U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

P A S E K A

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 1

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 3

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 4

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

Nakladatelství PasekaPraha – Litomy‰l

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 5

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

P¤ELOÎIL JAN O. TICH¯

THE SATANIC VERSES Copyright © 1988 by Salman Rushdie All rights reserved Translation © Jan O. Tichý, 2015

ISBN 978-80-7432-649-3 (Epub) ISBN 978-80-7432-650-9 (Mobi) ISBN 978-80-7432-651-6 (PDF)

SATANSKE_ZLOM.QXD_Sestava 1 3/5/15 8:47 AM Stránka 6

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

Vûnováno organizacím a jednotlivcÛm, ktefií podpofiili tuto knihu

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 7

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

A tak je Satan, byv odsouzen k potulnému, bludnému, neuspofiá-danému Ïivotu, ponechán bez jistoty pfiíbytku; neboÈ i kdyÏ je muv dÛsledku andûlské povahy jak˘ms tak˘ms domovem tekut˘ odpadãili vzduch, k jeho trestu nepochybnû patfií i to, Ïe je mu… zapovûzenospoãinout na pfiesnû vymezeném místû ãi prostoru.

Daniel Defoe, Politické dûjiny ìábla

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 9

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

I

Andûl DÏibríl

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 11

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

1

„Chce‰ narodit se znova,“ prozpûvoval si DÏibríl Fari‰ta, zatímco sefiítil dolÛ z nebe, „pak smrti nevyhne‰ se, vûru. DÏaj ho! Îivijo! Snéstse zemi do klína, pak letu dopfiej zdaru. Pam-pa-dá! Pam-pa-dá! Zno-va se smát, o slzách nemít páru? Dob˘t lásku milované nejde bezvzdechu a sváru. Bábá, chce‰ narodit se znova…“ Jednoho zimníhorána tûsnû pfied úsvitem, nûkdy kolem Nového roku, zãistajasna spadlido Laman‰ského prÛlivu bez pouÏití padáku ãi kfiídel, z ohromnév˘‰ky osmi tisíc osmi set ãtyfiiceti osmi metrÛ, dva opravdoví, dospûlí,Ïiví muÏi.

„¤íkám ti, to nepfieÏije‰, fiíkám ti, fiíkám ti,“ a tak dále a tak podob-nû pod alabastrov˘m mûsícem, neÏ noãní oblohu profiízlo hlasitévolání: „K ãertu s tûmi tv˘mi popûvky,“ slova v té mrazivé bílé noci vi-sela jako krystalky, „na plátnû jsi stejnû jen otevíral pusu na playback,tak mû tûch pfií‰ern˘ch zvukÛ teì laskavû u‰etfii.“

DÏibríl, sólista bez hudebního sluchu, dovádûl v mûsíãním svûtle,zatímco si spatra vyzpûvoval svÛj gazel, plaval vzduchem mot˘lka,prsa, balil se do koule, rozhazoval ruce i nohy v takfika do nekoneãnase prostírajícím poãínajícím úsvitu, zaujímal heraldické pózy, vzpfií-men˘, na bfii‰e se zdviÏenou hlavou, pomûfioval lehkost se zemskoutíhou. Teì se k tomu zatrpklému hlasu ‰Èastnû pfiikulil. „Hola, Saládbábá, bezva, jsi to ty. Jak je, starej âamão?“ Jeho spoleãník, úzkostliv˘stín fiítící se dolÛ po hlavû v ‰edém obleku s peãlivû zapnut˘mi knof-líãky u saka a s paÏemi podél tûla a povaÏující kupodivu za samozfiej-mé, Ïe mu na hlavû pevnû sedí bufiinka, se jen u‰klíbl; pfiezdívkynesná‰el. „Héj, LÏiãáku!“ zajeãel DÏibríl, ãímÏ u letce na zádech docí-lil dal‰ího ‰klebu, „Prav˘ Lond˘n, bháí! UÏ tam budeme! Ti mizerové

13

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 13

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

tam dole nebudou chápat, co jim to tam Ïuchlo. Meteorit nebo blesknebo snad odplata boÏí. Zãistajasna, milej zlatej. Îuuuch! Bum bác,no ne? Tomu se fiíká vstup na scénu, jár. Dám krk na to, Ïe to pofiádnûpleskne.“

