SANACE A REKONSTRUKCE – panelová sídliště - Beton TKSBeton TKS, s. r. o. Na Zámecké 9, 140...

3/2013

S A N A C E A R E K O N S T R U K C E

– pane lová s íd l iš tě

S P O L E Č N O S T I A S V A Z Y

P O D P O R U J Í C Í Č A S O P I S

SVAZ VÝROBCŮ CEMENTU ČR

K Cementárně 1261, 153 00 Praha 5

tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798

e-mail: [email protected]

www.svcement.cz

SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel.: 246 030 153


www.svb.cz

SDRUŽENÍ PRO SANACE

BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Sirotkova 54a, 616 00 Brno

tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180

mobil: 602 737 657


www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz

ČESKÁ BETONÁŘSKÁ

SPOLEČNOST ČSSI

Samcova 1, 110 00 Praha 1

tel.: 222 316 173

fax: 222 311 261


www.cbsbeton.eu

C O N A J D E T E V T O M T O Č Í S L E

3 / POROZUMĚNÍ PANELOVÝM SÍDLIŠTÍM JAKO PŘEDPOKLAD

PRO JEJICH REGENERACI

7 / PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE

37 / DODATEČNÉ ZÁSAHY DO NOSNÝCH

KONSTRUKCÍ PANELOVÝCH BUDOV

/12JAK DÁL S PANELÁKEM? EXPERIMENTY

V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ Z LET 1959 AŽ 1961

/64KONVERZE PRŮMYSLOVÉ

ARCHITEKTURY A ŽELEZOBETON

/46PARK HILL, SHEFFIELD,

VELKÁ BRITÁNIE

13 / 2 0 1 3 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N

ROČNÍK: třináctý

ČÍSLO: 3/2013 (vyšlo dne 17. 6. 2013)

VYCHÁZÍ DVOUMĚSÍČNĚ

VYDÁVÁ BETON TKS, S. R. O., PRO:

Svaz výrobců cementu ČR

Svaz výrobců betonu ČR

Českou betonářskou společnost ČSSI

Sdružení pro sanace betonových konstrukcí

VYDAVATELSTVÍ ŘÍDÍ: Ing. Michal Števula, Ph.D.

ŠÉFREDAKTORKA: Ing. Jana Margoldová, CSc.

PRODUKCE: Ing. Lucie Šimečková

REDAKČNÍ RADA:

Prof. Ing. Vladimír Benko, PhD., Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Prof. Ing. Petr Hájek, CSc. (před seda), Prof. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo předseda), Ing. Jan Hrozek, Ing. Jan Hutečka, Ing. arch. Jitka Jadrníčková, Ing. Zdeněk Jeřábek, CSc., Ing. Milan Kalný, Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D., Doc. Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Doc. Ing. Martin Moravčík, Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Paříková, Petr Škoda, Ing. arch. Jiří Šrámek, Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, Prof. Ing. RNDr. Petr Štěpánek, CSc., Ing. Michal Števula, Ph.D., Ing. Vladimír Veselý, Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.

GRAFICKÝ NÁVRH: 3P, spol. s r. o.Staropramenná 21, 150 00 Praha 5

SAZBA: 3P, spol. s r. o.Staropramenná 21, 150 00 Praha 5

ILUSTRACE NA TÉTO STRANĚ: Mgr. A. Marcel Turic

TISK: Libertas, a. s.Drtinova 10, 150 00 Praha 5

VYDAVATELSTVÍ A REDAKCE:

Beton TKS, s. r. o.

Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

www.betontks.cz

Redakce a inzerce: 604 237 681


Předplatné (i starší výtisky): 602 839 429


ROČNÍ PŘEDPLATNÉ:

základní: 720 Kč bez DPH, 828 Kč s DPH

snížené – pro studenty a nově i seniory nad 70 let: 270,- Kč bez DPH, 311 Kč s DPH

pro slovenské předplatitele: 28 EUR bez DPH, 32,20 EUR s DPH(všechny ceny jsou včetně balného a distribuce)

Vydávání povoleno Ministerstvem

kultury ČR pod číslem MK ČR E-11157

ISSN 1213-3116

Podávání novinových zásilek povoleno

Českou poštou, s. p., OZ Střední Čechy, Praha 1, čj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000

Za původnost příspěvků odpovídají autoři.Označené příspěvky byly lektorovány.

FOTO NA TITULNÍ STRANĚ:

Nástavba malometrážních bytů na panelový dům v Hostivaři, foto: archiv ateliéru Drexler Vrbata architekti

BETON TKS je přímým nástupcem časopisů

Beton a zdivo a Sanace.

ÚVODNÍKAleš Jakubík / 2

TÉMA

POROZUMĚNÍ PANELOVÝM SÍDLIŠTÍM JAKO

PŘEDPOKLAD PRO JEJICH REGENERACI

Lucie Zadražilová / 3

PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE

Ludmila Doudová / 7

JAK DÁL S PANELÁKEM? EXPERIMENTY

V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ Z LET 1959 AŽ 1961

Eva Novotná / 12

REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ

Hana Šimková / 16

JAK A PROČ REKONSTRUOVAT (NEJEN)

PANELOVÉ DOMY KOMPLEXNĚ

Jan Picpauer / 18

SANACE A REKONSTRUKCE

TŘICET LET SANACÍ A REGENERACÍ

PANELOVÝCH BUDOV – ZKUŠENOSTI

Z UPLYNULÝCH LET

Hana Gattermayerová / 22

DODATEČNÉ PROVÁDĚNÍ OTVORŮ

V NOSNÝCH STĚNÁCH VÍCEPODLAŽNÍCH

PANELOVÝCH BUDOV

Jiří Witzany, Jiří Brožovský, Tomáš Čejka, Radek Zigler / 30

DODATEČNÉ ZÁSAHY DO NOSNÝCH

KONSTRUKCÍ PANELOVÝCH BUDOV

Václav Vimmr, Tomáš Černý / 37

STATICKÉ POSOUZENÍ PREFABRIKOVANÉ

STROPNÍ DESKY PANELOVÝCH BUDOV

PŘI MODERNIZACÍCH

Jiří Witzany, Radek Zigler / 40

PARK HILL, SHEFFIELD, VELKÁ BRITÁNIE

Jana Margoldová / 46

TRVANLIVOST A MOŽNOSTI OPRAV

STÁVAJÍCÍCH BETONOVÝCH FASÁD

Jukka Lahdensivu / 52

SANACE A REKONSTRUKCE NOSNÝCH

STĚN MALOROZPONOVÝCH PANELOVÝCH

SOUSTAV S OHLEDEM NA VYZTUŽENÍ

PANELŮ

Jaromír Vrba / 56

ZHODNOCENÍ OPRAV PLEČNIKOVY LÁVKY

NA PRAŽSKÉM HRADĚ

Vítězslav Vacek, Milan Hrabánek, Jiří Kolísko / 61

KONVERZE PRŮMYSLOVÉ ARCHITEKTURY

A ŽELEZOBETON

Petr Vorlík, Anna Kašíková / 64

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE

OŠETROVANIE ČERSTVÉHO BETÓNU

– 9. METÓDY OŠETROVANIA A VPLYV

NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI

Peter Briatka, Peter Makýš / 70

VĚDA A VÝZKUM

ZKOUŠENÍ BETONU ULTRAZVUKOVOU

IMPULSOVOU METODOU

Petr Cikrle, Dalibor Kocáb, Ondřej Pospíchal / 74

AKTUALITY

fib SYMPÓZIUM TEL AVIV 2013 / 11

XXIII. MEZINÁRODNÍ SYMPOZIUM SANACE

2013 A I. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE

POPÍLKY VE STAVEBNICTVÍ / 21

VERNISÁŽ K SOUTĚŽI BETON

A ARCHITEKTURA 2013 / 21

RECENZE / 20, 51

REŠERŠE ZE ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ / 73

VÝSLEDKY ARCHITEKTONICKÉ SOUTĚŽE

MĚSTA BEZ SMOGU / 79

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA / 80

FIREMNÍ PREZENTACEPovrchové úpravy ve stavebnictví 2013 / 45

TAZUS / 71

Betosan / 71

Construsoft / 73

Beton TKS / 3. strana obálky

Ing. Software Dlubal / 3. strana obálky

Štěrbův betonářský slovník / 4. strana obálky

O B S A H ❚ C O N T E N T

VÁŽENÍ ČTENÁŘI,

2 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 3 / 2 0 1 3

Ú V O D N Í K ❚ E D I T O R I A L

právě držíte v ruce číslo naše-

ho časopisu, které je věnované

především sanacím betonových

a železobetonových konstrukcí.

Před několika dny proběhl

v Brně již 23. ročník mezinárod-

ního sympozia Sanace 2013, je-

hož tradičním pořadatelem by-

lo Sdružení pro sanace betono-

vých konstrukcí. Historie naše-

ho sdružení odráží vývoj sanací

a oprav betonových konstrukcí

od skromných začátků počát-

kem devadesátých let k plnohodnotnému segmentu na tr-

hu stavebních prací v současnosti. Klademe si za cíl šíře-

ní nejnovějších poznatků pro odbornou veřejnost, legislativní

posílení oboru, zprostředkování zkušeností z realizací v tu-

zemsku a v zahraničí, ale i analýzu minulých omylů a dů-

sledků přehnaného optimismu v otázkách životnosti beto-

nových konstrukcí.

Letošního ročníku mezinárodního sympozia se i přes sou-

časné složité období zúčastnilo více jak dvě stě odborní-

ků z oboru sanací betonových konstrukcí. Na této tradič-

ní a otevřené platformě jsme tak měli možnost se setkat

jak s našimi členy, tak se zástupci potencionálních investo-

rů, výrobců materiálů, dodavatelských a inženýrských firem,

se zástupci významných škol, studenty i širší odbornou ve-

řejností. Program byl navíc významně rozšířen propojením

s mezinárodní konferencí Popílky ve stavebnictví pořádanou

Asociací pro využití energetických produktů.

V živé paměti mi zůstaly především přednášky pana

Prof. Francesca Biasioli z Itálie s tématem „Udržitelný rozvoj

a stavební materiály: Mýty, fakta a bludy“, který se věnoval

nejen možnostem mého milovaného betonu, pana Prof. Ru-

dolfa Hely z Fakulty stavební Vysokého učení technického

v Brně s jeho sugestivně podanými vlivy technologie na va-

dy v betonech, nebo Ing. Kulhánkové z Ministerstva průmy-

slu a obchodu na téma implementace politiky druhotných

surovin.

Slovo mezinárodní v názvu sympozia nezůstalo prázd-

ným pojmem. Vždyť kromě pana Prof. Francesca Biasioli

z Itálie, zde dále vystoupili například pan Prof. Ulrich Diede-

richs z německé univerzity v Rostocku, Prof. Pavel Kriven-

ko z ukrajinské univerzity v Kyjevě, paní MSc. Deya Over Ka-

man z turecké univerzity Anadolu, nebo pan Prof. Juraj Bil-

čík ze slovenské univerzity v Bratislavě.

U příležitosti sympozia udělujeme každoročně prestižní

ocenění významná osobnost v oboru sanací betonových

konstrukcí, sanační materiálu roku a sanační dílo roku. Ví-

ce o nominacích a oceněných se dozvíte na stránkách to-

hoto časopisu.

Byl jsem překvapen jak v současné době, plné informač-

ních technologií a možností komunikace, lidé znovu nachá-

zejí potřebu hovořit spolu osobně. To jsem spolu s plnými

sály považoval za nesmírně pozitivní impuls.

Diskutovali jsme k jednotlivým příspěvkům, ptali jsme se

a odpovídali si na otázky. Nechyběla vysoká odborná úro-

veň, slušnost, úcta i emoce. Mluvili jsme spolu v přednáš-

kových sálech, na doprovodné výstavě, ale i jen tak, při

vzájemných setkáních a společenských příležitostech.

A z těchto vzájemných rozhovorů vznikla postupně iniciati-

va, kterou jsme nazvali „Memorandum účastníků sympo-

zia Sanace 2013“.

Rádi bychom toto memorandum představili co možná nej-

širší veřejnosti a získali pro něj co možná největší podporu.

Stránky tohoto prestižního časopisu jsou dalším logickým

krokem jak toto předsevzetí naplnit. Dovolte mi proto, abych

Vás na tomto místě s úplným zněním „Memoranda účastní-

ků sympozia Sanace 2013“ seznámil.

Memorandum navazuje na workshop, který se konal

za účasti představitelů českých vysokých škol stavebního

zaměření, zástupců mnoha odborných svazů a asociací, čin-

ných ve stavebnictví na počátku roku 2012 v Humpolci a je-

hož tématem byla podpora rozvoje a prestiže stavebnictví.

Dnes, rok po konání tohoto setkání, cítíme stále podob-

né obavy z postavení stavebnictví a jeho dalšího vývoje, kte-

ré jsou vyvolány výrazným ekonomickým propadem v tom-

to sektoru hospodářství. Vycházíme přitom z přesvědčení,

že stavebnictví má v České republice kvalitní základ v pro-

pracovaném vzdělávacím systému na všech jeho úrovních

a České stavební společnosti jak výrobní, realizační, projek-

tové, anebo inženýrské, mají kvalitativní úroveň zcela srovna-

telnou s mezinárodním měřítkem. Stavebnictví v České re-

publice tvoří významnou část hrubého domácího produk-

tu a zaměstnává přes 9 % práceschopného obyvatelstva.

My účastníci mezinárodního sympozia Sanace 2013 pro-

to vyzýváme nejširší odbornou i neodbornou veřejnost a ze-

jména zástupce státní správy na všech úrovních k zahájení

společného dialogu, který povede k racionálnímu přístupu

k rozvoji stavebnictví i jeho odpovídajícímu postavení v Čes-

ké republice.

Za klíčová témata považujeme dosažení těchto změn:

• Stát je v nejširším slova smyslu největším zadavatelem sta-

vebních zakázek, proto je nezbytné obnovit tvorbu vizí,

dlouhodobých, střednědobých i krátkodobých plánů vý-

stavby a údržby veřejných staveb a pracovat na jejich na-

plňování.

• Odpovědně a efektivně využít všechny zdroje a možnosti fi-

nancování stavebních zakázek.

• Změnit systém zadávání veřejných zakázek, kdy jediným

hodnotícím kritériem je pouze cena.

• Vyřešit legislativu v oblasti stavebního zákona, zejména

zjednodušit komplikovaný systém připomínkování ve všech

stupních schvalování.

• Dbát na profesní odbornost všech účastníků výstavby, tedy

i odpovědných osob ve státní správě a státem řízených in-

stitucích, bez ohledu na politickou reprezentaci.

• Dbát na kvalitu a efektivitu stavebního díla ve všech fázích

jeho vzniku a životnosti (příprava, projekt, realizace, dozor,

provoz a údržba).

Všem, kteří nás podpořili, i všem kteří se k tomuto memo-

randu připojí v budoucnu, děkujeme.

Stavebnictví nevytváří virtuální svět, je skutečné a hmata-

telné. Ten obor jsem si vybral před lety právě pro ten úžasný

pocit, že když se ohlédnete, je za vámi něco vidět. Dělejme

po vzoru starých stavitelů vše tak, jak nejlépe v danou chví-

li dovedeme, příště to zase budeme umět určitě o trochu lé-

pe a nebudeme se bát ohlédnout. Přeji Vám hodně úspěchů,

štěstí a radosti při realizaci vašich projektů.

Ing. Aleš Jakubík

viceprezident SSBK

POROZUMĚNÍ PANELOVÝM SÍDLIŠTÍM JAKO PŘEDPOKLAD

PRO JEJICH REGENERACI ❚ UNDERSTANDING PANEL

HOUSING ESTATES IS THE ESSENTIAL REQUIREMENT

FOR THEIR REGENERATION


T É M A ❚ T O P I C

Lucie Zadražilová

Většina panelových sídlišť v České republice před-

stavuje obytné čtvrti s vývojově vzniklými specifi-

ky a potenciálem do budoucna. Předpokladem

jejich úspěšné regenerace, jež musí probíhat na

více vzájemně propojených úrovních, je pocho-

pení vzniku a vývoje těchto celků. K tomu by

měl přispět projekt „Panelová sídliště v České

republice jako součást městského životního pro-

středí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného

potenciálu“. ❚ The majority of panel housing

estates in the Czech Republic are residential

quarters with specifics that have developed in

time and potentials for the future. Understanding

the origin and genesis of these specifics is the

main requirement for a successful regeneration

of these panel housing estates. Project “Panel

housing estates in the Czech Republic as

part of the urban environment: Evaluation and

presentation of their residential potential”.

O panelových sídlištích můžeme právem hovořit jako o vý-

znamných městských čtvrtích, které plní jednu ze základních

funkcí městského organismu, a to funkci bydlení. Podobně ja-

ko jinde v Evropě vyústila i v naší zemi bytová nouze po druhé

světové válce do hromadné výstavby panelových sídlišť, sta-

věných podle principů meziválečné avantgardy s ušlechtilým

záměrem poskytnout všem bez rozdílu kvalitní bydlení. V Čes-

koslovensku byla sídliště pojímána jako forma bydlení odpo-

vídající životnímu stylu nového socialistického člověka s jeho

novými potřebami. Dobře míněná snaha o zlepšení podmí-

nek bydlení pro co největší počet obyvatel se zčásti rozmělni-

la v nefunkční ekonomice socialistického státu. To ovšem nic

nemění na tom, že některá specifika této formy hromadné vý-

stavby představují potenciál, který lze využít při řešení součas-

né bytové otázky.

Dnes žijí na panelových sídlištích více než tři milióny obyva-

tel České republiky (tedy téměř každý třetí člověk). Přesto do-

sud nebyla doceněna jejich sociokulturní role a význam, mi-

mo jiné proto, že je lidé vnímají jako celky bez minulosti a bez

budoucnosti. Nezohledňují ani způsob, jímž byla vnímána

v době svého vzniku a který se velmi lišil od dnešního větši-

nového pojetí, ani skutečnost, že jejich vývoj není ještě zda-

leka ukončen.

S možnými scénáři budoucího vývoje panelových sídlišť úz-

ce souvisí otázka regenerace (proces zlepšování obytných

kvalit panelových sídlišť bývá označován také jako humaniza-

Obr. 1a, b Fotografie z cyklu Jižní Město,

2005 – Jaromír Čejka dokumentoval život

na tehdy ještě rozestavěném Jižním Městě

v Praze v letech 1980 až 1982. Vzniklo několik

unikátních cyklů, zřejmě nejznámější je soubor

„Děti“. Po dvaceti pěti letech se k tématu

vrátil, tentokrát v barvě ❚

Fig. 1a, b Pictures from the Jižní město

(Southern City) series, 2005 – Jaromír Čejka

was documenting life at Jižní Město (Prague)

at that time still under construction between

1980 and 1982. Of several unique series the

most known is probably the series ”Children”.

After 25 years, he got back to his topic, this

time in colour.

1a

1b



ce či revitalizace). Sociolog Jiří Musil podotýkal, že „zde pla-

tí totéž co o přestavbě a modernizaci čtvrtí z 19. století. Nej-

lepších výsledků bylo dosaženo tehdy, když se autoři jejich

přestaveb hluboce zamysleli nad konceptem historické blo-

kové zástavby území, které měli adaptovat na soudobý životní

způsob a dnešní civilizační nároky“ [1]. Jinak řečeno: základ-

ním předpokladem úspěšné regenerace panelových sídlišť,

a tedy i možností se s nimi identifikovat a participovat na je-

jich dalším rozvoji je porozumění této formě hromadné byto-

vé výstavby.

Z této potřeby vznikl pětiletý mezioborový projekt s názvem

„Panelová sídliště v České republice jako součást městského

životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného

potenciálu.“, který podpořilo Ministerstvo kultury ČR v rámci

Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kultur-

ní identity (NAKI) a na jehož řešení se podílejí odborníci z řa-

dy tuzemských výzkumných pracovišť – Uměleckoprůmys-

lové museum v Praze (příjemce projektu), Ústav dějin umění

AV ČR, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Pedagogic-

ká fakulta UK, Fakulta humanitních studií UK, Fakulta archi-

tektury ČVUT, Útvar rozvoje města hl. města Prahy, Muzeum

města Brna a Národní památkový ústav.

Hlavním cílem projektu je realizace výzkumu a dokumenta-

ce vybraných panelových sídlišť, postižení historických, kul-

turních a sociálních aspektů při percepci těchto celků v minu-

losti i přítomnosti a vytvoření edukačních modelů ke zpřístup-

nění jejich specifického genia loci široké veřejnosti formou

velké tematické výstavy v Praze, série regionálních prezen-

tací ve třinácti krajských městech České republiky, několika

odborných publikací a konečně specializované mapy s infor-

macemi o vybraných celcích z hlediska historie, architektury,

urbanismu, sociologie, demografie, památkové péče a dě-

jin umění.

Výsledky projektu by měly potvrdit tezi, že velká část těch-

to obytných celků představuje jakýsi základ, z něhož může

vhodnými zásahy vzniknout dobře identifikovatelná a diferen-

covaná prostorová struktura, která bude podporovat kontak-

ty mezi lidmi a posilovat v nich pocit domova a příslušnos-

ti k místu [2].

Struktura města totiž není v průběhu času neměnná, ale

vyvíjí se přirozeně, pomalu. Předpokladem úspěšného vývo-

je však je, že se nesmí zříkat těch prvků z minulosti, jež si za-

chovaly svou platnost. V případě sídlišť to jsou hodnoty ja-

ko univerzálnost, levnost, zeleň a blízkost přírody, navíc by

se mohlo navázat na kvalitní a u mnoha celků dosud nena-

plněný potenciál, jímž je městská vybavenost. Na sídlištích je

možnost jeho naplnění větší než u jiných druhů zástavby, na-

víc tak lze učinit v jiné podobě, než bylo původně plánováno

a přizpůsobit ji současným nárokům na bydlení. Sídliště by si

měla uchovat svá specifická pozitiva, a zároveň se v co nej-

Obr. 2a, b Fotografie z cyklu Jižní Město,

2005 ❚ Fig. 2a, b Pictures from the Jižní

Město series

Obr. 3a, b, c Petr Drexler, Ladislav Vrbata,

Nástavba malometrážních bytů na panelový

dům v Praze–Hostivaři, projekt: 2002,

realizace: 2004 – i po téměř deseti letech

patří tato realizace mezi nejzdařilejší příklad

úprav paneláku v České republice

❚ Fig. 3a, b, c Petr Drexler, Ladislav

Vrbata, Extension of prefab houses in

Prague-Hostivař – small apartments – after

almost ten years this project has still been

considered one of the best alterations of the

prefab house in the country

3a

2a 2b



větší míře provázat s ostatními částmi

města [3].

Před každým regeneračním zásahem

je zásadní položit si otázku, pro jaké cí-

lové skupiny vlastně chceme sídliště

regenerovat, a teprve pak se tyto cel-

ky snažit adaptovat tak, aby odpovídaly

životnímu stylu, hodnotám a požadav-

kům těchto skupin [4]. Některá dobře

založená a citlivě regenerovaná pane-

lová sídliště mohou uspokojit rozdílné

nároky na bydlení, jako je blízkost pří-

rody, a současně dobré a rychlé spo-

jení do centra města [5]. Pro koho tedy

mohou být panelová sídliště zajímavou

nabídkou bydlení? Pro mladé lidi na za-

čátku profesní kariéry, kteří tráví většinu

času pracovního i volného mimo do-

mov a nepotřebují širokou nabídku slu-

žeb v okolí bydliště, jsou velkou před-

ností minimální nároky na údržbu pa-

nelákových bytů. Zelené plochy v okolí

celků i uvnitř nich a bezpečné prostředí

pro hry jsou výhodné pro rodiny s dět-

mi, u této skupiny je zájem o sídlištní

lokality přímo úměrný vybavení celku

školkami, školami a službami pro rodi-

ny s malými dětmi. Pokud se v těchto

celcích podaří zajistit i zařízení pro mi-

moškolní aktivity dětí a mládeže, rodiny

pravděpodobně v místě bydliště setr-

vají. A konečně pro první obyvatele síd-

lišť, kteří jsou dnes již vesměs ve vyš-

ším věku, představují sídliště domov

a místo, kde strávili velkou část své-

ho života. Ani tato skupina nemá větši-

nou důvod ke stěhování, pokud se cítí

na sídlišti bezpečně a je splněna pod-

mínka, že veškeré služby jsou dostup-

né v nejbližším okolí.

Sledování současné diskuse o re-

generaci sídlišť by mohlo vést k chyb-

nému předpokladu, že se jedná o no-

vé téma, jež začalo být aktuální po ro-

ce 1989. Přitom již v éře socialismu se

o humanizaci sídlišť hovořilo a vedle

snahy zlidštit paneláky „veselým nátě-

rem fasád“ existovaly i seriózní pokusy

podívat se na tento proces komplex-

něji. Uveďme alespoň projekt Urbani-

ta 86, který vypsal Technický maga-

zín a jehož cílem bylo shrnout názo-

ry na dotvoření a zpříjemnění prostředí

již existujících sídlišť, především projek-

ty na posílení jejich urbanity a městské

atmosféry. Zúčastnilo se ho přes osm-

desát architektů a stal se jednou z klí-

čových událostí, protože ještě za minu-

lého režimu otevřel prostor pro disku-

si a kritiku.

Regenerace totiž může být úspěšná

pouze tehdy, probíhá-li zároveň na ví-

ce vzájemně propojených rovinách:

3b

3c



počínaje úrovní jednotlivých domů až k celému obytnému

prostředí. Přesto bývá tato problematika dodnes často re-

dukována na otázky barevnosti či různých nástaveb na pa-

nelácích. Ty bývají většinou šmahem odsuzovány, i zde ov-

šem platí, že porozumění historii tohoto typu výstavby i kon-

textu může vést k velmi zajímavým výsledkům.

S vědomím určité míry zjednodušení lze říci, že většina ar-

chitektů považuje „barvení paneláků“ za kosmetické úpravy,

které celku ve výsledku škodí. Např. Roman Koucký, který

se v současné architektonické obci řadí k odpůrcům huma-

nizace sídlišť, podotýká, že „jednou dojde k tomu, že naši

potomci budou seškrabávat „zateplení“ a budou vysvětlovat,

jak vzácná a důležitá je původní šedivá barva“ [6].

Sociologové a samotní obyvatelé těmto úpravám bývají na-

kloněni, protože mohou představovat jednu z cest z laby-

rintu monotónního vyznění a nemožnosti orientace. Někte-

ří architekti se navíc dokázali podobného úkolu zhostit velmi

dobře. Např. Ladislav Lábus vytvořil v letech 1999 až 2000

se studenty svého ateliéru na ČVUT návrh barevného ře-

šení superdomu na pražském sídlišti Bohnice, jenž byl po-

sléze realizován (obr. 4). Úspěšnost řešení spočívala v tom,

že nepracovali s abstraktní plochou, ale zohlednili typ i veli-

kost budov, stejně jako jejich polohu a význam v rámci ce-

lé čtvrti [7].

K respektování podstaty panelové zástavby při regenera-

cích se přiklání i Lábusův kolega Jiří Pleskot: „Jakmile se

zač nou paneláky omalovávat jako hračky, stávají se z nich ji-

né domy, než ze své podstaty jsou. Je to špatné, jde o zá-

kladní nepochopení jejich kvality. Jejich podstata by měla

být spíš rozvíjena a neměly by být degradovány na legrační

domy. Panelákům škodí nepromyšlené způsoby zateplování

a scelování fasád, kdy se vytrácí jejich elementárnost, celko-

vý výraz – jeho složenost a rozebíratelnost“ [8].

Ve výsledku by vždy mělo jít o soulad mezi domy, jejich

okolím i společným veřejným prostorem. Podobné rozpory

panují v otázce nejrůznějších nástaveb na střechách. Např.

teoretik architektury Rostislav Švácha před několika lety po-

znamenal, že nástavby na střechách paneláků z nich ne-

udělají normální domy a navíc úplně zničí estetiku strohé,

a přece působivé geometrie [9]. Není však nástavba jako ná-

stavba. Architekti Petr Drexler a Ladislav Vrbata jsou autory

nástavby malometrážních bytů na panelový dům v Přeštic-

ké ulici v Praze–Hostivaři (obr. 3a až c). Její tvar nekontras-

tuje s původní strukturou paneláku, je s ní naopak v soula-

du. Hmoty schodišť vhodně rozčleňují jednolitou severní fa-

sádu a jsou dobře zapamatovatelné. Povedlo se i barevné

řešení, které respektuje charakter domu a pracuje s dosta-

tečně velkým měřítkem [10].

Z uvedených příkladů je zřejmé, že i s barevností fasád

a nástavbami na panelácích se dá dobře pracovat a lze ji-

mi přispět ke kvalitní regeneraci, pokud mají autoři vhled

do problematiky, respektují podstatu a citlivě, a zároveň in-

venčně navazují na místní kontext.

Tento článek vznikl v rámci projektu „Panelová sídliště v České republice

jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace

jejich obytného potenciálu“, podpořeného Ministerstvem kultury v rámci

Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI),

identifikační kód projektu: DF13P01OVV018.

Fotografie: 1a až 2b – Jaromír Čejka, 3a až 3c – Drexler Vrbata architekti,

4 – Architektonický ateliér Ladislav Lábus

PhDr. Lucie Zadražilová, Ph.D.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze


tel.: 608 303 455

Obr. 4 Ladislav Lábus, David Mareš,

Dagmar Prášilová, Barevné řešení

panelových domů na pražském sídlišti

Bohnice, projekt i realizace 1999 až

2000 – zvolená barevnost není formální

a zajímavě pracuje s konstrukční logikou

objektu ❚ Fig. 4 Ladislav Lábus, David

Mareš, Dagmar Prášilová, Coloured solution

of prefab houses at the Prague–Bohnice

housing estate, project and realisation 1999

to 2000 – the chosen colours are not formal

and collaborate with constructional logic of

the objects

Literatura:

[1] Druhý život pro sídliště, Era 21 9, 2009, č. 1, s. 55

[2] Halík P.: Architektonická avantgarda a tradice českého funk-

cionalistického urbanismu, in: Laurent Bazac–Billaud (ed.),

Problematika města: Praha a její nové čtvrtě, Cahiers du

CeFReS, č. 7, Praha 1995, s. 51

[3] Musil J. et al.: Lidé a sídliště, Praha 1985, s. 332

[4] Zadražilová L.: Sociokulturní pohled na problematiku bydlení

v Československu ve 2. polovině 20. století. Prostorová a sociál-

ní specifika panelových sídlišť, rukopis disertační práce obháje-

né na FF UK v Praze, Praha 2012

[5] Voženílek J.: Kompozice nových obytných souborů, Architektura

ČSR XLI, 1982, č. 4, s. 161.

[6] Volf P.: Rozhovor Petra Volfa s architektem Romanem Kouckým,

Krása je objektivní, in: Karolina Jirkalová – Jan Skřivánek – Petr

Volf (edd.), Město mezi domy. Rozhovory s architekty, Praha

2009, s. 19

[7] Lábus L., Mareš D., Prášilová D.: Barevnost panelových domů

na sídlišti Bohnice, Era 21 9, č. 1, 2009, s. 33.

[8] Volf P.: Panelák je panelák je panelák, Magazín Víkend, Příloha

Hospodářských novin, 2010, č. 42, 22. 10., s. 28

[9] Volf P.: Ze sídliště neodejdu. Rozhovor s Rostislavem Šváchou,

in: Petr Volf, Vzrušení, Praha 2006, s. 282

[10] Pištěk P.: Nástavba malometrážních bytů na panelový dům

v Hostivaři, Era 21 9, č. 1, 2009, s. 24–27

4

PRAŽSKÁ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ V ČASE ❚ PRAGUE PANEL

HOUSING ESTATES DURING THE TIME



Ludmila Doudová

Článek vychází z podkladů výstavy Pražská panelová sídliště (Sál architek-

tů, Staroměstská radnice, Praha, 31. května až 16. září 2012). Na základě

vybraných pražských sídlišť a sídlištních celků ukazuje vývoj jejich výstav-

by od počátků využívání prefabrikovaných stavebních prvků na přelomu

40. a 50. let až po 80. léta 20. století. Současně je také zmíněna otázka rege-

nerace či „humanizace“ sídlišť, jejich oživení a přizpůsobení se požadavkům

současnosti. ❚ The article, which is based primarily on documents of the

exhibition Prague Panel Housing Estates (Old town hall, Prague, 31. 5. – 16. 9.

2012), presents developments at selected Prague housing estates from the

time when prefabricated elements began to be used in the late 1940s until the

1980s. It also discusses regeneration or ˝humanisation˝ of housing estates –

their rejuvenation and adaptation to the requirements of modern living.

Panelová sídliště, sídelní celky s velkokapacitními domy, se

nejintenzivněji stavěla v 60. až 80. letech 20. století. V Praze

jsou kromě mnoha samostatných sídlišť, mezi něž patří např.

Zahradní Město či sídliště Krč, také ucelené sídlištní komple-

xy – Jižní Město (Háje, Opatov, Litochleby a Chodov) a Ji-

hozápadní Město (katastrální území Stodůlky). V pražských

sídlištích žije 40 % obyvatel hlavního města, což představu-

je 470 000 lidí.

PROTOTYPY SÍDLIŠŤ

Myšlenka výstavby velkých obytných celků s hygienickými by-

ty a společným zázemím se objevila již v 19. století. První sku-

tečná sídliště však začala vznikat až mezi dvěma světovými

válkami, a to především jako řešení stálého nedostatku bytů.

Tvůrci sídlišť se stali levicoví teoretici a architekti, zejména Le

Corbusier, sovětští a také němečtí avantgardisté. Nejstarší pa-

nelové sídliště s názvem Praunheim bylo vystavěno ve Frank-

furtu nad Mohanem v roce 1926, tedy o více než čtvrt století

před kolaudací prvního panelového domu v Praze.

V Československu se na přelomu 20. a 30. let 20. stole-

tí myšlenkou hromadné bytové výstavby ve formě sídlišť za-

bývali přední avantgardní architekti a teoretici, a to zejména

Karel Teige, Jaromír Krejcar, Karel Honzík ad. Zprůmyslnění

výstavby a racionalizaci stavebních procesů pak zavedl To-

máš Baťa ve Zlíně.

První sídliště v Praze vyrostla v místech vytyčených regu-

lačním plánem Velké Prahy z roku 1930, který vypracova-

la Státní regulační komise (předchůdce Útvaru rozvoje hlav-

ního města Prahy). Počítalo se v něm se vznikem velkých

obytných celků např. na Proseku nebo na Invalidovně v Kar-

líně, v místě pozdější Solidarity ve Strašnicích, na Pankráci,

v Holešovicích či Břevnově.

Nejstarší pražské proto-sídliště vyrostlo zčásti před druhou

světovou válkou právě ve zmíněném Břevnově, mezi ulicemi

Nad Kajetánkou a Pod Marjánkou. Bylo sice ještě postave-

no tradičními řemeslnými metodami, z cihel, ale s již patrným

principem prefabrikace, tj. průmyslové výroby a následného

osazení typizovaných stavebních dílů, která je charakteris-

tická pro pozdější panelová sídliště.

VÝVOJ DO ROKU 1948 , PO ROCE 1948

A SOCIALISTICKÝ REALISMUS

Během druhé světové války byla přerušena stavební činnost

a architekti se zabývali teoretickými přípravami nové organi-

zace stavebnictví. Bytovou otázku měly dále řešit centrálně

řízené projektové a prováděcí závody, jejichž práce měla být

racionalizována výrobou typizovaných konstrukčních i sta-

vebních prvků.

Industrializace stavebnictví vyvolaná poválečnými hospo-

dářskými a sociálními požadavky měla vést k opuštění ře-

meslné (a často pouze sezónní) práce, a tím ke zrychlení vý-

stavby. „Prvním předpokladem k této změně bylo stanovení

obecně platných norem a následné vypracování zásad stan-

dardizace (plochy bytů) a typizace.

Typizované stavební dílce s univerzálním uplatněním umož-

ňovaly jejich sériovou výrobu a následnou montáž přímo

na stavbě. Nové metody se poprvé prosadily během dvou-

letého hospodářského plánu v letech 1947 a 1948. V Pra-

ze byly ve větší míře použity prefabrikované stěny a stropy

při stavbě sídliště Solidarita ve Strašnicích, které se vyráběly

přímo na místě. Ostatní dvouletková bytová výstavba v Pra-

ze, např. kolem Vršovické třídy, Jeremenkovy ulice v Podo-

lí nebo Horňátecké ulice v Kobylisích, byla realizována ještě

tradičním zděním z cihel.“ [1]

Stavebnictví po roce 1948 trpělo nejen nedostatkem sta-

vebního materiálu, jeho reorganizace s sebou rovněž přines-

la špatně koordinovanou, neefektivní a kvapnou práci. Indu-

strializace navíc způsobila pokles kvality řemeslné práce.

V prosinci 1948 vznikl jako součást Československých sta-

vebních závodů projekční ústav Stavoprojekt (v čele s archi-

tektem Josefem Havlíčkem) a dále pak byl vydán Typizač-

ní sborník (dvanáctisvazkové dílo vydané Studijním a typi-

začním ústavem v Praze, STÚ, v roce 1951) s dispozičními,

konstrukčními, materiálovými a architektonickými řešeními.

Novou architekturou vytvořenou pro novou společnost byl

„radostný“ a monumentální socialistický realismus. Ten měl

představovat podle přání režimu „mluvící“ architekturu, která

své obyvatele vychovává. Architektura socialistického rea-

lismu je plná patosu: fasády typově stavěných domů zdobí

sloupová průčelí, sgrafita, keramické domovní znaky apod.

Jednotlivé domy tvoří uzavřené nebo polouzavřené bloky

s vnitřní zelení a hřišti.

URBANISTICKÉ PLÁNOVÁNÍ

Dějiny urbanistického plánování hlavního města začínají rokem

1920, kdy byla ustanovena Státní regulační komise pro hlavní

město Prahu a okolí a následně přičleněním dosud samostat-

ných městských částí vznikla tzv. Velká Praha. Regulační ko-

mise, působící v době mezi světovými válkami, ve svých plá-

nech zpracovala téměř celou dnešní plochu Prahy a vytipova-

la řadu lokalit určených k bydlení, práci, odpočinku i dopravě,

které byly zastavěny až dlouho po zániku komise.

Urbanistické plánování pokračovalo během druhé světové

války i po ní, soustavná práce je však spojena až s rokem

1951, kdy v rámci magistrátu vznikla Kancelář pro územní

plán hlavního města Prahy (v čele s architektem Jiřím No-

votným), která byla společně s oddělením územního plánu

(pod vedením architekta Běluše Arnolda) v roce 1961 připo-

jena k nově vzniklému Útvaru hlavního architekta města Pra-

hy (v čele s architektem Jiřím Voženílkem).

„Podobu pražského územního plánu podmiňoval tlak stá-

tu na extenzivní růst města, které se mělo stát industrializo-

vanou socialistickou metropolí. Podporovaný příliv pracov-



ních sil si vynucoval neustálé hledání nových ploch k byto-

vé výstavbě.“ [1]

PRVNÍ PANELOVÁ SÍDLIŠTĚ

Pokusy s panelovou technologií a se zprůmyslněním výstav-

by se uplatnily ještě koncem 50. let, a to ve velkých obytných

celcích. Příkladem jsou Petřiny, Červený Vrch (obr. 1) a Voko-

vice (na výstavbu sídlišť Petřiny a Červený Vrch byla použita

stavební soustava G 57).

Také se ale začínají ozývat první kritické hlasy upozorňující

na neekonomickou výstavbu plnou nedodělků s domy nabí-

zejícími omezené a nepříliš praktické dispozice bytů atd. Ná-

sledkem toho se od 60. let krátce objevují snahy o naprave-

ní počátečních chyb: s výstavbou je spojeno širší spektrum

odborníků včetně sociologů a psychologů, usiluje se o vět-

ší variabilitu atp. V této době tak vyrostlo několik tzv. experi-

mentálních sídlišť (viz článek str. 12 až 15, pozn. redakce),

jejich představitelem je především karlínská Invalidovna (vy-

stavěna pomocí konstrukce typu T 08B).

Přes všechny „neduhy“ je první etapa výstavby panelových

sídlišť většinou chápána jako zdařilá. „Sídliště byla budová-

na především v napojení na starší zástavbu a organicky tak

zapadala do organismu města; v případě Invalidovny šlo do-

konce o vyplnění proluky v rámci širšího pražského centra.

Dále splňovala základní požadavky, jako je vlastní občanská

vybavenost (obchody, kulturní zařízení, školky apod.). Domy

svou výškou respektovaly lidské měřítko a v menší či větší

míře se také uplatnila snaha o výtvarné oživení či odraz svě-

tových architektonických vzorů (tzv. hotelové domy na Inva-

lidovně a Petřinách).“ [1], (obr. 4 a 5)

SÍDLIŠTĚ 60 . LET

V této době začala mohutná vlna výstavby, která si z počá-

teční fáze vzala mnohá poučení (zejména týkající se technolo-

gických postupů z Invalidovny). Docházelo však k výraznému

omezování role urbanistů i architektů, investor kromě toho ješ-

tě zvyšoval počet plánovaných bytů a současně snižoval po-

řizovací náklady. „Architektura (…) byla nahrazena výstavbou,

individuální přístup typovostí, kvalita díla kvantitou.“ [2]

V 60. letech přesto vzniklo v Praze několik kvalitních síd-

lišť, která si udržela „kontinuitu s původními modernistickými

představami a zároveň je dokázala více nebo méně úspěš-

ně skloubit se stále nenasytnějšími požadavky socialistického

molochu. Jsou to především sídliště Krč (stavební soustava

T 08B, pozn. autor.), Novodvorská a Malešice.“ [1], (obr. 2 a 3)

Počátkem 60. let se začalo stavět tzv. Severní Město

(sídliš tě Prosek (obr. 6), Ďáblice, Kobylisy a Bohnice), kde

na rozdíl od pozdějšího Jižního a Jihozápadního Města ne-

šlo o nový městský celek založený „na zelené louce“, ale

o soubor jednotlivých rozsáhlých sídlišť. (Při výstavbě Sever-

ního Města byly použity stavební konstrukční systémy T 06B

a T 08B.) Velkým problémem té doby bylo neustálé zvyšová-

ní počtu podlaží – např. sídliště Bohnice svou monumentál-

ností výrazně narušilo panorama Trojské kotliny.

2

5

1

4



JIŽNÍ MĚSTO

Jedno z nejznámějších českých sídlišť, ztvárněné dokonce

ve filmu „Panelstory aneb jak se staví sídliště“ režisérky Věry

Chytilové z roku 1979, se stalo téměř synonymem pro veške-

rá negativa panelové výstavby. Jeho výslednou podobu silně

ovlivnily politické změny a doba jeho výstavby se nakonec vy-

šplhala na úctyhodných 20 let – od prvních návrhů po dokon-

čení. Jako vhodný prostor pro novou rozsáhlou výstavbu určil

územní plán z roku 1964 oblast mezi obcemi Chodov a Há-

je, tehdy mimo katastr Prahy. Mírný terén se v blízkosti nově

budované dálnice D1, s možností napojení na inženýrské sí-

tě a v přímém kontaktu s volnou přírodou, jevil jako ideální.

Jižní Město se začalo realizovat podle soutěžního návrhu

architekta Jiřího Lasovského a Jana Krásného z roku 1966.

„V podstatě na zelené louce vyrostlo nové město, původ-

ně koncipované jako čtyři samostatné čtvrti (Háje, Opatov,

Litochleby a Chodov) celkem pro 80 000 obyvatel. Stereo-

typnosti tak velkého projektu mělo zabránit odlišné architek-

tonické pojetí jednotlivých částí. Scelit tyto obytné soubory

a vytvořit samostatně fungující město mělo společné cent-

rum mezi Litochlebským náměstím a stanicí metra Opatov.

Na dodnes prázdném prostranství by obyvatelé našli hlavní

náměstí, radnici, kostel, obchody i kulturní vyžití. Na náměs-

tí by volně navazoval Centrální park, který by svým podlouh-

lým tvarem spojil všechny čtvrti. Nízká a hustá zástavba by

směrem k centrům gradovala.“ [1]

Po roce 1970 se celý koncept autorsky rozpadl a většina

původních idejí byla opuštěna. Navrhovaná čtyři centra sply-

nula v neurčitý celek, výška zástavby vzrostla, namísto prů-

myslové oblasti vzniklo sídliště Jižní Město II., dále naváza-

la nepříliš vydařená samostatná výstavba v letech 1971 až

1980 a občanská vybavenost byla realizována pouze z ma-

lé části. (V části Jižního Města je použita stavební sousta-

va T 08B.)

J IHOZÁPADNÍ MĚSTO

Jihozápadní Město s více než 60 000 obyvateli patří k nej-

mladším velkým sídlištním celkům v Praze (obr. 7, 8 a 10).

Bylo realizováno podle projektu architekta Ivo Obersteina

z roku 1968.

„Terénní konfigurace volného prostoru polí a sousedství

přírodní rezervace Prokopského a Dalejského údolí se staly

základem pro rozvrh funkčních ploch sídliště, dopravní kost-

ru i pro vymezení Centrálního parku s vodními plochami.“ [1]

Na rozdíl od Jižního Města, které bylo vybudováno pů-

vodně bez plánů pro metro, koncept Jihozápadního Města

již od svého počátku obsahoval trasu B metra vedoucí je-

ho středem.

„U stanic metra jsou lokální centra, v docházkové vzdále-

nosti osm minut bydlí 70 % obyvatel sídliště. Hlavní pěší ces-

ta prochází vnitřními prostory obytných bloků, propojuje jed-

notlivá centra a Centrální park. Jádrem Jihozápadního Měs-

ta je Sluneční náměstí s radnicí v Nových Butovicích. Me-

zi dvěma stanicemi metra je koncipován „městský bulvár“,

na kterém jsou soustředěny obchody, služby a reprezenta-

tivní objekty. Průjezdná doprava je vedena po obvodových

komunikacích.“ [1]

Díky tomu, že základní tým Ateliéru 7 Projektového ústa-

vu hlavního města Prahy pod vedením Ivo Obersteina zů-

stal do 90. let víceméně stejný, podařilo se do současnos-

ti udržet základní urbanistickou koncepci téměř beze změn

(ne jako v případě Jižního Města, kde se bohužel autorský

koncept rozpadl). Výjimkou je sídliště Velká Ohrada (čtvr-

Obr. 1 Josef Kubín: Návrh sídliště Červený Vrch, pohled směrem

ke kulturnímu domu na ústředním náměstí, 1954, Útvar rozvoje hl. m.

Prahy (ÚRM) ❚ Fig. 1 Josef Kubín: Design of the Červený Vrch

housing estate, view towards the culture house on the central square,

1954, City Development Authority Prague (ÚRM)

Obr. 2 Milan Procházka, Milan Polívka: Sídliště Malešice, perspektivní

kresba, 1959, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) ❚ Fig. 2 Milan

Procházka, Milan Polívka: The Malešice housing estate, perspective

drawing, 1959, City Development Authority Prague (ÚRM)

Obr. 3 Josef Kalous, Josef Polák, Jaroslav Vlašánek: Sídliště Krč,

skica, 1962, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) ❚ Fig. 3 Josef Kalous,

Josef Polák, Jaroslav Vlašánek: The Krč housing estate, sketch, 1962,

City Development Authority Prague (ÚRM)

Obr. 4 Emanuela Kittrichová, Jaroslav Horný a kol.: Interiéry bytů

na Invalidovně, foto: autor neznámý, 1963, Útvar rozvoje hl. m. Prahy

(ÚRM) ❚ Fig. 4 Emanuela Kittrichová, Jaroslav Horný et al.: Interiors

of the apartments in Invalidovna, photo by unknown author, 1963, City

Development Authority Prague (ÚRM)

Obr. 5 Josef Polák, Vojtěch Šalda (vedoucí projektanti): Sídliště

Invalidovna v Karlíně, pohled do nákupní pasáže, foto: Zdeněk

Voženílek, 1966, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) ❚ Fig. 5 Josef

Polák, Vojtěch Šalda (head designers): The Invalidovna housing estate

in Karlín, view of a shopping passage, photo: Zdeněk Voženílek, 1966,

City Development Authority Prague (ÚRM)

Obr. 6 Jan Růžička (vedoucí projektant): Sídliště Prosek, foto: Karel

Neubert, 1974, Útvar rozvoje hl. m. Prahy (ÚRM) ❚ Fig. 6 Jan

Růžička (head designer): The Prosek housing estate, photo: Karel

Neubert, 1974, City Development Authority Prague (ÚRM)

3

6

1 0 B E T O N • t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e ❚ 3 / 2 0 1 3


tý obytný celek Jihozápadního Města) autorů Jana Boča-

na a Zdeňka Rothbauera, kde bylo místo původní rozvolně-

né kompozice obytného souboru nad Dalejským údolím na-

vrženo devět uzavřených bloků na šachovnicové osnově.

