+ All Categories
Home > Documents > Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Date post: 28-Mar-2016
Category:
Upload: sano-moderna-vyziva-zvierat-sro
View: 248 times
Download: 6 times
Share this document with a friend
Description:
Chov skotu v Sasku aneb Amerika za humny?
48
Chov skotu v Sasku, aneb Amerika za humny? Návštěva mléčné farmy Hennersdorf, SLW Sadisdorfer Landwirtschafts GmbH Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Červen 2010 | Jún 2010
Transcript
Page 1: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Chov skotu v Sasku, aneb Amerika za humny?Návštěva mléčné farmy Hennersdorf, SLW Sadisdorfer Landwirtschafts GmbH

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře

Červen 2010 | Jún 2010

Page 2: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

+Jedinečná kombinace

Baktérie mléčného kvašení Kombinace kyselin

Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Vyšší hodnota krmiva

Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Konzervování pomocí chemických kyselin

Účinné proti kvasinkám a plísním*)

Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

*) Sorban draselný napadá a likviduje gram-negativní baktérie; klostrídie, kvasinky a plísně. Gram-pozitivníbaktérie, jako např. baktérie mléčného kvašení, mikroorganizmy bachoru, střevní baktérie jsou ušetřené.

Page 3: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Chov skotu v Sasku, aneb Amerika za humny? ........................................4

Jak tráví dojnice svůj čas ve volném ustájení? ....12

Zdravotní stav po otelení jako indikátor úrovně výživy ................................16

Návrat mezi špičkové chovatele ........................... 20

Ostropestřec mariánský .........................................23

Recepty majstrov .....................................................24

Hodnocení siláží. Dobrá kvalita kvašení rozhoduje o příjmu objemných krmiv. ............... 26

Co tvoří efektivní krmnou dávku, aneb jak se dá ještě uspořit na systému krmení? ........ 30

Faktory ovplyvňujúce zdravie a chorobnosť prasiatok (prvý diel z dvoch) .........32

Maximální příjem krmiva je nutné si blíže „osahat“ ........................................38

„Prasnice sežerou denně až deset kilogramů krmiva“ ..................................41

Cesty k veľkému počtu odstavčiat a vysokým prírastkom ........................................... 44

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

+Jedinečná kombinace

Baktérie mléčného kvašení Kombinace kyselin

Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Vyšší hodnota krmiva

Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Konzervování pomocí chemických kyselin

Účinné proti kvasinkám a plísním*)

Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

*) Sorban draselný napadá a likviduje gram-negativní baktérie; klostrídie, kvasinky a plísně. Gram-pozitivníbaktérie, jako např. baktérie mléčného kvašení, mikroorganizmy bachoru, střevní baktérie jsou ušetřené.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,dostáváte do rukou nové číslo našeho časopisu, jehož prostřednic-

tvím se Vám již řadu let snažíme zprostředkovat nejzajímavější novin-ky a zkušenosti nejlepších chovatelů od nás i ze světa. Jsme přesvědčeni, že je třeba se učit od těch nejlepších, protože zvyšování konkurence-schopnosti našich zemědělců a chovatelů je jediná možnost, jak udržet v České republice funkční zemědělství i pro další generace.

Doufám, že již odzvonilo nesmyslnému a hlavně nebezpečnému ná-zoru většiny veřejnosti, že vlastně u nás intenzivní zemědělství nepo-třebujeme, protože si vše snadno dovezeme ze zahraničí. Potravinová soběstačnost a nezávislost musí být podle mého soudu jednou z hlav-ních priorit každé země nebo vlády bez ohledu na to, jestli je pravicová nebo levicová. Každou chvíli se objevuje nějaká pohroma, která mů-že více či méně změnit situaci na globálním trhu s potravinami, ne-bo zemědělskými komoditami. Stačí se zamyslet nad tím, co způsobila vzdálená sopka na Islandu. Je již sice po všem, ale varování vědců by se neměla brát na lehkou váhu. Nikde není psáno, že se podobná situace nemůže opakovat a ovlivnění klimatu na pár let s následnou neúrodou (viz rok 1783) by jistě změnilo pohled na zemědělce a produkci potra-vin. V takovém případě by se každý stát v první řadě snažil zabezpečit obživu a zásoby pro své obyvatelstvo a vývoz potravin by se jistě ra-zantně omezil. O prudkém nárůstu cen ani nemluvě. Nedávná krize na trhu s rýží toho je důkazem. Nikdo si nic takového samozřejmě nepřeje, ale je potřeba mít na paměti, že „štěstí přeje připraveným“.

Nutnost být připraven platí i nadále pro chov dojeného skotu. Sice to vypadá, že krize na trhu s mlékem je pomalu zažehnána, to by ale nemělo nikoho ukolébat. Vývoj trhu a strukturální změny na něm se určitě nezastaví a nejpozději za pár let se bude nejspíše situace s pokle-sem cen znovu opakovat. Ukončení systému mléčných kvót a omezení podpor státu a EU pro zemědělství je realitou, s kterou je potřeba počí-tat. Proto je nezbytně nutné dále pokračovat ve snaze zvyšovat efektivi-tu produkce mléka, což znamená dále pokračovat ve snižování nákladů na produkci jednoho litru mléka a snažit se zároveň i o zvyšování tržeb. Myslím tím zejména na jedné straně nutnost zvýšení produkční účin-nosti objemných krmiv a na druhé množství vyprodukovaného mléka, ale hlavně zvýšit obsah mléčných složek. Zvýšení obsahu tuku a bílko-viny v mléce může zvýšit prodejní cenu až o několik desítek haléřů na litr, což v rámci podniku představuje významnou sumu peněz. A v této souvislosti je potřeba říci, že vysoké složky nejsou ani tak otázkou ge-netiky, ale spíše výživy. Mléčné složky se musí umět „nakrmit“. Stačí se podívat na tabulku výsledků z Německa, kterou najdete v článku o ná-vštěvě chovu v Hennersdorfu. Navíc, vysoký obsah mléčných složek nám rovněž říká, že bachor běží a tráví optimálně. Pak platí jednodu-chá rovnice: „zdravý bachor = zdravá kráva“. A tak se opět se vracíme k ekonomice. Jen zdravé stádo je ekonomické. Takže se na to pojďme společně zaměřit. Naši zkušení poradci jsou vám k dispozici pro napl-nění Sano sloganu: „Výživa zvířat pro zdraví a zisk“.

Protože budoucnost a soběstačnost České republiky musí být po-stavena na ekonomické síle našich zemědělců. Na závěr si zde dovolím

použít moudrý a prozíravý citát od Anny Chlebounové, jedné z prvních osmi českých poslankyň, která v ro-ce 1918 zastupovala agrární stranu: „nemá-li sedlák, nemá žebrák – bohatý sedlák, bohatý král.“

Ing. Jiří Jelínek vedení Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

EDITORIAL

3Červen 2010 / Jún 2010

Z obsahu:

Další číslo vyjde

Moderní výživa zvířat/Moderná výživa zvieratSano odborné informáce/Sano odborné informácie

Vydavatel/Vydavateľ:

Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil

Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele ktron ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem ného svo lení redakce je zakázáno.

Září/September 2010

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz

Page 4: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Při poslední návštěvě našeho specialisty na chov a vý-živu vysokoprodukčních dojnic Dr. Gerharda Reszlera se stočila debata i na srovnávání výsledků špičkových chovů v České republice s farmami v USA a jinde ve světě. Pan doktor na to zareagoval se svým typickým humorem a ře-kl: „Pro ortodoxní amerikanofily mezi vámi bych doporučil také se podívat kousek za české hranice, směrem do bývalé-ho východního Německa, zejména pokud se chcete dozvědět něco o tom, jak dosahovat špičkovou užitkovost se současně vysokým obsahem tuku i bílkoviny a zároveň při zachování dobrého zdraví a reprodukce“. Viz tabulka Průměrné užit-kovosti krav v Německu.

Zároveň opakovaně zdůraznil nutnost srovnávat srov-natelné. Je velký rozdíl, jestli nám stádo v průměru nado-jí 10 000 kg mléka s 3,6 % tuku a 3,15 % bílkoviny anebo, jestli při té samé dojivosti jsou to 4 % tuku a 3,45 % bíl-kovin. Proto za všech okolností je třeba srovnávat užitko-vost, náklady i celkovou ekonomiku na korigované mléko

ECM (4,0 % tuku a 3,4 % bílkoviny). Pak se najednou do-stávají výsledky mnoha farem do úplně jiného světla. To-lik na úvod.

Ve stejné době se zároveň rozhodovalo o tom, kam by se měla zorganizovat každoroční studijní cesta pro společné zákazníky ZZN Pelhřimov a Sano.

Spojili jsme se s našimi Sano kolegy z Německa a vy-brali chov, který leží jen kousek od našich hranic. Navá-zali jsme kontakt s chovem v Hennersdorfu, který je cca 20 km od našich hranic a hospodaří v nadmořské výšce 400–700 m n. n., tedy v podobných půdních a klimatických podmínkách jako většina našich chovů. Sasko a spolkové země bývalé NDR jsou nám svými klimatickými, vegetač-ními podmínkami a strukturou podniků bližší více, nežli se většina lidí domnívá!

První seznámení s podnikemV prvním květnovém týdnu jsme okolo deváté hodiny

4 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Chov skotu v Sasku, aneb Amerika za humny?Návštěva mléčné farmy Hennersdorf, SLW Sadisdorfer Landwirtschafts GmbH

Page 5: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

ráno dojeli do centrály podniku, který se nachází v obci Sadisdorf. Zde nás v jejich jídelně již čekal ředitel společ-nosti pan Nikolaus Flämig, za výživu v podniku zodpo-vědný Sano poradce pan Ing.Thomas Mitzscherlich a pro-jektantka celé farmy paní Ing. Christiane Brandes. Nejpr-ve nám pan Flämig představil celou společnost a v jakých podmínkách hospodaří.

Jedná se o soukromý podnik, který vlastní dvacet pra-cujících spolupodílníků. Hospodaří na 1 400 ha, z toho 600 ha jsou trvalé travní porosty a 800 ha je orná půda. Z těchto pozemků jich přímo vlastní 500 ha, ostatní ma-jí v pronájmu. Nájemné je zde v průměru 100 € za hektar. Bohužel se bude i nadále zvyšovat, posteskl si pan ředitel, vzhledem k velkému zájmu holandských zemědělců. Ce-na zemědělské půdy je v Sasku vysoká a neustále stoupá.

Podle bodového ohodnocení a lokality se pozemky naku-pují od 2 300 do 9 000 €/ha. Průměrná cena činí 5 632 €/ha.

Mělké kamenité půdy ohodnocené 32 body ze 100 bo-dové bonitní stupnice předurčují Hennersdorf k chovu skotu. Do roku 2004 měl podnik dvě mléčné farmy po 300 kusech dojnic, chovaných ve starých nevyhovujících stá-jích, do kterých se v opravách a rekonstrukcích neefek-tivně utápělo mnoho peněz. Tehdy s užitkovostí 8 000 li-trů za laktaci vážně přemýšleli o ukončení chovu skotu. S chladnou hlavou si ale naštěstí dali dohromady všechny klady i zápory takového rozhodnutí, takže se nakonec roz-hodli postavit rovnou novou stáj a využít k tomu základy jedné ze starých stájí. Pan ředitel Flämig mnohokrát vy-zdvihl odbornou pomoc paní Brandes jak při rozhodování, projekční práci, tak i organizaci samotné stavby. Stavět se začalo v červnu 2004 a v listopadu 2004 již byly naskladně-ny dojnice. Po uvedení nové stáje do provozu se užitkovost zvedla během dvou let o ⅓, s polovičním počtem zaměst-nanců. Ředitel společnosti p Flämig nám sdělil, hlavním důvodem zlepšení užitkovosti je optimální komfort krav, který dojnice v nové stáji mají.

� Průměrná užitkovost 33–34 kg � Mléčný tuk 4,1 % � Mléčná bílkovina 3,5 % � Počet SB z KU 180 000 � Service perioda 116 dnů � Spotřeba jádra max. 23 q na krávu a rok

K samotné stájiVe stáji je počítáno s 9 m² podlahové plochy na krávu.

Volná boxová stáj je cca 35 m široká, 168 m dlouhá, ve štítě téměř 14 m vysoká a byla provedena jakožto ocelová kon-strukce s trapézovou světlou ocelovou střechou bez oken se sklonem 23°. Větrání velice vzdušné stáje je řízeno plně automaticky podle aktuálního počasí a optimální klima ve stáji je zajišťováno navíjením plachet přes otevřené boč-ní stěny až do výše 5 m a 60 cm širokou otevřenou střešní štěrbinu s komínovým efektem. V šesti skupinách má své místo celkem 700 ks zvířat. Lehací boxy se slamnatovápen-covým ložem nabízí maximální komfort. Boxy jsou přistý-lané jedenkrát za dva až tři týdny krátce řezanou slámou míchanou s vápencem a vodou (na dvě tuny slámy se při-dává jedna tuna vápence.) Čištění širokých, rovných beto-nových chodeb zajišťují dvě velké shrnovací lopaty. Ve stá-ji je dostatek napájecích žlabů, které se čistí třikrát denně.

Dojírna je opět ocelová konstrukce se sendvičovými elementy a dvojitými polykarbonátovými deskami a tvoří dostavbu ke stávajícím objektům. Dojí se na rybinové do-jírně Boumatic 2 × 16 s rychlým odchodem (otočná brána), upravitelnou výškou podlahy dle výšky dojičů a průchod-ností 140 ks/hod. Mechanický přihaněč zajišťuje kontinu-ální doplňování dojírny z 320 m2 velké čekárny. Integrace stávajících stavebních základů v čekárně, mléčnici a ser-visních prostorech, stejně tak, jako reprodukční stáj před-stavuje zvláštnost v tomto stavebním projektu.

V reprodukční stáji se nachází četné možnosti selekce, kou-pací vany a místa k individuálnímu ošetřování zvířat a pro provádění dalších opatření managementu (zapouštění atd.).

Skladování kejdy bylo rozšířeno o 4 500 cbm. S čistými netto stavebními náklady ve výši 2 744 €/ustajovací místo

Nejdůležitějšími zásadami při výstavbě moderních stájí pro dojnice jsou: dostatečná plocha na ustájený kus, zajištění

dobré kvality vzduchu a volný přístup ke krmení a vodě

5Jún 2010

Page 6: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

(stavební ceny 2004) byla realizována perfektní a funkční farma (stáj, dojírna, skladování kejdy, silážní jámy, pře-stavba čekárny, reprodukční stáje, skladovací prostory, vstup a ostatní vedlejší stavební náklady).

Chovem dojnic se zabývá čctrnáct pracovníků, z toho ½ na částečný úvazek. Na dojírně se vystřídá v třísměnném provozu šest dojiček. Střídání směn zajišťují dva střídači, vypomáhají dva učedníci a krmí jeden krmič.

O stádo se starají dvě zootechničky, které provádí i vět-šinu veterinárních zákroků a samy i inseminují. Dojiči mají ještě na starost kontrolu porodů, dojírna je vhodně umístěna blízko porodny. Na strouhání paznehtů je na-jímána firma po čtyřech až pěti měsících. Akutní přípa-dy si na farmě dělají okamžitě při zjištění sami. Paznehty se koupou při odchodu z dojírny, jedenkrát za čtrnáct dní tři dny po sobě v průchozí vaně. Koupání prováděli tři-krát týdně a zjistili, že takto je to účinnější. Vana je dvo-jitá,(2 × 1,8 m) v první je čistá voda, v druhé dezinfekční roztok.

Nastýlá se jednou za dva až tři týdny míchacím vozem, pevná betonová podlaha umožňuje založení slámy přímo z vozu do boxu. Stlaní trvá tři pracovní hodiny. Od ro-ku 2004 ještě nemuseli boxy kydat. Na dotaz zákazníků zda fungují nastýlané boxy a kejdové lopaty (technologie u nás nepoužívaná) zněla odpověď jednoznačně: „Ne, to není žádný problém, pokud má kalové čerpadlo dostatečně účinné řezací ústrojí, které si s nadrcenou slámou snadno poradí". Na závěr nám pan Flämig zdůraznil „Vše o co se snažíme, děláme pro pohodu a bezstresové prostředí našich krav a spolupracovníků“.

Více komfortu pro krávy – konstruovat stáje pro dojnice s ohledem na potřeby zvířat

Se svou přednáškou přišla i konstruktérka nové farmy v Hennersdorfu paní Ing. agr. Christiane Brandes, jejíž společnost projektuje InnovationTeam, provádí výstavbu chlévů na klíč po celé Evropě. Jsou největší a nejúspěšněj-ší projekční kanceláří specializující se výhradně na stavby pro chov skotu. Jejich úspěch spočívá ve znalosti potřeb jednotlivých kategorií zvířat, tým pracovníků se skládá nejen ze stavebních inženýrů, ale i ze zootechniků.

Jako nejdůležitější zásady projektu vidí paní Christia-ne Brandes dostatečnou plochu na ustájený kus (9 m²/ks), dobrou kvalitu vzduchu a volný přístup ke krmení a vo-dě. Po zvednutí se z lehacího boxu musí být kráva čistá a suchá, jinak je něco špatně. Optimální velikost stáda z ekonomického hlediska je 2 500 až 3 000 ks krav. Výtah z přednášky:

Paní Brandes a její pohled na komfort kravKomfort krav ve stáji je významným předpokladem pro

vysoké mléčné užitkovosti a tím i pro ekonomické výsledky hospodaření v rámci podnikového odvětví produkce mléka. Zkušenosti z praxe za posledních patnácti let ukázaly, že dí-ky systematickým změnám v oblastech majících souvislost s komfortem krav je možné docílit značných nárůstů užit-kovosti. Tyto se nechají změřit a vykazují nárůsty dojivos-ti od 1 000–2 000 kg v některých případech až do 3 000 kg mléka, respektive snížení podílu vyřazených krav (brakace), lepší výsledky reprodukčních ukazatelů atd.

Pan ředitel Nikolaus Flämig a paní Christiane Brandes

Thomas Mitzscherlich se soustředí na další zvídavý dotaz

6 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 7: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Vysokoprodukční dojnice jsou jako vrcholoví sportov-ci, což klade ty nejvyšší nároky na jejich životní prostředí: ABC chovu dojnic se opírá o americký jazykový prostor a znamená: A = Air (vzduch), B = Bunk (krmný stůl), C = Cow Comfort (komfort krav) a tím zohledňuje pro krávy nejdůležitější oblasti ve stáji.

Moderní management chovu krav a stavba stáje pro

dojnice se orientují podle přirozených potřeb a vzorců chování krav, aby se krávy ve všech fázích laktace, ne-bo stání na sucho cítily dobře a mohly přinášet vysokou užitkovost. Prostředí bez stresů a maximální komfort krav se současnou možností efektivně a s vysokou pro-duktivitou práce zvládnout práce okolo stáda, to je vý-stavba stájí do budoucna.

Průměrné užitkovosti krav v Německu*

Organizace KU Počet krav Kg mléka Tuk % Tuk kg Bílkovina % Bílkovina kg T+B kgSasko 183 061 8 891 4,08 363 4,42 304 667Brandenbursko 155 788 8 907 4,04 360 3,38 301 661Meklenbursko-Přední Pomořansko 171 597 8 863 4,06 360 3,38 300 660Duryňsko 112 553 8 816 4,05 357 3,39 299 656Sasko-Anhaltsko 120 399 8 856 4,00 354 3,4 301 655Dolní Sasko/Brémy 325 127 8 613 4,11 354 3,43 295 649Weser-Ems 325 287 8 574 4,11 352 3,42 293 645Severní Porýní-Westfálsko 322 287 8 367 4,15 347 3,41 285 632Šlesvisko-Holštýnsko 302 659 8 188 4,21 345 3,43 281 626Hesensko 125 312 7 867 4,16 327 3,39 267 594Porýní- Falcko 101 156 7 439 4,14 321 3,36 261 582Saarsko 11 618 7 578 4,18 316 3,36 255 571Badensko-Würtenbersko 281 381 7 164 4,17 299 3,43 246 545Bavorsko 967 754 7 035 4,15 292 3,48 245 537Německo 2009 3 505 979 7 989 4,13 330 3,43 274 604Německo 2008 3 497 632 7 878 4,13 326 3,42 270 596 *Průměrné užitkovosti všech kontrolovaných krav (A+B krávy) v kontrolním roce 2009 podle organizací provádějící KU

Krmné stoly musí umožňovat dobrou manipulaci s krmivem

7Jún 2010

Page 8: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

A = AIR (Vzduch)Pro vysoké dojivosti se musí stáj stavět na základě po-

žadavků krav a ne přednostně s ohledem na ošetřující per-sonál. Člověk a zvíře se odlišují především ve svých po-žadavcích na teplotu. Hodně čerstvého vzduchu ve stáji podporuje mléčnou užitkovost a zdraví zvířat. Výška boč-ních stěn čtyři metry a více umožňuje dobré boční budovy. V opačných klimatických podmínkách se silným mrazem, nebo větrem lze tyto otevřené boční stěny se systémem plachet pro ochranu zvířat uzavřít. Optimálních vzducho-vých poměrů ve stáji se nechá dosáhnout díky kombinaci otevřených bočních stěn, jejich celkové výšce (římsa), sklo-nu střechy 23°, prostupnou otevřenou hřebenovou štěrbi-nou a světlou střechou bez prosvětlovacích desek. V přípa-dě stavby nové stáje se upřednostňuje „větrné“ stanoviště někde na kopci, což usnadňuje boční provětrávání stavby. V letních měsících podporují ochlazení krav ventilátory.

B = BUNK (Krmný stůl)Stáj, ve které se zohledňují přirozené požadavky krav,

jsou celkově velkoryse dimenzované. Krávy mají přísnou hierarchii ve stádě a nejraději si udržují mezi sebou odstup. Široké hnojné a krmné chodby garantují nerušený pohyb zvířat po stáji. To je nutné, aby krávy měly možnost se v každém okamžiku pokud možno bez stresu dostat ke kr-mivu, k napáječce, nebo do lehacího boxu. Při inovativ-ní výstavbě stájí nejsou žádnou výjimkou šíře krmných chodeb nad čtyři a ostatních chodeb nad tři metry. Krávy při chůzi upřednostňují rovné, drsné plochy a proto ma-jí rovné, betonové plochy s profilem, nejen z důvodů niž-ších nákladů před roštovými podlahami prioritu. Kydání je s ohledem na pracovní a ekonomické důvody prováděno stacionárními shrnovacími lopatami

C = Cow Comfort (Komfort krav)Více než dvanáct hodin denně by kráva měla odpočívat

ve svém boxu. Toho je dosaženo jen tehdy, pokud stájové zařízení (zábrany atp.) a jejich rozměry poskytují krávě vedle čistých lehacích ploch především pro vstávání nutný prostor na hlavu (typický pohyb hlavou při vstávání).