Zãistajasna: velk˘ tfiesk a po nûm padající hvûzdy. Vesmírn˘ zaãá-tek, miniaturní ozvûna zrození vûkÛ… obfií proudové letadlo Bústán,let AI-420, se vysoko nad slavn˘m, prohnil˘m, pfiekrásn˘m, zasnûÏe-n˘m, slavnostnû osvûtlen˘m mûstem – Mahagonny, Babylon, Alpha-ville – bez varování rozlétlo na kusy. Ale DÏibríl uÏ ho pojmenoval,nesmím se mu do toho plést: Prav˘ Lond˘n, hlavní mûsto Vilájatu,v noci snil, zíval a spal. Zatímco v himálajské v˘‰ce vtrhly do sypkéholednového vzduchu kratinké, nedomrlé sluneãní paprsky, z obrazovekradarÛ zmizel svûteln˘ bod a fiídk˘ vzduch byl najednou pln˘ tûl sestu-pujících z Everestu leteckého ne‰tûstí do mléãnû bledého mofie.

Kdo jsem?Kdo je tu je‰tû?Letoun se rozlomil vejpÛl jako pukající lusk uvolÀující svÛj obsah,

jako vejce vyjevující své tajemství. Dvojice hercÛ, vychloubaãn˘DÏibríl a se‰nûrovan˘, upjat˘ Saládín âamãa, vypadla jako kousíãkytabáku z rozlomeného starého doutníku. Ve vzduchoprázdnu nad, zai pod nimi se vzná‰ela sklápûcí sedadla, stereofonní sluchátka, vozíkys pitím, sáãky pro pfiípad nevolnosti, imigraãní kartiãky, videohry osvo-bozené od cla, opr˘mkované ãepice, papírové kelímky, deky, kyslíkovémasky. Mimoto – protoÏe na palubû bylo víc neÏ jen pár pfiistûhovalcÛ,ano, pomûrnû velké mnoÏství manÏelek, které si rozumní úfiedníci„dûlající jen svou práci“ dÛkladnû podali kvÛli délce manÏelova pfiiro-zení a jeho charakteristick˘m matefisk˘m znaménkÛm, kvÛli dostateã-nému mnoÏství potomkÛ, na jejichÏ legitimitu britská vláda neustálevrhá dÛvodné pochybnosti – se s troskami letadla, stejnû kus˘mi, stej-nû absurdními, ve vzduchu pomíchaly trosky du‰í, úlomky vzpomínek,odloÏená já, okle‰tûné matefi‰tiny, zhanobená soukromí, nepfieloÏitel-né vtipy, vymazané budoucnosti, ztracené lásky, dávno zapomenut˘v˘znam prázdn˘ch, zvuãn˘ch slov, zemû, nûkam patfiit, domov. DÏi-bríl a Saládín, mírnû otfiesení v˘buchem, se fiítili stfiemhlav dolÛ jakoraneãky, které nepozorn˘ ãáp upustil z otevfieného zobáku, a protoÏe

14

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 14

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

âamãa padal hlavou napfied v pozici doporuãované plodÛm pro vstupdo porodních cest, zaãalo ho nepatrnû popuzovat, Ïe jeho spoleãníkodmítá jen obyãejnû padat. Saládín letûl stfiemhlav, kdeÏto Fari‰tavzduch objímal, laskal ho paÏemi a nohama, rozevlát˘, podráÏdûn˘herec, neovládající umûní sebekáznû. Dole pod nimi, zahalen v mra-cích, uÏ na nû ãekal mrazem zpomalen˘ proud Laman‰ského prÛlivu,místo urãení jejich vodního pfievtûlení.