Výstavba Jihozápadního Města začala roku 1976 a pokra-

čuje až dodnes. (Na výstavbu sídlišť Nové Butovice a Sto-

důlky byla použita konstrukční soustava VVÚ ETA.) „Celkový

vzhled sídliště poznamenala podobně jako Jižní Město nut-

nost striktně dodržovat objemovou typizaci panelových do-

mů a hustotu zástavby. Přesto se architektům podařilo pro-

sadit v rámci rigidní stavební výroby některé prvky, např. ro-

hové sekce z panelů, které přinesly novou kvalitu prostoro-

vého řešení. Jednotlivé obytné soubory jsou samostatnými

celky navrženými různými architekty Ateliéru 7, kteří využi-

li tradiční městské struktury, především náměstí a bulváry,

prvky drobné architektury, dodrželi vymezení poloveřejné-

ho a veřejného prostoru a spolupracovali s mladými umělci

(Kurtem Gebauerem, Stefanem Milkovem, Olbramem Zoub-

kem a dalšími).“ [1]

REGENERACE, „HUMANIZACE“ , REHABIL ITACE

Kritika panelové výstavby postupem času sílila a vyvrcholila

na počátku 90. let, podporována celkově svobodnější atmo-

sférou po sametové revoluci. Diskuse o hrozícím nebezpečí

spojeném s končící životností domů, následné návrhy bou-

rání paneláků a jejich nahrazení jiným typem výstavby by-

ly zhodnoceny jako nereálné a později nahrazeny masivní-

mi snahami o regeneraci a „humanizaci“ sídlišť (obr. 9 a 11).

Obr. 7 Exkurze architektů a projektantů na rozestavěné sídliště Lužiny,

foto: Ivo Oberstein, 1983, soukromý archiv ❚ Fig. 7 Excursion of

architects and designers in the unfinished Lužiny housing estate, photo:

Ivo Oberstein, 1983, private archive

Obr. 8 Model Slunečních domů na hlavním náměstí Jihozápadního

Města, 1985, soukromý archiv ❚ Fig. 8 Model of Solar houses on

the main square of Jihozápadní Město, 1985, private archiv

Obr. 9 Jiří Novák: Křídla, 1987, foto: Hynek Alt (Vetřelci

a volavky) ❚ Fig. 9 Jiří Novák: Wings (mobile), 1987, photo: Hynek

Alt (Aliens and Herons)

Obr. 10 Zimní radovánky ve vnitřním prostoru „rondelu” na Lužinách,

foto: Ivo Oberstein, 1988, soukromý archiv ❚ Fig. 10 Winter

merrymaking in the inner area of a ˝roundel˝ in Lužiny, photo: Ivo

Oberstein, 1988, private archiv

Obr. 11 Barevné fasády panelových domů, Zahradní

Město, foto: Tomáš Brabec, 2012, Útvar rozvoje hl. m. Prahy

(ÚRM) ❚ Fig. 11 Coloured house facades of the Zahradní Město

housing estate, photo: Tomáš Brabec, 2012, City Development

Authority Prague (ÚRM)

Literatura:

[1] Materiály z výstavy Pražská panelová sídliště (Sál architektů,

Staroměstská radnice, Praha, 31. 5 – 16. 9. 2012), autoři

výstavy a textů/authors of the exhibition and texts: Martina

Flekačová, Milan Kudyn, Lucie Zadražilová, Klára Halmanová;

kurátorka výstavy/curator of the exhibition: Klára Halmanová

[2] Poche E.: Prahou krok za krokem. Praha a Litomyšl, Paseka

2001

9

7

8

1 13 / 2 0 1 3 ❚ t e c h n o l o g i e • k o n s t r u k c e • s a n a c e • B E T O N


Sídliště se vylepšují zejména zateplením domů, barevným

řešením fasád, nástavbou, výměnou oken a zábradlí balko-

nů, zasklením lodžií, značením jednotlivých domů rozlišují-

cími symboly pro zlepšení orientace ap. Tyto zásahy však

s odstupem času hodnotíme spíše negativně. Mnohdy jsou

totiž provedené „živelně bez ohledu na kontext“ [1] a ně-

kde nezohledňují dokonce ani funkčnost či statiku objektu.

Kupříkladu dožívající umakartová bytová jádra jsou hromad-

ně nahrazována zděnými koupelnami a toaletami, dispoziční

řešení bytů je přebudováváno pomocí nových interiérových

příček – oboje často bez posouzení statika.

„Na podporu zkvalitnění exteriérů sídlišť a úpravy infra-

struktury byl pro obce v roce 2000 vyhlášen vládní program

dotace ze státního rozpočtu. Finanční podpora na regenera-

ci panelových sídlišť je určena na jejich „přeměnu ve víceú-

čelové celky“ a „všestranné zlepšení obytného prostředí.“ [1]

ZÁVĚR

„Sídliště byla od samého počátku kritizována pro svou unifor-

mitu, nízkou estetickou kvalitu, necitlivost vůči okolnímu pro-

středí, anonymitu svádějící ke kriminalitě a vandalismu. Ne-

dostatek pracovních příležitostí, center společenských aktivit

a služeb vedl ke každodennímu vylidňování sídlišť během pra-

covního dne.“ [1]

Řada těchto problémů na některých sídlištích, zvláště těch

rozsáhlejších, bohužel přetrvává, zejména se to týká dojíždění

za prací či absence přirozených míst k setkávání. A součas-

ný vývoj ani příliš nepodporuje výstavbu multifunkčních obyt-

ných celků – spíše vítězí monofunkčnost sídlišť bez snahy při-

blížit se původnímu konceptu.

Mgr. Ludmila Doudová


tel.: 601 337 997

f ib SYMPÓZIUM TEL AVIV 2013Pravidelné, každoroční sympozium fib se letos konalo netradičně již

koncem dubna v izraelském Tel Avivu. Pozdější termín by byl asi z hle-

diska klimatických podmínek pro mnohé nepříjemný, i v dubnu tam

bylo již dosti teplo. Cílem těchto setkání je šíření a výměna informa-

cí z oblasti výzkumu, vývoje a inovací ve všech částech betonového

stavebnictví a stejně tomu bylo i v Izraeli. Hlavní téma letošního set-

kání bylo „Budoucnost stavitelství a betonu: technologie, modelova-

ní a výstavba“.

Program sympózia a související jednání fib komisí a pracovních sku-

pin přivedly do Tel Avivu na šest dnů přední osobnosti konstrukčního

betonu ze všech kontinentů. Vlastního sympózia se zúčastnilo téměř

300 odborníků z mnoha různých zemí.

Na úvodním zasedání převzal výroční fib Medal of Merit za mnoha-

leté zásluhy o rozvoj konstrukčního betonu Jean Francois Klein (Švý-

carsko). Čestné členství fib bylo za celoživotní práci v rozvoji betono-

vého stavebnictví uděleno Jamesi G. Toscasovi (USA).

Cti vyzvané přednášky v úvodní plenární sekci se dostalo Silvia-

nu Marcusovi (USA), Arnonu Benturovi (Israel) a v závěrečné plenár-

ní sekci Michaelu N. Fardisovi (Řecko). Program přednášek probíhal

souběžně ve třech až pěti sálech, postupně v devíti hlavních tematic-

kých sekcích. V odborném programu bylo předneseno 175 příspěv-

ků, vydaný sborník má 718 stran.

V Tel Avivu byla opět cenami pro mladé vědce a inženýry ohodno-

cena jejich průkopnická práce a nevšední dosažené výsledky. Cenu

získali: v kategorii „Návrh a výstavba“ Bente Skovseth Nyhus (Norsko)

za práci „Consistent practical design of concrete structures“ a v ka-

tegorii „Výzkum“ Kamyab Zandi Hanjari (Švédsko) za práci „Structu-

ral behavior of deteriorated concrete structures“. Doufejme, že i mla-

dí čeští vědci, výzkumníci či konstrukční inženýři najdou odvahu a při-

hlásí své práce do tohoto mezinárodního programu a dokážou je ob-

hájit v tvrdé konkurenci svých vrstevníků.

Jana Margoldová

Obr. 1 Jean Francois Klein s manželkou po převzetí fib Medal of Merit

Obr. 2 President fib Gordon Clark předává čestné členství fib

Jamesi G. Toscasovi

Obr. 3 Bente Skovseth Nyhus po převzetí fib Achievement Award

for Young Engineers

10 11

1 2 3

JAK DÁL S PANELÁKEM? EXPERIMENTY V BYTOVÉ

VÝSTAVBĚ Z LET 1959 AŽ 1961 ❚ WHAT TO DO WITH

A PREFAB APPARTMENT HOUSE? EXPERIMENTS IN HOUSING

CONSTRUCTIONS IN 1959 TO 1961



Eva Novotná

Uplatnění panelového domu v hromadné výstavbě se z počátku neobe-

šlo bez pochybností a otázek týkajících se jeho konstrukčního, funkčního

i estetického řešení. Následující řádky přiblíží situaci na přelomu padesátých

a šedesátých let 20. století, kdy se panelový dům ocitl na rozcestí a směr

dalšího vývoje měly určit první státem povolené experimentální projek-

ty. ❚ There were many doubts concerning construction, function and

esthetics when precast apartment houses started to be built. In the following

article we would like to show the situation on the break of the 50s and 60s of

the 20th century when the precast apartment houses reached a crossroad

and their further development was set by a state approved experiments.

Mnohé architekty v roce 1953 doslova šokoval pohled na prv-

ní panelák postavený na tehdejším nábřeží Pionýrů v Gottwal-

dově. Svým vzhledem odpovídal strohé krabicové konstruk-

ci z montovaných panelů a jen detaily připomínaly v té době

bující socialistický realismus. „S tímto výrazem, který vychází

jen z konstruktivní skladby, bychom výtvarně nevystačili, pro-

tože proporce jednotlivých konstrukčních dílů jsou skoro úpl-

ně určovány vnitřní prostorovou skladbou a stavební ekonomií

a nebyl brán zřetel na jejich architektonické působení. Za dru-

hé celek složený z jednotlivých dílů mechanicky se opakují-

cích stává se ve svém rastrovitém charakteru abstraktní ne-

pochopitelnou plochou.“ [1] Postupem času se však ozýva-

ly hlasy prozíravějších, upozorňující na sílící tlak „nepřekona-

telného hladu po bytových jednotkách, pro nějž jsme ochot-

ni leccos omluvit“. [2]

EXPERIMENTÁLNÍ PROJEKTY

Na konci padesátých let kritika prvních panelových domů vy-

vrcholila a současně se setkáváme s odsouzením celkového

vývoje bytové výstavby. Odborníci i veřejnost poukazovali pře-

devším na nedostatečný počet bytových jednotek a omeze-

né možnosti jejich dispozic, architektonického výrazu i urbani-

stické skladby. Zde je třeba připomenout, že do té doby exis-

tovala jen sídliště o řádkové či blokové zástavbě stejného ty-

pu, který nabízel jen omezený standard bydlení. Se vzrůsta-

jící životní úrovní a nároky obyvatel, které vládnoucí garnitura

na počátku šedesátých let již nemohla ignorovat, se pocho-

pitelně začaly objevovat hlasy po pestřejší nabídce bydlení,

srovnatelné například se zvyšujícím se sortimentem spotřeb-

ního zboží.

Ústřední výbor KSČ reagoval na situaci v roce 1959 „Usne-

sením k řešení bytového problému do roku 1970“, které si vy-

tklo ambiciózní cíl postavit ve stanoveném čase 1 200 000

Obr. 1 Brno, experimentální bytový dům na Vinařské ulici,1959 [10]

❚ Fig. 1 Brno, experimental apartment house in Vinařská street [10]

Obr. 2 Brno, experimentální bytový dům na Křídlovické ulici,

1960 až 1961 [11] ❚ Fig. 2 Brno, experimental apartment house

in Křídlovická street [11]

Obr. 3 Montovaný panelový dům ve výstavbě [11] ❚

Fig. 3 Assembled precast apartment house during construction [11]

Obr. 4 Hradec Králové, typ HK 60 ❚ Fig. 4 Hradec Králové,

HK 60 type

Obr. 5 Zlín, první panelový dům (typ G 40), 1953 ❚ Fig. 5 Zlín,

the first precast apartment house (G 40 type)

1

2



bytů, a to podle nových typů důsledně uplatňujících panelo-

vou konstrukci.

Jak tedy dál s panelákem? Na to měly odpovědět povole-

né experimentální projekty. V Čechách v termínu vymeze-

ném lety 1959 až 1961 pracovalo na experimentech pět kraj-

ských projektových ústavů – Praha, Brno, Zlín (Gottwaldov),

Hradec Králové a České Budějovice, dále Studijní a typizač-

ní ústav a několik projektů vypracoval projektový ústav v Bra-

tislavě [3]. K obecným otázkám zlepšení bydlení měly přispět

vědecké a teoretické studie. Týmy odborníků včetně nově při-

zvaných sociologů, lékařů (zejm. pediatrů) a dendrologů ote-

vřely otázky růstu životní úrovně, zvýšených nároků na úče-

lové a estetické utváření bytových jednotek a obytného pro-

středí. Vyzývaly např. k variabilnímu uspořádání bytů, které

by do budoucna reagovalo na měnící se podmínky dané de-

mografickou křivkou, změnou životního stylu apod. [4]. Vůbec

poprvé se v souvislosti s hromadným bydlením připomínají ta-

ké specifické potřeby lidí se zdravotním postižením či senio-

rů. Studie částečně zahrnuly výsledky veřejného mínění vze-

šlé z první celostátní diskuse o bydlení. Skutečný dopad mě-

ly odborné úvahy a názory veřejnosti hlavně na zvýšení ploš-

ného standardu bytu z 9 na 11 m2 na osobu.

ODLÉVÁNÍ PANELŮ NA MÍSTĚ

Všechny experimenty, jak už bylo řešeno, ověřovaly betonové

konstrukční systémy, přičemž jako nejvíce atraktivní se tvůr-

cům jevila metoda na místě odlévaných panelů [5]. Architek-

ty na zvolené technologii lákala především možnost variabili-

ty, a to jak v orientaci a výšce domu, tak v dispozici. Dále ta-

to metoda slibovala případnou záměnu stavební technologie

a konstrukčních materiálů a zlepšení estetického působení [6].

Tím se měly definitivně vyléčit všechny neduhy dosavadní

montované panelové konstrukce.

Konstrukčního systému tvořeného stěnami z litého beto-

nu využili v první vlně tzv. experimentálek například autoři

čtyřpodlažního domu ve Vinařské ulici v Brně (1959) – Fran-

tišek Zounek a Viktor Rudiš (obr. 1), Václav Havránek v Pra-

ze Bubenči (1959), či Josef Havlíček na sídlišti Vítězného úno-

ra v Kladně (1957 až 1959). Opakovaně využil litého betonu

architekt Zounek při výstavbě bodového domu o jedenác-

ti podlažích v Brně-Křídlovické ulici (1960 až 1961), kde ob-

vodové stěny konstruoval ze zavěšených panelů (obr. 2) [7].

Zounek zde, přes nedostatky zvukové izolace, sklidil úspěch

zejména architektonickým řešením průčelí. Působivé vyu-

žití lehkých barevných materiálů (kovu, skla a keramiky) ko-

píruje v té době oblíbený styl Československého pavilónu

na Expo 58 v Bruselu. Slibných výsledků s technologií litého

betonu s posuvným bedněním dosáhli autoři bratislavských

experimentů v lokalitě Podhradie (Ferdinand Konček, Ilja Sko-

ček, Lubomír Titl) (1959 až 1961).

PREFABRIKOVANÝ MONTOVANÝ SYSTÉM

Oproti tomu obytný dům ověřující prefabrikovaný montova-

ný systém vyzkoušel v rámci experimentů architekt František

Steiner v Hradci Králové (1960). Jeho pokus s nezvykle dlou-

hým rozponem 6,2 m předurčil vývoj později velmi rozšířeného

krajského typu HK 60 (obr. 3 a 4). Kombinaci monolitického

skeletu a příčného systému montovaného z panelů zvolil pro

svůj experiment Arnošt Kubečka. Ve Zlíně na Podvesné vznikl

v roce 1961 podle jeho projektu experimentální dům, který

měl v souladu s tehdejším programem moderního bydlení na-

bídnout i kulturní a společenské zázemí. Nadstandardní služ-

by umožňoval také vzorový projekt tzv. koldomu v Českých

Budějovicích (Bohumil Böhm, Jaroslav Škarda, Bohumil Jaro-

lím) (1958 až 1964) či série domů hotelového bydlení v Praze.

Ve Zlíně se do experimentální výstavby zapojil i Bohumír Kula,

3 5

4



autor již zmiňovaného prvního panelového domu, a to obyt-

ným domem se zavěšenou obvodovou stěnou (G 59) (obr. 6).

DALŠÍ VÝVOJ EXPERIMENTŮ

Experimentálních projektů nakonec využili architekti i mimo

zvolené týmy projektových ústavů – např. Karel Janů v Plzni

(experiment PL 60) (obr. 7), zmiňovaný Václav Havránek a Jo-

sef Havlíček. V Liberci úspěšně zavedl ambulantní výrobu li-

tých panelů architekt Jaromír Vacek. Zajímavé projekty při-

rozeně lákaly autory, kteří chtěli konečně svobodněji realizo-

vat vlastní návrhy a progresivní metody. Naráželi však ve vět-

šině případů na trvalý problém zajištění výroby, resp. na odpor

a neschopnost dodavatelů. Se vstřícností a dobrou spoluprací

se státním stavebním sektorem se setkáme v 60. letech i poz-

ději hlavně tam, kde architekti měli dobré osobní vztahy se

stavebními projektanty, či stavbyvedoucími, nebo jim pomoh-

lo ojediněle osvícené zastání z vyšších míst, okresního či kraj-

ského výboru KSČ. Po celé republice nakonec vzniklo prav-

děpodobně více experimentů, než dosud víme, což, jak dou-

fám, osvětlí další bádání.

Vzorové domy byly v několika případech zpřístupněny

v rámci jakýchsi minivýstav širší veřejnosti. Nicméně konečné

slovo v jejich hodnocení a otázce, jak dál s panelákem, měly

samozřejmě ústřední orgány – hlavně ministerstvo stavebnic-

tví, Typizační ústav a v neposlední řadě ústřední výbor KSČ.

Ve světle nejvíce sledovaných ekonomických kritérií vzoro-

vé projekty nedopadly růžově, což ovšem bylo dáno i tehdej-

ší cenovou politikou státu, kdy vše nové bylo drahé a těžko

dostupné. V oficiální rovině tak výsledky experimentů přinesly

pouze nové netypové rozměry rozponů stropních konstrukcí.

Právě ověřené rozpony o dosud největší velikosti 6 m a kom-

binaci rozponů o 3 až 3,6 m převzaly celostátní typy T 06B

a T 08B přijaté po roce 1963.

EXPERIMENTÁLNÍ OKRSEK V PRAZE

NA INVALIDOVNĚ

Z pokusných projektů se nakonec víc než jmenovaným solité-

rům věnovala pozornost prvnímu a v podstatě jedinému expe-

rimentálnímu okrsku. Vytvořil ho kolektiv autorů pod vedením

Josefa Poláka v letech 1961 až 1967 v Praze na Invalidov-

ně (obr. 8). Požadavek kladený na experimentální sídliště měl

již komplikovanější charakter. Ověřovaly se zde možnosti prů-

běžné unifikace v oblasti bytové a zároveň občanské výstavby.

Na principu panelové montované konstrukce pak měla vznik-

nout jakási univerzální stavebnice. Pozornost museli auto-

ři věnovat zejména důslednému sjednocení rozměrů jednotli-

vých prvků a jejich obecnému použití. Takových cílů se poku-

sili dosáhnout stanovením velkého stropního rozponu na 6 m.

Tím získali také větší kýženou variabilitu uvnitř dispozice a vel-

ké množství kategorií a variant bytů. Právě konstrukční sys-

tém Invalidovny lze považovat za jediný reálný úspěch expe-

rimentů, neboť se jím řídila následná výstavba velkých sídlišť

soustavy T 08B.

Autoři Invalidovny ověřovali také použití tzv. sendvičových

Obr. 6 Zlín, experiment G 59, 1967 [12] ❚

Fig. 6 Zlín, experiment G 59 [12]

Obr. 7 Plzeň, experiment PL 60 [13]

❚ Fig. 7 Pilsen, experiment PL 60 [13]

Obr. 8 Praha, experimentální okrsek

Invalidovna [14] ❚ Fig. 8 Prague,

experimental quarter Invalidovna [14]

6

7

8



panelů obsahujících vrstvu pěnového skla a výrobu panelu

z předpjatého betonu pomocí elektroohřevu. Jeden z poža-

davků na snížení váhy hrubé stavby měl i zde, podobně jako

u Zounkova experimentu v Brně, neblahý dopad na hlukové

vlastnosti konstrukce.

Kromě shora požadovaných kritérií, která se řídila cenou,

pracností, spotřebou materiálu a váhou, sledovali autoři

na Invalidovně i „vyšší cíle“ – lepší kvalitu bydlení a životního

prostředí. K tomu měla přispět především rozmanitá sklad-

ba sídliště – kombinace vysoké a nízké zástavby bodový-

mi, deskovými či řadovými domy volně zasazenými v zeleni

a komplexní občanská vybavenost. V centru obytného sou-

boru situovali architekti dominantu jedenáctipodlažního do-

mu hotelového typu, náměstí a nákupní centrum. Do zeleně

pak zasadili architektonicky zajímavé stavby mateřské a zá-

kladní školy. Pro zlepšení veřejného prostoru jako jedni z prv-

ních použili dětská hřiště s plastikami na hraní, komplexní

parkovou úpravu s přesadbami vzrostlých stromů, s vodní-

mi plochami a městským mobiliářem. Přes některé kritické

ohlasy byl experiment na Invalidovně dobře přijat a dodnes

patří k ceněným a nejvíce publikovaným sídlištím.

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ

Při hodnocení experimentální výstavby z počátku 60. let se

neubráníme dojmu, že uvedené příklady nepřinesly nic pře-

vratného ani z pohledu progresivních technologií, ani z archi-

tektonického a estetického hlediska. Nicméně osobně bych

je nazvala trojským koněm, který do rigidního a pomalu se

otáčejícího soukolí systému propašoval houževnatost zkou-

šet nové věci a upřednostňoval v hromadné výstavbě kvali-

tu oproti kvantitě. V mnoha případech experimenty podnítily

odhodlání architektů v bytovkách vůbec pokračovat. V uvol-

něnější atmosféře konce šedesátých let se pak některým na-

konec podařilo vylepšit konstrukční i architektonickou strán-

ku typizované výstavby a kvalitu bydlení na sídlišti. V nepo-

slední řadě experimenty nenápadně otevřely vrátka veřejným

diskusím o bydlení a bytové výstavbě a naznačily možnos-

ti kreativní spolupráce mezi architekty, inženýry, umělci a od-

borníky z humanitních oborů. Politické a hospodářské repre-

se v sedmdesátých letech však udělaly za slibným vývojem

architektury tlustou čáru.

Tento článek vznikl v rámci projektu „Panelová sídliště v České republice

jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace

jejich obytného potenciálu“, podpořeného Ministerstvem kultury v rámci

Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI),

identifikační kód projektu: DF13P01OVV018.

Fotografie: 4 a 5 – archiv autorky, 8 – Zdeněk Voženílek

Mgr. Eva Novotná

Ústav dějin křesťanského umění

KTF UK


Literatura:[1] Havránek V.: K architektonické problema-

tice montovaných staveb, Architektura ČSR XIII, 1954, s. 48

[2] Čelechovský G.: K otázce montovaných staveb, Československý architekt II, 1956, č. 14, s. 4

[3] Balcárek F.: Pokusné projekty a pokus-né stavby, cesta k vyšší úrovni bydlení, Architektura ČSSR XIX, 1960, s. 375

[4] Musil J. – Poláčková H.: První celostátní diskuse o bydlení, VÚVA 1962

[5] Pochop R.: Několik poznámek k řešení pokusných bytových domů v Praze, Hradci Králové a Brně, Architektura ČSSR XIX, 1960, s. 521

[6] Deset let bytové a občanské výstavby v práci Krajského projektového ústavu v Brně, s. 16

[7] Riedl D. – Samek B.: Moderní architektu-ra v Brně 1900–1965, Brno 1967, s. 115

[8] Šmolík F., Havránek V.: Experimentální výstavba na Invalidovně, Architektura ČSSR XIX, 1960, s. 455–457

[9] Balcárek F.: Pokusné projekty a pokusné stavby, cesta k vyšší úrovni bydlení, Architektura ČSSR XIX, 1960, s. 376.

[10] Deset let bytové a občanské výstavby v práci Krajského projektového ústavu v Brně, Brno 1958

[11] Architektura ČSSR XIX, č. 5, 1961[12] Architektura ČSSR XIX, č. 4, 1961[13] Architektura ČSSR XIX, č. 9, 1961[14] Architekti Praze, PPÚ Praha 1971

Tab. 1 Ukazatele vybraných experimentů, průměr kategorie II. až VI., přepočet na jednoho obyvatele [9] ❚ Fig. 1 Figures of selected

experiments, average cathegory II. – IV., recalculated per capita [9]

Projekt

Typické podlaží včetně spodní stavby Typické podlaží bez spodní stavby

Plochy prům. bytu Kč Ocel

CementPracnost na stavbě

Váha užitková zastavěná

Porovnatelné hodnoty přepočet na norm. ocel

skutečná spotřebadnešní výhled

m² m² Kč Kč kg kg kg hodin t

Teoretické hodnoty 14,90 18,10

1 Praha 15,25 19,13 18 800 16 400 406,5 214,6 1 073 186,8 9,680

3 Brno (Brabec) 15,08 19,1618 500

(19 000)*16 300

(16 600)*303,7 294,1 596 215,6 12,397

4 Brno (Zounek) 15,25 18,8117 000

(18 400)*15 600

(16 500)*158,4 158,4 1332 257,1 10,910

5 Bratislava (Svetko)

6 7 Bratislava (Paluš) 14,55 18,1717 600

(18 100)*15 300

(15 800)*265,3 201,7 818 238,6 8,449

8 9 Bratislava (Vicián) 15,39 19,32 20 200 17 700 253,1 253,1 1445 217,4 10,240

11Gottwaldov (Kubečka)

16,21 20,67 20 200 18 000 251,1 181,9 1716 235,6 14,324

12 Hradec Králové 14,51 17,71 17 900 15 800 258 196,6 1148 157,8 9,563

13České Budějovice (chodbový)

14České Budějovice (schodišťový)

15,17 18,70 403,9 277,7 1371 181,0 12,118

15 Gottwaldov G 59 15,98 19,60 18 900 16 800 413,6 258,7 1321 162,3 10,584

*) Hodnoty po materiálovém vyrovnání

REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ ❚ REFURBISHMENT OF PANEL HOUSING ESTATES



Hana Šimková

Příspěvek je stručnou informací o Programu regenerace panelových sídlišť

určeném pro zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury, venkovní

úpravy, zpracování regulačního plánu atp. ❚ The article brings short

information about the Programme of refurbishment of panel housing

estates focused on improvement of technical and transport infrastructure,

improvement of all open spaces, elaboration of regulatory plan, etc.

Regenerace panelových sídlišť je dlouhodobý proces

zaměřený na sociální, ekonomické, urbanistické, architekto-

nické a technické zhodnocení sídlišť, jehož výsledkem je pře-

měna sídlišť ve víceúčelové územní celky, srovnatelné s kla-

sickou městskou zástavbou.

Sídliště v České republice mají výhodu v pestré sociální

skladbě. Věková struktura, která byla původně velice mono-

tónní, se již ve většině měst postupně mění. Vhodná sociální

a věková skladba obyvatel na českých sídlištích vytváří jed-

nu z reálných šancí pro postupnou proměnu v plnohodnot-

né městské čtvrti.

Nejčastěji se vyskytujícími problémy všech sídlišť jsou:

• monofunkčnost, technické závady,

• nevyhovující řešení dopravy, zejména parkování,

• nekoncepční úpravy, které se v sídlištích prováděly,

• nedostatek upravených volných ploch (hřišť, ploch zeleně,

odpočinkových ploch),

• nedostatečná údržba vozovek, pěších komunikací, parko-

višť, hřišť a zeleně,

• nevybavený parter, vzhled domů,

• pokud je sídliště situováno v těsné blízkosti původní zástav-

by, není dořešena návaznost architektury a urbanismu sídli-

ště na strukturu obce,

• nedostatek zařízení občanského vybavení, který se v sou-

časné době v mnoha případech prohlubuje v souvislosti se

změnami vlastnických vztahů.

Závažnost jednotlivých problémů souvisí s obdobím vý-

stavby sídliště, s jeho velikostí, s velikostí města, ke kterému

náleží, a s lokalizací sídliště v rámci města. Problémy jsou dů-

sledkem realizace kvantity panelových domů, která byla vy-

vážena zpravidla nižší technickou, architektonickou a urbani-

stickou kvalitou. Problémy se dále prohlubovaly průběžným

nedostatkem údržby.

Mají-li se území sídlišť zhodnotit tak, aby se stala plnohod-

notnými částmi obcí, je nezbytné přistupovat k řešení jejich

problémů komplexně. Vzhledem k rozsahu sídlišť, množství

nahromaděných problémů a ekonomické náročnosti jejich

řešení je regenerace dlouhodobým procesem. Pouze globál-

ní přístup zajistí řešení problémů v logickém časovém sledu

a zabezpečí efektivní vynakládání finančních prostředků. Pro

realizaci tohoto procesu je nezbytným předpokladem spoje-

ní státních, obecních a soukromých investic.

Domy a jejich okolí tvoří nedílný celek. Zatímco na opravy,

zateplování a další úpravy panelových bytových domů exis-

tuje již delší dobu několik dotačních titulů, na úpravy celého

prostředí a okolí panelových domů se zapomínalo.

NAŘÍZENÍ VLÁDY č . 494/2000

Panelovým sídlištěm dle nařízení vlády č. 494/2000 Sb. ze dne

18. prosince 2000, ve znění nařízení vlády č. 99/2007 Sb.,

o podmínkách dotací ze státního rozpočtu na regeneraci síd-

lišť je ucelená část území obce zastavěná bytovými domy po-

stavenými panelovou technologií o celkovém počtu nejméně

sto padesát bytů. V současné době na území ČR téměř ne-

existuje město, které by nebylo poznamenáno tímto typem vý-

stavby. Panelová sídliště jsou v cca tři sta městech a předsta-

vují v průměru 30 % celkového počtu trvale obydlených bytů.

Nařízení vlády jednoznačně vymezuje úpravy, na které lze

čerpat dotaci z programu regenerace, a stanovuje podmín-

ky a postup pro získání dotace. Přílohou vládního nařízení je

postup při zpracování projektu regenerace a obsahové ná-

ležitosti projektu.

Dotaci podle nařízení vlády č. 494/2000 Sb. lze zís-

kat na:

• zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury včetně par-

kovacích stání, opatření proti povodním a na přestavbu síd-

lištních kotelen,

• úpravy vedoucí ke zlepšení vzhledu sídliště a zvýšení kvali-

ty denního života na sídlišti, mimo jiné na zřizování dětských

hřišť s vybavením, úpravy zeleně a budování veřejných re-

kreačních ploch,

• zpracování regulačního plánu pro celé území sídliště nebo

pro jeho část. Regulačním plánem lze do značné podrob-

nosti závazně stanovit regulaci navrhovaných úprav na síd-

lišti.

Dotace z tohoto programu nejsou určeny na opravu,

modernizaci nebo zateplení bytových domů, ani na vý-

stavbu a rekonstrukce objektů občanského vybavení.

Pořizovatelem projektu regenerace, který obsahuje analý-

zu a návrh, je obec. Realizace navržených úprav je většinou

rozdělena do několika etap, jejichž rozsah a časový harmo-

nogram je dán finančními možnostmi obce.

Dosavadní poznatky a zkušenosti ukazují, že při přípravě

a návrhu projektů regenerace sídlišť je nutné hledat kompro-

misy v řešení jednotlivých problémů, které by byly přijatelné

pro všechny obyvatele. Stát a obec mohou pomoci při za-

jišťování zlepšení obytného prostředí sídliště. Obyvatelé však

nemohou být pouze pasivními pozorovateli, ale musí se sa-

mi aktivně podílet a angažovat na spoluvytváření a zachová-

ní nového prostředí.

PROJEKTY REGENERACE

Ústav územního rozvoje v Brně (ÚÚR), který se dlouhodo-

bě zabýval územními problémy sídlišť a podílel se na přípra-

vě podprogramu Podpory regenerace panelových sídlišť, byl

pověřen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) po-

skytovat bezplatné konzultace obcím a zpracovatelům pro-

jektů regenerace sídlišť a provádět od roku 2001 hodnocení

technicko-ekonomické úrovně těchto projektů. Projekty re-

generace panelových sídlišť jsou posuzovány z hlediska úpl-

nosti, komplexnosti řešení problémů, věcné a formální kva-

lity projektů.

ÚÚR zpracoval publikace Regenerace panelových sídlišť

– katalog příkladů za rok 2001, za rok 2002 a za rok 2004

z podkladů MMR ČR a jednotlivých oslovených měst. Pub-

likace nabízejí obcím, projektantům a realizátorům regene-

race výběr nejzdařilejších, již ukončených akcí, prezentují-

cích různé způsoby řešení regenerace sídlišť. Ukázky jsou

určeny pro srovnání i inspiraci a slouží jako určitá motivace

a vzor pro další města a obce, které by se rozhodly program

regenerace využít.



PŘEHLED DOTACÍ PRO REGENERACI S ÍDLIŠŤ

Realizace Programu regenerace panelových sídlišť byla za-

hájena v roce 2001. Zájem měst o dotaci je stabilní, v roz-

mezí cca osmdesát až devadesát žádostí ročně. ÚÚR zpra-

covával od roku 2001 do roku 2012 v souvislosti s Progra-

mem regenerace panelových sídlišť monitoring dotací. Vý-

sledkem řešení úkolu byl přehled žádostí o dotace a přehled

poskytnutých dotací v průběhu celého trvání tohoto dotač-

ního titulu (obr. 1 a 2).

Více informací na internetových stránkách Ministerstva pro

místní rozvoj ČR www.mmr.cz a Ústavu územního rozvo-je www.uur.cz.

Hana Šimková

Ústav územního rozvoje, Brno

tel.: 542 423 132


www.uur.cz

Literatura:

[1] Šimková H. a kol.: Publikace

Regenerace panelových sídlišť – kata-

log příkladů za rok 2004. ÚÚR. Garant

MMR – Odbor bytové politiky. Brno

2005

[2] Šimková H. a kol.: Publikace




2003

[3] Polešáková M. a kol.: Publikace




2003

[4] Šimková H., Tomíšková M.: Monitoring

dotací pro regeneraci sídlišť. Podané

žádosti a získané dotace z Programu

regenerace panelových sídlišť v letech

2001–2011. Výsledky úkolu A.4.14/BP.

ÚÚR. Garant MMR – Odbor bytové

politiky. Brno 2002–2012

[5[ Nařízení vlády č. 494/2000 Sb. ze dne

18. prosince 2000, ve znění nařízení

vlády č. 99/2007 Sb., o podmínkách

dotací ze státního rozpočtu na regene-

raci sídlišť

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

2001 / 150 000 000

2002 / 80 000 000

2003 / 0

2004 / 110 956 000

2005 / 164 527 000

2006 / 178 575 000

2007 / 309 680 000

2008 / 181 661 000

2009 / 183 048 000

2010 / 149 983 828

2011 / 229 085 623

Celkové dotace MMR (v Kč v jednotlivých letech)

Počet dotací na sídliště Počet neúspěšných žádostíÚstav územního rozvoje, Brno 06/2012

Zdroj: OPB MMR ČR

Přehled za jednotlivá sídlištěRekapitulace dotací a žádostí v Programu regenerace panelových sídlišť v letech 2001-2011

15 1822

40

52

71

50

65

42

69

18

50

69

51

3935

12

39

9

0

1

0

1

2

Obr. 1 Podané

žádosti a získané

dotace z Programu

regenerace

panelových sídlišť

v letech 2001 až 2011

(kartogram) ❚

Fig. 1 Applications

and subsidies received

from the Program

of refurbishment of

housing estates in

the years 2001–2011

(cartogram)

Obr. 2 Přehled

za jednotlivá sídliště

– rekapitulace dotací

a žádostí v letech

2001 až 2011 ❚

Fig. 2 List for

individual housing

estates – applications

and received subsidies

from the Program

of refurbishment of

housing estates in the

years 2001–2011

Přehled za jednotlivá sídliště

Rekapitulace dotací a žádostí v Programu regenerace panelových sídlišť v letech 2001–2011

Rok Celkem podáno žádostí Počet dotacíPočet neúspěšných

žádostí

Celkové dotace MMR

(v Kč)

2001 33 15 18 150 000 000

2002 68 18 50 80 000 0000

2003 dotace nebyla poskytována v důsledku povodní v roce 2002

2004 91 22 69 110 956 000

2005 91 40 51 164 527 000

2006 91 52 39 178 575 000

2007 72 71 1 309 680 000

2008 85 50 35 181 661 000

2009 77 65 12 183 048 000

2010 81 42 39 149 983 828

2011 78 69 9 229 085 623

JAK A PROČ REKONSTRUOVAT (NEJEN) PANELOVÉ DOMY KOMPLEXNĚ ❚ HOW AND WHY TO RECONSTRUCT (NOT ONLY) PREFABRICATED CONCRETE HOUSES IN THEIR COMPLEXITY



Jan Picpauer

Text článku je shrnutím jednoduchých principů, které je třeba zohlednit

při rekonstrukci (nejen) panelových domů tak, aby výsledkem byl pasivní

dům. ❚ This article summarizes simple principles that are necessary to

take into account when reconstructing (not only) apartment houses built of

prefabricated elements resulting in a passive house..

Současné budovy spotřebují na svůj provoz kolem 40 % veš-

keré vyrobené energie (obr. 1). Počítáme-li navíc i výrobu ma-

teriálů, dopravu, výstavbu, údržbu a likvidaci staveb, je to na-

konec více než 50 %. V České republice je to ještě více, bu-

dovy u nás jsou zodpovědné za 65 % konečné spotřeby tepla

a za 49 % konečné spotřeby elektrické energie. Důvod musí-

me hledat především ve víře v zajištění našich energetických

potřeb bratrským Sovětským svazem za minulé éry a také

v jistém zpoždění aplikace energeticky efektivních myšlenek

v době méně dávné.

Možnosti úspor jsou v případě budov vidět z obr. 2. Jejich

energetickou náročnost lze snížit o víc než 80 % a ještě při-

tom zvýšit kvalitu bydlení. V případě rekonstrukcí s tak velkou

úsporou hovoříme o tzv. faktoru 10 nebo také o rekonstruk-

ci do pasivního standardu.

TÉMĚŘ NULOVÉ DOMY ANEB PODPORA

V LEGISLATIVĚ

Koncept pasivního domu podporuje i EPBD II – Směrnice Ev-

ropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické ná-

ročnosti budov. S platností od roku 2020 mají všechny budo-

vy spotřebovávat téměř nulové množství energie, což pasivní

dům v kombinaci s obnovitelnými zdroji naplňuje.

U nás je EPBD II implementována:

• zákonem 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění no-

vely zákona č.318/2012 Sb., s účinností od 1. 1. 2013,

• prováděcí Vyhláškou č. 78/2013 Sb. o energetické nároč-

nosti budov.

V praxi to znamená postupné zpřísňování požadavků

na energetickou náročnost budov až téměř po parametry nu-

lového domu, počínaje veřejnými budovami a následně pro

všechny novostavby i rekonstrukce; zavedení nákladově opti-

mální úrovně (nejvýhodnější poměr investice a provozu) – to již

dnes splňují domy pasivní, které spolu s úsporami navíc při-

náší vyšší standard bydlení, a povinné dokladování tzv. cer-

tifikátu energetické náročnosti pro budovy při výstavbě, pro-

deji nebo pronájmu – informace o provozních nákladech po-

řizovaného bytu.

SOUČASNÉ REKONSTRUKCE

V České republice je přibližně 1 200 000 bytů v panelových

domech, z nichž přibližně polovina již prošla nějakou podo-

bou rekonstrukce, ať již z důvodu jejich špatného stavu nebo

později kvůli snížení provozních nákladů. Většinou se jednalo

pouze o rekonstrukce dílčí (nikoli komplexní), které sice přines-

ly úspory (avšak pouze částečné v porovnání s těmi, kterých

bylo možné dosáhnout), ale objevily se nečekané neduhy (vy-

soká vlhkost, kondenzace vody, plísně…) a navíc se součas-

nou nekomplexní úpravou se většina vlastníků bytů či družstev

finančně vyčerpala a další úpravy se dají čekat, až bude život-

nost stávajících úprav končit (což může být za třicet i více let)

= uzamčení v nevyhovujícím stavu (tzv. Lock-In efekt).

PASIVNÍ REKONSTRUKCE – WIN-WIN STRATEGIE

Řešením stávajícího nevyhovujícího stavu je komplexní rekon-

strukce do pasivního standardu. Pasivní dům (PD) má veli-

ce nízkou potřebu tepla na vytápění – do 15 kWh/m2rok, kte-

rou lze pokrýt minimalizovaným vytápěcím systémem. Vedlej-

ší kriterium – vytopitelnost pasivního domu pouze dohřevem

přiváděného vzduchu vychází z definice a nastavení parame-

trů PD. Vzhledem k mírně odlišným klimatickým podmínkám

v ČR (na rozdíl od Německa či Rakouska) se právě toto nedaří

splnit, proto je nutný malý dodatečný otopný systém.

Nízké tepelné ztráty objektu umožní, že po většinu roku stačí

tepelné zisky, které v běžných domech nehrají téměř žádnou

roli. Jde o vnitřní zisky např. z pobytu osob (dospělý člověk

při běžné fyzicky nenáročné činnosti vyprodukuje cca 100 až

200 W zářivého výkonu), či z provozu spotřebičů (lednička,

pračka, vaření, žehlení, počítač, osvětlení, …) a také o solár-

ní zisky okny. Pro příklad, místnost o 15 m2 v pasivním domě

má tepelnou ztrátu kolem 200 W, v běžném domě 1 200 W…

PRINCIPY NÁVRHU PASIVNÍHO DOMU

Pro návrh pasivního domu je třeba vycházet z následujících

principů:

Nezastíněný pozemek a správná orientace domu – ten-

to parametr u rekonstrukcí volit nelze, ale vhodnými (architek-

tonickými) úpravami lze dosáhnout zlepšení.

Kompaktní tvar – co nejnižší poměr ochlazované plochy

objektu vůči jeho obestavěnému prostoru.

Paneláky mají díky své velikosti a tvaru tento poměr velice

nízký, což je základním předpokladem pasivního standardu.

Dostatečná tepelná izolace obálkových konstrukcí –

u rodinných domů je požadován součinitel prostupu tep-

la U kolem 0,1 až 0,12 W/m2K (cca 300 až 400 mm tepelné

izolace), u větších kompaktních objektů může stačit i méně,

0,12 až 0,15 W/m2K.

U paneláku závisí tloušťka původní izolace na tom, kdy byl

postaven. Před rokem 1979 (tj. před revizí tepelně technické

normy ČSN 73 0540) byly obvodové stěny většinou jedno-

vrstvé z lehkých betonů nebo vrstvené s tepelným izolantem

o tloušťce 40 až 60 mm a měly tepelný odpor na úrovni cihel-

né stěny tloušťky 450 mm (RN=0,55 m2K/W, UN=1,38 W/m2K).

Po revizi zmíněné normy (s požadavky RN=0,95 m2K/W,

UN=0,89 W/m2K) byla tloušťka vložené tepelné izolace z pě-

nového polystyrenu zvýšena na 80 až 100 mm. Vzhledem

k současné kvalitě panelů je však potřeba počítat s hodno-

tami U vyššími, vždy je nutné zjistit konkrétní skladbu panelů

a jejich stav. Při dnes běžných tloušťkách kontaktního zatep-

lení 120 mm EPS vychází UN kolem 0,2 W/m2K, což se sice

blíží hodnotám současnou normou doporučeným pro pasivní

domy, ale výsledný efekt zateplení je podstatně degradován

neřešenými tepelnými mosty.

Pro pasivní standard může být postačující tloušťka zateplení

obvodových panelů od 200 do 240 mm (tedy výsledných cca

300 mm, s UN pod 0,15 W/m2K). U střech záleží na tom, zda

jsou jednoplášťové či dvouplášťové, na jejich skladbě, stavu

a také např. na výšce atiky. Existuje mnoho variant možnos-



tí zateplení a jejich návrh je nutné založit na podrobném sta-

vebně technickém průzkumu. Lze doporučit tloušťky izolací

300 mm a více. Stropy nad technickým podlažím (v suteré-

nu či přízemí) je vhodné zateplit v tloušťce alespoň 120 mm,

s vytažením tepelné izolace na stěny do vzdálenosti 0,5 m

pod strop.

Odstranění tepelných mostů – ty mohou za zvýšené úniky

tepla (pokud by se v pasivním domě neřešily, zvedly by potře-

bu tepla na vytápění až na dvojnásobek!), ale také za chladné

povrchy, tepelný diskomfort, kondenzaci vlhkosti a růst plísní.

Při rekonstrukcích se některé tepelné mosty dají odstranit jen

obtížně, např. v patě zdiva.

U paneláků jsou nejčastější tepelné mosty v místě osaze-

ní oken. Ideálním řešením je vysazení okna do tepelné izola-

ce – tzv. předstěnová montáž. Další často neřešený tepelný

most je v místě balkonových desek či lodžií. Částečným ře-

šením může být zasklení lodžií (prostor lodžie je nutno větrat,

nebo záměrně provést ne zcela těsný kvůli kondenzaci vody),

úplným řešením je provést je znovu jako samostatné (předsa-

zené) konstrukce, za kterými probíhá vrstva izolace v nezmen-

šené tloušťce. Tepelným mostem je i nezateplený sokl, kte-

rý lze vyřešit buď izolací z nenasákavého materiálu (XPS, Pe-

rimetr) nebo lze podzemní část stěny zateplit pomocí zásypu

štěrkem z pěnového skla.

Kvalitní okna – v zimě jsou významnými zdroji tepla (pokud

slunce svítí, fungují jako radiátory). Maximální součinitel prostu-

pu tepla oknem pro pasivní standard je Uw = 0,8 W/m2K, tomu

odpovídají tepelně izolované rámy a trojskla s Ug ≤ 0,6 W/m2K.

Tzv. solární skla mají při Ug = 0,6 W/m2K solární součinitel g

kolem 0,62 až 0,63 a mají tedy aktivní energetickou bilan-

ci (v zimě víc tepla získají, než jimi unikne). „Teplé“ meziskel-

ní rámečky by dnes už měly být samozřejmostí (omezují te-

pelný most a tím rosení skel při okrajích). Výhodná jsou okna

nové generace s rámy nízkými a širokými, které lze celé ukrýt

do vrstvy tepelné izolace (venkovního zateplení). S okny úzce

souvisí jejich účinné stínění, které brání nechtěným solárním

ziskům od jara do podzimu a přispívá k letní stabilitě interiéru.

Pouze v případě hlubšího vnitřního parapetu může být v pa-

nelácích přípustné osazení okna do původního místa, te-

dy za ozub v panelu, pro které jsou vhodná okna nové ge-

nerace s nízkými rámy, jež lze celé ukrýt do vrstvy venkovní-

ho zateplení. Nevýhodou může být poměrně hluboké venkov-

ní ostění, které více stíní a také snižuje využitelné solární zisky.

To lze částečně redukovat pomocí zkoseného ostění. Pro re-

álnou aplikaci je vhodné (či spíše nutné) použít prefabrikova-

né tvarovky z tepelného izolantu vyřezané do požadovaného

tvaru.

Vzduchotěsnost – každý objekt by měl být do určité míry

vzduchotěsný nejen kvůli zamezení nežádoucích úniků tep-

la, ale především kvůli spolehlivosti a životnosti konstrukcí.

Pro panelové domy je důležité utěsnění připojovací spáry

oken a instalační šachty. Je nutné dbát i na souvislé prove-

dení vnitřních omítek včetně napojení všech prostupů (insta-

lací) a napojení na navazující konstrukce.

Větrání – pro dosažení pasivního standardu je nutné říze-

né větrání s rekuperací, které navíc dokáže zajistit potřebný

komfort a tepelnou pohodu. Koncepce větrání je jednodu-

chá. Čerstvý ohřátý vzduch se přivádí do pobytových míst-

ností a prochází přes chodby, které současně provětrává.

V místech vzniku znečištění nebo vlhkosti, jako jsou kuchyň,

WC nebo koupelna, je odtahován. Vzduch pak prochází re-

kuperačním výměníkem, který zajistí výměnu tepla mezi na-

sávaným čerstvým vzduchem a ohřátým odpadním vzdu-

chem. Výměníky dosahují účinnosti přes 90 % a pouze zby-

lých pár stupňů je nutno dohřát.

V panelových (obecně bytových) domech existují dvě mož-

nosti instalace řízeného větrání s rekuperací – decentrál-

ní systém, který umožňuje individuální instalaci jednotlivě

pro každý byt, a centrální systém, kdy je pro všechny by-

ty nad sebou jedna centrální větrací jednotka s rekuperač-

ním výměníkem společná (osazená buď ve sklepě, nebo na

střeše).

Vytápění – vzhledem k potřebě velice nízkého výkonu jen

po dobu několik málo týdnů či spíše dnů v roce se vytá-

pění v pasivním domě značně liší od zažitých představ. Dí-

ky povrchovým teplotám ochlazovaných konstrukcí (stěn,

oken, podlah, stropů) je možné umístit otopné těleso kam-

koli (např. i na vnitřní stěnu či nade dveře) a tím se radikál-

ně zkrátí a zjednoduší rozvody. Tělesa vycházejí i při nízkém

teplotním spádu (typicky 50/40 i 45/35) malá, takže nezabí-

rají mnoho místa.

