+ All Categories
Home > Documents > Rurální sociologie 2. cvičení

Rurální sociologie 2. cvičení

Date post: 05-Jan-2016
Category:
Upload: charo
View: 45 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
Rurální sociologie 2. cvičení. Základní sociologické pojmy. Skripta Sociologie venkova a zemědělství (V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000) Kapitola 2. a 3. Základní sociologické pojmy I. Člověk a společnost Socializace Sociální pozice Sociální status Sociální role Sociální skupiny - PowerPoint PPT Presentation
38
Rurální sociologie 2. cvičení
Transcript
Page 1: Rurální sociologie 2. cvičení

Rurální sociologie

2. cvičení

Page 2: Rurální sociologie 2. cvičení

Základní sociologické pojmy

• Skripta Sociologie venkova a zemědělství

(V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000)

– Kapitola 2. a 3.

Page 3: Rurální sociologie 2. cvičení

Základní sociologické pojmy I.

• Člověk a společnost

• Socializace

• Sociální pozice

• Sociální status

• Sociální role

• Sociální skupiny

• Sociální stratifikace, třídy a vrstvy

Page 4: Rurální sociologie 2. cvičení

Příroda, člověk, společnost

Page 5: Rurální sociologie 2. cvičení

Příroda, člověk, společnostPříroda

• základ života

• vše okolo nás, co není výtvorem lidského zásahu

• vše, co je přirozené nezávisle na lidech

Člověk přírodu ovlivňuje a přetváří „k obrazu svému“

Ohrožení životního prostředí

Ochrana životního prostředí, ekologická hnutí

Trvale udržitelný rozvoj

Page 6: Rurální sociologie 2. cvičení

Společnost, kultura, hodnoty

Page 7: Rurální sociologie 2. cvičení

Společnost, kultura, hodnotyKultura

• výtvor člověka

• vnitřní obsah lidské společnost

• souhrn přesvědčení a vodítek, co je normální a žádoucí

• souhrn institucí pro předávání a vyjadřování

Člení se na:

• materiální = civilizace – soubor výtvorů uspokojujících materiální potřeby

• duchovní = nemateriální – ideje, zvyky, obyčeje, symboly

Page 8: Rurální sociologie 2. cvičení

Společnost, kultura, hodnotyHodnoty

• názory na to, jaké jednání je správné

• materiální či nemateriální objekty, ke kterým je zaujímán hodnotící postoj, mají význam pro členy skupiny

• ovlivňují motivaci, postoje a chování

• slouží jako kritérium pro hodnocení jednání druhých

Kulturní univerzálie

= společné znaky lidského kulturního chování

• jazyk, rodina, manželství, majetková práva, rituály, tanec, hry, dary, humor, hygiena,….

Page 9: Rurální sociologie 2. cvičení

Socializace

Page 10: Rurální sociologie 2. cvičení

Socializace= proces osvojování sociálních norem a hodnot

= proces umožňující předávání kulturních modelů z generace na generaci

= proces vývoje individua

Základním mechanismem socializace je učení a přijímání vzorců sociálního chování.

Socializační činitelé:

1) primární - rodina, škola, vrstevnické skupiny

2) sekundární - pracovní prostředí, úřady, církve, média, okolí

Extrémní koncepce socializace:

a) predeterminismus (Freud) - vše je uvnitř (dáno předem)

b) situacionismus - vše je dáno prostředím

Page 11: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální status, sociální role, zvyk, obyčej

Page 12: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální status, sociální role, zvyk, obyčej

Sociální status

= prestiž určité skupiny v očích ostatních členů společnosti

= základní postavení člověka ve společnosti

= společensky definovaná pozice v rámci společnosti

Status:

a) vrozený (připsaný, určený) - narozením do určité skupiny

b) získaný (dosažený) - vlastním úsilím, studiem, pracovitostí

c) vnucený

Page 13: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální role, zvyk, obyčej

Sociální role

= očekávané chování jedince ve společnosti

- je odvozena ze sociálního postavení

ZVYK – ustálený způsob vykonávání činností nebo myšlení (každodenní, běžné aktivity).

OBYČEJ – komplexnější vzorec chování, který se vytváří opakováním určitých činností v určitých sociálních situacích ve skupině s dlouhodobějším, kontinuálním trváním, většinou v lokální komunitě.

Page 14: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita

Page 15: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita

SOCIÁLNÍ SKUPINY = zprostředkující článek mezi člověkem

jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním

útvarem.