Krávy ve stáji milují podmínky, které nachází na pastvě: měkko, sucho a dobré větrání. Čím měkší jsou lehací plo-chy, tím déle kráva leží. Při výběru vhodného uspořádání plochy ležení a formy boxů (nízko, nebo vysoko položené boxy) má toto jednoznačnou prioritu.

Vedle komfortu krav by se mělo při stavbě moderních stájí myslet na pracovní komfort ošetřovatelů. Například dojírna se orientuje na pracovní komfort dojičů a umož-ňuje vysokou produktivitu a kvalitu práce.

Předpokladem pro dosažení rentability je, že je mož-né s málo personálem obhospodařovat velká stáda. Již při stavbě je možné ulehčit pozdější pracovní úkony na farmě. Například čekárny před dojírnou se orientují „do kopce“ směrem k dojírně a tím se usnadní přihánění zvířat. Au-tomatický pomocný naháněč zvyšuje klid při dojení pro dojiče i zvířata. Čekárny musí být velkoryse dimenzovány, s dostatkem vzduchu a nesmí ve svém stavebním provede-ní omezovat „provoz krav“ směrem k dojírně.

Vedle absolutních nákladů na jedno ustájovací místo by mělo věnovat maximum pozornosti zajištění pokud

možno co nejvíce užitkovost krav podporujícího prostře-dí. Vyšší investice do opatření zaměřených na podporu užitkovosti se při nárůstu užitkovosti rychleji amorti-zují. V honbě za tím nejlevnějším ustájovacím místem se velice často „propásne“ šance k vybudování produkč-ní stáje na vysoké úrovni a tím i perspektivní produkci mléka. Komfort krav je základem pro vysokou produkci mléka a stal se tak filozofií managementu vysokoproduk-čních stád.

Na naše poměry poměrně jemná struktura TMR

Lehce dosažitelné krmivo umožňuje dosažení vysoké užitkovosti

Optimální zásobení krav vodou ze sklopných a nezamrzajících napáječek

8 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 9: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Vysokými mléčnými užitkovostmi dávají krávy své-mu chovateli atest na to, že žijí v bezstresovém, ke kravám vlídném a užitkovost podporujícím prostředí.

Bez dobré výživy by to ale také nešlo…Celé dopoledne nás doprovázel Sano kolega a v Sasku

vyhlášený krmivář pan Thomas Mitzscherlich, který se po-radensky stará celkem o sedmdesát chovů.

Thomas nás na ranní přednášce seznámil s krmnou dáv-kou, a některými sledovanými náklady. Krmná dávka se sklá-dá z kukuřičné siláže, trávní siláže, obilních šrotů, kukuřič-ného šrotu, sojového extrahovaného šrotu, řepkového extra-hovaného šrotu a sušených cukrovarských řízků. Hlavní cíl je udělat co nejlepší objemná krmiva a tomu se vše podřizuje. Vždyť je to logické, náklady na špatná krmiva jsou stejná, ja-ko na ta dobrá, tak proč nedělat kvalitu rovnou.

Velký důraz kladou na homogennost TMR, jejíž hlavní součástí je travní senáž a kukuřičná siláž v poměru 60 : 40 %. Nedílnou součástí je nakrátko nařezaná sláma, kterou použí-vají i na stlaní. Při dotazu jak slámu řežou, bylo řečeno jedno-duše – řezačkou. Zemědělci v Sasku již pochopili (na rozdíl od některých našich zemědělců) obrovský význam krátce ře-zané slámy pro chov skotu. Proto také je v Německu kvalitní řezaná pšeničná sláma vysoce ceněná a tím i drahá.

Ostatně, na velmi kvalitní objemná krmiva v Sas-ku nás upozornil na přednášce konané večer před odjez-dem do Hennersdorfu v Duchcově Ing. Jelínek, ředitel společnosti Sano. Trávní senáže zde dosahují v průměru 6,2 MJ NEL/kg sušiny.

Čisté a měkké ležení, to je nová zkušenost z používání směsi řezané slámy s vápencem

Pro zdraví paznehtů je důležité, aby byly suché a pokud možno čisté

9Jún 2010

Page 10: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Náklady na jadrná krmiva jsou v Hennersdorfu 1,15 Kč/l prodaného mléka, náklady na objemná krmiva jsou 1,53 Kč včetně telat.

Prvotelky dosahují 10 000 l, dojnice na druhé a vyšší laktaci 12 000 l za laktaci při tučnosti přes 4 %, a bílko-vině okolo 3,4 %. Průměr počtu somatických buněk je 180 000/ml a ve stádě jsou maximálně jedna až dvě krá-vy se zánětem. Servis perioda je 114 dní, věk při prvním otelení je 24 měsíců (při dřívějším zapouštění se na far-mě snižovala celoživotní užitkovost a první laktace by-la nestabilní).

A konečně jsme se dočkaliPo přednáškách následovala prohlídka farem. Nový

kravín byl opravdu prostorný se širokou krmnou chodbou a přesto, že se schylovalo k poledni, se kvůli špatnému po-časí v celé produkční stáji svítilo. Produkční dojnice jsou organizačně rozděleny do čtyř skupin – rozdoj, prvotel-ky, produkční a konec laktace. Vše je postaveno tak, aby se minimalizovaly stresy zvířat (selekční branka, žádné prudké zatáčky, žádné slepé uličky) a minimalizovala se potřeba lidské práce. Dojnice před otelením jsou ustájeny na hluboké podestýlce ve vedlejší stáji. Zajímavostí bylo, že pro zvířata po otelení se vybourala původní rovná be-

Ležící krávy jsou produktivní krávy

Betonové chodby se shrnují za pomoci šípových lopat Čekárna před dojírnou s velkoryse řešeným prostorem

10 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 11: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

tonová podlaha a nahradila se hrubým štěrkem, aby nedo-cházelo ke zbytečným úrazům zvířat po otelení (na kluz-kých podlahách velice snadno uklouznou a poraní se).

Krmí se 2 × denně a po každých dvou hodinách se při-hrnuje. Vše je zamícháno v samochodném míchacím vo-ze tak, aby nedocházelo k separaci krmné dávky. Sušina směsné krmné dávky se pohybovala odhadem okolo 42 %. Struktura míchanice byla velice jemná, většina částic v KD měla od 0,8 až 1,2 cm.

Po prohlídce farmy dojnic v Hennersdorfu jsme se jeli autobusem podívat na odchov telat a výkrm býků na far-mu Sadisdorf. Odchov telat probíhá od 2. do 56. dne cel-kem ve 135 boudách. Přírůstky se u telat v této fázi pohybu-jí mezi 850–900 g/den. Krmí se dvakrát denně 3 l mléčného nápoje (Sanolac® lila citro), startér a voda jsou k dispozici neustále. V sedmi týdnech stáří se telata ještě v boudě od-staví od mléka a jsou týden na startéru a vodě. Do šesti měsíců se krmí dávka pro vysokoprodukční dojnice. Pří-růstek je v tomto období 900 g denně. Po šesti měsících se krmná dávka koriguje na přírůstek 750 g/den a od 350 kg živé hmotnosti je snaha o dosažení přírůstku 650 g/den. Zapouští se ve 420 kg živé hmotnosti. První inseminace se provádí sexovaným semenem s 50 % až 60 % zabřezává-ním. Případná druhá inseminace je tím samým býkem, ale již nesexovaným semenem. Pokud by došlo k přeběhnutí, pak jde jalovice k chovnému býkovi.

Z bud jdou telata na hlubokou podestýlku, a pak do pře-stavené roštové stáje, s pásovými dopravníky krmení. Zde jsou ustájeni i vykrmovaní býci. Nad vykrmovanými bý-

ky jsou nataženy dráty napájené elektrickým ohradníkem, aby býci neskákali. U části býků probíhá mléčný výkrm. Odchov všech jalovic podniku a výkrm 240 býků zvládají tři ošetřovatelé a jeden krmič.

Jsem přesvědčen o tom, že každý návštěvník farmy v Hennersdorfu si i přes nepříznivé chladné a deštivé po-časí, mohl odnést od saských zemědělců řadu nových po-znatků a zkušeností. Mne osobně velice potěšila otevře-nost pana Flämiga, který se s námi podělil o dobré i špatné zkušenosti z přestavby a organizace farmy.

Pro mne asi nejzajímavější byla informace ta, že v Ně-mecku jsou schopni postavit z pohledu uspokojení potřeb krav ideální farmu na klíč (včetně dojírny a kejdového hos-podářství) s nákladem v přepočtu do 80 000 Kč na ustáje-nou dojnici a termínem předání 4–6 měsíců od začátku stavebních prací. Škoda, že u nás v dnešní době investice do dojného skotu prakticky přestaly. Jinak by to byla láka-vá nabídka pro naše chovatele, kterým staví některé české stavební firmy farmy 1–2 roky s nákladem až 120 000 ko-run na dojnici.

Ing. Milan BardiovskýSano Domažlice

Zájem vyzpovídat pana ředitele Flämiga byl skutečně velký. S překladem pomáhal Ing. Jelínek

11Jún 2010

Page 12: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Jak tráví dojnice svůj časve volném ustájení?

Přirozené chování jakožto vzor pro chov s volným ustájením

Srovnání mezi různými plemeny a pozorování u skotu žijícího v přirozených podmínkách (skot Camargue) uka-zují, že se repertoár chování zvířat v průběhu domestikace a šlechtění v zásadě nezměnil (Reinhardt 1980). Všeobecné nároky skotu na jeho prostředí jsou odvozeny od jeho při-rozeného repertoáru chování. To se vyvíjelo v rámci při-způsobování se změnám přirozeného životního prostředí a má tedy genetický základ. Kromě nároků, které vycháze-jí ze způsobu příjmu krmiva a výrazného sociálního cho-vání, má skot také požadavky na klima, vlastnosti povrchu podlah a nabídku životního prostoru (místa ve stáji).

Skot je aktivní ve dne a vykazuje nejvyšší aktivitu při přijímání krmiva a pohyb v ranních a večerních hodinách, k tomu navíc méně výrazné fáze aktivity dopoledne a odpo-ledne. Přes poledne je delší klidová fáze. Vždy podle roční-ho období a tím i slunečního svitu se mohou fáze aktivity a klidu posunout. Tento přirozený *circadianní rytmus je ovlivněn různými chovatelskými podmínkami, např. au-tomatickými systémy dojení, ve kterých část krav musí jít v noci na dojení. V létě prováděná noční pastva naproti to-mu vlastně odpovídá přirozenému přizpůsobení se zvířat na vysoké denní teploty. Ve většině systémů ustájení se den-ní rytmus zvířat primárně řídí člověkem kontrolovanými časovými činiteli, jako jsou dojení nebo krmení.

Zatímco krávy při pastevním chovu přijímají potravu 8–12 hod. denně, redukuje se u stájového způsobu chovu příjem zvířatům překládaného krmiva na 4–7 hodin, rozdělené na cca sedm period příjmu krmiva za den

12 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 13: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Klidové chováníSkot leží podle počasí, zásobení krmivem, stáří a pohla-

ví 7–12 hodin denně. Doba ležení (rozdělená na fáze ležení po asi jedné hodině) s přibývajícím stářím klesá. Jsou dvě hlavní klidové fáze: přes poledne a v noci. Dospělý skot vykazuje za den celkem jen cca 30 min. tvrdého (hlubo-kého) spánku, který je rozdělen do 6–10 krátkých period. Pro hluboký spánek musí mít možnost uložit hlavu. Zby-tek doby na ležení tráví v klidu a přežvykují. Skot leží zpra-vidla bez tělesného kontaktu s ostatními zvířaty ze stá-da. Skot je vlastně přizpůsoben na ležení ve stepích, trávě nebo lesní půdě. Taková, tomu odpovídající lehací plocha je vlastně pouze na pastvě a uzpůsobení adekvátní lehací plochy pro zvířata ve stáji je tedy z tohoto pohledu výzvou. Obzvláště zřetelné jsou vlivy kvality lehacích boxů na po-stup uléhaní zvířat (prohlídka a kontrola místa na ležení, zalamování karpálních kloubů, přerušení v průběhu ulé-hání atd.), způsob ležení a nebezpečí poranění kloubů ne-bo struků. Zkoumání ukázalo, že především krávy na niž-ším stupni hierarchie zkracují svoji dobu ležení, jestliže je málo lehacích boxů (Wierenga 1990 obr. 1). Pro vysokou-žitkové dojnice se snažíme o zajištění co možná nejdelší a nerušené doby ležení. Z tohoto důvodu je bezpodmíneč-ně nutné zabezpečit dostatečný počet lehacích boxů, pro každou krávu 1 box, což je v mnoha zemích i předepsáno.

Chování při příjmu potravyZatímco krávy při pastevním chovu přijímají potravu

8–12 hod. denně, redukuje se u stájového způsobu chovu příjem zvířatům překládaného krmiva na 4–7 hodin, roz-dělené na cca sedm period příjmu krmiva za den. Pastva je většinou synchronní ve skupinách v pomalém chodu (pas-

tevní krok), aby kráva tlamou mohla dosáhnout na zem a tím mohla dobře uchopit potravu, bez toho, aniž aby do-cházelo k přepínání v oblasti předních končetin. Zároveň tím jsou zvířata neustále v pohybu, čímž se trénuje tělesná kondice. Při krmení u žlabových zábran nemohou zvířata jít pastevním krokem, to znamená, že mohou na krmivo ve výši země jen těžko dosáhnout. Proto by se jim krmivo mělo podávat 10–15 cm nad úrovní podlahy. Také přiroze-ný synchronizovaný příjem krmiva by se měl při krmení ve stáji zohlednit. Při omezeném přístupu ke krmivu se to řeší přes hierarchii zvířat ve skupině, zvířata na nízkém stupni „mají smůlu.“ Proto je důležité, aby se každému zví-řeti umožnil dostatečný a plnohodnotný přístup ke krmi-vu. Při krmení u žlabových zábran by každá kráva měla mít své místo k přijímání potravy. Ve Švýcarsku je pře-depsáno u krmení se žlabovými zábranami jedno místo na zvíře, při ad libitním podávání krmiva jednotné kvali-ty (TMR) může být na jedno místo 2,5 zvířete. Omezení poměru zvíře – krmné místo (PZKM) na 2,5 : 1 má však za následek, že se krávy během krmení u zábran častěji mezi sebou vytlačují než při PZKM 1 : 1 (Nydegger ET AL., 2001). Asi 30–60 min. po příjmu krmiva začíná skot s pře-žvykováním, které zabírá denně 5–9 hodin a ukazuje se jako nejintenzivnější v průběhu prodloužených klidových fází nočních hodin. Během velmi rytmického a stejnoměr-ného přežvykování je pozornost zvířat snížena a zvířata působí uvolněně. U nemocných, nebo silně stresovaných zvířat může být přežvykování omezeno.

Sociální chováníDivoký i domácí skot jsou velmi sociální zvířata. Přiro-

zená stádová spojení tvoří matky a jejich potomstvo. Sa-

1200

1100

1000

900

800

700

600

500

400

300

200

100

00 0,2 0,4 0,6 0,8 1

normal

úroveň dominance

min

uty

1200

1100

1000

900

800

700

600

500

400

300

200

100

00 0,2 0,4 0,6 0,8 1

přeplněno

úroveň dominance

min

uty

Souvislost mezi postavením v hierarchii a dobou pobytu (za 24 hod.) v lehacích boxech při dostatečné, případně redukované nabídce lehacích míst (Wierenga, 1990)

13Jún 2010

Page 14: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

mice zůstávají ve stádě, samci opouští stádo v době po-hlavní zralosti po asi dvou letech a tvoří skupiny, nebo žijí samostatně. Jestliže v chovu je stádo s více než 50–70 zví-řaty, nemohou se zvířata již individuelně rozlišit a tvoří se podskupiny. Chov skupin stejně starých zvířat s opakova-ným začleňováním nových kusů, především v chovu s pro-dukcí mléka (začleňování prvotelek, opětovné zařazování po otelení, přesuny, nákupy), tedy vlastně vůbec neodpo-vídá přirozenému chování zvířat. Krávy reagují na cizí je-dince často agresivním chováním, což odpovídá jejich při-rozenému chování. Nicméně může tato situace být přede-vším pro nově začleněné krávy silnou zátěží. Kravám by se v době tvorby skupin měl poskytnout dostatek místa

na pro chůzi bezpečné neklouzavé podlaze (např. pastva), aby v hierarchii nízko postavená zvířata měla možnost se po boji vyhnout.

Přes jejich výrazné stádové chování dodržují krávy mezi sebou individuální odstup, který je u odrohovaných krav menší než u rohatých. Skutečná vzdálenost se me-zi jednotlivými zvířaty liší podle právě konané aktivity. Při pasení je individuální odstup asi 1–2 metry. Jestliže zvířata např. kvůli nedostatečnému prostoru musí tuto vzdálenost překročit, množí se počet agresivních inter-akcí. Spolužití uvnitř skupiny se u skotu urovnává přede-vším přes dominantní vztahy. Aby se tyto utvořily a udr-žely, používá skot různé signály. K tomu patří držení a ši-roké boční postavení těla, držení hlavy (vyhrožování, tr-kání rohy), určité pohyby končetin (např. hrabání paz-nehty) a držení ocasu.

Prostřednictvím hierarchické struktury se řídí přístup ke zdrojům (přístup k potravě, vodě, sexuálnímu partne-rovi, lehacímu místu) a zamezí se tělesným potyčkám ná-ročným na energii. Pořadí, ve kterém jdou krávy do dojír-ny, nebo z pastvy do stáje má pouze podmíněně souvis-lost s jejich sociální hierarchií. Konfrontací s dominantní-mi zvířaty se často vyhnou útěkem. Takové interakce jsou pro člověka těžko rozpoznatelné, čímž je určení hierarchie často obtížné. K tomu ještě přichází to, že při dostatečném přístupu k důležitým zdrojům může být hierarchie nedů-ležitá. Projeví se až tehdy, jestliže je přístup k nějakému zdroji omezen.

Sociální olizováníMezi jednotlivými jedinci mohou nastat dlouhodobě

stabilní vztahy, které se projevují četným vzájemným olizováním, nebo častým pobývání ve vzájemné společ-nosti. Jedna kráva vybízí druhou k lízání tím, že se při-bližuje se skloněnou hlavou, nebo trká hlavou. Po výzvě jsou obzvláště často olizovány přední partie těla (oblast

0.5

1.5

2.5

3.5

4.5

volný(svobodný)

částečněřízený

úplněřízený

volný(svobodný)

částečněřízený

úplněřízený

Do

ba

po

byt

u v

čeká

rně

pře

d d

ojíc

ím r

ob

ote

m (h

)

10

12

14

16

18

20

Do

ba

po

byt

u v

leha

cích

box

ech

(h)

vysoké postavení

nízké postavení

Doba pobytu v a) v oblasti čekání, b) oblasti ležení pro vysoko a v hierarchii nízko postavené krávy a automatickém systému dojení s narůstající stupněm řízení pohybu krav (podle Wiktorssona et al., 2003)

2,0

1,8

1,6

1,4

1,2

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

0,08:10

Čas

Odh

áněn

í/zv

íře v

10

min

.

8:30 8:50 9:10 9:30 9:50 10:10 10:30 10:50

PK 2,5:1 KSPK 2,5:1 BSMKV 1:1 KS

Časový průběh odhánění (vytlačování) na krávu u žlabových zábran při neomezeném a

omezeném poměru zvířat na krmné místo (po tři hodiny po začátku krmení; PK – přihrnovač krmiva, MKV – míchací krmný vůz, KS – směs,

BS – balíky siláže, Nydegger et al., 2001)

14 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 15: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

krku a plece). Sociální olizování podporuje a stabilizuje vztahy a zdá se mít vliv na uvolnění. Zvířata, která jsou olizována, často zavírají oči a vykazují sníženou srdeč-ní frekvenci.

DojeníZatímco krávy v konvenčních dojících systémech vy-

kazují stádově velmi synchronní chování (mohou/musí), mohou si u automatického systému dojení přinejmen-ším samy přibližně zvolit čas, ve kterém odpočívají, že-rou, nebo jsou dojeny. Omezena je tato volnost samo-zřejmě tím, že na jednu dojící jednotku připadá cca 50–60 krav, aby byla dostatečně vytížena. To zase vyžaduje, aby část krav byla dojena v noci, což ovšem neodpoví-dá přirozenému circadiannímu rytmu zvířat. Kravami „svobodné“ určení okamžiku a počtu dojení lze u auto-matického systému dojení považovat za vyhovující po-žadavkům zvířatům. To u automatického systému doje-ní závisí zcela centrálně na managementu, zde mimo ji-né na řízení pohybu zvířat mezi oblastí odpočinku a kr-mení. Toho je využíváno, aby se zajistilo, že krávy na-vštíví dojícího robota dostatečně často. V úplně řízeném provozu mohou krávy vstoupit do oblasti krmiště pou-ze tehdy, když napřed projdou dojícím robotem. Tímto způsobem se nejsnáze zajistí, aby byly krávy podojeny dostatečně často. V totálně volném pohybu krav mají zvířata volný přístup do oblasti ležení, krmení a dojení a mohou poměrně svobodně zvolit, jestli chtějí odpočí-vat, žrát nebo být podojeny. Při tomto způsobu se může stát, že jednotlivé krávy nejdou k dojícímu robotu dost často a musí tam být nahnány manuálně. Kromě toho existují i různé meziformy částečně řízeného pohybu krav. Zcela řízený pohyb krav může mít především pro krávy na nižším stupni hierarchie problém, jak ukazuje studie ze Švédska (Wiktorsson et al., 2003). Krávy níz-kým postavením musely při řízeném pohybu krav čekat mnohem déle než ty s vyšší hierarchií, než byly v robo-tu podojeny a mohly odejít zase do lehacích boxů, nebo žrát. (obr. 3a). Zároveň se u těchto krav snížila doba le-žení a příjmu krmiva u žlabu (obr. 3b). Dojicí robot při-náší pro krávy více volnosti, ta ale může působit na jed-notlivá individua ve stádě velice rozdílně.

Paní Dr. sc. nat Edna HillmannŠvýcarská technická vysoká škola Curych

Institut věd chovu hospodářských zvířat, skupina fyziologie a etologie

9. Jahrestagung – Futterkamp, 17.–18. 09. 2008Literatura je k dispozici v redakci.

* Cirkadiánní rytmus je biologický rytmus s periodou o délce 20–28 hodin (lat. circa = přibližně, dies = den). Cirkadiánní rytmus je jeden z biorytmů. Biorytmy jsou periodická kolísání aktivity a bdělosti. Perioda biorytmů bývá přibližně denní, měsíční a roční (Wikipedie)

• Hodně mléka – vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny

• Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza

• Stabilní paznehty a odolné končetiny

• Cyklické říje a dobrá reprodukce

• Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost.

Dlouhověkost

vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti

s účinnými látkami

15Jún 2010

Page 16: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Zdravotní stav po otelení jako indikátor úrovně výživyI v Krásné Hoře se projevil pozitivní efekt jednotné krmné dávky pro suchostojné dojnice.