Při rekonstrukcích do pasivního standardu se rapidně změ-

ní požadavky na stávající otopnou soustavu a způsob její-

ho provozu. Pokud je už na hranici své životnosti, je vhodné

udělat novou odpovídající novému provozu a zároveň uvažo-

vat o výměně zdroje tepla, příp. o jiném způsobu ohřevu tep-

lé vody. Jestliže je žádoucí zachovat stávající, je nutné kromě

osazení termostatických ventilů otopnou soustavu přeregu-

lovat (na nižší teplotní spád, jiné tlakové poměry). Správnou

termohydraulickou regulací se lépe využijí tepelné zisky, lé-

pe se distribuuje teplo a soustava není hlučná. Tepelné zis-

ky mohou pokrýt až 40 % z celkové bilance potřeby tepla

na vytápění (vlivem špatně vyregulované otopné soustavy je

v reálném provozu využito pouze 10 až 12 %).

Obr. 1 Využití veškeré vyrobené energie (zdroj: Eurostat)

❚ Fig 1 Utilizing all produced power (source: Eurostat)

Obr. 2 Potřeba energie na vytápění pro různé typy objektů

(zdroj: CPD) ❚ Fig 2 Power requirement for heating for different

types of objects (source: CPD)

Průmysl31 %

Doprava29 %

Domácnosti/ služby

40 %

Vytápění72 % Ohřev

TUV

Domácíspotřebiče

1 2



Ohřev vody – přípravu teplé vody lze sloučit s vytápěním.

Snížení spotřeby teplé vody lze dosáhnout např. osazením

úsporných armatur, perlátorů apod., změnou návyků obyva-

tel, využitím myček nádobí místo mytí ve dřezu pod tekoucí

vodu apod., a také důslednou izolací rozvodů teplé vody (vč.

cirkulačního potrubí), příp. využitím časově spínané cirkulace.

Zdroj tepla – podstatné je správné dimenzování jeho výko-

nu pro daný objekt a jeho navrhované využití.

Možností je mnoho a nelze paušalizovat, která je výhodněj-

ší. Je nutné všechny okolnosti posuzovat individuálně a kom-

plexně (investiční náklady, náklady spojené se změnou do-

davatele, provozní náklady, jiné výhody pro obyvatele – např.

nižší sazba na elektřinu, ale i možnosti financování, návaznost

na územní energetickou koncepci apod.). Vhodné je nechat si

zpracovat nezávislou odbornou studii, která zhodnotí energe-

tický a ekonomický přínos využití jiného (dalšího) zdroje tepla.

Úsporné spotřebiče – při velmi nízké spotřebě energie

k vytápění a přípravě teplé vody roste podíl spotřebičů na cel-

kové energetické náročnosti budov (může činit až 30 %). Dí-

ky moderním úsporným spotřebičům lze spotřebu elektřiny

výrazně snížit.

Poučený uživatel – přestože pasivní domy fungují na jed-

noduchých principech a obejdou se bez složitých technolo-

gií, dosažení maximální úspory spotřebované energie (a tím

minimalizace provozních nákladů) je do značné míry závis-

lé na chování uživatelů. Je proto žádoucí, aby každý obyvatel

byl srozumitelnou formou poučen o výhodách bydlení v pa-

sivním domě (bytě) a také o specifikách jeho užívání, např.

kdy je možné větrat okny a kdy je účelné je mít zcela zavře-

ná (bez mikroventilace), jaké jsou možnosti individuálního na-

stavení teploty a intenzity větrání, o nutnosti pravidelné výmě-

ny filtrů v lokálních větracích jednotkách (při jejich zanesení

se významně zvyšuje spotřeba elektřiny ventilátorů a snižuje

se schopnost jejich filtrace), o vhodných způsobech omezení

spotřeby vody a energií apod.

ZÁVĚR

Snížit energetickou náročnost budovy (ať novostavby, či re-

konstrukce) je možné efektivně pouze při využití všech výše

uvedených principů, nezbytný je komplexní návrh. Ne vždy

(zejména při rekonstrukcích) jsou podmínky ideální a potom je

možné některý princip posílit tak, aby bylo dosaženo stejného

efektu. K dosažení nákladově optimálního řešení je nezbytná

optimalizaci jednotlivých opatření.

„Při optimalizaci je nutno vzít v úvahu hledisko ekonomic-

ké a hledisko spotřebované primární energie. Obě hlediska je

nutno zvažovat jak u výběru materiálů, zejména u použitých

izolačních hmot, tak u volených technologií vytápění a větrání.

Jako asi nejdůležitější příklad uveďme, že elektrická ener-

gie je v ČR vyráběna a distribuována s celkovou účinnos-

tí cca 1/3. Cena elektřiny a plynu má a bude si držet zhru-

ba stejný poměr (skutečný odběr/vyrobená energie). Jestli-

že snížíme spotřebu energie na vytápění na 1/3 a přejdeme

z plynové kotelny na přímotopy, ani neušetříme, ani nesnížíme

emise. To samé platí pro přechod z plynové kotelny na zdroj

s tepelným čerpadlem s celoroční účinností 1/3 a samozřej-

mě i u nuceného větrání, kde zpětným ziskem tepla ušetříme

2/3 tepla na vytápění z plynu na úkor celoročního elektrické-

ho odběru motorů vzduchotechnických jednotek.

Pečlivý návrh je proto velice důležitý. Při špatném návrhu

zaplatíme jen spoustu izolace a zařízení a ušetřit můžeme jen

přechodem na „ekologický“ tarif.“ (poznámka lektora)

Neméně důležité je však i hledisko zdravotní. V zimním ob-

dobí nelze zajistit dostatečnou kvalitu vnitřního vzduchu

a úspory tepla jinak než řízeným větráním s rekuperací. Nej-

častější výhodou zmiňovanou obyvateli různých pasivních do-

mů nejsou kupodivu úspory, ale komfort a zdravé vnitřní pro-

středí (čerstvý vzduch).

Další přibližně polovina panelových objektů tedy dosud če-

ká na svou úpravu. Pokud tato úprava bude pojata jako kom-

plexní rekonstrukce, pak je to výhra pro všechny – pro oby-

vatele i pro společnost.

Text článku byl redakčně zkrácen a posouzen odborným lektorem.

Ing. Jan Picpauer

Centrum pasivního domu

Údolní 33, 602 00 Brno


www.pasivnidomy.cz

PASIVNÍ PANELÁK? A TO MYSLÍTE VÁŽNĚ?

Jiří Beranovský, Karel Srdečný, Petr Vogel a kol.

Pasivní či nízko-energetický stan-

dard zní ve spojení s panelovým

domem téměř utopicky. Výzkum,

jehož výsledkem je i tato kniha,

však jednoznačně ukazuje, že to

možné je. Z ekonomického hledis-

ka a ve světle moderních technolo-

gií dokonce ani jiný způsob rekon-

strukce nemá opodstatnění.

Kniha shrnuje užitečné informace

o panelových domech a cestách

k jejich efektivní rekonstrukci. Na-

leznete zde jednak faktické údaje, sesbírané z různých, často

již nedostupných zdrojů, a jednak popisy a hodnocení široké

škály úsporných opatření, která vycházejí z nejnovějších tren-

dů a technologií.

Publikace je určena bytovým družstvům a sdružením vlast-

níků, ale i odborníkům a studentům. Čtenáři zde najdou do-

poručení, jak provést rekonstrukci panelových domů tak, aby

minimalizovali energetickou náročnost objektu a tedy i nákla-

dy na provoz jejich bytu a zároveň dosáhli moderního bydlení

s nadstandardní kvalitou vnitřního prostředí.

Úsporná opatření jsou encyklopedickou formou přehledně

rozčleněna do kapitol popisujících jednotlivé skupiny úspor-

ných opatření tak, aby čtenář rychle nalezl informace, které

právě potřebuje. Schéma těchto kapitol je jednotné. Po obec-

ném úvodu jsou popsána konkrétní úsporná opatření, která

jsou následně vyhodnocena z hlediska úspor energií a eko-

nomické efektivity. Pro snadnější orientaci v knize jsou v kaž-

dé kapitole umístěny odkazy na související informace uvedené

v dalších kapitolách. Na konci knihy je zařazeno vysvětlení zá-

kladních pojmů s matematickými a fyzikálními doplňky.

Vydavatel: EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úsporu energie, 2011

136 stran, měkká vazba; Cena: 279 Kč; ISBN: 978-80-87333-07-05

Literatura:[1] Interaktivní model panelákového bytu, Centrum pasivního domu,

doprovodný program na IBF 2013[2] Beranovský J., Srdečný K., Vogel P. a kol: Pasivní panelák? A to

myslíte vážně?, Ekowatt, 2011[3] Informační listy – Centrum pasivního domu, 2012[4] Příručka typologií obytných budov s příklady opatření ke snížení

jejich energetické náročnosti, STÚ – K, a. s., 2011[5] Drápalová J.: Regenerace panelových domů krok za krokem,

ERA vydavatelství, 2006


A K T U A L I T Y ❚ T O P I C A L S U B J E C T S

VERNISÁŽ K SOUTĚŽI BETON A ARCHITEKTURA 2013

22. května 2013 se v Galerii MINI na FA VUT v Brně uskutečnila vernisáž k soutěži

Beton a architektura 2013.

Do soutěže bylo přihlášeno třicet sedm prací v kategorii „Architektura – volné téma“

a sedm prací v kategorii „Mobiliář a drobná městská architektura“.

Porota, složená z členů Ing. Milena Paříková, Mgr. Adéla Klabačková, Ing. arch.

Jiří Šrámek, Doc. Ing. arch. Karel Havliš, Prof. Ing. arch. Hana Urbáš ková, Ph.D.,

a Doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D., ocenila tři práce v kategorii „Mobiliář a drobná měst-

ská architektura“, kde nebyla udělena cena první. Nejvyšší ocenění v této kategorii – dru-

hou cenu získali společně studenti Norbert Obršál, Jaroslav Matoušek a Lukáš Kvaššay.

Porota ocenila především kreativní přístup autorů a jejich koncept skládaných elemen-

tů, který umožňuje bohatou tvarovou variabilitu při opakovatelnosti prvků. Na třetím mís-

tě se umístil Ing. Tomáš Chuděj a odměnu v této kategorii získal student Ondřej Bělica.

V kategorii „Architektura – volné téma“ bylo uděleno celkem šest ocenění. První cenu

si odnesla Kateřina Krkošková, která porotu přesvědčila kreativním využitím vlastností

betonu jako primárního výrazu architektonického díla. Druhá cena byla udělena Vero-

nice Hudečkové, třetí cenu získal student Daniel Struhařík. Dále byly odměněny Mária

Mušková, Marie Brabcová a Iveta Kokolia Křížová.

Všem oceněným gratulujeme!

Oceněné projekty představíme čtenářům v 5. čísle časopisu.

Obr. 1 Ing. Milena Paříková a Ing. Jan Gemrich gratulují autorům oceněných projektů za účasti

Doc. Ing. Josefa Chybíka, CSc., děkana Fakulty architektury VUT v Brně

Obr. 2 Zájem studentů o vystavené návrhy byl opravdu vysoký

XXI I I . MEZINÁRODNÍ SYMPOZIUM SANACE 2013

A I . MEZINÁRODNÍ KONFERENCE POPÍLKY

VE STAVEBNICTVÍ

Ve dnech 16. a 17. května 2013 se uskutečnil již 23. ročník sym-

pozia Sanace, letos poprvé společně s konferencí Popílky ve sta-

vebnictví. Součástí sympozia byla opět doprovodná výstava.

Na slavnostním zahájení, které se konalo v předvečer sympo-

zia v Rytířském sále Nové radnice města Brna, byla předána oce-

nění v oboru sanace betonových konstrukcí. Titulem Význam-

ná osobnost v oboru sanace betonových konstrukcí byl oceněn

Prof. Ing. Leonard Hobst, CSc. Ocenění Sanační dílo roku 2012

získaly společnosti Betosan, a. s., a TOP CON SERVIS, s. r. o.,

za realizaci Hotel Intercontinental – sanace fasády a podzem-

ních garáží (použita technologie tryskání suchým ledem, za plné-

ho provozu hotelu). Ocenění Sanační materiál roku 2012 získala

společnost Mapei, s. r. o., za Mapecrete Creme Protection. Slav-

nostní večer završilo hudební vystoupení.

Po společném úvodním bloku ve čtvrtek dopoledne, v kterém

zazněly vyzvané přednášky, měly sympozium a konference svůj

vlastní program. Sympozium Sanace 2013 pokračovalo dalším

blokem vyzvaných přednášek zahraničních účastníků a po něm

následovalo šest odborných bloků: Sanace a zesilování beto-

nových konstrukcí – metody – technologické postupy – příkla-

dy; Statická spolehlivost objektů a aplikace principů trvale udr-

žitelného rozvoje; Vady a poruchy betonových konstrukcí, kvalita

a trvanlivost sanací; Technické, ekonomické, legislativní a ekolo-

gické aspekty sanací betonových konstrukcí; Pokročilé materiály

a technologie pro sanace betonu a Stavební průzkum, diagnosti-

ka, projektování a monitoring.

Konference Popílky ve stavebnictví měla tři odborné bloky: Sou-

časná situace vedlejších energetických produktů v ČR a EU; Zku-

šenosti s využíváním vedlejších energetických produktů a trendy

a Výzkum ve využívání vedlejších energetických produktů.

Sympozium je tradičně místem pro předvedení úspěšných re-

alizací, výměnu zkušeností a předávání nových vědomostí, kte-

ré mohou pokračovat na neformálních setkáních na společen-

ských večerech.

Obr. 1 Prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., při přijímání titulu Významná

osobnost roku 2012 na slavnostním zahajovacím večeru v Rytířském sále

Nové radnice města Brna

Obr. 2 Prof. Francesco Biasioli, tajemník ERMCO, přednášející na téma

udržitelný rozvoj a stavební materiály

1 2

1

2

TŘICET LET SANACÍ A REGENERACÍ PANELOVÝCH BUDOV

– ZKUŠENOSTI Z UPLYNULÝCH LET ❚ 30 YEARS OF

REHABILITATION AND RESTORATION OF PREFABRICATED

CONCRETE BUILDINGS


S A N A C E A R E K O N S T R U K C E ❚ R E H A B I L I T A T I O N A N D R E C O N S T R U C T I O N

Hana Gattermayerová

Panelovým budovám bývá někdy laickou veřejností přisuzováno, že

jejich životnost je u konce. Na druhé straně v poslední době prošlo velké

množství panelových budov opravami či jinými rekonstrukčními zásahy.

V příspěvku je zhodnoceno uplynulých třicet let, co bylo za tuto dobu

v oblasti rekonstrukcí, sanací či regenerací panelových budov provedeno.

Je poukázáno na chyby, které provázejí rekonstrukční práce a ovlivňují

další životnost těchto konstrukcí. ❚ Prefabricated concrete buildings

are sometimes considered by lay public to be at the end of their life. On

the other hand, a great number of prefabricated concrete buildings have

recently undergone repairs or other renovation interventions. The article

will assess the recent thirty years with regard to what has been performed

during this period in the area of restoration, rehabilitation or renovation. It

will point out errors related to the restoration works, influencing further life

of such structures.

TEORIE A PRAXE V LETECH 1955 AŽ 1990

Výstavba a legislativa v letech 1955 až 1990

V počátcích výstavby panelových budov se vycházelo z prin-

cipů tradičního stavebnictví a teprve paralelně s realizací prv-

ních montovaných stěnových konstrukčních systémů – jak

by měla znít odborná definice tohoto způsobu stavění – pro-

bíhal výzkum chování styků, byly řešeny tepelně technické

problémy a vznikala legislativa pro navrhování. V období let

1955 až 1980 vzniklo na území bývalého Československa ví-

ce než třicet typizovaných soustav a jejich krajských materiá-

lových modifikací. Počáteční nedostatečné znalosti o chová-

ní dílců a nosných styků, podcenění vzájemného spolupůso-

bení jednotlivých dílců, nahrazení prostorového spolupůso-

bení zjednodušujícími modely a zanedbání některých zatě-

žovacích účinků – to vše v mnoha případech vedlo ke vzniku

pozdějších vad a poruch panelových domů.

V tab. 1 jsou uvedeny nejčastěji používané stavební sou-

stavy panelových domů a předpisy pro navrhování nosných

konstrukcí, které platily v době jejich vzniku. Je paradoxem,

že norma pro navrhování nosných konstrukcí panelových

budov vyšla prakticky až v závěru jejich hromadné výstav-

by koncem 80. let.

Významné statické poruchy panelových domů

v letech 1985 až 1990

Systémové statické poruchy, které si vyžádaly celostátní

koncepční řešení *, se týkaly dvou typizovaných konstrukč-

ních soustav a obě se projevily v polovině 80. let:

• stavební soustava T 08B, převážně realizovaná před ro-

kem 1975 v Praze, s průběžnými předsazenými lodžiemi,

• stavební soustava T 06B – BTS, realizovaná od poloviny

70. let na Ostravsku a v Praze.

1

2

Tab. 1 Stavební soustavy panelových domů a jim odpovídající předpisy

pro navrhování nosných konstrukcí ❚ Tab. 1 Building systems of

prefabricated concrete buildings and the corresponding regulations for

design of load-bearing structures

Období Stavební soustavy Předpis

do 1964 G 40, G 57 bez speciálních předpisů

1964 až 1965(G 57), T 06B, T 08B,

HK 60, PS 61

Prozatimní pokyny pro statické výpočty

panelových domů (STÚ)

1966 až 1970 T 06B, T 08B, HK 60Směrnice pro statický výpočet konstrukcí

panelových budov (Pume, Horáček – VÚPS)

1971 až 1987

T 06B, T 08B, NKS-G,

B 70, BA-NKS, HKS 70,

PS 69, L-N, VVÚ ETA,

P 1.11

Směrnice pro navrhování nosné konstrukce

panelových budov (VÚPS, díl I. 1971, díl II.

1972, změna a) 1977)

od 1988T 08B, HKS-70, PS 69,

L-N, VVÚ ETA, P 1.11

ČSN 73 1211 Navrhování betonových

konstrukcí panelových budov

*Pozn.

Poruchy obvodových plášťů, tzv. „rozvrstvování“ panelů, se bezprostřed-

ně netýkaly nosné konstrukce (u většiny stavebních soustav obvodový plášť

není primárně nosný a nebýval ani součástí typového podkladu, pouze ja-

ko součást krajských seriálových variant). Tomuto tématu bylo v polovině

70. let věnováno několik odborných konferencí a byly přijaty doporučené zá-

sady řešení k dodatečnému prokotvení panelů. Problematika obvodových

plášťů, ačkoliv se bezprostředně dotýká současných způsobů dodatečné-

ho zateplení fasád, není předmětem tohoto příspěvku.



Poruchy předsazených lodžií u soustavy T 08B

Poruchy se vyskytovaly především u vodorovných styků stě-

na – strop – stěna. U vnějšího líce lodžie vznikaly postupně

šikmé trhliny ve zhlaví stěn, dále trhliny mezi čely stropních

dílců a mezi stykovým betonem a trhliny ve stykovém beto-

nu. U některých stěn se trhliny objevily v celé šířce (hloubce)

lodžie. Trhliny postupně přecházely i do paty stěny. Výrazněj-

ší poruchy se objevovaly u lodžií orientovaných na jihozápad-

ní stranu. Stav některých lodžií byl v letech 1987 až 1988 na-

tolik havarijní, že bylo nutné provizorní podepření styků vý-

dřevou (obr. 1 a 2).

Řešením sanace byl v té době pověřen VÚPS [1] a do roku

1990 byly sanovány dva domy. Příčiny poruch byly shledá-

ny především v degradačních procesech povrchových vrs-

tev betonu a malém krytí výztuže vystavené agresívním ky-

selým dešťům, dále potom v montážních nepřesnostech při

osazení stropních panelů (tzv. malé uložení stropních pane-

lů) a v neposlední řadě i v proměnných vlastnostech styko-

vých betonů. Sanace byly v důsledku společenských změn

na přelomu 90. let přerušeny.

Návrat k analýze příčin poruch byl až s nastupující priva-

tizací majetku města. Ve zprávě [2] bylo navázáno na kon-

cepci sanace stanovené VÚPSem. Byl proveden průzkum

třiceti čtyř deskových osmi a dvanáctipodlažních domů

s představenými lodžiemi na sídlišti Prosek, kde byl konsta-

tován obdobný stav porušení lodžií. Kromě příčin poruch,

uváděných ve zprávě [1], byla diagnostikována jako roz-

hodující příčina porušení tuhost přípoje vnější lodžiové stě-

ny k vnitřní a její teplotní namáhání. Styk byl podle typové-

ho podkladu řešen alternativně, a to buď podle VVÚ SZP

pomocí průběžné svařované ocelové konzoly, a nebo podle

STÚ pouze krátkou ocelovou konzolou a průběžnou beto-

nářskou výztuží (obr. 3).

Výpočty bylo prokázáno, že kombinací účinku svislého za-

tížení a změny teploty lodžiových stěn propojených s vnitřní

konstrukcí tuhým ocelovým profilem může být dosaženo až

mezního stavu únosnosti vodorovného styku v krajní oblasti

stěny, která je teplotním účinkům nejvíce vystavena. Nebez-

pečným účinkem je v tomto případě teplota v letním obdo-

bí, uvažovaná nestacionárním vedením tepla a po proběh-

nutí několika teplotních cyklů. Teplotní rozdíl vnější a vnitř-

ní stěny může být v závislosti na orientaci ke světovým stra-

nám (nejhorší je jihozápad) a v závislosti na barvě povrchu

i 20 °C. Doporučením bylo snížit tuhost styků tak, aby účin-

ky teplotních změn byly eliminovány.

Poruchy nosných stěn u soustavy T 06B-BTS

Oproti běžnému typu stavební soustavy T 06B obsahuje ta-

to krajská varianta části nosné konstrukce ze struskopem-

zobetonu – štítové stěny u schodiště, stěny v předsazené

části nad vstupy. Z toho systému byly stavěny věžové do-

my (sedm náct- a dvanáctipodlažní), kde podíl struskopem-

zobetonových štítových a předsazených stěn oproti ostat-

ním nosným železobetonovým stěnám je vyšší než v případě

např. řadových domů.

První poruchy se na Ostravsku objevily již v polovině osm-

desátých let. Nosné stěny se začaly porušovat svislými trh-

linami. Trhliny se objevily v oblasti ložné spáry mezi stěnou

a stropem (obr. 4).

4

33

Obr. 1 Provizorní podepření lodžií, Praha–Prosek, 1988 ❚

Fig. 1 Temporary supporting of enclosed balconies,

Prague–Prosek, 1988

Obr. 2 Typický detail porušeného styku ❚ Fig. 2 Typical detail

of a damaged joint

Obr. 3 Typový detail styku, a) dle VVÚ SZP, b) dle STÚ ❚ Fig. 3 Type

detail of a joint, a) according to VVÚ SZP, b) according to STÚ

Obr. 4 Předsazené lodžie a typická porucha zhlaví stěny u objektu

T 06B-BTS ❚ Fig. 4 Projecting enclosed balcony and a typical

damage of the wall head at T 06B-BTS building



Výskyt popsaných poruch vyvolal již koncem roku 1985

obavy z možnosti selhání statické funkce některých stěn.

Proto se začalo uvažovat o jejich zabezpečení. Z charakte-

ru porušení se předpokládalo, že ve stycích stěna – strop –

stěna je překročena únosnost v tlaku.

Prvním návrhem bylo zabezpečit struskopemzobetonové

stěny v několika dolních podlažích oboustranným přilože-

ním svislých válcovaných stojek a jejich vzájemným propo-

jením šrouby. Návrh byl vypracován ve Stavoprojektu Ost-

rava a byl realizován na všech ostravských sedmnáctipod-

lažních budovách, kde bylo akutní nebezpečí ztráty stability.

Řešení pomocí výztužných ocelových stojek bylo shledá-

no jako účinné, ale nehospodárné. Komise tehdejšího minis-

terstva stavebnictví jej v dubnu 1986 schválila jako okamži-

té nutné opatření s doporučením nalézt vhodnější technolo-

gie rekonstrukce.

Z dalších prověřovaných technologií byla doporučena injek-

táž dolních podlaží (únosnost struskopemzobetonu byla shle-

dána dostačující pro osmipodlažní budovu – pro účinky svis-

lého zatížení) spolu se zateplením skládaným pláštěm. Pro-

tože se i po injektáži objevily trhliny ve struskopemzobeto-

nových dílcích nad sanovaným podlažím, vypracovala tehdy

Stavební fakulta ČVUT v Praze pro Stavoprojekt Ostrava stu-

dii [3]. Ve studii byl prokázán významný vliv účinku teplotních

objemových změn na napjatost vodorovných styků a paty

stěny, především za působení letních teplot. Z tohoto důvodu

bylo doporučeno eliminovat tyto účinky pomocí skládaného

tepelně izolačního pláště s provětrávanou vzduchovou meze-

rou, nikoliv kontaktním zateplovacím systémem.

Dodatečné zásahy do nosných konstrukcí

V období do roku 1990 nebyla společenská poptávka na zá-

sahy do nosných konstrukcí. Jako zcela teoretické byly tehdej-

ší studie a výzkumné úkoly, které prokazovaly možnosti vytvá-

ření volných parterů a změny dispozic v panelových domech

propojováním místností otvory v nosných stěnách [4], [5]. Podnětná byla i spolupráce se studenty Akademie výtvarných

umění, s kterými byly konzultovány v rámci ročníkových pro-

jektů radikální zásahy do panelových konstrukcí (obr. 5).

Veškeré statické úvahy o možných dodatečných změnách

v konstrukcích předpokládaly prostorové působení static-

ky neurčité nosné konstrukce. Ke statické analýze byly po-

užívány tzv. SAPO – sálové počítače s vkládáním datových

souborů pomocí děrných štítků a při rychlosti výpočtů řá-

dově v desítkách hodin či dní. V předpokládané realiza-

ci vycházely studie z tehdejšího modelu nájemního bydle-

ní, což by umožňovalo radikální zásahy při změnách dispo-

zic za dočasného vystěhování nájemníků.

SANACE V LETECH 1990 AŽ 2000 A JEJ ICH

DŮSLEDKY

Po změně společenských poměrů po roce 1989 dobíha-

ly některé ze sanací financovaných státem (injektáže strus-

kopemzobetonových stěn, některé opravy lodžií). Postupně

však finanční zátěž přecházela na jednotlivé majitele domů.

V tomto období také projekční přípravu akcí a jejich rea lizaci

začaly provádět firmy bez dostatečných zkušeností v tom-

to oboru.

Absence dokumentace

Archívy státních projektových ústavů „zmizely“ a s nimi zmi-

zely i podklady k jednotlivým stavebním soustavám. Doku-

mentace, kterou mohla vlastnit družstva nebo správní fir-

my, případně byla archivována na stavebních úřadech, ob-

sahovala pouze informace na úrovni typizace, tj. schémata

stavebního půdorysného řešení, v lepším případě zakládá-

ní (které bylo vždy i v rámci typových projektů individuální).

Mnohdy dokumentace ke konkrétním objektům v souvislosti

se změnami majitelů chyběla úplně.

Ve snaze shromáždit dostupné informace a vytvořit tak –

za účasti pamětníků – informační poklad pro projektanty, by-

ly v rámci spolupráce ČVUT a ČKAIT vypracovány pomůcky

pro projektanty [6]. Věcnou náplní řešení bylo zpracování od-

borných publikací nejen pro projektanty, ale i pro majitele pa-

nelových objektů. Obsahem publikací byly metodické pokyny

a podklady pro komplexní regeneraci nosné konstrukce vy-

braných panelových soustav. Publikace byly vydávány v edič-

ním středisku ČKAIT a zahrnovaly dva okruhy témat:

Publikace zaměřené na problematiku společnou všem pa-

nelovým konstrukčním soustavám:

5

Obr. 5 Příklad studentské

práce, AVU, 1988 ❚

Fig. 5 Example of a student’s

work, AVU, 1988

Obr. 6 Sanace lodžií a oprava

fasády, Fantova ulice, Praha 5

❚ Fig. 6 Rehabilitation of

enclosed balconies and repair

of the frontage, Fantova Street,

Prague 5



• průzkum a hodnocení stavebně technického stavu pane-

lových domů,

• sanace a rekonstrukce nosných konstrukcí panelových bu-

dov – doporučené sanační metody a postupy.

Publikace zaměřené na problematiku nosných konstrukcí

vybraných panelových soustav:

• souhrnná charakteristika konstrukčně skladebného a ma-

teriálového řešení,

• objemové a dispoziční řešení,

• charakteristické vady a poruchy nosných konstrukcí,

• statické posouzení nosných konstrukcí a styků,

• statické posouzení vybraných reprezentantů panelových

domů,

• závěry a doporučení z hlediska mechanické odolnosti

a stability nosných konstrukcí.

Přesto, že tyto publikace nemohou zahrnout veškerou pro-

blematiku včetně detailů, vyztužení, únosností apod., jsou

i v současné době jedním z mála obecně dostupných zdro-

jů informací o realizovaných panelových konstrukcích.

Státní podpora financování oprav panelových

budov

Počátkem devadesátých let převládalo ve státní podpoře

bydlení dokončení rozestavěnosti z osmdesátých let. V ro-

ce 1992 byla výstavba nových domů panelovou technolo-

gií prakticky ukončena. Přesto, že stát přestal financovat no-

vou výstavbu, zodpovědnost za realizovanou více než třeti-

nu tehdejšího bytového fondu v další dekádě zůstala v kom-

petenci státu.

V polovině roku 1996 nově vzniklo Ministerstvo pro místní

rozvoj, které v uvedeném období realizovalo řadu programů

podpory bydlení včetně příspěvků na opravy. Nejvíce vyu-

žívaným dotačním programem byl Program podpory oprav

vad panelových bytových domů pro obce, bytová družstva

a sdružení vlastníků (neinvestiční nevratná dotace), který do-

sáhl objemu až 533 mil. Kč v roce 2000 [7]. Dotace však ne-

byla nároková a při podání žádosti zdaleka nebyli uspokoje-

ni všichni žadatelé.

Sanace statických poruch podporované dotacemi

Snaha vlastníků využít dotace na opravy vad panelové tech-

nologie umožnila opravit relativně velké množství především

předsazených lodžií u stavebních soustav VVÚ ETA a T 08B

v majetku velkých bytových družstev a městských částí.

Opravy probíhaly vesměs před privatizací bytového fondu

a zpětně lze konstatovat, že v rámci využití státního příspěv-

ku se dosáhlo relativně kvalitních řešení. Výhoda provádě-

ných sanací v tomto období spočívala v tom, že podmínkou

získání dotace byla předepsaná skladba dokumentace včet-

ně průzkumu, statického posouzení a rozpočtu. Pro přizná-

ní dotace byla nutná i technická kontrola provádění. Úspěš-

ně provedené komplexní regenerace probíhaly např. na síd-

lišti Stodůlky při opravě statických poruch bytových domů

v majetku MČ Praha 13 – sanace povrchů, zajištění malého

uložení stropních panelů, sanace vodorovných styků stěna –

strop – stěna (tzv. „křížů“) (obr. 6).

V tomto období se ve způsobu provedení sanace, speciál-

ně tehdy, kdy dodavatel hledal „úsporná“ řešení, do bu-

doucna vnesly chyby, které provedené sanace mnohdy zne-

hodnotily. Připomínky ze strany projektanta nebo stavební-

ho dozoru byly hlavně ke způsobu provádění horolezeckou

technikou, která skýtala malou možnost následné kontroly.

Jedním ze zásadních problémů byla i příprava povrchů

pro sanaci. Otryskání předepsaným tlakem vodního paprs-

ku bylo často – z neznalosti a nebo i záměrně – nahrazová-

no pouhým omytím. Pro srovnání: otryskání tlakem 190 atm

v některých případech navrhovaných zhotoviteli (převod

jednotek je přibližně 1 atm = 1 bar = 0,1 MPa) je tlak vhod-

ný k omývání fasády od nečistot a prachu, nikoliv sloužící

k odstranění poškozeného betonu a odstranění korozních

zplodin výztuže (vysokotlaké rotační trysky mají tlak 100 až

240 MPa, tj. 1 000 až 2 400 bar, 1 000 až 2 400 atm, pa-

prsek je cílený s minimální spotřebou vody). Vzhledem k ta-

kové záměně byl potom způsob opravy navržený dodava-

telem charakteru udržovacích zednických prací. Neřešil tím

problém sanace statických poruch betonových konstrukcí.

Tento způsob opravy měl omezenou životnost, která se poz-

ději potvrdila na mnoha stavbách v období 2000 až 2013.

OBDOBÍ OD ROKU 2001

Financování oprav

V roce 2001 vstoupil aktivně do oblasti financování bytové

politiky Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Od Ministerstva

pro místí rozvoj (MMR) převzal realizaci dlouhodobého pro-

gramu na podporu oprav panelových bytových domů. Pro-

gram Panel byl zaměřen na opravy a rekonstrukce pane-

lových bytových domů. Dotace již netvořily nevratnou po-

ložku rozpočtu opravy, ale byly poskytovány pouze ke sní-

žení splátek úroků z úvěrů. Během devíti let vyplatil SFRB

2,5 mld. Kč. [7], výše podpory se odvíjela od komplexnos-

ti opravy.

V rámci Programu Panel byly předepsané skupiny oprav,

které bylo nutno provést (nařízení vlády č. 299/2001 Sb., pří-

loha 2). Komplexnost opravy a stanoviska k získání zvýhod-

něného úvěru garantovala Poradenská a informační středis-

ka (PIS), jejichž vyjádření bylo podmínkou podání žádosti.

Přesto, že ve srovnání s nevratnou dotací na sanaci vad pa-

nelové technologie poskytoval Program Panel nižší výhody

při spolufinancování oprav státem, výhoda programu spo-

čívala právě v tom, že vlastníci byli nuceni provádět opravy

komplexně a s povinností nejprve sanovat statické poruchy

a potom provádět případné další regenerační kroky.

6



V roce 2009 byl Program Panel inovován nařízením vlá-

dy č. 118/2009 a pod názvem Nový Panel umožňoval vy-

užití zvýhodněného úvěru i pro domy postavené nepanelo-

vou technologií a s podmínkou, že obvodový plášť budovy

bude splňovat alespoň požadovanou hodnotu průměrné-

ho součinitele prostupu tepla Uem [W/m2.K]. Nařízením vlá-

dy č. 468/2012 Sb. O použití prostředků Státního fondu roz-

voje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzic-

kým osobám na opravy a modernizace domů byly předcho-

zí předpisy zrušeny.

Současně probíhá Program Panel 2013+, jehož roční roz-

počet je pouze 210 mil. Kč. V době psaní tohoto příspěvku

byl rozpočet na rok 2013 dle objemu podaných žádostí vy-

čerpán. Na jednání vlády dne 3. dubna 2013, byla schvá-

lena změna rozpočtu SFRB pro rok 2013. Součástí změ-

ny rozpočtu je i navýšení výdajového limitu pro tento pro-

gram o 500 mil. Kč na celkových 710 mil. Kč pro rok 2013,

což i přes navýšení je ve srovnání s předchozími podpůrný-

mi programy částka velmi nízká. Tímto krokem prakticky do-

chází k zastavení komplexních regenerací panelových bu-

dov s účastí státu na jejich spolufinancování.

Z hlediska výšky finanční podpory se již nejedná o zásad-

ní sumy peněz, na kterých by byli vlastníci panelových do-

mů finančně závislí. Vytrácí se však tlak na vlastníky, aby své

opravy prováděli komplexně. Je nutno si uvědomit, že vel-

kou většinou vlastníků panelových domů po privatizaci tvo-

ří Společenství vlastníků jednotek (SVJ). Tato společenství

často velmi nekompetentně a nesystematicky rozhodu-

jí o případných úpravách a opravách panelových domů

a statické zajištění, případně sanace statických poruch,

se často ignorují při jiných opravách.

Bohužel negativním způsobem se na celkové regenera-

ci domů projevil i program Zelená úsporám, který sledo-

val ukazatel snížení energetické náročnosti objektu a čas-

to a v mnoha případech došlo na pouhé „zateplení“ objektů

bez komplexní sanace statických poruch.

Příklady poruch a havárií na regenerovaných

objektech

Poruchy na objektech typu T 06B-BTS v Praze

Na objektech v Praze postavených ve stavební soustavě

T 06B-BTS byla v letech 1989 a 1990 provedena injektáž

šesti podlaží u vybraných stěn ze struskopemzobetonu dle

projektu z roku 1987 vypracovaného ve Stavoprojektu Os-

trava.

Součástí projektu injektáže byl i projekt zateplení sanova-

ných stěn skládaným tepelně izolačním pláštěm systému

Hunter Douglas s 80 mm tepelné izolace a hliníkovým ob-

kladem. Sanace byla v projektovaném rozsahu provedena

a její účinnost byla i experimentálně ověřena na jádrových

vývrtech provedených v TZÚSu Praha. Zateplení však ne-

bylo rea lizováno dle projektu a injektované konstrukce by-

ly z vnější strany opatřeny pouze 25 mm silnou vrstvou poly-

styrénu s omítkou, lepeného na sanovaný povrch. Polysty-

rén byl nalepen pouze na částech stěn přímo souvisejících

na opačné straně s interiérem, např. na štítových stěnách.

V roce 2004 majitel jednoho z objektů poptal stavební fir-

mu na zateplení objektu. Změnou vlastníka objektu, ztrátou

dokumentace a obecnou neznalostí problematiky byla za-

hájena akce zateplení pouze na stavební ohlášení bez pro-

jektové dokumentace. Při přípravě povrchů pod zateplovací

systém byl přizván statik k „neobvyklým“ trhlinám na vnější

straně objektu nad injektovaným podlažím. V praxi se pro-

kázalo teoreticky avizované chování konstrukce bez doda-

tečného zateplení v [3] nad sanovanou konstrukcí. V dů-

sledku cyklicky se opakujících teplotních objemových změn

v kombinaci se svislým zatížením docházelo ke vzniku mik-

rotrhlin v patě stěny ze struskopemzobetonu. Pronikáním

srážkové vody do trhlin se proces degradace styku urych-

lil, koroze výztuže svými expanzními účinky dále narušovala

strukturu lehčeného betonu (obr. 7 a 8).

Největší poruchy se projevily na nároží jižní štítové stěny

u západní fasády. V několika podlažích nad sebou probí-

haly svislé trhliny šířky 2 až 5 mm. U většiny dílců byly trhli-

ny průběžné po výšce a na celou hloubku dílců, bylo mož-

né celou „krycí vrstvu“ z hutné betonové omítky odstranit.

Pokud by se tyto části o hmotnosti 10 až 50 kg neodstrani-

ly, zřítily by se samovolně během několika měsíců po zatep-

7

8



lení. Po odstranění mezerovitého struskopemzobetonu byla

odkrytá svislá i vodorovná výztuž dílců, v některých dílcích

byly značně velké korozní úbytky 2 až 4 mm.

Sanace těchto porušených míst byla navržena po dokona-

lém odstranění všech uvolněných částí krycích vrstev sys-

témovou reprofilací, ochranou výztuže a pomocí přikotve-

né vyztužené betonové monierky k původnímu jádru štíto-

vých panelů. Dodatečným zateplením se částečně elimino-

valy teplotní účinky, které měly vliv na celkovou napjatost

styků, nicméně i přes doporučení nahradit kontaktní zatep-

lovací systém skládaným pláštěm vlastník objektu toto z fi-

nančních důvodů neprovedl.

Poruchy styků a betonových zábradlí u sanovaných

objektů T 08B

Ne všechny sanace statických poruch realizované po roce

1990 byly provedeny podle zásad stanovených obecnými

sanačními postupy.

Jako příklad sanace provedené nevhodným způsobem

může sloužit sanace betonových zábradlí a „křížů“ u panelo-

vé soustavy T 08B na jednom pražském sídlišti. V roce 2008

došlo k uvolnění celého betonového zábradlí o hmotnosti

cca 2,5 t (obr. 9). Havárie naštěstí nezpůsobila žádné mate-

riální škody ani újmy na zdraví obyvatel. Jednalo se o objek-

ty, které byly v 90. letech opraveny a vizuálně nevykazova-

ly žádné poruchy. Následně po havárii byly provedeny prů-

zkumy obdobných objektů v dané lokalitě se závěry opětně

sanovat povrchy, dodatečně přikotvit betonová zábradlí, pří-

padně vyměnit nejvíce poškozená zábradlí.

Při průzkumech bylo zjištěno, že předchozí sanace byla

provedena pouze pomocí perlinky na neupravený podklad

a bez reprofilace výztuže poškozené korozí (obr. 10 a 11).

Kromě vlastního betonového prvku zábradlí se ukázaly

nejslabším místem jeho kotevní body k příčné lodžiové stě-

ně. Vizuálně je betonový zábradelní dílec kotvený pomocí

čtyř masívních ocelových úhelníků k příčným stěnám. Podle

typového detailu však vlastní zakotvení úhelníků do betonu

je provedeno pouze ∅ 5,5 mm z betonářské výztuže, přiva-

řeným na ocelový úhelník, což je z dlouhodobého hlediska

nejslabší článek celého zábradlí (obr. 12 a 13). Vlivem zaté-

kání pod kotevní desky došlo v průběhu čtyřiceti let ke ko-

rozi tohoto kotevního profilu a bylo jen otázkou dalšího při-

tížení zábradelního panelu, ať již např. instalací zasklení lod-

žie (váha zasklení nebo sání větru), případně pouhým opře-

ním se do zábradlí, kdy dojde k dalším haváriím.

9

10 11

Obr. 7 Detail porušeného vodorovného styku na úrovni 7. NP

❚ Fig. 7 Detail of a damaged horizontal joint at the level of 7th floor

Obr. 8 Odpadlá betonová krycí vrstva z nároží štítových panelů nad

injektovaným podlažím ❚ Fig. 8 Concrete cover layer fallen off

a corner of gable boards above the injected floor

Obr. 9 Pohled na fasádu s průběžnými lodžiemi s betonovým

zábradlím po havárii zábradlí ❚ Fig. 9 View of a frontage with

continuous enclosed balconies with a concrete handrail after the

handrail breakdown

Obr. 10 Stav železobetonu zábradlí po odstranění povrchové

úpravy ❚ Fig. 10 Condition of a concrete handrail after removal

of the surface finish

Obr. 11 Detail betonového panelu zábradlí po odstranění uvolněných

částí betonu ❚ Fig. 11 Detail of a concrete handrail after removal

of loose concrete parts



DODATEČNÉ ZÁSAHY DO NOSNÝCH

KONSTRUKCÍ – TEORIE A SOUČASNÁ PRAXE

Významnou a snad i nejdůležitější vlastností konstrukcí pane-

lových domů je jejich prostorové působení a značná tuhost

všech svislých konstrukčních prvků. Vysoká tuhost způsobu-

je výraznou redistribuci sil při působení lokálních sil nebo při

lokální změně konstrukce. K dodatečným zásahům do nos-

né konstrukce panelových budov nelze přistupovat stejným

způsobem jako k rekonstrukci staveb tradičních, kde prosto-

rové spolupůsobení bývá obvykle nižší.

Vzhledem k složitosti mnohonásobně staticky neurčitých

nosných konstrukcí panelových objektů je bezpodmínečně

nutné, aby zásahu do konstrukce panelového domu před-

cházel odborně provedený průzkum a aby i návrh úprav

zpracovala osoba či firma obeznámená s působením pane-

lových konstrukcí. Nerespektování tohoto požadavku může

vést k ekonomickým ztrátám i k ohrožení statické bezpeč-

nosti objektu. Součástí dokumentace by měl být i rozbor

důsledků úpravy pro celou konstrukci a její vliv na případ-

né další budoucí zásahy do nosného systému budovy, což

v případě současného spoluvlastnictví objektu majiteli jed-

notlivých bytů může být i právní nutností.

V legislativě pro navrhování, resp. posuzování panelových

konstrukcí po zavedení Eurocodů v roce 2010 v ČR však

problematika panelových budov na rozdíl od Slovenska do-

sud chybí. Na Slovensku vstoupila v platnost v roce 2011 no-

vá norma STN 73 1211: 2011 Posudzovanie betónových kon-

štrukcií existujúcich panelových budov, která splňuje poža-

davky platných evropských norem. Slovenská norma ne-

jen stanovuje povinnosti projektanta, ale i majitele (správ-

ce objektu). Bez existence dokumentace veškerých zásahů

do nosného systému budovy a jejich prověření projektan-

tem nejsou zásahy do nosných konstrukcí na Slovensku po-

voleny [8].

Dodatečné otvory v nosných stěnách

V současnosti nejčastěji požadovaným dodatečným zása-

hem do vnitřní konstrukce je vytvoření nového otvoru ve stě-

ně – pro propojení místností v rámci bytu, při slučování bytů

nebo při komerčním využívání bývalých společných místnos-

tí v přízemí objektů.

Stěnová konstrukce jako celek působí jako vysoký nosník

a takto je nutno k ní přistupovat. Nejčastější chybou je návrh

zajištění bouraného otvoru ocelovým rámem nebo samostat-

ným ocelovým překladem. Ocelový prvek bývá při neznalos-

ti působení stěnové konstrukce dimenzován na ohybový mo-

ment od nejrůznějšího zatížení, mnohokrát chybně i od veš-

kerého zatížení působícího nad novým otvorem. Pokud by

tato úprava měla být funkční, musel by být ocelový prvek

osazen před bouráním otvoru a náležitě aktivován, aby před-

pokládané zatížení ze stěn se do něj skutečně přeneslo. Bez

aktivace působí vložená ocelová konstrukce až po zdeformo-

12 13

14

Obr. 12 Typové řešení kotvení zábradlí ❚ Fig. 12 Type solution of

a handrail anchorage

Obr. 13 Skutečný stav kotvení ověřený sondou

❚ Fig. 13 Actual condition of the anchorage verified by a probe

Obr. 14 Příklad nevhodného zajištění bouraného nadpraží nového

otvoru ve stěně pomocí ocelových úhelníků ❚ Fig. 14 Example of an

unsuitable protection of a demolished lintel of a new wall hole with the

aid of steel angle pieces



vání (tj. porušení tuhých stěn a přilehlých styků) a míjí se pro-

to účinkem (obr. 14).

Při vytvoření nově vzniklého nadpraží je nutné posouzení

ponechané části stěny na smyk a posouzení tahových sil ne-

jen ve spodním líci otvoru, ale i v oblasti paty stěny (obr. 15).

Tyto síly je buď schopna přenést stávající železobetonová

stěna, případně zálivková výztuž ve styku pod bouraným ot-

vorem, nebo musí být zachyceny před bouráním otvoru ak-

tivovanými konstrukčními prvky (lepená nebo kotvená pás-

ková ocel, uhlíkové lamely, válcované U profily, prolamovaný

plech) (obr. 16).

Kromě toho pouhé zachycení smykových a tahových sil

v nadpraží by bylo dostačující u běžné monolitické stěny. Pro-

tože montovaná konstrukce se skládá z jednotlivých panelů,

je také rozhodující vliv nového otvoru na přerozdělení smyko-

vých sil v nejbližších svislých stycích vedle a nad bouraným

otvorem. Pokud při bourání otvoru ve spodních podlažích ví-

cepodlažní budovy vznikne ve stěně krátký stěnový pilířek,

rozhoduje o reálnosti zásahu i únosnost vodorovného styku.

ZÁVĚR

Nosné konstrukce panelových domů mají při řádné a od-

borné údržbě vysokou životnost, ale projektové chyby, chy-

by v provádění sanací a v neposlední řadě i neinformovanost

vlastníků panelových domů často vedou k jejich znehodno-

cení.

Generace, která stála u zrodu panelových konstrukcí a by-

la obeznámena s působením montovaných konstrukcí, je

již v důchodovém věku. Po ukončení hromadné bytové vý-

stavby panelovou technologií počátkem devadesátých let

20. století nenastala společenská objednávka na speciali-

zovanou vysokoškolskou výchovu odborníků v této oblasti.

Investiční záměry vlastníků panelových domů a bytů zača-

li často uspokojovat projektanti a stavební firmy bez jakých-

koliv odborných znalostí o statickém působení panelových

konstrukcí. Omezené finanční prostředky majitelů domů ne-

umožňují systémovou a komplexní regeneraci, jakou by tyto

konstrukce vyžadovaly.

Množství a rozmanitost panelových konstrukcí realizova-

ných na našem území umožňuje i do budoucna kvalitní byd-

lení a bylo by škoda naložit s tímto dědictvím stavebnictví mi-

nulých let s neodbornou péčí.

Příspěvek vznikl jako výsledek specifického výzkumu na Fakultě

stavební ČVUT v Praze, Katedře konstrukcí pozemních staveb.

Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc.