Typologie skupin:

1) malé a velké skupiny

2) primární a sekundární - podle vazby mezi členy skupiny

3) formální a neformální – podle pozice členů a jejich vzájemných

práv a povinností

4) členské a referenční - podle způsobu jakým je jedinec spjat se

skupinou

5) Skupina my (in group) a oni (out group)

Page 16: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE • společnost není sociálně homogenní celek, je vnitřně rozdělena do vrstev • podle toho, co je v dané společnosti považováno za nejvyšší hodnoty • popis sociální nerovnosti

Základní kritéria – podíl na moci, velikost majetku, prestiž

4 základní systémy stratifikací:Otroctví – extrémní forma nerovnosti, někteří jedinci jsou majetkem jiných. Kasty – zaujímá zcela výjimečné postavení v sociální stratifikaci. Jde o uzavřenou sociální skupinu jejímž členem se člověk stává narozením. Kasta je dědičně vydělená, neměnná a imobilní skupina. (např. Indie).Stavy – systém spojovaný s feudální společností. Jeho původ je odvozen od vlastnění půdy a jejím pronájmem nevolnickým sedlákům. Jde o stratifikační systém typický zejména pro středověkou Evropu. Třídy – ve společenských vědách je tato kategorie často užívána pro označení souboru lidí, kteří mají určité statisticky odlišné vlastnosti. Základem třídních rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání. Společenské třídy v moderní společnosti nejdou dány ani zákony ani odvozeny rodově.

Page 17: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita

SOCIÁLNÍ MOBILITA –pro vyjádření pohybu jedinců

a skupin z jednoho socioekonomického postavení do

druhého.

Vertikální mobilita - pohyb vzhůru čí dolů po

socioekonomickém žebříčku.

Mobilita laterální čili horizontální - přesuny do jiných

čtvrtí, měst či oblastí.

Mobilita intergenerační - vzestup nebo sestup z hlediska

postavení rodičů či prarodičů.

Page 18: Rurální sociologie 2. cvičení

Organizace, instituce

Page 19: Rurální sociologie 2. cvičení

Organizace, instituceORGANIZACE - společenská skupina, záměrně vytvořená k dosažení specifických cílů. - konkrétní podoba určitého sociálního útvaru. -formální struktura, dělba práce, rozdělení rolí- lidé přicházejí a odcházejí, organizace zůstávají

INSTITUCE - ustanovený způsob řešení problémů přežití- lidský způsobu řešení problémů přežití na rozdíl od pudového jednání zvířat-každý obecně praktikovaný způsob jednání sloužící naplnění určité reálné anebo fiktivní potřeby- způsob jak se co dělá

Page 20: Rurální sociologie 2. cvičení

Moc, stát, politika

Page 21: Rurální sociologie 2. cvičení

Moc, stát, politika, vládaMOC - schopnost dosahovat zamýšlených účinků i přes odpor - je výrazem nerovnosti sociálních aktérů - vztah podřízenosti jednotlivců nebo skupin jiným subjektům - součástí společenských pravidel – oficiálních (zákony)

- neoficiálních (sociální normy osvojené v průběhu socializaceNásilí jedním z artibutů moci

STÁT – organizovaná politicky jednotná společnost na určitém území- v určitých hranicích, s jednotným zákoníkem, vládou a správouForma - organizace státní moci a režim jejího fungování, složení nejvyšších orgánů s jejich vzájemnými vztahy, územní organizace státu a systém vztahu mezi státem jako celkem a jeho územními částmi.

Politický systém - procesy, jimiž se rozhoduje, co po svých obyvatelích stát bude chtít a co jim za to nabídne, a struktury, které pro to byly vytvořeny. - kdo dostane co, kdy a jak (a odkud se na to vezme)- procesem, který je vázán na určité struktury a řídí se určitými pravidly

Vláda – způsob řízení státu (demokratická x nedemokratická)

Page 22: Rurální sociologie 2. cvičení

Základní sociologické pojmy II.

• Náboženství

• Rodina

• Rovnost rodu = gender

• Rasy

Page 23: Rurální sociologie 2. cvičení

Náboženství, sekty

Page 24: Rurální sociologie 2. cvičení

Náboženství, sektyNÁBOŽENSTVÍ – souhrn přesvědčení, postojů, symbolů a praktik založených na ideji „posvátného“. - sjednocují lidi v příslušníky náboženské komunity Posvátné – to, co v člověku vzbuzuje pocit bázně a úcty, co fascinuje i uvádí do tajemství

Náboženské sekty – společné znaky:1. Členství vzniká aktivní konverzí2. Výlučná skupina, přísná vnitřní pravidla3. Charismatický vůdce4. Silná kontrola

Denominace – sekta, která „vychladla“

Page 25: Rurální sociologie 2. cvičení

Rodina, funkce rodiny, manželství, krize rodiny

Page 26: Rurální sociologie 2. cvičení

Rodina, funkce rodiny, manželství, krize rodiny

RODINA – skupina spojená pokrevními vztahy, manželstvím či adopcí.