ZD Krásná Hora nad Vltavou a. s. se nachází v bramborářsko-ovesné výrobní oblasti, o průměrné nadmořské výšce 450 m n. m. s ročním úhrnem srážek okolo 500 mm. V současné době obhospodařuje 4 952 ha zemědělské půdy. Z toho 3 328 ha orné a 1 624 luk a pastvin. Na orné půdě pěstují 1 400 ha obilovin, 637 ha řepky a 1 278 ha pícnin. Takové za-stoupení pícnin je nutné vzhledem k vysokým stavům skotu. Celkem chovají 4 100 ks skotu, z toho 1 350 dojených krav a 352 krav bez tržní produkce. Roční dodávka mléka činí téměř 12 milionů litrů mléka, což je 8 520 l na dojnici a rok. Doj-ný skot je zastoupen dvěma plemeny. Na farmě Krásná Hora mají cca 750 dojnic českého strakatého skotu a na farmě Petrovice 600 kusů plemene Holstein.

Když se někde řekne ZD Krásná Hora nad Vltavou, tak v celé České republice se mezi chovateli ví, o kom je řeč. Mají za sebou pěknou řádku chovatelských a plemenář-ských úspěchů, či na výstavách oceněných zvířat, ale co je asi nejvíce charakterizuje je dlouhodobá snaha o neu-stálé zlepšování výsledků ve všem, čemu se věnují. Poda-řilo se docílit toho, že všechny činnosti se podřizují po-

třebám chovu skotu. Nechá se to i parafrázovat tak, že v Krásné Hoře je kráva vždy až na prvním místě. Na rozdíl od spousty jiných podniků, kde mezi sebou krátkozrace soupeří rostlinná a živočišná výroba se vám při návštěvě farem ať v Krásné Hoře, nebo Petrovicích naskytne zcela jiný obrázek. Všude je vidět jasný řád, perfektní pořádek a je jedno jestli se zajdete podívat do silážních jam, nebo

Farma v Petrovicích prošla rozsáhlou rekonstrukcí ve prospěch komfortu krav

16 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 17: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

do posledního kouta stáje, zvířata jsou vždy v suchu a čis-totě. To oceňují jak naši, tak zahraniční návštěvníci. Vždyť i sám Ing. Zelenka kdysi prohlásil: „Pořádek je základem dobré ekonomiky podniku“.

A právě déletrvající nepříznivá ekonomická situace s nízkými cenami za syrové kravské mléko vedla k tomu, že bylo třeba ještě více, než kdykoliv předtím vzít do ruky tužku a kalkulačku a podívat se na to, kde jsou ještě ve vý-robě mléka rezervy a co je možné udělat pro snížení ná-kladů. Výsledky analýzy mimo jiné ukázaly, že je nutné se zaměřit hlavně na oblast nákladů na krmiva a zlepšení zdravotního stavu zvířat, a to zejména v poporodním ob-dobí. Padlo tedy rozhodnutí, že nastala doba změn v celém systému výživy.

Po několikatýdenních intenzivních jednáních se zá-stupci mnoha výživářských společností a srovnávání jed-notlivých nabídek se nakonec v polovině března 2009 roz-hodlo, že důvěru získá Sano se svým konceptem výživy. Na závěrečném setkání jsme tak od Ing. Zelenky a hlav-ního zootechnika Ing. Pavla Hubičky dostali jasné zadá-ní: „Chceme po vás snížení nákladů na výrobu jednoho litru mléka a to zejména redukcí nákladů na krmiva a zlepšením zdravotního stavu“.

Celá spolupráce začala detailní analýzou chovu, kterou vedl pan doktor Reszler – prezident evropského institu-tu pro ekonomiku výroby mléka INEDA. Mezi odbornou veřejností v zahraničí i u nás uznávaný výživář důkladně prošel spolu s ostatními zainteresovanými účastníky obě farmy, všechny skupiny zvířat a předal mimo jiné následu-jící závěry a doporučení.

Zlepšení zdravotního stavu zvířat a ekonomiky výro-by mléka bude reálné hlavně díky podpoře managementu farem. To je vždy základ úspěchu anebo neúspěchu při ja-kýchkoliv změnách. Jak již to tak bývá, dobré podniky ne-mají dobré výsledky jen tak samo sebou. Sebelepší systém může fungovat jen tehdy, pokud se ho podaří důsledně za-vést do praxe. Proto pan doktor ocenil místní zootechni-ky Stanislava Kulandu, Marii Holanovou, Zdeňka Pekárka, Luboše Nováka, Ladislava Talaváňu a Pavla Kabíčka jako velmi kvalitní odborníky se zájmem věci řešit ku prospě-chu krav.

Doktor Reszler dále potvrdil, že zjištěné rezervy v cho-vu, respektive výživě jsou hlavně drobného charakteru a nevyžadují žádné zásadní investice, přesto jejich vyřeše-ní výrazně ovlivní celkovou ekonomiku. Při kontrole trá-vení v bachoru bylo například zjištěno, že zvířata mají po-malejší start do laktace a nevyužívají optimálně všechny komponenty krmné dávky. To se prokázalo nálezem nedo-statečně strávených zbytků hlavně jadrných krmiv ve vý-kalech a ztrátou tělesné kondice. Deficit živin, hlavně ener-gie vede ke vzniku negativní energetické bilance, poško-zení jater a podle intenzity negativně ovlivňuje obrany-schopnost organismu. Proto bylo potřeba se pro zlepšení zdravotního stavu a reprodukce zaměřit na výživu krav v období stání na sucho. I v tomto konkrétním případě by-lo jasně vidět, že třítýdenní příprava před porodem je ze-jména pro vysokoprodukční zvířata s vysokou užitkovostí po otelení nedostatečná. Zde se již dostáváme k fyziolo-gickému základu systému jednotné krmné dávky pro za-prahlá zvířata. Je třeba krmit v přesně daných poměrech

a množstvích všechny komponenty, které budou zvířata mít v krmné dávce po otelení. Bachor musí neustále „bě-žet“ s cílem zachování optimální skladby biomasy a jejího celkového množství, včetně zajištění dostatečné resorpční plochy klků.

Podobně to vypadalo i v navazujících skupinách. Ne-strávené zbytky jadrných krmiv (odhadem asi 10–20 %) a vlákniny se našly i u zvířat v laktaci, takže bylo třeba začít s optimalizací krmné dávky pro produkční dojnice. Nová receptura se postavila tak, aby na sebe správně na-vazovaly jednotlivé energetické a bílkovinné komponenty s ohledem na rychlost odbourávání v bachoru (optimali-zace bachorových funkcí) a doplnily se cukry pro lepší trá-vení vlákniny a podporu rozvoje biomasy. Minerální látky, vitamíny a speciální účinné látky byly dodány minerální krmnou směsí Camisan®.

Neméně důležitým krokem bylo zajištění lepší homoge-nity celkové krmné dávky, aby zvířata nemohla selektovat. Zde jsme se společně s Ing. Hubičkou zaměřili na struktu-ru jednotlivých krmiv a pořadí jejich zakládání do vozu.

Přičemž je třeba znovu zdůraznit, že rezervy podob-ného typu lze nalézt i na těch sebelepších chovech. To do-kazovala i spotřeba jádra na litr mléka ve výši 285 g, což byla i tak výborná hodnota, zejména pokud uvážíme, že jsou chovy, kde se spotřeby šplhají až na hodnoty převyšu-jící 450 gramů! Nicméně i tak bylo třeba efektivitu tráve-ní zlepšit, což se povedlo, protože následně spotřeba klesla až na 260 g na litr mléka. Na tomto čísle je dobře vidět, že v Krásné Hoře mají velmi kvalitní objemná krmiva a vyso-kou využitelnost živin z krmné dávky.

Podle těchto krmivářských doporučení se od 15. 5. 2009 všechny krmné dávky upravily podle Sano doporučení. Od tohoto data byla také krmena jednotná krmná dávka podle Sano konceptu pro suchostojné dojnice s iontovou solí Prenata50® a s využitím minerálních krmných smě-sí Profisan® a Topsan® s organicky vázanými mikroprvky. Na tuto dávku se přecházelo zejména z důvodu relativně vysokého výskytu poporodních komplikací. Objevovaly se dislokace slezů, ketózní stavy s vysokými ztrátami kondi-ce a zhoršením výsledků reprodukce.

Všechny změny krmné dávky se zpětně vyhodnocova-ly podle analýzy dat z chovu dojnic. K dispozici jsme mě-li „čísla pravdy“, které zpracovával Ing. Nedvěd s Ing. Bra-bencem, výsledky z kontroly užitkovosti, sestavy brakace a v neposlední řadě se vše vyhodnocovalo v pravidelných ekonomických přehledech.

Jaká je tedy nestranná řeč čísel? Dobrou možnost nabízí srovnání roku 2008 s rokem 2009.

V roce 2009 opustilo chov celkem 147 ks krav. Přičemž 107 ks bylo vyřazeno před začátkem používání jednotné krmné dávky a jen 40 ks po jejím zavedení. Obdobná si-tuace byla i u jalovic kde z 39 ks jalovic odešlo před změ-nou krmné dávky 28 ks a po 15. 5. 2009 pouze 11 ks. Po-kud se zaměříme na kritické poporodní období, tak celko-vé ztráty krav do 90 dnů laktace se snížily ze 108 ks za rok 2008 na 80 ks v roce 2009. Celková brakace krav byla v ro-ce 2008 39,4 % a v roce 2009 se významně snížila na 30,6 %. Toto se pozitivně odrazilo ve významném navýšení stavů dojnic, které je dále na vzestupu a ještě se daří prodávat z farmy plemenný materiál. Průměrný stav krav se díky

17Jún 2010

Page 18: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

mnoha opatřením neustále zvyšuje. Z původních 586 ks v roce 2008 se farma Petrovice na konci roku 2009 dostala již na 630 ks a po 1. čtvrtletí roku 2010 dokonce na 656 ku-sů krav. Na tyto výsledky měly pozitivní vliv i rekonstruk-ce stájí pro suchostojné krávy a březí jalovice.

Zlepšení zdravotního stavu dojnic se logicky odrazi-lo i na zvýšení počtu zabřezlých krav ze 433 v roce 2008 na celkových 472 kusů v roce 2009. Když jsou zvířata v po-řádku, tak i reprodukční programy zavedené ve spolupráci s Ing. Nedvědem mohou fungovat mnohem lépe.

Porovnáním výsledků s předchozím rokem ukázalo, že na farmě Petrovice bylo v roce 2009 prodáno o 500 000 litrů mléka více než v předešlém roce. Průměrná užitko-vost se zvedla z 23,8 litru na 25,2 litru mléka na ustáje-nou dojnici v roce 2009 a v 1. čtvrtletí 2010 již na 26 lit-rů prodaných do mlékárny. Při pohledu do vyhodnocení výsledků kontroly mléčné užitkovosti se pak opět potvr-dila známá fakta známá ze zavádění systému jednotné krmné dávky: zvýšení užitkovosti, poměrně plochá lak-tační křivka s dobrou perzistencí a zachování solidních mléčných složek. V této souvislosti je ale rovněž třeba zmínit fakt, že od května 2008 se na farmě zavedlo do-jení 3 × denně s cílem zvednout užitkovost při zachování dobrého zdravotního stavu. Vyšší užitkovost logicky ve-de k vyšším nárokům zvířat na zásobení všemi živinami a účinnými látkami. To, že se i při zvýšení užitkovosti zdravotní stav zlepšil je jednoznačným důkazem funkč-nosti systému jednotné krmné dávky.

Nedílnou součástí zlepšení chovatelských a ekonomic-kých výsledků bylo zlepšení kvality objemných krmiv. Konzervace prvních sečí vojtěšek byla prováděná chemic-kými přípravky, na zbytek senáží a kukuřic byla použita kombinace mléčných bakterií a chemické složky Labacsil® Duo. Nahrabování senáží bylo provedeno nahrabovačem ROC-950, pomocí kterého se podařilo zajistit významné omezení příměsí nečistot ve vyrobených objemech.

Funkčnost jednotné krmné dávky byla dále mimo jiné po-tvrzena výsledky metabolických testů prováděné MVDr. Da-vídkem. Zlepšení se ukázalo především lepšími hodnotami energetického metabolismu, zejména množstvím glukózy v poporodním období, celkového proteinu, ale i zlepšeným minerálním zásobením oproti předchozím výsledkům.

Že systém jednotné krmné dávky není jen fyziologic-ký, ale zároveň i ekonomický potvrdily rozbory nákla-dů. Meziročně se podařilo snížit náklady na výrobu lit-ru mléka zhruba o 15 % a i při velice nízkých výkupních cenách za mléko se v podstatě podařilo udržet na roz-díl od většiny ostatních chovů ekonomiku výroby mlé-ka v rovnováze.

Na tomto výsledku se krom již výše uvedených vli-vů nemalou měrou podepsalo významné snížení ná-kladů na nakoupená krmiva včetně minerálních do-plňků a konzervantů objemných krmiv. Vlivem zlep-šení funkčnosti bachoru a optimalizaci krmných dávek se nemuselo nakupovat takové množství koncentrova-ných energetických a bílkovinných krmiv. Jak již bylo

Investice do odchovu telat se vždy vyplatí

18 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 19: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

zmíněno, došlo ke snížení spotřeby jadrných krmiv až na 0,260 kg/1 litr mléka.

ZávěrCíl byl splněn! Od prvního zavedení Sano systému jed-

notné krmné dávky do praxe v České republice brzy uply-ne již 10 let. Tyto mnohaleté zkušenosti nám pomohly i při zavádění tohoto systému na farmě v Petrovicích. Na začát-ku spolupráce nám jako hlavní úkol bylo uloženo zlepše-ní zdravotního stavu dojnic, při současném zvýšení užit-kovosti a snížení nákladů na vyrobený litr mléka. Jak je z uvedených výsledků vidět, byly tyto úkoly v úzké spolu-práci s celým kolektivem výše uvedených pracovníků be-ze zbytku splněny a byly tím položeny základy k dalšímu zlepšování.

Jak nám sdělil předseda zemědělského podniku Ing. Jiří Zelenka systém jednotné krmné dávky se osvědčil a budou v ní pokračovat i nadále.

Ing. Vlastimil Blažek,Sano Domažlice

Originálně řešené boxové ustájení pro telata

Pro vysoký příjem krmiva v laktaci je velmi důležité správnésložení krmné dávky pro krávy stojící na sucho

Profylaxe mléčné horečky po porodu – doplněk výživy pro zaprahlé dojnice

Účinek Prenata 50®

• Neutralizuje příčinu problémů – draslík• Stabilizuje látkovou výměnu ve svalech• Přechází stresu• Přináší zklidnění krav• Zabraňuje ulehnutí

Užitek pro vás• Jednoduché použití• Efektivní profylaxe mléčné horečky• Optimální příprava na porod • Rychlý odchod lůžka• Připravenost na vysokou

užitkovost v laktaci

19Jún 2010

Page 20: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Návrat mezi špičkové chovatele

Agropodnik Košetice, a. s., hospodaří na Vysoči-ně na 2 875 hektarech zemědělské půdy, z nichž je téměř 2 380 orné. Pěstují převážně obiloviny (1 250 ha), brambory (260 ha) a řepka (cca 220 ha). Nezbytnou součástí skladby rostlinné výroby jsou také pícniny zhruba na 500 hekta-rech pro zajištění potřeb chovu skotu.

Agropodnik a. s. vznikl transformací Agrodružstva Ko-šetice v r. 2004, kdy byl předsedou představenstva Ing. An-tonín Sůva. Po jeho odchodu do důchodu převzal tuto funkci Ing. Zdeněk Duffek a do funkce hlavního zootech-nika byl ustaven Ladislav Čermák. Souběžně s tím došlo i ke změnám v zootechnickém kádru.

Hlavním mottem se stalo přizpůsobení veškerých čin-ností potřebám zvířat, neboli „lidé jsou zde kvůli zvířatům a ne zvířata kvůli lidem“.

Košetičtí v současné době chovají 1 840 kusů skotu, z čehož je 840 dojnic. S chovem holštýna začali v podniku ještě před revolucí prostřednictvím převodného křížení. Čisté holštýnky chovají již 10 let. V roce 2009 docílili prů-měrnou užitkovost 9 328 kg mléka za laktaci, s obsahem tuku 3,8 % a 3,3 % bílkovin. Počet somatických buněk se pohybuje okolo 250 000.

V roce 2004 byla na farmě v Košeticích do provozu uve-dena velkokapacitní stáj pro 650 dojnic (tabulkově). Jedná se o bezstelivový systém ustájení s gumovými matracemi

a shrnovacími lopatami. Přestože to byla stáj nová, proje-vily se časem některé nedostatky, které ukázal provoz. Ta-to stáj neodpovídala plně novodobým potřebám a poža-davkům pohody zvířat. Výsledkem byla špatná reproduk-ce, prodloužení průměrného laktačního dne a v souvis-losti s tím začalo logicky docházet i k poklesu užitkovosti.

Bylo nutno řešit několik okruhů činností:1. Welfare suchostojných krav v návaznosti

na celkovou kondici dojnic2. Řešení okoloporodního období a reprodukce.3. Péče o končetiny4. Řešení virových onemocnění5. Soustředit se na péči o telata a na jejich odchov6. Důraz na kvalitu objemných krmiv.Na doporučení Sano zástupce byl přizván Ing. Jaromír

Nedvěd na řešení reprodukce a okoloporodního období a Ing. Petr Brabenec jako specialista na pohodu a výži-vu zvířat.

Vyřešení Welfare suchostojných krav v návaznosti na celkovou kondici dojnic. Suchostojné dojnice byly pů-vodně až do porodu ustájeny ve stísněných podmínkách. Stejná situace byla i na porodně. Proto se přistoupilo k vy-užití přístřešku s prostorným výběhem pro ustájení su-chostojných dojnic. Zde bylo krmení a napájení umístěno

Nová produkční hala na farmě Chyšná

20 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 21: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby byly dojnice nuceny chodit a udržovaly si tak chovnou kondici.

Tím došlo zároveň k uvolnění kapacity porodny. Sou-časně byl změněn systém ustájení na porodně za stelivový místo bezstelivového.

V okoloporodním období byla pod řízením Ing. Nedvě-da přijata celá řada opatření, jejichž vyústěním bylo zave-dení systému řízené reprodukce.

Že „nohy nosí mléko“ si dnes již uvědomuje každý dobrý

chovatel. Proto bylo i v Košeticích jedním z nejdůležitěj-ších bodů zavedení systému pravidelné péče o končetiny.

Funkční úprava paznehtů je prozatím prováděna pra-videlně po 5–6 měsících (s cílem dostat se na čtyřměsíční interval) a při zaprahování dojnic. Akutní případy si ře-ší zootechnici sami ihned po výskytu kulhání, což je ne-zbytné a důležité. Čím dříve, tím lépe, ještě nežli začne dojnice hubnout a zhorší se prognóza vyléčení postižené-ho paznehtu.

Ukazatele chovu skotu 2010 Agrodružstvo Košetice

Prioritní ukazatele chovu Dosažitelné cíle 2007 2008 2009 2010 1–4 Cíl 2010Dodávka mléka(lt) 9 500 000 5 521 843 5 237 230 6 007 237 2 124 952 7 080 000Dodávka mléka (lt/ks/den) 29 20,6 20,1 22,8 23,02 24Průměrný stav krav(ks) 900 735 720 722 769 800Brakace krav (%) Do 30 % z průměrného stavu 44 44 30 7,5 32Celkové ztráty krav do 90 DL(%) Do 10 % z otelených  15 12 4,9 10Celkové ztráty prvotelek Do 10 % ze zařazených 18 11 3 10

Vývoj ztrát telat Agropodnik Košetice

Rok Úhyn Mrtvě narozeno Ztráty celkem Živě narozeno Narozeno celkem % mrtvě nar. % úhyn % ztrát celkem2005 81 59 140 517 576 10,24 14,06 24,312006 107 83 190 569 652 12,73 16,41 29,142007 89 79 168 618 697 11,33 12,77 24,102008 85 71 156 664 735 9,66 11,56 21,222009 66 52 118 667 719 7,23 9,18 16,412010 1–4 15 18 33 263 281 6,41 5,34 11,74

Předseda Ing. Duffek vybírá dojnice na chovatelskou přehlídku

21Jún 2010

Page 22: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Paznehtáři i zootechnici byli proškoleni na paznehtář-ských školeních pořádaných společností Sano. Školení pro-váděli zkušení specialisté, MVDr. Gerhard Reszler a jeho syn Hubert, který i následně prováděl řez paznehtů, včetně prak-tické ukázky přímo na stáji v Košeticích. Této ukázky se zú-častnili i zootechnici z okolních zemědělských podniků.

Mimo to došlo ještě k vybudování nové vany na brodění, včetně zavedení systému pravidelného koupání paznehtů.

To však nebylo z pohledu zlepšení zdravotního stavu všechno. Jako nezbytné se ukázalo i řešení prevence viro-vých onemocnění. V součinnosti s veterináři byl postup-ně zaveden systém vakcinací stáda proti BVD, PI 3 a BRSV.

Úspěch na sebe nenechá až tak dlouho čekat. Zlepšují-cích se výsledků docilují Košetičtí i v odchovu telat, kde se projevila zlepšená péče ošetřovatelů a vakcinace dojnic. Na stáje byly zakoupeny dva mrazáky a začalo se zamra-zovat mlezivo.

Telata do stáří dvou měsíců jsou ustájena individuálně v boudách a od září 2009 jsou napájena kvalitní mléčnou krmnou směsí Sanolac Citro na kterou ošetřovatelky ne-dají dopustit, ve spojení s prestartérem Telmilk, který do-dává Fremis Čechtice. Starter je špičkové kvality, 2 × mela-sovaný a telata ho velmi dobře přijímají. Od dvou měsíců stáří jsou pak telata odchovávána ve skupinových kotcích po patnácti kusech. Důležitým opatřením bylo i provzduš-nění teletníku.

Řada těchto inovací byla zaváděna v součinnosti s Ing. Petrem Brabencem, jehož poznatků bylo využito ze-jména při celkové rekonstrukci farmy Chyšná. Na této far-mě se vedení naštěstí vyvarovalo chyb, kterých se ještě do-

nedávna při výstavbě stájí pro dojnice dopouštěly některé stavební firmy. Byly zde využity zkušenosti z vlastní stáje v Košeticích i ze stájí jiných zemědělských podniků. Byla zde vybudována nová hala pro 248 dojnic. Jedná se bez-stelivový roštový provoz. Pořízení roštů je sice investičně náročnější, ale podle názoru hlavního zootechnika pana Čermáka více vyhovuje kravám nežli lopaty. Paznehty jsou totiž stále suché a dojnice nejsou rušeny pohybem lopaty.

Následně proběhla rekonstrukce vedlejší stáje, postave-né v r. 1989. Zde zlepšili hlavně větrání rozšířením střeš-ní štěrbiny a otevřením obvodových stěn. Její součástí je i stlaná porodna. V komplexu staveb vyrostla i nová rybi-nová dojírna pro 2 × 12 dojnic.