Fakulta stavební ČVUT v Praze

Katedra konstrukcí pozemních staveb


Atelier P.H.A., s. r. o.


www.atelierpha.cz

Literatura:

[1] Zpráva o řešení poruch před-

sazených lodžií bytových

objektů typu T08B v Praze 9 –

Litvínovská, VÚPS Praha, 1988

[2] Gattermayerová H., Karas J.,

Pavlíček P., Svoboda Z.,

Witzany J.: Analýza příčin

poruch lodžiových dílců a jejich

styků a návrh konstrukčních

úprav montované stavební sou-

stavy T 08B na sídlišti Prosek,

Praha 9, Zpráva pro Magistrát

hl. m. Prahy, ČVUT Praha, 1994

[3] Studijní práce na objasnění

poruch věžových domů

T 06B-BTS, zpráva pro

Stavoprojekt Ostrava zpraco-

vaná kolektivem pracovníků

vedených Prof. Rojíkem,

ČVUT Praha, 1988

[4] Brabec V., Gattermayerová H.,

Rojík V. : Possible Changes

in the Design of Multi-Storey

Dwelling Houses, Technical

Papers 1985

[5] Gattermayerová H., Rojík V.:

Regenerace panelových budov,

Architektura ČSR 6/1988

[6] Výstupy řešení úkolu MPO PZ

S2/04/99 Program regenerace

panelových domů, ČVUT –

ČKAIT, 1999

[7] Klíma J.: Finanční podpora byd-

lení v České republice v letech

1991 až 2009, Deník veřejné

správy 3/2010

[8] Harvan I.: Analýza nosných

sústav panelových budov,

Bratislava, Slovenská komora

stavebných inžinierov, 2008

15

16

Obr. 15 Tahové síly Nx

v nadpraží a v patě

rozšiřovaného otvoru ❚

Fig. 15 Tensite-forces Nx

in the lintel and in the base

of the hole to be widened

Obr. 16 Možné řešení

zesílení nadpraží nových

otvorů pomocí lepených

uhlíkových lamel ❚

Fig. 16 Possible solution of

reinforcement of lintel of new

holes with the aid of bonded

carbon strips

DODATEČNÉ PROVÁDĚNÍ OTVORŮ V NOSNÝCH STĚNÁCH

VÍCEPODLAŽNÍCH PANELOVÝCH BUDOV ❚ CREATING

ADDITIONAL OPENINGS IN BEARING WALLS OF MULTI-STOREY

PREFABRICATED BUILDINGS



Jiří Witzany, Jiří Brožovský,

Tomáš Čejka, Radek Zigler

Provedené numerické analýzy prokazují opráv-

něnost požadavku na posouzení důsledků

dodatečného provedení otvorů ve stávající

nosné panelové stěně na její napjatost a na jeho

základě návrh opatření zajišťujících spolehlivé

přenesení zvýšených normálových napětí v tlaku

–σy, zejména v přiléhajících částech stěnové

konstrukce a ve stycích stěna – strop – stěna,

vodorovných napětí v tahu +σx, zejména v nově

vytvořeném nadpraží a v oblasti stropních věnců

nad a pod dodatečně provedeným otvorem

a smykových napětí τxy zejména ve svislých sty-

cích. Základem analýzy musí být výstižné výpo-

četní modely konstrukce. Provedené numerické

analýzy prokazují, že napjatost nosné stěny

v okolí dodatečně provedeného otvoru závisí

na velikosti a umístění otvoru (např. poblíž okra-

je stěny) a podlaží, v němž je otvor proveden.

Se zvětšující se šířkou otvoru, počtem podlaží

nad nově provedeným otvorem a zmenšující se

šířkou nově vzniklých stěnových pilířů narůstají

všechny složky napětí. ❚ Numerical analyses

demonstrate the justification of the requirement

for the assessment of the impacts of creating

additional openings in an existing load-bearing

prefabricated wall on its stress state and,

based on it, the design of measures to ensure

a reliable transfer of increased compressive

normal stresses –σy, especially in adjacent

parts of the wall structure and in wall – floor

– wall joints, horizontal tensile stresses +σx,

especially in the newly created head and in

the area of floor ring beams above and below

the additional opening, and shear stresses τxy

especially in vertical joints. The analysis must be

based on accurate computational models of the

respective structure. The performed numerical

analyses manifest that the stress state of a load-

bearing wall around the additional opening

depends on the opening’s size and location

(for example, near the edge of the wall) and

on the storey on which the opening is made.

All the stress components grow with the

growing width of the opening, the number of

storeys above the newly created opening and

the decreasing width of newly created wall

pillars.

Příčné uspořádání nosných stěn, které

se uplatnilo v panelové výstavbě, ote-

vřelo cestu novému pojetí a uspořádá-

ní nosného systému vycházející z prin-

cipu Le Corbusierova systému Domi-

no (1914). Příčné uspořádání nosných

stěn umožnilo „otevření“ obvodových

konstrukcí a vytváření průběžných pá-

sů oken a parapetů, současně však

omezilo propojování sousedních tra-

vé, např. v rámci bytu, pouze dveřními

otvory. Tato vlastnost příčného uspo-

řádání nosných panelových stěn je

v současnosti do určité míry překážkou

při modernizaci a dispozičních úpra-

vách bytů v souladu se současnými in-

dividuálními požadavky na volnější pro-

vozní propojení sousedních travé.

CHARAKTERISTIKA NOSNÉHO

PREFABRIKOVANÉHO SYSTÉMU

VÍCEPODLAŽNÍCH BUDOV

Základním článkem nosného prefabri-

kovaného systému vícepodlažních pa-

nelových budov je nosná stěna vytvo-

řená ze stěnových dílců. Prefabrikova-

né stěnové systémy jsou ze statického

hlediska charakteristické relativně vel-

kou tuhostí. Malé deformace systému

jsou v pružném stavu provázeny vzni-

kem vysokých hodnot namáhání.

Pro prefabrikované stěnové systémy

je charakteristický mechanismus pře-

tváření a porušování, při němž se stě-

nové dílce posunují ve stycích poruše-

ných trhlinami, tj. v dotykových nebo

tzv. kontaktních plochách. V rámci nu-

merické analýzy většinou postačí uva-

žovat nelineárně pružné chování pou-

ze ve stycích a chování dílců uvažo-

vat jako lineárně pružné, neboť tlaková

i smyková namáhání dílců jsou zpravi-

dla podstatně nižší než jejich únosnost

na mezi úměrnosti (únosnost v pružné

oblasti). Vznik svislých tahových nor-

málových napětí +σy, účinkem vodo-

rovného zatížení, kterému zpravidla

předchází překročení smykové únos-

nosti svislých styků stěnových dílců,

je provázen „otevíráním“ ložných spár.

Meznímu stavu konstrukce jako celku

Obr. 1 a) Schéma deskostěnové prefabrikované (panelové) konstrukce, b) věncová výztuž

a spojení montážních ok protilehlých stropních dílců, c) schéma vyztužení stropní desky výztuží

vloženou do styků stropních dílců, d) schéma vyztužení stropní desky výztuží zabudovanou

ve stropních dílcích ❚ Fig. 1 a) Scheme of a thin-wall precast (panel) structure, b) ring beam

reinforcement and connection of loops of opposite floor units, c) floor slab stiffening scheme by

reinforcement inserted in joints of floor units, d) floor slab stiffening scheme by reinforcement

embedded in floor units

1

3 1



předchází porušování styků, konstruk-

ce přechází z lineárně pružného cho-

vání do nelineárně pružného až plas-

tického stavu, zpravidla překročením

meze úměrnosti ve stycích.

Spolehlivost a statická bezpečnost

prefabrikovaných železobetonových

stěnových systémů při působení mi-

mořádných účinků (výbuch, požár, te-

roristický útok), dynamických a nízko-

cyklických účinků (technická a indu-

kovaná seismicita, přírodní seismicita)

jsou závislé na mechanismu plastic-

kého přetváření především styků nos-

ných prefabrikovaných dílců při disi-

paci energie. V tomto stadiu půso-

bení prefabrikovaných nosných stě-

nových systémů, kdy dochází zejmé-

na ve stycích s jistou mírou duktility

k absorpci energie (stádium plastic-

kého působení), je nutné, aby nedošlo

k úplnému vyřazení příslušné static-

ké vazby z nosného systému. To před-

pokládá, aby při disipaci energie pře-

vládal mechanismus plastického pře-

tváření v kritických místech nosného

systému.

V případě prefabrikovaných stěno-

vých systémů mají z tohoto hlediska

rozhodující úlohu zpravidla svislé styky

prefabrikovaných stěnových dílců na-

máhané především smykovými silami,

vodorovné styky (stěna – strop – stě-

na) namáhané převážně tlakovými sila-

mi a tuhost stropní desky ve své rovině

svazující jednotlivé svislé stěnové prvky

v nosný prostorový systém. Z hledis-

ka disipace energie je nutné při uplat-

nění mechanismu plastického smyku

a přetváření v těchto kritických oblas-

tech, aby nedocházelo k podstatnému

snížení tzv. vratné síly a k lokálním ne-

stabilitám. Zásadní úlohu z hlediska di-

sipace energie plastickým přetvářením

styků prefabrikovaných dílců má duk-

tilita styků.

Způsob, kvalita a množství vyztuže-

ní stropní desky a styků jsou rozhodu-

jící pro dosažení potřebné míry duktili-

ty nosného systému (obr. 1).

Prefabrikovaná stěnová konstruk-

ce nedostatečně vyztužená, zejména

v rámci stropní tabule (podélné styky

mezi stropními dílci, vodorovné styky

stropních a stěnových dílců), má zpra-

vidla malou oblast pružněplastických

a plastických deformací a není schop-

na absorbovat alespoň část přetvár-

né energie vyvolané např. krátkodo-

bým extrémním účinkem, aniž by došlo

ke ztrátě její statické funkce a stability.

Relativně velká tuhost prefabrikova-

ného stěnového systému není obvyk-

le provázena odpovídající pevností ze-

jména svislých styků stěnových dílců

vyztužených diskrétně v úrovni strop-

ní konstrukce (stropních věnců). Na-

rušení styků nosných dílců je pro-

vázeno výrazným poklesem tuhos-

Obr. 2 a) Experimentálně stanovené pracovní diagramy svislých styků T × δy stěnových dílců

při zatížení monotónně vzrůstající smykovou silou [1] a při zatížení opakovanou smykovou silou

[2], b) idealizované pracovní diagramy svislých styků, c) diskrétní a kontinuální vyztužení svislých

styků, d) vyztužení v oblasti styku stěna – strop – stěna ❚ Fig. 2 a) Experimentally determined

working diagrams of vertical joints T x δy of wall units loaded by monotonously rising shear

force [1] and loaded by repetitive shear force [2], b) idealised working diagrams of vertical joints,

c) discrete and continuous reinforcement of vertical joints, d) reinforcement in the wall – floor –

wall joint area

Obr. 3 Průběh trajektorií hlavních napětí σ1

a σ2 v nosné stěně s dodatečně provedeným

otvorem ❚ Fig. 3 Trajectories of principal

stresses σx and σ2 in a load-bearing wall with

an additionaly created opening

Obr. 4 Výpočetní modely stěny oslabené

dodatečně provedeným otvorem a výsledky

numerické analýzy porovnání vypočtených

hodnot vybraných napětí, a) vyjmutá celá stěna

s dodatečně provedeným otvorem, b) vyjmutá

dvě podlaží s dodatečně provedeným

otvorem, c) vyjmutý stěnový dílec s dodatečně

provedeným otvorem ❚

Fig. 4 Computational models of a wall

weakened by an additionally created opening

and results of numerical analysis comparing

computed values of selected stresses –

a) extracted whole wall with an additionally

created opening, b) extracted two storeys with

an additionally created opening, c) extracted

wall unit with an additionally created opening

2 3

4



ti a nárůstem namáhání konstrukce [3]

(obr. 2).

NUMERICKÁ ANALÝZA

NAPJATOSTI NOSNÝCH STĚN

S DODATEČNĚ PROVEDENÝMI

OTVORY A DISKUZE VÝSLEDKŮ

Provádění dodatečných zásahů do

nosné panelové konstrukce pod zatí-

žením, např. provádění nových otvo-

rů v nosných stěnách, drážek a pro-

stupů pro technické rozvody apod., je

vždy provázeno změnou stavu napja-

tosti v dotčených částech nosné kon-

strukce ve všech jejích složkách a re-

distribucí napětí z „oslabených“ částí

do okolních průřezů nosné konstrukce.

Pokud jsou v nosné konstrukci dosta-

tečné rezervy, dochází k „ustálení“ kon-

strukce a rovnováze vnitřních a vněj-

ších sil. V opačném případě dochází

následně k redistribuci tzv. zbytkových

napětí z porušených částí konstrukce

do neporušených. Tento proces pokra-

čuje v závislosti na „schopnosti“ – re-

zervách – konstrukce přebírat zbytko-

vá namáhání z oslabených, popř. po-

rušených částí až do stádia konečného

ustálení lokálně narušené konstrukce.

Při nedostatečných rezervách, zejména

v oblasti pružněplastického přetváření

a působení konstrukce, dochází k „ře-

tězovému“ procesu – postupnému po-

rušování konstrukce, na jehož konci je

selhání – ztráta způsobilosti konstruk-

ce plnit statickou funkci – tzv. progre-

sive collaps systému.

Provedením dodatečných otvorů

v nosných panelových stěnách (stě-

nových dílcích) dochází v oblasti do-

datečně provedeného otvoru k odklo-

nu směru hlavních napětí v tlaku –σ2

provázenému vznikem hlavních napě-

tí v tahu +σ1 a vodorovných tahových

napětí +σx (obr. 3). Tahová napětí (+σ1,

+σx) mohou být příčinou vzniku taho-

vých trhlin zejména v oblasti nově vy-

tvořených nadpraží, ve svislých a vo-

dorovných stycích stěnových a strop-

ních dílců, popř. v podélných stycích

stropních dílců v částech přiléhajících

k dodatečně provedenému otvoru.

Statická analýza pouze výseku, tj.

části nosné stěny, např. vyjmutého

podlaží, popř. vyjmutého stěnového

dílce s dodatečně provedeným otvo-

rem, poskytuje pouze částečný obraz

o stavu napjatosti (obr. 4). Zanedbání

spolupůsobení jednotlivých částí nos-

né stěny, zejména nad a pod dodateč-

ně provedeným otvorem v rámci zjed-

nodušených modelů, může význam-

ně zkreslit výsledky numerické analýzy

(obr. 4). Na základě analýzy nevýstiž-

ného výpočetního modelu nelze spo-

lehlivě posoudit vliv dodatečně prove-

deného otvoru na skutečný stav na-

pjatosti konstrukce. Nedostatečné sta-

novení např. rozsahu oblastí, v nichž

působí vodorovné tahové napětí +σx,

zvýšené hodnoty tlakových napětí –σy

a přídatné smykové napětí ±τxy, mohou

vést k závažným chybám při návrhu

a provedení statického zajištění, např.

dodatečného vyztužení nově vzniklého

nadpraží, při posouzení věncové vý-

ztuže, styků apod. Přípustné zjedno-

dušení výpočtového modelu (geome-

trie, zatížení) může, v případě otvoru

menší šířky v závislosti umístění otvo-

ru, provést pouze zkušený statik obe-

známený s touto problematikou v ce-

lé šíři. Podkladem pro spolehlivý návrh

preventivních opatření před vznikem

poruch v nosné konstrukci (dodateč-

né vyztužení, sepnutí apod.) je analý-

za pole normálových napětí σx (popř.

σ1) a σy (popř. σ2) ve stěně s doda-

tečně provedeným otvorem vztažená

ke kvalitě dílců a styků (kvalita betonu,

způsob a množství vyztužení).

Výsledky numerické analýzy MKP

(ANSYS 12, prvek PLANE42) vlivu do-

datečně provedených otvorů různé ve-

likosti, umístění a uspořádání v nosné

prefabrikované stěně pro případ svis-

lého a vodorovného zatížení, jsou uve-

deny v následujících částech.

Analýza napjatosti stěny v okolí

nově vytvořeného otvoru

Velikost normálových napětí σx, σy

ve stěnových dílcích a smykových na-

pětí τxy ve svislých stycích ve stěně

oslabené dodatečně provedeným ot-

vorem je přímo úměrná velikosti doda-

tečně provedeného otvoru, jeho umís-

tění a poloze ve stěně (obr. 5). Umístění

dodatečně provedeného otvoru v nej-

nižším podlaží, popř. k okraji prefabri-

kované nosné stěny je provázeno vyš-

šími hodnotami normálových a smyko-

vých napětí v porovnání s umístěním

otvoru ve vyšším podlaží a v místech,

kde provedením dodatečného otvo-

ru nevznikají „úzké“ pilířky. Velká část

nosných stěnových dílců je vyztužena

pouze po obvodě (obr. 6), proto je nut-

né věnovat pozornost zvýšeným hod-

notám normálových napětí v tlaku –σy

v částech přiléhajících k otvoru a sta-

novit v souladu s ČSN P ENV 1992-1-3

návrhovou pevnost betonu v tlaku stě-

nového dílce s dodatečně provedeným

otvorem a návrhovou únosnost (včet-

ně případné výztuže) částí stěny přileh-

lých k dodatečně provedenému otvoru

na základě zjištěné pevnostní třídy be-

tonu z dokumentace skutečného pro-

vedení, popř. stanovené zkouškou be-

tonu (ČSN ISO 13822).

Zvláštní pozornost je třeba věnovat

posouzení vlivu zvýšených tlakových

napětí -σy v okolí otvoru ve styku stěna

– strop – stěna. Náhlá změna průřezu

stěny v oblasti styku spolu s rozdílnou

hodnotou modulů přetvárnosti beto-

nu stropních dílců a stykového betonu

jsou hlavní příčinou vzniku extrémních

hodnot normálových napětí v tlaku –σy

v patě a zhlaví krajních průřezů stěno-

vých dílců a vodorovných tahových na-

pětí +σx ve stykovém betonu, které se

po vzniku svislé tahové trhliny přesou-

vají do oblasti zhlaví a paty stěnových

dílců [3]. Tyto hodnoty extrémních na-

pětí snížené vlivem dlouhodobého do-

tvarování mohou být, při zvýšení tla-

kových napětí –σy v oblasti dodatečně

provedeného otvoru, příčinou naruše-

ní styku, popř. zhlaví a paty stěnového

dílce (obr. 7).

Tahová napětí v nově vytvořeném

nadpraží

Dodatečným provedením otvoru v nos-

né stěně dochází ke vzniku vodorov-

ných (příčných) tahových normálových

napětí +σx v oblasti nově vzniklého ot-

voru a nadpraží (obr. 8). Nadpraží nad

dodatečně provedeným otvorem ne-

má zpravidla na spodním okraji výztuž.

Na horním okraji je původní výztuž

umístěná po obvodě dílce (obr. 6). Do-

datečným vyztužením nadpraží, před

prováděním otvoru, lze zabránit vzniku

svislých tahových trhlin ve spodní čás-

ti nadpraží. Tahové trhliny mohou vzni-

kat i v případě provedení otvorů men-

ší šířky (obr. 8). U dodatečně provede-

ných otvorů lze předpokládat rozne-

sení tlakových napětí (–σ2) z vyšších

podlaží do nově vzniklých pilířů pod

roznášecím úhlem α ≈ 45°, při němž

se významně uplatní plná stěna vyšší-

ho podlaží nad dodatečně provedeným

otvorem (obr. 9).

Podle čl. 5.3.1 a 9.5 ČSN EN 1992-1-1,

lze u nově vzniklého nadpraží s šířkou

menší než trojnásobek výšky nad-

praží (l/h < 3) přisoudit tahová napě-

tí na spodním okraji nadpraží pevnos-

ti betonu v tahu fctd. Při tomto řeše-

ní a podobně při nesprávně provede-

ném dodatečném vyztužení nadpraží

při jeho dolním okraji nelze spolehli-

vě vyloučit narušení nadpraží svislými

tahovými trhlinami. Po vzniku taho-

vých trhlin v nadpraží dochází k „přeli-

3 3



Obr. 5 Porovnání velikosti normálových napětí σx a σy v závislosti

na šířce a umístění dodatečně provedeného otvoru v nosné stěně,

a) normálová napětí σx, b) normálová napětí σy ❚ Fig. 5 Comparison

of magnitudes of normal stresses σx and σy in relation to the width

and location of an additionally created opening in a load-bearing wall,

a) normal stresses σx, b) normal stresses σy

Obr. 6 Schéma vyztužení prefabrikovaných stěnových dílců panelových

budov (ČSN 73 1211) – stěnový dílec plný nevyztužený, stěnový dílec

plný vyztužený, stěnový dílec vytužený s dveřním otvorem

❚ Fig. 6 Reinforcement scheme of precast wall units of prefabricated

buildings (ČSN 73 1211), a) solid, non-reinforced wall unit, b) solid

reinforced wall unit, c) reinforced wall unit with a door opening

Obr. 7 Průběh tlakových normálových napětí σy ve styku stěna – strop

– stěna a tahových normálových napětí σx v ose styku [4] ❚

Fig. 7 Pattern of compressive normal stresses σy in the wall – floor –

wall joint and tensile normal stresses σx in the joint axis [4]

5 6

7



vu“ těchto napětí +σx nejprve do hor-

ní části nadpraží a následně do věnce.

Přídatná tahová napětí +σx v oblasti

zhlaví stěnových dílců a stropních věn-

ců mohou být převzata pouze rezer-

vou v únosnosti výztuže ve styku stěna

– strop – stěna (věncová výztuž) a vý-

ztuže ve zhlaví a v patě stěnových dílců

přesahující požadavky na její dimenze

z hlediska mimořádných účinků, účin-

ků vyplývajících z napjatosti styku stě-

na – strop – stěna a požadavků na dis-

krétní vyztužení svislých styků s hmož-

dinkami v oblasti stropních věnců sta-

novených podle dřívější ČSN 73 1211,

popř. ČSN P ENV 1992-1-3 (obr. 2).

V opačném případě dojde k nepří-

pustnému snížení statické odolnosti

budovy.

Posouzení prostorové tuhosti

Pouze při větším rozsahu dodatečně

prováděných otvorů větší šířky je nut-

né posoudit prostorovou tuhost nos-

né prefabrikované konstrukce vzhle-

dem k účinkům vodorovných zatížení.

Účinkem posouvajících sil působících

v nově vzniklém nadpraží dochází k je-

ho deformaci, při níž se uplatňuje smy-

ková a ohybová tuhost nadpraží. Při

poměru l/h < 2 (šířka / výška) se pře-

vážně uplatňuje pouze smyková tuhost

a nedochází vlivem „prokluzu“ stěny

v oblasti otvorů k závažnému ovlivně-

ní ohybové tuhosti stěny a nárůstu nor-

málových napětí v patě stěny. Obdob-

ně při provedení otvoru pouze v ně-

kterém podlaží, nad nímž je plná stě-

na, nedochází k závažnému snížení tu-

hosti stěny.

V závislosti na rozsahu oslabení nos-

né panelové stěny dodatečně prove-

denými otvory na celkovou prostoro-

vou tuhost systému je nedílnou sou-

částí statického posouzení také ověře-

ní důsledků oslabení stěny dodatečně

provedeným(-i) otvorem(-ry), posouze-

ní účinku případného zvýšení excentri-

city svislého zatížení, popř. vlivu na cel-

kovou vodorovnou deformaci nosného

8

9

10

Obr. 8 Normálová napětí v tahu +σx a v tlaku

–σy v oblasti nově vytvořeného nadpraží

a stropních věnců ❚ Fig. 8 Tensile normal

stresses +σx in the area of a newly created

head and floor ring beams

Obr. 9 a) Schéma přenosu tlakových napětí

–σ2 v oblasti dodatečně provedeného otvoru,

b) dodatečné vyztužení stěnového dílce

a nadpraží v oblasti nově provedeného otvoru,

c) chybné provedení dodatečného vyztužení

nadpraží ❚ Fig. 9 a) Transfer scheme of

compressive stresses – σ2 in the area of an

additionally created opening, b) additional

reinforcement of a wall unit and the head in

the area of a newly created opening, c) faulty

execution of additional head reinforcement

3 5



systému (obr. 10). Velmi závažné dů-

sledky z hlediska zajištění prostorové

tuhosti nosného systému v podélném

směru může mít dodatečné provedení

otvorů v podélné stěně, podobně do-

datečné provedení otvoru v příčné stě-

ně v bezprostřední blízkosti svislého

styku s podélnou stěnou.

Nesymetrické umístění otvorů

Zvláštní pozornost je třeba věnovat pří-

padům nesymetrického umístění otvo-

rů v jednotlivých podlažích. Na zákla-

dě provedené analýzy lze nesymetrické

umístění otvorů v jednotlivých podla-

žích výjimečně připustit pouze v přípa-

dech, kdy jsou tyto otvory provede-

ny minimálně ob jedno podlaží a jejich

poloha neohrožuje statickou bezpeč-

nost konstrukce (obr. 11). Dodatečné

provedení otvorů v panelových budo-

vách s nedostatečnou nebo chybějí-

cí výztuží ve stropní desce (obr. 1) mů-

že být příčinou vzniku závažných sta-

tických poruch.

Rozšíření dveřního otvoru

Případné narušení výztuže stěnových

dílců při provádění dodatečných otvorů

je nutné posoudit. Při rozšíření stávají-

cího otvoru ve stěnovém dílci může do-

jít k závažnému narušení, popř. ztrátě

funkce původní výztuže nadpraží naru-

šením kotevní oblasti výztuže (obr. 12).

Na obr. 13 je pro ilustraci znázorněno

porovnání hodnot normálových napě-

tí σx a σy v bezprostřední blízkosti no-

vě provedeného otvoru pro některé vy-

brané vyšetřované nosné stěny s do-

datečně provedenými otvory.

STABIL IZACE A ZPEVNĚNÍ

NOSNÝCH STĚN S DODATEČNĚ

PROVEDENÝMI OTVORY

Na základě analýzy normálových a smy-

kových napětí od účinku svislých, popř.

i vodorovných zatížení je nutné provést

návrh dodatečného zesílení nosné stě-

ny zejména v oblasti dodatečně pro-

vedeného otvoru. Spolehlivé přenesení

vodorovných tahových napětí lze zajistit

dodatečným oboustranným vyztužením

nově vzniklých nadpraží výztuží z vyso-

kopevnostní oceli (helikální výztuž) vklá-

danou do drážek odpovídající velikosti

a propojenou příčnými sponami, vyztu-

žením lamelami a tkaninami na bázi vy-

sokopevnostních uhlíkových vláken le-

penými oboustranně na řádně očistě-

ný (zbroušený) povrch stěnového dílce.

Mimořádnou pozornost vyžaduje pře-

devším zabezpečení kotevních oblastí

dodatečně provedené výztuže nadpra-

ží, popř. stěnových dílců vkládanou vý-

ztuží, uhlíkovými lamelami a tkaninami.

Uvedené úpravy je nutné provést před

provedením nového otvoru tak, aby do-

šlo k jejich aktivaci již v průběhu prová-

dění dodatečného otvoru. Použití oce-

lových nosníků v novém nadpraží, popř.

vyztužení otvoru ocelovým rámem při-

náší řadu statických komplikací a nelze

je doporučit.

Mezi spolehlivé a účinné opatření, ze-

jména v případech nedostatečné di-

menze věncové výztuže a „lemující“ vý-

ztuže stěnového dílce s dodatečně pro-

vedeným otvorem, patří dodatečné se-

pnutí prefabrikované stěny v úrovni pat

a zhlaví stěnových dílců předpínací vý-

ztuží, popř. předepnutými uhlíkovými la-

melami před oslabením stěny dodateč-

ně provedenými otvory. Zvýšení účin-

nosti předepnutí vyžaduje vnesení před-

pínací síly po délce např. uhlíkové lame-

ly (obr. 14).

SHRNUTÍ

Prevence před nežádoucím porušením

popř. selháním konstrukce při provádě-

ní dodatečných zásahů vyžaduje pro-

vedení podrobné numerické analýzy,

jejímž základem je výstižný geometric-

ký model konstrukce a zatížení a mate-

riálový model (popř. pracovní diagramy

styků) zachycující fázi provádění doda-

tečného zásahu a fázi po jeho dokon-

čení. Na základě vyhodnocení výsledků

této analýzy – průběhu izolinií normálo-

vých napětí σx, σy a stávajícího vyztuže-

ní stěnových dílců, stropní desky, popř.

styků – lze provést návrh příslušných

Obr. 10 Porovnání hodnot vodorovných

deformací na horním okraji vyjmuté stěny

v závislosti na rozměru, poloze a rozsahu

dodatečně provedených otvorů ❚ Fig. 10 Comparison of horizontal

deformations at the upper edge of an

extracted wall in relation to the size, position

and number of additionally created openings

Obr. 11 Průběh tlakových trajektorií σ2

v nosné stěně při nad sebou nesymetricky

uspořádaných dodatečně provedených

otvorech ❚ Fig. 11 Compression

trajectories σ2 in the load-bearing wall

for additionally created openings non-

symmetrically arranged one above an other

Obr. 12 Schéma narušení funkce

výztuže nadpraží při rozšíření stávajícího

otvoru ❚ Fig. 12 Scheme of impaired

function of head reinforcement in the case

of extension of the existing opening

11

12



VODNÍ KORIDOR DUNAJ-ODRA-LABE

Od 15. května do 28. srpna můžete ve 3. patře „nedávno“ zrekonstruované Jindřišské věže v Praze (o rekonstrukci, která slavila

v loňském roce desetileté výročí, viz článek v Beton TKS 3/2012, pozn. redakce) navštívit putovní výstavu věnovanou projektu

vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Obsahem výstavy je historie a aktuální informace o projektu propojení tří moří vodním kori-

dorem na území ČR. Její součástí je velká mapa představující názorně celý projekt, modely lodí a vodních děl.

Podrobné informace o projektu naleznete na www.d-o-l.cz a www.jindrisskavez.cz.

statických úprav včetně dodatečného

zesílení konstrukce. V případech, kdy

nosná stěna s dodatečně provedeným

otvorem není bezprostředně spojena

svislým stykem se stěnou podélnou,

lze numerickou analýzu zpravidla pro-

vést na „vyjmuté“ příčné nosné stěně.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat ot-

vorům šířky větší než 1 m a případům,

při nichž dochází ke změně půdorys-

né polohy a velikosti dodatečně pro-

váděných otvorů v jednotlivých podla-

žích v rámci jedné nosné stěny, které

může vést k závažnému ohrožení sta-

tické bezpečnosti. Nelze doporučit ře-

šení, při nichž vznikají prováděním no-

vých otvorů úzké stěnové pilíře, prová-

dění otvorů přes svislý styk stěnových

dílců a řešení, kdy nelze zajistit spoleh-

livý přenos zvýšených hodnot tlakové-

ho napětí σy ve stěnových dílcích (ne-

vyztužené panely bez „lemující“ výztu-

že po obvodu dílce, v případech níz-

ké kvality betonu), výskytu závažných

statických poruch v nosné konstrukci

a v případech chybějící nebo nedosta-

tečné dimenze věncové výztuže.

Součástí návrhu na provedení doda-

tečného otvoru musí být stavební prů-

zkum v rozsahu odpovídajícím předpo-

kládaným zásahům do nosné konstruk-

ce popisující stav, popř. narušení nosné

konstrukce v oblastech dot čených no-

vě provedeným otvorem (místa výskytu

trhlin a narušení nosné konstrukce, ově-

ření rozsahu, množství a provedení vý-

ztuže dílců a styků). V průběhu prová-

dění dodatečného otvoru je nutné kon-

strukce provizorně zajistit.

Příspěvek byl vypracován za podpory projektu

TAČR TA02010837 „Víceúčelový demontovatelný

železobetonový prefabrikovaný stavební

systém s řízenými vlastnostmi styků a možností

opakovaných využití“

Prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc.


Doc. Ing. Tomáš Čejka, Ph.D.


Ing. Radek Zigler, Ph.D.


Fakulta stavební ČVUT v Praze

Thákurova 7, 166 29 Praha 6

Doc. Ing. Jiří Brožovský, Ph.D.

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

Ludvíka Podéště 1875/17

708 33 Ostrava–Poruba


Literatura:

[1] Witzany J.: Navrhování svislých styků

stěnových dílců panelových budov,

časopis Pozemní stavby 4-1976

[2] Witzany J.: Chování styků betonových

dílců namáhaných smykem při opa-

kovaném zatížení, časopis Pozemní

stavby 8-1987

[3] Witzany J.: Posouzení panelových

konstrukcí s uvážením nelinearity cho-

vání styků, časopis Pozemní stavby

2-1979

[4] Witzany J.: Tuhost vodorovných styků

stěnových a stropních dílců, Pozemní

stavby 8, 1978

[5] Horáček E., Lišák V. I., Pume D.:

Únosnost a tuhost styků panelových

konstrukcí, SNTL, Praha 1983

[6] Pume D., Horáček E.: Směrnice pro

statický výpočet konstrukcí panelo-

vých budov: Směrnice pro navrhování

nosných konstrukcí panelových budov,

VUPS, Praha, 1966

[7] ČSN ISO 13822 (730038) Zásady

navrhování konstrukcí – Hodnocení

existujících konstrukcí, 2005

[8] ČSN P ENV 1992-1-3 (731201)

Navrhování betonových konstrukcí –

Část 1-3: Obecná pravidla – Betonové

dílce a montované konstrukce, 1997

[9] ČSN 73 1211 Navrhování betonových

konstrukcí panelových budov, 1987

13

14

Obr. 13 Porovnání hodnot normálových

napětí σx a σy v bezprostřední blízkosti nově

provedeného otvoru pro některé vybrané

vyšetřované nosné stěny s dodatečně

provedenými otvory ❚ Fig. 13 Analysis

of values of normal stresses σx and σy in

immediate vicinity of a newly created opening

for some selected investigated load-bearing

walls with additionally created openings

Obr. 14 Průběh normálových napětí σx

po sepnutí nosné stěny v úrovni stropních

věnců ❚ Fig. 14 Pattern of normal stresses

σx after the bracing of a load-bearing wall at

the floor ring beam level

DODATEČNÉ ZÁSAHY DO NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

PANELOVÝCH BUDOV ❚ ADDITIONAL INTERVENTIONS INTO

LOAD BEARING CONSTRUCTIONS OF HOUSES BUILT OF

PREFABRICATED ELEMENTS

3 7



Václav Vimmr, Tomáš Černý

Pokud jsou dodržena pravidla řádné údržby, tak

spolehlivá funkce konstrukcí panelových budov

není ohrožena ani tak přirozeným stárnutím, jako

nevhodnými zásahy do nosných stěn nebo stro-

pů při adaptacích bytů. Kritickými místy pane-

lových konstrukcí jsou především svislé styky

mezi stěnovými panely a vodorovné styky stěna

– strop, proto jsou uvedeny postupy výpočtu

únosností styků podle ČSN 73 1211. Nově vytvo-

řené otvory ve stěnách mohou významně ovlivnit

spolehlivost konstrukce, proto je pro názornost

prezentován stav napjatosti v okolí nových otvo-

rů. Velmi nepříznivé důsledky mohou mít vodo-

rovné drážky ve stěnách pro nová vedení insta-

lací. Uvádí se též zásady pro vytváření prostupů

stropní konstrukcí a podmínky roznášení zatí-

žení na sousední stropní panely. ❚ Provided

the rules of appropriate maintenance are kept,

reliable function of large panel buildings is not

so much endangered by natural aging but rather

by inadequate interventions to load bearing

walls and floors performed during modification

of dwelling units. Critical places of LPB are

particularly vertical joints between wall elements

and horizontal joints between walls and floors.

That is why formulas from Czech standard

ČSN 73 1211 are presented. New openings in

walls can significantly influence the reliability

of the structure; therefore the state of stresses

in the vicinity of new openings is illustrated.

Horizontal grooves for new technical fittings in

load-bearing walls can have very unfavourable

consequences. Basic rules for openings in floor

elements and conditions for load distribution to

neighbouring elements are discussed as well.

Životnost většiny panelových konstruk-

cí nevyvolává žádné obavy, avšak exis-

tují různá nebezpečí jako např. zatéká-

ní do styků, koroze výztuže vlivem kar-

bonatace betonu, ale také nevhodné

zásahy do nosných konstrukcí. Tako-

vé zásahy se občas dělají bez dostateč-

né znalosti systému, což může mít ne-

příjemné důsledky do spolehlivosti stav-

by. Zásahy se zde rozumějí situace, kdy

se dodatečně vytvářejí např. dveřní ot-

vory ve stěnách, drážky do nosných

stěn pro instalace nebo prostupy strop-

ní konstrukcí. Samozřejmě je rozdíl vy-

tvářet otvor bezprostředně pod stře-

chou anebo v dolních podlažích dva-

náctipodlažních objektů. V dalším vý-

kladu se soustředíme spíše na případy,

kdy dodatečné otvory nebo jiné zásahy

mají vliv na celkovou úroveň spolehlivos-

ti konstrukce.

KRIT ICKÁ MÍSTA PANELOVÝCH

SYSTÉMŮ

Vertikální styky

Při stanovení sil, které styky přenášejí, je

třeba zohlednit nižší tuhost styku opro-

ti plné stěně. U podélných stěn je situ-

ace obzvláště kritická. Nižší tuhost sty-

ku sice vede ke snížení smykových sil

ale na druhé straně zejména u podél-

ných ztužujících stěn k vyšší koncentra-

ci svislých normálových napětí. Nižší tu-

host svislých styků vyplývá z menší prů-

řezové plochy aktivní části styku oproti

plné stěně, zpravidla nižší třídy zálivko-

vého betonu ve srovnání s třídou be-

tonu stěnového dílce a konečně je zde

otázka kvality provedení zálivky v závis-

losti na technologické kázni a úrovni ře-

meslnosti montážní čety. Sondy potvr-

zují, že se občas v prostoru styku vysky-

tují dutiny. Při nezbytném zjednodušení

pro praktický výpočet se obvykle uva-

žuje v prostoru styku s tuhostí 1/6 plné.

V minulosti byl ve VÚPS týmem vede-

ným Dr. Horáčkem proveden rozsáh-

lý výzkum působení vertikálních sty-

ků různého uspořádání. Zevšeobecně-

né výsledky tohoto výzkumu pak byly

vtěleny do normy [1]:

při splnění podmínky:

NS ≥ 0,2 Qbu (1),

přičemž

Qbu = Σvi=1 Qdow,ui + Qbfu + Qbsu (2),

kde Qbu je posouvající síla na mezi

únosnosti zahrnující vliv stropních kon-

strukcí a hmoždinek; Qbfu posouvají-

cí síla na mezi únosnosti věnce, který je

vytvořen stykovým betonem mezi če-

ly stropních dílců; Qbsu posouvající síla

na mezi únosnosti stropních dílců pře-

vazujících svislý styk; Qdow,ui posouvající

síla v i-té hmoždince, v počet hmoždi-

nek na výšku podlaží;

NS = Σmj=1 Nsj , (3)

kde NS je výpočtová síla na mezi únos-

nosti ve vodorovných výztužných vlož-

kách na výšku jednoho podlaží; Nsj vý-

počtová síla na mezi únosnosti v j-té vo-

dorovné vložce; m počet vodorovných

výztužných vložek na výšku podlaží; pak

výpočtovou posouvající sílu na mezi

únosnosti svislého styku Qju na výšku

podlaží lze stanovit vztahem:

Qju = [Qbu + 0,8(NS – 0,2Qbu)]ωsx , (4)

kde ωsx je součinitel vlivu rozdělení vo-

dorovných vložek po výšce styku.

Není-li splněna podmínka (1), síla Qju

se stanoví za předpokladu, že únos-

nost hmoždinek není plně využita, ze

vztahu:

Qju = (9,2NS – 21N2S / Qbu)ωsx , (5)

Horizontální styky

Únosnost plné stěny je zpravidla větší

než únosnost horizontálního styku stě-

na – strop – stěna. Při posuzování vli-

vu dodatečných otvorů se proto nelze

spokojit s průkazem dostatečné únos-

nosti stěny na zvýšená namáhání, ale

je třeba posoudit horizontální styk. Nej-

Obr. 1 Svislý řez vodorovným stykem

stěnových a stropních dílců ❚

Fig. 1 Section – horizontal joint between

wall and floor elements

1



jednodušší situace nastává, pokud je

k dispozici podrobná dokumentace pří-

slušné panelové soustavy včetně úda-

jů o únosnosti styků. Pokud tato do-

kumentace není k dispozici, avšak je

možné zjistit geometrické uspořádání

styku a jeho vyztužení, je možné styk

posoudit podle normy [1].

Výpočtová normálová síla styku se

určuje jednak v průřezech A ležících

v opěrné oblasti stěnových dílců a jed-

nak v průřezech B procházejících stro-

pem. Poloha průřezů je patrná z obr. 1.

Při splnění doplňujících podmínek

se výpočtová normálová síla na me-

zi únosnosti Nju v průřezech A určí ze

vztahu:

Nju = Ab Rbd γb ωj ωh ωs ωe , (6)

kde Ab je plocha průřezu A stěny;

γb součinitel podmínek působení be-

tonu dílce; ωj součinitel vrstvy styko-

vého betonu (stykové malty); ωh sou-

činitel nerovnoměrného namáhání prů-

řezu; ωs součinitel příčného vyztužení;

ωe součinitel vlivu výstřednosti.

Výpočtová normálová síla na mezi

únosnosti Nju v průřezech B se určí ze

vztahu:

Nju = (Abs γb Rbsd χbs ωd +

+ Abf γbf Rbfd χbf ) ωss ωe , (7)

kde Abs je část účinné plochy Abj styku,

která prochází stropními dílci; Abf část

účinné plochy Abj styku, která prochá-

zí stykovým betonem; Abj účinná plo-

cha s tyku, která je vymezena rovinami

spojujícími povrchy horních a dolních

stěnových dílců; γb součinitel podmí-

nek působení betonu stropních dílců;

χbs, χbf součinitele spolupůsobení dílců

se stykovým betonem; ωd součinitel vli-

vu uložení stropních dílců na sucho, při

uložení dílců bez vrstvy malty; ωss sou-

činitel vyztužení příčnou vodorovnou

výztuží spojující stropní dílce; ωe souči-

nitel vlivu výstřednosti.

Stropní deska

Co se týče stropních desek, je třeba

si uvědomit, že stropní panely byly di-

menzovány podle tehdy platných no-

rem velmi úsporně bez rezerv v únos-

nosti. Při adaptacích nelze tedy připus-

tit zvýšené zatížení stropu, nová sklad-

ba zatížení musí v součtu být ve stejné

výši. Většina soustav byla navrhová-

na podle ČSN 73 1201, některé po-

dle ČSN 73 2001, tedy normy starší

koncepce, tak zvaného stupně globál-

ní bezpečnosti. Dosti rozšířená panelo-

vá soustava T 08B dokonce podle Vý-

jimky z ČSN, a sice podle návrhu so-

větské normy na mezní stavy. Důvo-

dem k této Výjimce byla potřeba umož-

nit částečné předpětí ocele 10600 při

předpínání výztuže dutinových strop-

ních panelů elektroohřevem. Ostatně

tuto metodu umožňuje i Změna 3 sou-

časné výrobkové normy ČSN EN 1168

pro dutinové stropní panely.

NOVÉ OTVORY VE STĚNÁCH

Velikost a poloha otvorů

Síly, které působí v místě otvoru, mu-

sí po vytvoření otvoru převzít jeho bez-

prostřední okolí. Svislé normálové na-

pětí se koncentruje ve stěně kolem ot-

voru, která však na tuto situaci není při-

pravená. Čím je šířka otvoru větší, tím

je třeba věnovat tomuto zásahu větší

pozornost. Je dosti významné, zda se

nově vytvářený otvor nachází v podél-

né stěně nebo ve stěně příčné.

Pokud jde o podélné stěny, je tře-

ba uvážit lokální snížení tuhosti stěny

a hlavně přírůstek svislých normálových

sil v okolí otvoru. S odkazem na normu

[2] je třeba dodržet vzdálenost okraje

otvoru v podélné stěně od styku s příč-

nou stěnou minimálně 4dw, kde dw je

tloušťka podélné stěny. Jinak by plati-

la pravidla vyztužení pro sloupy, což by

bylo dosti náročné splnit. Požadavek

na nové otvory se však častěji vyskytu-

je v příčných stěnách. Opět je třeba do-

držet vzdálenost otvoru od konce stě-

ny 4dw, kde dw je tloušťka příčné stěny.

2 3

3 9



Stav napjatosti

Změnu stavu napjatosti po vytvoření

otvoru je třeba řádně vyhodnotit. Po-

kud přijmeme zjednodušení prostorové

konstrukce na rovinný problém, sou-

časný aparát výpočetní techniky umož-

ňuje nejen poměrně jednoduché stano-

vení přírůstků svislých normálových na-

pětí v libovolném vodorovném řezu stě-

novou konstrukcí, ale také velikosti vo-

dorovných napětí nad i pod otvorem.

Výsledky takového výpočtu jsou zná-

zorněny na obr. 2 a 3. Uvedené veli-

kosti napětí jsou pouze ilustrativní, liší

se v závislosti na uvažovaném zatížení,

pozici otvoru atd.

Povšimněme si, že tahová napětí

vzniknou tedy nejenom v oblasti nad ot-

vorem ale přirozeně také pod otvorem.

Z rozboru napjatosti je zřejmé, že správ-

né řešení splňující konstrukční požadav-

ky současně platných norem vyžadu-

je dodatečné olemování svislých okra-

jů otvoru výztuží tak, jak je požadová-

no na koncích stěn, opatření dolní části

nadpraží příslušnou vodorovnou výztuží

a kontrolu přítomnosti výztuže potřeb-

ného průřezu ve vodorovném styku stě-

na – strop – stěna pod otvorem.

OTVORY VE STROPNÍCH

KONSTRUKCÍCH

Při vytváření prostupů stropní konstruk-

cí by neměla být přerušena nosná vý-

ztuž. U menších otvorů pro instalace

je vhodné využít dutin, které se však

vyskytují jen u některých panelových

soustav. Pokud je otvor větších roz-

měrů, takže není možné splnit poža-

davek týkající se výztuže, je třeba pro-

vést individuální posouzení s uváže-

ním skutečně působícího zatížení. Ur-

čitou pomocí může být uvážení vlivu

roznášení zatížení. To však lze uplatnit

pouze za předpokladu vhodného tva-

rování styčné spáry mezi stropními pa-

nely a současně při kvalitním provedení

zálivek. Zdůrazňujeme, že u mnohých

panelových soustav tvarování boků

stropních panelů nevytvářelo v zálivce

patřičný zámek, takže nelze u takové-

ho styku spoléhat na p řenos svislých

sil. V případě velkých otvorů je možné

navrhnout ocelové výměny, což je sa-

mozřejmě nezbytné prokázat odpoví-

dajícím statickým posouzením.

DRÁŽKY VE STĚNÁCH

A STROPECH

Samostatnou kapitolou jsou drážky pro

instalace. Podstatné je, zda se jedná

o drážky svislé nebo vodorovné, dráž-

ky v relativně masivním zdivu (300 až

450 mm) nebo v relativně tenkých be-

tonových stěnách o tloušťky 150 až

190 mm. Roli hraje výšková poloha vo-

dorovné drážky, její hloubka a délka,

zda se jedná o stěnu uvnitř bytové jed-

notky, anebo o stěnu, která ohraničuje

prostor bytové jednotky. Při konkrétním

posouzení zásahu se uplatní také vliv

počtu podlaží nad chystanou úpravou.

Je třeba si uvědomit, že vytvoření

drážky v délce i několika metrů má vliv

na napjatost stěnového panelu. Veli-

kost účinků je závislá na velikosti svis-

lého zatížení, tloušťce stěny a hloub-

ce oslabení.

Stav napětí v místě drážky je znázor-

něn na obr. 5. Zatížení bylo uvažová-

no jednotkové pouze pro demonstra-

ci průběhů napětí. Nominální hodno-

ty napětí se proto mohou značně lišit

od hodnot uvedených na obr. 4 a 5.

Z naznačeného je zřejmé, že se jed-

ná o dosti závažný problém. Vytvoření

vodorovné nebo šikmé drážky by mě-

lo předcházet řádné statické posouze-

ní a při povolování podobných zásahů

by se mělo postupovat s mimořádnou

obezřetností.

V mezibytových stěnách by dráž-

ky neměly být povolovány vůbec. Tam

k hlediskům mechanické odolnosti

a stability přichází ještě hledisko vzdu-

chové neprůzvučnosti.

Přestože k pochopení naznačených

souvislostí není třeba mimořádné od-

bornosti, nezřídka se stává, že některé

stavební úřady vydávají souhlasné sta-

novisko i k naprosto nevhodným návr-

hům zásahů.

ZÁVĚRY

Zvyšující se zájem vlastníků bytových

objektů o kvalitu údržby bytových do-

mů je potěšující a nepochybně vý-

znamně přispívá k jejich životnosti. Ma-

jitelé bytů a jejich architekti přicháze-

jí s různými požadavky na změny nos-

ných konstrukcí. V praxi dochází k pro-

pojování bytových jednotek, či jiným

změnám dispozičního řešení. Při mo-

dernizacích bytů je však nezbytné se

vyvarovat nevhodných zásahů do nos-

ných konstrukcí, mezi něž patří zejmé-

na nevhodně umístěné a nedokonale

provedené nové otvory ve stěnách či

stropech a vodorovné drážky pro insta-

lace v nosných stěnách.

Ing. Václav Vimmr, CSc.


Ing. Tomáš Černý


oba STÚ-K, a. s.

www.stu-k.cz

Obr. 2 Normálová napětí ve směru

osy y ❚ Fig. 2 Vertical normal stresses


osy x ❚ Fig. 3 Horizontal normal stresses


osy y ❚ Fig. 4 Vertical normal stresses


osy x ❚ Fig. 5 Horizontal normal stresses

Literatura:



[2] ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2:

Navrhování betonových konstrukcí –

Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla

pro pozemní stavby, 20064 5

STATICKÉ POSOUZENÍ PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ DESKY

PANELOVÝCH BUDOV PŘI MODERNIZACÍCH ❚ STRUCTURAL

ASSESSMENT OF A PRECAST FLOOR SLAB IN PREFABRICATED

BUILDINGS DURING THE MODERNIZATION PROJECTS



Jiří Witzany, Radek Zigler

Při přenášení účinků svis lých zatížení je sta-

tické působení prefabrikované stropní desky

s přímkovými klouby ve stycích stropních dílců

srovnatelné s monolitickou deskou [1]. Je cha-

rakteristické poměrně malým zvýšením podél-

ných ohybových momentů mx, avšak podstat-

ným snížením příčných ohybových momentů my

v porovnání s hodnotami ohybových momentů

desky monolitické shodných rozměrů, zatížení

a podepření. Dimenzovací momenty mx pre-

fabrikovaných stropních desek kloubově pode-

přených po obvodě dosahují zpravidla menších

hodnot ve srovnání s hodnotami ohybových

momentů nosníkových desek (prosté nosní-

ky, bez uvážení příčného roznášení zatížení).

