Rurální sociologie
2. cvičení
Základní sociologické pojmy
• Skripta Sociologie venkova a zemědělství
(V. Majerová a kol., PEF ČZU Praha 2000)
– Kapitola 2. a 3.
Základní sociologické pojmy I.
• Člověk a společnost
• Socializace
• Sociální pozice
• Sociální status
• Sociální role
• Sociální skupiny
• Sociální stratifikace, třídy a vrstvy
Příroda, člověk, společnost
Příroda, člověk, společnostPříroda
• základ života
• vše okolo nás, co není výtvorem lidského zásahu
• vše, co je přirozené nezávisle na lidech
Člověk přírodu ovlivňuje a přetváří „k obrazu svému“
Ohrožení životního prostředí
Ochrana životního prostředí, ekologická hnutí
Trvale udržitelný rozvoj
Společnost, kultura, hodnoty
Společnost, kultura, hodnotyKultura
• výtvor člověka
• vnitřní obsah lidské společnost
• souhrn přesvědčení a vodítek, co je normální a žádoucí
• souhrn institucí pro předávání a vyjadřování
Člení se na:
• materiální = civilizace – soubor výtvorů uspokojujících materiální potřeby
• duchovní = nemateriální – ideje, zvyky, obyčeje, symboly
Společnost, kultura, hodnotyHodnoty
• názory na to, jaké jednání je správné
• materiální či nemateriální objekty, ke kterým je zaujímán hodnotící postoj, mají význam pro členy skupiny
• ovlivňují motivaci, postoje a chování
• slouží jako kritérium pro hodnocení jednání druhých
Kulturní univerzálie
= společné znaky lidského kulturního chování
• jazyk, rodina, manželství, majetková práva, rituály, tanec, hry, dary, humor, hygiena,….
Socializace
Socializace= proces osvojování sociálních norem a hodnot
= proces umožňující předávání kulturních modelů z generace na generaci
= proces vývoje individua
Základním mechanismem socializace je učení a přijímání vzorců sociálního chování.
Socializační činitelé:
1) primární - rodina, škola, vrstevnické skupiny
2) sekundární - pracovní prostředí, úřady, církve, média, okolí
Extrémní koncepce socializace:
a) predeterminismus (Freud) - vše je uvnitř (dáno předem)
b) situacionismus - vše je dáno prostředím
Sociální status, sociální role, zvyk, obyčej
Sociální status, sociální role, zvyk, obyčej
Sociální status
= prestiž určité skupiny v očích ostatních členů společnosti
= základní postavení člověka ve společnosti
= společensky definovaná pozice v rámci společnosti
Status:
a) vrozený (připsaný, určený) - narozením do určité skupiny
b) získaný (dosažený) - vlastním úsilím, studiem, pracovitostí
c) vnucený
Sociální role, zvyk, obyčej
Sociální role
= očekávané chování jedince ve společnosti
- je odvozena ze sociálního postavení
ZVYK – ustálený způsob vykonávání činností nebo myšlení (každodenní, běžné aktivity).
OBYČEJ – komplexnější vzorec chování, který se vytváří opakováním určitých činností v určitých sociálních situacích ve skupině s dlouhodobějším, kontinuálním trváním, většinou v lokální komunitě.
Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita
Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita
SOCIÁLNÍ SKUPINY = zprostředkující článek mezi člověkem
jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním
útvarem.