Výsledky reprodukce a užitkovosti na této farmě doka-zují, že bylo vše provedeno s ohledem na požadavky vyso-koprodukčních dojnic.

Že je vše na dobré cestě dokazuje i fakt, že Košetičtí obnovili tradici pořádání chovatelských výstav. Letos se 17. června v Košeticích koná již II. ročník chovatelských dnů. Takže se těšíme na setkání se všemi chovateli v Ko-šeticích 2010!

Zootechnik Petr Příhoda a hlavní zootechnik pan Čermák (vpravo) v produkční hale farmy Košetice

Ing. Josef KociánSano Domažlice

22 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Page 23: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ (Silybum marianum)

V intenzivním chovu hospodářských zvířat dochází často v určitých životních obdobích k metabolickým onemocne-ním. Mezi nejvýzanmější faktory, které negativně ovlivňují metabolismus můžeme řadit špatnou kondici zvířat, myko-toxiny kontaminovené krmivo, stress a nevhodné ustájení.

U vysokoužitkových hospodářských zvířat, podávají-cích náročné fyzické výkony se ukazuje jako velmi potřeb-né chránit kritické metabolické cesty v organismu podá-ním vhodných látek, které pomohou rychle obnovit těles-nou rovnováhu.Tyto vhodné látky flavonoligandové pova-hy se nacházejí v plodu Ostropestřce Mariánského.

Ostropestřec Mariánský :Ostropestřec je relativně přizpůsobivý půdním pod-

mínkám, ve srovnání s obilovinami je však citlivější na máloúrodné půdy. Velký význam má dostatek organic-ké hmoty a neutrální půdní reakce.

Proč krmit Ostropestřec Mariánský:Spolu se zvyšující se užitkovostí hospodářských zvířat jak

mléčné, tak i masné produkce se zvyšují nároky na fyziologic-kou funkci jater – centrálního orgánu metabolismu. Všechny látky resorbované ze střeva krevní cestou jsou zde zpracovány, odbourány nebo přestavěny a vrací se do těla jaterními žilami, tak aby byly použity, nebo vyloučeny. Bohužel akutní či chro-

nické onemocnění jater je jednou z nejčastějších příčin vyřazo-vání vysokoprodukčních dojnic ze stáda a tvoří největší pro-cento nálezů při sekci na nutné porážce. mimo kauzální léčby, systemových a dietních opatření, existuje možnost použití he-patoprotektiv, látek u kterých je znám a prokázán přímý vliv na strukturu membrány, metabolismus a regeneraci jaterních buněk, zlepšení jejich vitality a výkonnosti.

Silymarin – účinné látky Ostropestřce Mariánského:Mezi nejvýznamější látky flavonoligandové povahy, kte-

ré se v humánní medicíně izolují ve formě vysokoobsahové-ho koncentrátu patří silymarin. Komplex látek silymarin má schopnost se významně zapojit do regeneračních i protektiv-ních procesů v játrech. Tato látka se váže na membránu ja-terních buněk a zabraňuje vniknutí toxických látek do tká-ně. Vedle toho podporuje regeeraci poškozené jaterní tkáně, urychluje metabolismus, posiluje imunitní systém.

Silymarin zvyšuje tvorbu žluče (cholerické působe-ní), podporuje její vylučovíní (cholagoické působení). Jako všechny látky ze skupiny flavonoidů, působí flavonoligandy jako silné antioxidanty všude v organismu a podílejí se tak na jeho ochraně před volnými radikály a dalšími látkami.

Závěr:Hlavním přínosem Ostropestřce jako krmiva při jeho po-

dání zvířatům je zlepšení jejich zdravotního stavu a to přede-vším výrazným hepatoprotektivním vlivem. Ochrana jater-ních buněk – hepatocytů – před negativním působením me-tabolitů vlastního organismu zvířete nebo působením vněj-ších vlivů(toxinů, volných radikálů, podaných léčiv atd.) je důležitým prvkem určujícím celkový zdravotní stav zvířete a tím i zvýšenou užitkovost a kvalitu získaných produktů.

Další významnou součástí plodů Ostropestřce jsou mastné oleje. Tyto oleje mají velmi vysoký obsah polyne-nasycených mastných kyselin, zejména pak kyseliny lino-lové. Kyselina linolová patří mezi tzv. omega-6-mastné ky-seliny podílejí cí se na stavbě buněčných membrán a jsou výchozímilátkami pro biosyntézu důležitých mediátorů, jako prostaglandinů, prostacyklinů a leukotrienů, které ří-dí a ovlivňují stav zánětlivých procesů v organismu.

Vyvážený přísun esencíálních polynenasycených mast-ných kyselin umožňuje docílit rovnováhy v metabolismu tuků, což je zejména důležité u zvířat v období laktace. Bylo pozitivně dokázáno, že přísun esenciálních mastných kyse-lin pozitivně ovlivňuje kvalitu i produkci mléka u krav. Dal-ším nevýznamným příspěvkem esenciálních mastných ky-selin je jejich vliv na pokožku a osrstění zvířat.

Akutní či chronické onemocnění jater je jednou z nejčastějších příčin vyřazování vysokoprodukčních. Při zkrmování ostropestřce mariánského je prokázán příznivý vliv na strukturu membrány, metabolismus a regeneraci jaterních buněk.

� hepatoprotektivní účinek – regenerace jater � chrání játra před toxickými látkami � urychlení metabolismu � posiluje imunitní systém

Doporučené období zkrmování 1. Období stání na sucho 50 g/kus/

den – regenerace jater – příprava na laktaci.2. Období po porodu 50 g/kus/den – dochází

ke zrychlení činnosti jaterních buněk, což je důležité v této době, kdy dochází k negativní energetické bilanci a zvířata následně rychle hubnou.

3. Celému stádu při zkrmování méně kvalitních krmiv (ochrana před mykotoxiny).

Vliv zkrmování ostropestřce na dojnice: � Zvýšení užitkovosti. � Zlepšení zdravotního stavu po porodu. � Zlepšení reprodukce. � Snížení ztrát.

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ

Nabízíme k prodeji semeno Ostropestřce mariánskéhoKontakt: Ing. Radomír Novák, Tel : 602 486 088

Ing. Tomáš ČernohousSano Domažlice

23Jún 2010

Page 24: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Recepty majstrovKaždoročná výroba špičkovej trávnej senáže nemusí byť hra o šťastí. Elite sa informovalo na stratégie troch profíkov na výrobu siláže. Optimálny čas kosby sa blíži, nepokojne čakáte na to, kedy to budete môcť spustiť. A zrazu sa ohlási zrážkové obdobie. Kosiť alebo radšej vyčkať? Rozhodnete sa radšej prečkať dážď. Kosba, ktorú zasilážujete do jamy po daždi, má nižšiu kvalitu a nízka produkčná účinnosť z objemového krmiva vás bude sprevádzať po celý rok. Pri debate s kolegami chovateľmi zistíte, že tí, ktorí kosili skôr (napriek dažďu), dosiahli vyššiu kvalitu trávnej senáže. Ako to tí ko-legovia len urobili? Silážne stratégie sme si nechali vysvetliť u troch profesionálov: A v hre neboli žiadne tajomné práš-ky. Triky týchto profesionálov na siláž môže použiť naozaj každý.

INTERVIEW

Elite: Zloženie porastov je dôležitým faktorom vysoko hodnotnej senáže. Ako ju na jar pripravujete?Seng: Naše plochy trávnych porastov tvorí zo 70 % mätonoh tvráci (česky: jílek vytrvalý) a z 10 % timotejka lúčna (česky: bojínek luční). Zvyšok sa skladá z reznačky laločnatej (čes-ky: srha laločnatá) a bylín. Pre výrobu chutnej a na výnos hohatej senáže má mätonoh tvráci vysoký podiel tetraplo-idných odrôd. Ďalšou výhodou je to, že pokiaľ ide o čas kos-by sú flexibilné. Na jar bránime, pretože valcovanie sa na našich plochách nehodí. Prvú dávku hnojovice 20 m3 dá-vam, ak je to možné, ešte pred 1. marcom, aby som po pr-vé využil zjazdnosť plôch a po druhé zabezpečil čistú trávu a optimálne využitie dusíka v prvej kosbe. Ďalšie dve dávky hnojovice, zakaždým 15 m3, nasledujú k druhej a tretej kos-be. Minerálne pridávame k prvým trom kosbám zakaždým 40 kg dusíka. Dosev vykonávame na všetkých plochách na jeseň, pretože vtedy prevládajú dobré pomery ohľadom vo-dy, zjazdnosti a nízka konkurenčná sila ďalších tráv.Pape: Aj náš porast sa skladá prevažne z mätonohu trváce-ho. Na jar zároveň bránime a sejeme 3 až 5 kg mätonohu tr-váceho. Všetky plochy sú okrem toho každý 6. až 7. rok úpl-ne zorané a nanovo osiate. Okrem 50 m3 hnojovice, ktorú rozvezieme počas roka (raz 20 m3 a dvakrát po 15 m3), pri-dávame často ešte 8 až 10 m3 pred zimou, aby sme trávu po-silnili na zimu. Minerálne sa na prvú kosbu pridáva 80 kg

dusíka na ha, na druhú kosbu 60 kg/ha a na tretiu 40 kg/ha.Horstmann: Ako obyčajne bránime a valcujeme na jar. Do-sev nerobíme, ale za to celú plochu trávnych porastov kaž-dých päť až šesť rokov zorieme. Nasleduje dva roky po sebe kukurica, skôr ako nasejeme opäť čistý mätonoh trváci. Do-hromady pridávame do štyroch kosieb 180 kg dusíka (päť dávok dusíka, z toho dve dávky hnojovice).

Elite: Kedy sa kosí?Horstmann: My sa riadime na jednej strane uverejnením stupňov zrelosti v roľníckom vestníku. Na druhej strane si pomáhame vlastnými analýzami lokalít a tiež tromi rôznymi meteorologickými službami. Keď už je dosiahnutý optimálny stupeň zrelosti a ukazuje sa dobré počasie, začínam nekedy aj v daždi. Ak hrozí dlhodobejšie zlé počasie, počkám.Seng: Kosíme na konci metania, začiatkom tvorby klasov v známej výške pivovej f ľaše. Kosí sa pred zrážkovým ob-dobím, inak tráva zostarne, zdrevnatie a je silne znečistená. Podľa skúseností by malo krmivo ležať už v druhom májo-vom týždni v silážnej jame.Pape: Okamih kosby sa u nás riadi podľa AG FUKO – pora-denstva poľnohospodárskej komory. Pretože je pôda u nás mierne rašelinová, dosahujeme optimálny stupeň zrelosti väčšinou týždeň po navrhovanom termíne medzi 15. a 20. májom. Zo skúseností vieme, že vtedy tu býva obdobie zlé-ho počasia, preto máme krmivo v sile už 15. mája. Menej hmoty ide v prospech vyššej kvality.

Vysoký výkon linky pri výrobe siláže rozhoduje o úspechu!

24 Červen 2010

VÝROBA KRMIV

Page 25: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Elite: Ako prebieha silážovanie?Seng: Kosíme bez kondicionéra, cca 8 cm nad zemou. Pr-vú kosbu rozhadzujeme kompletne, druhú iba prvých 5 až 6 ha. Do riadkov zhŕňa sused, pretože jeho zhŕňač zhrnie 20 m na jedno zhrnutie. Porast je tak ochránený pred viac-násobným prejazdom. Silážovanie by malo byť ukončené v priebehu 24 hodín. Začíname napríklad o 12.00 kosením, riadkujeme o 16.00 a na druhý deň o 8.00 začíname s navá-žaním do žľabu.Horstmann: Plynulý priebeh je pre nás tiež dôležitý. Všetko musí byť preto spolu zladené. Kosíme sami. Pri zábere 8,8 m zvládneme skosiť 7 ha za hodinu. Kondicionér kosačka ne-má. Rýchlejšie usušenie silážnej hmoty nevysvetľuje podľa môjho názoru zaobstaranie drahého rozhadzovača. Radšej obrátim o jedenkrát naviac. Obracanie sa uskutočňuje tiež vo vlastnej réžii, zatiaľ čo riadkovanie, odvážanie a utláča-nie si necháme robiť prostredníctvom služieb. Pri prevažne ucelených plochách stačia dva 42 m3 vozy na odvážanie. Pri prvej kosbe zatvárame silo maximálne po 36 hodinách.Pape: Kosíme so záberom 12 m. Kvôli krtincom tiež bez kon-dicionéra. Ak je príliš horúco, podporia nás (okamžite!) pri kosení platené služby. Výška rezu je tiež 7 až 8 cm. Prípadne trávu raz obraciame, v horúčavách ale nie. Pretože nie všet-ky plochy sú zcelené (priemerná vzdialenosť 2 km), zváža sa hmota dvomi nakladačmi patriacim službám. Ak všetko op-timálne beží, uplynie od kosby po zakrytie 36 hodín.

Elite: Používate štandardne silážne prostriedky?Horstmann: Pri prvej kosbe dávkujeme prostredníctvom rezačky biologický konzervant.Pape: Takisto pridávame do nakladača biologický konzer-vant. Ale keď je obsah sušiny pod 30 %, pridávame vyššiu koncentráciu.Seng: My používame pri rezačke štandardne vyššiu koncen-tráciu. Iba ak je porast veľmi slabý a zavážame trávu nakla-dačom, tak sa to dá aj bez.

Elite: Akými mechanizmami utláčate? Ako sa zakrýva?Seng: Silážna hmota sa zaváža do holsteinského sila (rovné steny). Pretože utláčanie je pre nás obzvlášť dôležité, robí-me to sami. K tomu využívame jeden 6 tonový ťahač s bub-novým rozhrňovačom a jeden 10 tonový ťahač. Po utlačení sa silo zakryje podkladovou fóliou, fóliu, sieťami a vrecami s pieskom.Pape: U nás je to podobné. My utláčame s 9 tonovým ťaha-čom a rozdeľovacím valcom ako aj druhým 8 tonovým ťa-hačom s dvojmontážou (pre utlačenie okrajov). Avšak len pri silážnom plate bez stien. Okraje sila sú napriek tomu do-statočne utlačené.Horstmann: Utláčanie preberajú platené služby s 18 tono-vým ťažkým kolesovým nakladačom. Pri výrobe trávnej senáže aj ja využívam iba silážne plato. Steny sila ma príliš obmedzujú pri plánovaní kŕmenia. Nemám takmer žiadne problémy s okrajmi sila. Zakrývame podkladovou fóliou, fóliou, sieťami a pneumatikami.

Elite: Čo má rozhodujúci význam pre dobré silážovanie?Seng: Dobré počasie (mierne zamračené, nie príliš horúco), výška rezu (8 cm), podľa možností s krmivom málo hýbať, rýchly návoz, utláčať nízku vrstvu hmoty, dostatočné utla-čenie, plynulé zakrytie, kontrolovať kumuláciu fermentač-ných plynov (nafúknutie plachty zvnútra).Pape: Vysoký čistý rez v správnom okamihu, plynulý návoz s optimálnym utlačením!Horstmann: Čas kosby, vonkajšia čistota pri výrobe siláže, zusúladenie žacieho mechanizmu s linkou rezačky, služby sa dostavia práve v želanú dobu, žiadne zbytočné čakanie. Všetky kroky práce sú dôsledne dodržané.

Ostermann-Palz/Schwarze,Elite 3/2009

Už niekoľko rokov vyrábajú špičkovú siláž:

Detlef Horstmann / Jerrishoe, Šlezvicko – Holštajnsko / 240 dojníc, 110 ha trávnych porastov, úžitkovosť z objemového krmiva 5 200 kg1. kosba

2007 2008MJ NEL 6,7 6,7Vláknina v % 21,6 22,2Dusíkaté látky v % 19,5 17,5Sušina v % 33,4 39,8Winfried Seng / Hünfeld, Hessensko / 65 dojníc, 40 ha trávnych porastov, úžitkovosť z objemového krmiva 4 800 kg1. kosba

2007 2008MJ NEL 7,0 6,5Vláknina v % 17,9 22,5Dusíkaté látky v % 18,8 18,5Sušina v % 42,1 33,8Detlef Pape / Elsdorf, Dolné Sasko / 280 dojníc, 75 ha trávnych porastov, úžitkovosť z objemového krmiva 3 300 kg1. kosba

2007 2008MJ NEL 6,7 6,7Vláknina v % 21,9 23,5Dusíkaté látky v % 19,5 15,0Sušina v % 43,0 41,0

25Jún 2010

Page 26: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Hodnocení silážíDobrá kvalita kvašení rozhoduje o příjmu objemných krmiv.

Kvalita siláže obsahuje krmnou hodnotu krmiva, ale ta-ké tzv. kvalitu kvasného procesu. Ukazatele hodnoty krmiva, protein, vláknina, popeloviny a obsah energie hrají při sesta-vování krmné dávky hlavní roli. Jestli je také krmná dávka dojnicemi přijímána, závisí hlavně na kvalitě kvašení, která kromě hodnoty pH a obsahu kvasných kyselin obsahuje také parametry jako koncentrace alkoholu a amoniaku.

Vysoké produkční účinnosti objemných krmiv lze do-sáhnout pouze s nejlepší kvalitou siláže. Samotný příjem krmiva je rozhodujícím způsobem ovlivněn kvalitou kva-šení. Špatné kvašení a tím způsobené nežádoucí pachy se okamžitě odrážejí v neuspokojivém příjmu krmiva. Jak lze tedy stanovit kvalitu kvašení?

Stanovení kvality kvašeníPři laboratorním rozboru lze kromě krmné hodnoty

zjistit také kvalitu kvašení. Pro analyzované obsahy kvas-ných kyselin, hodnoty pH a podíly amoniaku (jako měřít-ko pro odbourávání bílkovin) existuje schéma DLG, které tyto chemické parametry vyhodnocuje a vyjadřuje výsled-nou známkou. Navíc existuje DLG smyslový klíč, který byl určujícím způsobem dále rozvíjen v Aulendorfu. Relativně rychle lze kvalitu kvašení přes hodnoty pH a obsah sušiny rozdělit do 6 skupin. Určení těchto ukazatelů je uvedeno v následujícím článku

Rozdělení do šesti skupinTzv. „kritická hodnota pH“ rozděluje všechny siláže nej-

dříve do skupiny s kyselinou máselnou a bez kyseliny má-selné (obr. 8). Když leží pH pod kritickou linií, pak stačí okyselení k tomu, aby se anaerobní bakterie máselného kvašení potlačily. Čím je siláž vlhčí, tím musí být hodno-ta pH nižší. Svislá čára při sušině 30 % určuje hranici suši-ny, od které doprava (zvyšující se stupeň zavadnutí) se již neobjevuje silážní šťáva. Silážní šťáva znamená ztráty ži-vin a představuje ohrožení životního prostředí. Od sušiny 40% se silážní hmota stále obtížněji udusává. Tím se zvy-šuje riziko samozahřátí a tvorba plísní.

S obsahem kyseliny máselné……jsou travní siláže s nízkou sušinou (pod 30 %) a vyso-

kým obsahem popelovin (přes 8 % sušiny). Jestliže je mož-né i při optimální době sklizně s ohledem na počasí nechat zavadat jen málo, nebo vůbec ne, nebo silážní hmota leží celé dny v dešti, chybí bakteriím mléčného kvašení potřeb-ný cukr ke spolehlivému snížení hodnoty pH. Mokré silá-že potom vykazují vysoké hodnoty pH a na základě silného znečištění obsahují kyselinu máselnou. V hodnotícím sché-matu (obr. 8) lze tyto siláže najít v oblasti 1. Silážně-technic-kými opatřeními pro zabránění vzniku siláže s obsahem ky-seliny máselné jsou kromě včasné sklizně a zavadnutí dob-

ře udržované travní porosty (drn) a čistá sklizeň bez nečis-tot. Jestliže se v tom či onom konkrétním roce jeví, že bu-dou problémy se zavadáním, potom je lepší provést sklizeň ve správném termínu a raději vlhkou, ale hmotu zasilážovat s pomocí konzervačních přídavků, které DLG – Gütezei-

Produkce kyseliny máselné způsobuje nežádoucí pachy což se okamžitě odráží v neuspokojivém příjmu krmiva

Optimální siláže se pohybují mezi 35–40 % sušiny a vykazují nízké hodnoty pH

26 Červen 2010

VÝROBA KRMIV

Page 27: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

chen (značka kvality) uvádějí pro skupinu 1a (pro těžko si-lážovatelná krmiva). Od asi 28 % sušiny lze použít melasu (25–30 kg/t hmoty v původní sušině) v kombinaci s bakte-riemi mléčného kvašení. K tomu je však potřeba speciální dávkovací technika. Jestliže se přidává melasa u vlhké siláže (do 28 % sušiny), jsou ztráty cukru přes silážní šťávu před-programovány. Navíc je zde nebezpečí, že z přidaného sub-strátu profitují nežádoucí mikroorganismy. Samotné bakte-rie mléčného kvašení, jedno jestli homo nebo heterofermen-

tativní kmeny, přinášejí u mokrých siláží málo efektu, pro-tože je zde nedostatek cukru.

Sušina v pořádku, hodnota pH příliš vysokáKdyž se poseče v optimálním růstovém stadiu a hmota

je po několikadenní polní periodě, ovlivněné deštěm, nor-málně zavadlá, dochází rovněž k nedostatku substrátu. Ty-to travní siláže se nacházejí ve schématu v oblasti 2 mezi 30–40 % sušiny. Na základě nedostatku cukru je pH příliš

Tabulka 1: Skupina působnosti a rozsah použití při zkoušce silážního prostředku pro dosažení DLG značka jakosti

Směr působnosti Rozsah použití

  1 – Zlepšení průběhu kvašení

a) Těžko silážovatelné krmivob) Středně silážovatelné krmivoc) Lehce silážovatelné krmivod) Ostatní krmné suroviny

  2 – Zlepšení aerobní stability  3 – Redukce kvasné šťávy

  4 – Zlepšení hodnoty krmiva a užitkovostia) Zlepšenou stravitelnostíb) Zvýšený příjem krmivac) Užitkovost zvířat (výkrm, mléko)

  5 – Dodatečný přínos Např. zabránění rozmnožení clostridií

Tabulka 2: Výchozí situace, možné příčiny, opatření a možné silážní prostředky, aby se zlepšila krmná hodnota a kvalita kvašení u travních siláží

Oblast č. Situace/problémy Příčiny Opatření Možné silážní prostředky

1

Velmi mnoho kyseliny máselné.Kvasné silážní šťávy.Příliš vysoká hodnota pH.

Těžké podmínky pro zavadání.Vysoký obsah nečistot, nedostatek cukrů, dlouhá perioda ležení na pokose (propršení).

Zavadnutí, pokud je možné, optimalizovat okamžik sekání, vyvarovat se znečištění.

Nutné je použití silážního prostředku se značkou kvality 1a. Od sušiny 28 % je možné použít melasu (25–30 kg/t původní sušiny), event. v kombinaci s bakteriemi mléčného kvašení.