Obdobně dochází k redukci průhybu stropní

desky v závislosti na rozměrech a uspořádá-

ní desky. Dosud užívané řešení – nosníkové

desky – nevystihuje skutečné působení prefab-

rikovaných stropních konstrukcí s dílčím pode-

přením v podélném směru, a nepostihuje její

skutečné namáhání. Zpřesnění výpočtového

modelu stropní desky respektující vzájemné

spolupůsobení stropních dílců při přenášení

účinků svislého zatížení a způsob podepření

stropní desky může být východiskem při moder-

nizaci bytů v panelových budovách. ❚ The

structural action of a precast floor slab with

straight joints in floor units’ joints in transferring

the effects of vertical loads is comparable to

a monolithic slab [1]. It is characterized by

a relatively small increase in longitudinal bending

moments mx, but by a substantial decrease in

transverse bending moments my as compared to

the values of bending moments of a monolithic

slab with identical dimensions, load and support.

The dimensioning moments mx of precast floor

slabs supported by joints along the perimeter

generally reach lower values as compared to

the bending moments’ values of beam slabs

(simple beams, not considering the transverse

load distribution). Similarly, there is a decrease

in the floor slab’s deflection related to the slab’s

dimensions and arrangement. The solution used

to-date – one-way slabs – does not reflect the

actual performance of precast floor structures

with partial support in the longitudinal direction,

and does not respond to their actual stress.

A more accurate computational model of a floor

slab respecting the mutual interaction of floor

units in transferring the effects of vertical load and

the floor slab supporting method may become

a starting point in modernization of apartments in

prefabricated buildings.

CHARAKTERISTIKA

PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ

DESKY PANELOVÝCH

BUDOV, STATICKÉ PŮSOBENÍ

NOSNÍKOVÉ STROPNÍ DESKY

Prefabrikované stropní desky jsou vy-

tvořeny z jednotlivých stropních díl-

ců spojených ve stycích mezi boční-

mi a čelními plochami dílců. Static-

ké vlastnosti těchto styků určují zvlášt-

nosti chování prefabrikovaných strop-

ních desek. Nejčastějším případem je

spojení stropních dílců prostřednictvím

stykového betonu nebo cementové

malty uložené mezi čela a boky díl-

ců. Hlavní popř. rozdělovací výztuž bý-

vá ve stycích spojena jen v ojedině-

lých případech. Zpravidla jsou spoje-

na prostřednictvím háků nebo příložek

z betonářské oceli montážní oka sou-

sedních – protilehlých stropních dílců

(obr. 1a, b).

Stropní dílce používané v prefabri-

kovaných konstrukcích byly zpravidla

převážně navrhovány jako prosté nos-

níky (podle ČSN 73 1201, resp. ČSN

73 2001), tzv. nosníkové stropní kon-

strukce. Výpočtový model nosníkové

stropní desky, řešení a uspořádání vý-

ztuže stropních dílců, nevystihuje sku-

tečné působení stropní desky v závis-

losti na statických vlastnostech sty-

ků a způsobu podepření prefabrikova-

ných stropních dílců.

Prostřednictvím podélných styků me-

zi stropními dílci dochází k jejich vzá-

jemnému spolupůsobení, jehož kva-

lita a velikost jsou především závis-

lé na statických vlastnostech styků, tj.

na tuhosti a únosnosti styků. Při posu-

zování styků mezi stropními dílci i díl-

ců samotných je nutné vycházet z cel-

kového uspořádání stropní desky, ře-

šení stropních dílců a jejich styků, ze

způsobu zatížení a podepření strop-

ní desky.

Ze statického hlediska lze styky me-

zi stropními dílci klasifikovat jako přím-

kové (liniové) klouby. Tomu odpovídá

řešení, při němž jsou styčné plochy

stropních dílců opatřené ozuby v po-

délných drážkách a výztuž uložená

do styků, popř. zabudovaná do dílců

a spojená ve stycích, zabraňuje vzá-

jemnému oddalování stropních dílců

(přenáší tahová napětí). Takto vytvoře-

nou stropní desku lze posuzovat jako

desku s přímkovými klouby v místech

styků stropních dílců. Zatížení přeroz-

děluje mezi jednotlivé dílce. V místě

styku mají stropní dílce stejný průhyb,

avšak rozdílné natočení – deformač-

ní křivka v řezu procházejícím kolmo

na podélné styky stropních dílců není

plynule spojitá – styky staticky půso-

bí jako přímkové (válcové) klouby (my

→ 0), přenáší ohybové momenty mx,

krouticí momenty (ve směru podélných

styků) a posouvající síly.

Podle způsobu uložení stropní des-

ky na svislou nosnou stěnovou kon-

strukci posuzujeme stropní desku jako

kloubově uloženou, spojitou nebo čás-

tečně vetknutou na dvou, třech nebo

čtyřech stranách. Čela stropních dílců

jsou sevřená mezi zhlavím a patou stě-

nových dílců nižšího a vyššího podla-

ží a v důsledku toho zpravidla dochá-

zí k určitému omezení volného nato-

čení koncových průřezů stropních díl-

ců a vzniku podporových momentů,

jejichž velikost je dána hodnotou mo-

mentu na mezi trhlin prostého betonu

stropních dílců.

Požadavky na tvarové řešení styko-

vých ploch dílců, na množství a způ-

sob vyztužení stropní desky v po-

délném a příčném směru byly ob-

saženy v dřívější ČSN 73 1211. Po-

dle tohoto předpisu musely být boční

plochy stropních dílců tvarované tak,

aby zajišťovaly spolehlivé spolupůso-

bení sousedních dílců. Průřezová plo-

cha podélné a příčné výztuže strop-

ní desky uložená ve stycích stropních

dílců musí splňovat požadavky po-

dle dřívější ČSN 73 1211, popř. ČSN

P ENV 1992-1-3, pokud nejsou výpo-

čtem stanoveny jiné (vyšší) hodnoty

(obr. 1c, d).

Vodorovné síly ve stropní desce vzni-

kají při působení účinku vodorovného

zatížení větrem, účinku svislého zatí-

žení, účinků objemových změn, účinku

rozdílného sedání a účinků mimořád-

ných zatížení havarijního rázu. Strop-

ní deska působí jako vysoký (stěnový)

nosník podepřený pružnými podpora-

mi v místech jednotlivých nosných stěn

(s rozdílnou tuhostí). Stropní deska re-

distribuuje vodorovné účinky vnějších

zatížení na jednotlivé svislé stěnové

4 1



prvky v poměru jejich tuhostí k celko-

vé. Vyztužení stropní desky má zásad-

ní význam z hlediska zajištění static-

ké bezpečnosti a spolehlivosti systé-

mu proti působení účinků mimořád-

ných zatížení.

Statická bezpečnost proti působení

mimořádných zatížení havarijního rá-

zu je především určována schopnos-

tí plastických přetvoření (duktilitou) sty-

ků tak, aby styky prefabrikovaných díl-

ců byly schopné absorbovat energii

během krátkého působení většiny mi-

mořádných zatížení a plnily svou funk-

ci i při velkých deformacích a posu-

nech dílců ve stycích. Výztuž ve styku

stěna – strop – stěna (věncová výztuž)

plní také významnou funkci z hledis-

ka zajištění únosnosti ve smyku svis-

lých styků stěnových dílců s ozuby

(ČSN 73 1211).

Z hlediska historie zatížení stropních

dílců a stropní desky jsou rozhodují-

cími časovými předěly doba montá-

že a doba zmonolitnění podélných sty-

ků stropních dílců. Do uložení dílce

na stavbě byl pro určení hodnot mo-

mentů mx rozhodující způsob zavěše-

ní a manipulace s dílci při jejich zve-

dání, překlápění a způsob uložení díl-

ců na skládce.

Od okamžiku uložení dílce v prefab-

rikované stropní desce objektu je pro

určení hodnoty momentů mx rozho-

dující již skutečný způsob podepření

dílce. Jednotlivé stropní dílce se však

vzájemně neovlivňují. Po provedení zá-

livek v podélných stycích a po dosaže-

ní potřebné únosnosti styků ve smyku

dochází k vzájemnému spolupůsobe-

ní stropních dílců v rámci stropní tabu-

le. Při zavedení dalšího zatížení dochá-

zí k plnému uplatnění podmínek od-

povídajících zmonolitnění a skutečné-

mu uložení celé prefabrikované strop-

ní desky.

V krátkém časovém úseku po zmo-

nolitnění styků je hodnota momentu

pro návrh výztuže dána součtem mo-

mentu pro zatížení s počátkem půso-

bení před zmonolitněním (prostý nos-

ník, uložení na dvou, popř. třech stra-

nách apod.) a momentu od zatížení

po dosažení statické účinnosti zejmé-

na podélných stycích stropních dílců,

tj. po vytvoření přímkových kloubů.

Dlouhodobé dotvarování dílců probí-

há v případě staticky účinných styků již

v podmínkách odpovídajících zmono-

litněné stropní desce [2, 3]. Účinky za-

tížení působících před zmonolitněním

stropní desky jsou postupně účinkem

dotvarování redistribuovány mezi jed-

Obr. 1 Schéma vyztužení stropní desky, a) zálivková výztuž, b) věncová výztuž, c) stanovení

plochy výztuže stropní desky podle dřívější ČSN 73 1211, d) podle ČSN P ENV 1992-1-3

❚ Fig. 1 The floor slab reinforcement scheme, a) linking bar, b) ring beam reinforcement,

c) identification of the floor slab reinforcement area pursuant to ČSN 73 1211, d) pursuant to

ČSN P ENV 1992-1-3

Obr. 2 Grafické znázornění předpokladů výpočtu [2, 3] ❚ Fig. 2 A graphic display of

computational assumptions [2, 3]

Legenda: Mgo je moment od vlastní tíhy počítaný za předpokladu prostého nosníku;

Mqo moment od ostatního působícího zatížení vypočítaný za předpokladu prostého nosníku;

Mgi moment od vlastní tíhy počítaný za předpokladu spolupůsobení stropních dílců;

Mqi moment od ostatního působícího zatížení vypočítaný za předpokladu spolupůsobení

stropních dílců; Mg∞ moment od vlastní tíhy, vznikající v konstrukci z momentu M

po zmonolitnění stropní konstrukce vlivem dotvarování a redistribuce sil a momentů;

MΣo = Mgo + Mqo moment, na který je navrhována výztuž při výpočtech za předpokladu

prostého nosníku; MΣ i = Mgi + Mqi moment, který v konstrukci skutečně působí

po zmonolitnění (včetně účinku dotvarování); Mu moment odpovídající skutečné únosnosti

průřezu; P.N. prostý nosník; M.S. montážní stadium; S.D. spolupůsobení dílců; P.S. provozní

stadium; to počátek působení vlastní tíhy; tm, doba zmonolitnění, počátek působení stropní

desky za předpokladu spolupůsobení; tr stáří stropních dílců; t∞ dosažení fyzické životnosti

konstrukce; U1 rezerva plynoucí z redistribuce po zmonolitnění stropní desky; U2 rezerva

zatížení plynoucí z rozdílu hodnot řešení za předpokladu prostého nosníku a za předpokladu

spolupůsobení; U celková rezerva zatížení; P úspora vznikající předimenzováním při

primárním návrhu výztuže.

1

2



notlivými dílci prostřednictvím staticky

účinných styků.

V limitním případě lze tedy předpoklá-

dat, že po skončení dotvarování půso-

bí v dílcích ohybový moment od celko-

vého zatížení, určený za předpokladu

„zmonolitnění“ stropní desky s přím-

kovými klouby ve stycích stropních díl-

ců (obr. 2).

Experimentální výzkum

spolupůsobení stropních dílců

v nosníkové desce při přenášení

účinků svislého zatížení

Experimentální výzkum [3] prefabri-

kované stropní desky při přenášení

účinků svislého zatížení se uskuteč-

nil na zkušebním modelu stropní des-

ky vytvořené ze čtyř stropních díl-

ců o rozměrech 2,4 x 4,2 m, tloušťky

0,15 m (stropní dílce z panelové sou-

stavy P 1.11) kloubově uložených v če-

lech. Podélné styčné drážky stropních

dílců s ozuby byly před uložením strop-

ních dílců opatřeny separačním nátě-

rem tak, aby byly splněny předpoklady

kloubového spojení sousedních strop-

ních dílců v podélných stycích. V kon-

taktní styčné spáře mezi stropním díl-

cem a stykovým betonem byla naruše-

na adheze a uměle vytvořena trhlina ve

tvaru kontaktní (styčné) spáry, a tím byl

spolehlivě realizován předpoklad klou-

bového působení podélných styků.

Výsledky experimentálního výzkumu

prokázaly účinné spolupůsobení strop-

ních dílců (obr. 3) a redistribuci namá-

hání z primárně více zatížených strop-

ních dílců do dílců s menší hodnotou

svislého zatížení (obr. 4) prostřednic-

tvím podélných kloubových styků.

Za předpokladu neporušených styků

mezi stropními dílci lze tuto redistribu-

ci účinně využít při změně zatížení např.

některých stropních dílců při moderni-

zaci bytů v panelových budovách. Ex-

perimentální ověření prokázalo, v sou-

ladu s teoretickými výpočty, že v pří-

padě stropních dílců, jejichž poměr šíř-

ky a rozpětí je přibližně 1 : (1,75 až 3,5),

lze spolehlivě předpokládat redistribu-

ci zatížení z dílce primárně nebo obec-

ně více zatíženého do sousedního mé-

ně zatíženého dílce o velikosti 25 % roz-

dílu zatížení obou dílců. Pro krajní strop-

ní dílce lze spolehlivě snížit část zatí-

žení přesahujícího zatížení sousedního

stropního dílce na 75 % a u ostatních

mezilehlých stropních dílců až na 50 %.

Styky mezi stropními dílci je nutné

navrhnout tak, aby spolehlivě přenes-

ly celkovou posouvající sílu o velikostí

0,25 celkového zatížení stropního díl-

Obr. 3 Výsledky experimentálního

výzkumu roznášení účinků svislého zatížení

v prefabrikované stropní desce – průběhy

experimentálně naměřených deformací

stropních dílců ❚ Fig. 3 Results of

experimental research of the distribution

of vertical load effects in a precast floor

slab – patterns of experimentally measured

deformations of floor units

Obr. 4 Výsledky experimentálního výzkumu

spolupůsobení nestejně zatížených stropních

dílců prostřednictvím staticky účinných styků

– roznášení zatížení ❚ Fig. 4 Results of

experimental research of the interaction of

floor units non-uniformly loaded via structurally

efficient joints – load distribution

Obr. 5 Příklad uspořádání prefabrikované

stropní konstrukce panelové soustavy

P 1.11 a schéma reálného roznášení zatížení

ve stropní tabuli ❚ Fig. 5 An example of

a precast floor structure arrangement of the

P 1.11 prefabricated system and the scheme

of actual load distribution in the floor panel

Obr. 6 Výsledky numerické analýzy

prefabrikované stropní desky – vliv

podepření stropní desky stěnou v nosném

směru ❚ Fig. 6 Results of numerical

analysis of a precast floor slab – effect of

the floor slab’s support by a wall in the load-

bearing direction3

4

4 3



ce. V případě nevyhovující únosnos-

ti podélných styků ve smyku je nut-

né posoudit nosný systém, zejména

z hlediska účinků vodorovných zatí-

žení s uvážením zvýšené poddajnosti

stropní desky způsobené vznikem trh-

lin v podélných stycích stropních díl-

ců. Nedostatečná tuhost stropní des-

ky v případě porušených podélných

styků představuje ohrožení statické

bezpečnosti systému, zejména v pří-

padech neúčinného vyztužení strop-

ní desky. V těchto případech není za-

jištěna redistribuce vodorovných účin-

ků do svislých prvků nosného systému

v závislosti na jejich tuhosti.

OBOUSMĚRNÉ ROZNÁŠENÍ

SVISLÉHO ZATÍŽENÍ

PREFABRIKOVANOU STROPNÍ

DESKOU

Častým případem, který se vyskytuje

u mnoha panelových soustav, je ulo-

žení krajních stropních dílců na nosnou

část celostěnových obvodových send-

vičových dílců a některých vnitřních

stropních dílců na podélné nosné (za-

větrovací) stěny (obr. 5). Jestliže styky

mezi stropními dílci a podélně uspořá-

danými stěnami (obvodové nebo vnitř-

ní podélné stěny) jsou vyplněny záliv-

kou, tj. stropní deska v těchto místech

má nulový průhyb, je možné posou-

dit vliv sekundárního podepření prefab-

rikované stropní desky těmito stěna-

mi uspořádanými v podélném směru.

Stropní desku lze v těchto případech

posoudit jako desku kloubově pode-

přenou na třech nebo čtyřech stranách

(obr. 6).

Charakteristickým důsledkem obou-

směrného působení stropní konstruk-

ce (obousměrného roznášení zatížení)

a spolupůsobení stropních dílců pro-

střednictvím podélných styků je vznik

záporných momentů my v některých

stropních dílcích (při rozdílném zatíže-

ní sousedních stropních dílců, obr. 7)

a krouticích momentů v rozích stropní

desky (zvedání rohů). Hodnoty těchto

záporných momentů my jsou význam-

né tehdy, přestupují-li hodnotu mo-

mentu na mezi trhlin prostého betonu.

Spolehlivé posouzení statické bez-

pečnosti stropní konstrukce vyžaduje

posoudit stávající způsob a množství

vyztužení stropních dílců v obou smě-

rech na základě hodnot tzv. dimenzo-

vacích momentů.

Hodnoty dimenzovacích momentů

lze stanovit z analýzy (MKP) pole ohy-

bových a krouticích momentů (mx, my,

mxy), na jejímž základě lze posoudit po-

třebu výztuže s přihlédnutím ke kvali-

tě betonu s předpokladem, že výztuž

je provedena ve dvou vzájemně kol-

mých směrech (x, y, hlavní a rozdělo-

vací výztuž) a v každém sledovaném

místě jsou známy hodnoty momen-

tů Mx (mx) a My (my), včetně krouticího

momentu mxy.

Porovnáním požadovaného množ-

ství výztuže stanoveného na zákla-

dě obousměrného roznášení zatížení

s výztuží zabudovanou v dílcích lze ur-

čit oblasti, které případně nejsou do-

statečně vyztuženy. V těch případech,

kdy hodnota příslušného momentu ne-

překročí hodnotu momentu na me-

zi trhlin, předpokládáme, že trhlina ne-

vznikne, a průřez považujeme za vyho-

vující. V těch případech, kdy hodnota

příslušného momentu překračuje hod-

notu na mezi trhlin, je nutné provést

nový výpočet, který bude zohledňovat

existenci pravděpodobných trhlin.

Uvedený postup statického řešení, za-

ložený na výstižném výpočetním mode-

lu prefabrikované stropní desky, umož-

ňuje v souladu s ČSN 73 1201 platnou

od roku 2010 a dřívější ČSN 73 1211

řešit řadu statických problémů, které

mohou být vyvolány zvýšenými static-

kými požadavky na únosnost stropní

konstrukce při modernizaci bytů v pa-

nelových objektech. Hlavním přínosem

je především účinnost a hospodárnost

navrhovaného řešení [3], které vychází

a respektuje skutečné podmínky v ulo-

žení a působení prefabrikované strop-

ní desky při přenášení účinků svislé-

ho zatížení, je „de facto“ realizováno

ve stávajících panelových konstrukcích

ve všech případech, kdy nejsou poru-

šeny podélné styky mezi stropními díl-

ci. V opačném případě nelze vyloučit

existenci tahových trhlin v horní části

průřezů stropních dílců vystavených pl-

nému návrhovému zatížení.

V souladu s dříve platnou ČSN 73 0038

popř. současnou ČSN ISO 13822 je

5

6



nutné při změně zatížení popř. pode-

pření a dalších zásazích provést static-

ké posouzení stropní konstrukce s vý-

počtovým modelem odpovídajícím po-

depření stropní desky.

Experimentální výzkum

obousměrného roznášení zatížení

v prefabrikované stropní desce

Experimentální výzkum [3], který se

uskutečnil na zkušební sestavě cel-

kových rozměrů 4,2 x 9,6 m vytvoře-

né ze čtyř stropních dílců o rozměrech

2,4 x 4,2 m tloušťky 0,15 m (strop-

ní dílce z panelové soustavy P 1.11),

byl zaměřen na vliv způsobu podepření

stropní desky a jejích rozměrů (poměru

lx : ly) na velikost maximálních deforma-

cí (průhybů) jednotlivých stropních díl-

ců vzájemně kloubově spojených v po-

délných stycích. Na obr. 8 jsou znázor-

něny průběhy maximálních deformací

Obr. 7 Výsledky numerické analýzy prefabrikované stropní desky – vliv roznášení účinku

svislého zatížení v závislosti na způsobu podepření stropní desky ❚ Fig. 7 Results of

numerical analysis of a precast floor slab – effect of vertical load distribution in relation

to the floor slab’s support method

Obr. 8 Výsledky experimentálního výzkumu spolupůsobení nestejně zatížených stropních dílců

prostřednictvím staticky účinných styků při obousměrném roznášení zatížení ❚ Fig. 8 Results

of experimental research of the interaction of floor units non-uniformly loaded via structurally

efficient joints with two-directional load distribution

Obr. 9 Vliv dílčího podepření na velikost průhybu uprostřed stropní desky, fo průhyb stropní

desky kloubově uložené po obvodě ❚ Fig. 9 Effect of partial support on the deflection value

in the middle of a floor slab

Obr. 10 Experimentálně naměřené deformace fmax prefabrikované stropní desky 4,2 x 9,6 m

(stropní dílce soustavy P 1.11), a) při kloubovém uložení na třech, popř. čtyřech stranách

v závislosti na rozměrech desky (lx : ly), b) při obousměrném dílčím uložení v místě podélných

styků stropních dílců ❚ Fig. 10 a) Experimentally measured deformations fmax of a precast

floor slab 4.2 x 9.6 m (floor units of P 1.11 system) with joint mounting on three or four sides in

relation to slab dimensions (lx : ly), b) experimentally measured deformations fmax of a precast

floor slab with two-directional partial mounting at a point of longitudinal joints of floor units

Literatura:[1] Witzany J.: Navrhování svislých styků stě-

nových dílců panelových budov, Pozemní stavby, 4, 1976

[2] Witzany J., Postřihač A., Stařecký I.: Spolupůsobení stropních dílců při přenáše-ní účinků svislých zatížení, Pozemní stavby, 6, 1977

[3] Witzany J., Stařecký I.: Racionalizace mon-tovaných stropních konstrukcí – experi-mentální ověření, Návrh metodiky, Pozemní stavby, 7, 1986

[4] ČSN 73 1201 Navrhování betonových kon-strukcí, 2010

[5] ČSN 73 1211 Navrhování betonových kon-strukcí panelových budov, 1987

[6] ČSN 73 0038 Navrhování a posuzování sta -vebních konstrukcí při přestavbách, 1986

[7] ČSN 73 2001 Projektování betonových staveb, 1971

[8] ČSN ISO 13822 (73 0038) Zásady navrho-vání konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí, 2005

[9] ČSN P ENV 1992-1-3 (73 1201) Navr ho-vání betonových konstrukcí – Část 1-3: Obecná pravidla – Betonové dílce a mon-tované konstrukce, 19977

8

9

www.konferencepovrchoveupravy.cz

4 5



měřené v ose rozpětí stropní desky pro

jednotlivé zatěžovací stavy.

Experimentální výzkum prokázal

správnost teoretických předpokladů

o chování prefabrikované stropní des-

ky s přímkovými klouby při obousměr-

ném roznášení zatížení. Výsledky vý-

zkumu prokázaly, že i dílčí podepře-

ní některých stropních dílců může mít

podstatný vliv na redistribuci a statické

chování stropní desky. Z obr. 9 např.

vyplývá, že dílčí podepření vyjádřené

poměrem a : L = 0,2 způsobí sníže-

ní průhybu pod 35 % a při uvedeném

poměru a : L = 0,4 dochází ke sníže-

ní průhybu až pod 20 % hodnoty prů-

hybu nosníkové desky. Experimentál-

ně ověřené závislosti deformace strop-

ní desky na poměru lx : ly a na ve-

likosti dílčího podepření při obou-

směrném působení jsou uvedeny na

obr. 10.

SHRNUTÍ

Teoretický a experimentální výzkum

chování prefabrikované stropní desky

se staticky účinnými styky (přímkové

klouby) při přenášení účinků svislého

zatížení prokázal účinné spolupůsobení

stropních dílců. Prostřednictvím smy-

kových sil přenášených staticky účin-

nými kloubovými styky stropních díl-

ců dochází k přerozdělení zatížení mezi

jednotlivými stropními dílci.

Celkové působení prefabrikované

stropní desky z plných železobetono-

vých dílců s přímkovými klouby v po-

délných stycích mezi stropními dílci je

vzhledem k velikosti svislé deformace

a ohybových momentů mx (momenty

ve směru přímkových kloubů) porovna-

telné s deformacemi a ohybovými mo-

menty mx monolitické desky shodných

rozměrů a podepření. Je charakteris-

tické podstatným snížením ohybových

momentů my (ve směru kolmo k přím-

kovým kloubům, my → 0) v porovnání

s deskou monolitickou. Ohybové mo-

menty mx prefabrikovaných desek klou-

bově podepřených na třech, popř. čty-

řech stranách jsou v porovnání s veli-

kostí ohybových momentů nosníkových

desek v závislosti na rozměrech strop-

ní desky (poměru lx : ly) menší. V závis-

losti na šířce stropních dílců (vzdále-

nosti přímkových kloubů) klesá poměr

ohybových momentů my : mx. Pro šíř-

ku stropních dílců 1,2 až 2,4 m se tento

poměr pohybuje v intervalu 0,12 až 0,22

(kladné ohybové momenty my mohou

být přenášeny průřezem vyztuženým

na spodním okraji rozdělovací výztuží).

Tohoto mechanismu vzájemného

spolupůsobení stropních dílců a static-

kého působení prefabrikované stropní

desky vytvořené z jednotlivých strop-

ních dílců jednosměrně i obousměr-

ně roznášet účinky svislého zatížení lze

využít při modernizaci bytů v panelo-

vých budovách.

Příspěvek byl vypracován za podpory projektu

TAČR TA02010837 „Víceúčelový demontovatelný

železobetonový prefabrikovaný stavební

systém s řízenými vlastnostmi styků a možností

opakovaných využití“.

Prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc.


Ing. Radek Zigler, Ph.D.


oba: Fakulta stavební ČVUT v Praze

Thákurova 7, 166 29 Praha 610

Firem

ní p

reze

nta

ce

PARK HILL, SHEFFIELD, VELKÁ BRITÁNIE ❚ PARK HILL,

SHEFFIELD, GREAT BRITAIN



Jana Margoldová

Šikovná rekonstrukce dává stávajícím beto-

novým konstrukcím nový, elegantní a živý

vzhled. ❚ Skilful refurbishment gives existing

concrete structures a smart and vibrant new look.

Park Hill je rozsáhlé městské sídliště

dominující horizontu Sheffieldu, v Již-

ním Yorkshire, Anglie. Bylo postaveno

v letech 1957 až 1961 a v roce 1998

bylo zapsáno na seznam historického

kulturního dědictví II. stupně.

Park Hill byla původně zanedbaná

městská čtvrť, směs dvou až třípod-

lažních nájemních bytových domů, vy-

bavení bylo ubohé s jedním kohout-

kem vody na sto obyvatel. V 30. letech

20. století byla čtvrť nazývána „Malé

Chicago“, protože zločinnost zde byla

opravdu vysoká. Úmysly o změně si-

tuace přerušila II. světová válka.

Po válce bylo rozhodnuto, že je po-

třeba radikální změny a celou komunitu

Park Hill je nutné přestavět. Na základě

tohoto požadavku začali architekti Jack

1

2a

4 7



Lynn a Ivor Smith připravovat v roce

1945 plány na nové bydlení na Park Hill.

Inspirovali se Le Corbusierovým Úni-

té d´Habitation a později nerealizovaný-

mi plány dalšího anglického architekta

Smithsona na výstavbu obytných do-

mů na Goldon Lane v Londýně. Systém

rozsáhlých plochých deskových domů

byl v tom čase novým revolučním pří-

stupem, celý styl je nazýván „brutalis-

mus“. Rámové konstrukce z pohledo-

vého betonu měly být doplněny žlutými,

oranžovými nebo červenými cihlovými

stěnami. Působením povětrnosti a pod

nánosy sazí z kouře z okolo projíždě-

jících vlaků by barvy brzy ztratily svůj

jas, bylo tedy rozhodnuto stavět pouze

z betonu.

Koncept bytových domů vycházel

z dlouhých otevřených chodeb „Streets

in the sky“ – pavlačí s množstvím dveří

do jednotlivých bytů. Chodby jsou pou-

ze ob jedno podlaží (sudá podlaží), byty

jsou mezi nimi vyskládány směrem na-

horu i dolů a mezi mezonetové vícepo-

kojové jsou na doplnění objemu vklá-

3

2b

Obr. 1 Park Hill, Sheffield, po revitalizaci, sanované betonové nosné konstrukce a nové GRC zábradlí balkonů ❚ Fig. 1 Park Hill, Sheffield,

after refurbishment, showing the repaired concrete frames and new GRC balustrades

Obr. 2 a) Situace, b) letecký pohled na Park Hill, dobová fotografie ❚ Fig. 2 a) Layout, b) original aerial view of Park Hill

Obr. 3 Park Hill, Sheffield, před revitalizací ❚ Fig. 3 Park Hill, Sheffield, before refurbishment



dány jednopokojové garsoniéry. Z kaž-

dého „chodbového“ podlaží budovy,

s výjimkou posledního, byl přímý pří-

stup schodištěm až do přízemí. Celko-

vé utváření terénu dovolilo udržet linii

hrany plochých střech v jedné úrovni,

i když se výška jednotlivých bytových

bloků měnila od čtyř až do třinácti pod-

laží. Dispozice domů zahrnovala i malé

obchody a základní školu.

HISTORIE

S výstavbou se začalo v roce 1957

a Park Hill (první část) byl oficiálně ote-

vřen poslancem a lídrem opozice Hu-

ghem Gaitskellem 16. června 1961.

Městská rada k této příležitosti vyda-

la speciální brožuru v několika jazycích

včetně ruštiny.

K zachování původní komunity staro-

usedlíků byly sousedům nabídnuty byty

vedle sebe a původní jména ulic a míst

byla znovu použita (např. Gilbert Row,

Long Henry Row). Stará dlažba z va-

lounů byla použita na chodnících ko-

lem domů a stezkách pro pěší vedou-

cích z kopce dolů do města k nádraží

a tramvajovým zastávkám.

Další části, které byly postupně do-

končovány, se držely stejného sché-

matu zástavby. Byl to jeden z nejam-

bicióznějších rezidenčních projektů té

doby ve vnitřním městě. Ačkoliv sídliš-

tě bylo zpočátku velmi populární a ob-

líbené, během času se začaly projevo-

vat různé chyby a nevýhody těchto „to-

váren na bydlení“, např. špatná zvuková

izolace mezi jednotlivými byty a z vnějš-

ku do interiéru bytu, snadná přístupnost

nepovolaným, tj. zlodějům ad.

Od 80. let minulého století nedostatek

investic, údržby a rychlé sociální změ ny

přispívaly k jeho úpadku a sídliště se sta-

lo typickým představitelem všech ne do-

statků spojovaných s masovým bydle-

ním (obr. 3). Nakonec mělo město po

mnoho let problémy s nalezením vhod-

ných nájemců pro byty, protože pavla-

če na sídlišti Park Hill bývaly nechvalně

proslulé, až sídliště získalo od někte-

rých obyvatel přezdívku „San Quentin“

upomínající na známé americké vězení.

ZÁPIS NA SEZNAM A RENOVACE

Nehledě na problémy si komplex ucho-

val svůj konstrukční charakter, což se

mnoha bytovým blokům postaveným

ve stejné době nepodařilo, a proto byl,

pro někoho poněkud kontroverzně,

v roce 1998 zapsán na seznam his-

torických památek II. stupně a stal se

tak nejrozsáhlejším zapsaným bytovým

komplexem v Evropě. Městská rada

Sheffieldu doufá, že to pomůže vrátit

místu atraktivitu pro investory, kteří bu-

dou mít zájem o renovaci bytových blo-

ků. Diskuze o vhodnosti a špatném na-

časování tohoto kroku však pokračují.

V rámci široké spolupráce developera,

městské rady, rady pro národní kulturní

dědictví (English Heritage), architekto-

nického ateliéru Hawkins\Brown a kra-

jinných architektů z Grant Associates se

podařilo připravit plán a začít realizovat

regeneraci Park Hill v dynamické místo

k životu v 21. století.

Roger Hawkins, zástupce ateliéru Ha-

wkins\Brown, popsal jejich postup při

návrhu rekonstrukce: „Před počátkem

návrhu rekonstrukce bylo třeba budo-

4a

4b

Obr. 4 a), b) Interiéry bytů na Park Hill po

rekonstrukci, odhalené betonové nosné

trámy a stěny, nové balkonové zábradlí

z GRC, c) vnitřní schodiště mezonetového

bytu ❚ Fig. 4 a), b) Interiors at Park Hill

after refurbishment, showing exposed beams

and walls, new balkony balustrade of GRC,

c) interior staircase in two-storey flat

4 9



vy pečlivě zhodnotit, snažit se porozu-

mět jejich vývoji během let, nalézt a po-

chopit jejich vnitřního ducha a charak-

ter konstrukce. Poté nastoupilo hledání

nejlepšího využití pro každý prostor, ná-

vrhy, přijímání a zamítání, hledání soula-

du mezi okamžitým a dlouhodobým pří-

stupem ke „kapacitě“ budovy. Přehod-

nocené využití prostoru často umocní

původní betonové povrchy, které po re-

konstrukci objektu vyjadřují dlouho-

dobou trvanlivost materiálu z minulosti

v kontrastu s novými dynamickými prv-

ky budoucnosti... Museli jsme dlouho

vysvětlovat, že současné rekonstruova-

né budovy nemusí být o nic horší než

novostavby. Původní historický rámec

naopak podtrhne komplexnost a kvality

nového návrhu.“ [1]

Průzkum ukázal, že betonová nosná

konstrukce je zcela v pořádku. Kon-

strukce prvních dvou bloků byla očiště-

na ode všech výplní, přístaveb a rozvo-

dů. Zůstaly pouze betonové stěny a stro-

py. Původní cihelné vyzdívky na fasá-

dě byly nahrazeny barevnými anodizo-

vanými panely, vyrobenými ze stejné-

ho materiálu, jako používá společnost

Apple na obaly svých iPodů. Povrch

nosných betonových konstrukčních

prvků zůstal v interiérech bytů nezakry-

tý – v současné době je již beton oby-

vateli běžně přijímán – a tvoří tak jasné

vazby s architektonickou historií a mi-

nulostí celého komplexu (obr. 4a až c).

Přestože integrita původní konstruk-

ce zůstala zachována, některé nové ar-

chitektonické intervence se přece jen

objevily. Severní a východní fasády by-

ly více otevřeny, 2/3 plochy fasády jsou

proskleny a 1/3 je neprůhledná barevná

plocha. Změna dává původně poněkud

tmavým pokojům mnohem více přiroze-

ného denního světla. Upraveny byly ta-

ké vstupy, společné komunikační pro-

story jsou nyní mnohem atraktivnější,

příjemnější (obr. 5). Prosklená vnější vý-

tahová šachta na západní fasádě seve-

rozápadního bloku nabízí během cesty

výtahem nádherné panoramatické vý-

hledy na celé město (obr. 6).

Původní betonová zábradlí balkonů

byla nahrazena novými prvky ze sklo-

vláknobetonu (GRC), štíhlejšími, vyrobe-

nými s velmi kvalitním povrchem. Od-

lehčení a otevření fasád pomohlo roz-

bít předchozí dojem „betonové pevnos-

ti“ (concrete fortress). K příznivnějšímu

vnímání přispěly i nové pobytové terasy

upravené nad opěrnými stěnami vybu-

dovanými okolo komplexu ke zpevnění

svahů klesajících strmě k městu.

Všechny nenosné konstrukce, rozvo-

dy energií a svody odpadní vody by-

ly navrženy a rozvedeny podle sou-

časných požadavků a pravidel. V citlivě

opravené části sídliště přibyly barvy, při-

rozené světlo a vzduch při zachování in-

tegrity působivé konstrukce.

Po dokončení zde bude 874 bytů ve-

likostí 1 + kk až 4 + kk, z nichž třetina

bude zařazena do úrovně dostupného

bydlení, ale najdou se také prostory pro

malé obchůdky, služby, volnočasové

aktivity a sporty. Současná rekonstruk-

ce tak využila z původního návrhu to

nejlepší tak, aby úspěšně naplnila po-

třeby v oblasti bydlení nové generace.

ZÁVĚR

Regenerace Park Hill pracuje s původ-

ním konceptem, přiznává bytovým blo-

kům jejich betonovou konstrukci, dopl-

ňuje ji však o nové možnosti, funkce

i materiály tak, aby si jejich nová ver-

ze zachovala původní pevnost a trvan-

livost, ale stala se příjemným místem

k pohodlnému a spokojenému životu.

I nyní jsou však obyvatelé Sheffieldu

ve věci renovace Park Hillu rozděleni.

Část věří, že sídliště je součástí kultur-

ního dědictví Scheffieldu, zatímco jiní si

myslí, že je to ohyzdnost, která je šrá-

mem na tváři krajiny. Ve veřejném hla-

sování na Channel 4 se sídliště umísti-

lo na dvanáctém místě „seznamu kan-

didátů na zbourání“. Program BBC na-

zvaný „Saving Britain´s Past“ (ochra-

ňujme britskou minulost) se zaměřil na

zdokumentování různých způsobů by-

dlení v minulosti a o zápisu sheffield-

4c



ského sídliště na seznam chráněných

památek se diskutovalo z mnoha úh-

lů pohledu ve zvláštním dílu zvaném

„Streets in the sky“.

Redakce časopisu děkuje redakci Concrete

za souhlas s využitím textu článku Hawkins R.:

Skilful refurbishment gives existing concrete

structures a smart and vibrant new look

a s publikováním fotografií.

[Figure credits]: Fig. 1: Richard Hanson,

Fig. 2: RIBA Library, Photographs Collection,

Bill Toomey, Fig. 3, 6 a), b): Daniel Hopkinson,

Fig. 4 a), b), c): Peter Bennett, Fig. 5: Keith

Collie

Ing. Jana Margoldová, CSc.

redakce Beton TKS

6a

6b

5

Literatura:[1] Hawkins R.: Skilful refurbishment gives

existing concrete structures a smart and vibrant new look, Concrete, February 2013, pp 48–49

[2] Building review, Park Hill, Sheffiel, Concrete Quarterly, Winter 2011, Issue No. 238, pp. 10–11

[3] http://en.wikipedia.org/wiki/Park_Hill,_Sheffield

Investiční partneři

Urban Splash, Sheffield City Council, Homes and Communities Agency, Great Place Housing Group, English Heritage

Architektonický návrh

Hawkins\Brown, Studio Egret West

Statický návrh Martin Stockley Associates

Krajinný architekt Grant Associates

Obr. 5 Opravené otevřené koridory

❚ Fig. 5 „Street in the sky“ after

refurbishment

Obr. 6 a) Detail nároží fasád, b) severní

a západní fasády s novými panoramatickými

výtahy ❚ Fig. 6 a) Detail of the facade

corner, b) north-westren facades with new

panoramatic lifts

RECENZE


CEN/TS 1992-4 NAVRHOVÁNÍ KOTVENÍ DO BETONU

Dr.-Ing. Rainer Mallée, Dr.-Ing. Werner Fuchs, Prof. Dr.-Ing. Rolf Eligehausen

Vydavatelství Ernst & Sohn podporuje od roku 1906, kdy bylo založeno, vývoj železobetonu a předpjatého beto-

nu. Cílem bylo publikovat ročenky zobrazující vývoj v oblasti „železo-betonových“ konstrukcí dokud – jak se vyjá-

dřil první editor Fritz von Emperger (1862 až 1942) – se nezastaví „bouřlivý vývoj“ těchto konstrukcí. Nicméně ro-

čenky se rychle staly pro stavební inženýry a statiky oblíbenou publikací a kromě let 1945 až 1950 vychází pra-

videlně každým rokem.

Pro anglicky mluvící čtenáře vydavatelství připravilo řadu „Beton-Kalender Series“ v anglickém jazyce, která ob-

sahuje vybrané kapitoly z originální německé řady.

V letošním roce vychází mezi jinými publikace věnovaná evropské normě CEN/TS 1992-4 Navrhování kotve-

ní do betonu, která je připravena pro zavedení do praxe. Norma obsahuje návrh kotvení pomocí kotev s hlavou,

kotevních kanálků a dodatečně osazovaných mechanických a chemických kotev. Norma uvádí základní principy

návrhu – stanovení účinků působících na kotvení společně s požadavky na základní materiál konstrukce, beton

bez trhlin či s trhlinami, pravidla pro posouzení podle mezních stavů, ověření odolnosti vůči požáru, únavě a pů-

sobení zemětřesení se zohledněním trvanlivosti.

Design of Fastenings for Use in Concrete – the CEN/TS 1992-4 Provisions; Dr.-Ing. Rainer Mallée, Dr.-Ing. Werner Fuchs, Prof. Dr.-Ing. Rolf Eligehausen;

ISBN: 978-3-433-03044-8; Ernst & Sohn, duben 2013; 170 stran, cca 80 ilustrací, 4 tabulky; měkká vazba, cena: 49,90 Euro

KONZERVACE A ÚDRŽBA BETONOVÝCH FASÁD / Technické možnosti a omezení

Saija Varjonen, Jussi Mattila, Jukka Lahdensivu & Matti Pentti

Moderní architektura postavená v šedesátých a sedmdesátých letech tvoří základní část evropského kulturního

dědictví. Z pohledu udržitelného rozvoje, současné dědictví a zejména předměstská krajina jsou ohroženy díky

dlouhodobě používanému způsobu oprav. V mnoha případech opravy, které jsou součástí standardní údržby, vý-

znamně změní původní charakter budov.

Tento průvodce pojednává o konzervaci a údržbě příměstských oblastí se zvláštním důrazem na panelové do-

my. Jeho cílem je stát se nástrojem, který umožní pochopení technických aspektů souvisejících s konzervací be-

tonu. Průvodce je součástí projektu MAC2006, Modern Architecture Conservation – research and Training pro-

ject, který je evropským výzkumným projektem studia nezbytných předpokladů pro konzervaci moderní příměst-

ské architektury. Výzkum byl prováděn na Tampere University of Technology, Institut of Structural Engineering

v rámci grantového projektu.

Publikace je rozčleněna na následující kapitoly: Všeobecné aspekty konzervace příměstských částí; Degradace

betonu; Opatření zpomalující degradaci; Postupy pro přesné určení podmínek; Nezbytné předpoklady konzerva-

ce; Instrukce pro účinnou údržbu a Seznam použité literatury.

Conservation and Maintenance of Concrete Facades, Technical Possibilities and Restriction; Saija Varjonen, Jussi Mattila, Jukka Lahdensivu & Matti Pentti;

ISBN: 952-15-1642-9; Tampere University of Technology, 2006; 29 stran, 37 ilustrací; Cena: 20 Euro, publikaci lze shlédnout na stránkách TUT www.wiki.tut.fi

OPRAVA BETONU / Praktický průvodce

Editor: Michael G. Grantham

Beton je ze své podstaty složitý materiál pro výrobu a ještě složitější pro opravu. S narůstajícím tlakem na údrž-

bu staveb, ne pouze systém zbourat a nově postavit, roste potřeba oprav betonových staveb a dalších konstruk-

cí a očekává se, že v budoucnu jejich důležitost ještě poroste.

Tato kniha je dílem kolektivu autorů a slouží jako praktický průvodce pro inženýry při navrhování a realizaci

oprav betonových konstrukcí. Zdůrazňuje potřebu plného pochopení příčiny, rozsahu a lokalizace problému, po-

mocí vhodných zkoušek a měření na stavbě i v laboratoři, a ukazuje kroky k úspěšné nápravě. Jednotlivé kapi-

toly jsou zaměřené na různé techniky oprav, praktické rady, kde a kdy je použít, a upozornění na skrytá nebez-

pečí při jejich nesprávném použití.

Kniha obsahuje sedmnáct kapitol věnovaným následujícím tématům: Porozumění poruchám, zkoušení a kon-

trola; Petrografická zkouška betonu a opravy betonu; Konstrukční aspekty oprav; Katodická ochrana konstruk-

cí; Katodická ochrana použitím kovových nástřiků; Aspekty životnosti katodické ochrany betonových konstrukcí;

Měření a monitorování konstrukcí; Elektrochemická chloridová extrakce; Elektrochemická realkalizace; Zpoma-

lovače koroze; Evropské normy pro opravy betonu; Opravy z perspektivy dodavatelů; Stříkaný beton pro opravu

betonových konstrukcí; Trvanlivost oprav; Modelování životnosti konstrukcí zasažených chloridovou korozí; Pří-

padové studie použití výztužných vláken a nátěry betonu. Součástí je také aktualizovaný průvodce platnými nor-

mami a bohatý seznam použité literatury pro jednotlivé techniky u každé kapitoly.

Concrete repair; A practical guide; Editor: Michael G. Grantham;

ISBN 13: 978-0-415-44734-8; Taylor & Francis, 2011; 308 stran, 157 ilustrací, 28 tabulek; pevná vazba, cena: £73.99


TRVANLIVOST A MOŽNOSTI OPRAV STÁVAJÍCÍCH BETONOVÝCH

FASÁD ❚ DURABILITY PROPERTIES AND REPAIR

POSSIBILITIES OF EXISTING CONCRETE FACADES



Jukka Lahdensivu

Článek vychází z informací o posouzení součas-

ného stavu 947 budov, sledování povětrnostních

podmínek od roku 1961 a předpokladů změn

klimatu. Na základě této studie trvanlivosti fin-

ských betonových fasád se ukazuje, že odolnost

mrazu a tloušťka krycí vrstvy výztuže jen zříd-

ka vyhovuje požadavkům finských stavebních

norem. Nehledě na relativně nízké zjištěné hod-

noty trvanlivosti betonu bylo skutečné poškození

mrazem a korozí výztuže při vizuální prohlídce

nalezeno jen zřídka. Poškození se objevuje vět-

šinou na fasádách, které jsou často vystaveny

vydatnému dešti, a to jsou ve Finsku většinou

horní části jižních a západních fasád. ❚ This

paper is based on the condition assessment data

from 947 buildings, weather observations since

1961 and climate change projections. Based on

this study, the durability properties of Finnish

concrete facades related to frost resistance

of concrete or cover depths of reinforcement

very rarely fulfil the requirements of Finnish

national building codes. Despite of relatively poor

durability properties of concrete, visually seen

far advanced and wide spread frost damage or

corrosion damage is relative rare. The damage

appears mostly on facades, which get more rain.

In Finland those are upper parts of southern and

western facades.

BUDOVY Z PREFABRIKOVANÉHO

BETONU VE F INSKU

Ve Finsku, ve srovnání s Evropu, je

výstavba budov z prefabrikovaných

konstrukčních prvků relativně mladá.

Od 60. let 20. století zde bylo posta-

veno přibližně 44 mil m2 fasád z beto-

nových panelů [1]. 60 % finského byto-

vého fondu bylo postaveno v 60. letech

a později. Celkem 1,2 mil bytů je ve Fin-

sku v bytových domech [2]. V porovnání

k počtu obyvatel (5,4 mil) tvoří tedy be-

tonové budovy významnou část z cel-

kového počtu budov ve Finsku.

Konstrukce finských betonových bu-

dov jsou poškozeny vlivem působení

mnoha různých poškozujících mecha-

nizmů a procesů, jejichž průběh závi-

sí na mnoha konstrukčních, lokálních

a materiálových faktorech. Proto je ži-

votnost těchto konstrukcí velmi rozdíl-

ná. V některých případech konstruk-

ce vyžadují výrazné a často nečekané,

technicky a finančně náročné opravy

dříve než za deset let od jejich dokon-

čení. Betonové konstrukce jsou ve Fin-

sku opravovány velmi intenzivně od prv-

ní poloviny 90. let 20. století. Během té-

měř dvacetiletého období bylo opra-

veno zhruba 19 % z betonových bu-

dov postavených v 60. až 80. letech

[3]. Vzhledem k velkému množství exis-

tujících betonových konstrukcí je velmi

důležité řešit jejich opravy ekonomicky

i technologicky trvanlivým způsobem.

Tzn. že pro každý případ je třeba najít

nejvhodnější metody oprav individuálně

a stejně tak je důležité určit pro opravu

optimální čas.

Konstrukce betonového

fasádního panelu

Prefabrikované betonové fasády jsou

nejběžnějším typem fasád na obytných

budovách ve Finsku od druhé polovi-

ny 60. let 20. století. Typický betono-

vý fasádní prvek sestává z vnější vrst-

vy, vrstvy tepelné izolace a vnitřní vrstvy.

Vnější a vnitřní vrstvy jsou spolu propo-

jeny jemnou příhradovinou. Vnější vrst-

va je obvykle 40 až 85 mm silná a vyro-

bená z betonu dle současného zatřídě-

ní C20/25. Tepelnou izolaci tvoří obvykle

minerální vlna v tloušťce 70 až 140 mm.