„Botky nosím japonské,“ spustil DÏibríl starou bollywoodskou vy-palovaãku a z napÛl vûdomé úcty k rychle se pfiibliÏujícímu hostitel-skému národu ji rovnou pfiekládal do angliãtiny, „kalhoty zas anglické.Rudá ãapka z Ruska je, jen to srdce z Indie.“ Dosáhli hust˘ch oblakÛa snad právû díky oné mystifikaci kumulÛ a kumulonimbÛ, majestát-ních kupovit˘ch mraãen nasouvajících se jako kovadliny do úsvitu, ãisnad zpûvu (jeden podával pûveck˘ v˘kon, druh˘ ho bojkotoval) nebodeliriu, do nûhoÏ je uvrhl v˘buch a jeÏ je u‰etfiilo plného vûdomí toho,co se bezprostfiednû blíÏí… aÈ uÏ za tím bylo cokoliv, dvojice muÏÛ,DÏibrílsaládín Fari‰taãamãa, odsouzená k tomuto vûãnému i koneã-nému andûlskoìábelskému pádu, nepostfiehla okamÏik, v nûmÏodstartoval proces jejich transmutace.

Mutace?Ano prosím, ale nikoliv nahodilé. Tam nahofie ve vzdu‰ném prosto-

ru, na onom jemném, nepostfiehnutelném poli, jehoÏ existenci umoÏ-nilo uplynulé století a jeÏ se zároveÀ stalo jedním z jeho urãujícíchdûji‰È, místem pohybu i válek, silou smr‰Èující planetu i mocensk˘mvakuem, nanejv˘‰ nejistou, prozatímní, iluzorní, nespojitou, meta-morfní zónou – neboÈ kdyÏ vyhodíte v‰echno do vzduchu, mÛÏe sestát cokoliv –, tamnahofie, buì jak buì, do‰lo u blouznících hercÛ kezmûnám, nad nimiÏ by zaplesalo i srdce starého pana Lamarcka: podnesmírn˘m tlakem prostfiedí nabyli specifick˘ch rysÛ.

CoÏe, jak˘ch rysÛ? Zpomal; copak ke Stvofiení dojde raz dva? Nadruhé stranû ani ke zjevení… jen se podívejte na ty dva. V‰imli jste sina nich snad nûãeho neobvyklého? Dva snûdí muÏi padající jako ka-meny k zemi, na tom není nic pfievratného, fieknete si; vystoupali pfiíli‰vysoko, pfiecenili síly, pfiíli‰ se pfiiblíÏili slunci, je to tak?

Tak to není. Poslouchejte:

15

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 15

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

Saládín âamãa, konsternován zvuky, které vycházely z úst DÏibrílaFari‰ty, pfie‰el do protiútoku s vlastním popûvkem. To, co skrz neuvû-fiitelnou noãní oblohu dolehlo aÏ k Fari‰tov˘m u‰ím, byla také starápíseÀ, jejíÏ slova napsal jist˘ James Thomson, Ïijící v letech sedmnáctset aÏ sedmnáct set ãtyfiicet osm. „… kdyÏ v rozkaz nebe,“ notoval siâamãa vesele rty, jeÏ zimou získaly ãervenobílomodr˘ hurávlastenec-k˘ nádech, „ se vznesláá z azurov˘ch vóód.“ Zdû‰en˘ Fari‰ta pûl stálehlasitûji o japonsk˘ch botkách, rusk˘ch ãapkách, nedotãenû subkon-tinentálních srdcích, ale pfiehlu‰it Saládínovo bujaré sólo stejnû nedo-kázal: „To andûlsk˘ pûl chorovóód.“

Pfiiznejme si to: bylo nemoÏné, aby jeden druhého sly‰eli, natoÏspolu rozprávûli nebo si konkurovali písní. Jak by mohli, kdyÏ se fiítilistále vy‰‰í rychlostí k planetû Zemi a kolem u‰í jim burácela atmo-sféra? Ale pfiiznejme si i toto: sly‰eli se.

Padali stále níÏaníÏ, fiasy ojínûné ledov˘m chladem, kter˘ hrozil, Ïejim zmrazí srdce, uÏ uÏ se je chystal probrat z jejich blouznivého snûnís otevfien˘ma oãima, uÏ uÏ mûli postfiehnout ten zázraãn˘ zpûv, dé‰È no-hou a rukou a nemluvÀat, jehoÏ byli souãástí, i hrÛzn˘ osud, do jehoÏspárÛ se sná‰eli, kdyÏ vtom dosáhli bodu, kde teplota vystoupala k nu-le, a klokotajícími mraãny byli zmáãeni a vmÏiku zmrazeni na led.