2

Obsah sušiny v pořádku.Kyselina máselná.Příliš vysoká hodnota pH.

Nedostatek cukrů, event. příliš vysoký obsah nečistot, dlouhá perioda ležení na pokose (propršení), zavadnutí je však možné

Optimalizovat okamžik sekání, vyvarovat se znečištění, kontrolovat stav porostu.

Silážní prostředky se značkou kvality 1b. Prostředky obsahující cukr, jako je melasa až do 35 % sušiny, event. v kombinaci s homoferment. bakteriemi mléčného kvašení.

3Obsah sušiny příliš vysoký.Nebezpečí samozahřátí,(zřídka) kyselina máselná.

Velmi pozdní seč.Vysoký obsah nečistot.Přílišné zavadnutí.

Optimalizovat okamžik sekání, vyvarovat se znečištění, optimalizovat sklizňovou linku, kontrolovat stav porostu.

Prostředky se značkou kvality 2.Převážně prostředky s kyselinou propionovou, benzoovou, nebo sorbovou.

4

Bez kyseliny máselné.Kvasná silážní šťáva.Malé znečištění.

I přes těžké podmínky zavadání je okamžik sečení a management sklizně dobře zvládnutý.Krátká fáze ležení hmoty na pokose.

Nechat zavadnout, pokud je to možné, jinak je vše v pořádku.Smysluplné je použití žacích zařízení s kondicionérem, nebo rozhozem hmoty „na široko“.I nadále udržovat minimální znečištění (péče o porosty).

Pro jistotu je možné použít prostředky se značkou kvality 1b, zejména při nebezpečí znečištění.Od 28%  sušiny je možno použít i melasu (25 kg/t) plus bakterie mléčného kvašení.

5

Obsah sušiny a hodnota pH v optimální oblasti.Krmná hodnota vysoká.Nízké znečištění.

Okamžik sečení a sklizňový management v největším pořádku.Jednodenní siláž, nebo maximálně jedna noc.Hustý porost a drn.Dobrý stav porostu.

Obhospodařování trvalých travních porostů a příprava siláží v pořádku: jen tak dál!

Nejsou nutné, ale u vysokých užitkovostí má smysl použití prostředků se značkou kvality 4c „mléko“ pokud je zajištěn minimální odběr a posun v jámě, je myslitelné použití melasy jakožto zdroje energie (25 kg/t).

6Hodnota pH v pořádku.Příliš suché siláže.

Okamžik sečení v pořádku.Příliš silné zavadnutí.

Na sebe navzájem lépe sladit silážní linku (výkon řezačky a práce na jámě).Zvýšit odběr a posun v jámě.

Prostředky se značkou kvality 2, kyselina propionová, sorbová.

27Jún 2010

Page 28: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

vysoké a následkem je tvorba kyseliny máselné. Podobné siláže najdeme v silážní jámě, jestliže se sklízí při normál-ních podmínkách počasí, ale příliš pozdě. Vedle optimali-zace porostu, okamžiku sklizně a zamezení znečištění (pří-liš často obracená hmota při nevýhodných podmínkách) mohou silážní prostředky skupiny 1b (středně těžko silá-žovatelné) pomoci snížit hodnotu pH do bezpečné, „zelené“ oblasti. Přídavky obsahující cukr, jako melasa v kombinaci s bakteriemi mléčného kvašení jsou rovněž myslitelné až do asi 35 % sušiny, jestliže logistika a technika rozptýlení (dávkování) jsou v pořádku. Při vyšším obsahu sušiny a pří-liš malém posunu a odběru siláže v jámě vzniká po přídav-ku melasy díky vyšším obsahům zbytkového cukru v siláži zvýšené riziko samozahřátí a druhotné fermentace.

Velmi suché, plesnivé a často tepléSiláže ze schématu s číslem 3 se vyskytují vzácně. Kro-

mě příliš vysokých pH hodnot vykazují takové travní silá-že zvýšené riziko s ohledem na samozahřátí, nebo tvorbu plísní. Pozdní sklizeň a špatně na sebe navazující sklizňo-vé linky jsou toho hlavní příčinou. Silážní prostředky sku-piny 2 („zabránění samozahřátí“ na bázi kyseliny propio-nové jsou sice účinné a je možné je použít, ale s ohledem na pořizovací náklady jsou na konzervaci fyziologicky sta-rého a proto na energii chudého krmiva, často nerentabil-ní. Heterofermentativní bakterie mléčného kvašení s DLG známkou kvality skupiny 2 nejsou vhodné, protože pro je-jich rozvoj a působnost je zde rovněž málo cukru. Jestli-že se musí pozdě sklizené a silně zavadlé píce zasilážovat, potom je potřeba krátké nařezání a pečlivé udusání. Siláž

v kulatých balících s 6 místo 4 vrstvami smršťovací fólie by bylo také možné řešení, obzvláště při výrobě koňské siláže, která je často sklízena pozdě a příliš silně zavadlá.

Mokré a kyselé…jsou často travní siláže, které jsou zasilážovány kon-

cem dubna, nebo začátkem května, i přes obtížné podmín-ky zavadání při optimální době seče jílku a následně po-rostů bohatých na cukr a současně bez nečistot (pod 10 % popelovin v sušině). Jako jediný problém je tvorba silážní šťávy. Za těchto podmínek jsou siláže zařazeny ve sché-matu v oblasti 4. Doba sklizně a sklizňový management i obhospodařování zelených ploch je v pořádku. Pokud to počasí dovolí, mělo by být provedeno zavadnutí nad 30 % sušiny. Dobrým pomocníkem jsou přitom žací zaříze-ní s kondicionérem, nebo rozhozem na široký řádek. Do-plňky skupiny 1b mohou být použity jako pojistka proti tvorbě kyseliny máselné, obzvláště při hrozbě znečištění. Od sušiny 28 % může být přidávána melasa (25 kg/t pů-vodní hmoty) pro obohacení energií v kombinaci s homo-fermentativními bakteriemi mléčného kvašení.

Optimální siláže…se pohybují mezi 35–40 % sušiny a vykazují nízké hod-

noty pH. Krmná hodnota krmiva je zpravidla velmi vyso-ká (přes 6,2 MJ NEL/kg sušiny). Top siláže najdeme v oblas-ti 5 schématu. Doba sklizně a management jsou plně pod kontrolou a porost je v dobrém stavu. Krmivo bylo nejdéle po jedné noční fázi po posečení krátce pořezáno, rozvrstveno a velmi dobře udusáno. Paušální použití silážního prostřed-

Narůstající problém:samozahřátí, plísně

3,8

3,9

4,0

4,1

4,2

4,3

4,4

4,5

4,6

4,7

4,8

4,9

5,0

5,1

5,2

20 25 30 35 40 45 50

Obsah sušiny (%)

Problém: silážní šťávy

oblast optima

hodnota pH

1 2 3

4 5 6

Rozdělení kvality kvašení podle hodnoty pH a obsahu sušiny do šesti skupin. S tímto schématem z Aulendorfu lze rozdělit siláže do šesti skupin, které jsou typické pro určité situace při silážování. Příčiny a možná technická

opatření při silážování, jakož i v úvahu připadající silážní prostředky jsou následně popsány a uvedeny v tabulce 2.

28 Červen 2010

VÝROBA KRMIV

Page 29: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

ku není bezpodmínečně nutné, jak ukazují hodnoty krmiva a pH. V podnicích s vysokou mléčnou užitkovostí mohou být ovšem přídavky skupiny 4 (zlepšení užitkovosti), díky do-datečným efektům, jako je zlepšený příjem krmiva, zvýšení stravitelnosti a zejména vyšší užitkovost ve výkrmu a mléčná užitkovost (skupina 4c „mléko“), ekonomicky zajímavé. Při použití těchto konzervantů je ale díky zlepšení stravitelnosti následně silnější sklon k samozahřátí, a proto je nutné dbát na dostatečný posun v silážní jámě (odběrová množství). To samé platí, když je dávkována melasa (20–25 kg/t původní su-šiny) k obohacení energií.

Sklizena mladá, ale příliš suchá…tak lze popsat travní siláže, které lze z pohledu kvality

kvasného procesu najít v oblasti 6. Bylo sice včas poseče-no, ale práce s uskladněním v jámě ještě činí nějaké potíže. Sklizeň a práce v jámě na sebe nenavazují a hospodaření s pracovní silou představuje problémové místo v podni-ku. Při příznivých povětrnostních podmínkách a použití kondicionéru je optimální obsah sušiny dosažen často již po několika hodinách. Při ploše na sklizeň přesahující 15–18 ha (při 1. seči) se potom musí paralelně k sekání (orga-nizace výpomoci) začít s uskladněním do jámy. Jestliže se často vyskytují suché a při odběru teplé siláže, potom by se měla překontrolovat sklizňová linka a dbát na dodrže-ní minimálního množství při odběru (posun v jámě). Do-plňky skupiny 2 (DLG) mohou být prospěšné obzvláště při letním zkrmování siláže. Přídavky s kyselinou propiono-vou jsou jistě účinné, ale pro paušální doporučení a kom-pletní ošetření zpravidla příliš drahé.

DLG známka jakostiPři vlastním výběru doplňku nabízí cennou pomoc

DLG známka jakosti. Silážní prostředky se známkou ja-kosti byly mnohokrát testovány u neutrálních pokusných a testovacích zařízení. Rozlišujeme přitom skupinu a roz-sah působnosti.

Mezitím je na trhu velké množství pozitivně prozkouše-ných prostředků. Přehled o DLG přezkoušených silážních prostředcích, které přicházejí v úvahu při výběru v první řadě lze zjistit přes DLG ve Frankfurtu, na internetu (www.guetezeichen.de), nebo při zemědělské komoře Schleswig-Holstein (www.lwksh.de). Druhá adresa dává rovněž in-formace o průměrných nákladech.

ShrnutíKvalita kvašení má rozhodující vliv na příjem siláží. Lze

ji určit analyticky přes hodnotu pH a stanovení kvasných kyselin (množství, vzájemné poměry). Rychlé určení je však také možné na místě přes hodnotu pH pomocí indikátoro-vého (lakmusového) papírku a odhadu obsahu sušiny po-mocí kroucení a mačkání silážní hmoty v ruce a umožňuje zařazení podle Aulendorfského schématu do 6 oblastí. Těm-to šesti kvalitám je možno přiřadit určité situace při zasilá-žování a odvodit technická opatření při silážování, jakož i do úvahy přicházející přídavek silážního prostředku. Při volbě doplňků napomáhá DLG – značka kvality. Aktuální přehledy jsou na internetu pod www.gutezeichen.de.

Dr. H. Nussbaum, Výukový a pokusný ústav AulendorfSchwäbischer Bauer 16/2001, Str. 20–23

+

Jedinečná kombinace

Baktérie mléčného kvašení

Kombinace kyselin

Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné

proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍA REPRODUKCE!

29Jún 2010

Page 30: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Co tvoří efektivní krmnou dávku, aneb jak se dá ještě uspořit na systému krmení?

Podstatou efektivní krmné dávky jsou kvalitní objem-ná krmiva a jejich racionální zařazení do systému výži-vy. Vzhledem k tomu, že ze všech nákladových položek na produkci jednoho litru mléka jsou položkou, která tvo-ří cca 40 % celkových nákladů, má rozhodně smysl se této problematice opakovaně věnovat:

A) Nejen kvalitní, ale i levná objemná krmivaJak už bylo mnohokrát napsáno, důležitým prvkem

efektivity krmné dávky je kvalita a produkční účinnost objemných krmiv v návaznosti na jejich cenu - ocenění kvality. Téma, o kterém se sice píše, ale které se jen ojedi-něle přenáší do praxe. Minulý týden jsem se setkal s vojtěš-kovou senáží s obsahem 14 % NL v 100 % suš. A její cena? 70 Kč. Při zkvalitnění „objemů“ (obsah živin a jejich ucho-vání) můžeme uspořit takové částky, pod jejichž vahou

jsou polemiky o nákladech, spojených s pravidelnou dota-cí živin do půdy, ošetření a včasností sklizně pícnin (samo-zřejmě pokud to počasí dovolí) naprosto malicherné. A to i při dnešní ceně mléka. Nebo právě proto. Náklady na kr-miva vlastní činí cca 25 % z celkových nákladů na výrobu mléka, přičemž není rozdíl v ceně dobrého a špatného. Ta-dy již nejde jen o zvýšení produkce mléka z jednoho hek-taru, které znamená úsporu nakoupených krmiv a zvýšení celkové užitkovosti dojnic, ale také o další přínosy v podo-bě zlepšení zdravotního stavu a reprodukčních parametrů. Tedy další snižování nákladů.

To už dnes všichni vědí. Uvědomují si ale také, kolik pe-něz se za tím skrývá?

1) Zvýšení produkce mléka z 1 haZvýšíme-li výnos sušiny z ha travního porostu z 6

Tabulka 1: Příklad současného krmení

Sucho 3 týdny před otel Konec laktacekusy 90 cena v Kč kusy 25 cena v Kč kusy 110 cena v Kčna kus celkem celkem na kus celkem celkem na kus celkem celkem

Kukuř sliáž 0  --- 13 325 195,00 17 1 870 1 122,00Vojt senáž 12 1 080 648,00 3 75 45,00 13 1 430 858,00Cukrovarské řízky 8 720 21,60 3 75 2,25 10 1 100 33,00sláma pšeničná 3 270 81,00 1 25 7,50 1,5 165 49,50seno luční 3 270 216,00 1,5 37,5 30,00 0 ---Sojový ex.šrot 0 --- 0 0,5 55 473,00Melasa 0 --- 0 --- 0,25 27,5 88,00Soy Pass 0  --- 0 --- 0,3 33 425,70směsi, nebo krm. doplňky 0  --- 3 75 75,00 2 220 220,00směsi, nebo krm. doplňky 0  --- 3,6 90 681,30 0 ---směsi, nebo krm. doplňky 0,01 0,9 7,20 0  --- 0 ---směsi, nebo krm. doplňky 0  --- 0 5,4 594 3 439,26směsi, nebo krm. doplňky 0,1 9 269,10 0  --- 0 ---Celkem 26,11 2 349,9 1 242,90 28,1 702,5 1 036,05 49,95 5 494,5 6 708,46

Rozdoj Vrcholsekce sekcekusy 30 cena v Kč kusy 230 cena v Kčna kus celkem celkem na kus celkem celkem

Kukuř sliáž 17 510 306,00  16 3680 2 208,00 Vojt senáž 13 390 234,00  13 2990 1 794,00 Cukrovarské řízky 10 300 9,00  8 1840 55,20 sláma pšeničná 1,5 45 13,50  1,5 345 103,50 Sojový ex.šrot 0,5 15 129,00  1 230 1 978,00 Melasa 0,25 7,5 24,00  0,25 57,5 184,00 Soy Pass 0,3 9 116,10  1 230 2 967,00 směsi, nebo krm. doplňky 0 ---  7,5 1725 15 801,00 směsi, nebo krm. doplňky 3 90 90,00  3 690 690,00 směsi, nebo krm. doplňky 0,5 15 375,00  0  ---   směsi, nebo krm. doplňky 5,4 162 937,98  0  ---   směsi, nebo krm. doplňky 0,3 9 142,20  1 230 3 634,00 Celkem 51,75 1 552,5 2 376,78  52,25 12017,5 29 414,70 

Celkem kusy 485celkem Kč/den 40 778,89 Kč Kč na kus/den 84,08 Kč Mléko 9 200Kč na 1 litr mléka 4,43 Kč spotřeba směsi 4 307

30 Červen 2010

VÝROBA KRMIV

Page 31: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

na 7 tun a koncentraci NL v suš. senáže z 11 % na 14 %, vy-robíme z 1 ha místo 660 kg NL/ha – 980 kg NL/ha, při po-třebě 85 g NL na produkci 1 l mléka, je to místo 7 760 kg mléka – 11 524 kg mléka. To představuje zvýšení produkce mléka o 3 764 kg z 1 ha, to je zisk …26 348 Kč/ha, tzn. cca 2 630 000 Kč/100 ha

nebo

2) Zvýšení užitkovosti dojnicZvýšení užitkovosti je důsledek vyššího obsahu živin

v krmivu, vyššího příjmu sušiny krmiva, potažmo zlepšení zdravotního stavu a reprodukce dojnic. Při zvýšení obsa-hu NL v sušině senáže o cca 4 % a zlepšení hodnot fermen-tačního procesu, je reálné zvýšení užitkovosti až o 2 litry/ks/den, Tj. u cca 400 ks až 288 000 litrů. Při realizační ceně 7 Kč/l mléka je to zisk cca 2 000 000 Kč. Při roční dodávce mléka cca 3 000 000 l se jedná o úsporu cca 0,70 Kč/l.

nebo

3) úspora nakupovaných sojových šrotůRozdíl mezi vojtěškovou senáží s obsahem 17 %

a 22 % NL v 100 % suš. je 20 g NL v přepočtu na 40 % suš. (220 g - 170 g × 0,4). Při krmení 15 kg vojtěšky na ks/den to představuje celkový rozdíl 300 g NL. Tj. cca 0,6 kg so-jových extrahovaných šrotů na ks/den, neboli ročně při 400 ks krav cca 800 000 Kč.

Tohoto zlepšení kvality krmiv se dá dosáhnout při mi-nimálním zvýšení nákladů. Především termín sklizně, technologie sečení, narušení pícniny, sbírání, uskladnění v silážním dole a průběh fermentace. Důležitý faktor pro zachování vyrobených živin je konzervační přípravek a je-ho aplikace.

B) zařazení do systému výživyvýroba kvalitních objemů ještě neznamená úplné vítěz-

ství. Potřebnou efektivitu krmné dávky získáme až po je-jich racionálním zařazení do systému výživy. Tabulky ná-kladů na krmení, jejichž zpracování nabízíme zootechni-kům jednotlivých chovů, odhalují některé rezervy ve stá-vajícím systému krmení dojnic (Tab. 1). Každý chovatel dostane „do protivky – zpětnou vazbu“ doporučení, které

ve většině případů znamená zjednodušení systému, sní-žení počtu komponentů a zlevnění celkové krmné dávky při použití srovnatelných cen (Tab. 2). V podnicích, kde jsme takovéto posouzení efektivity stávající krmné dáv-ky provedli, se pohybovaly náklady na krmení v rozmezí od 2,60 Kč do 3,90 Kč na litr dodaného mléka. Ceny senáží od 50 Kč do 80 Kč a kukuřičných siláží od 50 Kč do 100 Kč. Množství komponentů (vlastních i nakoupených krmiv) někde dosáhlo i čtrnácti. Náklady na krmný den dosa-hovaly až 80 Kč. Ale také 55 Kč. Rozdíly, které určitě stojí za zamyšlení. Samozřejmě opět dle vnitropodnikové ce-ny objemných krmiv. A tady vznikne diskuze – je levnější krmná dávka se šesti, nebo se čtrnácti komponenty? Dvě, nebo pět skupin dojnic? A co pícniny, jaké jsou a jaké mo-hou být nákladové ceny senáží a siláží? O zisku z výroby pícnin ani nemluvě.

Z uvedených tabulek vyplývá, že již stokrát zmiňova-ný systém jednotné krmné dávky je nejen jednoduchý, ale vlastně nejefektivnější. To, co v tabulkách chybí, jsou dal-ší, praxí prověřené přínosy, vedoucí ke zvyšování užitko-vosti. V našem regionu (severní Morava), takto dnes již dlouhodobě „běží“ podniky, které se stabilně umisťují vče-le tabulek KU. Přičemž, v těchto tabulkách vychází rozdíl v roční užitkovosti mezi podniky s lepší a horší užitkovostí u stejného křížení až 3 000 l/ks. To je u 300 ks dojnic roz-díl v tržbách téměř 6 mil. Kč. Často při stejných, vlastně na jednotku produkce ještě mnohem vyšších nákladech.

Hodnoty v tabulky jsou pouze orientační.

Ing. Milan ŽádníkSano Domažlice

Tabulka 2: Sano doporučení

Sucho 3 týdny před otel Konec laktacekusy 115 cena v Kč kusy 260 cena v Kč kusy 110 cena v Kčna kus celkem celkem na kus celkem celkem na kus celkem celkem

Kukuř siláž 9 1035 621,00  18 4680 2 808,00  18 1980 1 188,00 Vojtěšková senáž 8 920 552,00  13 3380 2 028,00  13 1430 858,00 Cukrov řízky 2 230 6,90  8 2080 62,40  8 880 26,40 Sláma  3,3 379,5 113,85  0,5 130 39,00  0,5 55 16,50 Dojnice směs 1,5 172,5 767,71  8,5 2210 9 835,61  4 440 1 958,22 Sojový šrot 45% 0,5 57,5 494,50  1,5 390 3 354,00  0 ---Pivovarské kvasnice 0,5 57,5 57,50  3 780 780,00  1 110 110,00 Melasa 0,1 11,5 36,80  0,5 130 416,00  0,3 33 105,60 Sano doplňky 0,05 5,75 97,75  0 --- 0 ---Sano doplňky 0,07 8,05 140,88  0 --- 0 ---Celkem 25,02 2 877,3 2 888,89  53 13 780 19 323,01  44,8 4928 4 262,72 

Celkem kusy 485celkem Kč/den 26 474,61 Kč Kč na kus/den 54,59 Kč Mléko 9200Kč na 1 litr mléka 2,88 Kč spotřeba směsi 3 040,00 

31Jún 2010

Page 32: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Faktory ovplyvňujúce zdravie a chorobnosť prasiatok (prvý diel z dvoch)

1. Mliečna žľaza prasnícMliečna žľaza prasníc je uložená v dvoch paralelných ra-

doch na centrálnej ploche tela od hrudníkovej cez brušnú až po inguinálnu oblasť. K ventrálnej časti tela je pripojená tukovým a spojovacím tkanivom odstupujúcim z abdomi-nálnej fascie. Na mliečnej žľaze prasníc rozlišujeme mliečne súbory a mliečne jednotky. Mliečny súbor predstavuje polo-guľovité telo končiace valcovitými mliečnymi bradavkami. V každom mliečnom súbore sú dva tubuloalveolárne sys-témy končiace dvomi otvormi na konci mliečnej bradavky (každý mliečny súbor má dve mliečne jednotky).

Prasnica má zvyčajne 1–2 páry hrudníkových, 4 páry ab-dominálnych a 1 pár inguinálnych mliečnych súborov. Na plemenitbu sú ponechávané iba kance a prasničky, ktoré majú 12–14 normálne umiestnených mliečnych bradaviek. Tento počet je však pre výberové stáda nedostatočný. Z cho-vateľského hľadiska je dôležité aj umiestnenie mliečnych sú-borov. Línia bradaviek má byť paralelná, pretože pri odchýl-ke od priamej línie tesne pred alebo za pupkom, majú po na-rodení prasiatka obmedzený prístup k ceckom.