Tloušťka vnitřní vrstvy je běžně 150 až

160 mm (nosná část) nebo 70 mm (ne-

nosná část).

Posouzení stavu

Pro posuzování stavu betonových fa-

sád a balkonů byla vytvořena metodi-

ka na základě systematického přístupu

k posouzení stavu stávající konstrukce,

budoucího rozvoje poškození a doporu-

čených opravných postupů. Vlastní po-

souzení stavu je založeno na vlastnos-

tech cílové budovy, tj. typu konstrukce,

materiálech, podmínkách obklopující-

ho prostředí, už viditelných poškozeních

a souboru zjištění z průzkumu. Postup

posouzení stavu musí být vždy pláno-

ván pro každý objekt samostatně [4].

Posuzování stavu a chování kon-

strukčního prvku nebo celé skupiny

prvků se provádí systematicky, použí-

vají se různé průzkumné a pátrací po-

stupy dle projevů jednotlivých degra-

dačních mechanizmů včetně prohlídek

projektové dokumentace, místního še-

tření, různých měření a sledování změn

stejně jako odebíraní vzorků ke zkouš-

kám a laboratorním analýzám. Cílem

všech uvedených činností je přede-

vším najít příčiny, rozsah a dopady už

existujícího poškození stavby stejně ja-

ko předvídat budoucí možný rozvoj po-

škození z aktuálního stavu konstrukce,

pokud toto ještě není na povrchu prv-

ku patrné. Data jsou uchovávána i jako

vzorky, protože vlastnosti a stav kon-

strukce se v jejích jednotlivých čás-

tech mění různě. Posouzení stavu sta-

ré konstrukce vždy zahrnuje významný

podíl neurčitosti. K jejímu snížení se při

vyšetřování stavu konstrukce používa-

jí různé paralelní postupy/metody ur-

čování hloubky a rozsahu degradace

a sběr dat ze všech možných zdrojů.

MATERIÁLOVÉ DATABÁZE

Z PŘEDCHOZÍCH ŠETŘENÍ

Vědecké materiály zahrnují databázi

poškození a vlastností materiálů beto-

nových fasádních panelů vyrobených

ve Finsku mezi roky 1961 až 1996

a záznamy o sledování počasí od roku

1961 vedené Finským meteorologic-

kým institutem (FMI).

Databáze

Do databáze vlastností materiálů a sta-

vu poškození betonových fasádních

panelů byly zaneseny údaje z 947 do-

mů. Data o posouzení stavu vztahují-

cí se k odolnosti proti mrazu a mrazo-

vému poškození betonu tvoří výsledky

různých laboratorních zkoušek 3 868

vzorků a vizuální posouzení fasád po-

škozených mrazem. Data vztahující se

ke karbonataci betonu a poškození be-

tonových prvků korozí výztuže vycházejí

ze stejných vzorků a jsou k nim přidány

výsledky 249 693 samostatných měře-

ní hloubky krycí vrstvy výztuže na stav-

bách a informace o viditelném poškoze-

ní korozí výztuže.

Sledování počasí a předpoklad

klimatických změn

Data o sledování počasí zahrnují přehle-

dy o množství tekutých srážek, tj. deš-

tě a deště se sněhem. Oba uvedené ty-

py srážek mohou vsakovat do póro-

vé struktury betonu. Roční cykly zmrz-

nutí-tání jsou shromažďovány od ro-

ku 1961. Mrazové cykly jsou načítány

v následujících teplotních kategoriích:

< 0 °C, < -2 °C, < -5 °C a < -10 °C.

Odpovídající mrazové cykly jsou načítá-

ny i v případě, kdy po dešti nebo deš-

5 3



ti se sněhem během tří následujících

dnů přijdou teploty pod nulou. Záznamy

o sledování počasí obsahují také údaje

o směru a rychlosti větru během deště

od roku 1961.

Projekce o změnách klimatu vycháze-

jí z výsledků dvou výzkumných projektu

FMI: ACCLIM [5] a REFI [6].

TRVANLIVOSTNÍ VLASTNOSTI

A POŠKOZOVÁNÍ BETONU

Obecně jsou všechny prefabrikované

betonové fasádní panely vyráběny stej-

ným způsobem, ale existuje mnoho

rozdílů v jejich površích a ve vlastním

procesu výroby. Ty mají základní vliv

např. na umístění výztuže (tj. skutečnou

tloušťku krycí vrstvy, pozn. red.) a kva-

litu betonu. Nejčastěji používané povr-

chy betonových panelů jsou podle da-

tabáze kartáčovaný natíraný beton, be-

ton s obnaženým kamenivem a natřený

prostý beton.

Odolnost betonu mrazu

a rozmrazování

Podle posuzování stavu stávajících be-

tonových fasád, materiálové vlastnos-

ti vztahující se k odolnosti betonu mra-

zu velmi zřídka vyhovují požadavkům

finských stavebních norem. V mrazu-

vzdorném betonu by ochranný poměr

pórů měl být 0,2 nebo vyšší, tzn. že

nejméně 20 % ze všech pórů v beto-

nu by nemělo být vyplněno kapilární vo-

dou. U přibližně 70 % existujících beto-

nových fasád je ochranný poměr pórů

menší než 0,15. Odolnost betonu mra-

zu se výrazně liší v závislosti na typu po-

vrchu betonového panelu (obr. 1) a ro-

ku výroby panelu. Jestliže je ochranný

poměr pórů menší než 0,1, není beton

ve finských povětrnostních podmínkách

odolný mrazu a rozmrazování. Nejhor-

ší je situace s odolností betonu mrazu

na panelech s odhaleným kamenivem,

na panelech s keramickým obkladem

a na nenatřených betonech s otisky růz-

ných vzorů. Betonové fasády vyrobené

před rokem 1980 mají obecně horší ma-

teriálové vlastnosti vztahující se k odol-

nosti mrazu a rozmrazování než fasády

postavené později.

Průběh vlhkosti a stav prostředí ma-

jí významné dopady na vznik a rozvoj

poškození betonu mrazem. Např. vznik

napětí v betonu fasády závisí na vhod-

ném voděodolném nátěru a převláda-

jících směrech větru během dešťů [7].

Většina případů nedostatečné odolnos-

ti mrazu nevede k pokročilým nebo

rozsáhlým poškozením mrazem. Po-

dle databáze bylo při vizuálních pro-

hlídkách na 42,7 % finských betono-

vých fasád nalezeno poškození mra-

zem. Ve 35,4 % se jednalo o lokální po-

škození a v 7,3 % byla poškozena vý-

znamná plocha fasády.

Koroze výztuže

Tloušťka krycí vrstvy výztuže se vý-

znamně mění. Je ovlivněna výrobou be-

tonových panelů, zejména kvalitou lid-

ské práce. Tloušťka krycí vrstvy se po-

hybuje od 0 až přes 50 mm. Při zvažo-

vání vhodného postupu opravy beto-

nové fasády je krycí vrstva s tloušťkou

menší než 10 mm ve většině případů

kritická. Zhruba 5 až 10 % všech fasád

má malou tloušťku krycí vrstvy. Ve větši-

ně případů mají nejmenší tloušťku kry-

cí vrstvy betonové fasády s keramickým

obkladem, kde je výztuž často umístěna

přímo za obkladovou deskou.

Karbonatace betonu není na fasádě

vidět. Určení hloubky karbonatace be-

tonu vyžaduje vždy odběr vzorku a la-

boratorní zkoušky. Nejběžnější hloubka

karbonatace betonových fasád posta-

vených před rokem 1970 je dnes oko-

lo 10 až 20 mm, pokud byl použit be-

ton běžné kvality.

Betonové fasády s keramickým ne-

Obr. 1 Hervanta, předměstí finského Tampere

postavené převážně v 70. letech a počátkem

80. let 20. století ❚ Fig. 1 Hervanta

suburban area in Tampere, Finland, built

mostly in the 1970’s and early 80’s.

Obr. 2 Typická výztuž vnější vrstvy fasádního

panelu ❚ Fig. 2 Typical reinforcement

of outer layer of a concrete facade panel

Obr. 3 Místní poškození fasádního

panelu korozí okrajového výztužného prutu

způsobenou karbonatací betonu a malou

tloušťkou krycí vrstvy výztuže ❚ Fig. 3 Local corrosion damage in edge bar

caused by carbonati

1

2

3



bo cihelným obkladem mohou karbo-

natovat jen skrze spáry mezi jednotlivý-

mi prvky obkladu. Ochranné nátěry po-

užívané na betonové fasády jsou odol-

né vůči difúzi oxidu uhlíku.

Karbonatace betonu působí na vý-

ztuž mnoha betonových fasád postave-

ných v šedesátých a sedmdesátých le-

tech minulého století. Takže koroze vý-

ztuže v nich dnes probíhá už dvacet až

třicet let.

Podle údajů z databáze 59,2 % fin-

ských betonových fasád vykazuje vidi-

telné poškození korozí výztuže při posu-

zování stavu konstrukce. 53,5 % z nich

je lokálního charakteru a jen 5,7 % má

širší rozsah. Ke korozi výztuže dochá-

zí při postupu karbonatace betonu při

malé tloušťce krycí vrstvy výztuže. Mno-

hem více případů poškození betonu ko-

rozí výztuže je viditelných v přímořských

oblastech než ve vnitrozemí, což je dáno

vyšším ročním úhrnem dešťových srá-

žek v těchto oblastech [8].

Dopady převládajícího počasí

a klimatických změn

Nehledě na podobné materiálové vlast-

nosti betonu na různých fasádách bylo

možno v některých případech rozlišit, že

oba druhy poškození, poškození mra-

zem i korozí výztuže, se objevují pouze

na fasádách otočených k jihovýchodu

až západu. Studium převládajících smě-

rů větrů během dešťových srážek uká-

zalo, že během nich výrazně převyšu-

jí větry z jižních směrů.

Podrobné analýzy posuzovaných be-

tonových konstrukcí ukázaly, že nej-

menší počet zmrazovacích a rozmra-

zovacích cyklů, po kterých lze deteko-

vat počáteční stadium mrazového po-

škození betonu, je obecně 210, v po-

břežních oblastech vzniká poškození

mrazem už po 207 cyklech (t ≤ -5 °C)

a ve vnitrozemí po 270 až 277 cyklech.

Je tedy vidět, že počet zmrazovacích

a rozmrazovacích cyklů pro ten samý

rozsah poškození je v pobřežní oblasti

významně nižší než ve vnitrozemí. Pro-

tože výskyt poškození mrazem je mno-

hem častější v pobřežních oblastech

než ve vnitrozemí, je množství dešťo-

vých srážek dopadajících na fasádu

pro poškození významnější než počet

zmrazovacích a rozmrazovacích cyklů.

Podle studií FMI zabývajících se změ-

nami klimatu se životnost existujících

betonových fasád bude zřejmě snižo-

vat, protože množství dešťových srážek

a vlhkosti obsažené ve vzduchu bude

v budoucnosti narůstat. Postup koro-

ze výztuže a poškození betonu mrazem

úzce závisí na množství vlhkosti obsa-

žené v betonu.

MOŽNOSTI NÁPRAVY

SOUČASNÉHO STAVU

Ve Finsku jsou metody renovace beto-

nových fasád rozděleny do tří základ-

ních kategorií (principy oprav):

• ochranné metody oprav,

• obklady,

• demolice vnější vrstvy fasády a náhra-

da novou.

Ochranné opravné metody jsou vhod-

né hlavně pro konstrukce, u kterých se

poškození začalo rozvíjet teprve před

nedávnem a není ještě příliš velké-

ho rozsahu. Nejužívanějším ochranným

postupem je při opravách finských be-

tonových fasád nátěr.

Ochranné nátěry lze používat, pokud

je konstrukce ještě v dobrém stavu, ale

vyhodnocení podmínek a stavu kon-

strukce ukazuje na možnost budoucí-

ho poškození, např. nedostatečná odol-

nost mrazu. Beton, který neobsahu-

je vzduch, nebo je vyroben z kameniva

s rizikem vzniku ASR, nebo postupující

karbonatace povrchových vrstev beto-

nu by mohla brzy zasáhnout oblast vý-

ztuže – to jsou příklady stavů, kdy může

<5 mm 5-10 mm 10-15 mm >15 mm

Sha

re [%

]

Exp

osse

d a

ggre

gate

conc

rete

(n =

853

)

Bru

shed

pai

nted

conc

rete

(n =

124

9)

Clin

cer-

clad

fin

ishi

ng (n

= 2

09)

Pla

in

conc

rete

(n =

160

)

Pai

nted

pla

in

conc

rete

(n =

368

)

Bric

k p

anel

-cla

dfin

ishi

ng (n

= 4

48)

Whi

te

conc

rete

(n =

58)

100 %

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

Exp

osse

d a

ggre

gate

conc

rete

(n =

573

)

Bru

shed

pai

nted

conc

rete

(n =

883

)

Clin

cer-

clad

finis

hing

(n =

188

)

Pla

inco

ncre

te (n

= 1

09)

Pai

nted

pla

inco

ncre

te (n

= 2

38)

Bric

k p

anel

-cla

dfin

ishi

ng (n

= 2

43)

Bru

shed

unc

oate

dco

ncre

te (n

= 2

4)

Floa

ted

unc

oate

dco

ncre

te (n

= 1

2)

Whi

teco

ncre

te (n

= 5

8)

<0,1 0,1-0,149 0,15-0,199 ≥0,20

Sha

re [%

]

100 %

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

0 %

Shar

e [%

]

Cover depth of reinforcement [mm]

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 ≥50

Clincer-clad finihing, mesh, n = 8 58230

25

20

15

10

5

0

5

4 8

6

5 5



být ochranný nátěr vhodným řešením

pro odložení počátku rozvoje poškoze-

ní betonu. Je však třeba zdůraznit, že

ochranný nátěr nemůže být funkční tak,

jak se očekávalo, pokud se už poško-

zení betonu začalo rozvíjet. Životnost

ochranného nátěru betonové fasády je

obvykle 20 až 25 let.

V mnoha případech jsou na fasádách

diagnostikována lokální poškození, kte-

rá lze místně vyspravit. Takové místní

opravy jsou tradičními zásahy napravu-

jícími lokální poškození všech druhů be-

tonových konstrukcí. Může to být jed-

noduchý postup ve spojení s různými

nátěrovými systémy nebo naopak mů-

že zahrnovat náročnou opravu. V dru-

hém případě by měla být vyšetřena

i místa, kde ještě není poškození patr-

né, a případně provedeny vhodné pre-

ventivní zásahy.

Základní myšlenkou místní opravy

v případě poškození betonu mrazem je

odstranění poškozeného betonu a na-

hrazení v celém odstraněném obje-

mu novým materiálem. Lze použít mo-

nolitický nebo stříkaný beton, případ-

ně speciální vysprávkové malty. Povrch

opravované plochy by měl být upraven

vhodným postupem v souladu s okolní

stávající plochou fasády. V případě na-

tíraných betonových fasád by měla být

nově natřena celá plocha fasády.

Místní oprava je vhodný postup, pou-

ze pokud je rozsah poškození velmi ma-

lý, např. malé ojedinělé začínající projevy

rozpojování materiálu, a opravné práce

jsou snadné a jednoduché. Místní opra-

vy jsou vhodné, pokud v zásadě chce-

me i po opravě zachovat stávající vzhled

budovy. Životnost běžných oprav lokál-

ního rozsahu je okolo 20 až 30 let.

Je-li poškození stávajících betonových

konstrukcí opravdu vážné a rozsáhlé,

ochranné opravné metody nejsou dlou-

hodobě účinné. V tom případě bývají

fasádní panely překryty tepelnou izola-

cí, která je dále zakryta různými tenko-

vrstvými fasádními panely atd. V přípa-

dě, kdy jsou fasádní panely poškozeny

tak, že by připojení nových vnějších vrs-

tev nebylo bezpečné, jsou vnější vrstvy

původních fasádních panelů odstraně-

ny a nahrazeny novou konstrukcí, např.

vrstvou tepelné izolace překrytou omít-

kovým systémem.

ZÁVĚRY

Materiálové vlastnosti betonu stávajících

konstrukcí ve vztahu k odolnosti mrazu

a tloušťka krycí vrstvy výztuže v betonu

jen zřídka splní požadavky finských ná-

rodních stavebních norem. Avšak bez

ohledu na relativně špatné trvanlivostní

vlastnosti betonu jsou viditelná pokroči-

lá a rozsáhlá poškození betonu mrazem

a poškození od koroze výztuže překva-

pivě vzácná.

Obsah vlhkosti v betonu a expozice

vůči světovým stranám mají významný

dopad na skutečné poškození betonu.

Poškození se objevuje převážně na fa-

sádách, které jsou častěji a více smáče-

ny deštěm. Ve Finsku jsou to horní čás-

ti jižních a západních fasád. Změny kli-

matu budou mít zhoršující vliv na život-

nost stávajících betonových fasád, pro-

tože množství dešťových srážek bude

v budoucnosti vzrůstat. V mnoha přípa-

dech, zvláště ve vnitrozemí, místní opra-

vy s ochrannými nátěry prodlouží život-

nost fasád o 20 až 30 let, budou-li ta-

to opatření provedena dostatečně včas.

Ve Finsku jsou opravné metody použí-

vané na fasády rozděleny do tří katego-

rií: ochranné metody, obklady a odstra-

nění vnější betonové vrstvy a její nahra-

zení novou konstrukcí. Ochranné meto-

dy jsou vhodné pouze tam, kde se po-

škození teprve začalo rozvíjet a ještě

není příliš rozšířeno. Možné ochranné

metody pro betonové fasády lze rozdě-

lit na: nátěry přes staré nátěry, ochran-

né nátěry po odstranění zbytků starých

nátěrů a místní opravy s ochranným zá-

věrečným nátěrem.

Jsou-li stávající konstrukce vážně

a rozsáhle poškozeny, metody ochran-

ných nátěrů nejsou dostatečně dlouho-

době účinné. V tom případě je třeba při-

stoupit k zásadnějším metodám oprav,

které většinou pozmění vzhled fasády.

Většina z nich zahrnuje obklady nebo

zcela nové vrstvy nahrazující poškoze-

né vrstvy betonu. Obklady zastaví ne-

bo zpomalí postup rozvoje poškození.

Dr. Tech. Jukka Lahdensivu

Tampere University of Technology

Tekniikankatu 12

FI – 33101 Tampere


Literatura:

[1] Vainio T., Lehtinen E., Nuuttila H., 2005: Building and renovation

of facades, VTT, Tampere, 26 p. + app. 13 p. (in Finnish)

[2] Statistics Finland, 2011, www.tilastokeskus.fi, Reference date

Dec. 27th 2011, (in Finnish)

[3] Köliö A., 2011: Degradation induced repair need of concre-

te facades, Tampere TU, SE, Master´s Thesis, 74 p. + app

36 p. (in Finnish)

[4] Condition Investigation Manual for Concrete Facade Panels, 2002,

Helsinki, Concrete Association of Finland BY 42, 178 p. (In Finnish)

[5] Jylhä K., Ruosteenoja K., Räisänen J., Venäläinen A.,

Tuomenvirta H., Ruokolainen L., Saku S., Seitola T., 2009:

The changing climate in Finland: estimates for adaptation studies.

ACCLIM project report 2009. Finnish Meteorological Institute.

Reports 2009:4, 102 p. (in Finnish)

[6] Jylhä K., Ruosteenoja K., Tietäväinen H., 2011: Weather data for

building physical test years in present climate and projections for

future changes. FMI Reports. 27 p. (in Finnish)

[7] Lahdensivu J., Tietäväinen H., Pirinen P., 2011: Durability proper-

ties and deterioration of concrete facades made of insufficient frost

resistant concrete, Nordic Concrete Research Publication no. 44,

pp. 175–188

[8] Lahdensivu J., Tietäväinen H., Pirinen P., 2011: Corrosion of

reinforcement in existing concrete facades, 12th Inter. conf. on

durability of building materials and components, Porto, Portugal,

pp. 1155–1162

Obr. 4 Podíl průměrné hloubky karbonatace betonu při různých tapech povrchů fasádních panelů (n = 3 345 vzorků) ❚ Fig. 4 Share of average carbonation depth in different surface types (n = 3345 samples)

Obr. 5 Karbonatace zasáhla velkou část výztuže, přesto je poškození korozí výztuže viditelné pouze zřídka ❚ Fig. 5 Carbonation has achieved reinforcement widely. Despite of that wide spread visual corrosion damage is rather rare

Obr. 6 Příklad rozdělení četnosti různých tlouštěk kryci vrstvy výztuže na panelech s cihelným obkladem (n = 8 582 měření) ❚ Fig. 6 Example of distribution of cover depths in clinker clad panels (n = 8 582 measurements)

Obr. 7 Pokročilé poškození rohu fasádního panelu mrazem ❚ Fig. 7 Far advanced frost attack curls the edge of a facade panel

Obr. 8 Rozdělení poměrů množství pórů v povrchových vrstvách fasádních panelů s různou povrchovou úpravou (n = 2 310 vzorků) ❚ Fig. 8 The distribution of protective pore ratio in different surface finishing of concrete panels (n = 2 310 samples)

7

SANACE A REKONSTRUKCE NOSNÝCH STĚN MALOROZPONO-

VÝCH PANELOVÝCH SOUSTAV S OHLEDEM NA VYZTUŽENÍ

PANELŮ ❚ REHABILITATION AND RECONSTRUCTION OF

LOADBEARING WALLS OF SHORTSPAN PREFABRICATED SETS

WITH REGARD TO PREFABS REINFORCEMENT



Jaromír Vrba

Článek hodnotí provedené vyztužení stěnových

panelů soustav G 57, T 06B, P 1.11 a srovnává

je s požadavky současně platné normy ČSN

EN 1992–1–1 a české normy ČSN 73 1201

Navrhování betonových konstrukcí pozem-

ních staveb. Upozorňuje i na některé rozdíl-

né požadavky vyztužení podle těchto dvou

norem, podle nichž mají být rekonstrukce

stěn navrhovány. ❚ This article assesses

realized reinforcement of wall prefabricated

elements sets G 57, T 06B, P 1.11 and these

are compared to requirements of a current

ČSN EN 1992–1–1 code and the Czech code

ČSN 73 1201 Design of concrete construction

of Civic Buildings. Focus is also set to different

requirements for reinforcements according to

these two codes.

Malorozponovými soustavami jsou

zpravidla nazývány příčně nosné sys-

témy s osovým rozponem nosných

stěn 2,4; 3; 3,6; 4,2 a 4,8 m, které

byly nazývány také „pětitunové tech-

nologie“. Hmotnost montovaných díl-

ců byla závislá na únosnostech typo-

vých jeřábů vyráběných ve slovenském

Breznu.

SOUSTAVY G 57 , T 06B, P 1 .11

Typickými malorozponovými sousta-

vami celostátního uplatnění byly G 57

v raném stadiu rozvoje panelové vý-

stavby (po roce 1957), T 06B – vůbec

nejrozšířenější soustava z druhé polovi-

ny šedesátých a sedmdesátých let mi-

nulého století (po roce 1966) a P 1.11

– poslední soustava celostátně platná,

z počátku osmdesátých let minulého

století (vyvinul Studijní a typizační ústav

v roce 1974). Všechny tyto typy byly

příčně nosné. Zde je popisována olo-

moucká varianta těchto verzí se samo-

nosným obvodovým pláštěm průčel-

ních fasád a lehčenými (nebo vrstvený-

mi) nosnými štítovými panely.

Řadové sekce soustav měly jednot-

nou hloubku stěn 10,8 m. Z obr. 1

až 3 je zřejmý postupný vyvoj názo-

rů na dělení panelů ve stěnách. Příčné

stěny byly průběžné, podélné ztužují-

cí stěny byly zkrácené a vloženy mezi

stěny příčné. Obrázky dokumentují po-

stupnou snahu o zmenšení počtu svis-

lých spár, jako slabšího prvku stěnové-

ho systému, na hloubku stěny 10,8 m.

CHARAKTERISTICKÉ SVISLÉ

STYKY STĚNOVÝCH DÍLCŮ

Styky mezi stěnovými panely sousta-

vy G 57 neměly v profilování čel ješ-

tě drážkování ve tvaru hmoždinkové-

ho systému. V čelech byly pouze kó-

nické hladké drážky s okrajovými pří-

rubami. Jejich únosnost ve smyku byla

velmi malá, činila méně než 20 kN i se

započitatelnou výztuží na výšku jedno-

ho podlaží (ve smyslu dimenzování dle

ČSN 73 1201 nebo ČSN 73 1211).

Styky T 06B v rovině příčně nosné stě-

ny umožňovaly hmoždinkový přenos

smykových sil (dle autora tohoto pří-

spěvku z konkrétního výpočtu činila

únosnost styku s hmoždinkami 122 kN

v tehdejších výpočtových hodnotách),

kolmo na tuto rovinu ale mohly vznik-

nout v napojení na hladkou stěnu trh-

linky – tento styk byl považován za sta-

ticky smykově neúčinný.

U soustavy P 1.11 již bylo působení

1

5 7



hmoždinek plnohodnotné v obou hlav-

ních půdorysných směrech (při správ-

ném zalití spár). Horáček ([4], str. 101)

uvádí výpočtovou únosnost rovinného

styku P 1.11 hodnotou 140,7 kN .

VYZTUŽENÍ STĚN

Vyztužování panelů procházelo určitým

vývojem a souviselo s vývojem názorů

na statický model stěnových systémů,

ale také s technologickými možnostmi

jednotlivých montážních podniků a pa-

neláren. Z hlediska výpočetního mode-

lu bylo důležité sledovat možnosti vyu-

žití smykových únosností svislých spár

mezi panely.

V raných obdobích vývoje panelo-

vých konstrukcí se uvažovalo (G 57,

po roce 1957), že spáry jsou funkč-

ní zejména při působení účinků větru,

připouštěla se hodnota smykových na-

pětí do 0,2 MPa. Při působení svislých

zatížení se naopak předpokládalo, že

panely působí samostatně bez smy-

kového spolupůsobení sousedních díl-

ců. Tyto nelogičnosti vedly k tomu, že

panely byly vyztuženy v blízkosti svis-

lých spár rozdílně, což bylo v rozpo-

Obr. 1 Stěny G 57 jsou děleny na čtyři

panely šíře 2 700 mm, plné nebo s dveřními

otvory ❚ Fig. 1 Walls G 57 are divided in

four prefabricated panels of 2700 mm width,

full or with door openings

Obr. 2 Stěny T 06B jsou ze tří panelů šíře

3,6 m (ale byly užívány i panely šíře 2,4 m)

❚ Fig. 2 Walls T 06B are formed of three

prefab elements of 3,6 m width (prefab

elements of 2,4 m width were used as well)

Obr. 3 Stěna P 1.11 byla dělena v polovině

rozpětí 5,4 m podélnou stěnou, panely

s jedním nebo dvěma otvory byly délky až

5,4 m, panely plné byly na délku 5,4 m děleny

z hmotnostních důvodů na dva kusy ❚

Fig 3 Wall P 1.11 was divided in the middle

of the overall span 5,4 m by a longitudinal wall,

prefab elements with one or two openings

were of length up to 5,4 m, the full elements

of 5,4 m length were because of their weight

divided into two parts

Obr. 4 Styk stěn v rovině a styk podélných

a příčných stěn (P 1.11) ❚ Fig. 4 Joint

of walls in plane and joint of longitudinal and

transversal walls (P 1.11)

Obr. 5 Styk zkrácené podélné stěny soustav

s průběžnými příčnými stěnami (T 06B) ❚

Fig. 5 Joint-point of shortened longitudinal

sets with running transversal walls (T 06B)

4

3

2

5



ru se skutečným chováním. Byla v tom

ale rezerva pro limitní situace, po-

kud by došlo k okolnostem, že spá-

ry by zůstaly smykově zcela nefunkční,

např. po vzniku trhlin nebo nedůsled-

ným zalitím spár. Je nutno také připo-

menout, že v počátečním období na-

vrhování panelových domů bylo prová-

dění složitějších výpočtů obtížné, ne-

byla téměř k dispozici výkonná výpo-

četní technika.

V pozdějším vývoji již byla únos-

nost spár ve smyku počítána se za-

počtením všech komponent únosnosti

(po roce 1971), bylo to prováděno me-

todikami ČSN 73 1201 a od roku 1987

ČSN 73 1211. Využití výpočetní tech-

niky umožnilo výpočty stěn s průběž-

nými otvory, smykové spojení pane-

lů nebo spojení nadedveřními překlady

(nadpražími) bylo modelováno spoji-

tým prostředím nebo diskrétními spoji.

Teprve rozvoj numerických metod vý-

počtů na bázi metody konečných prv-

ků pro plošné konstrukce v míře pří-

stupné širší odborné veřejnosti (při-

bližně po roce 1985) umožnil i výpo-

čty stěn s rozdílnými polohami otvorů

v různých podlažích. Stěny se zpravi-

dla počítaly pružnou analýzou, oslabe-

né části stěn, svislé spáry nebo vodo-

rovné spáry v rovinách stropních de-

sek se v globálním výpočtu speciálně

nezadávaly, zpravidla se snížené mate-

riálové charakteristiky uvážily až v pro-

cesu dimenzování prvků.

Z hlediska technologických problé-

mů bylo zase podstatné např. sklád-

kování panelů. Protože stěnové panely

byly tvarově stejné po celých výškách

domů, jejich napjatost byla po zabu-

dování rozdílná. Proto vznikaly řady

pro čtyřpodlažní, osmipodlažní nebo

dvanáctipodlažní zástavbu. Panely by-

lo nutno skladovat, ale panelárny čas-

to neměly k dispozici dostatečně veli-

ké skládkové plochy. Bylo tak obtížné

zabránit okolnostem, kdy mohlo do-

jít k záměně tvarově stejného, ale ji-

nak vyztuženého panelu. Proto někte-

ré podniky unifikovaly vyztužení ale-

spoň pro škálu výstavby čtyř a osmi

podlaží, nejčastější výškovou úroveň

sídlištních celků. V průběhu výstavby

Obr. 6 Vyztužení podélného stěnového

panelu, soustava T 06B-OL, vzdálenosti

výztuže nejsou v souladu se současnými

požadavky na vzdálenosti výztuží, je tedy nutné

k tomu přistupovat jako k prostému betonu ❚ Fig. 6 Reinforcement of a longitudinal wall

prefab element, set T 06B-OL, the distance

of reinforcement are not in compliance with

current requirements for the distance of

reinforcement beams, therefore it is necessary

to approach the elements as plain concrete

Obr. 7 Vyztužení panelu, soustava G 57,

vzdálenosti výztuží jsou opět větší než

požadovaných 400 mm, a) panel s otvorem,

b) plný panel ❚ Fig. 7 Reinforcement of

full element and an element with opening, set

G 57, distance of reinforcements are again

bigger than required 400 mm, a) element with

opening, b) full element

Obr. 8 Vyztužení stěnového panelu

s otvorem, soustava P 1.11

❚ Fig. 8 Reinforcement of a wall element

with opening, set P 1.11

Obr. 9 Vyztužení panelu s malým a velkým

otvorem, soustava P 1.11 ❚ Fig. 9 Reinforcement of element with a small

and big opening, set P 1.116

7a 7b

5 9



se prováděly v určitých obdobích tzv.

racionalizace systémů, cílené zejména

ke snižování množství výztuže.

Rozdílnost stupně vyztužení jednot-

livých panelů nebo jejich částí nabízí

úvahu o tom, jaký problém může do-

datečné rozšíření otvoru vyvolat. U pa-

nelu z prostého betonu, který nemá

v okolí téměř žádnou výztuž, nemusí

jít o složitý problém, u panelu se silně

vyztuženými pilířky a nadpražím může

neuvážený zásah vyvolat úplné vyřa-

zení výztuže z funkce.

Při zřizování nových otvorů je třeba

respektovat požadavky na vyztužová-

ní dle Eurokódu 2 [13], čl. 9.6, kde se

požaduje, aby výztuž ve svislém i vo-

dorovném směru byla umístěna v oso-

vých vzdálenostech max. 400 mm,

případně trojnásobku tloušťky stěny

ve svislém směru. V čl. 9.7. se u vy-

sokých nosníků (stěnových nosníků),

to jsou zpravidla překlady (nadpraží)

nad dveřními otvory, vyžaduje ortogo-

nální výztuž v osových vzdálenostech

do 300 mm nebo dvojnásobku tloušť-

ky vysokého nosníku. Připojení stěn

ke stropním konstrukcím se uvádí v čl.

10.9.2. Ve stěnových prvcích umístě-

ných ve stropní konstrukci se má při-

hlédnout k možným výstřednostem

a koncentraci svislých zatížení a tomu

má být přizpůsobena výztuž.

ČSN 73 1201 Navrhování betono-

vých konstrukcí pozemních staveb [15]

(česká norma, účinná od září 2010)

uvádí v oddílu 9 Navrhování betono-

vých konstrukcí panelových budov, čl.

9.3.3, že horní a dolní koncové části

stěnových dílců se doporučuje vyztu-

žit příčnou výztuží, minimálně o prů-

měru 6 mm ve vzdálenostech 25 prů-

měrů profilů podélných prutů, případně

nejvýše tloušťce dílce.

Podélné lemovací pruty mají být

umístěny po obvodu panelů v míře

plochy min. 100 mm2 (čl. 9.4. této nor-

my). Svislé pruty mají mít profil min.

tloušťky 10 mm. Lemovací výztuž je

požadována také kolem otvorů, tato

záležitost v [13] zmiňována není. Čás-

ti mezi dveřním otvorem a okrajem díl-

ce užší než 500 mm mají být vyztu-

ženy min. čtyřmi pruty profilu 8 mm.

8

9



Kotevní délka prutů se měří od rohů

otvorů.

Analýzou výpočtu stěny s dodateč-

ně zřízeným otvorem často zjistíme,

že vodorovná tahová napětí zasahují

podstatně dál a kotevní délka měřená

od rohu otvoru by nemusela být dosta-

tečná. Zde je třeba upozornit, že v ob-

lasti stropu je také lemovací výztuž stě-

nových dílců, zálivková výztuž ve spá-

rách mezi stropními panely (i u olo-

moucké verze G 57 [8]) a tyto výztuže

jsou schopny malé tahy převzít.

Jednoduché příklady výpočtu výse-

ků stěn jsou v [7], lépe je ovšem ana-

lyzovat vždy celou stěnu. Možnost za-

počtení ztužující zálivkové výztuže me-

zi spárami panelů dává čl. 9.10.2.1 [13].

I z praktických důvodů nebývá obvyk-

le možné protahovat kotevní výztuž až

do sousedních bytů po zřízení nové-

ho otvoru.

Dále je třeba podotknout, že i otázka

lemování otvorů může být podrobena

diskusi. Jeví se logickým, že u okrajů

stěn, kde mohou vznikat i tahy při pů-

sobení větru (byť výchozí úvaha vždy

je, že svislé tlakové napětí má být v ab-

solutní hodnotě větší, než tahové na-

pětí od účinků větru), je takový poža-

davek oprávněný. Ve vnitřní třetině dél-

ky stěny ale zřejmě tahy nevzniknou,

zde by lemovací svislá výztuž být ne-

musela.

V uplynulých dvaceti letech bylo rea-

lizováno mnoho dodatečných otvo-

rů do stěn panelových domů. Zpravid-

la se jednalo o nové dveřní otvory ne-

bo jejich rozšíření. Ale vznikaly i bizar-

ní požadavky a uživatelé bytů často žili

v povědomí, že stěna mezi místnostmi

je příčka, nikoliv nosný element.

Ukázkou takového zásahu je obr. 10,

který dává představu, jak to asi dopad-

ne, když majitel vůbec neví, že bourá

v nosné stěně tloušťky 150 mm a k ta-

kovému zásahu je zapotřebí projekto-

vá dokumentace a stavební povole-

ní. Tento zásah, zřízení otvoru průmě-

ru 2 m se současným oslabením dal-

ším dveřním otvorem, výrazně snížil

mechanickou odolnost a stabilitu stěny

v přízemí panelového domu. Realizace

byla provedena nekvalifikovanými oso-

bami, naštěstí se podařilo rychle situa-

ci vyřešit a provést posílení konstrukcí.

ZÁVĚR

Autor tohoto článku, ve spolupráci

s Ing. Václavem Honzíkem, Prof.

RNDr. Ing. Petrem Štěpánkem, CSc.,

a Prof. Ing. Jiřím Witzanym, DrSc., rea-

lizoval v průběhu roku 2012 a počát-

kem roku 2013 seriál školení o do-

datečném zřizování otvorů v panelo-

vých domech pro autorizované inžený-

ry a techniky ČKAIT, ale i ostatní odbor-

nou veřejnost.

Úpravy konstrukcí je třeba realizovat

postupy uvedenými v ČSN ISO 13822

Zásady navrhování konstrukcí – Hod-

nocení existujících konstrukcí (2005).

Tato norma v čl. 8.2 konstatuje, že

konstrukce navržené a provedené po-

dle dříve platných norem, na zákla-

dě dobrých stavebních zkušeností, se

mohou považovat za provozuschopné

pro budoucí použití, pokud nenasta-

nou (mimo jiné) změny v konstrukci ne-

bo způsobu jejího využívání.

Neuvážené zásahy do nosných stěn

jsou ovšem většinou zásadními kon-

strukčními změnami, a proto je tře-

ba postupovat metodikou Eurokódu 2

[13]. Jak bylo ukázáno, vyztužení stěn

není v souladu s požadavky tohoto eu-

rokódu, je zapotřebí na ně nazírat jako

na konstrukce z prostého betonu.

Je přáním autora příspěvku, aby při

vypracování nové normy pro hodnoce-

ní konstrukcí, uvažované na úrovni ev-

ropských norem, byla této problemati-

ce věnována samostatná pasáž. V ČR

bydlí v panelových domech až 3 mili-

ony lidí, v minulosti bylo věnováno vý-

zkumu i teoretickému rozvíjení pane-

lových systémů mnoho péče a zkuše-

nosti s užitím nosných konstrukcí jsou

velmi pozitivní. Jsem názoru, že do ná-

rodního aplikačního dokumentu lze řa-

du příznivých zkušeností promítnout.

Ing. Jaromír Vrba, CSc.

Statická kancelář

Kašparova 10, 779 00 Olomouc


Literatura:

[1] Růžička M.: Krabicové konstrukce,

SNTL Praha, 1963

[2] Rojík V. a kol.: Panelové objekty, SNTL

Praha, 1974

[3] Horáček E.: Panelové budovy, SNTL

Praha, 1977

[4] Horáček E., Lišak V., Pume D. a kol.:

Únosnost a tuhost styků panelových

konstrukcí, SNTL Praha, 1983

[5] Witzany J.: Vady, poruchy a rekon-

strukce panelových domů, stavební

ročenka ČSSI + ČKAIT, 1998

[6] Šifalda M., Štěpánek P.: Přehled výpo-

čtových modelů a postupů navrhování

panelových objektů, jejich vady a poru-

chy, ČBS ČSSI – sborník ze semináře,

Praha, 2001

[7] Vrba J., Honzík V.: Co hrozí panelovým

domům při neodborném zásahu

www.profesis.cz (odkaz různé)

[8] Vrba J., Kořenek M.: Spínání stropních

konstrukcí panelových domů G 57-OL

kabely monostrand, ČBS ČSSI – sbor-

ník ze semináře, Praha, 2001


konstrukcí, 1986



[11] ČSN EN 1990 (Eurokód) Zásady navr-

hování konstrukcí, 2004

[12] ČSN EN 1991–1–1(Eurokód 1)

(73 0035), Zatížení konstrukcí, 3/2004

[13] ČSN EN 1992–1–1 (Eurokód 2)

(73 1201), Navrhování betonových

konstrukcí, 11/2006

[14] ČSN ISO 13822 Zásady navrhování

konstrukcí – Hodnocení existujících

konstrukcí (73 0038), 8/2005


konstrukcí pozemních staveb, 9/2010

Obr. 10 Nekvali-

fikované zřízení

velkého otvoru

v nosné stěně, velká

koncentrace napětí

do svislého pilíře ❚

Fig. 10 Realized

non-qualified

opening in a wall,

high tension

concentration into

the vertical column

10

ZHODNOCENÍ OPRAV PLEČNIKOVY LÁVKY NA PRAŽSKÉM HRADĚ ❚ ASSESMENT OF RECONSTRUCTION OF PLECNIK´S FOOTBRIDGE AT PRAGUE CASTLE

6 1



Vítězslav Vacek, Milan Hrabánek,

Jiří Kolísko

Příspěvek se zabývá zhodnocením oprav malé-

ho, ale z historického hlediska významné-

ho objektu – Plečnikovy lávky na Pražském

hradě. Lávka byla již deset let po nevhodně

provedené celkové opravě v devadesátých

letech silně narušena a v roce 2006 musela

být opravena znovu. Příčinou poškození byla

především degradace a selhání nové hydroizo-

lace lávky a zamrzání vody v odvodňovacím

systému mostovky. Příspěvek stručně připo-

míná předchozí opravy a popisuje stávající

stav lávky sedm let po poslední rekonstruk-

ci. ❚ This article assesses reconstruction

of a small, but historically significant object

– Plecnik´s footbridge at Prague Castle. The

footbridge was in bad condition and had

to be repeatedly repaired in 2006, when it

was already a decade after inappropriate

reconstruction in the 1990s. The cause of the

damage was in particular degradation and

failure of new waterproofing and water freezing

in the drainage system of the bridge deck.

The aim of the paper is to briefly mention the

previous repairs and describe the current state

of the footbridge seven years after the last

reconstruction.

STRUČNÁ GENEZE

V souvislosti s úpravami Pražské-

ho hradu za první republiky bylo no-

vě řešeno také IV. nádvoří se zahra-

dou Na baště. První úvahy o podobě

a funkci uvedených parterů se objevily

v počátcích Plečnikovy koncepční prá-

ce na Pražském hradě. Historie pro-

jekčního řešení i výstavby lávky na po-

čátku 30. let minulého století je podrob-

něji popsána v článku „Oprava Plečni-

kovy lávky na Pražském hradě“ [1], kte-

rý je zaměřen na její rozsáhlou opravu

provedenou v roce 2006.

Plečnikova lávka je tedy nyní sta-

rá cca osmdesát let, ale svým histo-

rizujícím tvaroslovím působí podstat-

ně starším dojmem a velmi dobře pro-

pojuje výrazně stavebně starší části

Hradu ve svém okolí. Technické řeše-

ní systému odvodnění a mnohé detaily

byly navrženy a provedeny tak, že láv-

ka za provozu vyžadovala poměrně in-

tenzivní údržbu, což bylo do značné

míry zanedbáváno a objekt tudíž po-

stupně chátral. Absence nebo nedo-

statečná funkční dimenze, např. běž-

ných okapniček, je pro Plečnikem na-

vržené úpravy na Hradě bohužel typic-

ká, stejně jako nedůsledné řešení od-

vodňovacích systémů, např. z hlediska

jejich funkce v zimním období.

Typický vzhled Plečnikovy lávky do-

kumentují fotografie na obr. 1 a 2. Jed-

ná se o snímky z podzimu 2005. Je

na nich patrná devastace prosakují-

cí vodou, která po neúspěšné opravě

z devadesátých let dál masivně pro-

nikala do nosné konstrukce nefunkč-

ní hydroizolací mostovky a při zimních

oblevách i z potrubí zamrzlého odvod-

ňovacího systému.

Na obr. 3 ze zimy 2005 je na narůs-

tajícím rampouchu dobře vidět, jak ne-

kompromisně si voda razí shora cestu

pod odtrženou boční omítkou a vytvá-

ří četné mapy výluhových solí na jejím

povrchu. Jedná se o stav cca devět let

po neúspěšné celkové opravě.

Z uvedených snímků je patrné, jak

důležité je mostní konstrukci důsled-

ně chránit před nežádoucím proniká-

ním srážkové vody a návaznými deva-

stujícími účinky s její přítomností spo-

jenými. I zde se voda ukazuje pro sta-

vební objekt jako významně nepřátel-

ský živel s dramatickým vlivem na jeho

životnost.

Obr. 1 Celkový pohled na mostovku ❚ Fig. 1 General view of the

bridge desk, autumn 2005

Obr. 2 Boční pohled na oblouky směrem k Jelenímu příkopu, zřetelné

stopy průsaků vody a porušené omítky, dobře patrné kamenné chrliče

❚ Fig. 2 Side view of the arches towards the Deer moat („Jelení

příkop“), seepage of water and broken plaster, well visible stone

gargoyles

Obr. 3 Stav v zimě 2005 ❚ Fig. 3 Winter of 2005

1

3

2



PROHLÍDKY 2012 AŽ 2013

Provedené opravy lávky z roku 2006,

tzn. hydroizolace mostovky a systém

jejího odvodnění, neměly žádnou vadu,

kterou by investor reklamoval v záruč-

ní lhůtě ani po ní. Systém vyhřívání od-

padů k chrličům fungoval bez poruch

po celou dobu a neobjevily se ani žád-

né jiné vady, např. v replice valounové

dlažby, těsnicích zálivkách Bakor, trhli-

ny ani jiné poruchy.

V prosinci 2012 a na počátku roku

2013 bylo provedeno několik kontrol-

ních návštěv objektu, které ukázaly, že

i přes silný mráz a množství sněhu zů-

staly odvodňovače a potrubí až k chr-

ličům průchodné bez namrzání, takže

odvodňovací systém lávky byl při oble-

vě okamžitě plně funkční.

I při mrazivém počasí a mechanickém

ucpávání vtokových mřížek zašlapa-

ným sněhem, zejména na neudržované

hlavní části lávky, dokázal systém top-

ných kabelů udržet v napojeném od-

padním potrubí vyšší teplotu vzduchu,

takže některé ze štěrbin kovové mříže

byly vždy volné a námraza je nedoká-

zala uzavřít a zabránit volnému odtoku

vody z tajícího sněhu a ledu (obr. 4a, b).

Teplota vody z roztátého materiálu je

velmi blízká 0 °C, takže na chladném

podkladu snadno namrzá. V mrazi-

vých dnech visely rampouchy z kon-

ce kamenné části chrličů a v období

střídavých oblev namrzala kapající vo-

da až na omítce pod chrličem (obr. 6).

ZÁVĚR

Opravy z devadesátých let zjevně ne-

vedly k cíli, neboť nepřinesly důsled-

né ani trvanlivé odstranění příčin závad

a poruch objektu. Byly to jak nevhod-

ná volba materiálů, jejich skladby, ale

také zejména nedořešení detailů ne-

bo provozně spolehlivého odvodnění.

Tím byly vytvořeny podmínky pro další

postupnou degradaci, která lávku cca

po deseti letech přivedla opět do tech-

nicky zcela nevyhovujícího stavu.

První fáze následné opravy dokonče-

né v závěru roku 2006 nevykazuje do-

posud žádné vady ani poruchy, kte-

ré by vedly k poškození opraveného

objektu. Ve stavební sezóně 2007 by-

la provedena druhá fáze, tzn. náhra-

da otlučených sanačních omítek z de-

vadesátých let obětovanou vrstvou vá-

penné malty, určenou k absorpci hlav-

ní dávky škodlivých solí. Tato dosud

ponechaná vrstva přiměřeně okolnos-

tem chátrá. Trpí především zatéká-

ním z prostoru navazujícího schodiš-

tě (např. obr. 5b. 7, 11), ale i stékající

a odkapávající vodou (např. obr. 5a, 6,

10). Uvedené příčiny lze za současné-

ho stavu dobře identifikovat a měly by

být odstraněny před provedením defi-

nitivní sanační omítky.

Oprava hydroizolace schodiště bu-

de jistě znamenat proveditelný, ale vel-

ký a náročný stavební zásah. Úkapy

a stékající vodu bez radikálního zásahu

do historicky chráněného vzhledu láv-

ky odstranit nelze (od počátku chyb-

né detaily), takže nezbývá jiná možnost

než použít sofistikovaný odolný mate-

riál resp. sekundární ochranu definitiv-

ní omítky.

Kromě výše uvedeného je ovšem tře-

ba připomenout i nevhodné detaily ná-

vaznosti příčného řezu souběžné ram-

py, odkapových desek pod chrliči ne-

bo ukončení obvodu ležaté hydroizo-

lace Severního dvorku (obr. 9), bez je-

jichž předchozí nápravy nebude mít

definitivní omítka rovněž naději na při-

měřenou životnost.

Pokud jde o první etapu, byla funkč-

nost systému odvodnění, jeho ohře-

vu i hydroizolace v uplynulých letech

prověřena řadou ročních cyklů přede-

vším zimního počasí. Nové řešení, rea-

lizované v rámci opravy roku 2006, se

v dosavadním provozu osvědčilo a pl-

ní i veškeré nároky památkové péče.