Typologie skupin:
1) malé a velké skupiny
2) primární a sekundární - podle vazby mezi členy skupiny
3) formální a neformální – podle pozice členů a jejich vzájemných
práv a povinností
4) členské a referenční - podle způsobu jakým je jedinec spjat se
skupinou
5) Skupina my (in group) a oni (out group)
Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita
SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE • společnost není sociálně homogenní celek, je vnitřně rozdělena do vrstev • podle toho, co je v dané společnosti považováno za nejvyšší hodnoty • popis sociální nerovnosti
Základní kritéria – podíl na moci, velikost majetku, prestiž
4 základní systémy stratifikací:Otroctví – extrémní forma nerovnosti, někteří jedinci jsou majetkem jiných. Kasty – zaujímá zcela výjimečné postavení v sociální stratifikaci. Jde o uzavřenou sociální skupinu jejímž členem se člověk stává narozením. Kasta je dědičně vydělená, neměnná a imobilní skupina. (např. Indie).Stavy – systém spojovaný s feudální společností. Jeho původ je odvozen od vlastnění půdy a jejím pronájmem nevolnickým sedlákům. Jde o stratifikační systém typický zejména pro středověkou Evropu. Třídy – ve společenských vědách je tato kategorie často užívána pro označení souboru lidí, kteří mají určité statisticky odlišné vlastnosti. Základem třídních rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání. Společenské třídy v moderní společnosti nejdou dány ani zákony ani odvozeny rodově.
Sociální skupiny, sociální stratifikace, sociální mobilita
SOCIÁLNÍ MOBILITA –pro vyjádření pohybu jedinců
a skupin z jednoho socioekonomického postavení do
druhého.
Vertikální mobilita - pohyb vzhůru čí dolů po
socioekonomickém žebříčku.
Mobilita laterální čili horizontální - přesuny do jiných
čtvrtí, měst či oblastí.
Mobilita intergenerační - vzestup nebo sestup z hlediska
postavení rodičů či prarodičů.
Organizace, instituce
Organizace, instituceORGANIZACE - společenská skupina, záměrně vytvořená k dosažení specifických cílů. - konkrétní podoba určitého sociálního útvaru. -formální struktura, dělba práce, rozdělení rolí- lidé přicházejí a odcházejí, organizace zůstávají
INSTITUCE - ustanovený způsob řešení problémů přežití- lidský způsobu řešení problémů přežití na rozdíl od pudového jednání zvířat-každý obecně praktikovaný způsob jednání sloužící naplnění určité reálné anebo fiktivní potřeby- způsob jak se co dělá
Moc, stát, politika
Moc, stát, politika, vládaMOC - schopnost dosahovat zamýšlených účinků i přes odpor - je výrazem nerovnosti sociálních aktérů - vztah podřízenosti jednotlivců nebo skupin jiným subjektům - součástí společenských pravidel – oficiálních (zákony)
- neoficiálních (sociální normy osvojené v průběhu socializaceNásilí jedním z artibutů moci
STÁT – organizovaná politicky jednotná společnost na určitém území- v určitých hranicích, s jednotným zákoníkem, vládou a správouForma - organizace státní moci a režim jejího fungování, složení nejvyšších orgánů s jejich vzájemnými vztahy, územní organizace státu a systém vztahu mezi státem jako celkem a jeho územními částmi.
Politický systém - procesy, jimiž se rozhoduje, co po svých obyvatelích stát bude chtít a co jim za to nabídne, a struktury, které pro to byly vytvořeny. - kdo dostane co, kdy a jak (a odkud se na to vezme)- procesem, který je vázán na určité struktury a řídí se určitými pravidly
Vláda – způsob řízení státu (demokratická x nedemokratická)
Základní sociologické pojmy II.
• Náboženství
• Rodina
• Rovnost rodu = gender
• Rasy
Náboženství, sekty
Náboženství, sektyNÁBOŽENSTVÍ – souhrn přesvědčení, postojů, symbolů a praktik založených na ideji „posvátného“. - sjednocují lidi v příslušníky náboženské komunity Posvátné – to, co v člověku vzbuzuje pocit bázně a úcty, co fascinuje i uvádí do tajemství
Náboženské sekty – společné znaky:1. Členství vzniká aktivní konverzí2. Výlučná skupina, přísná vnitřní pravidla3. Charismatický vůdce4. Silná kontrola
Denominace – sekta, která „vychladla“
Rodina, funkce rodiny, manželství, krize rodiny
Rodina, funkce rodiny, manželství, krize rodiny
RODINA – skupina spojená pokrevními vztahy, manželstvím či adopcí.