Mliečna žľaza laktujúcich prasníc je zložená z tubuloal-veolárnej žľazy so sekrečnými jednotkami usporiadanými do lobúl. Lobuly sú vystlané epitelovými bunkami, ktoré syntetizujú mlieko. Tieto sekrečné jednotky sú spojené ne-

sekrečným vývodným systémom a ústia k otvoru nachádza-júcom sa na cecku (bradavke).

Mliečnosť prasniceProdukcia mlieka v ktoromkoľvek období 21-dňovej lak-

tácie sa dá adekvátne určiť rastom prasiatok (r² je medzi 0,84 a 0,96). Na tomto základe bola stanovená konverzná účinnosť približne 4,5 g mlieka na 1 g hmotnosti prasiatka.

Najlepší výsledok pri meraní odhadu produkcie mlieka prasnicou dosiahneme metódou využitia prasiatok. V pr-vej časti laktácie však táto metóda podhodnocuje kapacitu produkcie mlieka mliečnou žľazou, keď produkcia mlieka je väčšia ako ingesčná schopnosť cicajúcich prasiatok. V dru-hej časti laktácie, keď je množstvo mlieka limitujúcim fak-torom rastu cicajúcich prasiatok, poskytuje táto metóda dobrý odhad kapacity mliečnej produkcie prasnice.

Laktáciu prasníc môžeme rozdeliť na dve rozdielne čas-ti: kolostrálnu fázu, ktorá trvá 18–24 hod. a laktačnú fázu. Laktačná fáza pokračuje v ďalšom období laktácie a rozde-ľuje sa do troch častí – vzostup, vrchol a pokles. Vrchol lak-tácie dosahujú prasnice od 14. dňa po pôrode približne do 4. týždňa (najčastejšie v 3.–4. týždni). U niektorých prasníc denná produkcia mlieka na vrchole laktácie môže dosiah-nuť až 12 litrov. Celkové množstvo vyprodukovaného mlie-

Do 48–72 hodín po pôrode si prasiatka privlastnia jeden alebo dva cecky

32 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 33: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

ka počas laktácie je približne 180–320 kg (vplyv plemennej príslušnosti, výživy, počtu prasiatok vo vrhu, a pod.).

2. Agalakcia (Syndróm pospartálnej dysgalakcie – SPD)Jedná sa o ochorenie prasníc širokej etiológie. Vysky-

tuje sa krátko po pôrode a prejavuje nedostatkom mlieka pre optimálnu výživu vrhu prasiatok. V prístupnej litera-túre sa stretávame so synonymickým označením ako na-pr. toxemická dysgalakcia, syndróm agalakcie, zlyhania laktácie, postpartálna dysgalakcia, popôrodná hypogalak-cia, syndróm laktačnej insuficiencie alebo syndróm peri-partálnej dysgalakcie. V minulosti to bolo označenie MMA syndróm (mastitis – metritis – agalakcia).

VýskytOchorenie sa vyskytuje v stádach prasníc v rozsahu od

0 % do 100 %, s najčastejšou prevalenciou 7–17 %. Narasta-júcou paritou sa výskyt zvyšuje.

Etiológia a patogenézaMedzi najčastejšie príčiny choroby patria:1. Intramamárne infekcie spôsobujúce k l inické

a subklinické mastitídy, ktoré pri postihnutí viacerých mliečnych súborov ovplyvňujú produkciu mlieka a rast cicajúcich prasiatok. Pri mechanizme zníženia produkcie mlieka sa uplatňujú resorbované endotoxíny, vplyvy zápalových mediátorov, ktoré potláčajú produkciu prolaktínu a následne aj produkciu mlieka. Zdrojom endotoxínov gramnegatívnych baktérií okrem mliečnej žľazy môže byť aj infekcia močového aparátu, maternice alebo aj endotoxíny z gastrointestinálneho traktu.

2. Urogenitálne infekcie so zastúpením nasledovných baktérií: pri močovom aparáte Actinobaculum suis; pri infekcii pohlavného aparátu – vagíny, maternice (E. coli, alfa a beta-streptokoky, Proteus, Staphylococcus aureus a Arcanobacterium pyogenes – infekcia počas pripúšťania, manuálne asistovanom pôrode); pri fekálnej kontaminácii, nedodržiavaní hygieny prostredia atď.

3. Chovateľské nedostatky: chyby vo výžive počas gravidity, krátko pred a po pôrode – prekrmovanie (prebytok energie pred oprasením, syndróm stučnenia prasníc

– predĺžený pôrod, zvýšenie počtu mŕtvonarodených prasiatok, hypogalakcia), podvýživa (deficiencia energie,

proteínov, vitamínov a minerálií počas laktácie), náhla zmena kŕmenia, kŕmna dávka s nízkym obsahom hrubej vlákniny; nedostatočný pohyb prasníc pred pôrodom (následné zníženie peristaltiky, stáza krmiva v gastrointestinálnom aparáte, zápcha s pomnožením baktérií a produkcie endotoxínov).

4. Tepelný stres, znižujúci príjem krmiva a negatívne pôsobiaci na pasáž zažitiny v čreve. Oneskorený presun vysokogravidných prasníc do pôrodnice (krátky čas na adaptáciu v novom prostredí). Stresujúce faktory podmieňujú uvoľnenie stresových mediátorov (epinefrín a kortizol), ktoré blokujú účinok oxytocínu na spúšťanie mlieka.

5. Toxické vplyvy pri kontaminácii krmiva plesňami a produkcii mykotoxínov. Napríklad trichothecény. Tie sú tvorené fuzáriami – poľnými plesňami, ktoré môžu tvoriť viacero chemicky sebe podobných mykotoxínov. Najčastejšie sa vyskytuje T-2 toxín, diacetoxyscripenol (DAS) a deoxynivalenol (DON).

Deoxynivalenol (DON) poškodzuje nielen pohlavný trakt, ale aj celý organizmus. Postihnutý je najmä tráviaci trakt, pričom sa vyskytuje zníženie príjmu krmiva, až po odmietanie krmiva, zvracanie, alebo hnačka. Na základe týchto symptómov je DON taktiež označovaný ako vomitoxín. Pri prasniciach vzniká poškodenie pečene, čo vedie k ovplyvneniu celej látkovej výmeny organizmu. Následkom zlej telesnej kondície sa vo zvýšenej miere objavujú acyklie (najmä pri prvôstkach). Ďalej je často pozorované zníženie produkcie mlieka post partum.

Treba spomenúť aj zeara lenon. Zeara lenon je produkovaný poľnými plesňami rodu Fusarium, a to najmä počas mokrého a studeného leta, keď rastú na kukurici, pšenici, jačmeni a ovse. Už vytvorený zearalenon sa počas následného sušenia obilia nezničí! Klinické obrazy, ktoré sa po príjme zearalenonu objavujú, sa líšia podľa veku zvierat. Pri ťažších prípadoch môže dôjsť až k výklopom vagíny alebo konečníka, pri starších zvieratách sa po pôrode objaví zvýšený opuch vemena.

Nepriaznivé účinky má aj ergotizmus. Ten spôsobuje parazitická pleseň Claviceps purpurea produkujúca toxické alkaloidy (ergotamín, ergotoxín a ergometrín). Pr i ich obsa hu v yššom a ko 0,3 % dochádza k potláčaniu produkcie prolaktínu a následne mlieka.

6. Prebytok vápnika vo výžive vysokoprasných prasníc.

Tab. 1: Vybrané metabolické adaptácie spájané s nástupom laktácie (Larson a kol., 1985)

Fyziologická funkcia Metabolické zmeny Zahrnuté tkaniváSyntéza mlieka Zvyšenie využitia živín Mliečna žľazaPríjem a trávenie Zvyšenie príjmu vody a krmiva Centrálny nervový systém

Hypertrofia tráviaceho traktu Všetky segmenty tráviaceho traktuZvyšenie kapacity pre absorpciu živín

Lipidový metabolizmus Zvýšená lipolýza Tukové tkanivoZnížená lipogenéza

Glukózový metabolizmus Zvýšená glukogenéza, zvýšená glukogénolýza PečeňProteínový metabolizmus Mobilizácia proteínových rezierv Svaly a iné telové tkaniváMinerálny metabolizmu Zvýšená absorpcia a mobilizácia rezierv Črevo, kosti, obličky, pečeňVodný metabolizmus Zvýšená absorpcia a expanzia objemu plazmy Črevo, obličky, centrálny nervový systém

33Jún 2010

Page 34: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

7. Hypotyreóza a zväčšenie obličiek, vedie k narušeniu hormonálnej regulácie laktogenézy (prvej fázy – stav pripravenosti tkaniva mliečnej žľazy syntetizovať jednotlivé komponen-ty mlieka t.j. cca. od 105. dňa gravidity schopnosť produkcie prekolostrálneho sekrétu; druhej fázy – začína tesne pred pôrodom, keď mliečna žľaza začína produkovať mledzivo) a galaktopoézy (udržania a stimulácie už započatej produkcie mlieka).

8. Psychogénna hypogalakcia spojená s agresivitou prasníc voči vlastnému vrhu. Bez ichošetrenia nastáva involúcia lobuloalveolárneho systému v dôsledku neodstraňovania mlieka, zvýšenie tlaku v mliekových súboroch a následne k pot lačeniu produkcie prolaktínu (najmä u prvôstok).

Klinické príznakyHlavným klinickým príznakom je nedostatočná produk-

cia mlieka pre prasiatka, ich zaostávanie v raste a zvýšená mortalita. Prasiatka sú nepokojné, kvičia, majú vpadnuté boky, pohybujú sa pri prasnici. V závislosti od stupňa naru-šenia produkcie mlieka u prasnice, prasiatka môžu uhynúť v dôsledku vyhladovania a na základe nedostatku maternál-nych ochranných látok.

Prasiatka s veľmi nízkou pôrodnou hmotnosťou (pod 800 g) zriedka prežívajú. U hladujúcich cicajúcich prasiatok sa často vyskytuje hnačkové ochorenie, v dôsledku oslabe-nia organizmu z nedostatku kolostrálnej a mliečnej výži-vy. Riziko hnačky prasiatok z vrhu prasníc s SPD je vysoké a dosahuje až 90 %.

SPD bez klinických príznakov u prasníc sa vyskytuje po-merne často a je sprevádzaný zvýšenou mortalitou u prasia-tok do odstavu a zaostávaním v raste.

Pri klinických stavoch spôsobených endotoxínmi u pras-níc zistíme 2–3 dni po oprasení malátnosť, nechutenstvo, horúčku, zápchu. Z lokálnych nálezov na mliečnej žľaze zis-ťujeme zväčšené a teplé, prekrvené, citlivé mliečne súbory so zmenou kvality sekrétu mliečnej žľazy.

Subklinicky prebiehajúce ochorenie prasnice sa vyznaču-je subklinickou mastitídou a abnormálnym výtokom z vul-vy (pochádza buď z vagíny, maternice alebo močového apa-rátu). Mierne množstvo výtoku (10–50 ml) bez zápachu do troch dní po pôrode je normálny stav. Pri infekcii močo-vých ciest, mierny hlienovitý výtok do 20 ml je pozorova-ný ku koncu močenia. Zápal močového mechúra s hnisa-vým zápalom obličkovej bránky a obličky (cystitis et pye-lonephritis) je charakterizovaný nechutenstvom, horúčkou a prímesou krvi alebo hnisu v moči. Pri popôrodnej endo-metritíde zisťujeme purulentný, niekedy krvavý a zapácha-júci výtok v množstve 50–100 ml, prípadne viac. Súbežne zisťujeme depresiu, horúčku nechutenstvo a uľahnutie pras-nice. Vaginitída sa vyskytuje hlavne u mladých prasníc a je sprevádzaná vaginálnym výtokom v množstve do 50 ml.

Priebeh a prognózaOchorenie prebieha v závislosti na príčine a včasnosti

terapeutického zákroku. Prognóza je priaznivá po včasne započatej liečbe, tak v prospech prasnice, ako aj cicajúcich prasiatok.

Diagnóza a diferenciálna diagnózaPri stanovení diagnózy sa opierame o klinické príznaky

(na mliečnej žľaze, posúdenie frekvencie dychu a pulzu, te-lovej teploty, defekácie prasnice, spúšťanie mlieka, správa-nia sa prasnice, cicajúcich prasiatok a pod.), bakteriologic-ké vyšetrenie vzoriek sekrétu alebo tkaniva z postihnutého mliekového súboru a o analýzu krmiva (po kvalitatívnej ako aj kvantitatívnej stránke).

TerapiaLiečba zahrňuje nasledovné postupy:1. a) Z dôvodu infekcie je nutné jej potlačenie širo-

kospektrálnymi antibiotikami (napr. Enrogal inj. a. u. v.), s podporou protizápalových liečiv (na-pr. Dexadreson inj. ad us. vet.) a analgetických lie-čiv (napr. Chosalgan – S inj. ad us. vet.);

b) nutná je aj podpora uvoľňovania mlieka – poda-ním prípravku napr. Depotocin® inj. ad. us. vet. (po-dať približne pol hodiny po podaní analgetika – bolesť tíšiaci efekt),

c) stimulácia príjmu krmiva a pasáže zažitiny v trá-viacom aparáte prasnice (podávanie parenterálne napr. Hormotonin 0,3% ad us. vet. inj. na povzbu-denie peristaltiky a napr. Genabil inj. ad us. vet. na stimuláciu funkcie zažívacieho traktu, a pod.);

d) u nervóznych a excitovaných prasníc na upokoje-nie používame trankvilizéry (napr. chlórpromazín, acetylpromazín, haloperidol a azaperón).

2. Liečba cicajúcich prasiatok pri zistení nedostatku mlie-ka u prasnice spočíva v zabránení dehydratácie prasia-tok intraperitoneálnou aplikáciou (napr. 5 ml Duphaly-te inj. a. u. v.) a poskytnutie náhradného zdroja výživy. V tomto smere najvhodnejším spôsobom je vo veľko-chove premiestnenie časti alebo celého vrhu k inej pras-nici, resp. prasniciam s voľnou kapacitou mliečnych bradaviek a dostatočnou produkciou mlieka.

V chovoch bez možnosti presunu prasiatok od matiek postih-nutých SPD k náhradným prasniciam, do času stabilizácie pro-dukcie mlieka výživu vrhu možno zabezpečiť náhradným kŕme-ním (komerčne vyrábaná mlieková náhradka pre ciciaky).

PrevenciaPreventívne podávanie liečiv je odôvodnené v prípadoch,

keď nie je možné upraviť prostredie na zamedzenie vzniku popôrodnej mastitíde.

1. Medikáciu krmiva je vhodné nahradiť parenterál-nou aplikáciou. Napríklad prípravkami, ktoré sú uvedené v predchádzajúcej podkapitole „Terapia“.

Preventívne opatrenia pre prostredie pre zabráne-nie vzniku SPD zohľadňujú polyetiologický cha-rakter tohto ochorenia nasledovne:

2. Premiestňovanie prasníc v pokročilej gravidite do pôrodnice najneskôr týždeň pred oprasením.

3. Pôrodný box musí byť čistý, vydezinfikovaný, tep-lota v pôrodnici 16–24 °C, teplota ležoviska pre ci-cajúce prasiatka nad 35 °C.

4. Udržiavanie optimálnej telovej kondície prasníc. U prasníc so sklonom k tučnote od 112. dňa gravi-dity znížime dennú kŕmnu dávku jadrového krmi-va na 0,5–1 kg a nahradíme ho vlákninou.

5. Príjem vody prasnicou neobmedzovať. Spotreba

34 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 35: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

vody v posledných 3 – 4 dňoch gravidity sa zvyšuje na približne až 15 litrov/ deň.

6. V pôrodnici redukujeme stresy (teplota okolia, ma-nipulácia so zvieraťom, čistenie a pod.).

3. Kolostrum (Mledzivo) Kolostrum je prechodný sekrét mliečnej žľazy charakte-

rizovaný ako zdroj výživných látok a pasívnej zložky imunity pre novonarodené prasiatka. Naviac má mierne laxatívny úči-nok prejavujúci sa vypudením mekónia, čím sa očistí črevo no-vorodenca. Produkuje sa pred pôrodom a prvý deň po pôrode. Doba produkcie kolostra po pôrode je približne jeden až dva dni s veľmi rýchlymi zmenami na charakter mlieka.

Rast a zväčšovanie mliečnej žľazy je zreteľné v posled-nom období gravidity. Jeden až dva dni pred oprasením individuálne mliečne súbory sú dobre ohraničené, zdure-né, napnuté a teplé. Koža mliečnej žľazy pred pôrodom je obyčajne sfarbená do červena. Čas začiatku sekrécie preko-lostrálnej a kolostrálnej fázy je variabilný. Sekrét sa môže nachádzať iba v niektorých mliečnych súboroch a v iných nie, alebo ho zistíme pri prvom vyšetrení, no v nasledujú-com nie. Najčastejšie však 2 až 4 dni pred pôrodom môže-me z mliečnych bradaviek vytlačiť krvnému séru podobný sekrét. Do 24 hodín po objavení sa kolostra dochádza k pô-rodu. Ak kolostrum sa dá ľahko získať manuálnym vytlače-ním z mliečnych bradaviek, začiatok pôrodu sa veľmi zried-ka predĺži na 6 – 12 hodín.

Mlieko prasníc obsahuje proteín, tuk, laktózu, ióny, vita-míny a vodu. Relatívne koncentrácie týchto zložiek sa menia podľa štádia laktácie.

Obsah proteínov v kolostrálnej fáze sa rýchlo zníži (0. hod. – 160 g.l-1, 6. hod. – 131 g.l-1, 12. hod.– 89 g.l-1, 18. hod. – 74 g.l-1, 24. hod. – 66 g.l-1, 48 hod. – 65 g.l-1) hlavne z dôvodu poklesu koncentrácie imunoglobulínov.

Počas vzostupnej fázy laktácie, zvýšenie produkcie mlieka je spojené so zvýšeným obsahom laktózy (1. deň

– 46 g.l-1, 2. deň – 48 g.l-1, 3. deň – 52 g.l-1, 5. deň – 55 g.l-1, 7. deň – 56 g.l-1, 14. deň – 59 g.l-1, 21. deň – 57 g.l-1, 28. deň 58 g.l-

1, 35. deň – 57 g.l-1, 42. deň – 54 g.l-1) a znížením koncentrá-cie proteínov (3. deň – 61 g.l-1 5. deň – 55 g.l-1, 7. deň – 54 g.l-

1, 14. deň – 51 g.l-1 21. deň – 52 g.l-1, 28. deň – 54 g.l-1, 35. deň – 57 g.l-1 , 42. deň – 59 g.l-1).

Množstvo tuku v kolostrálnej fáze sa postupne zvyšu-je a zostáva relatívne stabilné do 21. dňa laktácie (1. deň

– 56 g.l-1, 2. deň – 64 g.l-1, 3. deň – 67 g.l-1, 5. deň – 65 g.l-1, 7. deň – 67 g.l-1 , 14. deň – 63,5 g.l-1, 21. deň – 65,5 g.l-1, 28. deň – 61 g.l-1, 35. deň – 55 g.l-1 , 42. deň – 53 g.l-1).

Počet somatických buniek v sekréte mliečnej žľazy zdravých prasníc (1–4 milióny.ml-1) je vyšší ako u zdra-vých kráv (menej ako 1 milión.ml-1). V kolostrálnej fáze prasníc je nižší, zvyšuje sa do 5. dňa a v nasledujúcom ob-dobí laktácie zostáva relatívne stabilný. Somatické bunky sa vyskytujú v štyroch typoch: epitelové bunky, polymorfo-nukleárne bunky (PMNB), lymfocyty a makrofágy. Relatív-ny počet týchto buniek sa mení podľa štádia laktácie. V ko-lostrálnej fáze sú to väčšinou PMNB, v ďalšom období lak-tácie (7. deň, 14.deň a 28. deň) sú to najmä epitelové bunky s 3 × až 4 × väčším počtom ako ostatné typy buniek.

Prehľad o % zastúpení jednotlivých zložiek kolostra a mlieka prezentujú tabuľky 2., 3 a 4.

Úspěšní chovatelé potvrzují:

příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat,

selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!),

stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink),

zvyšuje odolnost selat,

podporuje vývoj a růst selat,

usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu,

dává jistotu při odstavu.

bonbón z mléka pro sající selata

35Jún 2010

Page 36: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

4. Dostatočné napojenie cicajúcich prasiatok kolostrom matky v prvej hodine životaPre produkciu mlieka mliečnou žľazou sú potrebné živi-

ny z prijímaného krmiva a telových rezerv. Mliečna žľaza laktujúcich prasníc je hlavným odberateľom resorbovaných živín a prakticky určuje nutričnú požiadavku. K podpore produkcie mlieka laktujúcich prasníc je potrebných 65–70 % celkovej potreby energie. Absorpcia plazmatických metabo-litov v mliečnej žľaze z celkového množstva je približne 61 % glukózy, 24 % aminokyselín, 12 % vyšších mastných kyse-lín a 1 % acetátu. Glukóza je hlavným prekurzorom syntézy mlieka, pretože sa extenzívne využíva na produkciu laktózy a tiež ako zdroj energie. Približne 53 % glukózy, ktorú ab-sorbuje mliečna žľaza, sa premení na laktózu, 34 % sa oxidu-je, 13 % sa použije pre syntézu triacylglycerolov, mastných kyselín mlieka a aminokyselín. Aktivácia nervových recep-torov v mliečnej žľaze masážou a cicaním prasiatok nesti-muluje iba uvoľnenie oxytocínu zo zadného laloku hypofý-zy, ale tiež uvoľňuje prolaktín, rastový hormón, adrenokor-tikotropný hormón a tyroid stimulúci hormón z predného laloku hypofýzy (tieto udržiavajú produkciu mlieka).

Počas kolostrálnej fázy, čiastočne počas pôrodu a prvých hodín po ňom, sa kolostrum spúšťa ľahko. Roztiahnutie maternicového krčka na prechod plodov pri pôrode a pohyb prasnice sú dostatočné na spustenie kolostra. Okrem toho u prasnice môže vystreknutie mlieka z bradaviek spôsobiť ich stlačením nohami pri vstávaní. Odtok kolostra je možný každých 10–20 min. zvýšením intramamárneho tlaku. Od-tok môže trvať minútu alebo viac.

Po kolostrálnej fáze v ďalšom období laktácie je uvoľ-ňovanie mlieka cyklické. Približne 24 cyklov prebehne za deň. Vyprázdňovanie mlieka z alveolárneho a vývodného systému mliečnej žľazy prasníc vyžaduje neuroendokrinný reflex spustenia (zložený z aferentných – prívodných nervo-vých dráh a z eferentných – vývodných ciest, ktoré spôsobia

uvoľnenie oxytocínu zo zadného laloku hypofýzy a spuste-nie mlieka), ktorý je vyvolaný prasiatkami, masážou veme-na. Oxytocín stimuluje kontrakcie myoepitelových buniek obklopujúcich alveolárnu dutinu, čím sa vháňa mlieko cez vývodný systém do bradaviek.