Nezbývá než si přát, aby i další re-

konstrukční zásahy v dosud neřeše-

ných částech byly podobně úspěšné

jako v roce 2006 a architektem Plečni-

kem stylově zdařile navržená, leč sou-

časně i takřka geneticky postižená láv-

ka snad posléze s pomocí současných

Obr. 4 a) Odtávání zašlapaného sněhu

na mřížce jedné z vpustí hlavního traktu lávky,

b) jedna z vpustí uklízeného příčného traktu

❚ Fig. 4 a) Thaw of trample down snow on

the grid of one of the inlets of the main wing of

the footbridge, b) one of the inlets lateral tract

being cleaned

O br. 5 Stav při oblevě 25. února 2013,

a) viditelné mapy na obětované omítce pod

spárami kamenných prvků zábradlí a chrliči,

odstřik u paty zdi je v této fázi tlumen

vrstvou tajícího sněhu, b) zřetelné stopy

promáčení konce lávky pod navazujícím

schodištěm ❚ Fig. 5 Situation at thaw

on February 25th, 2013, a) visible maps on

plaster under joints of stone elements of the

balustrade and gargoyles, splash at the foot of

the wall is dampened by the layer of melting

snow, b) visible wet maps at the end of the

footbridge staircase

Obr. 6 Námraza na omítce stěny pod jedním

z chrličů ❚ Fig. 6 Icing on the wall plaster

under one of the gargoyles

Obr. 7 Stopy průsaků pod navazujícím

schodištěm ❚ Fig. 7 Traces of water

soaking under the staircase

Obr. 8 Příval 200 mm nového sněhu

23. února 2013 na lávce ❚ Fig. 8 Flurry

of 20 cm of new snow on the footbridge on

February 23rd, 2013

4a

5a 5b

4b

6 3



technologií dojde do stavu, kdy nebu-

de nadměrně chátrat za běžného pro-

vozu a dnes obvyklé míry údržby. Pří-

klad neúspěchu opravy z devadesá-

tých let by měl být v tomto srovnání

pozitivně zhodnocen alespoň v tom,

abychom podobné, po všech strán-

kách drahé, technické chyby napříště

neopakovali.

Oprava v roce 2006 nevyřešila a ani

neměla ambice vyřešit veškeré problé-

my objektu – ani to vzhledem k okol-

nostem nebylo možné. Nicméně opra-

vené části jsou provedeny technicky

účelně, dosud bezvadně a spolehlivě

plní svou funkci a lze tudíž opodstat-

něně předpokládat, že tomu tak bu-

de i nadále.

Ing. Vítězslav Vacek, CSc.


Ing. Milan Hrabánek, Ph.D.


Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D.


všichni: Kloknerův ústav ČVUT

v Praze

Šolínova 7, 166 08 Praha 6

www.klok.cvut.cz

Obr. 9 Sníh za odchlípnutým okrajem příložky

z asfaltového pásu u paty zdi Španělského

sálu ❚ Fig. 9 Snow behind a detached

edge of the asphalt sheet at the foot of the

wall of the Spanish hall

Obr. 10 Detail promáčení bočních omítek

pod spárami kamenných prvků při oblevě

25. února 2013 ❚ Fig. 10 Detail of wet

lateral plaster under joints of stone elements at

thaw, February 25th, 2013

Obr. 11 Bližší pohled na rozpadající se

obětovanou omítku v místě zatékání pod

schody ❚ Fig. 11 Closer look at the

crumbling “sacrified” plaster at point of leaking

under the stairs

Obr. 12 Průhled mříží do otevřeného

někdejšího Háchova krytu bez viditelných stop

zatékání ❚ Fig. 12 View through the grille

into the ex-President’s Hácha open former air

raid shelter with no visible traces of leaking

Obr. 13 V téže době stav nefunkčního

odvodnění sousedního Prašného mostu

s velkou louží přes většinu jeho délky ❚

Fig. 13 Status of a non-functional drainage

of the adjacent Dusty bridge with a big puddle

over most of its length

Literatura:

[1] Vacek V., Měchura P.: Oprava Plečnikovy lávky na Pražském hradě, Beton TKS 3/2007,

str. 40

[2] Studie opravy hydroizolací a omítek Plečnikovy lávky na Pražském hradě, duben 2006,

Zpráva KÚ ČVUT v Praze

[3] Archivní podklady autorů

6

8

10

12

7

9

11

13

KONVERZE PRŮMYSLOVÉ ARCHITEKTURY A ŽELEZOBETON

❚ CONVERSION OF INDUSTRIAL ARCHITECTURE AND

REINFORCED CONCRETE



Petr Vorlík, Anna Kašíková

Konstrukční i prostorová podstata předurčuje

železobetonové průmyslové budovy i po zániku

původní funkce k novému využití – zhodnocení

původní stavební substance usnadňují sevřené

urbánní vztahy, vysoce únosný skelet, volný

půdorys, vzdušná a nevšední atmosféra i nena-

podobitelné stopy minulosti. ❚ Concrete

industrial buildings are predestined, owing to

their structural and spatial gist, for a new use

even after termination of their original function

– increasing the value of the original material

is facilitated by tight urban relationships, high

load capacity of the reinforced concrete frame,

open floor plan with airy atmosphere, and

vestiges of the past.

Rozvinuté země čelí v posledních při-

bližně čtyřiceti letech nebývalé morál-

ní výzvě – hledají nové využití pro roz-

sáhlé stavební dědictví průmyslové re-

voluce, a to nejenom pro výrobní areá ly

a budovy, ale i pro veškeré související

aktivity (dělnické kolonie a čtvrti, kul-

turní a zábavní zařízení, občanská vy-

bavenost, inženýrské stavby, technic-

ká infrastruktura apod.). První dese-

tiletí proměn přesvědčivě ukázala, že

plošné demolice a „vyčištěné“ staveb-

ní parcely nejsou řešením. Kulturní pro-

středí, které člověk vybudoval v před-

chozích dvou staletích v opojení ze zá-

vratných technických možností, je na-

tolik provázáno spletitou sítí vazeb, že

nelze neuváženě vytrhnout jeden frag-

ment bez vědomí negativních dopadů

na celou strukturu. Koncept neustálé

obměny a růstu navíc začíná pokulhá-

vat tváří v tvář dramaticky se prohlubu-

jící ekonomické a ekologické krizi po-

sledních let.

Konverze historických (nejenom) prů-

myslových objektů proto postupně

získávají své oprávněné místo na vý-

sluní. Odborná i laická veřejnost se

zprvu přirozeně soustředila zejména

na starší stavební fond, zejména de-

vatenáctého století, často výrazně de-

korativní, vizuálně romantický a na-

víc poeticky osazený do krajiny ne-

bo městské zástavby. V současnos-

ti se však stále větší pozornost upíná

na technologicky, prostorově a výtvar-

ně vyspělou architekturu první polovi-

ny dvacátého století, která v sobě už

od počátků nese silný étos flexibility –

obraz společnosti, v níž změny probí-

hají rychleji, než je schopna absorbo-

vat běžná budova v průběhu své ži-

votnosti. Podstatná část dotčeného

stavebního dědictví zakládá žádoucí

solidnost a zároveň funkční i prostoro-

vou přizpůsobivost na využití železo-

betonu. Nabízí tak potenciál, který je

hříchem nevyužít i dnes, s odstupem

mnohdy bezmála sto let.

STABIL ITA A PROSTOROVÁ

VELKORYSOST

Železobetonové konstrukce průmys-

lových a dopravních staveb byly už

od počátků navrhovány s mimořád-

ným důrazem na vysokou nosnost

a stabilitu (na rozdíl od mnohdy méně

kvalitních obytných domů). Pod tlakem

hektického rozvoje a proměny výrob-

ních technologií museli projektanti po-

čítat s mimořádnými a nepředvídatel-

nými zatíženími, náročnými požadavky

na osvětlení a velké rozpony, odolnost

vůči chemickému i mechanickému po-

škození, nespalnost apod. Jistě není

náhodou, že právě průmyslové stav-

by a inženýrské konstrukce sehrály ro-

li prvotních pionýrských experimentů,

ze kterých se získané zkušenosti pře-

nášely i na jiné typologické druhy (ske-

let, hřibové a skryté hlavice, předpína-

né konstrukce apod.).

Volný půdorys a skelet – fenomenální

posun v prostorové skladbě architek-

tury, který přinesly průmyslové stavby

s použitím dřeva, litiny a oceli už v de-

vatenáctém století – doznal plného vy-

znění právě až u vícepodlažních žele-

zobetonových struktur [1]. Architekti

opojení možností vytvářet pouze volný

rámec, pružně se přizpůsobující oče-

kávaným dramatickým proměnám vý-

roby, později koncept skeletu recyk-

lovali a prosadili napříč celým spekt-

rem stavební kultury. Z počáteční ryze

pragmatické volby se stal nejprve mo-

dernistický étos a v současnosti ho-

lá nutnost.

U konverzí železobetonových prů-

myslových budov se tak moderní ar-

chitektura oklikou vrací ke svým koře-

nům a k naplnění vyhraněné vize stav-

by jako mnohoúčelového obalu. Vět-

ším a obvykle spíše menším staveb-

ním zásahům nejsou kladeny do cesty

žádné překážky – vysoce únosný ske-

let s bohatě otevřeným průčelím je

schopen pojmout bezmála jakékoliv

nové využití a poskytuje přitom velko-

rysost a vzdušnost, kterou by při sou-

časném ryze ekonomickém rozhodo-

vání u novostavby připustil jen vskutku

osvícený investor.

Kultivované zhodnocení halových

prostor železobetonového skeletu na-

jdeme například u konverze automobil-

ky FIAT Lingotto v Turíně, vlivné stav-

by široce oslavované architektonickou

obcí už od okamžiku dokončení (pů-

vodní návrh 1920 až 1923 Giacomo

Matté-Trucco, Francesco Cartaseg-

na ad., konverze 1985 až 1992 Renzo

Piano), u továrny na sanitární keramiku

a krbová kamna Jean Heinstein Ofen-

1

6 5



fabrik v Heidelbergu [2], proměněné na pronajímatelné ad-

ministrativní prostory (stavba z počátku dvacátého století,

konverze 2002 až 2008 SSV Architekten, obr. 1), nebo u no-

vého využití desítek skladišť ve West Chelsey v New York

City [3]. Bezesporu nejpůvabnější ukázku ohleduplnosti vů-

či mimořádným historickým hodnotám a zároveň pádnou

odpověď na poptávku po svébytném prostoru však najde-

me v Rotterdamu – u opravy (!) kultovní továrny na zpra-

cování tabáku Van Nelle (původní návrh 1925 až 1931

Johannes Brinkman, Leendert van der Vlugt, Mart Stam

a Jan Gerko Wiebenga, rehabilitace Claesseus Erdmann,

Wessel de Jonge Architecten [4], obr. 2). Van Nelle má sta-

tut kulturní památky, je vážným uchazečem o zápis na se-

znam UNESCO, a přesto běžně slouží řadě společností za-

bývajících se novými médii a designem nebo jako oblíbené

dějiště mnoha společenských akcí a konferencí.

Svébytnou skupinu tvoří konverze na bydlení, které

od sedm desátých let nabízí v přestavěných výrobních a skla-

dovacích skeletech zcela nevšední velkorysé prostory. Zpo-

čátku vyhledávali tzv. lofty zejména umělci a bohémští inte-

lektuálové, postupně se z nich však stalo módní a atraktiv-

ní zboží pro zámožnou klientelu. Dnes už jsou jako lofty ne-

zřídka označovány i novostavby, nabízející pouze vzdušnou,

výškově otevřenou dispozici. Kolébkou a mekkou loftového

bydlení se stal New York – z mnoha realizací lze uvést na-

příklad jedny z prvních amerických nájemných garáží s me-

chanickým zakladačem Kent Automatic Garage přestavě-

né na Sofia Apartments, s ponechaným zdobným průčelím

v duchu art-deco a volnými podlažími rozčleněnými na by-

ty (původní návrh 1929 až 1930 Jardine, Hill & Murdock,

úprava na skladiště 1943, konverze na byty 1983 až 1985

podle projektu sdružení Alan Lapidus Assocs., Rothzeid

Kaisermann Thomson & Bee, Abraham Rothenberg [5] až [7],

obr. 3).

Na pozadí úctyhodného množství, pestrosti a komerční-

ho úspěchu zahraničních příkladů pak v sevřeném českém

prostředí překvapí letité diskuse ohledně ne/reálného vy-

užití nákladového nádraží v Praze-Žižkově (původní návrh

2

3

Obr. 1 Továrna na sanitární keramiku a krbová kamna Jean Heinstein

Ofenfabrik v Heidelbergu ❚ Fig. 1 Jean Heinstein Sanitary Ceramics

and Stoves Factory, Heidelberg

Obr. 2 Továrna na zpracování tabáku Van Nelle v Rotterdamu ❚

Fig. 2 Van Nelle Tobacco Factory, Rotterdam

Obr. 3 Kent Automatic Garage v New Yorku ❚ Fig. 3 Kent

Automatic Garage, New York



1927 až 1935 Karel Caivas, Vladimír

Weiss a Miroslav Chlumecký [8]).

V situaci, kdy ani původní koncept

všestranné flexibility nestačí, posky-

tuje železobetonový skelet dostatek

možností ke zpevňování a doplňování

bez ztráty architektonické soudržnos-

ti celku. K průmyslovým stavbám do-

datečný dlouhodobý vývoj – zahušťo-

vání, rozšiřování, členění apod. – při-

rozeně patří. Z památkového pohle-

du proto nelze u většiny konverzí další

vrstvení a případné novotvary aprio-

ri odmítat. K mimořádně elegantním

příkladům patří tvarově odlišná, zře-

telně současná, ale výrazově kompa-

tibilní nástavba na poválečném skladu

a dílnách Las Palmas v rámci areálu

Holland-America Lijn Wilhelminakade

v Rotterdamu (původní návrh 1950

až 1953 Johannes van den Broek

a Jacob Bakema, nástavba a kon-

verze 2003 až 2008 Benthem Crou-

wel Architekten [9], obr. 4), nebo od-

vážně parazitická nástavba Francouz-

ského institutu módy na původním

přístavním skladišti v Paříži (konver-

ze 2008 Jacob + Mac Farlane [10],

obr. 5). Stejně tak se mnohdy ne-

lze vyhnout i nezbytným lokálním „ře-

zům“, jaké můžeme vidět mimo jiné

u skladiště St. Job na nábřeží Lloyd

Pier v bývalém rotterdamském přísta-

vu Mullerpier, kde si potřeba prosvět-

lení mohutné hmoty a prostorové ná-

roky vertikálních komunikací vynuti-

ly zahloubení tří vstupních atrií na ce-

lou výšku původního skeletu (původ-

ní návrh 1911 až 1913 Jan Kanters,

konverze na byty 2004 až 2007 Mei

Architecten a Wessel de Jonge [11],

obr. 6).

Obr. 4 Sklady a dílny Las Palmas,

Holland-America Lijn Wilhelminakade

v Rotterdamu ❚ Fig. 4 Las Palmas

Warehouse and Workshop, Holland-America

Lijn Wilhelminakade, Rotterdam

Obr. 5 Přístavní skladiště v Paříži (dnes

Francouzský institut módy) ❚ Fig. 5 Port

warehouse, Paris (today Institut Français de

la Mode)

Obr. 6 Skladiště St. Job, Mullerpier

v Rotterdamu ❚ Fig. 6 St. Job Warehouse,

Mullerpier, Rotterdam

Obr. 7 Protiletecká věž ve Vídni (dnes Haus

des Meeres) ❚ Fig. 7 Flak tower, Vienna

(today Haus des Meeres)

Obr. 8 Německá ponorková základna

v Saint-Nazaire ❚ Fig. 8 German

submarine base, Saint-Nazaire

Obr. 9 Nádraží v Saint-Nazaire ❚

Fig. 9 Train station, Saint-Nazaire

4

5

6

6 7



VAZBY

Nový život je možné naprosto nečeka-

ně vdechnout i velmi specifickým inže-

nýrským strukturám. Z nepřeberného

množství příkladů lze jmenovat surreali-

stickou Bofillovu přestavbu cementárny

u Barcelony na vlastní architektonickou

kancelář, galerii a byt (konverze 1973

až 1975 Ricardo Bofill a Taller de Arqui-

tectura [12]), úpravu obilních sil na by-

ty Gemini Residences v Kodani (kon-

verze 1999 až 2005 MVRDV [13]), ve-

stavbu akvária a terária do protiletecké

věže ve Vídni (původní stavba 1943 až

1944, konverze etapovitě od 1958 [14],

obr. 7), lezecké stěny pokrývající rud-

né zásobníky v rámci Landschaftspar-

ku Duisburg-Nord (svépomocí od 1990

German Alpine Association [15]), le-

tos otevřené The Tanks, nové prosto-

ry londýnské Tate Gallery v bývalých

podzemních tancích na olej (konver-

ze 2012 Herzog & De Meuron [16]) ne-

bo poetické bydlení ve vodárenské věži

u Braaschaat (jedna z prvních železo-

betonových vodárenských věží v Belgii,

provoz ukončen 1937, konverze 1994

Jo Crepain a Luc Binst [17]). Nevšední

výsledek zpravidla hladce překryje vyš-

ší nároky na počáteční entuziasmus,

projekt i realizaci. A podobné zásahy se

často stávají krystalizačním bodem plí-

živé, ale z dlouhodobého pohledu vy-

soce stabilní rehabilitace celé „ospa-

lé“ lokality.

Zajímavé souznění původních budov

a nově přetvářeného okolí je k vidění ta-

ké ve francouzském přístavu Saint-Na-

zaire ([18], viz také článek v Beton TKS

3/2012 str. 12, pozn. redakce). Ohrom-

ná, znepokojující železobetonová ně-

mecká ponorková základna z druhé

světové války (1941 až 1942), jejíž mo-

hutné desetimetrové protipumové stro-

py zakrývají bazény (alveoly) pro ponor-

ky (obr. 8), byla z připomínky zlých ča-

sů úspěšně upravena na atraktivní kul-

turní a turistický uzel města. Jednotli-

vé kóje doků s minimem vkladů slouží

jako působivé prostory pro různorodé

kulturní využití a na střeše bunkru vzni-

ká dle konceptu krajináře Gillese Cle-

menta „přirozená zahrada“ Le Jardin

Tiers (v rámci bienále LEstuaire 2009

až 2012 [19]), s působivým kontras-

tem mezi betonovým lidským výtvorem

a nespoutanou, nakonec vždy vítězící

přírodou. V bezprostřední blízkosti zá-

kladny stojí budova nádraží z devate-

náctého století, adaptovaná na měst-

ské divadlo a doplněná o nové hmoty

s ornamentálně pojednaným betono-

vým průčelím (původní státní budova

7

8

9



1866 J. Leroy, konverze 2008 až 2011

K Architectures, Karine Herman a Jé-

rôme Sigwalt [20], obr. 9).

Koncept minimálních zásahů, podpo-

ření přirozených procesů stárnutí nebo

rozkladu, opětovného navracení indus-

triální krajiny přírodě a případného do-

plnění o ryze současné architektonic-

ké intervence patří v posledních letech

k nejoblíbenějším; zejména u rozsáh-

lých areálů náročných na údržbu ne-

bo u mimořádně obtížně transformo-

vatelných staveb. Výsledná atmosféra

si v ničem nezadá s romantickým vy-

zněním zřícenin hradů a jiných historic-

kých souborů (viz výše zmíněný přírod-

ní park v Duisburgu, konverze berlín-

ského nádraží Gorlitzer na park nebo

High Line Park v New Yorku).

POVRCH A DETAILY

Neopominutelná síla nového využití žele-

zobetonové průmyslové architektury se

skrývá i ve výtvarném působení auten-

tických textur a detailů. V „postplastové“

současnosti tolik vyhledávaná syrovost

a materialita se zde nachází v nejinten-

zivnější formě – vychází z původní věcné

realizace, ale i z patiny přinesené časo-

vým odstupem a ryze účelovým přístu-

pem uživatele. Podobného otisku pros-

tého, každodenního života nelze umělou

cestou v žádném případě docílit. Osví-

cení architekti i investoři jsou si toho vě-

domi a při konverzích s oblibou využíva-

jí zřetelný kontrast zemitých stop minu-

losti a hladce precizní, ostře ohraničené

současnosti. Tento přístup vítězí zejmé-

na v Nizozemí a Velké Británii, kde dě-

dictví minulosti není považováno za ně-

co podřadného a hodného rychlé „očis-

ty a modernizace“. Krásnou ukázku při-

rozené symbiózy představuje výše jme-

nované rotterdamské přístavní skladiště

St. Job, jehož průčelí obrácené k vodě

zůstalo v původním stavu, včetně dřevě-

ných okenic a nakládacích plošin slouží-

cích dnes bytům jako terasy, doplněné

pouze o nové, nekompromisně součas-

né výplně okenních otvorů.

Výhodné zhodnocení autentické ma-

terie a atmosféry nabízí i vnitřní prosto-

ry. Zatímco interiéroví tvůrci a dekoraté-

ři ve snaze zaujmout na příliš pestrém

architektonickém trhu pracně kombinu-

jí nejnovější výdobytky designu a tech-

nologie s historickými artefakty, vyhle-

dávanými po bazarech a na interne-

tu, konverze průmyslové architektu-

ry podobné konfrontace vyvolává pří-

mo ze své podstaty. Původní nápisy,

zbytky technologií a infrastruktury, otis-

ky intenzivního užívání, neformální povr-

chové úpravy nebo nezbytné a vskut-

ku velmi prosté údržby, poskytují mi-

mořádné napětí a rámec pro alterna-

tivní životní styl, aniž musí projektant

i uživatel ustupovat ze současných hy-

gienických nebo technických požadav-

ků. Nevšední kontrasty najdeme napří-

klad u úsporné konverze meziválečných

garáží Stern v Chemnitz na obchodní

dům s nábytkem a dopravní muzeum,

v němž nápisy a zbytky rolet dokreslu-

jí autentickou atmosféru (původní ná-

vrh 1928 Hans Schindler a architek-

tonická kancelář Luderer a Schroeder

[21], obr. 10), nebo u proměny továrny

Rheinstahl-Werk ve Stuttgartu na do-

movskou scénu věhlasného tanečního

sdružení Theaterhaus, kde se na proti-

lehlých stranách hlavní vstupní haly set-

kávají stěna s otisky minulosti a sou-

časná vestavba divadelního a víceúče-

lového sálu (původní návrh 1923 Emil

Fahrenkamp, konverze 1992 až 2003

Peter Hubner [22], obr. 11).

Ponechané železobetonové konstruk-

ce a prvky v asepticky moderním pro-

středí najednou dostávají charakter

bezmála sochařského díla – např. seg-

mentové střešní vazníky skladu mou-

ky v Paříži, přeměněného na univerzit-

ní knihovnu (původní návrh 1950 De-

nis Honegger, konverze 2004 až 2006

Nicolas Michelin [23], obr. 12) nebo

spodní konstrukce vysokých pecí v no-

vých výstavních prostorách železáren

bratří Röchlingů ve Völklingenu, zapsa-

ných na seznam UNESCO (vznik 1873,

růst a provoz do 1986, konvertováno

a veřejnosti krok za krokem zpřístupňo-

váno od 2000 [24], obr. 13).

Železobetonové průmyslové budovy

však poskytují ještě jeden významný ar-

gument pro své uchování, citlivou reha-

Obr. 10 Stern Garage v Chemnitz ❚

Fig. 10 Stern Garage, Chemnitz

Obr. 11 Rheinstahl-Werk

ve Stuttgartu ❚ Fig. 11 Rheinstahl-

Werk, Stuttgart

Obr. 12 Sklad mouky v Paříži (dnes knihovna

Université Paris Diderot) ❚ Fig. 12 Flour

warehouse, Paris (today Université Paris

Diderot Library)

Obr. 13 Železárny bratří Röchlingů

ve Völklingenu ❚ Fig. 13 Röchling Brothers

Ironworks, Völklingen

1110

6 9



bilitaci a nové využití – v současném ar-

chitektonickém prostředí, které postrá-

dá jasně formulované cíle vyjádřené vý-

slednou formou staveb, působí histo-

rické struktury svou vizuální stabilitou

a programovou robustností jako jaké-

si záchytné body, nezbytný pevný rá-

mec pro aktuální neomezené, teatrál-

ní kreace.

Kdy jindy, než tváří v tvář všudypřítom-

nému požadavku na úspornější využí-

vání zdrojů a vzdoru vůči uměle vytvá-

řeným světům rozvíjejících se asijských

ekonomik, bychom se měli uchýlit

ke smysluplnému zhodnocování vlastní

minulosti a identity. Konverze průmyslo-

vých budov, organické splynutí osobité

minulosti a precizní současnosti, nabí-

zí jednu z nosných alternativ. Ve vyspě-

lých zemích západní Evropy už v tomto

ohledu druhý dech chytili…

Fotografie: 1 až 7, 10, 11, 13 – Petr Vorlík,

8 a 9 – Anna Kašíková; 12 – Petr Urlich

Doc. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.

Ing. arch. Anna Kašíková

oba: Výzkumné centrum

průmyslového dědictví

FA ČVUT v Praze

Text vznikl na půdě VCPD FA ČVUT v Praze díky

dotaci Dědictví průmyslové éry / Úskalí nového

využití (SGS ČVUT 12/202/OHK1/3T/15, 2012).

ZVÝHODNĚNÉ PŘEDPLATNÉ PRO STUDENTY, STAVEBNÍ INŽENÝRY DO 30 LET A NOVĚ TAKÉ PRO SENIORY NAD 70 LETZvýhodněná cena za roční předplatné (šest čísel) pro studenty, stavební inženýry do 30 let a nově také seniory nad 70 let je 270 Kč bez

DPH, 311 Kč s DPH (včetně balného a distribuce). Součástí předplatného na rok 2013 je pro všechny nové zájemce příloha Betonové kon-

strukce 21. století – Betony s přidanou hodnotou, která vyšla v prosinci 2012 a stávající předplatitelé ji dostali společně s číslem 6/2012.

Kontaktní e-mail: [email protected]

Literatura a odkazy:

[1] Vorlík P.: Železobetonový skelet

a meziválečná průmyslová architek-

tura v Československu, Beton TKS,

3/2005, str. 31

[2] www.kraus-heidelberg.de

[3] Vorlík P.: High Line v New Yorku,

Beton TKS, 1/2013, str. 50

[4] www.ontwerpfabriek.nl

[5] http://rktb.com/projects/historic-

-preservation/sofia-apartments

[6] McDonald S. S.: The Parking Garage:

Design and Evolution of a Modern

Urban Form, Urban Land Institute

2007

[7] Büttner O.: Parkplatze und

Grossgaragen, Verlag für Bauwesen

Berlin, 1967

[8] Nákladové nádraží v Praze-Žižkově

– Pražská nádraží ne/využitá, VCPD

FA ČVUT v Praze, Galerie Jaroslava

Fragnera, Tady není developerovo

o. s., 2012

[9] www.benthemcrouwel.nl

[10] www.ifm-paris.com;

www.mimoa.eu

[11] www.mei-arch.nl

[12] www.ricardobofill.com

[13] www.mvrdv.nl

[14] www.haus-des-meeres.at

[15] www.landschaftspark.de

[16] www.herzogdemeuron.com

[17] www.crepainbinst.be

[18] www.saint-nazaire-tourisme.com

[19] www.estuaire.info

[20] www.letheatre-saintnazaire.fr

[21] www.fahrzeugmuseum-chemnitz.de

[22] www.theaterhaus.com;

www.plus-bauplanung.de

[23] www.univ-paris-diderot.fr

[24] www.voelklinger-huette.org

12

13

3/2013

S A N A C E A R E K O N S T R U K C E– pane lová s íd l iš tě

OŠETROVANIE ČERSTVÉHO BETÓNU – 9. METÓDY

OŠETROVANIA A VPLYV NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI

❚ CONCRETE CURING – 9. CURING METHODS AND IMPACT

ON MECHANICAL CHARACTERISTICS


M A T E R I Á LY A T E C H N O L O G I E ❚ M A T E R I A L S A N D T E C H N O L O G Y

Peter Briatka, Peter Makýš

V článkoch z tohto cyklu sme popísali význam

ošetrovania čerstvého betónu najmä z hľadiska

trvanlivosti/životnosti betónových konštrukcií.

Predstavili sme rôzne metódy ošetrovania,

princípy ich fungovania a rôzne dôkazy o ich

účinnosti. Tá sa zameriavala najmä na objemo-

vé zmeny a súvisiaci vývoj napätí, ktoré môžu

vyvolať vznik trhlín. Tiež sa odhalili rozpory

medzi zaužívanými postupmi a skutočnosťou

a predstavili sme nové prístupy k výpočtu/

návrhu vnútorného ošetrovania (IC). V rámci

overovania pôsobenia IC v kvázi reálnych

podmienkach sa zisťoval aj vplyv na mecha-

nické vlastnosti betónu. Do experimentu sa

zaradila aj ďalšia (často používaná) metó-

da ošetrovania. Výsledky pôsobenia jednotli-

vých metód ošetrovania plošných betónových

konštrukcií pri letných betonážach prinášame

v tomto pokračovaní cyklu. ❚ In the papers

of this series, we described the importance of

fresh concrete curing, in particular pointing out

durability/lifetime of the concrete structures.

We presented various curing methods, their

principles and evidences of their efficiency. It

was oriented especially on volume changes and

related stresses development which may induce

cracking. We also identified gaps between

conventional procedures and reality when

calculating water losses and we introduced

brand new approaches to calculation/design of

the internal curing (IC). Within verification of IC

in quasi real ambient environment, it was also

investigated into the influence on mechanical

characteristics of concrete. Another (frequently

used) curing method was included to the

experiment. Results of the action of these

particular methods of curing of flat concrete

works during summer concreting are brought

up in this episode of the series.

Overenie vplyvu metód ošetrovania be-

tónu na pevnosť betónu v tlaku (a súvi-

siace mechanické vlastnosti) sa vy-

konalo ako doplnkový experiment ku

skú škam straty vlhkosti z betónu pri

expozícii určitému okolitému prostre-

diu. Pozornosť sa venovala pevnosti

v tlaku ako najvýznamnejšiemu para-

metru, vzhľadom na ktorý existujú em-

pirické vzťahy na dopočet iných vlast-

ností. Predpokladalo sa, že diferen-

covaná strata vlhkosti z betónu s re-

latívne nízkym vodným súčiniteľom

pri pomerne nepriaznivých podmien-

kach prostredia sa prejaví na nábehu

a výslednej (28dňovej) pevnosti betó-

nu v tlaku ako dôsledok nedostatku

vlhkosti. Podstatou bolo komparatív-

ne zhodnotiť účinnosť a účelnosť vnú-

torného ošetrovania (IC) v porovnaní

s inou, účinnou a technologicky ľah-

ko zvládnuteľnou metódou – ochran-

ných nástrekov.

POUŽITÉ MATERIÁLY

Pre skúšky sa použil portland-

ský cement CEM I 42,5 N s mernou

hmotnos ťou 3 077 kg/m3. Chemic-

ké zmrašťovanie použitého cementu

bolo 7 % a jemnosť stanovená podľa

Blaina 344,77 m2/kg. Začiatok tuhnu-

tia sa podľa STN EN 1015-9 stanovil

na 185,3 min, pričom koniec tuhnutia

sa zistil v 254,6 min.

Ako hutné kamenivo sa použilo prí-

rodné ťažené kamenivo frakcií 0/4; 4/8

a 8/16 s mernou hmotnosťou a ostat-

nými vlastnosťami podľa tab. 1. Ako

ľahké kamenivo sa s ohľadom na pred-

chádzajúce skúšky a publikované zá-

very použilo LWA s obchodným ná-

zvom Liapor, a to vo frakciách 0/4

(M) a 0/1 (D). Všetky podstatné vlast-

nosti LWA sú uvedené v tab. 1. Ako

plastifikačná prísada (WRA) sa pou-

žil superplastifikátor Berament HT2

s účinnou látkou na báze polykarbo-

xylátu.

POUŽITÉ MATERIÁLY

Pre overenie vplyvu metód ošetrovania

na pevnosť v tlaku doskových skúšob-

ných telies sa zvolila jedna receptúra

s konštantným vodným súčiniteľom

w/c = 0,42. Vodný súčiniteľ, pri utesne-

nom systéme, zabezpečuje dosiahnu-

tie stupňa hydratácie αmax = (0,83; 1

a 1, v tomto poradí). Receptúra sa

modifikovala iba v dôsledku náhrady

7 % hutného kameniva pomocou LWA.

Spoločne sa vyrobili tri zámesi. Jedna

referenčná, druhá rovnako referenčná

avšak ošetrovaná nástrekom parafíno-

vej emulzie a tretia s vnútorným ošetro-

vaním (podrobnejšie v tab. 2).

VÝROBA A KONDICIOVANIE

VZORIEK

Pred samotnou výrobou vzoriek sa vy-

konali pomocné a prípravné procesy.

Jedným z nich bola príprava hutného

kameniva sušením po dobu 24 ± 2 h

pri teplote 110 ± 5 °C (podľa STN

EN 1097-6). Vysušené hutné kamenivo

sa uložilo v plastových uzatvárateľných

nádobách tak, aby nedošlo k absorp-

cii vzdušnej vlhkosti. V prípade výroby

Tab. 1 Vlastnosti použitého hutného a ľahkého kameniva ❚ Tab. 1 Characteristics of used

aggregate and lightweight aggregate

Kamenivo

Vlastnost

Hutné kamenivo Lahké kamenivo LWA

0/4 4/8 8/16 0/4 (M) 0/1 (D)

Merná hmotnost [kg/m3] 2 510 2 620 2 620 1 070 1 700

Sypná hmotnost [kg/m3] 1 630 1 510 1 510 410 610

Nasiakavost [%] 1,8 0,7 0,6 7,73 4,8

Medzerovitost [%] 35,06 42,37 42,37 61,68 64,12

Tvarový index [%] 4 3

Tab. 2 Použité receptúry ❚ Tab. 2 Used proportionings

ZložkaPoužitá receptúra [kg/m3]

Reference Membrane IC LWA 7 %

Cement 456,335 456,335 427,252

Voda 220,101 220,101 196,588

Kamenivo 0/4 809,603 809,603 718,859

Kamenivo 4/8 507,05 507,05 525,245

Kamenivo 8/16 338,033 338,033 350,284

WRA 1,751 1,751 1,642

LWA 0/4 (M) 0 0 38,393

LWA 0/ (D) 0 0 20,333



vzoriek s IC sa 24 ± 2 h pred mieša-

ním do uzatvárateľnej plastovej nádo-

by pripravila dávka LWA (v danom po-

mere miešania frakcií) spolu s celkovou

dávkou zámesovej a ošetrovacej vody.

Miešanie sa vykonávalo v bežnej la-

boratórnej miešačke s užitočným obje-

mom 80 l. Pred miešaním sa vždy do-

držal rovnaký postup dávkovania. Ako

prvé sa nadávkovalo hutné kamenivo

frakcie 0/4, 4/8 a 8/16 mm. Násled-

ne sa pridal cement a suchá zmes sa

nechala miešať približne 15 s. Po tej-

to dobe sa ako posledná zložka po-

malým liatím pridala voda (s obsiahnu-

tým WRA). Receptúra s IC sa zhotovila

obdobne pomalým liatím rozmiešanej

vody a SLWA spolu s pridaným WRA.

Zmes sa miešala približne 30 s. Na-

sledovala približne 30s prestávka, po-

čas ktorej sa ručne zo stien miešač-

ky zoškriabal nerozmiešaný cement

a pokračovalo sa v miešaní ďalších

15 s.

Po ukončení miešania sa zme-

sou naplnili doskové formy rozme-

rov 225 x 335 x 70 mm, ktoré sa

zhutnili 25 nárazmi formy na podlož-

ku z výšky cca 10 mm. Následne

sa povrch zahladil a telesá sa oka-

mžite umiestnili do klimatizačnej ko-

mory s nastavenými okrajovými pod-

mienkami prost redia. Vosková emul-

zia sa aplikovala mechanickým roz-

prašovačom na povrch skúšobných

telies. Pri aplikácii nesmela byť na po-

vrchu telies odlúčená voda. Nástrek sa

na vzorky nanášal mechanickým roz-

prašovačom s diskrétnym dávkovaním

(1,077 ± 0,012) g.

Vzorky pozostávali z troch doskových

skúšobných telies. V klimatizačnej ko-

more sa uchovávali po dobu 28 dní

v prostredí s teplotou 30 ± 2 °C; rela-

tívnou vlhkosťou 40 ± 5 % a rýchlosťou

prúdenia vzduchu 3 km/h.

NEDEŠTRUKTÍVNE MERANIE

INFORMATÍVNEJ PEVNOSTI

BETÓNU V TLAKU

Pre meranie pevnosti betónu v tlaku sa

zvolila tvrdomerná nedeštruktívna me-

tóda podľa STN EN 12 504-2. Mera-

nie sa vykonávalo Schmidtovym tvr-

domerom typu N na troch skúšob-

ných telesách, vždy v stredovej oblas-

ti na ploche 1 dm2. Informatívna pev-

nosť sa stanovila vo veku (t) 1; 3; 4; 5;

6; 7; 9; 11; 14; 21 a 28 dní. Každé me-

ranie pozostávalo z deviati platných čí-

taní (spadajúcich do intervalu stredná

hodnota ± 20 %). Merané hodnoty od-

razov sa prostredníctvom kalibračného

vzťahu pretransformovali na tabuľkovú

a následne (zohľadnením veku a vlh-

kosti betónu) na informatívnu pevnosť

betónu v tlaku v príslušnom veku t [d]

Rb,inf [MPa].

INTERPRETÁCIA VÝSLEDKOV

Výsledky meraných pevností betónu

v tlaku (obr. 2) demonštrujú vplyv oše-

trovania betónu pri letných betoná-

žach na výsledné mechanické vlast-

nosti, ktoré možno odvodiť z pevnos-

ti v tlaku na základe empiricky sta-

novených závislostí. Pevnosti v tlaku

sú plne v zhode s výsledkami stra-

ty vlhkosti z betónu pri rôznych me-

tódach ošet rovania. Zo straty vlhkos-

ti pri expozícii prostrediu simulujúce-

mu letné betonáže vyplynulo, že oše-

trovanie pomocou membrány výraz-

ne redukuje množstvo odparenej vody

Firem

ní p

reze

nta

ce

Firem

ní p

reze

nta

ce



z betónu. Vnútorné ošetrovanie mier-

ne zvyšuje intenzitu odparovania v po-

čiatočnom veku, no (ako sa ukáza-

lo z DTA, TG a DSC analýzy) vodu pre

hydratáciu poskytuje plynulo a z dlho-

dobého hľadiska tak napomáha vytvá-

rať hutnú a dobre kryštalizovanú štruk-

túru. Pri oboch metódach ošetrovania

sa dosiahol nárast 28dňovej pevnosti

v tlaku v porovnaní s referenčnou vzor-

kou bez ošetrovania. Získané infor-

matívne 28dňové pevnosti sumarizu-

je tab. 3. Vzorka s ošetrovaním mem-

bránou dosiahla v porovnaní s refe-

renčnou vzorkou o 77 % vyššiu pev-

nosť. Vzorka s IC zaznamenala nižší

relatívny nárast pevnosti v porovna-

ní s referenčnou vzorkou (+ 30 %),

no pri súčasnom znížení dávky ce-

mentu o takmer 7 % znížení objemo-

vej hmotnosti betónu z 2 346 kg/m3

na 2 281 kg/m3 a výrazne nižšej

pevnosti LWA v porovnaní s hutným

kamenivom.

ZÁVER

Preukázal sa výrazný vplyv ošetrova-

nia proti nepriaznivým účinkom vply-

vu prostredia typického pre letné be-

tonáže na pevnosť betónu v tlaku. Zní-

žená strata vlhkosti z betónu ošetro-

vaním pomocou aplikovanej membrá-

ny (o 20 až 50 %) sa prejavila zvýšením

pevnosti v tlaku až o približne 70 %

(z 24 na 42 MPa) pri nezmenenej re-

ceptúre. Vnútorné ošetrovanie s dáv-

kou 7 % LWA umožnilo nárast pev-

nosti v tlaku o približne 30 % (z 24

na 31 MPa) pri mierne zníženej celkovej

strate vlhkosti, navyše aj napriek zabu-

dovaniu pórovitého kameniva s nízkou

pevnosťou a zníženiu dávky cemen-

tu o cca 6 % (v dôsledku zmeny po-

meru cementového tmelu a kameniva

pri IC).

Publikované informácie sú čiastkovými závermi

dizertačnej práce „Ošetrovanie plošných

betónových konštrukcií proti strate vlhkosti“,

ktorú materiálne podporili STU v Bratislave, TSÚS

Bratislava, LIAS Vintířov, PCLA Ladce a BASF.

Ing. Peter Briatka, PhD.

TSÚS

Studená 3, 821 04 Bratislava


[email protected]

Doc. Ing. Peter Makýš, PhD.

Stavebná fakulta STU

Radlinského 11, 813 68 Bratislava

Tab. 3 Prehľad výsledkov 28dňových pevností betónu v tlaku a súvisiacich parametrov ❚

Tab. 3 Overview of 28 days compressive strengths of concrete and related parameters

Vzorka

28dňová

pevnosť v tlaku

[MPa]

Objemová

hmotnosť

[kg/m3]

Porovnanie

s Reference

[%]

Cement

v porovnani

s Reference

[%]

Reference 23,8 2 346

Membrane 42,3 2 346 177,73 100

IC LWA 31 2 281 130,25 93,63

Literatúra:

[1] Briatka P., Makýš P.: Ošetrovanie čerstvého betónu

– 1. Strata vody z betónu, Beton TKS, Vol. 10, No. 1,

Beton TKS, Praha, 2010, pp: 40–44


– 2. Superabsorpčné polyméry, Beton TKS, Vol. 10,

No. 2, Beton TKS, Praha, 2010, pp: 35–37


– 3. Nasiaknuté ľahké kamenivo, Beton TKS, Vol. 10,

No. 3, Beton TKS, Praha, 2010, pp: 42–47


– 4. Konvenčný návrh ošetrovania pomocou ľahkého

kameniva, Beton TKS, Vol. 10, No. 6, Beton TKS,

Praha, 2010, pp: 40–43


– 5. Návrh receptúry čerstvého betónu s vnútorným

ošetrovaním, Beton TKS, Vol. 11, No. 6, Beton TKS,

Praha, 2011, pp: 36–42


– 6. Odparovanie vody, konvencia a skutočnosť,

Beton TKS, Vol. 12, No. 6, Beton TKS, Praha, 2012,

pp: 88–91

[7] Briatka, P., Janotka, I., Makýš, P.: Ošetrovanie čers-

tvého betónu – 7. DTA, TG a DSC overenie pôsobenia

vnútorného ošetrovania, Beton TKS, Vol. 13, No. 1,

Beton TKS, Praha, 2013, pp: 67–69

[8] STN EN 12504-2 – Skúšanie betónu v konštrukciách,

Časť 2: Nedeštruktívne skúšanie. Stanovenie tvrdosti

odrazovým tvrdomerom

[9] STN EN 1992-1-1/AC/NA – Eurokód 2. Navrhovanie

betónových konštrukcií. Časť 1-1: Všeobecné pravidlá

a pravidlá pre budovy. Národná príloha

Obr. 1 Ilustračný obrázok – kalibrácia

Schmidtovo tvrdomeru ❚ Fig. 1 Illustrative

figure – calibration of a Schmidt impact

hammer

Obr. 2 Pevnosť v tlaku (meraná tvrdomernou

metódou vs. zistená na trámčekoch) ❚

Fig. 2 Compressive strength (non-destructive

tested vs. measured on mortar prisms)

2

1

Vek [d]

Pevn

osť

v t

laku

[M

Pa]



POSTUPY POSUZOVÁNÍ KVALITY

NEDESTRUKTIVNÍCH ZKUŠEBNÍCH METOD

K formulování spolehlivých závěrů na základě diskuze výsled-ků získaných pomocí nedestruktivních zkušebních metod po-užívaných ve stavebnictví (NDT-CE) je důležité znát kvalitu vý-sledků. Článek představuje metodologii pro kvantitativní (me-trické) zkušební otázky určení nepřesností měření na základě Návodu (Návod k vyjádření nejistot měření – Guide to the Ex-pression of Uncertainty in Measurements – GUM). Pro kvalita-tivní zkušební otázky – vyjádření přítomnosti/nepřítomnosti chy-by/defektu – je popsána uznávaná procedura odhadu POD pa-rametrů (Probability of Detection) podle MIL-HDBK-1823A. Pro objasnění a vysvětlení obou metodologií, GUM i POD, jsou uve-deny příklady z oblasti předpjatých betonových mostů v kontex-tu statických výpočtů stávajících mostů na základě použití sto-chastických modelů.

Taffe A., Feistkorn S.: Methoden zur Gütebewertung von ZfPBau-Verfa-hren, Beton- und Stahlbetonbau, 108 (2013), Heft 4, pp. 237–251

NÁVRH ŽIVOTNOSTI : IMPLEMENTACE POSTUPŮ

f ib MODEL CODE 2010 DO NORMY ISO 16204

CEB/FIP Model Code 1990 (MC-1990) representoval stav po-znání a technologií před 20 lety. Již brzy bylo zřejmé, že doku-ment má řadu nedostatků. V roce 1995 organizace CEB a FIP společně podpořily vydání bulletinu No. 228, rozšíření MC 1990 o vysokopevnostní betony a v roce 2000 podobné rozšíření o betony s použitím lehkého kameniva bylo publikováno v bul-letinu No. 4.

V roce 2006 fib schválil Model Code for Service Life Design publikovaný v bulletinu No. 34. Všechna tato rozšíření byla po-stupně vylepšována a nyní jsou včleněna do nového fib Model Code for Concrete Structure 2010 (MC-2010). Hlavním cílem fib Model Code je působit jako předloha pro běžné provozní nor-

my. Uznávaným doplňkem/protějškem celosvětově působícího fibu je ISO. Strategie shrnuté v MC SLD byly dále rozvíjeny v ISO TC-71/SC-3/WG a byly přijaty jako ISO 16204 „Durability – Service Life Design of Concrete Structures“ během léta 2012.

WTO ve smlouvě o technických překážkách obchodu vyjádři-la naději, že tyto principy budou implementovány do národních a regionálních standardů. Článek popisuje potřebu transparent-ní metodologie pro přejímání „service life design“ a proces, kte-rý začala skupinka nadšenců před deseti lety a který byl zavr-šen mezinárodním konsensem v ISO.

Helland S.: Design for service life: implementation of fib Model Code 2010 rules in the operational code ISO 16204, Structural Concrete 14 (2013), No. 1 pp. 10–18

PŘESTAVBY MOSTŮ S UŽIT ÍM MODULÁRNÍCH

STRATEGI Í ZESÍLENÍ

Mosty jsou obvykle navrhovány na životnost 80 až 100 let. Vzhledem k různým omezením je velmi obtížné předpovědět růst intenzity dopravy a vývoj jejích požadavků na tolik let do-předu. Proto jsou pro budoucí mostní projekty vyvíjeny alterna-tivní koncepty tak, aby mostní konstrukce byla schopná reago-vat na měnící se požadavky a okrajové podmínky. Základní my-šlenkou je přidat další modulární systém přídavných konstrukcí (např. vzpěry a příhradové nosníky) k základní nosné konstruk-ci (např. komůrkový nosník) za podmínky zachování provozu/mi-nimalizace dopadů na provoz na mostě během úpravy. V rám-ci výzkumného projektu jsou formulovány základní požadav-ky na návrh adaptabilních mostů a je vyvíjen modulární systém zvýšení únosnosti mostu. Navržený koncept je detailně studo-ván při užití typického komůrkového nosníku.

Grimscheid M., Busse D., Zedler T., Empelmann M., Hamm S.: Adap-tive Brückenbauwerke unter Verwendung modularer Verstärkungskon-zepte, Beton- und Stahlbetonbau, 108 (2013), Heft 4, pp. 227–236

REŠERŠE ZE ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ

MODERNÍ NÁSTROJ PROJEKTOVÁNÍ

ŽELEZOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ VE 3D

A TRIMBLE COMPANY

www.construsoft .cz

TEKLA STRUCTURESW kompletní výrobní dokumentace

W automaticky generované výkresy, včetně výztuží

W propojení modelu se statickými programy

W možnost plánování a řízení stavby

Seznamte se s programemTEKLA STRUCTURES, kontaktujte nás

a získejte zdarma testovací verzi.

Firem

ní p

reze

nta

ce

ZKOUŠENÍ BETONU ULTRAZVUKOVOU IMPULSOVOU

METODOU ❚ TESTING OF CONCRETE WITH ULTRASONIC

IMPULSE METHOD


V Ě D A A V Ý Z K U M ❚ S C I E N C E A N D R E S E A R C H

Petr Cikrle, Dalibor Kocáb,

Ondřej Pospíchal

Ultrazvuková impulsová metoda patří mezi

základní metody pro zkoušení betonu nejen

v laboratoři, ale i přímo na konstrukci. Umožňuje

čistě nedestruktivním způsobem stanovit rovno-

měrnost betonu konstrukce, modul pružnosti,

porušení vnitřní struktury i pevnost v tlaku beto-

nu. Ačkoliv je zakotvena v několika českých

normách pro zkoušení betonu, není v našem

stavebnictví příliš využívána. Cílem článku je

ukázat možnosti této metody, zejména při odha-

du pevnosti v tlaku a sledování vývoje modulu

pružnosti betonu. ❚ The ultrasonic impulse

method is one of the basic methods how to test

concrete in laboratory as well as directly on the

construction in situ. It allows us to determine

non-destructively homogeneity of concrete,

elastic modulus, internal structural damage

and the compressive strength. Although it

is embedded in several Czech standards for

testing of concrete, it is not often used in

our civil engineering. The aim of this article

is to present the possibilities of this method,

especially in estimation of the compressive

strength and monitoring of the elastic modulus

of concrete development.

Ultrazvuková impulsová metoda je za-

ložena na měření doby průchodu im-

pulsů ultrazvukového vlnění materiá-

lem. Při známé délce měřicí základ-

ny lze velmi jednoduše vypočítat rych-

lost šíření ultrazvukového vlnění, která

je závislá na kvalitě zkoumaného ma-

teriálu. Ve stavebnictví se používá ul-

trazvukové (dále jen UZ) vlnění s frek-

vencí v rozmezí od 20 do 150 kHz, výji-

mečně do 500 kHz. Výhodou UZ vlnění

je, že se šíří i relativně silnými vrstvami

materiálu, kde se např. slyšitelné vlně-

ní rychle utlumí.