Nukleární rodina - soužití manželského páru a jejich svobodných dětí
Širší rodina - soužití dalších členů rodiny – prarodičů, tet a strýců
Monogamie - jeden muž, jedna žena
Polygamie - polyandrie - svazek jedné ženy a více manželů (bratrů)
- polygynie - soužití jednoho muže a několika manželek
(zajišťuje větší možnost genetické reprodukce bohatším jedincům)
Funkce rodiny:• Biologická - primární rolí je plození potomstva, uspokojování sexuálních potřeb
• Ekonomická – předání dědictví, výrobní, spotřební
• Socializační a kulturní – výchova dětí • Emocionální - uspokojování citových potřeb
MANŽELSTVÍ – společensky normovaný vztah, sociálně akceptovaný a
„posvěcený“ sexuální svazek mezi dvěma jedinci
Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace
Co je to GENDER?
Pojem gender zahrnuje především sociální a společensky podmíněné kulturní rozdíly, očekávání,
předsudky a specifika v postavení mužů a žen.
= rod
Gender studies (rodová studia) jsou vědeckou, odbornou disciplínou sledující různé sociálně a kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami ve společnosti
v současnosti i minulosti.
Problémy rovnosti, gender, předsudky, diskriminace
GENDER označuje nikoli biologické, ale sociální aspekty pohlaví
PŘEDSUDEK - uzavřený postoj k čemukoliv. -negativní postoj vůči určité skupině či skupinám lidí, který má ospravedlnit a posílit jejich diskriminaci, a to na základě jejich skupinového členství a nikoliv osobních vlastností- ve vztazích mezi rasami, etniky, národnostmi
DISKRIMINACE – z lat. discriminare = rozdělovat, rozlišovat Diskriminace sociální – omezování nebo poškozování určitých společenských skupin v jejich právech a nárocích vytvářením nerovných hospodářských, politických, právních podmínek- brání v rozvíjení vlastní svébytné kultury, v přístupu ke vzdělání, v seberealizaci.
-charakter - státní, oficiální -lokální, nelegální, neformální výkonu povolání a v
Rovné příležitosti = neexistence diskriminace
Diskriminace = znevýhodňování určitých osob
či rozlišování, které vede k poškozování práv určitých skupin obyvatelstva
Sociální normy, deviace, šikana
Sociální normy, kontrola, deviace, šikana
Sociální normy – neoficiální společenská pravidla, která určité chování přikazují nebo zakazují (získané v průběhu socializace)
Sociální kontrola – mechanismy, které hlídají dodržování norem
- lidem, kteří poruší normy, hrozí sankce•formální (policie)•neformální (nesouhlas rodiny, přátel, sousedů)
Deviace – odchylka od normy
Šikana – fyzickým a psychickým týráním získat pocit převahy, moci nebo určité výhody
Problematika interetnických vztahů – modely soužití:
Asimilace – přizpůsobení se majoritní společnosti, na úkor tradičních zvyků menšiny.
Model tavicího kotle – tradice přistěhovalců i místních se mísí a vzniká nová kultura.
Kulturní pluralismus – subkultury vedle sebe existují jako rovnocenné.
Základní sociologické pojmy III.
• Urbanizace
• Migrace
• Mobilita
• Identita
Urbanizace
• poměšťování
• zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech,
• růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu, zda bydlí či nebydlí ve městech.
Migrace
• Stěhování
• Emigrace x imigrace
• Migrační saldo
Mobilita• pohyb obyvatelstva v prostoru z důvodu
uspokojování potřeb. • Mobilita prostorová – stěhování, dojíždění do práce,
vyjíždění na víkend, …
• Mobilita sociální – možnost změnit sociální status
- horizontální (přesun prostorový či profesní při zachování výše sociálního statusu),
- vertikální (vzestup či sestup v rámci stratifikačního prostoru společnosti).
Identita
• způsob, jímž se jednotlivec nebo skupina jednotlivců definuje, pociťuje svou existenci (svou jedinečnost) a o nějž se opírá, když si uvědomuje sebe sama ve vztahu k jiným.
• Lokální, regionální, národní, státní, …