Správanie sa prasníc pri dojčení sa počas laktácie me-ní, predpokladá sa, že je závislé od množstva mlieka. V pr-vých dňoch po pôrode, keď je produkcia mlieka vyššia ako spotreba cicajúcimi prasiatkami, väčšina dojčení (>85 %) je iniciovaná prasnicou a ukončená prasiatkami. Po štvrtom týždni laktácie, keď je množstvo mlieka obmedzené potre-bou cicajúcich prasiatok, väčšina dojčení je iniciovaná vr-hom prasiatok a ukončená prasnicou.

Počas kolostrálnej fázy sa cicajúce prasiatka pri procese vyhľadávania ceckov bohatých na kolostrum pohybujú od cecka k cecku. Masírovanie mliečnej žľazy počas kolostrál-nej fázy je zriedkavé, ale naopak veľmi časté v poslednom štádiu laktácie. Interval medzi pôrodom a prvým cicaním sa s poradím narodených mláďat nemení. V porovnaní s pr-vonarodeným má však posledné narodené prasiatko hod. po pôrode nižšiu koncentráciu imunoglobulínov v krvi. Po-sledný narodený plod môže byť potenciálnym vektorom in-fekčných chorôb v stádach so skorým odstavom.

V pokračujúcej laktácii je dojčenie cyklické a správanie sa prasiatok pri cicaní sa mení. Ciciaky začínajú intenzív-ne masírovať mliečnu žľazu, často medzi sebou súperia a sú veľmi hlučné. Po 1–3 min. masírovania, prasnica zvyšuje krochtanie, ktoré sa zhoduje s uvoľnením oxytocínu. Keď cicajúce prasiatka počujú tento signál, stíchnu, držia mlieč-nu bradavku v papuli a čakajú na mlieko. V momente, keď sa mlieko uvoľní, prasiatka ho pijú rýchlymi pohybmi pa-pule. Po uvoľnení mlieka ktoré trvá iba 10–20 sekúnd, pra-siatka pokračujú v krátkom masírovaní mliečnej žľazy. Ho-ci prasiatka vidíme pri mliečnej žľaze často, mlieko sa ob-javí iba na veľmi krátky čas, menej ako 10 min./deň (10–20

Tab. 2: Zmeny zloženia kolostra a mlieka prasníc po pôrode (Pound a Houpt, 1978)Ukazovateľ (%) Hodiny po pôrode Týždne po pôrode

0 3 6 9 12 15–24 27–48 72–120 2–8Celková sušina 30,2 28,7 26,6 23,6 20,8 19,6 21,2 21,8 21,2Tuk 7,2 7,3 7,8 7,8 7,2 7,7 9,5 10,4 9,3Proteín 18,9 17,5 15,2 11,4 10,2 7,2 6,9 6,8 6,2Laktóza 2,5 2,7 2,9 3,0 3,4 3,7 4,0 4,6 4,8Popol 0,63 0,62 0,62 0,63 0,63 0,66 0,72 0,77 0,95Kalcium 0,05 0,04 0,05 0,05 0,06 0,07 0,11 0,16 0,25Fosfor 0,11 0,11 0,11 0,11 0,11 0,12 0,13 0,14 0,15

Tab. 3: Koncentrácia sušiny a tuku (g/100 g-1) v kolostre a mlieku prasníc (Csapó a kol., 1996)

Čas po pôrode v hodinách/dňochSušina Tuk

priemer S.D. priemer S.D.0 24,03 2,99 5,32 2,05

8–14 23,01 3,52 6,13 3,0120–28 23,40 2,82 9,99 3,5644–52 27,37 2,72 12,90 3,1168–76 27,03 3,93 12,99 2,47

5 22,32 3,77 10,78 2,3310 19,74 1,15 9,02 1,9220 18,60 1,05 7,92 1,54

45–60 18,69 1,35 6,49 1,42Krava 12,55 1,22 3,86 0,55

36 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 37: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

sekúnd pri spustení mlieka, 24–26 spusteníe /deň). Znakom nespustenia mlieka je absencia rýchleho krochtania pras-nice a intramamárny tlak je bez zmien (chýba pulzatívne uvoľnenie oxytocínu počas fázy masírovania).

Prvých 8 hodín po pôrode novonarodené prasiatka cicajú priemerne zo siedmich ceckov a často medzi sebou súperia. Do 48–72 hodín po pôrode si prasiatka privlastnia jeden ale-bo dva cecky. Prasiatka uprednostňujú väčšinou predné cec-ky – prasnice lepšie reagujú na ich stimuláciu. Prasiatka, kto-ré cicajú z predných ceckov, sú pri odstave ťažšie ako tie, kto-ré sú pri ceckoch kaudálnych (rozdielna produkcia mlieka).

...pokračovanie v budúcom čísle

Prof. MVDr. Gabriel Kováč, DrSc.,Univerzita veterinárskeho lekárstva a farmácie, Komenského 73, 041 81 Košice, [email protected]

Použitá literatúra1. Butler, J.E., Zhao, Y., Sinkora, M., Wertz, N.,

Kacskovics, I.: Immunoglobulins, antibody repertoire and B cell development. Developmental and Comparative Immunology, 33, 2009: 321 – 333.

2. Kováč, Ľ.: Chov ošípaných.Devos – Pinus, Bratislava 1998, 181 s.

3. Larson, B.L., Anderson, R.R., Collier, R.J., Guidry, A.J., Heald, C.W., Jenness, R., Tucker, H.A.: Lactation. The Iowa State University Press/Ames 1985, 276 s.

4. Pond, W.G., Houpt, K.A.: The biology of the pig. Cornell University Oress, Ithaca 1978: 72–75.

5. Straw, B.E., D Allaire S., Mengeling, W.L., Taylor, D.J.: Choroby ošípaných 2. Preklad pôvodného aglického textu Blackwell Science Limited, Oxford, 1999. Slovenský text Hajko & Hajková, Bratislava 2003, 880 s.

70% koncentrát mikrokryštalickej lignocelulózy

1 % Cellusan70®nahradí 6 % pšeničných otrúb!

Zlepšenie výsledkov reprodukcie: ■ Zníženie výskytu zápalov pôrodných ciest. ■ Intenzívnejšie ruje. ■ Vyššiemu percentu zabrezávania. ■ Početnejším a vyrovnaným vrhom. ■ Vyšším pôrodným hmotnostiam ciciakov.

Lepšiemu zdravotnému stavu: ■ Zníženiu tráviacich porúch u prasníc. ■ Redukcii výskytu roznožiek u ciciakov. ■ Lepšej mliečnosti prasníc. ■ Zvýšeniu denných prírastkov. ■ Zlepšeniu konverzie krmív.

Použite Cellusan70® budete tak eliminovať obsah mykotoxínov v kŕmnych dávkach! Prispeje to k:

Výživa zvieratpre zdravie a zisk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 DomažliceTel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, E-mail: [email protected]; Internet: www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 BratislavaTel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983; E-mail: [email protected], www.sano.sk

VodaCellusan70®

suchý koncentrátvlákniny

Cellusan70®

vysoká schopnosť nabobtnať,

niekoľkonásobné zäčšenie objemu

+ =

Tab. 4: Koncentrácie vitamínov (mg.kg-1 ) v kolostre a mlieku prasníc (Csapó a kol., 1996)

VitamínČas po pôrode

Dojnicahodiny dni0 68–76 45–60

Vit. A x 1,61 1,83 0,92 0,35S.D. 0,18 0,22 0,14 0,051

Vit. D3 x 0,015 0,014 0,009 0,003S.D. 0,002 0,002 0,001 0,001

Vit. E x 3,69 3,74 2,53 1,14S.D. 0,28 0,26 0,23 0,15

Vit. K3 x 0,092 0,101 0,089 0,032S.D. 0,012 0,011 0,009 0,004

Vit. C x 68,4 57,9 45,3 15,3S.D. 12,5 11,9 8,3 1,9

37Jún 2010

Page 38: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Maximální příjem krmivaje nutné si blíže „osahat“V rámci rozšíření podniku se pan Reiner Böwer úmyslně rozhodl pro tekuté krmení.

„Že jsem se rozhodl pro tekuté krmení, mělo především pracovně ekonomické důvody“, vypráví zemědělec Rainer Böwer (45) z Merzen v kraji Osanbrück. Ve svém provoze chová 860 prasnic. Navíc obhospodařuje v nájmu farmu v sousedství, kde má dalších 220 prasnic.

Zvýšení stavu v roce 2007 se zrealizovalo prodloužením staré stáje. Ve všech 230 porodních kotcích jsou prasnice umístěny podélně, hlavou ke zdi. „Při normálním suchém krmení bych býval musel denně vstoupit do všech 230 bo-xů, abych na objemových dávkovačích nastavil požadova-né množství krmiva“, vysvětluje Rainer Böwer. Také každé prasnici jednotlivě podávat vodu, považuje v tomto počtu

S přesunem do porodny jsou prasnice převedeny na krmivo v laktaci. Pro vysoký příjem krmiva dbá pan Böwer obzvláště na hygienu krmení

� Celkem 1080 prasnic (Dánská genetika) � 4000 míst pro odchov selat, 120 ha orné půdy, přímý prodej

� 4,4 pracovních sil � Užitkovost: 6 % přebíhalek

13,3 živě narozených selat/vrh 28 odstavených selat na prasnici/rok

PROVOZ RAINER BÖWER

38 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 39: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

míst za příliš náročné. U tekutého krmení oproti tomu je množství krmiva přizpůsobené podle krmné křivky a je potřeba pouze udělat korektury v PC.

Kromě toho znamená 230 dávkovačů v porodně příliš „hejblátek“, která se mohou porouchat. „Díly jsou sice velmi jednoduše sestavené, ale mohou se všechny porouchat“, říká dále zemědělec. Kromě toho pan Böwler získal zkušenos-ti s tekutým krmením již dříve. „Tak jsme věděli i ohledně hygieny krmení přesně, co nás čeká“, ukazuje pan Böwler na další aspekt.

Přídavky k základní krmné dávceTýden před vypočteným datem porodu jsou prasnice

v provoze Böwer přemístěny do porodny. Zároveň následuje změna na krmivo pro prasnice v laktaci s obsahem energie 13,2 MJ ME/kg, které dostávají prasnice denně ve dvou dáv-kách. Krmí se výhradně kompletní krmná směs, alternativ-ní krmiva jako syrovátka se nepoužívají. V den, který se má prasnice oprasit, se krmí pouze málo, podle příjmu krmiva prasnice. Jestliže se zjistí při kontrole stavu, že bude prasni-ce rodit, vynechá se u ní krmení. To však přichází v úvahu pouze u dvou až třech prasnic ve skupině. Během laktace používá Rainer Böwer dvě různé krmné křivky. Standard-ní křivka se zvyšuje až na 6,6 kg. Druhá krmná křivka je pro hubené prasnice. Používá se u asi 5 % prasnic. Rychleji se zvyšuje a dosahuje nejvyšší úrovně (plató) po osmnácti dnech a dosahuje 7,2 kg (viz. graf).

Prvních pět dní po porodu obsahuje příděl krmiva kon-stantně 2,8 kg. „Produkce mléka se také zvyšuje pomalu. Energetický deficit je v 1. týdnu minimální“, vysvětluje pan Böwer. Teprve ve druhém týdnu se denní množství krmiva zvyšuje, přičemž se nikdy nezvýší o víc než 0,5 kg denně. Maximální krmná dávka je dosažena šstnáctý den v třítý-denní době kojení.

„Možná nevyčerpám s těmito dávkami schopnost vysokého příjmu krmiva u všech zvířat. Ale já se raději přibližuji k hor-ní hranici pomalu a s přídavky. Rád srovnávám krmení kojí-cích prasnic s přitahováním šroubu. Po utažení následuje po-volení“, vysvětluje Böwer. Tak dostává u pana Böwera téměř 80 % prasnic přídavek krmení až do 20 % podle křivky uve-

deného množství. Na druhé straně se asi u 10–15 % prasnic snižuje o 5–10 % oproti krmné dávce předepsaného množ-ství. To je případ, kdy prasnice nežere dostatečně plynule.

Přídavky a srážky se zaznamenávají na listině, kde jsou napsaná čísla zvířat a čísla ventilů krmení. Zapisuje se růz-nými barvami, podle pracovníka a okamžiku kontroly, aby se dalo zjistit, kdo, kdy a jakou udělal změnu. Příslušný pracovník převede údaje z lístku do PC.

V tomto podniku se na porodně krmí dvakrát denně. Přitom se 50 % z celkového množství krmí ráno a ve 13.00 hodin. Pan Böwer vyzkoušel krmit třikrát denně, ale ne-zjistil žádný rozdíl ohledně příjmu krmiva. „Když denní krmnou dávku rozdělím do tří nebo čtyř krmení, jsou dáv-ky za určitých okolností příliš malé na to, aby se dostateč-ně přesně nadávkovaly“, dodává jako další argument pan Böwer.

Krmení probíhá relativně plynule, protože provoz může pracovat se dvěma krmnými zařízeními. Jedno starší pro přípravnu před porodem a jednu nově instalovanou v ro-ce 2007 pro zapouštěcí oddělení (eroscentrum) a porodnu. Ráno když pan Böwer přichází do stáje, zařízení již urči-té množství namíchalo. Dávkování spouští on sám, nebo následně, zpravidla manuálně jiný pracovník. Jinak však začíná krmný automat s vydáváním krmiva sám od sebe v 7.10 hodin.

Zatímco se dávkuje krmivo, jeden pracovník prochází stáj a kontroluje, jestli všechna zvířata vstávají a jsou v po-řádku.

Poměr míchání vody a směsi je 3 : 1, což slibuje obzvláš-tě vysokou schopnost příjmu krmiva. Velká většina nutné-ho příjmu vody je tedy již pokryta s krmením. Zbytek vo-dy si prasnice vezmou z niplových napáječek umístěných nahoře v porodním kotci. Tím je zajištěno separátní záso-bování vodou.

K tomu nemusí prasnice ani úplně vstát, dosáhnou na kolíky napáječek pohodlně také vsedě. Rozprašovací niply ze žlabů pan Böwer zase odstranil. Protože když je ještě voda v korytě, po tom co si prasnice hrály (s napáječ-kou) a do toho se napustí tekuté krmivo, prasnice řídkou polévku nerady přijímají.

7,5

6,5

5,5

4,5

3,5

2,5

Denní krmná dávka, kg

Dny po porodu

Hubené prasniceStandardní křivka

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Krmné křivky pro prasnice podle kondice. Krmná křivka pro hubené prasnice rychleji stoupá a dosahuje

vyšší úrovně, nežli standardní křivka. V provozu Böwer dostává téměř 80 % prasnic přídavek až

do 20 % podle křivky uvedeného množství krmiva.

Rainer a Maria Böwerovi obhospodařují kromě jejich vlastního kmenového provozu s 860 prasnicemi ještě jeden

pronajatý provoz v sousedství s dalšími 220 prasnicemi.Fotografie: Schulte

39Jún 2010

Page 40: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Hygiena krmení je alfou a omegouPo krmení následuje vyčištění potrubí s malým množ-

stvím vody, kdy je tlakem vzduchu tlačen „potrubní ježek (zátka)“ potrubím jednou ve směru do porodny a zpět. Me-zi krmením je potrubí prázdné a ne jako u jiných systémů naplněné vodou. To je zvolené úmyslně. Protože pan Böwer si chce ponechat možnost, aby v budoucnu pro všechny stá-je míchal na jednom místě centrálně a potom nynější krm-né kuchyně zásoboval již hotovými míchanicemi. Potom by neměl využití pro tam přicházející použitou vodu.

Výplach potrubí, který pan Böwer provádí, však není všechno co pan Böwer pro zajištění hygieny krmení dě-lá. V míchacím zásobníku umístěného v přípravně zabu-doval rozprašovač kyseliny, se kterým je káď dezinfiko-vána zevnitř. Dávkovače ve žlabu může chovatel v rámci čištění a desinfekce pohodlně vyčistit, když vyjme jedno-duše hadici ze spádové trubky a oba díly vypláchne prou-dem tlakové vody. Také sila na krmení čistí v pravidelných časových odstupech. „Protože prasnice přijímají ve větším množství jen čisté a nezkažené krmivo“, ví pan Böwer.

Dobrá užitkovost ve vrzíchAby i prvničky od začátku dobře žraly, jsou již ve stá-

ji, kde se začleňují do stáda krmeny tekutým krmivem do příčného žlabu. Tak jsou již zvyklé na systém krmení, když jsou převedeny do zapouštěcího centra. V zapouště-cí stáji a v čekárně se dělí vždy 4–5 prasnic o jeden krmný ventil. Samozřejmě je pak nezbytné vhodně sestavit pras-nice podle počtu vrhů a výživného stavu (kondice).

Díky jejich dobré kondici po odstavu mají prasnice říji přesně. Asi 90 % prasnic lze připustit ve dvou hlavních za-pouštěcích dnech.

Podíl oprasených zvířat je 90,2 %. S tímto výsledkem je vedoucí provozu velmi spokojený. „Tím, že díky tekutému krmení realizuji vysoký příjem krmiva na porodně a selata odstavuji již po třech týdnech, musí prasnice mobilizovat méně tělesných rezerv. To vytváří optimální předpoklady ta-ké pro další vrhy“, shrnuje pan Böwer.

Mareike SchulteSUS, 2/2010, str. 45–47

Rainer Böwer a jeho spolupracovníci během kontroly žlabů určují pro jednotlivé prasnice přídavky nebo srážky. Tyto jsou zaznamenány na listině a později přenesena do PC

Úspěšní chovatelé potvrzují: čistou kůži, pevné špárky a dobrou funkci kloubů,

podporuje plodnost prasnic,

zvyšuje chuť prasnic a příjem krmiva,

zvyšuje tvorbu mléka,

zlepšuje zdravotní stav a vitalitu prasnic a sajících selat,

zabezpečuje dobrý růst selat,

zvyšuje počet odstavených zdravých selat na prasnici za rok.

speciální komplex účinných látek

Nyní s obsahuje účinné látkya a

40 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 41: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

„Prasnice sežerou denně až deset kilogramů krmiva“

„Že lze také se suchým krmením realizovat vysoký pří-jem krmiva, toho jsou naše prasnice nejlepším příkladem!“ říká s radostí Heinrich Lütjens. Společně se svojí ženou Gudrun a podnikateli Kerstin a Dieterem Grobeovými provozují Idsinger Ferkel GbR u Walsrode. Dříve se věno-vali pouze odchovu, ale v roce 2005 se obě rodiny odváži-li „skočit“ na produkci selat a postavili stáj pro 840 prasnic. Při ošetřování prasnic jim pomáhá Martina Wernikceová.

Poradenskou službu převzal VzF se sídlem v Uelzenu.Každý čtvrtek se do porodny převede 36–40 prasnic.

Nejprve dostávají prasnice až do porodu dále krmivo pro březí prasnice. Protože pro krmivo existuje pouze jed-no potrubní vedení, musí Lütjensovi krmivo pro prasni-ce roznášet 2 × denně ručně. Až do porodu sníží dávku až na 1,7 kg, případně 20 MJ ME, aby prasnice nešly do po-rodu s příliš velkým obsahem žaludku a střev. Také v den porodu dostane prasnice jen málo krmiva, většinou se vy-nechá 1 krmení.

Tři dny po porodu nastává převod na krmivo pro pras-nice v laktaci s pomocí Rafü-krmení řízené počítačem. Grobeovi a Lütjensovi rozdělili celou denní dávku na ví-cero dob krmení. V rozmezí 3,5 hodiny si mohou prasni-ce jim určenou dávku „vyžádat“ ve čtyřech stejně velkých porcích: v 8.10 hod., 11.30 hod., 15.00 hod. a v 18.30 hodin. „Přitom zůstanou prasnice lépe při chuti a příjem krmiva se celkově zvýší,“ je si Heinrich Lütjens jistý. Pro prasničky a prasnice jsou zadány rozdílné krmné křivky. Tyto Gro-beovi a Lütjensovi nasadili relativně vysoko, aby prasnice

� 820 prasnic (original Naïma), 2800 míst pro odchov, 155 ha orné půdy

� 5 pracovních sil � Výsledky užitkovosti: 4,4% přebíhalek, 13,1 živě narozených selat/vrh, 27,4 odstavených selat na prasnici/rok.

ILDSINGER FERKEL GbR

V porodně se Sütjensovi rozhodli pro suché krmení řízené počítačem. Pro spuštění krmiva musí prasnice stisknout ovládací tyčku. Potom je nadávkováno 80 g krmné dávky. Fotografie: Schulte

41Jún 2010

Page 42: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

byly schopny vytvořit dostatečně vysoké množství mléka pro uživení v průměru 13,1 živě narozených selat.

Dvě křivky pro kojící prasnicePrasnice startují se dvěma kilogramy. Až do 11. dne

kojení se křivka prudce zvyšuje: prasnice dostává denně o 400 g krmiva navíc. Potom následuje „odpočinek“, aby se prasnice nepřežraly. Ve čtvrtém a posledním týdnu se množství krmiva ještě jednou zvyšuje asi o 250 g denně. Před odstavem mají prasnice přijmout asi 9,7 kg krmiva (přehled 1).

U prasniček je křivka odpovídajícím způsobem plošší. Startuje se s 1,2 kg a pozvolna se zvyšuje až na téměř 7 kg. „Získali jsme zkušenost, že prasničky jsou ještě ve schopnosti přijímat krmivo limitovány,“ vysvětluje Lütjens.

Krmné křivky se denně přizpůsobují kondici a chování jednotlivých zvířat při krmení. Při denní kontrole zvířat, při které se také měří tělesná teplota, si paní Martina Wer-nickeová poznamená do notesu, které prasnice a z jakých důvodů mají dostat přidáno nebo ubráno. Údaje pak poz-ději zadá do PC.

10–15 % všech prasnic dostává přídavek – často je to re-akce na „tukový průjem“, při kterém se po nedostatečném

zásobení energií více rozpouštějí tukové rezervy. Snížení se provádí především tehdy, jestliže se ohlásí nějaké one-mocnění, např. MMA. Potom se krmná křivka redukuje o 5–10 % a podává se odpovídající medikace. Také v létě, když je příliš horko, snižují Lütjensovi celkově množství krmiva. V PC lze nastavit, po kolika dnech a v jakých kro-cích se křivka zase uvede na normální úroveň.

Dostatek vlákniny a vodyAby se předešlo problémům s MMA, tak na farmě dba-

jí především na krmnou dávku bohatou na balastní látky. „Pro bezproblémový porod je důležité, udržet činnost střev pomocí dostatku vlákniny,“ říká Martina Wernickeová, je-jíž hlavní činností je vše okolo porodů.

V současné době testují chovatelé přechod na laktační směs ihned po převodu do porodny. Protože zkrmují srov-natelné Lak-směsi s 5,95 % vlákniny, zdá se, že to bude vel-mi dobře fungovat. Prasnice se prasí dobře.