Nukleární rodina - soužití manželského páru a jejich svobodných dětí

Širší rodina - soužití dalších členů rodiny – prarodičů, tet a strýců

Monogamie - jeden muž, jedna žena

Polygamie - polyandrie - svazek jedné ženy a více manželů (bratrů)

- polygynie - soužití jednoho muže a několika manželek

(zajišťuje větší možnost genetické reprodukce bohatším jedincům)

Funkce rodiny:• Biologická - primární rolí je plození potomstva, uspokojování sexuálních potřeb

• Ekonomická – předání dědictví, výrobní, spotřební

• Socializační a kulturní – výchova dětí • Emocionální - uspokojování citových potřeb

MANŽELSTVÍ – společensky normovaný vztah, sociálně akceptovaný a

„posvěcený“ sexuální svazek mezi dvěma jedinci

Page 27: Rurální sociologie 2. cvičení

Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace

Page 28: Rurální sociologie 2. cvičení

Co je to GENDER?

Pojem gender zahrnuje především sociální a společensky podmíněné kulturní rozdíly, očekávání,

předsudky a specifika v postavení mužů a žen.

= rod

Gender studies (rodová studia) jsou vědeckou, odbornou disciplínou sledující různé sociálně a kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami ve společnosti

v současnosti i minulosti.

Page 29: Rurální sociologie 2. cvičení

Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace

GENDER označuje nikoli biologické, ale sociální aspekty pohlaví

PŘEDSUDEK - uzavřený postoj k čemukoliv. -negativní postoj vůči určité skupině či skupinám lidí, který má ospravedlnit a posílit jejich diskriminaci, a to na základě jejich skupinového členství a nikoliv osobních vlastností- ve vztazích mezi rasami, etniky, národnostmi

DISKRIMINACE – z lat. discriminare = rozdělovat, rozlišovat Diskriminace sociální – omezování nebo poškozování určitých společenských skupin v jejich právech a nárocích vytvářením nerovných hospodářských, politických, právních podmínek- brání v rozvíjení vlastní svébytné kultury, v přístupu ke vzdělání, v seberealizaci.

-charakter - státní, oficiální -lokální, nelegální, neformální výkonu povolání a v

Page 30: Rurální sociologie 2. cvičení

Rovné příležitosti = neexistence diskriminace

Diskriminace = znevýhodňování určitých osob

či rozlišování, které vede k poškozování práv určitých skupin obyvatelstva

Page 31: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální normy, deviace, šikana

Page 32: Rurální sociologie 2. cvičení

Sociální normy, kontrola, deviace, šikana

Sociální normy – neoficiální společenská pravidla, která určité chování přikazují nebo zakazují (získané v průběhu socializace)

Sociální kontrola – mechanismy, které hlídají dodržování norem

- lidem, kteří poruší normy, hrozí sankce•formální (policie)•neformální (nesouhlas rodiny, přátel, sousedů)

Deviace – odchylka od normy

Šikana – fyzickým a psychickým týráním získat pocit převahy, moci nebo určité výhody

Page 33: Rurální sociologie 2. cvičení

Problematika interetnických vztahů – modely soužití:

Asimilace – přizpůsobení se majoritní společnosti, na úkor tradičních zvyků menšiny.

Model tavicího kotle – tradice přistěhovalců i místních se mísí a vzniká nová kultura.

Kulturní pluralismus – subkultury vedle sebe existují jako rovnocenné.

Page 34: Rurální sociologie 2. cvičení

Základní sociologické pojmy III.

• Urbanizace

• Migrace

• Mobilita

• Identita

Page 35: Rurální sociologie 2. cvičení

Urbanizace

• poměšťování

• zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech,

• růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu, zda bydlí či nebydlí ve městech.

Page 36: Rurální sociologie 2. cvičení

Migrace

• Stěhování

• Emigrace x imigrace

• Migrační saldo

Page 37: Rurální sociologie 2. cvičení

Mobilita• pohyb obyvatelstva v prostoru z důvodu

uspokojování potřeb. • Mobilita prostorová – stěhování, dojíždění do práce,

vyjíždění na víkend, …

• Mobilita sociální – možnost změnit sociální status

- horizontální (přesun prostorový či profesní při zachování výše sociálního statusu),

- vertikální (vzestup či sestup v rámci stratifikačního prostoru společnosti).

Page 38: Rurální sociologie 2. cvičení

Identita

• způsob, jímž se jednotlivec nebo skupina jednotlivců definuje, pociťuje svou existenci (svou jedinečnost) a o nějž se opírá, když si uvědomuje sebe sama ve vztahu k jiným.

• Lokální, regionální, národní, státní, …


Recommended