirce je zie1m6, Le policejni ziisah byl odrivodndn pouze poZadavkem NP
S.rmava a jejiho ieditele - osobou na jednu stranu zcela bez potiebn6ho vzddlani pro vedenindrodniho parku, a1e za to jmenovan6ho za podezieli'ch okolnosti svlfmi politickllmi kolegy.
Odptrce tedy s6m piiznixiL, Ze nijak nezkoumal, zdaje k6ceni v souladu se z6konem a zda
byly uddleny vsechny potiebn6 r,"jjimky Odpfirce se spokojil s tvrzenim spr6vcri parku, 2e je
vse leg61ni. Tato pro prdvni st6t zcela absurdni situace se d6 ilustrativnE plnd srovnat se
situaci, kdy by vlastnik bltu z ndj vyhazoval n6jemnika, kte4i by ale tvrdil, Ze jde o jednfni
v rozporu se zdkonem, nebot' mri platnou n6jemni smlouvu, kterou dodrZuj e a neexistujeZ6dn6 soudni rozhodnuti o jeho vystdhov6ni. Piesto by policie bez jakdhokoli zkoumdni
situace z hlediska prdva piisp6chala vlastnikovi bltu najeho poLadani na pomoc, uv6iila mu,
Ze vyklizeni bltu probih6 ridajn6 v souladu se z6konem a zajistila by policejni komando, kterd
by provedlo n6siln6 rystdhovSni a n6slednd br6ndni n6jemnikovi ve vstupu do bytu. Vfibec by
se v3ak nezablvala otazkou kolidujiciho z5kladniho pr6va na nedotknutelnost obydli adomovni svobodu. Navrhovatel d6le uvedl, Ze aktivist6 svfm pobltem na piedm6tn6m rizemi
vykon6vali svd pr6vo na svobodu projevu, pr6vo pokojnd se shromaZd'ovat a t62 pr6vo na
odpor. Pokud odpurce tvrdi, Le zde pobyvili neopriivndnd a br6nili v pr6ci t6Zaiim, a zdrovei.
rwd| ie nepiezkoumiival leg6lnost pr6ce t62ait, pak je ziqjm6, Ze si vtrbec neprov6iil, zda na
misto ridajn6 ochrany veiejn6ho poi6dku spi5e neposkytuje ochranu nez6konn6mu jedndni.
Neni ziejm6, na zdkladd deho si je odptrce jisty, Ze se aktivist6 dopouitdli piestupku, kdyZ(pokud bude navrhovatel patafr|zovat odpurce) 1adny z kompetentnich orgiinri se nikdy
neryslovil v tom smyslu, Ze by jednani aktivistri bylo neleg6lni Naopak podle judikatury
Nejry5iiho spr6vniho soudu (napi. rozsudek ze dne 14.12.2009, sp. zn' 5 As 104/2008) musi
b1y't naplndna nejen form6lni strrinka piestupku, ale tdZ jeho materidlni strrinka - tedy jedn6ni
musi ohroZovat zdjem spolednosti. Pokud neni naplndna materirilni str6nka, nej ednii se vibec
o piestupek. A pr6v6 o takovou situaci v piipadd aktivistu na Sumav6 5lo. Zddnlivd se
dopustili piestupku, ale ve skutednosti jejich jedn6ni nejenZe neohroZovalo Ladn! zajem
spolednosti, ale naopak bylo nepochybnd ve veiejn6m z6jmu ochrany z6konem chr6n6qfchpiirodnich hodnot. Z uveden6ho je ziejme,2e policie v Z6dn6m piipadd nebyla nestranna, ale
naopak byla t6i. zpolirizovan6 stejnd jako politick6 vedeni niirodniho parku, jejimZ z6jmem
neni odborn6 ochrana piirody, ale ekonomickl za1my. Jak jinak si r.ysv6t1it, Ze odpurcepouZivd zcela jin6 metody vfkladu pr6va podle toho, jak se mu to zrovna hodi? Na jednu
stranu tvrdi, Le khceni nebylo nez6konn6, jelikoZ se tak nevyslovil Z6dni kompetentni orgdn,
ale na druhou stranu tvrdi, Ze jedndni aktivistri bylo nezdkonn6, piestoZe se tak neryslovil
Z6dnf kompetentni org6n? Navrhovatel drile odkazem na judikaturu Evropsk6ho soudu pro
lidska pr6va vyj6diil nesouhlas s tim, Ze objektivita z6sahu policie byla sledov6na ze strany
neziivisllich orgiinfl. Nawhovatel d6le konstatoval, Ze pro projedn6vanf piipad vtbec neni
podstatnd, do jak6 miry byla blok6da organizovanf a do jak6 miry spontriruri, ani co si mysleli
ndkteii irdastnici shrom6Zd6ni. U vSech protestt, at jiL otganizovanych, spont6nnich,
ozn6menlch di neozndmenych, plati, Ze se na nd vztahuje z5kon o pr6vu shromaZd'ovacim,pokud napliuj e znaky shrom6Zd6ni podle tohoto ziikona. Jak odpfrrce spr6vnd uv6di, tak
t 0
l l 5'�7 A 6612011poklaeovdni
neozn6meni shrom6Zd6ni samo o sob6 neni dfivodem k jeho rozpu5t6ni. Stein6 tak dtvodem
neni to, zda bylo vice di m6n6 spont6nni nebo organizovan6. Rozhodujici nejsou ani qj6dieni
nEkterych ridastnikri o tom, zda se domnivaji, Ze jde o akci jednotlivct di akci spolednou,
protoze ta mohla blit motivov6na strachem z postihu z dfivodu neoznameni shromaZd6ni.
Rozhodujici je to, zda urdit6 akce napliuje znaky shrom6Zd6ni podle zdkona A to v tomto
piipadd jednoznadn6 napldovala - S1o o shromriZd6ni osob za udelem svobody proievu a
iaisich .istavnich pr6v a svobod a k ridasti na ieseni veiejnlfch a jinjch spoledensklich
zileLitosti q.j6dienim postojt a stanovisek. K n6mitce odpfirce o opoZd6nosti namitek
navrhovatel uvedl, Ze n6mitky nesmdiovaly jen proti rozpuStdni shromriZddni dne 25.7.2011,
ale t6Z ve dnech (di t_idnech) n6sledujicich, kdy opakovanE doch6zelo k rozpouStdni
shromdZddni. N6mitky nebyly podany dne 12.8.2011, toho dne moZn6 byly dorudeny, ve
skutednosti byly pod6ny o n6kolik dni diive.
odprirce pii j edn6ni doplnil, Ze neuposlechnutim 'tyztry ze strany piislusnikfi Policie
CR se aktivistd iopustili piestupku podle g 47 odst. 1 pism. a) zdkona d. 200/1990 Sb., o
piestupcich. Odprirce konstatoval, Ze opdtor'nd zdriraziiuj e, Ze se v Z6dn6m piipadd ze strany
boticie Cn nejednalo o rozpustdni di rozpouStbni jak6hokoliv shrom6Zddni, ale pouze o
Oznadil-li tedy navrhovatel jako odprirce ,,Policii CR Kraj sk6 ieditelstvi PeR
Plzeiskdho kraje", oznadil spravni org6n, ktery je v soudnim iizeni sprilvnim zprisobilym st6t
na strand odprirce. DluZno dodat, Ze odpfirce nenamital, Ze by navrhovatelem tvrzenf zfsah
namisto odptrce provedl jiny samostatnj ftvar policie.