Ocitli se v ãemsi, co pfiipomínalo dlouh˘, svisl˘ tunel. âamãa, upja-t˘, ztuhl˘ a hlavou stále dolÛ, zpozoroval, Ïe trycht˘fiem z mrakÛk nûmu pfiiplouvá DÏibríl Fari‰ta ve fialové safari ko‰ili, a byl by zakfii-ãel: „NepfiibliÏuj se, jdi ode mû pryã!“, aÏ na to, Ïe mu v tom cosi za-bránilo, jakási rodící se tfiepetavá ukfiiãená vûc v jeho útrobách, a takmísto aby pronesl zamítavá slova, rozpfiáhl paÏe a Fari‰ta mu vplul donáruãe, ocitli se v tûsném objetí od hlavy k patû, a silou toho nárazuse zaãali toãit v kozelci a metali v páru hvûzdice po celou cestu dírou,která vedla do ¤í‰e divÛ; a zatímco se prodírali tou bûlostí, vynofiila sepfied nimi fiada roztodivn˘ch oblakÛ, neustále se promûÀujících z bo-hÛ v b˘ky, z Ïen v pavouky, z muÏÛ ve vlky. Dotírala na nû hybridníoblaãná stvofiení, obfií kvûtiny s Ïensk˘mi Àadry k˘vajícími se naduÏnat˘ch stoncích, okfiídlené koãky, kentaufii, a âamãi se v tompolovûdomí zmocnil pocit, Ïe i on nabyl vlastností mrakÛ, stal semetamorfním, hybridním, jako kdyby vrÛstal do bytosti, jejíÏ hlavu

16

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 16

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1

mûl právû vraÏenou mezi nohama a jeÏ se mu nohama ovíjela kolemdlouhého, patricijského krku.

Dotyãn˘ v‰ak na takové „pompéznosti“ nemûl ãas; vÛbec se nanûco takového nezmohl, protoÏe právû zahlédl, jak se z mraãného víruvynofiuje postava atraktivní Ïeny zralého vûku v brokátovém sárí ze-lené a zlaté barvy, s diamantem v nose a vysoko vyãesan˘m drdolem,chránûn˘m proti tlaku vûtru v této v˘‰ce silnou vrstvou laku na vlasy,a klidnû sedí na létajícím koberci. „Rékho Merchantová,“ pozdravil jiDÏibríl. „Zabloudilas cestou do nebe, nebo co?“ Necita jeden, fiíctnûco takového mrtvé Ïenû! Na jeho obhajobu snad lze uvést jen jehootfiesen˘ stfiemhlav˘ stav… âamãa, jenÏ mu svíral nohy, se jen nechá-pavû dotázal: „Co je, sakra?“

„Copak ji nevidí‰?“ zafival DÏibríl. „Ty ten její per‰an do prdele ne-vidí‰?“

Ne, ne, Gibbo, ‰eptal mu do u‰í její hlas, neãekej, Ïe ti to odk˘vne.Jsem tu v˘luãnû pro tvoje oãi, moÏná Ïe pfiichází‰ o rozum, co fiíká‰,ty dutohlave, ty sraãko praseãí, má lásko. Se smrtí pfiichází upfiímnost,mÛj drah˘, takÏe ti mÛÏu fiíkat prav˘mi jmény.

Mlhavá Rékha mumlala trpká slÛvka, ale DÏibríl znovu zavolal naâamãu: „LÏiãáku? Vidí‰ ji, nebo ne?“

Saládín âamãa nic nevidûl, nic nesly‰el, nic nefiíkal. DÏibríl jí muselãelit sám. „Nemûlas to dûlat,“ vyãetl jí. „Kdepak. Byl to hfiích. Udûlatnûco takov˘ho.“

Tak ty mû teì bude‰ pouãovat, zasmála se. To se povedlo, ty jedenmoralisto. To tys mû nechal, pfiipomnûl mu do ucha její hlas, jako bymu oÏdiboval lalÛãek. To ty, ó mûsíci mé rozko‰e, co skryl se za oblak.A já zÛstala ve tmû, oslepená, ztracená kvÛli lásce.