Dříve nastávaly někdy problémy s velmi tuhou stolicí a následkem toho docházelo k zácpám. Aby se konzisten-ce zlepšila, přidávali Grobeovi a Lütjensovi různé doplňky. Ale dodatečná krmná opatření jsou vždy spojena s větší pracností. „Hledali jsme krmivo, které je přesně vhodné pro naše prasnice a při kterém se obejdeme bez dalších přídav-ků,“ popisuje Heinrich Lütjens. Se záměnou za směs boha-tou na vlákninu se zdá, že chovatelé našli to pravé.

Také vysoký příjem vody hraje v provozu Grobe a Lütjens v prevenci MMA klíčovou roli. Navíc nezvyšu-je jen příjem krmiva a tím schopnost vytvářet mléko, ale přispívá také k tomu, že se prasnice cítí dobře. Různými způsoby zajišťují Lütjensovi, aby byl zajištěn dostatek vo-dy: zaprvé mají napáječky v porodním kotci extrémně vy-soký průtok vody 11 l/min. Za druhé dostávají prasnice 2 × denně přídavnou dávku vody do vyčištěného žlabu, vždy 7–10 l vody na každé krmení. Pro zvláštní dávku vody lze použít kohoutek na chodbě u každého kotce.

Jestliže je žlab při ranní kontrole před prvním krmením víc než z poloviny plný, vyprázdní se s pomocí naběračky. „Protože žádné zvíře nepřijímá rádo suché krmivo, které na-padne do odstáté vody a tím se z něho stává řídká břečka,“ říká Gudrun Lütjensová ze zkušeností.

109876543210

2 4 6 8 10 12

Denní krmná dávka, kg

Dny po porodu14 16 18 20 22 24 26 28

kojící starší prasicekojící mladé prasnice

Dvě krmné křivky pro kojící prasnice. Krmná křivka pro prasnice v první laktaci má plošší

průběh než něž-li křivka u starších prasnic

Ráno před prvním krmením kontroluje spolupracovnice Martina Wernicke všechny žlaby. Je-li nějaký žlab více jak

z poloviny naplněn, vyprázdní ho za pomoci naběračky

Heinrich a Gudrun Lütjensovi krmí své prasnice během laktace 4x denně, aby dosáhli

vyjímečně vysokého příjmu krmiva

42 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 43: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Technika pomáháKrmná technika pomáhá zamezit ztrátám drahého kr-

miva. Protože pro získání krmiva musí prasnice nejprve s rypákem uvést do pohybu tlačnou ovládací tyčku. Pokaž-dé je pak nadávkováno cca 80 g krmiva. Vzápětí je dávko-vání pro prasnici na krátkou dobu uzavřeno. Tím se zabrá-ní tomu, aby si prasnice vyžádala celou připravenou dávku, aniž by žrala a zbytky krmiva pak zůstávaly ve žlabu. „Na-víc výdej krmiva v mnoha malých dávkách zvyšuje u prasnic chuť k žrádlu,“ je si pan Lütjens jistý.

Jestliže si prasnice svou celou denní dávku nevyvolá, objeví se na PC hlášení alarmu, které informuje o tom, kte-rá prasnice zanechala zbytky krmiva a kolik. Tím lze veli-ce rychle reagovat na počínající infekci, protože nechuten-ství je často prvním příznakem. „Nemocná zvířata hůře že-rou a tomu odpovídajíce ztrácejí tělesnou hmotnost. To vede často k nižší užitkovosti v dalším vrhu. To nechceme risko-vat,“ vysvětluje podnikatel.

Selata se včetně dní u kojných prasnic dostávají na prů-měr 26 dní sání a váhu při odstavu 8,2 kg. Také tento vý-sledek hovoří o tom, že se vedení provozu daří dostat do prasnic hodně krmiva. Jestliže přes všechnu snahu a dostatečný příjem krmiva prasnice během laktace ztratí příliš hmotnosti, mohou být její selata díky jednotýdenní-mu rytmu již po třech týdnech odstavena, aby se prasnice šetřila. „Že máme kondici prasnic pod kontrolou, nám do-kazuje náš nízký podíl přebíhalek. Ten leží pod 5 %.“

Se suchým krmením na jistotuCelkově jsou všichni zúčastnění vysoce spokojeni se

systémem suchého krmení. Obě rodiny byly na počátku stavby stáje v produkci selat úplní začátečníci. Neměli žád-né zkušenosti a obávali se, že eventuelně nebudou schop-ni vyhovět požadavkům ohledně hygieny tekutého krme-ní. „Se suchým krmením jsme byli na ‚jisté‘ straně a také poradci se přikláněli k této variantě“ říká Gudrun Lütjen-sová. Mezitím by přicházelo v případě budování nové stav-by pro Ildsinger Ferklel KG také v úvahu mokré krmení. „S tím bychom byli flexibilnější a měli bychom možnost pou-žít CCM, vlhké obilí a výrobky z potravinářského průmyslu, jako je třeba syrovátka,“ zdůvodňuje Heinrich Lütjens úva-hy podnikatelů.

Mareike SchulteSUS, 2/2010, str. 42–44

Úspěšní chovatelé potvrzují:

zvyšuje chutnost krmiva, zvyšuje příjem krmiv,

podporuje růst a vývoj zvířat,

zlepšuje plodnost prasniček,

zajišťuje zdravou kůži a stabilní špárky,

podporuje vývoj kostry.

speciální komplex účinných látek

Nyní obsahuje účinné látkya

Aby bylo na první pohled patrné které prasnice musí ještě ručně dostat krmivo pro březí prasnice,

jsou hadice vytaženy ze spadových trubek

43Jún 2010

Page 44: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Cesty k veľkému počtu odstavčiat a vysokým prírastkom Rozumné ozdravenie vo výkrme / Brandenbursko potrebuje viac odchovní / Čo robia špičkoví producenti odstavči-at inak? / Ročné odborné stretnutie BSSB v Neuseddine s početnými praktickými podnetmi pre chovateľov ošípaných

„Vysoké denné prírastky vo výkrme sú nutnosťou“, vyjadril sa Thomas Hiebert na tohtoročnej odbornej porade Spolku kontroly úžitkovosti ošípaných a špeciálneho poradenstva v Brandenbursku (BSSB registrované združenie), ktorý sa konal v Neuseddine. Poradca poukázal na dvoch príkladoch, ako je možné využiť rezervy úžitkovosti vo výkrme. Prvý podnik so sekciami pre 270 a 370 ks s plne roštovou podlahou, mokrým kŕmením s dlhými válovmi a reláciou zviera : kŕm-ne miesto jedna k jednej si mieša krmivo sám (kŕmna dáv-ka na báze CCM). Pretože bola nespokojnosť s úžitkovosťou (denné prírastky vo výkrme 679 g, straty 2,7 % pri konverzii jedna ku trom), padlo rozhodnutie o výmenu stáda. Hlav-ným problémom bol príliš nízky príjem krmiva – 1,97 kg kr-miva na zviera a deň. Opätovne sa vyskytovali klinické prí-pady PCV2 (Porcine circovirus typu 2). Napriek všetkým snahám sa nepodarilo zvýšiť úžitkovosť. Staré stádo bolo do februára 2008 predané. Po vyčistení a vydezinfikovaní boli oddelenia nanovo naskladnené v polovici marca 2008.

Okrem starého pôvodu (zdroja) bol testovaný aj dru-hý. Dva pôvody s rovnakým zdravotným stavom (všet-ky očkované proti PCV2) boli ustajnené v rozličných sekciach výkrmu. Vlastný odchov bol ozdravený, pri-kúpené odstavčatá vymenené. Cieľom výživy po ozdra-vení bolo, zvieratá dostatočne nakŕmiť ale tak, aby ne-boli prekrmované. Dve rozdielne genetiky s rozdielny-mi príjmami krmiva boli paralelne kŕmené na základe dvoch kŕmnych kriviek. Krížence Duroca dali na báze kŕmnej krivky 850 gramové denné prírastky vo výkrme a kríženci Pietrena 750 g, koniec výkrmu bolo dávkova-né kŕmenie.

Veľký dôraz kládol podnik popri presnej dokumentácii úhynov na čistenie a kontrolu stavu válovov:

Čistenie válovov pred ranným kŕmením: vyčistiť rohy válovov od výkalov, plné válovy úplne alebo čiastočne vy-nechať z ranného kŕmenia.

Pre celkovú stabilitu podnikov s výkrmom postačuje zavše 750 g denných prírastkov. Avšak s dnešnou genetikou sa dá dosiahnuť viac ako 800 g

44 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 45: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Kontrola válova 20 až 60 min. Po kŕmení: � absolútne prázdny válov: zvýšiť množstvo krmiva, � prázdny válov, � válov so zvyškami krmiva: množstvo ubrať, � poupraviť percentá v počítači.

Rozdiely v jatočnom zatriedení v oboch genetikách ne-boli príliš výrazné. Na tom sa pozitívne podiela pomer zvie-ra : kŕmne miesto jedna k jednej, poznamenáva Hiebert. No-vá genetika (krížence s Durocom) bola v denných prírast-koch v porovnaní so „starou“ asi o 100 g vyššie, mala lepší príjem krmiva a konverzia krmiva bola o niečo lepšia pri porovnateľnom podiele zmäsilosti (podiel cenných mäsi-tých častí). Obidve genetiky dosiahli po ozdravení vyšší in-dex trhovej úžitkovosti BSSB – MaXS: 103 so starou geneti-kou (predtým 93) a 115 s Duroc-krížencami (index MaXS: 100 je báza 730 g denných prírastkov vo výkrme, 2 % strát, 56 % podiele chudého mäsa a rozdiele pri zatriedení 1,50 € na zviera).

Celkový úžitok predstavoval za rok 9 až 11 € pri „starom“ pôvode a 11 až 13 € na kŕmne miesto pri novom. Vysoké denné prírastky, taký je záver BSSB poradcu, sú ekonomic-ké iba pri lepšej konverzii krmiva, nižších úhynoch, zmäsi-losťou nad 55 %, a vtedy, keď je vysoká biologická úžitko-vosť. Celkové náklady sa nesmú zvyšovať.

Kontrola údajov o vode a klímeNa druhom príklade bolo na podniku použité v maš-

tali monitorovacie zariadenie pre sledovanie údajov o vo-

de a klíme (metóda je vhodná pre odchovne a výkrm pri suchom kŕmení a automatoch na kašovitú výživu). Moni-tor kontroluje a zaznamenáva teploty a vlhkosť vzduchu v každom oddelení a dokumentuje vonkajšie hodnoty ako aj spotrebu vody na každom oddelení. Klíma v maštali totiž ovplyvňuje výšku spotreby vody rovnako ako príjem krmi-va (2,5 až 3 l vody na kg krmiva), zdravie zvierat, ročné ob-dobie a deň, vek, hmotnosť a úžitkovosť zvierat ako aj napá-jacie systémy.

Mechanický čítač vody ako aj senzor na teplotu a vlh-kosť vzduchu na každom oddelení prenášajú údaje pomo-cou kábla do počítača v kancelárii. Údaje spolu s hodnota-mi, aké majú byť, sa zaznamenávajú, ukladajú a značia do grafických kriviek. Pri výkyvoch úžitkovosti môže podnik tieto údaje použiť pre rozbor na zistenie nedostatkov.

„S monitorovaním maštale máte na jednom centrálnom mieste prehľad o všetkých oddeleniach s aktuálnymi a histo-rickými údajmi o klíme v maštali“, uzatvára Hiebert. (viac informácií na: www.croptronic.com)

27 odstavčiat na prasnicu a rok je skvelý výsledok. Ale je možné preniesť skúsenosti najlepších na každý podnik? To bolo témou Anett Reime-Bertz z BSSB. Existuje na to návod na úspech (rámček).

Spokojné matky, sýte prasiatkaIba tendenčne rastú s veľkosťou vrhu aj úhyny. Niekto-

ré podniky majú straty aj napriek neustále narastajúcej veľkosti vrhu pevne pod kontrolou. Podniky predstavené

Potrebné nové investícieV priemere 22,8 prasiatka na prasnicu a rok a 718 g

denných prírastkov vo výkrme, to sú čísla, ktoré mohol predseda spolku BSSB Frank Groß zverejniť ako výsledok všetkých podnikov kontrolovaných BSSB. Veľmi chýbajú-ce miesta v odchove obmedzujú stále viac úžitkovosť cho-vateľov ošípaných v Brandengursku. Miesta kde by mohli byť vybudované maštale slúžiace na odchov a výkrm je dostatok, producenti ale potrebujú podporu bánk. A za-mestnanci by mohli byť tiež už raz konečne odmeňova-ní primeranejšie k odvedenej práci. Veľká genetická rôz-norodosť nech zlepší konkurencieschopnosť producentov prasiatok v Brandenbursku.

„S približne 100 000 vrhmi a 350 000 výkrmovými ošípa-nými máme koncentrácii kontroly ako žiadna iná spolková krajina, na čísla sa môžete spoľahnúť“, zdôrazňuje kona-teľka spolku BSSB Gerlinde Schulz. „Investícia do odchov-ní je investíciou do vyššej ochrany zvierat“, hájila pri žia-daní podpory zo strany krajiny. Vypuknutia zdravotných ťažkostí sú často spôsobené preplnením v odchove. Dnes by sa malo počítať na jedno miesto pre prasnicu minimál-ne štyri až päť miest v odchovni.

Ako dobrý kontrolný aparát spolku BSSB vyzdvihla konateľka rozsiahlu kalkuláciu úplných nákladov. Novým ukazovateľom by mal by ten, ktorý pozoruje porovnateľné úplne náklady na 28 kg odstavča (samozrejme po zohľad-není zmien v stave stáda), s cieľom lepšej porovnateľnosti

nákladov. Táto nákladová cena na odstavča nech je rovna-ko dobrý inštrument pre banky ako je pre ne BSSB-MaX-S-Index pri výkrmových ošípaných. Aj v rokoch, kedy sa nehospodári celý rok (*), rovnako ako aj po slabej fáze po-čas ozdravenia chovu by mali podniky zostavovať Výkaz ziskov a strát, aby sa rýchlejšie dostali zo situácie, „len sa-mé náklady a náklady“.

„Náš hlavný produkt, odstavčatá, musíme predávať s eš-te vyšším ziskom“, vyzýva konateľka. V rokoch 2007/08 museli producenti odstavčiat prežiť so stratami -7 až -29 €. Ich hlavný produkt bol „odobraný“ za 35 € alebo „nákla-dovo nahradené“ za 54 €. Približne dva milióny odstavčiat sa vyprodukujú v Brandenbursku, ale iba asi jedna tretina zvierat ide v tejto spolkovej krajine na výkrm a porážku.

„Musíme zlepšiť zdravie a kvalitu odstavčiat pomocou vybudovania odchovní pre tých málo brandenburských vý-krmcov, pre férovo platiacich výkrmcov mimo Brandenbur-ska a pre nových zákazníkov“, uzatvára Schulz. „Konku-rencieschopné štruktúry v produkcii odstavčiat musia byť zachované!“

SGN

(*) Hospodársky rok zahŕňa zväčša 12 mesiacov. Autor má na mysli rok, kedy je obdobie hospodárenia kratšie ako 12 mesiacov (napr. novo-založenie podniku v priebehu ka-lendárneho roka, ukončenie hospodárenia, zmena hospo-dárskeho roka).

Brandenbursko

45Jún 2010

Page 46: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

na prednáške spolku BSSB pracujú s rôznymi genetikami a produkčnými rytmami, zdravotný stav zvierat na chovoch nie je vždy najlepší.

Pre objasnenie presných príčin strát je dôležitá ich reálna dokumentácia. Mumifikovaný plod sa označuje úplne vy-vinutý plod, ktorý odumrie a mumifikuje pred 109. dňom gravidity. Mŕtvo narodené prasiatko je dokonale vyvinuté prasiatko, ktoré uhynie alebo sa zadusí pred alebo počas pô-rodu v tele matky. Slabé prasiatka zomierajú v prvých 24 ho-dinách, rátajú sa ale k živo narodeným prasiatkam.

Pre špičkové podniky je telesná kondícia prasníc dôleži-tá. Merajú bočnú hrúbku tuku u svojich prasníc pred opra-sením a pred odstavením, zapisujú tieto hodnoty do tabu-liek o prasniciach a reagujú prostredníctvom kŕmnej kriv-ky. Okrem toho kladú tieto podniky veľký dôraz na čisto-tu a dezinfekciu. Dbajú teda na to, aby sa dezinfikovalo pri správnej teplote (minimálne 18 °C), aby boli aj vetracie šach-

Pôrod: � pokojné zaobchádzanie s prasnicami � dodatočné dávky vody pri pôrode a počas laktácie

� zadokumentovanie začiatku pôrodu � indukcia pôrodu (s čím, aké množstvá?) � dokumentácia sprievodných ošetrení � zásahy pri stagnujúcom priebehu pôrodu � kontrola a dokumentácia vypudenia lôžka po pôrode ako aj kontrola vylučovania výkalov a moču

� meranie teploty a pozorovanie správania prasnice

Po pôrode: � kontrolovať príjimanie kolostra � na konci pôrodu okamžite umiestniť za prasnicu zdroj tepla a porodiť placentu

� pupočnú šnúru šetrne skrátiť alebo sledovať zámerné osušenie pupočnej šnúry a potom ju skrátiť

� prasiatka starostlivo premiestniť (len toľko, koľko je nutné)

� opatrenia pre slabé prasiatka (prikrmovanie, elektrolyty)

� dokumentácia živo a mŕtvo narodených prasiatok, múmií

� podanie železa (prvá dávka do 3. dňa života, druhá podľa potreby od 14. dňa života)

� odcvaknutie koncov špicákov � kontrola príjmu krmiva (zvyšovať denne o cca 0,5 kg individuálne až po kompletnú dávku minimálne 7 kg, staré prasnice sa musia po siedmy deň laktácie dostať na najvyššiu dávku, prasničky po desiaty deň laktácie)

� kontrola mliečnej žľazy - strukov (tvorba mlieka, poranenia), kontrolovať, či dôjde k silnému tečeniu

� váženie ciciakov (cieľ > 1,5 kg pri veľkom vrhu)

13,5 narodených prasiatok spolu -7 % mŕtvo narodených prasiatok 12,6 živo narodených prasiatok -10 % úhyny u ciciakov

= 11,3 odstavených prasiatok na každý porodený vrh; = 27 odstavených prasiatok na prasnicu a rok pri

2,39 vrhoch na prasnicu a rok.

Čeklist OprasenieCesta k 27 odstavčatám

Pre zmysluplné premiestnenie je možné prasiatka označiť rôznymi farbami

46 Červen 2010

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Page 47: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

ty čistené dvakrát do roka (vyplynovanie strešného priesto-ru) a pôrodné boxy každoročne natierané vápnom. Dôleži-té je pre nich tiež, aby prasnice dostávali dostatok čerstvé-ho vzduchu, napr. v oblasti hlavy prasnice cez 100-ku PVC rúru. Dbajú tiež na zamedzenie prievanu pri prasniciach a prasiatkach.

Podlahy v pôrodných kotercoch by nemali byť príliš hladké, ani príliš drsné. Pri zdrsnených plochách pomáhajú potery alebo gumové matrace.

Dobré podniky merajú pravidelne teploty v priestore prasníc a v hniezdach pre prasiatka a reagujú prispôsobe-ním techniky. Polovica opýtaných podnikov vykuruje v zi-me čakárne. Veľký teplotný skok z čakárne do pôrodnice by mohol byť prípadnou príčinou mnohých mŕtvo narodených prasiatok.

„V pôrodnici musí byť hygiena“, vyzýva pracovníčka spol-ku BSSB. Rôznymi farbami pre pracovné pomôcky na jed-notlivých oddeleniach alebo inou obuvou v pôrodnici vy-tvoríte tlak na dodržiavanie hygieny.

Sprchovanie prasníc je nevyhnutné, voda by ale nema-la byť príliš studená. Prasnice musia mať pri tom dostatok priestoru. Sprchovanie ich nesmie stresovať.

V období okolo pôrodu prihliadajú prosperujúce podni-ky na rôzne opatrenia (rámček).

Dobré podniky merajú teplotu u prasníc po dobu dvoch až štyroch dní a reagujú už pri teplote 39,2 °C alebo pri ne-chutenstve. Kontrolujú konzistenciu výkalov, vždy v spojení s dostatočným zásobením vody. Koterec je po pôrode dezin-fikovaný práškom, pretože pupočná šnúra a pôrodné cesty sú ešte otvorené. Prasiatka sú hneď po prijatí mledziva, resp. päť až šesť hodín po pôrode vyrovnané do vrhov. To by sa nemalo udiať bez výberu. Tým by sa mohli prvé prasiatka, ktoré sú už napité, odobrať a označiť červenou ako „preskla-dené ako prvé“. „Preskladnené ako posledné“ dostanú modrú farbu, aby ich nebolo treba opätovne preskladniť.

Cieľom majú byť spokojné matky a sýte prasiatka, uza-tvára poradkyňa. Dobré podniky toho nerobia inak až tak veľa, ale to podstatné robia dôslednejšie.

Susanne Gnauk,BAUERNZEITUNG, 31. Woche 2009, str. 40–41

Prísun čerstvého vzduchu pre prasnice prostredníctvom PVC rúry. Foto: BSSB, Rainer Schuhmann

výjimečný koncentrát účinných látek pro výkrm a konec výkrmu prasat

 •   chrání před poruchami trávení a ztrátami prasat,

 •   zvyšuje příjem krmiv, •   zlepšuje denní přírůstky, •   zlepšuje konverzi krmiv, •   zabezpečuje optimální tvorbu masa, •   snižuje náklady na krmiva, •   pěkné a vyrovnané osvalení prasat, •   zvyšuje zisk chovatele.

Úspěšní chovatelé prasat potvrzují:

Nyní s obsahem účinných látek

47Jún 2010

Page 48: Sano časopis Červenec 2010 / Jún 2010

Aktuální téma– ekonomika výroby mléka

Nejste spokojeni s ekonomikou výroby mléka na Vaší farmě? Chcete Vaše dojnice krmit efektivně a nevyhazovat peníze za zbytečnosti? Chcete krmit vaše dojnice kvalitně, ale nechcete již kupovat předražená krmiva? Chcete šetřit, ale tak, aniž by tím utrpělo zdraví, či užitkovost krav? A hlavně: „chcete být do budoucna ve výrobě mléka konkurenceschopní?“

Pokud jste si odpověděli na některou z předcházejících otázek ano, znamená to, že Vám na Va-šich zvířatech skutečně záleží a měli byste zvážit následující:

Pro další informace se s důvěrou obraťte na naše zástupce a zjistíte sami, že: Sano nabídka v současnosti představuje nejlepší poměr „cena–užitek“ Sano disponuje rozsáhlým týmem specialistů a hlavně zkušených praktiků

– výsledky se musí docílit ve stáji a ne při teoretických diskuzích v kanceláři! Sano je drahé? Ověřte si, kde je pravda!

Jsme přesvědčeni, že budete skutečně překvapeni!

Sano poradenský koncept zaměřený na ekonomiku výroby v praxi

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz


Recommended