B .K n6mitce opoZd6nosti niimitek.
Mezi udastniky iizeni bylo nespornou skulednosti, Ze- odptrce zapodal se z6sahem
proti aktivisttm v oblasti Ptadiho potoka v Narodnim parku Sumava dne 25.7.2011. Tento
zisah pokradoval aZ do 12.8.2011, jak ryplliv6 ze Zdvdrednd zpr6:,ry o piijatfch policejnich
opatienich v souvislosti s bezpednostnim opatienim ,,MODRAVA" v Narodnim parku a
chriin6n6 krajinnd oblasti sumava" ze dne 18.8.2011 ryhotovend Policii cesk6 republiky,
Kraj skym ieditelstvim policie Plzeisk6ho kraje, Odborem poi6dkov6 policie (d6le jen
,.z|vdrednd zpr6va policie"). Ze stejn6 listiny rypliv6, Ze dne 3.8.2011 bylo do z6sahu
zapojeno nejvice policistri.
Z $ 13 v6ty prv6 zdkona o priilu shromaZd'ovacim vypllivd, Ze n6mitky je moine u
soudu podat nejpozddji do 15 dnt ode dne rozpustdni shrom6Zddni. Z6kona nestanovi, Le je
nezbltn6 ndmitky podat do 15 dnfi ode dne, kdy bylo zapodato s rozpou5tdnim shromdZd6ni.
Odpurce jednotlirymi dildimi z6sahy proti aktivisttrm v oblasti Ptadiho potoka
v Narodnim parku Sumava sm6ioval k jejich vykazovani a i)'vriddni z mist jejich protestu
z dirvodu podezieni ze sp6chdni piestupku podle ustanoveni I 53 odst' I pism. i) z6kona o
lesich. vyplliva tak jak z twzeni odptrce, tak ze zisdredne zpti*ry policie. Jednotliv6 dildi
z6sahy byly spojeny podobnim zpfisobem provedeni. Aktivistd byli vyzfv6ni k opuStdni
prostom a nebylo-li na v'-izvu reagovdno, byli vyv6ddni a zajist'ov6ni z drivodu podezieni ze
sp6ch6ni piestupku podle ustanoveni $ 53 odst. 1 pism. i) z6kona o lesich. .Iednotlivd dildi
z6sahy byly spojeny blizkou dasovou souvislosti, nebot' probihaly v po sobd jdoucich dnech
od 25J.2011 nejpozddji do 12.8.2011. Piedm6tem z6sahu byli vZdy aktivist6 vedeni timZ
spolednlim ziimdrem.
51 A 66t2011
pokratov6ni 57 A 66/20\
Soud m6 za zitklad1 tdchto skutednosti za Io, Le se tdmito jednotlivjmi dildimi z6sahyodptrce soustavnd snaZil dos6hnout stavu, aby tdZaii nebyli aktivisty pii sv6 dinnosti jakkoliruseni, tj. docilit nepiitomnosti aktivistt v mist6 jejich protestu. vzhledem k tomu, Ze odpurcetento z6sah ukondil teprve dne 12.8.2011, je nutn6 tento den povaZovat za den, kdy dos6hlsvdho cile, tj. docilil stavu, kdy protest aktivistfi jii. nebyl zprisobilj' ruiit tdZaie pii svddinnosti. Tento den tak byl dnem definitivniho rozpu5t6ni shromriZddni. Navrhovatel tak mohln6mitky podat ve thtt6 15 dnt od 12.8.2011, tj. nejpozd6ji dne 29.8.2011, kdyZ posledni denlhrity piipadl na sobotu. Nawhovatel n6mitky podal dne 12.8.2011, kdy dosly soudu. NrimitkytudiZ byly podiiny vdas, ve lhfit6 15 dnri ode dne rozpu3tdni shromr2d6ni, a nikoli opoZddnd,jak tvrdil odprirce.
I v piipadE, Ze by jednotliv6 zhsahy odpurce bylo nutn6 povaZovat za relativndsamostatn6, resp. v kaZdj den protestu uvaZovat o samostatndm shromaZddni a samostatndmaktu rozpu5tdni shromriZddni, nebylo by moZn6 n6mitky povaZovat za opo2d6ne. Navrhovatelse domiihal, aby soud rozhodl, Ze shromriZddni konan6 ode dne 25.7.2011 v Niirodnim parkuSumava nebylo rozpu5tdno v souladu se z6konem. Navrhovatel se nedom6hal, aby soudrozhodl, Ze shromiiZddni konan6 dne 25.1.201r v Narodnim parku Sumava nebylo rozpustcnov souladu se zdkonem. Podal-li navrhovatel n6mitky dne 12.8.2011, bylo by nutn6 je takt|Zv6cn6 projednat, nebot' v rozsahu dn.& 28.1 .2071 ai. 12.8.2011 by byly podany vdasn6. Zezixdredne zpr6ry policie piitom vypljw6, Ze shrom6Zddni i z6sah v nejvdtsi intenzitd probEhlyteprve dne 3.8.2011.
II.K v6ci sam6.
A.Existence shrom6Zddni na mist6 samdm.
Mezi ridastniky iizeni bylo spom6, zda se ode dne 25.7 .201\ nejpozddji do dne12.8.2011 v oblasti Ptadiho potoka v Narodnim parku Sumava konalo ti nekonaloshromriZddni podle zrikona o pr6vu shromaZd'ovacim. odptuce v t6to souvislosti namital, 2ese nejednalo o shromriZddni. Aktivisty povaLoval toliko za ,,osoby dopouftdjlci seprotiprdvn{ho jedndn! v piedmdtnd lokalitd", resp. ,,osoDy zdriuj[c{ se v m[std asanaini tiibyneoprdvndnd a br(rnfc[ tak v prdci tdiaifim, a to i pfes rizvy zamdstnancfi NP Sumava apiisluinikfi Policie CR, aby ryznaienj, prostor opustily, iimi se dopouitdjici piestupku dleustanovenl $ 53 odst. I p{sm. i) lesn[ho zdkona". Podle odpirce se nemohlo jednat oshromaZd6ni, nebot' nebylo ozn6meno ani neSlo o tzv. spont6nni shrom6Zddni.