Dostal strach. „Co chce‰? Ne, nic nefiíkej a zmiz.“KdyÏ jsi onemocnûl, nemohla jsem za tebou, aby z toho nebyl

skandál, tos dobfie vûdûl, Ïe jsem se ti vyh˘bala jen pro tv˘ dobro, aletys mû pak potrestal, vyuÏil jsi to jako záminku k odchodu, jako mrak,za kterej ses skryl. A je‰tû k tomu ta ledová Ïenská. Hajzle. Teì kdyÏjsem mrtvá, uÏ jsem zapomnûla, jak odpou‰tût. Proklínám tû, DÏibrílemÛj, aÈ mበze Ïivota peklo. Jo, protoÏe tam jsi mû poslal, do háje s te-bou, odtamtud pochází‰, ìáble, tam patfií‰, trotle, uÏij si tu krvavou

17

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 17

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

lázeÀ. Rékhina kletba a po ní ver‰e v jazyce, jemuÏ nerozumûl, saméskfiípavé zvuky a sykavky, mezi nimiÏ, aspoÀ si to myslel, ale moÏnáse m˘lil, opakovanû zachytil jméno al-Lát.

Pevnû âamãu sevfiel a prorazili dno oblakÛ.Vrátila se rychlost a s ní i to opojení, hvízdala jim v u‰ích svÛj bázliv˘

tón. Stfiecha z mrakÛ vylétla vzhÛru, vodní dno najíÏdûlo blíÏ a blíÏ,otevfieli oãi. Z âamãov˘ch rtÛ se vydral v˘kfiik, tent˘Ï v˘kfiik, kter˘ semu tfiepotal v Ïaludku, kdyÏ DÏibríl plul oblohou; jeho otevfiená ústaproÈal paprsek sluneãního svûtla a osvobodil je. JenÏe âamãa a Fari‰taprolétli transformacemi oblakÛ s promûnliv˘mi, nejasn˘mi okraji, a sot-va se o âamãu otfiel sluneãní paprsek, dal prÛchod víc neÏ jen hluku:

„LeÈ!“ pobídl âamãa DÏibríla. „Dûlej, leÈ!“ A hned pfiidal dal‰í roz-kaz, aniÏ vûdûl, odkud vlastnû vychází: „A zpívej!“

Jak pfiichází novost na svût? Jak se rodí?Z jak˘ch fúzí, pfiekladÛ, spojení vzniká?Jak dokáÏe pfieÏít, kdyÏ je tak extrémní a nebezpeãná? K jak˘m

ústupkÛm, dohodám, k jak˘m zradám musí tajnû pfiistoupit, jen abyodrazila demoliãní ãetu, andûla zhoubce, gilotinu?

Je zrod vÏdycky pádem?Mají andûlé kfiídla? Mohou lidé létat?

KdyÏ se Saládín âamãa vynofiil nad Laman‰sk˘m prÛlivem z obla-kÛ, srdce mu sevfiela síla tak neúprosná, Ïe rázem pochopil, Ïe nemÛÏeumfiít. Teprve kdyÏ stál znovu nohama pevnû na zemi, zaãal pochybo-vat, Ïe by za ten nepravdûpodobn˘ prÛlet jednodu‰e mohlo zmatenévnímání po v˘buchu, a pfiipisoval své, tedy své a DÏibrílovo, pfieÏitíslepému, prostému ‰tûstí. V dan˘ okamÏik v‰ak Ïádné pochyby nemûl;to, co nad ním pfievzalo velení, byla vÛle Ïít, nefal‰ovaná, neodolatelná,ryzí, a první, co udûlala, bylo, Ïe ho informovala o tom, Ïe s jeho ubo-hou osobností, tou napÛl pfiestavûnou hraãkou vybavenou mimikoua hlasy, nechce mít ani v nejmen‰ím nic spoleãného, Ïe tohle v‰echnohodlá obejít, a on se tomu nevûdomky podvolil, jistû, jen do toho, jakokdyby byl pfiihlíÏejícím ve své vlastní mysli, ve svém vlastním tûle, pro-toÏe tam to v‰echno zaãalo, v samotném stfiedu jeho tûla, a ‰ífiilo se to

18

SATANSKE_ZLOM.QXD:Sestava 1 1/12/15 8:28 AM Stránka 18

U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 0 6 7 4 1