Ultrazvuková impulsová metoda prů-

chodová se používá převážně tam, kde

chceme zjistit pomocí rychlosti šíření

ultrazvukového vlnění jakost zkouše-

ného materiálu, případně jeho fyzikál-

ně mechanické charakteristiky. Z im-

pulsové rychlosti lze stanovit:

• rovnoměrnost betonu,

• materiálové charakteristiky, zejména

modul pružnosti a pevnost v tlaku,

• změny těchto vlastností v čase (např.

během zrání, anebo při degradaci),

• přítomnost trhlin či větších dutin v be-

tonu.

Mezi hlavní výhody metody patří:

• čistě nedestruktivní charakter zkou-

šení,

• možnost opakování měření na stej-

ném vzorku, dílci nebo konstrukci,

• jednoduchá a rychlá aplikace nejen

v laboratoři, ale rovněž přímo in situ.

Metoda má samozřejmě i svá ome-

zení, zejména defektoskopie poruch

pomocí ultrazvuku je poměrně obtíž-

ná a do značné míry závislá na dru-

hu (i ceně) použitého přístroje. Obec-

ně ji lze charakterizovat jako výbor-

nou doplňkovou metodu k ostatním

nedestruktivním i destruktivním meto-

dám zkoušení betonu. Ultrazvukem lze

zkoušet i další stavební materiály, jako

např. kámen nebo pálenou keramiku,

své uplatnění má i při průzkumech prv-

ků dřevěných konstrukcí. Pro zkoušení

kovů se používají strojařské ultrazvuky

se sondami o vyšší pracovní frekvenci.

ULTRAZVUKOVÁ METODA

V PLATNÝCH NORMÁCH

Ultrazvuková metoda je obsažena v řa-

dě norem pro zkoušení stavebních ma-

teriálů, dílců a konstrukcí. Za zmínku

stojí např. normy ČSN 73 1380 Zkou-

šení odolnosti betonu proti zmrazování

a rozmrazování – porušení vnitřní struk-

tury, anebo ČSN EN 12371 Zkušební

metody přírodního kamene – stanovení

mrazuvzdornosti. Podstatně známější

a využívanější jsou však dvě normy pro

nedestruktivní zkoušení betonu:

• ČSN 73 1371:2011 Ultrazvuková im-

pulzová metoda zkoušení betonu,

• ČSN EN 12504-4:2005 Zkoušení be-

tonu – Část 4: Stanovení rychlosti ší-

ření ultrazvukového impulsu.

Ačkoliv norma ČSN 73 1371 repre-

zentuje původní české zkušební nor-

my, je paradoxně výrazně mladší, ne-

boť byla vydána (obnovena) v roce

2011. Podle tvůrců nového vydání by

měla být harmonizována s evropskou

normou ČSN EN 12504-4. Z porovná-

ní obou norem vyplývá, že mezi nimi

skutečně nejsou zásadní rozpory, ze-

jména ve způsobu měření impulsové

rychlosti. Hlavním přínosem nové ev-

ropské normy je zjednodušení zkušeb-

ního postupu a velmi dobrý popis čini-

telů ovlivňujících výsledky zkoušek (vliv

teploty, vlhkosti, délky měřicí základ-

ny apod.). Podnětný je rovněž rozbor

problematiky závislosti mezi impulso-

vou rychlostí a pevností v tlaku. Nedo-

statkem normy ČSN EN 12504-4 však

je absence postupu pro výpočet dyna-

mického modulu pružnosti. Když vez-

meme v úvahu i poněkud složitý odhad

pevnosti v tlaku betonu z impulsové ul-

trazvukové rychlosti v nadřazené nor-

mě ČSN EN 13791, která pro nepřímé

(nedestruktivní) metody požaduje 90%

bezpečnost kalibračních vztahů, pak

nám zřejmě nezbude jiná možnost,

než i nadále používat původní českou

normu ČSN 73 1371 a jí nadřazenou

ČSN 73 2011. Obnovené vydání této

normy navíc obsahuje i způsob stano-

vení rovnoměrnosti betonu.

STANOVENÍ PEVNOSTI V TLAKU

Z RYCHLOSTI Š ÍŘENÍ UZ

IMPULSŮ

Stanovení pevnosti v tlaku z rychlosti

šíření ultrazvukového impulsu je u be-

tonu poměrně problematické. Rychlost

šíření vlnění má úzkou vazbu na hut-

nost a modul pružnosti materiálu.

U betonu jsou tyto charakteristiky zá-

vislé zejména na vlastnostech kame-

niva (křivka zrnitosti, druh kameniva,

fyzikální vlastnosti) a až v druhé řadě

na vlastnostech tmelu (vodní součinitel,

stáří betonu). Pevnost v tlaku betonu

je naopak více závislá na vodním sou-

činiteli než na druhu a složení kameni-

va a tmelu [11]. Vztahy mezi rychlostí

šíření impulsu a pevností v tlaku se te-

dy mohou lišit podle konkrétního slože-

ní betonu [12]. Pro zcela neznámý be-

ton je odhad pevnosti pouze na zákla-

dě rychlosti šíření impulsu nevěrohod-

ný. Se vzrůstající pevností betonu ta-

ké klesá citlivost metody, neboť větší

změně pevnosti v tlaku odpovídá men-

ší změna rychlosti [3].

Prakticky dodnes je citováno orien-

tační stanovení kvality tradičního be-

tonu podle [2], které uvádí tab. 1. Jed-

ná se však pouze o hrubý odhad, kte-

rý se podle konkrétního složení beto-

nu může značně lišit. Slovní hodnoce-

ní z tab. 1 se obtížně převádí na dnešní

označení pevnostních tříd betonu.

Výpočet pevnosti z impulsové

rychlosti podle ČSN 73 1371

Znovu vydaná norma ČSN 73 1371

[10] uvádí více možností, jak získat



upřesněnou pevnost v tlaku vyhodno-

cením z kalibračních vztahů:

• z určujícího kalibračního vztahu úzké-

ho nebo širokého,

• ze směrného kalibračního vztahu,

• z obecného kalibračního vztahu.

Zatímco určující kalibrační vztah je

vytvořen pro beton konkrétního zná-

mého složení, směrné a obecné vztahy

zahrnují betony různého složení (růz-

né druhy kameniva, cementu, přísad).

V normě [10] je uveden jeden z mož-

ných směrných kalibračních vztahů pro

výpočet pevnosti v tlaku z impulsové

rychlosti v tomto tvaru:

fbe = 9,9v2L3 – 56vL3 + 87,8 , (1)

kde fbe je pevnost betonu [MPa] a vL3

je rychlost šíření ultrazvuku v trojroz-

měrném prostředí [km/s].

Vztah (1) je třeba brát s rezervou, ne-

boť byl vytvořen pro betony vyrábě-

né před více než třiceti lety, zkouše-

né ve stáří přibližně 14 až 56 dnů. Pro

moderní betony již není přesný, hodno-

ty pevnosti v tlaku jsou ve skutečnos-

ti výrazně vyšší.

Odhad pevnosti betonu

z impulsové rychlosti podle

ČSN EN 13791

Norma ČSN EN 13791 [12] uvádí po-

stup pro získání charakteristické pev-

nosti v tlaku betonu v konstrukci ne-

přímými metodami, mezi něž patří od-

razové tvrdoměry, ultrazvuk a stanove-

ní síly na vytržení. Z důvodu upřesně-

ní výsledků je nutné současně provádět

zkoušky v tlaku na vývrtech. Norma

popisuje dvě alternativy:

• alternativa 1: přímá korelace s vývrty;

vyžaduje se minimálně osmnáct vý-

sledků zkoušek vývrtů,

• alternativa 2: kalibrace s vývrty pro

vymezený rozsah pevnosti použitím

stanoveného vztahu; je zapotřebí mi-

nimálně devět výsledků zkoušek vý-

vrtů.

V případě alternativy 1 se kalibrač-

ní křivka získá regresní analýzou dvo-

jic výsledků zkoušek (přímé a nepřímé

stanovení pevnosti).

Pokud je počet vývrtů omezený, je

nutné použít alternativu 2, jejímž zá-

kladním principem je využití normo-

vé „základní křivky“ (2). Ze skutečných

pevností na vývrtech a pevností vypo-

čtených podle základní křivky se vy-

počte posun této základní křivky. Po-

dle takto posunuté křivky se následně

provádí odhad pevnosti betonu v kon-

strukci na základě nepřímých měření.

Základní křivka pro rychlost šíření ul-

trazvuku podle [12] je:

fv = 62,5v2 – 497,5v + 990

pro 4 ≤ v ≤ 4,8 , (2)

kde fv je odhad pevnosti v tlaku beto-

nu [MPa] a v je rychlost šíření ultrazvu-

ku [km/s].

Pro každou další konstrukci se mu-

sí provést nový posun základní křivky

a získá se tak nový vztah pro stanovení

odhadu pevnosti v tlaku. Vztah je plat-

ný pouze v rozsahu od 4 do 4,8 km/s,

takže je prakticky vyloučeno jeho vy-

užití pro betony horší kvality, které se

běžně vyskytují v existujících starších

konstrukcích. Pro takové betony je

vždy nutné vytvořit vztah pomocí re-

gresní analýzy minimálně na osmnác-

ti vývrtech.

Další z možností pro stanovení pev-

nosti v tlaku je kombinace ultrazvuku

s jinou nepřímou metodou, nejčastě-

ji tvrdoměrnou. Bez upřesnění na vý-

vrtech se však jedná pouze o odhad

pevnosti.

Kalibrační vztahy uváděné v obou nor -

mách jsou poměrně odlišné. Na dvou

příkladech z praxe se pokusíme uká-

zat, zda je jejich využití reálné.

Obecný kalibrační vztah pro

tradiční beton z existujících

konstrukcí

Prvním příkladem z praxe je obecný

kalibrační vztah vytvořený pro výpočet

pevnosti v tlaku betonu z ultrazvuko-

vé rychlosti pro velký soubor přibližně

720 výsledků zkoušek, získaný při prů-

zkumech různých objektů pozemních

staveb i silničních mostů, postavených

většinou do roku 1990. Ve všech pří-

padech se jednalo o hutné betony bez

výraznějších mezer a obsahující ale-

spoň částečně frakci hrubého kame-

niva.

Ze vztahu byly vyloučeny betony me-

zerovité a jemnozrnné potěry. Všech-

ny hodnoty pevnosti v tlaku na vý-

vrtech f is byly přepočteny na kry-

chelné pevnosti f is,cube. Kalibrační

vztah pro odhad je uveden na obr. 1

a má tvar:

fis,cube(v) = 0,778e0,953v

pro 1,9 ≤ v ≤ 4,6 , (3)

kde fis,cube(v) je odhad krychelné pev-

nosti v tlaku betonu in situ [MPa].

Z obr. 1 je patrné, že existuje stati-

sticky významná závislost mezi obě-

ma veličinami, což vyjadřuje souči-

nitel korelace R = 0,89. Větší roz-

ptyl výsledků je dán především znač-

nou růzností betonů z hlediska druhu,

velikosti zrn a obsahu hrubého kame-

niva. Kalibrační vztah podle (3) je bez

upřesnění na vývrtech použitelný pou-

Obr. 1 Obecný kalibrační vztah mezi

pevností betonu v tlaku a rychlostí impulsů

získaný na vývrtech z existujících konstrukcí,

graf je doplněn křivkami podle norem [10]

a [12] ❚ Fig. 1 Basic calibration formula of

dependence between the compressive strength

of concrete and the pulse velocity, that were

acquired on the cored specimens from existing

constructions, the graph is complemented with

splines according to the standards [10] and [12]

Tab. 1 Kvalita tradičního betonu podle rychlosti

šíření ultrazvuku [2] ❚ Tab. 1 Quality of

traditional concrete according to the ultrasonic

pulse velocity

Všeobecné hodnoceníRychlost šíření ultrazvuku

[m/s]

Výborný nad 4 500

Dobrý 3 700 až 4 500

Diskutabilní 3 000 až 3 700

Špatný 2 100 až 3 000

Mizerný nižší než 2100

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

f is,c

ube

[MP

a]

1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0

Rychlost v [km.s-1]

rov. 1rov. 2

fis,cube(v) = 0,778e0,953v R = 0,890

1



ze pro orientační odhad kvality tradič-

ního betonu, v žádném případě ne-

ní určen pro moderní betony! Vztah (1)

z normy ČSN 73 1371 [10] má přibliž-

ně stejný sklon, avšak je posunut vý-

razně níže (na stranu bezpečnou), ne-

boť téměř 95 % hodnot pevnosti v tla-

ku leží nad touto normovou křivkou.

Naopak základní křivka podle (2) z nor-

my ČSN EN 13791 má sklon zcela

odlišný.

Porovnáme-li hodnoty vypočtené

z (3) se slovním hodnocením z tab. 1,

pak lze hodnotu 3 000 m/s orientač-

ně brát jako hranici pro třídu betonu

C 8/10 (průměrná pevnost 13,6 MPa).

Pokles impulsové rychlosti pod hod-

notu 3 000 m/s prakticky znamená,

že nejsou splněny ani minimální poža-

davky na beton pro nosné konstruk-

ce. Pokud impulsová rychlost překročí

hodnotu 3 700 m/s, jedná se s velkou

pravděpodobností o konstrukční be-

ton pevnostní třídy C 16/20 (průměr-

ná pevnost v tlaku 26,5 MPa). Vždy je

však třeba mít na paměti vliv kameni-

va, vlhkosti a stáří betonu.

Určující kalibrační vztah

pro nárůst pevnosti a modulu

pružnosti mostního betonu

Využití nedestruktivních metod pro

stanovení pevnosti a modulu pružnos-

ti je velmi výhodné všude tam, kde po-

třebujeme ověřit vlastnosti konstrukce

bez možnosti destruktivního zásahu.

Druhý praktický příklad se týká mo-

derního betonu třídy C 30/37 určené-

ho pro mostovku nového mostu be-

tonovaného v září roku 2010 na ulici

Sportovní v Brně. Cílem bylo vytvořit

kalibrační vztah, podle něhož by mo-

hl být přímo na konstrukci nedestruk-

tivně sledován nárůst pevnosti v tlaku

a modulu pružnosti betonu. Pro tento

účel bylo při betonáži mostovky ode-

bráno celkem osmnáct zkušebních

těles ve tvaru krychle (d = 150 mm)

a stejný počet hranolů (d = 100 mm,

L = 400 mm). Krychle i hranoly byly

rozděleny do šesti sad po třech těle-

sech. Zkoušením těchto sad v různém

stáří (2, 3, 7, 14, 28 a 90 dnů) byl do-

sažen rozsah pevností v tlaku přibližně

od 30 do 75 MPa, čemuž odpovídal

rozsah impulsové rychlosti ultrazvu-

ku přibližně od 4,1 do 4,7 km/s. Ka-

librační vztah pro pevnost v tlaku má

tvar:

fc,cube(v) = 11,39v2 – 12,367v – 11,19

pro 4,1 ≤ v ≤ 4,7 , (4)

kde fc,cube(v) je odhad krychelné pev-

nosti v tlaku betonu [MPa].

Výše uvedený kalibrační vztah je zná-

zorněn na obr. 2 a je doplněn o křivky

z norem [10] a [12]. Důvodem vysoké-

ho stupně statistické závislosti pevnos-

ti a impulsové rychlosti (součinitel kore-

lace R = 0,93) je skutečnost, že se jed-

ná o konkrétní druh betonu známého

složení, kdy parametr pevnosti v tla-

ku se mění pouze vlivem doby zrání

betonu.

Zajímavé je porovnání sklonu kři-

vek. Na rozdíl od předchozího příkla-

du pro „tradiční“ beton je sklon kalib-

rační křivky podle (4) výrazně strmější

a lépe odpovídá základní křivce z ČSN

EN 13791 [12].

Výrazně lépe než pevnost v tlaku

se pomocí ultrazvuku dá odhadnout

hodnota statického modulu pružnos-

ti Ec. Kalibrační vztah pro vývoj modu-

lu pružnosti stejného mostního beto-

nu má tvar:

Ec(v) = –5,634v2 + 69,81v – 167,6

pro 4,1 ≤ v ≤ 4,7 , (5)

kde Ec(v) je odhad statického modulu

pružnosti betonu [GPa].

Ultrazvuková metoda je nejlepší pro

odhad modulu pružnosti betonu, při

vhodné kalibraci se odchylka od sku-

tečné hodnoty modulu pružnosti po-

hybuje do 2 GPa. Pro odhad pevnosti

v tlaku budou zřejmě i nadále používá-

ny spíše metody tvrdoměrné.

VLIV TEPLOTY NA MODUL

PRUŽNOSTI BETONU

Jak ukázal již předchozí příklad, nej-

lepší využití má ultrazvuková impulsová

metoda při nedestruktivním stanovení

hodnoty modulu pružnosti betonu. Mo-

dul pružnosti je pro všechny konstruk-

ce citlivé na deformace velmi důleži-

tou materiálovou charakteristikou, při-

čemž se jedná především o prvky i ce-

lé konstrukce z předem nebo dodateč-

ně předpjatého betonu [1]. Další příklad

využití ultrazvuku je zaměřen na sledo-

vání vývoje modulu pružnosti betonu

při různé teplotě uložení betonu. Hod-

nota modulu pružnosti betonu v raném

stadiu zrání má největší vliv na výsled-

né deformace konstrukce. Pokud ne-

ní hodnota modulu pružnosti betonu

v okamžiku vnesení předpětí dostateč-

ná, pak výsledné deformace budou vý-

razně vyšší, než s jakými je v projektu

počítáno. Důsledkem mohou být ne-

gativní jevy (např. vyšší ztráta předpětí,

větší nadvýšení nosníků), které způso-

bí problémy v dalších etapách výstav-

by. Vnášení předpětí do betonu může

nastat velmi brzy, např. u prefabrikova-

ných nosníků již po 24 h zrání betonu,

a právě v této situaci je vhodné kvalitu

Obr. 2 Vztah mezi pevností v tlaku a rychlostí

šíření ultrazvukových impulsů pro mostní beton

pevnostní třídy C30/37 ve stáří 2 až 90 dnů,

graf je doplněn křivkami podle norem [10]

a [12] ❚ Fig. 2 Formula of dependence

between the compression strength and the

pulse velocity for bridge concrete C30/37

in the age of 2 to 90 days, the graph is

complemented with splines according to the

standards [10] and [12]

Obr. 3 Vztah mezi statickým modulem

pružnosti a rychlostí šíření ultrazvukových

impulsů pro mostní beton pevnostní třídy

C30/37 ve stáří 2 až 90 dnů ❚

Fig. 3 Formula of dependence between the

modulus of elasticity and the pulse velocity for

bridge concrete C30/37 in the age of 2 to 90

days

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

f c,cu

be [M

Pa]

rov. 1

rov. 2

3,8 3,9 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8

Rychlost v [km.s-1]

fc,cube(v) = 11,39v2 – 12,37v – 111,2 R = 0,93

2



betonu nedestruktivně ověřit, obzvláš-

tě pokud okolní prostředí není pro zrá-

ní betonu vhodné (např. betonáž v zim-

ním období) [8].

Požadované vlastnosti betonu jsou

úzce spjaty s vhodným ošetřováním,

které je mimo jiné spojeno s kontro-

lou teploty během zrání betonu. Prá-

vě teplota okolního prostředí, zejména

v počátečních stadiích, hraje význam-

nou roli ve vývoji betonu a má rozho-

dující vliv na chování betonu či kon-

strukce při jeho následném používá-

ní [3], [4], [6].

V normách [14] a [16] je definováno

20 °C jako teplota, při které se ověřu-

jí charakteristiky betonu. Přesně vyčís-

lená hodnota teploty je obecně zná-

mým pravidlem, které má zabránit po-

chybnostem při ověřování kvality beto-

nu [3]. Ve stavební praxi je však běžné,

že betonáž probíhá za téměř jakých-

koliv termálních podmínek. V případě,

že panují nízké teploty, má betonáž ur-

čitá specifika a je nutné dodržovat jis-

té zásady. Teplota čerstvého betonu

v době dodání nesmí být menší než

+5 °C [14]. Při teplotách nižších než

+5 °C se výrazným způsobem zpoma-

luje hydratace a pokud teplota klesne

pod bod mrazu, hydratace se dokon-

ce zcela zastaví. Velkým problémem je

pak mrznoucí voda, která zvětšuje svůj

objem o přibližně 9 %, v důsledku če-

hož mohou v betonu s nedostatečnou

pevností vznikat trhliny. Tím může do-

jít k nevratnému zhoršení mechanic-

kých vlastností betonu [3], [4], [5]. Při

nízkých teplotách musí být tedy be-

ton ošetřován tak, aby teplota jeho po-

vrchu neklesla pod 0 °C, a to do do-

by, než jeho pevnost v tlaku nedosáh-

ne hodnoty alespoň 5 MPa [14], [15].

V případě, že se konstrukce přestane

příliš brzy proteplovat, či se dříve od-

bední, může dojít k jejímu poškoze-

ní v důsledku nedostatečné pevnosti

betonu [6].

Vlastnosti betonu se zlepšují úměrně

délce doby, po kterou je beton vhodně

ošetřován. Zatímco jednodenní pev-

nost v tlaku betonu roste se zvyšují-

cí se teplotou okolního prostředí, pev-

nost v tlaku po 28 dnech zrání naopak

se zvyšující se teplotou klesá [3], [6].

Na základě výše uvedených skuteč-

ností byl naplánován experiment, kte-

rý se zabývá časovým vývojem kvali-

ty betonu s ohledem na vliv okolní tep-

loty, viz již článek autorského kolekti-

vu [9]. O tom, nakolik je beton kvalit-

ní a jestli dostatečně rychle zraje, velmi

dobře vypovídá rychlost šíření ultra-

zvukového vlnění betonem. Ze znalos-

ti tohoto údaje je poté možné vypočítat

nejen pravděpodobnou hodnotu pev-

nosti v tlaku, ale také dynamickou hod-

notu modulu pružnosti.

Pro zrání referenční sady betono-

vých těles byla jako teplota okolního

prostředí pochopitelně zvolena hod-

nota 20 °C. Druhé dvě sady zkušeb-

ních těles zrály při nižších teplotách

okolního prostředí – druhá sada byla

stále uložena v prostředí s konstantní

teplotou +10 °C, beton třetí sady zku-

šebních vzorků zrál při teplotě +5 °C

(obr. 4). Všechna tělesa byla do přede-

psaných teplot uložena bezprostřed-

ně po betonáži a byla v nich ponechá-

na (s výjimkou velmi krátkého časové-

ho úseku nutného k odformování tě-

les) až do chvíle zkoušení. V každé sa-

dě se nacházelo mimo jiné osmnáct

kusů hranolů, které byly po trojicích

odzkoušeny v šesti časových úsecích

– zkoušky probíhaly po 1, 2, 3, 7, 14

a 28 dnech zrání betonu. Na jednot-

livých hranolech byly kromě rychlos-

ti šíření UZ impulsů (obr. 5) ověřovány

další charakteristiky včetně pevnosti

v tlaku, a proto bylo nutné vyrobit hra-

nolů osmnáct. Pokud by byla zjišťová-

na pouze rychlost šíření UZ vlnění, po-

stačila by pouze trojice zkušebních tě-

les, jelikož se jedná o nedestruktivní

zkoušku.

Pro popisovaný experiment byl zvo-

len beton C 45/55, který je určený ze-

jména k výrobě předem předpjatých

mostních nosníků. Navíc měli již auto-

ři se zkoušením tohoto betonu zkuše-

nosti z dřívějších experimentů [8].

Cílem experimentu bylo zachytit ča-

sový vývoj rychlosti šíření UZ vlnění be-

tonem a dynamický modul pružnosti

betonu v závislosti na teplotě okolního

prostředí, ve kterém beton zrál. Vývoj

rychlosti šíření UZ impulsů betonem

v čase je zaznamenán v tab. 2 a 3.

Na základě znalosti rychlosti šíření

UZ byla vypočtena hodnota dynamic-

kého modulu pružnosti betonu Ecu, je-

hož časový vývoj je předmětem gra-

fu na obr. 6.

Na základě získaných výsledků

byl jednoznačně prokázán negativ-

ní vliv nízké teploty okolního prostředí

na rychlost nárůstu modulu pružnosti.

Ultrazvuková impulsová metoda umož-

ňuje velmi dobře sledovat vývoj vlast-

ností betonu v čase, pokud tedy probí-

há betonáž a následné předpínání prv-

ku či konstrukce v zimních měsících

při nízkých teplotách (a panují obavy,

že beton není dostatečně vyzrálý), je

možné pomocí ultrazvuku vývoj cha-

rakteristik ověřit.

ZÁVĚR

Ultrazvuková impulsová metoda má ši-

roké možnosti použití při kontrole kva-

lity betonu a diagnostice betonových

konstrukcí, přesto není v našem sta-

vebnictví příliš využívána. Nejlépe se

touto metodou zjišťuje rovnoměrnost

betonu, přičemž na toto téma auto-

ři již publikovali [17]. O stanovení dy-

namických modulů pružnosti z impul-

sové rychlosti a přepočtech na modu-

ly statické autoři připravují samostat-

nou publikaci.

Z impulsové rychlosti je možné s jis-

tými omezeními odhadnout i pevnost

v tlaku betonu, zejména při diagnostice

starších konstrukcí. Prokazování sho-

dy pro pevnost v tlaku nových betonů

je však problematické, neboť obecné

a směrné kalibrační vztahy byly vytvo-

20

22

24

26

28

30

32

34

36

38

3,9 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 4,7 4,8

Rychlost v [km.s-1]

Mod

ul p

ružn

osti

Ec

[GP

a]

Ec(v) = –5,634v2 + 69,81v – 167,6 R = 0,985

3



Literatura:[1] Aïtcin P.-C.: Vysokohodnotný beton.

Český překlad Bílek V., Vydání 1., Praha: ČKAIT, 2005, ISBN 80-86769-39-9

[2] Leslie J. R., Cheeseman W. J.: An ultra-sonic method for studying deterioration and cracking in concrete structures. Amer. Concrete Inst., Proceedings. Vol. 46. Sept. 1949. p. 17–36

[3] Collepardi M.: Moderní beton. Český překlad Bílek V., Vydání 1., Praha: ČKAIT, 2009, 344 s. ISBN 978-80-87093-75-7

[4] Pytlík P.: Technologie betonu. Vydání 2., Brno: VUT v Brně – VUTIUM, 2000, ISBN 80-214-1647-5

[5] Klečka T. a kol.: Příručka technologa, Beton – suroviny – výroba – vlastnosti. Vydání 2. Praha: Artis, 2005, 208 s

[6] Bajza A., Rouseková I.: Technológia betó-nu. Vydání 1., Bratislava: Jaga Group, s. r. o., 2009, 190 s. ISBN 80-8076-032-2

[7] Cikrle P., Bílek V.: Modul pružnosti vyso-kopevných betonů různého složení. Beton TKS. 2010. 2010(5). p. 40–44. ISSN 1213-3116

[8] Kocáb D., Cikrle P.: Modul pružnosti betonu prefabrikovaných mostních nos-níků. Zkoušení a jakost ve stavebnictví 2010. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2010. ISBN 978-80-214-4144-6

[9] Kocáb D., Cikrle P., Kucharczyková B., Pospíchal O.: Vliv nízké počáteční teploty betonu na výsledný modul pružnosti. Zkoušení a jakost ve stavebnictví 2011. VUT v Brně. ISBN 978-80-214-4338-9

[10] ČSN 73 1371 Nedestruktivní zkoušení betonu – Ultrazvuková impulzová metoda zkoušení betonu. ČNI, 2011

[11] ČSN EN 12504-4 Zkoušení betonu – Část 4: Stanovení rychlosti šíření ultrazvu-kového impulsu. ČNI, 2005

[12] ČSN EN 13791 Posuzování pevnosti betonu v tlaku v konstrukcích a v prefabri-kovaných betonových dílcích. ČNI, 2007

[13] ČSN 73 2011 Nedestruktivní zkoušení betonových konstrukcí. ČNI, 2012

[14] ČSN EN 206-1 Beton – Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. ČNI, 2001

[15] ČSN EN 13760. Provádění betonových konstrukcí. ČNI, 2010

[16] ČSN EN 197-1: Cement – Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro obecné použití. ČNI, 2001

[17] Kocáb D., Pospíchal O., Cikrle P.: Ověření rovnoměrnosti betonu použitého pro stanovení vlivu délky ošetřování na kvalitu betonu. TZB-info. Brno: TZB-info, 2013. ISSN: 1801-4399

Tab. 2 Rychlosti šíření ultrazvukového vlnění betonem na všech zkušebních hranolech

❚ Tab. 2 Ultrasonic pulse velocity in concrete in all test specimens

Stáří

[d]1 2 3 7 14 28

REF

4 131 4 295 4 356 4 528 4 571 4 648

4 086 4 367 4 461 4 534 4 608 4 710

4 101 4 266 4 364 4 512 4 548 4 617

10 °C

3 420 3 957 4 122 4 336 4 450 4 582

3 496 4 057 4 202 4 351 4 488 4 658

3 409 3 966 4 107 4 377 4 435 4 493

5 °C

2 500 3 783 4 007 4 255 4 473 4 610

2 507 3 676 4 003 4 257 4 446 4 586

2 542 3 777 4 028 4 261 4 453 4 606

Tab. 3 Průměrné hodnoty rychlosti šíření UZ vlnění na jednotlivých sadách

zkušebních těles po daných dobách zrání betonu, včetně směrodatných odchylek

❚ Tab. 3 Average values of the ultrasonic pulse velocity in the individual sets

of test specimens after the specified times of the concrete maturing (including

standard deviations)

Stáří

[d]1 2 3 7 14 28

REFprůměr 4 106 4 309 4 394 4 525 4 576 4 658

sm. odch. 23 52 59 11 30 47

10 °Cprůměr 3 442 3 993 4 144 4 355 4 457 4 578

sm. odch. 48 55 51 20 27 83

5 °Cprůměr 2 516 3 745 4 013 4 257 4 457 4 601

sm. odch. 23 60 14 3 14 13

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

45,0

50,0

0 5 10 15 20 25 30

Stáří [d]

Dyn

amic

ký m

odul

pru

žnos

ti E

cu [G

Pa]

REF

10 °C

5 °C

6

4 5



řeny pro tradiční betony a nejsou příliš

přesné. Ani tvorba určujících kalibrač-

ních vztahů pro nový beton známého

složení však nemusí přinést požado-

vané zpřesnění. Při porovnání výsled-

ků zkoušek tradičních a moderních be-

tonů se totiž ukázalo, že u moderních

betonů jsou kalibrační křivky výraz-

ně strmější, což znamená, že na stej-

ný rozdíl rychlostí připadá větší rozdíl

pevností betonu. Metoda je tedy méně

citlivá, než tomu bylo u betonů vyrábě-

ných v minulosti.

Ultrazvuk tak bude nadále využí-

ván pro stanovení rovnoměrnosti be-

tonu, dynamických modulů pružnos-

ti a pro sledování vývoje vlastností be-

tonu (včetně pevnosti v tlaku) v čase,

např. při jeho zrání v různých klimatic-

kých podmínkách.

Uvedených výsledků bylo dosaženo díky

finanční podpoře projektu specifického

vysokoškolského výzkumu FAST-J-11-26

s názvem „Vliv počá tečních podmínek

na modul pružnosti betonu“.

Ing. Petr Cikrle, Ph.D.

tel.: 541 147 814


Ing. Dalibor Kocáb

tel.: 541 147 811


Ing. Ondřej Pospíchal

tel.: 541 147 811


všichni: Fakulta Stavební VUT

v Brně

www.fce.vutbr.cz

Text článku byl posouzen odborným lektorem.

VÝSLEDKY ARCHITEKTONICKÉ SOUTĚŽE MĚSTA BEZ SMOGU 2013

Ve středu 29. května 2013 se v prostorách brněnského Domu umění uskutečnilo slavnost-

ní vyhlášení výsledků druhého ročníku architektonické soutěže Města bez smogu. Vyhla-

šovatel soutěže společnost Českomoravský cement, a. s., udělil spolu s partnery celko-

vě osm cen.

Soutěž byla pořádána v souladu se soutěžním řádem České komory architektů. O hlav-

ních cenách rozhodovala nezávislá odborná porota složená z architektů, která hodnoti-

la zejména kvalitu architektonického a urbanistického řešení, způsobilost k realizaci, zdů-

vodnění vhodnosti použití technologie TX Active, kreativitu, nápaditost a estetičnost.

„Teprve druhý ročník soutěže je pro ni vypovídající. Počet 94 přihlášených soutěžních návrhů

více než dost potvrzuje, že soutěž je atraktivní a stále výzvou. Tato vysoká účast prokazuje jak

autoritu soutěže, tak její poroty.“ shrnul na úvod vyhlášení předseda poroty Ing. arch. Ludvík

Grym.

1. místo a cenu 50 000 Kč získala za sou-

těžní návrh „Steradián“ autorka Viktorie Pro-

kopová z Vysoké školy uměleckoprůmyslo-

vé v Praze (obr. 1). Soutěžní návrh předsta-

vuje nový prvek ve veřejném osvětlení, kte-

rý na rozdíl od běžných exteriérových lamp

neobsahuje zdroj osvětlení, ale slouží jako

odrazová plocha reflektorů. Ve dne půso-

bí Steradián jako skulptura, v noci se stává

funkčním svítidlem. Díky spodnímu ozáření

UV světlem může technologii TX Active vyu-

žívat i bez slunečního záření.

2. místo a cenu 20 000 Kč obdržel za sou-

těžní návrh „Anemone“ autor Bc. Petr Stra-

koš z Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Anemone představuje flexibilní sasanku

ve veřejném prostoru města (obr. 2).

3. místo a cenu 10 000 Kč získala za sou-

těžní návrh „Busstobject“ autorská dvoji-

ce Ing. arch. Ivo Jelínek a Markéta Jáňová.

Jedná se o návrh multifunkční zastávky hro-

madné dopravy vytvořené využitím moderní

metody 3D tisku (obr. 3). Jedinečné je také

řešení povrchu zastávky, které definuje sta-

vební geometrie buněčných membrán tzv.

„gyroid“ fungující na principu minimálních

ploch a definovaný matematickou rovnicí.

Použití tohoto konceptu maximalizuje vlast-

nosti technologie TX Active.

Originalitu a lehký vtip ocenila porota dvě-

ma mimořádnými cenami u návrhů „Falling

cubes“ Františka Nováka a „Holubi“ Da-

vida Šmída. Generální ředitel společnosti

Ing. Jan Hrozek předal zvláštní cenu návr-

hu „BikeBench“ Marka Šimaie, který ztvár-

nil multifunkční městský mobiliář s vizuál-

ním přesahem. Cenu odborného portálu

TZB-info.cz obdržel Marek Hubáček za ná-

vrh „Strom života“. Další z partnerů soutě-

že dceřiná společnost Českomoravský be-

ton, a. s., ocenila návrh „Časoměrná fontá-

na“ autora Jana Brejchy.

Součástí vyhlášení bylo ukončení on-line

hlasování probíhajícího na soutěžních strán-

kách www.bezsmogu.cz. Cenu veřejnos-

ti získali studenti Fakulty architektury VUT

v Brně Jakub Frolík a Michael Kohout. Jejich

návrh „5thAve/aloe vera“ představuje systém

pouličního osvětlení.

Soutěžní návrhy je možné si prohlédnout

na internetových stránkách soutěže www.

bezsmogu.cz.

TZ Českomoravský cement, a. s., Mokrá

redakčně zkráceno

Obr. 4 Uložení těles po betonáži

do chladicího zařízení, kde byla udržována

požadovaná teplota +5 nebo +10 °C

❚ Fig. 4 Storing of the specimens

in a cooling device, where the desired

temperature was kept at +5 or +10 °C

Obr. 5 Měření rychlosti šíření impulsů

ultrazvukového vlnění přístrojem TICO

❚ Fig. 5 Measuring of ultrasonic pulse

velocity with the TICO device

Obr. 6 Vývoj dynamického modulu pružnosti

Ecu pro beton zrající při různých teplotách

+20 °C (REF), +10 a +5 °C ❚

Fig. 6 Development of the dynamic modulus

of elasticity Ecu for concrete that is hardening

in an environment with different temperatures

+20 °C (REF), +10 a +5 °C

Obr. 1 Vítězka soutěže Viktorie Prokopová z VŠUP v Praze u svého návrhu

Obr. 2 Bc. Petr Strakoš z FA ČVUT v Praze a jeho návrh „Anemone“, 2. místo

Obr. 3 Markéta Jáňová, spoluautorka, u návrhu „Busstobject“, 3. místo

1

2 3

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA



SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA V ČR

SUSTAINABLE BUILDING

AND REFURBISHMENT FOR NEXT

GENERATIONS

Konference CESB 13Termín a místo konání: 26. a 28. června 2013, Praha • Šetrné rekonstrukce stávajících budov• Regenerace průmyslového dědictví• Low-tech a high-tech materiály pro udržitelné

budovy• Integrované navrhování budov• Metody a nástroje pro hodnocení• Udržitelná výstavba budov ve výuceKontakt: www.cesb.cz

FIBRE CONCRETE 2013

7. mezinárodní konference Termín a místo konání: 12. a 13. září 2013, Praha• Research• Technology• Design• Application• Codes and standards• FRC and sustainabilityKontakt: http://concrete.fsv.cvut.cz/fc2013

VODNÍ PAPRSEK 2013 – VÝZKUM,

VÝVOJ, APLIKACE

3. mezinárodní konference Termín a místo konání: 22. až 24. října 2013, KarolinkaKontakt: http://www.ugn.cas.cz/events/2013/vp/index.php

20. BETONÁŘSKÉ DNY 2013

Konference s mezinárodní účastíTermín a místo konání: 27. a 28. listopadu 2013, Hradec KrálovéKontakt: www.cbsbeton.eu

CONCRETE ROADS 2014

12. mezinárodní sympoziumTermín a místo konání: 23. až 26. září 2014, Clarion Congress Hotel Praha• Sustainable pavements• Solutions for urban areas• Design and construction• Maintenance and rehabilitationKontakt: e-mail: [email protected], www.concreteroads2014.org

ZAHRANIČNÍ KONFERENCE A SYMPOZIA

FIBER REINFORCED POLYMERS FOR

REINFORCED CONCRETE STRUCTURES

– FRPRCS – 11

11. mezinárodní sympoziumTermín a místo konání: 26. až 28. června 2013, Guimarães, Portugalsko• Test recommendations for reliable characterization

of FRP materials and systems• New FRP-based materials, systems

and strengthening techniques• Bond behaviour of FRP systems• Durability and long term behaviour of FRP• Reinforcement and strengthening performance

of FRP systems• Seismic strengthening with FRP systems• Advanced numerical models and simulations for

FRP based reinforced/strengthened structures• Health monitoring through FRP systems and

quality control• Codes, standards and design guidelines for FRP• Field applications of FRP reinforcementKontakt: www.frprcs11.uminho.pt

SUSTAINABLE CONSTRUCTION

MATERIALS AND TECHNOLOGIES

– SCMT3

Mezinárodní konference Termín a místo konání: 18. až 21. srpna 2013, Kyoto, Japonsko • Sustainable construction materials and structures• Durability of construction materials• Maintenance and life cycle management

of concrete structureKontakt: www.jci-net.or.jp/~scmt3/

RHEOLOGY AND PROCESSING

OF CONSTRUCTION MATERIALS

Mezinárodní RILEM konference

společně s

SELF-COMPACTING CONCRETE

7. RILEM konference Termín a místo konání: 2. až 4. září 2013, Paříž, FrancieKontakt: www.sccparis2013.com

CCC 2013

9. středoevropský

betonářský kongresTermín a místo konání: 5. a 6. září 2013, Wroclaw• Innovative application of concrete in public places• Concrete in urban areas• Concrete properties• Maintenance and revitalization of concrete

structuresKontakt: http://www.ccc2013.pwr.wroc.pl/

COMPUTATIONAL TECHNOLOGIES

IN CONCRETE STRUCTURES – CTCS13

Mezinárodní konference Termín a místo konání: 8. až 12. září 2013, Jeju, KoreaKontakt: http://asem.cti3.com/CTCS.htm

LONG SPAN BRIDGES

AND ROOFS

36. IABSE sympozium Termín a místo konání: 24. až 27. září 2013, Kolkata, Indie• Planning, Design• Research, Development, Implementation• Operation and MaintenanceKontakt: www.iabse.org/kolkata2013

FIRE SPALLING 2013

3. mezinárodní workshop Concrete spalling

due to fire exposureTermín a místo konání: 25. až 27. září 2013, Paříž, FrancieKontakt: http://www.firespalling2013.fr/

ULTRA-HIGH PERFORMANCE

FIBRE-REINFORCED CONCRETE

– UHPFRC 2013

2. mezinárodní sympozium Termín a místo konání: 1. až 3. října 2013 (změna termínu), Marseille, Francie• Structural applications in civil engineering

and bridge structures, major infrastructure projects, marine works, offshore structures

• Frames and building envelopes• Building elements, functional and architectural

components• Strengthening, rehabilitation• Durability (feedback, use in aggressive

environments)• Sustainability, Life cycle analysis, recycling• Resistance under extreme conditions

(fire, earthquake, impact)• Implementation, in situ application, inspection• Recommendations, design codes, national

and international standards• Modeling, calculations and justifications, reliability• Contractual use of UHPC: variants, economy,

security, insuranceKontakt: http://www.afgc.asso.fr/index.php/uhpfrc2013

BETÓN 2013

10. konference s mezinárodní účastíTermín a místo konání: 3. a 4. října 2013, Štrbské Pleso, Slovensko• Štandardizácia• Stavebné materiály a vlastnosti betónu• Výroba betónu• Kvalita, OŽP a BOZPKontakt: http://www.savt.sk

CONCRETE AND CONCRETE

STRUCTURES 2013

6. mezinárodní konferenceTermín a místo konání: 23. až 25. října 2013, Terchová – Vrátná Dolina, Slovensko

• New materials and products in concrete

and concrete structures

• New trends in theory, design and construction

• Development in structural systems

• Diagnostic of concrete structures and bridges

• Maintenance, rehabilitation and reconstruction

• Standardisation in concrete and concrete

structures, Eurocodes

• Composite structures and bridges

Kontakt: http://svf.uniza.sk/kskm/ccs2013/

BETÓN NA SLOVENSKU 2010 – 2014

Celoslovenská konference Termín a místo konání: 14. až 15. listopadu 2013,

Grand hotel Bellevue, Vysoké Tatry, Slovensko

• Realizované mostné objekty; Projekty mostov

vo výstavbe; Mosty vo výstavbe

• Veda – výskum; Diagnostika a monitoring

betónových konštrukcií a mostov

• Materiály

• Podzemné stavby

• Opravy a rekonštrukcie betónových konštrukcií

a mostov

• Štúdie a projekty pripravovaných mostných objektov

• Legislatíva

Kontakt: http://www.fib-sk.sk

IMPROVING PERFORMANCE

OF CONCRETE STRUCTURES

4. mezinárodní fib kongresTermín a místo konání: 10. až 14. února 2014,

Mumbai, India

Kontakt: www.fibcongress2014mumbai.com

BAUKONGRESS 2014 (dříve Betontag)

Mezinárodní konferenceTermín a místo konání: 3. a 4. dubna 2014, Vídeň,

Rakousko

• Angewandte Forschung und Entwicklung

• Aktuelle Verkehrsinfrastrukturprojekte

• Aktuelle Hochbauprojekte

• Tunnel & Brücke

• Straße & Schiene

• Projekte in den Nachbarländern Österreichs

• Bauen im internationalen Bereich

• Ingenieurprojekte im Energiebereich/alternative

Energien

• Hochhaus-, Geschäfts- und Bürohausbau

• Industrie- und Kommunalbau

• Umwelttechnik

Kontakt: www.baukongress.at

CONCRETE INNOVATION CONFERENCE

– CIC 2014Termín a místo konání: 9. až 11. června 2014,

Oslo, Norsko

• Environmentally friendly concrete structures

• Efficient construction

• Structural design and structural performance

• Prolongation of service life

Kontakt: www.cic2014.com

PH.D. SYMPOZIUM IN CIVIL

ENGINEERING

10. mezinárodní sympoziumTermín a místo konání: 21. až 23. července 2014,

Quebec, Kanada

Kontakt: www.fib-phd.ulaval.ca

NORDIC CONCRETE

RESEARCH (NCR)

22. mezinárodní sympoziumTermín a místo konání: 13. až 15. srpen 2014,

Reykjavik, Island

Studenti se mohou ucházet o 10 studentských

cestovních grantů NCR. Více na www.rheo.is.

Kontakt: www.nordicconcrete.net

UTILIZATION OF HIGH

PERFORMANCE CONCRETE

10. mezinárodní fib sympoziumTermín a místo konání: 15. až 18. září 2014,

Peking, Čína

Kontakt: www.hpc-2014.com

změna, původní termín

6/2013

F I R E M N Í P R E Z E N T A C E ❚ C O M P A N Y P R E S E N T A T I O N

Bezplatná studentská verze

Demoverze zdarma ke stažení

Program pro výpočetprutových konstrukcí

Program pro výpočetprostorových konstrukcímetodou konečných prvků

www.dlubal.czIng. Software Dlubal s.r.o.Anglická 28, 120 00 Praha 2Tel.: +420 221 590 196Fax: +420 222 519 [email protected]

BBezpllattnáá tst dudenttskáká verze

Podpora nových evropských norem

Různé národní přílohy

Cena programu již od 33 450 Kč

Česká verze včetně manuálů

RSTABRFEM

Vyzkoušejte naše programy

Bezplatné zapůjčení licence

RFEM

RSTAB 77

Inzerce 71.7x259 spad CZ (Beton)_02.indd 1 23.3.2011 21:57:03

I TADY MŮŽE BÝT VAŠE INZERCE !

P Ř Í J E M I N Z E R C E ❚Beton TKS, s. r. o., Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4

tel.: 604 237 681, e-mail: [email protected]

www.betontks.cz

C E N Í K ❚

Ceny jsou uvedeny bez DPH.

Způsob placení: inzerce a PR články jsou placeny na základě faktury vystavené po jejich vytištění v časopise.

Klient obdrží současně s fakturou dva výtisky časopisu, v případě záj mu lze přiobjednat větší množství.

S L E V Y : při opakování inzerátu v rámci ročníku . . -10 %

pro členy SVC ČR, SVB ČR,

ČBS a SSBK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . -15 %

Jiné možnosti či kombinace po dohodě

s redakcí.

Při objednání fi remní prezentace

do konce ledna další sleva . . . . . . . . . -10 %

P Ř I R Á Ž K Y :přesné umístění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . +10 %

grafi cké zpracování . . . . . . . . . . . . . . . . +10 %

Formát Umístění Cena v Kč

A4 4. strana obálky 80 000,-

A4 3. strana obálky 50 000,-

A4 vnitřní strana 35 000,-

1/2 A4 vnitřní půlstrana (na šířku / na výšku) 20 000,-

1/3 A4 vnitřní čtvrtstrana (na šířku / na výšku) 15 000,-

1/4 A4 vnitřní čtvrtstrana (na šířku / na výšku) 12 000,-

1/8 A4 inzerát nebo tisková zpráva 8 000,-

propagační článek – za každou celou stranu

30 000,-

vklad vlastních propagačních materiálů 8 000,-

F O R M Á T Y ❚

1/3 A4 1/4 A4 1/8 A4

71,7 x 259 mm

1/3 A4vpravo

na spad

56,7 x 259 mm

1/3 A4

102,5 x 127,5 mm

1/4 A4vpravo

na spad

102,5 x 65,8 mm

1/8 A4vpravo

na spad

1/3 A4vpravo

na spad

195 x 86,5 mm

1/3 A4

180 x 86,5 mm

1/4 A4

87,5 x 127,5 mm

1/8 A4

87,5 x 65,8 mm

1/2 A4 A4

102,5 x 259 mm

1/2 A4vpravo

na spad

87,5 x 259 mm

1/2 A4

210 x 297 mm

FORMÁT A4

čistý formát210 x 297mm

(po ořezu)+ spad 5 mm

A4vpravo

na spad

195 x 259 mm

A4

180 x 259 mm

1/2 A4vpravo

na spad

195 x 127,5 mm

1/2 A4

180 x 127,5 mm

rozměry všech inzerátů

jsou čisté (po ořezu)+ na spad

je třeba přidat dalších 5 mm

rychlejší, přesnější, dostupnější a zdarma

Česká betonářská společnost ČSSICzech Concrete Societywww.cbsbeton.eu

Svaz výrobců betonu ČRReadymix Concrete Producers Association of the Czech Republicwww.svb.cz

www.condict.eučtyřjazyčný technický slovník

jazyky EN, D, F, CZ

přes 10 000 výrazů v každém jazyce

výrazy ze stavebního inženýrství, zejména betonového

termíny technických norem

překlad víceslovných výrazů, zkratek

jazyk vyhledávání

hledané slovo(nemusí být přesné)

našeptávání tvaruhledaného slova

webový odkazna výklad výrazu

nalezené překlady

vybraný překlad

jazyk překladumax. 3 jazyky

doplňující informacek vybranému překladu

BETON_2-13_xxA4.indd j 5.4.13 9:34

Date post:	27-Mar-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

SANACE A REKONSTRUKCE – panelová sídliště - Beton TKSBeton TKS, s. r. o. Na Zámecké 9, 140...

Documents