Podle dl. 19 odst. 1 Listiny zdkladnich pr6v a svobod, je pr6vo pokojnd seshromaZd'ovat zarudeno. Toto pr6vo lze omezit z6konem v piipadech shromaZddni naveiejnlich mistech, jde-li o opatieni v demokratick6 spolednosti nezbytna pro ochranu pr6v asvobod druhjch, ochranu veiejn6ho poi6dku, zdravi, mravnosti, majetku nebo pro bezpednoststritu. ShromaZddni vSak nesmi bf podmindno povolenim org6nu veiejnd spr6r,y (dl. 19 odst.2 Listiny z6kladnich pr6v a svobod). Priivo shromaZd'ovat se je podle hlary druh6 oddiludruh6ho Listiny z6kladnich pr6v a svobod iazeno mezi prava politick6. Z6konem, ktery
l 4
pokradovanl 15 57 A 66/201 I
provddi ustanoveni dl 19 Listiny z6hladnich priv a svobod' je z6kon o prlLvu
shromaZd'ovacim.
Listina ziikladnich priv a svobod ani zikon o pr6vu shromaZd'ovacim neobsahuii
definici pojmu ,,shrom6Zdeni" Vzhledem k tomu' Ze jedna osob-a neni zptsobilA se
shrom6Zdit, je za shrom6Zddni moZn6 povaZovat teprve soudasnou piitomnost vice osob na
konk6tnim misr6 a v k""k e;;';;. i.r. tuzai',ur.ow shluk osob ie vSak mozn6 povazovat
za shrom6Zd6ni poar. "ur.orru o p;; r;;;#"vacim. Jak u,p1)'va z ustanoveni $ 1 odst 2
z6kona o prdvu shromaZd'ouuti-' bud" takovlim shrom6Zddnim pouze pokojnli shluk vice
osob k vyuZiv6ni svobody p'li"* " a"fsi"h irstavnich- pr6v a svobod' k VimdnE informaci a
nizorrt ak irdasti na ieieni "li":",t"rtl:ity'ctt spotetni'ctt zlleLitosri v1i ddienim postojt a
stanovisek. Ze systematick6 nt- ̂ i-""ip'a* pottolt1e se shromazd'ovat mezi pr6va politick6
1ze dovodit, ze toto pravo ,j"*t t. Jp"r"onemu propveni politickjch n6zom v nejiirsim
ieiich slova smyslu. ch6paji"'r"inti." .;u't o ,prao. vEi veiejnj'ch, pfijde o spoledn6 projer'ry
nLoru na ieieni vdci veiejnjch'
Mezi irdastniky iizeni bylo nesporn6' Ze v oblasti Ptadiho potoka v Narodnim parku
s.,ma.,ra ode dne 25.j.20r;;"1p";it ;" dne. r2.8.20i1 bylo na konkr6tnich mistech a
v konkr6tnich dasech soudasnd p'ri,"mt'" ti"" osob vyjadiujicicir,svrij.postoj k: fi:1"::ltt*fi
odpurce tento shluk "r"b ;';;j';;i;l zJ"ue #::.1 za "btokddu aktivist " a soudasn.
uvedl, Ze ,.irkolem poLicie nebylo zablttat se -sporem o,
lnnsobu likvidace |kfidce porosltr mczi
akti | istyaNPSumava'anizabrdnit"proievf,tmnes.ouhlasusasanainftdiboef..Slovyodprircetedy 3lo o ,,btokddu ,ni'i'i)'"lz'';i"rii n'o t'onk'amm mlstd a v konkritnim iase nesouhlas
obrazem nebo jinjm zpiisobem, jakoZ i svobodnd vyhled6vat, piijimat a
iozsiiovat ideje a informace bez ohledu na hranice st6tu. Jednalo se tudiz o pokojqi shluk vice
osob k vyuiiv5ni svobody proj er.u vyj 6dienim postoje ktdZbd dieva vjedn6 z lokalit
N6rodniho parku Sumava.
Soudasnd 5lo o spolednd projeveni politick6ho nazoru v nejsirsim jeho slova smyslu,
nebot' doSlo k projevu n6zorri na ie5eni v6ci veiejnd.
Podle dl. 35 Listiny z6kladnich pr6v a svobod ma kaLdy pr6vo na piiznivd Zivotni
prostiedi. KaLdy ma pr6vo na vdasnd a upln6 informace o stavu Zivotniho prostiedi a
piirodnich zdrojt. Pii qikonu svlich pr6v nikdo nesmi ohroZovat ani poskozovat Zivotni
pokradov6ni 1'�l 51 A 66/20tl
prostiedi, piirodni zdroje, druhov6 bohatstvi piirody a kultumi pamdtky nad miru stanovenou
z6konem. V souladu s dl. 41 odst. 1 Listiny z6kladnich pr6v a svobod se lze tdchto priv
dom6hat pouze v mezich z6konir, kterd tato ustanoveni provaddji. Takovlfm z6konem je
piedevsim z6kon o ochrand piirody a krajiny. Skutednost, Ze ochrana Zivotniho prostiedi je
vdci veiejnou dokl6d6 piedev5im ustanoveni $ 70 z6kona o ochrand piirody a krajiny.
Ustanoveni $ 70 odst. i qislovnE stanovi, Ze ochrana piirody podle tohoto z6kona se
uskutedriuje za piime irdasti obdanir, prostiednictvim jejich obdanskfch sdruZeni a
dobrovolnlich sboru di aktivt. Skutednost, Ze ochrana Zivotniho prostiedi je vdci veiejnou,
rypl;iv6 _i z preambule Ustavy e esk6 republiky, ve kterd je mimo jind uvedeno, Ze ,,My,obdan6 Cesk6 republiky v Cech6ch, na MoravE a ve Slezsku, ... odhodl6ni spolednd stieiit a
rozvijet zddddn6 piirodni a kulturni, hmotn6 a duchovni bohatstvi, ...' prostiednictvim sv'-ich
svobodnd zvolenych z6stupcit piijim6me tuto Ustavu iesk6 republiky" a jejiho d1. 7, podle
kter6ho st6t db6 o 5etrn6 vyttLivani piirodnich zdrojfi a ochranu piirodniho bohatstvi. Veiejndpovaha je v dand v6ci podtrZena tim, Ze byl q'j6dien postoj k tdZbd dieva v n6rodnim parku.
Ndrodni parky jsou pod zvlS3tni ochranou ziikona o ockand piirody a krajiny, jakoZto
rozs6hl6 rizemi, jedinednii v narodnim di mezinrirodnim mdiitku, jejichZ znadnou d6st
zaujimali piirozend nebo lidskou dinnosti m6lo ovlivndn6 ekosyst6my, v nichZ rostliny,
Zivodichov6 a neLivit piiroda maji mimoi6dnf v6decky a v'-ichovnli vfznam ($ 15 odst. 1
z6kona o ochran6 piirody a kraj iny). N6rodni pak Sumava, ziizen! naiizenim vl6dy d.
163/1991 Sb., tak zcela jist6 patii mezi piirodni bohatstvi Cesk6 republiky. Uskutediuje-li se
ochrana piirody za piim6 ridasti obdanfr, je evidentni, Ze rldast obdanri bude diky ieiichv,.iznamu mnohem intenzivnbjii na tzemi ndrodnich parkri neZ kdekoli.iinde.
Nedrivodnou soud shledal n6mitku odprirce o tom, Le se nemohlo j ednat oshromiiZddni, nebot' nebylo ozn6meno ani ne5lo o tzv. spontiinni shrom6Zd6ni.
Podle { 12 odst. 3 z6kona o pr6vu shromaZd'ovacim shrom6Zddni, kterd se kon6, aniZbylo ozn6meno podle Q 5, bude zptsobem uvedenim v odstavci 1 rozpu5t6no, jestliZe nastalyokolnosti, kter6 by odtvodnily jeho zitkaz podle S 10 odst. 1 aL 3. To plati i pro shromdZddni,kter6 nebyla svoldna.
Z citovan6ho ustanoveni jednoznadnE vyplyv6, Le zikon o pr6vu shromaZd'ovacimnerozezntxl. pouze dva typy shrom6Zddni" a to shromSZdEni ozn6men6 a tzv. spont6nni. Vevdt6 prv6 ustanoveni I 12 odst. 3 zil<ona o priivu shromaZd'ovacim z6kon r,"-/slovn6 poditi setietim typem shrom6Zddni, a to shrom6Zddnim, kteri bylo svol6no, av3ak nebylo ozn6meno.Vdechny tii zmin6n6 typy shrom6Zd6ni poZivaji ochrany podle z6kona o prdvushromaZd ovacim.
B .Nezdkonnost rozpu5tEni shrom62ddni.
Mezi irdastniky iizeni bylo nesporn6, Ze se v dan6m piipadd nejednalo o shromriZddni,kterd bylo ozn6meno podle I 5 z6kona o prdvu shromaZd'ovacim. Vlpllivd tak i z fotokopieodpov6di na e-mail adresovanj panu Ing. Antoninu Schuberlovi, starostovi Modravy, kteqi
byl panu starostovi adresovSn dne 24.8.2011, ve kter6 bylo uvedeno, Ze v obdobi od 14.7.2011'
t -pokradovAni t 8 5'�7 A 66/20,
do 12.8.20 i 1 nebylo Z6dnfm subjektem poZ6d6no o povoleni ani nahl65eno konrini jak6hokolishromziZd6ni.
Vzhledem k tomu, jak jiz bylo uvedeno shora, Ze ochrany podle z6kona o priivushromaZd'ovacim poLivd jak shromaZd6ni, kterd bylo svol6no, av3ak nebylo ozn6meno ($ 12odst. 3 v6ta pruni ziikona o priivu shromaZd'ovacim), tak tzv. spontiinni shromaZd6ni ($ 12odst. 3 vdta druh6 t6hoZ zd<ona), nebylo nutnd se podrobnd zabyval Iim, o jaklf z tdchto dvoudruht shromdZddni se v dan6m piipad6 jednalo. Oba zmin6n6 typy shromaZddni je totiZmo2n6 rozpustit zptrsobem uvedenlim v $ 12 odst. 1 z6kona o pr6rvu shromaZd'ovacim porzetehdy, jestliZe nastaly okolnosti, kter6 by odtvodnily jeho zlkaz podle $ 10 odst. 1 aL 3 t6hoLz6kona, nebo podle $ 12 odst. 6 t6hoZ z6kona, jestliZe fdastnici shrom6Zddni p6chaji trestnddiny a niipravu se nepodaiilo zj ednat jinfm zpfisobem, zejmdna z6krokem proti jednotlivlmpachatehim.
Podle $ 10 z6kona o shromaZd'oviini obdanri lze shromaZddni rozpustit, pokud jehoridel smbiuje k vyzv6 popirat nebo omezovat osobni, politickii nebo jin6 priiva obdanri projejich n6rodnost, pohlavi, rasu, privod, politickd nebo jin6 smfS1eni, n6boZenskd tryznirni asoci6lni postaveni nebo k roznbcovdni nendvisti a nesn65enlivosti z tdchto dfivodt ($ 10 odst.1 pism. a), dopouStdt se n6sili nebo hrub6 neslu5nosti ($ 10 odst. 1 pism. b) di jinak poruSovatristaru a z6kony ($ 10 odst. 1 pism. c). Ad zdkon o pr6vu shromaZd'ovacim v $ 10 odst. 1pism. c) vfslovnd neuv6di, jakfm zprisobem je nutn6 poru3ovat tstam a zakony, aby byi dandrivod pro rozpuStdni shrom6Zd6ni, je nezbltnd dovodit, 2e nemitLe jit o j ak6koii poruSeniristar'y di z6kona. Svoji intenzitou se musi jednat o takov6 poru3eni ristavy di zitkona. kterebude srovnatelnd s piiklady uvedenyimi v pismenech a) a b). Dovodit tak lze i ze zndniustanoveni $ 12 odst. 6 zitkona o priivu shromaZd'ovacim, kdyje drivodem rozpu5tdni teprvep6chrini trestqfch dint, nikoli jiZ napiiklad pouhd poru3eni z6kona napliuj ici znakypiestupku. Dal5imi dtvody pro rozpu5t6ni shrom6Zddni jsou jeho kon6ni na mistd, kde byridastniktm hrozilo zinaLnd nebezpedi pro jejich zdravi ($ 10 odst. 2 pism. a) z6kona o prd:vushromaZd'ovacim), nebo na stejn6m mistd a ve stejnou dobu, kde se m6 podle diivedorudendho ozniLrneni konat jin6 shrom6Zd6ni a mezi svolavateli nedo5lo k dohod6 o riprav€doby jeho kon6ni ($ 10 odst. 2 pism. b) rehoL zikona). Podle $ 10 odst. 3 ziikona o pravushromaZd'ovacim mirZe blr rozpu5tdno shromaZddni konand v mistd, kde by nutn6 omezenidoprary a zhsobovitni bylo v zavaLn6m rozporu se z6jmem obyvatelstva, Ize-Ii beznepiimdienych obtizi konat shrom6Zddni jinde, aniZ by se tim zmaiil ozn6menj ridelshromaZddni.
V souladu s ustanovenim $ 12 odst. 1 zdkona o pr6vu shromaZd'ovacim seshrom6Zddni rozpouSti tak, Ze z6stupce iriadu uvedendho v $ 2a t6hoZ z(l<ona vyzvesvolavatele, aby shromaZd6ni neprodlen6 ukondil. Pokud svolavatel neudini irdinn6 opatieni,aby se ridastnici pokojn6 rozeSli, sddli z6stupce riiadu fdastniktm, Ze shromiiZddni jerozpuitdno, arryzve je, aby se pokojnb roze5li. Sddleni musi obsahovat dirvody k rozpu5tdni aupozorndni na n6sledky neuposlechnuti t6to vynry a musi blft udin6no takoqim zptsobem,aby bylo ridastnikirm srozumiteln6 a aby se s nim v5ichni ridastnici shromriZd6ni mohlisezn6mit. Podle $ 12 odst. 2 zdkona o pr6vu shromaZd'ovacim za nepiitomnosti z6stupceriiadu mtZe shrom6Zd6ni uveden6 v odstavci 1 rozpustit zpfisobem tam stanovenim I
pokraiov6ni 57 A 66/2011
piislu5nik Policie Cesk6 republiky ve sluZb6 (obdobnd plati pro rozpuStEni shrom6Zddniz dtvodu uveden6ho v $ 12 odst. 6I6hoL zil<ona). Zrikok smdiujici k rozpuitdni shromaZd6niprov6di policejni ritvar na z6kladd rozhodnuti z6stupce fiadu; bez tohoto rozhodnuti mfi2eprovdst tento z6krok piislu5nik Policie Ceske republiky v piipadech stanovenjch v odstavci 2nebo 6 ($ 12 odst. 7 zikona o priivu shromaZd'ovacim). JestliZe byl z6kok smEiujici krozpuitdni shromdZddni proveden bez rozhodnuti z6stupce riiadu, policejni ftvar vyrozumiriiad o proveden6m z6kroku ($ 12 odst. 8 z6kona o priivu shromaZd ovacim).
V oblasti Ptadiho potoka v Niirodnim parku Sumava se ode dne 25.7.2011 nejpozddjido dne 12.8.2011 konalo shromaZddni podle zrikona o priivu shromaZd'ovacim. Cht6l-liodprirce shromriZddni rozpustit, k demuZ fakticky smdiovaly jeho koky, kdyZ z mista kondnishromaZddni vykazoval di rf'r,'rid6l v3echny jeho ridastniky, bylo jeho povinnosti postupovatpodle z6kona o pr6vu shromaZd'ovacim. To znamend piedev5im vyhodnotit, zda je zde dan dinikoli n6kten-i ze zitkornych divodi pro rozpu5tdni shromiiZddni, a pokud ano, shromiiZddnirozpustit zprisobem uvedenfm v $ 12 odst. 1 ziikona o prdvu shromaZd'ovacim.
Odpurce, trychiuejic z nespr6vndho prrivniho nizot:u, Le se na mist6 sam6m nekon6shrom6Zd6ni podle zrikona o pr6vu shromaZd'ovacim, podle zSkona o priivu shromaZd'ovacimviibec nepostupoval. Nehodnotil, zda je zde din di nikoli ndktery ze zrikonnlfch drivodri prorozpuSt6ni shromaZddni, a shromaZd6ni nerozpustil zpfisobem uveden)im v 0 12 odst. 1z6l.,ona o pravu shromaZd'or acim.
Odprirce dokonce vyslovnd twdil, Ze podle zdkona o pr6vu shromaZd'ovacimnepostupoval. Ve r.yj6dieni k ndmitkrim odprirce napiiklad uvedl, Ze ,,se v iddndm pifpadd zestrany Policie cR nemohlo jednat ani nejednalo o rozpuitdni, ii rozpouitdn[ .jakdhokolishromdiddn[, ale pouze o zakro]ry vftii jednotlivym osobdm, kter{ se dopouitdly protiprdvnihojedndnf'. Toto tvrzeni odpurce je v souladu s irdaj i uvedenfmi v z6vdredn6 zpr6vd policie. Vezpriivd bylo napiiklad uvedeno, Le ,Jikolem policie nebylo zabivat se sporem o zprtsobuIikvidace ikftdce poroslu mezi aktiristy a ndrodnim parkem, ani brdnit projevtim nesouhlasu sasanain[ tdibou ziikonnjm zpusobem, ale zajistil ochranu iivota a zdravi osob. Dale sledovatdodriovtin[ zlikonnosti a zasahovat proti osobdm dopouitdjicim se protiprdvn[ho jedndni".Jak v1pllfvd ze zdv1red,ne zpr6vy policie, byl piedem domluven n6sledujici postup protiaktivistrim: ,pohtd pracovnici Informain[ a strdin{ sluiby nrirodniho parku (ddte jen..pracovnici slrdinf sluiby") vyzvou aktivisty, aby opustili prostor tdiby a na jejich v!,zvunebude reagovdno, poiddajI policii o zdkrok. Policii, za vyuiiti pctlicistu antikonfliktniho tymubudotr aktivistd prvotnd vyzvtini, aby opustili prostor a ndslednd pouieni o tom, iakehoprotiprdvniho jedndni se dopouitdji a o dali[ch krocich policie. Nebude-li na tyto vtzry qpolEny reagovdno, policistd pak osobu vyvedou a zajist[ z dfivodu podezfenf ze spdchdn[piestupku podle ustanoveni S 53 odst. I pism. i) zakona o lesich". Ze zavEretnl zpr6vy policied6le rypl!v6, Ze tento postup byl skutednd dodrZen. Bylo zde uvedeno, Le ,dne 25.7.201I naiddost pracovnfkfi strdin[ sluiby zaiali policistd zasahovat proti osobrim dopouitdj[cim seprotiprlivnfho jednlini. Aktivistd v rtimci obecndho uiivdni lesa vstupovali na jednotlivdstanoviitd a do prostorfi, kde se provdddla asanainf tdiba, manipulace nebo doprava df[v[ ipiesto, ie tylo prostory byly navic iddnd oznaieny paskou a cedulemi s ndpisy ,,Zrikazvstupu". V tdchto proslorech se zdriovali neoprdvndnd a brdnili tak v prdci tdZaliim i pies
l 9
i l
I
20 5'7 A 66/201\pokraiov6ni
vlzvy strdin[ sluiby a vlzvy policie, aby vyznaienit prostor opustili. T[mlo j edn(tn[m se
it tii\tA dopouitdli piestupku poclle ustanoveni $ 53 odst. I pism. i) zdkona o lesfch K
zdkrokim proti jednotlivcfim tlochdzelo po marnd v!,zvd pracovnikfr sbdinf sluiby, ndsledni
netispdin, interienci policejn[ho antikonfliktniho tymu a po dalii marnii vi'zvd.policistti. vlzvy
byly smdiovdny k ctibrovilnd*u opuitdnf urieniho pracovniho prostoru. Cinnost policistil
ieiyta smdioviina k potlaieni prdv jednollivcfi, ale k eliminaci jejich protiprdtnfho jedn(tnf' .
Dovolrival-li se odpfrce usneseni okresniho soudu v Klatovech ze dne 22.1.2011, i1.
reoublika uloaeno zdrLet se virdi ,,,!prriv a ndrodnfho parku a chrandnd kraiinnd ttblasti
Si*oro,. organizov6ni pohybu, pobltu a jin6 dinnosti frzickjch osob v lesich na uzemi
N6rodniho parku Sumava, kter6 by zabraiovaly prov6dbni z6sahu proti kalamitnim Skridcrim'
a ,,z dostl o zajistdni poi6dku a ochrany Livota a zdratti" ze dne 22.7 .2011 adresovane
Spr6vou n6rodniho parku a chr6n6nd krajinn6 oblasti Sumava Kraj sk6mu ieditelstvi policie
pizeiisk6ho kraje, irzemnimu odboru Klator,y, kten-hn byla policie poZ6d6na o zajiit6ni
poi6dku a ochrany Livota a zdravi v dfisledku pohybu a pobytu osob br6njcich uskutediovani
iesnickj.ch z6sahfi proti kalamitnim Skfidcrim v lesich na rizemi Narodniho parku Sumava a
k zajistini r,";tonu piedbezn6ho opatieni Okresniho soudu Klator.y ze dne 22.7.2011, (j. 15
N" S:lZOtl-+6, je toto dovol6ni z pohledu posouzeni z6konnosti rozpuStdni sb.romazddni
nerozhodn6. Soud vnim6, Ze neni na odpurci, aby posuzoval piipadnou zakonnost rozhodnuti
soudu s ohledem na skutednost, Ze pravomoc zasahovat do kon6ni shromaZddni je podle
zikona o pr6lu shromaZd'ovacim svdiena spr6vnim org6ntm, nikoli soudu. Piesto je nezbltn6
poukizat na skutednost, Ze policie neni opr6vnEna zajist'ovat vykon soudnich rozhodnuti'
vii.kon soudnich rozhodnuti provadi toliko soud ($ 252 zil<ona t.9911963 Sb., obdanskf
soudni i6d (d61e jen ,,o.s.i.") nebo exekutor ($ 28 zrikona t. 12012001 Sb. o soudnich
exekutorech a exekudni dinnosti). Existence rozhodnuti okresniho soudu v Klatovech a
Zadosti Spr6vy narodniho parku a chr6n6n6 kraj inn6 oblasti sumava proto Z6dnou z6konnou
oporu z6sahu odptrce vridi aktivistim nesklftA.
K odkazu odpurce na bliZe nespecifikovanf rozsudek Nejvyssiho spr6vniho soudu, kde
m6lo b.i1 ,,zcela iasid uvedeno, ie kaidlt obian je povinen uposlechnout vizvu policisty, a to
bez ohledu na skuteinost, zda je piesvddien o jejl oprdvndnosti ii nikoliv", soud konstatuje,
Ze tento z6v6r neni pro po.ou2"ni z6konnosti di nez6konnosti rozpu5tEni shromaZddni nij ak
podstatny. Piedm6tem sporu v iizeni o n6mitk6ch proti rozpuStdni shromiizdEni neni ot6zka,
zda rieasinici shrom6Zd6ni byli di nebyli povinni uposlechnout vyzev policistfi, nlbrL orinka'
zda tdmito tlzvami bylo di nebylo shromrtdd6ni ruseno v souladu se z6konem.
vzhledem k tomu, Ze shrom6Zddni nebylo rozpuSt6no v souladu se z6konem, kdyZ
z6kon o pr6vu shromaZd'ovacim byl odpurcem zcela pominut, rozhodl soud podle $ 13 vdta
druh6 z6iona o pr6ru shromaZd'ovacim, Ze shrom6Zd6ni nebylo rozpu3t6no v souladu se
zdkonem.
C.Otrizka opr6vndno sti tdZby.
pokradoviini 5'�7 A 66t2011
Nad r6mec shora uveden6ho je nezbyn6 upozornit na to, Ze neni-li shromdZddniv souladu se ziikonem rozpuStEno, poZiv6 ochrany iak pied zdsahy jakdhokoli spr6vnihoorg6nu, tak jak6koli jin6 osoby. Lze tak dovodit ze samotn6 existence drivodfi pro rozpu3tEnishrom6Zddni uvedenlich v zikond o pr6vu shromaZd ovacim, tak napiiklad i z ustanoveni $ 14odst. 2 pism. b), e), 0 di h) tdhoZ z6kona. Piestupku proti prdvu shromaZd'ovacimu se totiZdopusti ten, kdo neopr6vn6nd. ztd,h\e [rdastnikfrm shrom6Zddni piistup na shrom6Zd6ni nebojim v tom br6ni, neoprdvndnd vnikne do shromdZddni, nepiistojnfm chovdnim brdniridastniktrm ve splndni ridelu shromaZd6ni nebo neopr6vndnE irmyslnd zabr6ni jin6mu vpodstatn6m rozsahu ve vil'konu pr6va shromaZd'ovaciho. V souladu s ustanovenim $ 2 z6konao Policii Ceskd republiky, podle kterdho je ukolem policie chrdnit bezpednost osob a majetkua veiejnli poi6dek, piedchrizet trestn6 dinnosti, plnit rikoly podle trestniho i6du a dal5i fkolyna irseku vnitiniho poiddku a bezpednosti svdien6 ji z6kony, piimo pouZitelnlfmi piedpisyEvropskd unie nebo mezinarodnimi smlouvami, kter6 jsou souddsti pr6vniho i6du, je policiepovinna na ochranu nerozpuitdndho shrom6Zd6ni proti osob6m naru5ujicim jeho klidnliprrib6h zakrodit.
Je nutnd si uvddomit, Le pr6vo pokojn6 se shromaZd'ovat neni zcela jistd bezbiehd. Jeomezeno existenci dtvodt pro rozpu5tdni shrom6Zddni uvedenjch v ziikond o pr6vushromaZd'ovacim. Odpurce tvrdil, Ze proti aktivistrim zasahoval z drivodu ,,zajiitdniveiejndho poiltdku a ochrany iivota a zdravi", piidemL vychhzel ze zavEnt, Ze se aktivist6dopou5tdji .,piestupku pctdle f 53 odsl. I pism. i) le,yn[ho zdkona". Podle { 53 odst. 1 pism. i)lesniho zAkona se piestupku dopusli ten, kdo v r6mci obecn6ho uZiv6ni lesa v lese vstoupi doporostfi, kde se prov6di tdZba, manipulace nebo doprava diivi.
Jednim z drivodri pro rozpudtdni shromaZddni je podle $ 10 odst. 2 pism. a) ve spojenis $ 12 odst. 3 ziikona o prrivu shromaZd'ovacim koniini shrom6Zddni na mist6, kde ridastniktmhrozi zinaLn€, nebezpedi pro jejich zdravi. Podle rozsudku Krajsk6ho soudu v Plzni ze dne5.4.2007, dj. 30 Ca 3012007-28 (publikovany ve Sb. NSS pod, (,. 123512007'), ,,ustanownl gl0 odsl. 2 pism. a) zdkona i. 81/1990 Sb., o prdvu shromaidovacfm, uklddd sprlivn[muorgdnu zafuizat shromdiddni v piipadd, ie je s ozndmenjm mistem shromiiid,inf spojenahrozba zdvaindho nehezpei[ pro zdravf iastn[n\ shromdiddn[, respektive pokud seshromdiddni md konat nd mistd, kterd vykazuje takovd negativni vlastnosti, na zdkladd kterj,chlze dfivctdnd oiekdvat, ie kvfili nin s velkou pravddpodobnosti mfiie dojit k iljmd na zdravitiiastniktr shromdiddnf. Zpravidla pltj de o misto nevhodnti pro poiaddnf jakehokolishromdiddn[, zo situace pietrvdvdni negativnlch vlivf; tohoto mista. Hrozba musf bjt ddnasamotnou povahou misla" .
Koniili se na temle mistd shromaZddni a soudasnd zde probih6 6innost, kter6 jezptrsobil6 ohrozit zdravi udastnikir shrom6Zddni (d61e jen .,ru5ivii dirnost"), je nezbytndpedlivd v6Zit, zda je nutn6 zajistit neruienj prtrbEh shrom6Z ddni a za tim ridelem zastavitru5ivou dinnost, nebo naopak rozpustit shrom6Zd6ni a zajistit tim neru5enlj' prubdh ru5iv6dinnosti. Soudje piesvddden o tom, Le otttzkou', kterou je nezbytn6 v t6to souvislosti lyieiit,je, zdaje ru3iv6 dinnost legrilni. Neni totiZ moZn6 piipustit, aby do fstavniho priiva pokojnd seshromaZd'ovat mohlo blit zasahovAno nez6konnou ruSivou dinnosti, za situace, kdy je moZn6t6to ruiivd dinnosti zabr6nit. Opadnf vfklad ustanoveni $ 10 odst. 2 pism. a) z6kona o prdvu
2 l
22 57 A 661201\pokraeovdni
shromaZd,ovacim by vedl k popieni samotn6ho smyslu pr6va pokojnE se shromaZd'ovat, nebot'
by ve vfkonu tohoto pr6va mohlo blit zabrandno v podstatd kfmkoli, kdekoli a jakymkoli
dinnosti zabriinit. Teprve v tomto piipadd se misto shromdZddni stane mistem nezpfisobillim
ke kon6ni shrom6Zd6ni, stejn6 tak jako je tomu v piipadd, kdy na mist6 sam6m probiha legiilni
ru5iv6 dinnost.
Uiad uvedenj, v $ 2a z6kona o priivu shromaZd'ovacim, popiipad6 piisluinik Policie
cesk6 republiky ,r"' sl.,zbE ($ 12 odst. 2 t6hot z <ona) di velici piisluSnik Policie cesk6
republiky ($ 12 odst. 6 t6ho2 z(kona), je tudiz opr6vndn piistoupit k rozpustdni shrom6Zddni
z drivodu uveden6ho v ustanoveni $ 10 odst. 2 pism. a) 261<orn o priivu shromaZd'ovacim
pouze tehdy ,pokudprok6Ze ,Ze ru5 iv6d innos t j evsou ladusez6konem'nebos icenen fv souladu ," ,akon.-, avsak neni objektivnd moZn6 ji zabtinit. za tim itel'em je povinen
posoudit,zdaopriivn6nostru5iv6dinnostivyplliv6piimozeztkona,nebosest6v6opr6vndnoui"p*" po r,ydrini spr6vnich rozhodnuti di jinlich sprrivnich aktfi. T6mito r'ydan)tmi spr6vnimi
rozhodnutimi di spravnimi akty je samoziej md v6ztn a neni opr6vn6n posuzovat jejich
V oblasti Ptadiho potoka v Narodnim parku Sumava byla ru5ivou dinnosti t6Zba dieva.
Pokudbyby lop i i s toupenok rozpu5 tdn i sh roma2d6n izd t r voduuveden6hov$10ods t .2pism. a) z6konu o ptao"t shromazd'ovacim, bylo by nutn6 iesit ottnku, zda je tato t6Zba
u .o.,lai, se z6konem di nikoli. Ze L6dn6 skutednosti ne\Tp1iv6, Ze by v piipad6 nez6konnosti
t6zby t6to nebylo moZn6 obiektivnd zabranit za irdelem neruSen6ho prribdhu shrom6Zddni.
odptrcever,l'j6dienikn6mitk6muved|,2e',kolempolicienebylozctbyvatsesporemo zpirsobu likvirlo""' ikficlcn porost, mezi aktittisty a NP Sumava" ' V reakci na dopln6ni
n6mitek navrhovatele odpfirce uvedl, Le ,ie pfesvddien, ie oldzka legdlnosti ii nelegiilnotti
protdddnd tdlby t, lokatiid Ptaiiho potoka neni pleclm,ite,m sporu, jelikoi t{m je pouze otdzka'zdkonnosti
zdiroku poticistfi vfrii .iednottitym {dastniki,Lm blokiidy". V z6v6redn6 zpr6vd
policie bylo takt6z uvedeno, Le ',tikolem policie nebylo zabi'vat se sporem o zpfisobu likvidace
ikiirl"n pororru mezi aktivisty a ndticlnim parkem " Policie Cesk6 republiky' Krajsk6
iedi telstv ipol ic iePlzeisk6hokraje,UzemniodborKlatoly,SluZbakr imin6lnipol icreavy5etiovani Odddleni hospodriisk6 kriminality, v listin6 oznadend ,,Nrivrh na zaloLeni
siisov6ho materi6lu" ze dne 29.7.2011, tj. dtvrtf den po zah6jeni zAsahu proti aktivistim'
miiie byt nepi{znivy vfiii jindmu. .lelikoi se jedna o probldm, ktery svj,m tfznamem rozhodndvitraznd plevaiuje nad loklrln[mi zdjmy, bylo by v dandm pf{padd iadouci, aby se k vdciielnoznu(nym zpusobt'm vyjitdiila ltldda CR. v ron smyslu. ztla se ieJnd o piipad. kdy veiejnyzdjem na ochrand lesfi vyraznd pievaiuje nad zdjmy ochrany piirody, a proto byla poddnai(tdost Ministerstvu iivotniho prostiedi o povoleni vlj imlq, podle $ 13 odst. I a 2 zdkona oochrand pflrody a kraiiny." V rdmci ietieni ve smyslu $ l5B odst. ] trestniho iddu v tdto vdcipolicejni orgin shromdidil podstatnd lislinnd materidly souvisejici s vdci a po jejichvyhodnoceni dospdl k zdvdru, ie nebyly zjiitdny iddnd skuteinosti, kterd by opravfiovaly kpostupu dle S 158 odst. 3 lrestnfho flrdu, a tedy k vyddni zdznamu o zahdjeni pl[pravndhotrestniho ifzenf'.
Je tudi2 ziejme. 2e odpurce ot6zku opr6vn6nosti tdZby dieva vribec neie5il, resp.nedospdl k z6vdru, Le Idlba je opr6vndn6.
Tvrdil-li navrhovatel, Ze by se ot6zkou z6konnosti di nez6konnosti tdZby dieva mdlzablwat soud, je nezb1.tn6 uv6st, Ze soud v t6to vdci tuto otiizku nebyl opr6vn6n ie5it. V iizenio n6mitk6ch proti rozpu5tdni shrom6Zddni soud piezkoum6viL, zda shromiiddni bylo di nebylorozpuitdno v souLadu se z6konem. Piitom piezkoum6vii vlastni postup spr6vniho org6nu piirozpu5tdni shromaZddni a v t6 souvislosti relevantnost dtrvodti, o kter6 se spr6vni org6n piirozpu5tdni shrom6ZdEni opiel. Vzhledem k tomu, Ze odprirce pii zSsaht nevychfuel ze ziwdnt,Ze tbZba dieva ie v souladu se z6.konem, nemohl soud posuzovat ziikonnost di nezdkomosttohoto odotrcem newsloven6ho zdvEru.
D .Zitvdrem
Soud na zfvdr poukazuj e na to, Le se Policie ieskd republiky na mist6 nenachiizelazbl.tednd. Jeji povinnost zas6hnout na mistd byla z dtvodu ochrany Zivota a zdravi obdaninezbytn6. Pochybeni odprirce se od pod6tku odvijelo pouze od pr6vnd chybndho nepodiazeniakce aktivistfi pod definici shromaZddni podle z6kona o pr6vu shromaZd'ovacim. Ruku v rucestim odptrce neposuzoval, zd,a zde je di neni dan ndkterr-i z dtrvodii pro rozpuStdnishromiiZd6ni. Ze stejn6ho dtvodu se nezabyval ani otAzkou opriivn6nosti di neopr6vndnostitezbl diei a v oblast i Ptai iho potoka r Nr irodnim parku Sumava. V j iste mi ie rozpornymirozhodnutimi a vyjddienimi spriivnich orgdnt, rozhodnutim okresniho soudu a samotnfmiridastniky shrom6ZdEni byl odprirce bez svdho zavindni postaven do velice nelehkd situacev podstatd jako posledni rozhodnout ve vyhrocen6 situaci na mistd sam6m ot6zku rozdilnlichniizorfi na k6ceni lesa v lokalitd. Soud piipominA, Ze podle z6kona o pr6vu shromaZd'ovacimshrom6Zddni rozpou3ti prioritnd spr6vni org6n podle $ 2a z6kona o pr6vu shromaZd'ovacimzprisobem uvedenym v $ 12 odst. 1 tdhoi, z(kona. Policie teprue v piipadech uvedenlich v $12 odst. 2 z6kona o shromaZd ov6ni obdanri. Nebyla to tudiZ policie, kdo byl musel otazkunaplnEni di nenapln6ni drivodtr pro rozpuStdni shromaZddni, eventueln6 otazku ziikonnosti dinez6konnosti tdZby dieva v prvni linii ieiit.
pokradovdni 57 A 66/20t\
Soud neprovedl l6dny z jinych nawZenlich drikazri, neZ ty kter6 byly provedeny piijednani, nebot' provedeni ostatnich navrZenfch drikazt nebylo tieba k posouzeni drivodnostin5mitek.
-t].
Vjrok II. rozsudku.
Podle $ 41 odst. 2 o.s.i. ve spojeni s g 64 s.i.s. posuzuje soud kaZdli rikon podle jehoobsahu, i kdyZ je fkon nespr6vnE oznaden. Ad navrhovatel svtj n6vrh soudasnd oznadil jakon6mi&y proti rozpu3tdni shromaZd6ni a Zalobu proti nez6konn6mu ziisahu, dospdl soud napodkladd obsahu niivrhu k zhvdru, Ze n6vrh je toliko n6mitkami proti rozpuitdni shromaZddnipodle $ 13 zdkona o pr6ru shromaZd'ovacim.
Nawhovatel se sice domrihal ochrany sv,-ich veiejnych subj ektivnich priiv, avSak nelzepiehl6dnout skutednost, Ze tak nedinil pouze osamocend, nybrL v souvislosti sjeho ridasti nashromaZddni. Jeho skutednlim ciiem nebylo navodit situaci, aby on siim se mohl po Nrirodnimparku Sumava bez omezeni pohybovat a r,1'j adiovat svfij nazor na tdZbu dieva, dehoZ bydos6hl Zalobou proti nezSkonn6mu ziisahu sprrivniho orgdnu, njbrZ navodit situaci, kdyspoledn6 s ostatnimi ridastniky shromdZddni bude moci neruSend vyjadiovat postoj k tdZb6dieva v oblasti Ptadiho potoka v Nrirodnim parku Sumava. Ochrana pr6vu pokojnd seshromaZd'ovat je poskl'tovrina v iizeni o nrimitk6ch proti rozpu5t6ni shromaZddni podle $ 13zitkona o pr6r,u shromaZd'ovacim, nikoli v iizeni proti nez6konn6mu z6sahu spr6vnihoorgdnu.
V souladu s $ 13 ziikona o pr6vu shromaZd'ovacim soud mriZe toliko lyslovit, 2eshromiiiddni bylo rozpuStdno v souladu se z6konem nebo naopak, Ze nebylo rozpu5t6nov souladu se z6konem. Jin;j' vlfook neni piipustqf. Tato situace se mriZe jevit jako nedtslednostzitkona o priivu shromaZd ovacim, kdyZ neumoZiuje, jako je k tomu v piipadd Zaloby protinez6konn6mu ziisahu domoci se zitkazt spr6vnimu org6nu, aby v poru5ov6ni nawhovatelovapr6va pokradoval, a piikazt, aby, je-li to moZnd, spr6vni org6n obnovil stav pied z6sahem ($87 odst. 2 s.i.s). Soud v5ak nyni nepovaZoval za nulne bliLe zabyvat se ot6zkou tstaurosti dineristavnosti t6to prrir,ni fpravy, nebot' nemii drivod v piipadd odpurce pochybovat o tom, Zeby se propiiSt6 neiidil pr6vnim ndzorem r,yslovenlim v tomto rozsudku.
Podle $ 46 odst. 1 pism. d) s.i.s. nestanovi-li tento z6kon jinak, soud usnesenimodmitne n6vrh, jestliZe je nrivrh podle tohoto zhkona nepiipustqi. Toto ustanoveni se podle $13 v6ta tieti zi.kona o priivu shromaZd ovacim v iizeni o n6mitk6ch pouZije piimdiene.Vzhledem ktomu, Ze se navrhovatel domilhal, aby soud uloZil odpurci zfrkaz poktatovatv poruSoviini navrhovatelova pr6va pokojnd se shromaZd'ovat, piidemZ tento n6vrh nenipiipustnj, rozhodl soud, Ze se n6vrh v d6sti, ve kter6 se navrhovatel dom6hal :uloLeni zitkaz;godprirci pokradovat v poruSoviini navrhovatelova pr6va pokojnd se shromaZd'ovat,odmlIa.
F.N6klady iizeni.
24
I
pokradoY6ni 57 A 66/2011
Navrhovatel mdl ve v6ci plnj rispdch, a proto m61 v souladu s $ 60 odst. 1 s.i.s. pr6vona ndlrradu nakladri iizeni pied soudem. Vzhledem k tomu, Ze se navrhovatel vzdal prAva nan6hradu nakladri iizeni, rczhodl soud, Ze LSdn! z tdastnikt iizeni nemii pr6vo na ndhradun6kladri iizeni.
P o u i e n f: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou fjdnt po jeho dorudeni kasadnistiZnost u Krajsk6ho soudu v Plzni. Lhfrta je zachovina i tehdy, byla-likasadni stiZnost podana u Nejr.y55iho spr6r.niho soudu. O kasadni stiZnostirozhoduje NejryS5i sprdvni soud ($ 12 odst. 1, $ 102, $ 106 odst. 2 a 4s.i .s.).
